74
Ministerstvo zahraniΦnφch v∞cφ sd∞luje, ₧e dne 28. zß°φ 1999 byl ve Vφdni podepsßn Dodatkov² protokol k Dohod∞ mezi ╚eskou republikou a Mezinßrodnφ agenturou pro atomovou energii o uplat≥ovßnφ zßruk na zßklad∞ Smlouvy o neÜφ°enφ jadern²ch zbranφ.*)
S Dodatkov²m protokolem vyslovil souhlas Parlament ╚eskΘ republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Dodatkov² protokol vstoupil v platnost na zßklad∞ svΘho Φlßnku 17 pφsm. a) dne 1. Φervence 2002.
AnglickΘ zn∞nφ DodatkovΘho protokolu a jeho p°eklad do ΦeskΘho jazyka se vyhlaÜujφ souΦasn∞.
P╪EKLAD
Je₧to ╚eskß republika a Mezinßrodnφ agentura pro atomovou energii (dßle jen "Agentura") jsou smluvnφmi stranami Dohody o uplat≥ovßnφ zßruk na zßklad∞ Smlouvy o neÜφ°enφ jadern²ch zbranφ (dßle jen "Zßrukovß dohoda"), kterß vstoupila v platnost dne 11. zß°φ 1997;
Majφce na pam∞ti p°ßnφ mezinßrodnφho spoleΦenstvφ dßle posilovat neÜφ°enφ jadern²ch zbranφ prost°ednictvφm posφlenφ ·Φinnosti a zlepÜenφm v²konnosti systΘmu zßruk Agentury;
P°ipomφnaje si, ₧e Agentura musφ p°i uplat≥ovßnφ zßruk brßt z°etel na pot°ebu, aby: nedoÜlo k omezenφ ekonomickΘho a technickΘho rozvoje ╚eskΘ republiky nebo mezinßrodnφ spoluprßce v oblasti mφrov²ch jadern²ch Φinnostφ; byla dodr₧ovßna platnß ustanovenφ zdravotnφ, bezpeΦnostnφ, fyzickΘ ochrany a dalÜφ bezpeΦnostnφ p°edpisy a prßva jednotlivc∙; byla p°ijata veÜkerß opat°enφ k ochran∞ obchodnφho, technologickΘho a pr∙myslovΘho tajemstvφ a rovn∞₧ jin²ch d∙v∞rn²ch informacφ, se kter²mi se seznßmφ;
Je₧to Φetnost a intenzita Φinnostφ popsan²ch v tomto Protokolu mß b²t udr₧ovßna na minimßlnφ ·rovni v souladu s cφli posφlit ·Φinnost a zlepÜit v²konnost zßruk Agentury;
Dohodly se proto nynφ ╚eskß republika a Agentura takto:
Ustanovenφ ZßrukovΘ dohody budou uplat≥ovßna v∙Φi tomuto Protokolu v rozsahu odpovφdajφcφm a srovnatelnΘm s ustanovenφmi tohoto Protokolu. V p°φpad∞ rozporu mezi ustanovenφmi ZßrukovΘ dohody a p°φsluÜn²mi ustanovenφmi tohoto Protokolu budou uplatn∞na ustanovenφ tohoto Protokolu.
a. ╚eskß republika bude poskytovat Agentu°e prohlßÜenφ obsahujφcφ:
| (I) | VÜeobecn² popis a informace specifikujφcφ umφst∞nφ kdekoli provßd∞n²ch v²zkumn²ch a v²vojov²ch Φinnostφ vztahujφcφch se k jadernΘmu palivovΘmu cyklu, kterΘ nezahrnujφ naklßdßnφ s jadern²m materißlem, a kterΘ jsou financovßny, v²slovn∞ schvalovßny nebo kontrolovßny anebo provßd∞ny jmΘnem ╚eskΘ republiky. | |||
| (II) | Informace, oznaΦenΘ Agenturou na zßklad∞ p°edpoklßdanΘho posφlenφ ·Φinnosti a zlepÜenφ v²konnosti a odsouhlasenΘ ╚eskou republikou, o provoznφch Φinnostech vztahujφcφch se k zßrukßm v jadern²ch za°φzenφch a v mφstech mimo jadernß za°φzenφ, ve kter²ch je jadern² materißl b∞₧n∞ pou₧φvßn. | |||
| (III) | VÜeobecn² popis ka₧dΘ budovy v ka₧dΘ lokalit∞, vΦetn∞ jejφho urΦenφ, a pokud to nevypl²vß z tohoto popisu, i jejφ vybavenφ. Popis bude zahrnovat mapu tΘto lokality. | |||
| (IV) | Popis rozsahu p∙sobnosti pro ka₧dΘ mφsto zapojenΘ do Φinnostφ specifikovan²ch v P°φloze I tohoto Protokolu. | |||
| (V) | Informace specifikujφcφ umφst∞nφ, provoznφ statut a p°ibli₧nou roΦnφ v²robnφ kapacitu uranov²ch dol∙ a zßvod∙ na uranov² nebo thoriov² koncentrßt a souΦasnou roΦnφ v²robu takov²ch dol∙ a zßvod∙ na koncentrßt, souhrnn∞ v ╚eskΘ republice. Na ₧ßdost Agentury poskytne ╚eskß republika souΦasnou roΦnφ v²robu jednotliv²ch dol∙ nebo zßvod∙ na koncentrßt. Ustanovenφ o t∞chto informacφch nevy₧aduje detailnφ evidenci jadernΘho materißlu. | |||
| (VI) | Nßsledujφcφ informace vztahujφcφ se k v²chozφmu materißlu, kter² nedosßhl slo₧enφ a Φistoty vhodnΘ pro v²robu paliva nebo izotopickΘ obohacovßnφ: | |||
| (a) | mno₧stvφ, chemickΘ slo₧enφ, pou₧itφ nebo zam²ÜlenΘ pou₧itφ takovΘho materißlu, a¥ ji₧ v jadernΘm Φi nejadernΘm pou₧itφ, pro vÜechna mφsta v ╚eskΘ republice, ve kter²ch se tento materißl nachßzφ v mno₧stvφ p°evyÜujφcφm deset tun uranu nebo dvacet tun thoria, a souhrnn∞ pro ostatnφ mφsta s mno₧stvφm v∞tÜφm ne₧ jedna tuna, pokud toto mno₧stvφ v souhrnu pro celou ╚eskou republiku p°evyÜuje deset tun uranu nebo dvacet tun thoria. Ustanovenφ o t∞chto informacφch nevy₧aduje detailnφ evidenci jadernΘho materißlu; | |||
| (b) | mno₧stvφ, chemickΘ slo₧enφ a mφsto urΦenφ ka₧dΘho v²vozu takovΘhoto materißlu z ╚eskΘ republiky pro specificky nejadernΘ ·Φely v mno₧stvφch p°evyÜujφcφch: | |||
| (1) | deset tun uranu nebo pro jednotlivΘ v²vozy uranu z ╚eskΘ republiky do tΘho₧ stßtu, z nich₧ ₧ßdn² nedosahuje deseti tun, ale v souhrnu za kalendß°nφ rok deset tun p°evyÜujφ; | |||
| (2) | dvacet tun thoria nebo pro jednotlivΘ v²vozy thoria z ╚eskΘ republiky do tΘho₧ stßtu, z nich₧ ₧ßdn² nedosahuje dvaceti tun, ale v souhrnu za kalendß°nφ rok dvacet tun p°evyÜujφ; | |||
| (c) | mno₧stvφ, chemickΘ slo₧enφ, souΦasnΘ umφst∞nφ a pou₧itφ nebo zam²ÜlenΘ pou₧itφ ka₧dΘho dovozu do ╚eskΘ republiky takovΘhoto materißlu pro specificky nejadernΘ ·Φely v mno₧stvφch p°evyÜujφcφch: | |||
| (1) | deset tun uranu nebo pro jednotlivΘ dovozy uranu do ╚eskΘ republiky z tΘho₧ stßtu, z nich₧ ₧ßdn² nedosahuje deseti tun, ale v souhrnu za kalendß°nφ rok deset tun p°evyÜujφ; | |||
| (2) | dvacet tun thoria nebo pro jednotlivΘ dovozy thoria do ╚eskΘ republiky z tΘho₧ stßtu, z nich₧ ₧ßdn² nedosahuje dvaceti tun, ale v souhrnu za kalendß°nφ rok dvacet tun p°evyÜujφ; | |||
| p°iΦem₧ se rozumφ, ₧e nenφ po₧adavkem poskytovat informace o takovΘmto materißlu urΦenΘm pro nejadernΘ pou₧itφ, pokud se ji₧ nachßzφ v jeho koneΦnΘ form∞ nejadernΘho pou₧itφ. | ||||
| (VII) | (a) | informace o mno₧stvφ, pou₧itφ a umφst∞nφ jadernΘho materißlu vyjmutΘho ze zßruk podle Φlßnku 37 ZßrukovΘ dohody, | ||
| (b) | informace o mno₧stvφ (kterΘ m∙₧e b²t ve form∞ odhad∙) a pou₧itφ jadernΘho materißlu v ka₧dΘm mφst∞, ve kterΘm byl vyjmut ze zßruk podle Φlßnku 36(b) ZßrukovΘ dohody, ale dosud se nenachßzφ v koneΦnΘ form∞ nejadernΘho pou₧itφ, pokud jeho mno₧stvφ p°esahuje mno₧stvφ stanovenΘ v Φlßnku 37 ZßrukovΘ dohody. Ustanovenφ o t∞chto informacφch nevy₧aduje detailnφ evidence jadernΘho materißlu. | |||
| (VIII) | Informace o umφst∞nφ nebo dalÜφm zpracovßnφ st°edn∞ nebo vysoce radioaktivnφho odpadu obsahujφcφho plutonium, vysoce obohacen² uran nebo uran-233, ve vztahu ke kter²m byly ukonΦeny zßruky podle Φlßnku 11 ZßrukovΘ dohody. Pro ·Φely tohoto odstavce nezahrnuje "dalÜφ zpracovßnφ" zm∞ny obal∙ tohoto odpadu nebo jeho dalÜφ ·pravy p°i skladovßnφ a uklßdßnφ vyjma separace prvk∙. | |||
| (IX) | Nßsledujφcφ informace vztahujφcφ se ke specifikovan²m za°φzenφm a nejadern²m materißl∙m uveden²m v P°φloze II: | |||
| (a) | pro ka₧d² v²voz takovΘho za°φzenφ a materißlu z ╚eskΘ republiky: druh, mno₧stvφ, mφsto p°edpoklßdanΘho pou₧itφ ve stßtu p°φjemce a datum anebo p°edpoklßdanΘ datum v²vozu; | |||
| (b) | na zßklad∞ zvlßÜtnφ ₧ßdosti Agentury potvrzenφ ╚eskΘ republiky, jako stßtu dovozce, k informaci poskytnutΘ Agentu°e jin²m stßtem k v²vozu takovΘho za°φzenφ a materißlu do ╚eskΘ republiky. | |||
| (X) | VÜeobecnΘ plßny pro nadchßzejφcφ obdobφ deseti let vztahujφcφ se k v²voji jadernΘho palivovΘho cyklu (vΦetn∞ plßnovan²ch v²zkumn²ch a v²vojov²ch Φinnostφ vztahujφcφch se k jadernΘmu palivovΘmu cyklu), pokud byly schvßleny p°φsluÜn²m orgßnem v ╚eskΘ republice. | |||
b.╚eskß republika vyvine veÜkerΘ opodstatn∞nΘ ·silφ, aby poskytla Agentu°e nßsledujφcφ informace:
| (I) | VÜeobecn² popis a informace specifikujφcφ umφst∞nφ kdekoli v ╚eskΘ republice provßd∞n²ch v²zkumn²ch a v²vojov²ch Φinnostφ vztahujφcφch se k jadernΘmu palivovΘmu cyklu, kterΘ nezahrnujφ naklßdßnφ s jadern²m materißlem, kterΘ se specificky vztahujφ k obohacovßnφ, p°epracovßnφ jadernΘho paliva nebo zpracovßnφ st°edn∞ nebo vysoce radioaktivnφho odpadu obsahujφcφho plutonium, vysoce obohacen² uran nebo uran-233, ale kterΘ nejsou financovßny, specificky schvalovßny nebo kontrolovßny anebo provßd∞ny jmΘnem ╚eskΘ republiky. Pro ·Φely tohoto odstavce nezahrnuje "zpracovßnφ" st°edn∞ nebo vysoce radioaktivnφho odpadu zm∞ny obal∙ tohoto odpadu nebo jeho ·pravy p°i skladovßnφ a uklßdßnφ vyjma separace prvk∙. |
| (II) | VÜeobecn² popis Φinnostφ a toto₧nost osoby nebo spoleΦnosti provßd∞jφcφ takovΘto Φinnosti v mφstech oznaΦen²ch Agenturou vn∞ lokality, kterΘ Agentura pova₧uje za funkΦn∞ souvisejφcφ s Φinnostmi tΘto lokality. Ustanovenφ o poskytovßnφ t∞chto informacφ je p°edm∞tem zvlßÜtnφ ₧ßdosti Agentury. Informace budou poskytovßny na zßklad∞ konzultacφ s Agenturou a v p°im∞°enΘm Φase. |
c. Na zßklad∞ ₧ßdosti Agentury poskytne ╚eskß republika dopln∞nφ nebo objasn∞nφ jak²chkoli informacφ, kterΘ poskytla podle tohoto Φlßnku, a to v rozsahu odpovφdajφcφm ·Φelu zßruk.
| a. | ╚eskß republika poskytne Agentu°e informace uvedenΘ v Φlßnku 2.a.(I), (III), (IV), (V), (VI)(a), (VII) a (X) a Φlßnku 2.b.(I) do 180 dn∙ od vstupu Protokolu v platnost. |
| b. | K 15. kv∞tnu ka₧dΘho roku poskytne ╚eskß republika Agentu°e aktualizovanΘ informace uvedenΘ v odstavci a. za obdobφ p°edchozφho kalendß°nφho roku. Pokud ve vztahu k d°φve poskytnut²m informacφm nenastala ₧ßdnß zm∞na, ╚eskß republika to oznßmφ. |
| c. | K 15. kv∞tnu ka₧dΘho roku poskytne ╚eskß republika Agentu°e informace uvedenΘ v Φlßnku 2.a.(VI)(b) a (c) za obdobφ p°edchozφho kalendß°nφho roku. |
| d. | ╚tvrtletn∞ poskytne ╚eskß republika Agentu°e informace uvedenΘ v Φlßnku 2.a.(IX)(a). Tyto informace budou poskytovßny do Üedesßti dn∙ po uplynutφ ka₧dΘho Φtvrtletφ. |
| e. | 180 dnφ p°ed dalÜφm zpracovßnφm poskytne ╚eskß republika Agentu°e informace uvedenΘ v Φlßn- ku 2.a.(VIII) a k 15. kv∞tnu ka₧dΘho roku informace o zm∞nßch umφst∞nφ za obdobφ p°edchozφho kalendß°nφho roku. |
| f. | ╚eskß republika a Agentura se dohodnou na termφnech a Φetnosti poskytovßnφ informacφ uveden²ch v Φlßnku 2.a.(II). |
| g. | Do Üedesßti dn∙ po podßnφ ₧ßdosti Agentury poskytne ╚eskß republika Agentu°e informace uvedenΘ v Φlßnku 2.a.(IX)(b). |
Na zßklad∞ uplat≥ovßnφ dopl≥kovΘho p°φstupu podle Φlßnku 5 tohoto Protokolu budou platit nßsledujφcφ opat°enφ:
a. |
Agentura nebude mechanicky nebo systematicky po₧adovat ov∞°ovßnφ informacφ uveden²ch v Φlßnku 2, nicmΘn∞ Agentura bude mφt prßvo p°φstupu ke: |
|
| (I) | KterΘmukoli mφstu, je₧ je uvedeno v Φlßnku 5.a.(I) nebo 5.a.(II), na zßklad∞ v²b∞ru s cφlem ujistit se o nep°φtomnosti nedeklarovanΘho jadernΘho materißlu a Φinnostφ; | |
| (II) | KterΘmukoli mφstu, je₧ je uvedeno v Φlßnku 5.b. nebo 5.c., aby vy°eÜila nejasnost souvisejφcφ se sprßvnostφ a ·plnostφ informacφ poskytovan²ch podle Φlßnku 2 nebo aby vy°eÜila p°φpadnou nesrovnalost v souvislosti s t∞mito informacemi; | |
| (III) | KterΘmukoli mφstu, je₧ je uvedeno v Φlßnku 5.a.(III), v rozsahu nezbytnΘm pro Agenturu pro ·Φely zßruk, aby mohla potvrdit prohlßÜenφ ╚eskΘ republiky o vy°azenφ z provozu jadernΘho za°φzenφ nebo mφsta mimo jadernß za°φzenφ, ve kterΘm byl jadern² materißl b∞₧n∞ pou₧φvßn. | |
| b. | (I) | S v²jimkou uvedenou v odstavci (II) p°edß Agentura ╚eskΘ republice p°edb∞₧nΘ oznßmenφ o p°φstupu s minimßlnφm p°edstihem 24 hodin; |
| (II) | Pro p°φstup k jakΘmukoli mφstu v rßmci lokality, kter² je po₧adovßn v souvislosti s technickou inspekcφ zam∞°enou na ov∞°enφ projektov²ch ·daj∙ nebo ad hoc, anebo b∞₧nou inspekcφ v takovΘto lokalit∞, bude, pokud o to Agentura po₧ßdß, minimßlnφ p°edstih p°edb∞₧nΘho oznßmenφ dv∞ hodiny, za v²jimeΦn²ch okolnostφ vÜak m∙₧e b²t i kratÜφ ne₧ dv∞ hodiny. | |
| c. | P°edb∞₧nΘ oznßmenφ bude v pφsemnΘ form∞ specifikovat d∙vody pro p°φstup a ty Φinnosti, kterΘ budou v jeho pr∙b∞hu provedeny. | |
| d. | V p°φpad∞ nejasnosti nebo nesrovnalosti poskytne Agentura ╚eskΘ republice mo₧nost, aby tuto nejasnost nebo nesrovnalost objasnila a p°edlo₧ila nßvrh jejφho °eÜenφ. Takovßto mo₧nost bude poskytnuta p°ed podßnφm ₧ßdosti o p°φstup, pokud Agentura nebude pova₧ovat takovΘ zpo₧d∞nφ za poÜkozujφcφ zßm∞r po₧adovanΘho p°φstupu. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ vÜak Agentura nep°ijme ₧ßdn² zßv∞r k tΘto nejasnosti nebo nesrovnalosti, dokud ╚eskΘ republice nebude poskytnuta takovßto mo₧nost. | |
| e. | Pokud nebude s ╚eskou republikou dohodnuto jinak, bude p°φstup uskuteΦ≥ovßn pouze v dob∞ normßlnφch pracovnφch hodin. | |
| f. | ╚eskß republika bude mφt prßvo nechat inspektory v pr∙b∞hu jejich inspekcφ doprovßzet p°edstaviteli ╚eskΘ republiky za p°edpokladu, ₧e inspekto°i nebudou zdr₧ovßni nebo vystavovßni jin²m p°ekß₧kßm p°i v²konu sv²ch funkcφ. | |
╚eskß republika poskytne Agentu°e p°φstup ke:
| a. | (I) | Ka₧dΘmu mφstu v lokalit∞; |
| (II) | Ka₧dΘmu mφstu uvedenΘmu ╚eskou republikou podle Φlßnku 2.a.(V) - (VIII); | |
| (III) | Ka₧dΘmu vy°azenΘmu z provozu jadernΘmu za°φzenφ nebo mφstu mimo jadernß za°φzenφ, kde byl jadern² materißl b∞₧n∞ pou₧φvßn. | |
| b. | Ka₧dΘmu mφstu uvedenΘmu ╚eskou republikou podle Φlßnku 2.a.(I), Φlßnku 2.a.(IV), Φlßnku 2.a.(IX)(b) nebo Φlßnku 2.b., jinΘmu ne₧ jsou mφsta uvedenß v odstavci a. (I) s tφm, ₧e pokud ╚eskß republika nenφ schopna poskytnout takov²to p°φstup, vyvine veÜkerΘ opodstatn∞nΘ ·silφ, aby bezodkladn∞ uspokojila po₧adavky Agentury jin²mi prost°edky. | |
| c. | KterΘmukoli mφstu specifikovanΘmu Agenturou, jinΘmu ne₧ jsou mφsta uvedenß v odstavcφch a. a b., za ·Φelem uskuteΦn∞nφ odb∞ru vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ v danΘm mφst∞ s tφm, ₧e pokud ╚eskß republika nenφ schopna poskytnout takov²to p°φstup, vyvine veÜkerΘ opodstatn∞nΘ ·silφ, aby bezodkladn∞ uspokojila po₧adavky Agentury v p°ilehl²ch mφstech nebo jin²mi prost°edky. | |
P°i napl≥ovßnφ Φlßnku 5 m∙₧e Agentura provßd∞t nßsledujφcφ Φinnosti:
| a. | Pro p°φstup v souladu s Φlßnkem 5.a.(I) nebo (III): vizußlnφ pozorovßnφ; odb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ; pou₧itφ za°φzenφ detekujφcφch a m∞°φcφch radiaci; uplatn∞nφ peΦetφ a jin²ch identifikaΦnφch a ochrann²ch za°φzenφ uveden²ch v Dodatkov²ch ujednßnφch; a dalÜφ objektivnφ opat°enφ, kterß byla prokßzßna jako technicky proveditelnß a jejich₧ pou₧itφ bylo dohodnuto a schvßleno Radou guvernΘr∙ (dßle jen "Rada") a nßsledn²mi konzultacemi mezi ╚eskou republikou a Agenturou. |
| b. | Pro p°φstup v souladu s Φlßnkem 5.a.(II): vizußlnφ pozorovßnφ; poΦφtßnφ polo₧ek jadernΘho materißlu; nedestruktivnφ m∞°enφ a odb∞r vzork∙; pou₧itφ za°φzenφ detekujφcφch a m∞°φcφch radiaci; kontrola zßznam∙ vztahujφcφch se k mno₧stvφ, p∙vodu a rozmφst∞nφ materißlu; odb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ; a dalÜφ objektivnφ opat°enφ, kterß byla prokßzßna jako technicky proveditelnß a jejich₧ pou₧itφ bylo dohodnuto a schvßleno Radou a nßsledn²mi konzultacemi mezi ╚eskou republikou a Agenturou. |
| c. | Pro p°φstup v souladu s Φlßnkem 5.b.: vizußlnφ pozorovßnφ; odb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ; pou₧itφ za°φzenφ detekujφcφch a m∞°φcφch radiaci; kontrola zßrukov²ch zßznam∙ vztahujφcφch se k v²rob∞ a odesφlßnφ; a dalÜφ objektivnφ opat°enφ, kterß byla prokßzßna jako technicky proveditelnß a jejich₧ pou₧itφ bylo dohodnuto a schvßleno Radou a nßsledn²mi konzultacemi mezi ╚eskou republikou a Agenturou. |
| d. | Pro p°φstup v souladu s Φlßnkem 5.c.: odb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ a v p°φpad∞, ₧e v²sledky nevy°eÜφ nejasnost nebo nesrovnalost v mφst∞ specifikovanΘm Agenturou podle Φlßnku 5.c., pou₧itφ v takovΘm mφst∞ vizußlnφho pozorovßnφ, za°φzenφ detekujφcφch a m∞°φcφch radiaci, a dle dohody mezi ╚eskou republikou a Agenturou, jin²ch objektivnφch opat°enφ. |
| a. | Na ₧ßdost ╚eskΘ republiky p°ijme Agentura opat°enφ pro zajiÜt∞nφ dispoziΦnφho p°φstupu podle tohoto Protokolu s cφlem p°edejφt ·niku informacφ citliv²ch z hlediska Üφ°enφ jadern²ch zbranφ a naplnit po₧adavky jadernΘ bezpeΦnosti a fyzickΘ ochrany nebo ochrßnit informace citlivΘ z hlediska soukromΘho nebo obchodnφho. Takovßto opat°enφ nesmφ Agentu°e brßnit p°i uskuteΦ≥ovßnφ Φinnostφ nezbytn²ch pro poskytnutφ hodnov∞rnΘ zßruky o nep°φtomnosti nedeklarovanΘho jadernΘho materißlu nebo Φinnostφ v danΘm mφst∞, vΦetn∞ vy°eÜenφ nejasnostφ vztahujφcφch se ke sprßvnosti a ·plnosti informacφ uveden²ch v Φlßnku 2 nebo nesrovnalosti vztahujφcφ se k takovΘ informaci. |
| b. | P°i poskytovßnφ informacφ uveden²ch v Φlßnku 2 m∙₧e ╚eskß republika informovat Agenturu o mφstech v lokalit∞ nebo mφst∞, ve kter²ch m∙₧e b²t dispoziΦnφ p°φstup uplat≥ovßn. |
| c. | A₧ do vstupu vÜech nezbytn²ch Dodatkov²ch ujednßnφ v platnost se m∙₧e ╚eskß republika uch²lit k dispoziΦnφmu p°φstupu v souladu s ustanovenφmi odstavce a. |
Nic v tomto Protokolu nebrßnφ ╚eskΘ republice, aby navφc nabφdla Agentu°e p°φstup i k dalÜφm mφst∙m mimo t∞ch, kterß jsou uvedena v Φlßncφch 5 a 9, nebo aby po₧ßdala Agenturu o provedenφ ov∞°ovacφch Φinnostφ v n∞kterΘm konkrΘtnφm mφst∞. Agentura vyvine bezodkladn∞ veÜkerΘ opodstatn∞nΘ ·silφ, aby reagovala na takov²to po₧adavek.
╚eskß republika poskytne Agentu°e p°φstup k mφst∙m uveden²m Agenturou pro ·Φely odb∞ru vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ v rozsßhlΘ oblasti s tφm, ₧e pokud ╚eskß republika nenφ schopna poskytnout takov²to p°φstup, vyvine veÜkerΘ opodstatn∞nΘ ·silφ, aby uspokojila po₧adavky Agentury v alternativnφch mφstech. Agentura nebude takov²to p°φstup vy₧adovat, dokud nebudou vyu₧itφ odb∞ru vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ v rozsßhlΘ oblasti a jeho procedurßlnφ postupy schvßleny Radou a nßsledn∞ konzultacemi mezi ╚eskou republikou a Agenturou.
Agentura bude ╚eskou republiku informovat o:
| a. | ╚innostech proveden²ch podle tohoto Protokolu, vΦetn∞ t∞ch t²kajφcφch se jak²chkoli nejasnostφ nebo nesrovnalostφ, na kterΘ Agentura ╚eskou republiku upozornila, a to do Üedesßti dn∙ od provedenφ takov²ch Φinnostφ Agenturou. |
| b. | V²sledcφch Φinnostφ t²kajφcφch se jak²chkoli nejasnostφ nebo nesrovnalostφ, na kterΘ Agentura ╚eskou republiku upozornila, dle mo₧nosti co nejd°φve, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ do t°iceti dn∙ od zφskßnφ t∞chto v²sledk∙ Agenturou. |
| c. | Zßv∞rech, kterΘ uΦinila na zßklad∞ sv²ch Φinnostφ podle Protokolu. Tyto zßv∞ry budou p°edßvßny jednou roΦn∞. |
| a. | (I) | Generßlnφ °editel seznßmφ ╚eskou republiku s rozhodnutφm Rady o ustanovenφ kterΘhokoli pracovnφka Agentury za zßrukovΘho inspektora. Pokud ╚eskß republika neoznßmφ generßlnφmu °editeli svΘ odmφtnutφ takovΘhoto pracovnφka za inspektora pro ╚eskou republiku do t°φ m∞sφc∙ ode dne obdr₧enφ oznßmenφ o rozhodnutφ Rady o jeho ustanovenφ, bude inspektor takto oznßmen² ╚eskΘ republice pova₧ovßn za dezignovanΘho pro ╚eskou republiku; |
| (II) | Generßlnφ °editel bude v odpov∞∩ na ₧ßdost ╚eskΘ republiky nebo ze svΘ vlastnφ iniciativy neprodlen∞ informovat ╚eskou republiku o zruÜenφ dezignace kterΘhokoli z pracovnφk∙ za inspektora pro ╚eskou republiku. | |
| b. | Oznßmenφ uvedenΘ v odstavci a. bude pova₧ovßno za obdr₧enΘ ╚eskou republikou sedm dnφ po datu odeslßnφ tohoto oznßmenφ Agenturou doporuΦenou poÜtou ╚eskΘ republice. | |
Pokud je to vy₧adovßno, poskytne ╚eskß republika do jednoho m∞sφce od p°ijetφ ₧ßdosti odpovφdajφcφ trvalΘ nßvratnΘ vφzum a/nebo tranzitnφ vφzum dezignovanΘmu inspektorovi, kter² je uveden v tΘto ₧ßdosti, aby mu umo₧nila vstup a pobyt na ·zemφ ╚eskΘ republiky za ·Φelem pln∞nφ jeho/jejφch ·kol∙. KterΘkoli vy₧adovanΘ vφzum bude platnΘ minimßln∞ po dobu jednoho roku a bude obnovovßno, dle po₧adavku, s cφlem pokrytφ trvßnφ dezignace inspektora pro ╚eskou republiku.
a. |
V p°φpad∞, kdy se ╚eskß republika nebo Agentura vyjßd°φ, ₧e je nezbytnΘ up°esnit v Dodatkov²ch ujednßnφch, jak majφ b²t uplat≥ovßna opat°enφ stanovenß v tomto Protokolu, dohodnou se ╚eskß republika a Agentura na takov²chto Dodatkov²ch ujednßnφch do devadesßti dn∙ ode dne, kdy vstoupφ v platnost tento Protokol nebo, pokud bude uΦin∞no vyjßd°enφ o pot°eb∞ takov²chto Dodatkov²ch ujednßnφ po vstupu v platnost tohoto Protokolu, do devadesßti dn∙ od data takovΘhoto vyjßd°enφ. |
b. |
A₧ do vstupu v platnost jak²chkoli nezbytn²ch Dodatkov²ch ujednßnφ bude Agentura oprßvn∞na uplat≥ovat opat°enφ stanovenß v tomto Protokolu. |
a. |
╚eskß republika povolφ a bude chrßnit volnou komunikaci Agentury pro oficißlnφ ·Φely mezi inspektory Agentury v ╚eskΘ republice a ·st°edφm Agentury a/nebo Regionßlnφmi ·°ady, vΦetn∞ obslu₧nΘho i bezobslu₧nΘho p°enosu informacφ vyprodukovan²ch kontejnmentov²mi a/nebo dozorovacφmi nebo m∞°icφmi za°φzenφmi Agentury. Po konzultaci s ╚eskou republikou bude mφt Agentura prßvo vyu₧φvat mezinßrodn∞ vytvo°enΘ p°φmΘ komunikaΦnφ systΘmy, vΦetn∞ satelitnφch systΘm∙ a jin²ch komunikaΦnφch prost°edk∙, kterΘ nejsou pou₧φvßny v ╚eskΘ republice. Na ₧ßdost ╚eskΘ republiky nebo Agentury budou podrobnosti uplat≥ovßnφ tohoto odstavce ve vztahu k obslu₧nΘmu i bezobslu₧nΘmu p°enosu informacφ vyprodukovan²ch kontejnmentov²mi a/nebo dozorovacφmi nebo m∞°icφmi za°φzenφmi Agentury specifikovßny v Dodatkov²ch ujednßnφch. |
b. |
Komunikace a p°enos informacφ uveden²ch v odstavci a. bude nßle₧it∞ zohled≥ovat pot°ebu chrßnit citlivΘ soukromΘ nebo obchodnφ informace nebo projektovΘ ·daje, kterΘ ╚eskß republika pova₧uje za zvlßÜt∞ citlivΘ. |
a. |
Agentura bude udr₧ovat p°φsn² re₧im, aby zajistila ·Φinnou ochranu proti vyzrazovßnφ obchodnφch, technologick²ch a pr∙myslov²ch tajemstvφ a dalÜφch d∙v∞rn²ch informacφ, se kter²mi se seznßmφ, vΦetn∞ takov²ch informacφ, se kter²mi se Agentura seznßmφ p°i napl≥ovßnφ tohoto Protokolu. |
|
b. |
Re₧im uveden² v odstavci a. bude, mimo jinΘ, zahrnovat ustanovenφ vztahujφcφ se k: |
|
| (I) | VÜeobecn²m princip∙m a souvisejφcφm opat°enφm pro naklßdßnφ s d∙v∞rn²mi informacemi; | |
| (II) | Podmφnkßm pro zam∞stnßnφ personßlu souvisejφcφm s ochranou d∙v∞rn²ch informacφ; | |
| (III) | Postup∙m pro p°φpady poruÜovßnφ nebo ·dajnΘho poruÜovßnφ d∙v∞rnosti. | |
| c. | Re₧im uveden² v odstavci a. bude schvalovßn a pravideln∞ vyhodnocovßn Radou. | |
| a. | P°φlohy tohoto Protokolu jsou jeho nedφlnou souΦßstφ. S v²jimkou pro ·Φely dopl≥k∙ a zm∞n P°φloh znamenß pojem "Protokol", jak je pou₧it v tomto dokumentu, Protokol a P°φlohy dohromady. |
| b. | Seznam Φinnostφ uveden²ch v P°φloze I a seznam za°φzenφ a materißl∙ uveden²ch v P°φloze II m∙₧e b²t m∞n∞n a dopl≥ovßn Radou na zßklad∞ doporuΦenφ otev°enΘ pracovnφ skupiny expert∙ vytvo°enΘ Radou. Ka₧dß takovßto zm∞na nebo dopln∞nφ nabude ·Φinnosti Φty°i m∞sφce po jejφm schvßlenφ Radou. |
| a. | Tento Protokol vstoupφ v platnost dnem, kdy Agentura obdr₧φ od ╚eskΘ republiky pφsemnΘ oznßmenφ, ₧e ·stavnφ a/nebo zßkonnΘ po₧adavky pro vstup v platnost byly spln∞ny. |
| b. | ╚eskß republika m∙₧e kdykoli p°ed vstupem tohoto Protokolu v platnost prohlßsit, ₧e bude tento Protokol p°edb∞₧n∞ provßd∞t. |
| c. | Generßlnφ °editel Agentury bude neprodlen∞ informovat vÜechny ΦlenskΘ stßty Agentury o ka₧dΘm prohlßÜenφ o p°edb∞₧nΘm provßd∞nφ a vstupu v platnost tohoto Protokolu. |
Pro ·Φely tohoto Protokolu se rozumφ:
| a. | V²zkumn²mi a v²vojov²mi Φinnostmi vztahujφcφmi se k jadernΘmu palivovΘmu cyklu takovΘ Φinnosti, kterΘ specificky souvisφ s kter²mkoli postupem nebo systΘmov∞ v²zkumn²m aspektem kterΘhokoli z nßsledujφcφch bod∙: | |
| - | konverze jadernΘho materißlu, | |
| - | obohacovßnφ jadernΘho materißlu, | |
| - | v²roba jadernΘho paliva, | |
| - | reaktory, | |
| - | kritickß jadernß za°φzenφ, | |
| - | p°epracovßnφ jadernΘho paliva, | |
| - | zpracovßnφ (nezahrnujφcφ zm∞ny obal∙ nebo dalÜφ ·pravy p°i skladovßnφ a uklßdßnφ s v²jimkou separace prvk∙) st°edn∞ nebo vysoce radioaktivnφho odpadu obsahujφcφho plutonium, vysoce obohacen² uran nebo uran-233, | |
| ale nezahrnuje Φinnosti vztahujφcφ se k teoretickΘmu nebo zßkladnφmu v∞deckΘmu v²zkumu nebo k v²zkumu a v²voji pr∙myslov²ch aplikacφ radioizotop∙, lΘka°sk²ch, hydrologick²ch a zem∞d∞lsk²ch aplikacφ, ·Φink∙ na zdravφ a ₧ivotnφ prost°edφ a zdokonalovßnφ ·dr₧by. | ||
| b. | Lokalitou oblast vymezenß ╚eskou republikou v p°φsluÜn²ch projektov²ch ·dajφch pro jadernΘ za°φzenφ, vΦetn∞ uzav°en²ch jadern²ch za°φzenφ, a v p°φsluÜn²ch informacφch o mφstech mimo jadernß za°φzenφ, ve kter²ch je jadern² materißl b∞₧n∞ pou₧φvßn, vΦetn∞ uzav°en²ch mφst mimo jadernß za°φzenφ, ve kter²ch byl jadern² materißl b∞₧n∞ pou₧φvßn (toto je omezeno na mφsta s hork²mi komorami nebo na mφsta, kde byly provßd∞ny Φinnosti souvisejφcφ s konverzφ, obohacovßnφm, v²robou paliva nebo jeho p°epracovßnφm). Zahrnuje takΘ vÜechna za°φzenφ nachßzejφcφ se v bezprost°ednφm okolφ jadernΘho za°φzenφ nebo mφsta, za ·Φelem poskytovßnφ nebo vyu₧itφ nezbytn²ch slu₧eb, vΦetn∞: hork²ch komor pro zpracovßnφ ozß°en²ch materißl∙ neobsahujφcφch jadern² materißl; za°φzenφ pro ·pravu, skladovßnφ a uklßdßnφ odpadu; a budov, kterΘ majφ p°edm∞tn² vztah k zvlßÜtnφm Φinnostem uveden²m ╚eskou republikou podle Φlßnku 2.a.(III). | |
| c. | Jadern²m za°φzenφm vy°azen²m z provozu nebo mφstem mimo jadernß za°φzenφ vy°azen²m z provozu za°φzenφ nebo mφsto, ze kterΘho byly odstran∞ny zanechanΘ konstrukce a za°φzenφ nezbytnΘ pro jeho provoz nebo byly vy°azeny z provozu tak, ₧e nejsou vφce pou₧itelnΘ pro skladovßnφ a nelze je ji₧ pou₧φt k zpracovßnφ nebo jinΘmu vyu₧itφ jadernΘho materißlu. | |
| d. | Uzav°en²m jadern²m za°φzenφm nebo uzav°en²m mφstem mimo jadernß za°φzenφ za°φzenφ nebo mφsto, ve kterΘm byl zastaven provoz a jadern² materißl byl z n∞ho odstran∞n, ale kterΘ nebylo vy°azeno z provozu. | |
| e. | Vysoce obohacen²m uranem uran obsahujφcφ 20 a vφce procent izotopu uranu-235. | |
| f. | Odb∞rem vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ v danΘm mφst∞ sb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ (nap°. vzduch, voda, vegetace, p∙da, st∞ry) v mφst∞ a v jeho bezprost°ednφ blφzkosti oznaΦenΘm Agenturou pro ·Φely pomoci p°i rozhodovßnφ o nep°φtomnosti nedeklarovanΘho jadernΘho matrißlu nebo jadern²ch Φinnostφ v tomto oznaΦenΘm mφst∞. | |
| g. | Odb∞rem vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ v rozsßhlΘ oblasti sb∞r vzork∙ z ₧ivotnφho prost°edφ (nap°. vzduch, voda, vegetace, p∙da, st∞ry) v °ad∞ mφst oznaΦen²ch Agenturou pro ·Φely pomoci p°i rozhodovßnφ o nep°φtomnosti nedeklarovanΘho jadernΘho materißlu nebo jadern²ch Φinnostφ v rozsßhlΘ oblasti. | |
| h. | Jadern²m materißlem jak²koli v²chozφ nebo jak²koli zvlßÜtnφ Üt∞pn² materißl, jak je definovßn v Φlßnku XX Statutu. Pojem v²chozφ materißl se nevztahuje na rudu nebo zbytky rudy. JakΘkoli vymezenφ Rady v rßmci Φlßnku XX Statutu Agentury po vstupu v platnost tohoto Protokolu, kterΘ doplnφ v²Φet materißl∙ pova₧ovan²ch za v²chozφ materißl nebo zvlßÜtnφ Üt∞pn² materißl, bude podle tohoto Protokolu platit pouze po souhlasu ╚eskΘ republiky. | |
| i. | Jadern²m za°φzenφm: | |
| (I) | Reaktor, kritickΘ jadernΘ za°φzenφ, konverznφ zßvod, zßvod na v²robu jadernΘho paliva, zßvod na p°epracovßnφ vyho°elΘho jadernΘho paliva, zßvod na separaci izotop∙ nebo samostatnΘ skladovacφ za°φzenφ; nebo | |
| (II) | KterΘkoli mφsto, ve kterΘm je b∞₧n∞ pou₧φvßn jadern² materißl v mno₧stvφch v∞tÜφch ne₧ jeden efektivnφ kilogram. | |
| j. | Mφstem mimo jadernß za°φzenφ kterΘkoli za°φzenφ nebo mφsto, kterΘ nenφ jadern²m za°φzenφm, ve kterΘm je b∞₧n∞ pou₧φvßn jadern² materißl v mno₧stvφch jednoho efektivnφho kilogramu nebo menÜφch. | |
Dßno ve Vφdni dne 28. zß°φ 1999 ve dvou p∙vodnφch vyhotovenφch v jazyce anglickΘm.
| Za ╚eskou republiku: Ing. Karel B÷hm v. r. ·°adujφcφ p°edseda Stßtnφho ·°adu pro jadernou bezpeΦnost |
Za Mezinßrodnφ agenturu pro atomovou energii: Mohamed El Baradei v. r. generßlnφ °editel Mezinßrodnφ agentury pro atomovou energii |
P╪σLOHA I
| (I) | V²roba rotorov²ch vßlc∙ odst°edivky nebo soubor∙ plynov²ch odst°edivek. |
| Rotorov²mi vßlci odst°edivky se rozumφ tenkost∞nnΘ vßlce, jak jsou popsanΘ v bod∞ 5.1.1.(b) P°φlohy II. | |
| Plynov²mi odst°edivkami se rozumφ odst°edivky, jak jsou popsanΘ v ·vodnφ poznßmce k bodu 5.1. P°φlohy II. | |
| (II) | V²roba dif·znφch p°epß₧ek. |
| Dif·znφmi p°epß₧kami se rozumφ tenkΘ porΘznφ filtry, jak jsou popsanΘ v bod∞ 5.3.1.(a) P°φlohy II. | |
| (III) | V²roba nebo montß₧ systΘm∙ zalo₧en²ch na laserovΘ technologii. |
| SystΘmy zalo₧en²mi na laserovΘ technologii se rozumφ systΘmy zahrnujφcφ ty polo₧ky, jak jsou popsanΘ v bod∞ 5.7. P°φlohy II. | |
| (IV) | V²roba nebo montß₧ elektromagnetick²ch separßtor∙ izotop∙. |
| Elektromagnetick²mi separßtory izotop∙ se rozumφ ty polo₧ky uvedenΘ v bod∞ 5.9.1. P°φlohy II obsahujφcφ iontovΘ zdroje, jak jsou popsanΘ v 5.9.1.(a) P°φlohy II. | |
| (V) | V²roba nebo montß₧ kolon nebo extrakΦnφho za°φzenφ. |
| Kolonami nebo extrakΦnφm za°φzenφm se rozumφ ty polo₧ky, jak jsou popsanΘ v bodech 5.6.1., 5.6.2., 5.6.3., 5.6.5., 5.6.6., 5.6.7. a 5.6.8. P°φlohy II. | |
| (VI) | V²roba aerodynamick²ch separaΦnφch trysek nebo vφrov²ch trubic. |
| Aerodynamick²mi separaΦnφmi tryskami nebo vφrov²mi trubicemi se rozumφ separaΦnφ trysky nebo vφrovΘ trubice, jak jsou popsanΘ v bodech 5.5.1., respektive 5.5.2. P°φlohy II. | |
| (VII) | V²roba nebo montß₧ systΘm∙ tvorby uranovΘ plazmy. |
| SystΘmy tvorby uranovΘ plazmy se rozumφ systΘmy pro tvorbu uranovΘ plazmy, jak jsou popsanΘ v bo- d∞ 5.8.3. P°φlohy II. | |
| (VIII) | V²roba zirkoniov²ch trubek. |
| Zirkoniov²mi trubkami se rozumφ trubky, jak jsou popsanΘ v bod∞ 1.6. P°φlohy II. | |
| (IX) | V²roba nebo ·prava t∞₧kΘ vody nebo deuteria. |
| T∞₧kou vodou nebo deuteriem se rozumφ deuterium, t∞₧kß voda (oxid deuteria) a kterßkoli jinß slouΦenina deuteria, ve kterΘ je pom∞r atom∙ deuteria k atom∙m vodφku v∞tÜφ ne₧ 1 : 5000. | |
| (X) | V²roba grafitu nukleßrnφ Φistoty. |
| Grafitem nukleßrnφ Φistoty se rozumφ grafit s ·rovnφ Φistoty lepÜφ ne₧ 5 ppm borovΘho ekvivalentu a s hustotou v∞tÜφ ne₧ 1,50 g/cm3. | |
| (XI) | V²roba kontejner∙ pro ozß°enΘ palivo. |
| Kontejnerem pro ozß°enΘ palivo se rozumφ obalov² soubor pro p°epravu a/nebo skladovßnφ ozß°enΘho paliva, kter² sk²tß chemickou, tepelnou a radiaΦnφ ochranu a odvßdφ rozpadovΘ teplo p°i manipulaci, p°eprav∞ a skladovßnφ. | |
| (XII) | V²roba regulaΦnφch tyΦφ jadernΘho reaktoru. |
| RegulaΦnφmi tyΦemi jadernΘho reaktoru se rozumφ tyΦe, jak jsou popsanΘ v bod∞ 1.4. P°φlohy II. | |
| (XIII) | V²roba nßdr₧φ a nßdob zabezpeΦen²ch proti dosa₧enφ kritiΦnosti. |
| Nßdr₧emi a nßdobami zabezpeΦen²mi proti dosa₧enφ kritiΦnosti se rozumφ ty polo₧ky, jak jsou popsanΘ v bodech 3.2. a 3.4. P°φlohy II. | |
| (XIV) | V²roba stroj∙ na d∞lenφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙. |
| Stroji na d∞lenφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙ se rozumφ za°φzenφ, jak je popsanΘ v bod∞ 3.1. P°φlohy II. | |
| (XV) | V²stavba hork²ch komor. |
| Hork²mi komorami se rozumφ komory nebo vzßjemn∞ propojenΘ komory o celkovΘm objemu minimßln∞ 6 m3 se stφn∞nφm odpovφdajφcφm ekvivalentu 0,5 m betonu nebo v∞tÜφm, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo v∞tÜφ, vybavenΘ za°φzenφm pro dßlkovΘ ovlßdßnφ. |
P╪σLOHA II
| 1. | Reaktory a za°φzenφ k provozu reaktor∙ | |
| 1.1. | Kompletnφ jadernΘ reaktory | |
| JadernΘ reaktory, kterΘ jsou schopnΘ udr₧ovat kritickou °φzenou °et∞zovou reakci Üt∞penφ, krom∞ reaktor∙ nulovΘho v²konu. Reaktory nulovΘho v²konu jsou definovßny jako reaktory s projektovanou maximßlnφ roΦnφ produkcφ plutonia nep°esahujφcφ 100 g. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| "Jadern² reaktor" zahrnuje polo₧ky, kterΘ jsou umφst∞ny uvnit° reaktorovΘ nßdoby nebo jsou s nφ p°φmo spojenΘ, za°φzenφ °φdφcφ v²kon aktivnφ z≤ny a komponenty, kterΘ obsahujφ, p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu nebo °φdφ ob∞h chladiva primßrnφho okruhu reaktoru. | ||
| Nelze vylouΦit ty reaktory, kterΘ lze modifikovat tak, aby roΦn∞ produkovaly v²znamn∞ vφce ne₧ 100 g plutonia. Reaktory konstruovanΘ pro trval² provoz na v²znamnΘ ·rovni v²konu, bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia, nejsou pova₧ovßny za "reaktory nulovΘho v²konu". | ||
| 1.2. | ReaktorovΘ tlakovΘ nßdoby | |
| KovovΘ nßdoby, jako kompletnφ celky nebo jako jejich hlavnφ dφlensky vyrobenΘ Φßsti, kterΘ jsou specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro umφst∞nφ aktivnφ z≤ny jadernΘho reaktoru definovanΘho v odstavci 1.1. a jsou schopnΘ odolßvat provoznφmu tlaku chladiva primßrnφho okruhu. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Vrchlφk reaktorovΘ nßdoby je zahrnut do polo₧ky 1.2. jako hlavnφ dφlensky vyrßb∞nß souΦßst reaktorovΘ nßdoby. | ||
| Vestavby reaktoru (nap°. nosnß konstrukce aktivnφ z≤ny a jinß vnit°nφ za°φzenφ nßdoby, vodicφ trubky regulaΦnφch tyΦφ, tepelnß stφn∞nφ, tlumicφ mezist∞ny, deskovΘ roÜty aktivnφ z≤ny, difuzorovΘ desky atd.) jsou obvykle dodßvßny dodavatelem reaktoru. V n∞kter²ch p°φpadech jsou urΦitΘ vnit°nφ nosnΘ komponenty zahrnuty do v²roby tlakovΘ nßdoby. Tyto polo₧ky jsou dosti kritickΘ z hlediska bezpeΦnΘho a spolehlivΘho provozu reaktoru (a proto i pro zßruky a odpov∞dnost dodavatele reaktoru), tak₧e jejich dodßvka odd∞len∞ od zßkladnφ dodßvky reaktoru nenφ b∞₧nou praxφ. Proto, aΦkoliv by samostatnΘ dodßvky t∞chto specifick²ch, specißln∞ konstruovan²ch nebo upraven²ch kritick²ch rozm∞rn²ch a drah²ch polo₧ek nem∞ly b²t nutn∞ vylouΦeny z oblasti p∙sobnosti kontroly, je takov² zp∙sob dodßvek pova₧ovßn za nepravd∞podobn². | ||
| 1.3. | Zavß₧ecφ stroje pro reaktory | |
| ManipulaΦnφ za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro zavß₧enφ nebo vyjφmßnφ paliva z jadernΘho reaktoru definovanΘho v odstavci 1.1. schopnß uskuteΦnit v²m∞nu paliva za provozu nebo pou₧φvat technicky slo₧itΘ prvky pro umφst∞nφ nebo nasm∞rovßnφ, kterΘ umo₧≥ujφ provedenφ komplexu operacφ, probφhajφcφch p°i v²m∞n∞ paliva v pr∙b∞hu odstßvky jadernΘho reaktoru, kdy p°φmΘ pozorovßnφ nebo p°φstup k palivu nejsou obvykle mo₧nΘ. | ||
| 1.4. | RegulaΦnφ tyΦe reaktoru | |
| TyΦe specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro °φzenφ zm∞n reaktivity v jadernΘm reaktoru definovanΘm v odstavci 1.1. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Jestli₧e jsou dodßvßny odd∞len∞, zahrnuje tato polo₧ka vedle Φßsti absorbujφcφ neutrony i jejφ nosnΘ nebo zßv∞snΘ konstrukce. | ||
| 1.5. | TlakovΘ trubky reaktoru | |
| Trubky, kterΘ jsou specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro pojmutφ palivov²ch Φlßnk∙ a primßrnφho chladiva reaktoru definovanΘho v odstavci 1.1. p°i provoznφm tlaku vyÜÜφm ne₧ 5,1 MPa (740 psi). | ||
| 1.6. | ZirkoniovΘ trubky | |
| KovovΘ zirkonium a jeho slitiny ve form∞ trubek nebo trubkov²ch sestav, specißln∞ konstruovan²ch nebo upraven²ch pro pou₧itφ v jadernΘm reaktoru definovanΘm v odstavci 1.1. v mno₧stvφ p°esahujφcφm pro kteroukoli zemi p°φjemce 500 kg kdykoli v pr∙b∞hu dvanßcti m∞sφc∙ a u kter²ch je vßhov² pom∞r hafnia a zirkonia menÜφ ne₧ 1 : 500. | ||
| 1.7. | ╚erpadla primßrnφho chladiva | |
| ╚erpadla specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro zajiÜ¥ovßnφ ob∞hu primßrnφho chladiva jadern²ch reaktor∙ definovan²ch v odstavci 1.1. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Specißln∞ konstruovanß Φerpadla mohou zahrnovat komplikovanΘ t∞snicφ nebo vφcenßsobnΘ t∞snicφ systΘmy urΦenΘ k prevenci ·nik∙ primßrnφho chladiva, hermetickß motorovß Φerpadla a centrob∞₧nß Φerpadla. Tato definice zahrnuje Φerpadla kategorie NC-1 nebo ekvivalentnφch standard∙. | ||
| 2. | NejadernΘ materißly urΦenΘ pro reaktory | |
| 2.1. | Deuterium a t∞₧kß voda | |
| Deuterium, t∞₧kß voda (oxid deuteria) a jinΘ slouΦeniny deuteria, ve kter²ch pom∞r atom∙ deuteria k atom∙m vodφku p°evyÜuje 1 : 5000, urΦenΘ pro pou₧itφ v jadernΘm reaktoru definovanΘm v odstavci 1.1., v mno₧stvφ p°esahujφcφm 200 kg atom∙ deuteria pro kteroukoli zemi p°φjemce kdykoli v pr∙b∞hu dvanßcti m∞sφc∙. | ||
| 2.2. | Grafit nukleßrnφ Φistoty | |
| Grafit o Φistot∞ lepÜφ ne₧ 5 ppm borovΘho ekvivalentu a o hustot∞ vyÜÜφ ne₧ 1,50 g/cm3, urΦen² pro pou₧itφ v jadernΘm reaktoru definovanΘm v odstavci 1.1., v mno₧stvφ p°esahujφcφm 3 x 104 kg (30 t) pro kteroukoli zemi p°φjemce kdykoli v pr∙b∞hu dvanßcti m∞sφc∙. | ||
| Poznßmka | ||
| Vlßda rozhodne, zda v²vozy grafitu odpovφdajφcφho v²Üe uveden²m specifikacφm jsou urΦeny pro pou₧itφ v jadernΘm reaktoru a podlΘhajφ ohlaÜovßnφ. | ||
| 3. | Zßvody na p°epracovßnφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙ a za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß k tomuto ·Φelu | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| P°epracovßnφm ozß°enΘho jadernΘho paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivnφch Üt∞pn²ch produkt∙ a od dalÜφch transuranov²ch prvk∙. Tato separace m∙₧e b²t uskuteΦn∞na pomocφ rozdφln²ch technologick²ch postup∙. V pr∙b∞hu let se stal nejpou₧φvan∞jÜφm a uznßvan²m proces Purex. Purex zahrnuje rozpuÜt∞nφ ozß°enΘho jadernΘho paliva v kyselin∞ dusiΦnΘ a nßsledujφcφ separaci uranu, plutonia a Üt∞pn²ch produkt∙ pomocφ kapalinovΘ extrakce, vyu₧φvajφcφ tributylfosfßt v organickΘm rozpouÜt∞dle. | ||
| PurexovΘ zßvody pou₧φvajφ dßle vyjmenovanΘ nebo jim podobnΘ technologickΘ operace: sekßnφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙, rozpouÜt∞nφ paliva, kapalinovou extrakci a skladovßnφ technologick²ch roztok∙. Mohou existovat takΘ za°φzenφ pro termickou denitraci dusiΦnanu uranu, pro konverzi dusiΦnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro ·pravu kapaln²ch odpad∙ Üt∞pn²ch produkt∙ do takovΘ formy, kterß je vhodnß pro dlouhodobΘ skladovßnφ nebo pro ulo₧enφ. AvÜak specifickΘ typy a uspo°ßdßnφ za°φzenφ, na kter²ch se tyto operace provßd∞jφ, se mohou v r∙zn²ch Purexov²ch zßvodech liÜit z nßsledujφcφch d∙vod∙. Podle typu a mno₧stvφ ozß°enΘho paliva, urΦenΘho pro p°epracovßnφ a zam²ÜlenΘho nalo₧enφ s regenerovan²mi materißly, jako₧ i filosofie bezpeΦnosti a ·dr₧by vΦlen∞nΘ do projektu zßvodu. | ||
| "Zßvod na p°epracovßnφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙" zahrnuje za°φzenφ a komponenty, kterΘ b∞₧n∞ p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu a p°φmo ovlßdajφ toky ozß°enΘho paliva a hlavnφ toky jadernΘho materißlu a technologick²ch roztok∙ Üt∞pn²ch produkt∙. | ||
| Tyto procesy, vΦetn∞ kompletnφch systΘm∙ pro konverzi plutonia a v²robu kovovΘho plutonia, t∞sn∞ souvisejφ s opat°enφmi zabra≥ujφcφmi dosa₧enφ kritiΦnosti (nap°φklad pomocφ ·pravy geometrickΘho uspo°ßdßnφ), ozß°enφ (nap°φklad pomocφ stφn∞nφ) a nebezpeΦφ toxicity (nap°φklad pou₧itφ ochrann²ch obal∙). | ||
| Polo₧ky odpovφdajφcφ pojmu "za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß" pro p°epracovßnφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙ zahrnujφ: | ||
| 3.1. | Stroje na d∞lenφ ozß°en²ch palivov²ch Φlßnk∙ | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Toto za°φzenφ rozruÜuje povlak paliva, a tak p°ipravuje ozß°en² jadern² materißl k rozpouÜt∞nφ. NejΦast∞ji jsou pou₧φvßny specißln∞ konstruovanΘ strojnφ n∙₧ky, ale mohou b²t pou₧ita i modernφ za°φzenφ jako nap°φklad lasery. | ||
| Dßlkov∞ ovlßdanß za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro pou₧itφ v zßvod∞ na p°epracovßnφ ozß°enΘho jadernΘho paliva, kterß jsou urΦena pro roz°ezßvßnφ, sekßnφ, nebo st°φhßnφ ozß°en²ch palivov²ch kazet, svazk∙ nebo proutk∙. | ||
| 3.2. | RozpouÜt∞cφ nßdr₧e | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| RozsekanΘ vyho°elΘ palivo obvykle postupuje do rozpouÜt∞cφch nßdr₧φ. V t∞chto nßdobßch zabezpeΦen²ch proti dosa₧enφ kritiΦnosti je ozß°en² jadern² materißl rozpouÜt∞n v kyselin∞ dusiΦnΘ a zbytky povlaku paliva jsou odstran∞ny z technologickΘho procesu. | ||
| Nßdr₧e zabezpeΦenΘ proti dosa₧enφ kritiΦnosti (nap°φklad malΘho pr∙m∞ru, prstencovΘho nebo deskovΘho provedenφ) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro pou₧itφ v zßvod∞ na p°epracovßnφ ozß°enΘho jadernΘho paliva urΦenΘ pro rozpouÜt∞nφ ozß°enΘho jadernΘho paliva, kterΘ jsou odolnΘ v∙Φi hork²m, vysoce korozivnφm kapalinßm a mohou b²t dßlkov∞ pln∞ny a obsluhovßny. | ||
| 3.3. | KapalinovΘ extraktory a za°φzenφ pro kapalinovou extrakci | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Do kapalinov²ch extraktor∙ vstupuje jak roztok ozß°enΘho paliva z rozpouÜt∞cφch nßdr₧φ, tak i organickΘ roztoky, kterΘ separujφ uran, plutonium a Üt∞pnΘ produkty. Za°φzenφ pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruovßno tak, aby spl≥ovalo p°φsnΘ provoznφ parametry, jako je dlouhß provoznφ ₧ivotnost bez nßrok∙ na ·dr₧bu nebo snadnß vym∞nitelnost, jednoduchost provozu a ovlßdßnφ a pru₧nost p°i zm∞nßch technologick²ch podmφnek. | ||
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ extraktory, jako nßpl≥ovΘ a pulsnφ kolony, mφsicφ a usazovacφ nßdr₧e nebo odst°edivkovΘ reaktory urΦenΘ pro pou₧φvßnφ v zßvod∞ na p°epracovßnφ ozß°enΘho jadernΘho paliva. KapalinovΘ extraktory musφ b²t odolnΘ v∙Φi korozi kyselinou dusiΦnou. KapalinovΘ extraktory jsou obvykle vyrßb∞ny podle extrΘmn∞ p°φsn²ch norem (vΦetn∞ specißlnφho sva°ovßnφ, kontroly, zajiÜt∞nφ jakosti a °φzenφ jakosti) z nφzkouhlφkat²ch korozivzdorn²ch ocelφ, titanu, zirkonia a jin²ch vysoce kvalitnφch materißl∙. | ||
| 3.4. | Nßdoby na uskladn∞nφ chemikßliφ nebo zßsobnφky | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Z operace extrakce vychßzejφ t°i hlavnφ toky technologick²ch roztok∙. Nßdoby na uskladn∞nφ nebo zßsobnφky jsou pou₧φvßny pro dalÜφ zpracovßnφ vÜech t°φ tok∙ takto: | ||
| (a) | ╚ist² roztok dusiΦnanu uranu je koncentrovßn odpa°ovßnφm a postupuje na operaci denitrace, kde je p°evßd∞n na oxid uranu. Tento oxid se znovu pou₧φvß v jadernΘm palivovΘm cyklu. | |
| (b) | Vysoce radioaktivnφ roztok Üt∞pn²ch produkt∙ je obvykle koncentrovßn odpa°ovßnφm a skladuje se jako kapaln² koncentrßt. Tento koncentrßt m∙₧e b²t nßsledn∞ odpa°en a p°eveden do formy vhodnΘ pro skladovßnφ nebo ulo₧enφ. | |
| (c) | Roztok ΦistΘho dusiΦnanu plutoniΦitΘho je koncentrovßn a skladovßn a₧ do jeho p°edßnφ do dalÜφho stupn∞ technologickΘho procesu. ZejmΘna nßdoby na uskladn∞nφ nebo zßsobnφky pro roztoky plutonia jsou konstruovßny tak, aby se p°edeÜlo problΘm∙m kritiΦnosti vypl²vajφcφ ze zm∞n v koncentraci a form∞ tohoto technologickΘho toku. | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ nßdoby na uskladn∞nφ nebo zßsobnφky urΦenΘ pro pou₧φvßnφ v zßvod∞ na p°epracovßnφ ozß°enΘho jadernΘho paliva. Tyto nßdoby nebo zßsobnφky musφ b²t odolnΘ v∙Φi korozi kyselinou dusiΦnou. Jsou obvykle vyrßb∞ny z takov²ch materißl∙, jako jsou nφzkouhlφkatΘ korozivzdornΘ oceli, titan nebo zirkonium nebo jinΘ vysoce kvalitnφ materißly. Nßdoby mohou b²t konstruovßny pro dßlkovΘ ovlßdßnφ a ·dr₧bu a mohou mφt nßsledujφcφ parametry pro zabrßn∞nφ dosa₧enφ kritiΦnosti: | ||
| (1) | st∞ny nebo vnit°nφ konstrukce odpovφdajφcφ nejmΘn∞ borovΘmu ekvivalentu 2 %, nebo | |
| (2) | maximßlnφ pr∙m∞r 175 mm (7 in) pro vßlcovΘ nßdoby, nebo | |
| (3) | maximßlnφ Üφ°ka 75 mm (3 in) pro ka₧dou deskovou nebo prstencovou nßdobu. | |
| 3.5. | SystΘmy konverze dusiΦnanu plutoniΦitΘho na oxid | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Ve v∞tÜin∞ zßvod∙ na p°epracovßnφ vyho°elΘho paliva je koneΦn²m procesem konverze roztoku dusiΦnanu plutoniΦitΘho na oxid plutoniΦit². Tento proces zahrnuje nßsledujφcφ hlavnφ operace: dßvkovßnφ, skladovßnφ a kalibrace, srß₧enφ a odd∞lenφ pevnΘ a kapalnΘ fßze, ₧φhßnφ, manipulace s produktem, v∞trßnφ, zachßzenφ s odpady a °φzenφ technologickΘho procesu. | ||
| Kompletnφ systΘmy specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro konverzi dusiΦnanu plutoniΦitΘho na oxid plutoniΦit² zvlßÜt∞ uzp∙sobenΘ k tomu, aby zabrßnily dosa₧enφ kritiΦnosti, vylouΦily vliv radiace a minimalizovaly nebezpeΦφ toxicity. | ||
| 3.6. | SystΘmy na v²robu kovovΘho plutonia z oxidu plutoniΦitΘho | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Tento proces, kter² m∙₧e b²t souΦßstφ zßvodu na p°epracovßnφ ozß°enΘho paliva, zahrnuje fluoraci oxidu plutoniΦitΘho, obvykle pomocφ vysoce korozφvnφho fluorovodφku, jejφm₧ produktem je fluorid plutoniΦit², kter² je nßsledn∞ redukovßn vysoce Φist²m vßpnφkem na kovovΘ plutonium a strusku obsahujφcφ fluorid vßpenat². Hlavnφ operace tohoto procesu jsou: fluorace (nap°φklad s pou₧itφm za°φzenφ vyrobenΘho z drah²ch kov∙ nebo jimi povlakovanΘho), redukce kovem (nap°φklad s pou₧itφm keramick²ch kelφmk∙), regenerace strusky, manipulace s produktem, v∞trßnφ, zachßzenφ s odpady a °φzenφ technologickΘho procesu. | ||
| Kompletnφ systΘmy specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro v²robu kovovΘho plutonia zvlßÜt∞ uzp∙sobenΘ k tomu, aby zabrßnily dosa₧enφ kritiΦnosti, vylouΦily vliv radiace a minimalizovaly nebezpeΦφ toxicity. | ||
| 4. | Zßvody na v²robu palivov²ch Φlßnk∙ | |
| "Za°φzenφ pro v²robu palivov²ch Φlßnk∙" zahrnujφ za°φzenφ, kterß: | ||
| (a) | obvykle p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu nebo bezprost°edn∞ zpracovßvajφ Φi °φdφ v²robnφ tok jadernΘho materißlu; | |
| (b) | hermeticky ut∞s≥ujφ jadern² materißl uvnit° povlaku. | |
| 5. | Zßvody na separaci izotop∙ uranu a za°φzenφ, jinß ne₧ analytickΘ p°φstroje, specißln∞ konstruovanß nebo upravenß k tomuto ·Φelu | |
| Polo₧ky odpovφdajφcφ pojmu "za°φzenφ, jinß ne₧ analytickΘ p°φstroje, specißln∞ konstruovanß nebo upravenß" pro separaci izotop∙ uranu zahrnujφ: | ||
| 5.1. | PlynovΘ odst°edivky, montß₧nφ celky a komponenty specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro pou₧itφ v plynov²ch odst°edivkßch | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Plynovß odst°edivka obvykle sestßvß z tenkost∞nnΘho vßlce(∙) o pr∙m∞ru 75 mm (3 in) a₧ 400 mm (16 in) umφst∞nΘho ve vakuovΘm prost°edφ a toΦφcφho se vysokou obvodovou rychlostφ, °ßdu 300 m/s nebo v∞tÜφ, okolo vertikßlnφ osy. Aby se dosßhly tak vysokΘ rychlosti, musφ mφt konstrukΦnφ materißly rotaΦnφch komponent vysokou pevnost v pom∞ru k hmotnosti. Montß₧nφ celek rotoru, a tudφ₧ jeho jednotlivΘ komponenty, musφ b²t vyrobeny s velmi mal²mi tolerancemi, aby se snφ₧ila nevyvß₧enost chodu. Na rozdφl od jin²ch odst°edivek se plynovß odst°edivka pro obohacovßnφ uranu vyznaΦuje rotorovou komorou s rotujφcφm kotouΦov²m deflektorem(y) a stacionßrnφ sestavou trubek pro p°ivßd∞nφ a odb∞r plynnΘho UF?6, opat°enou p°inejmenÜφm t°emi odd∞len²mi kanßly, z nich₧ dva jsou spojeny s lopatkami sahajφcφmi od osy rotoru k obvodu rotorovΘ komory. Ve vakuu se rovn∞₧ nachßzφ °ada dalÜφch Φßstφ, kterΘ se neotßΦejφ a kterΘ, aΦkoliv jsou specißln∞ konstruovßny, nenφ obtφ₧nΘ vyrobit, a kterΘ nejsou vyrßb∞ny ze zvlßÜtnφch materißl∙. NicmΘn∞, za°φzenφ na plynovΘ odst°e∩ovßnφ vy₧adujφ velk² poΦet t∞chto komponent, tak₧e jejich mno₧stvφ m∙₧e poskytnout d∙le₧itΘ vodφtko o koneΦnΘm pou₧itφ. | ||
| 5.1.1. | RotaΦnφ komponenty | |
| (a) | Kompletnφ rotorovΘ sestavy | |
| Tenkost∞nnΘ vßlce, nebo °ada mezi sebou propojen²ch tenkost∞nn²ch vßlc∙, kterΘ jsou vyrobeny z n∞kterΘho z materißl∙ s vysok²m pom∞rem pevnosti k hustot∞, popsan²ch ve vysv∞tlujφcφ poznßmce k tomuto odstavci. Pokud jsou vßlce propojenΘ, jsou spoje docφleny pru₧n²mi vlnovci nebo prstenci, popsan²mi v odstavci 5.1.1.(c). Rotor je opat°en vnit°nφm deflektorem(y) a koncov²mi uzßv∞ry, popsan²mi v odstavcφch 5.1.1.(d) a 5.1.1.(e). NicmΘn∞, kompletnφ montß₧nφ sestava m∙₧e b²t dodßvßna pouze ΦßsteΦn∞ smontovanß. | ||
| (b) | RotorovΘ vßlce | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ tenkost∞nnΘ vßlce s tlouÜ¥kou st∞ny 12 mm (0,5 in) nebo i mΘn∞, o pr∙m∞ru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) vyrobenΘ z n∞kterΘho z materißl∙ s vysok²m pom∞rem pevnosti k hustot∞ popsan²ch ve vysv∞tlujφcφ poznßmce k tomuto odstavci. | ||
| (c) | Prstence nebo vlnovce | |
| Komponenty specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ, kterΘ umo₧≥ujφ umφstit podp∙rnou konstrukci rotorovΘho vßlce nebo spojit °adu rotorov²ch vßlc∙ mezi sebou. Vlnovec je svinut² krßtk² vßlec o pr∙m∞ru 75 mm (3 in) a₧ 400 mm (16 in) s maximßlnφ tlouÜ¥kou st∞ny 3 mm (0,12 in), vyroben² z n∞kterΘho z materißl∙ s vysok²m pom∞rem pevnosti k hustot∞ popsan²ch ve vysv∞tlujφcφ poznßmce k tomuto odstavci. | ||
| (d) | P°epß₧ky (deflektory): | |
| KotouΦovΘ komponenty o pr∙m∞ru 75 mm (3 in) a₧ 400 mm (16 in), specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ k montß₧i uvnit° rotorovΘho vßlce odst°edivky, urΦenΘ k odd∞lenφ odb∞rovΘ komory od hlavnφ separaΦnφ komory a v n∞kter²ch p°φpadech napomßhajφcφ cirkulaci plynnΘho UF?6 uvnit° hlavnφ separaΦnφ komory rotorovΘho vßlce, vyrobenΘ z n∞kterΘho z materißl∙ s vysok²m pom∞rem pevnosti k hustot∞ popsan²ch ve vysv∞tlujφcφ poznßmce k tomuto odstavci. | ||
| (e) | Vrchnφ/spodnφ koncovΘ uzßv∞ry: | |
| KotouΦovΘ komponenty o pr∙m∞ru 75 mm (3 in) a 400 mm (16 in) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ k uzav°enφ konc∙ rotorovΘho vßlce a udr₧ujφcφ UF?6 uvnit° rotorovΘho vßlce, kterΘ v n∞kter²ch p°φpadech takΘ fungujφ jako op∞ry, udr₧ujφ nebo obsahujφ jako integrßlnφ souΦßst hornφ lo₧isko (hornφ uzßv∞r) nebo nesou rotaΦnφ Φßsti motoru a spodnφ lo₧isko (spodnφ uzßv∞r). Jsou vyrobeny z n∞kterΘho z materißl∙ s vysok²m pom∞rem pevnosti k hustot∞ popsan²ch ve vysv∞tlujφcφ poznßmce k tomuto odstavci. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Pro rotaΦnφ Φßsti odst°edivek jsou pou₧φvßny nßsledujφcφ materißly: | ||
| (a) | Vysokopevnostnφ ocele, jejich₧ mez pevnosti v tahu se rovnß 2,05 x 109 N/m2 (300 000 psi) nebo je v∞tÜφ; | |
| (b) | Slitiny hlinφku, jejich₧ mez pevnosti v tahu se rovnß 0,46 x 109 N/m2 (67 000 psi) nebo je v∞tÜφ; | |
| (c) | VlßknitΘ materißly, vhodnΘ pro pou₧itφ v kompozitnφch strukturßch, s m∞rn²m modulem rovn²m 12,3 x 106 m nebo v∞tÜφm a m∞rnou meznφ pevnostφ v tahu rovnou 0,3 x 106 m nebo v∞tÜφ ("m∞rn² modul" je Yang∙v modul v N/m2 d∞len² m∞rnou hmotnostφ v N/m3 "m∞rnß mez pevnosti v tahu" je mez pevnosti v tahu v N/m2 d∞lenß m∞rnou hmotnostφ v N/m3). | |
| 5.1.2. | NepohyblivΘ komponenty | |
| (a) | Magnetickß zßv∞snß lo₧iska: | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ lo₧iskovΘ sestavy, sestßvajφcφ z prstencov²ch magnet∙ zav∞Üen²ch uvnit° pouzdra obsahujφcφho tlumicφ mΘdium. Pouzdro je vyrobeno z materißlu odolnΘho v∙Φi UF?6 (viz vysv∞tlujφcφ poznßmku k odstavci 5.2.). MagnetickΘ dvojice s p≤lov²mi nßstavci nebo druh²m magnetem jsou spojeny s hornφm uzßv∞rem, popsan²m v odstavci 5.1.1.(e). Magnet m∙₧e mφt prstencov² tvar, p°iΦem₧ maximßlnφ pom∞r mezi vn∞jÜφm a vnit°nφm pr∙m∞rem je roven 1,6 : 1. Magnet m∙₧e mφt poΦßteΦnφ permeabilitu minimßln∞ 0,15 H/m (120 000 jednotek v soustav∞ CGS) minimßlnφ remanenci 98,5 % nebo vφce a energetick² v²t∞₧ek v∞tÜφ ne₧ 80 kJ/m3 (107 gauss-oersted∙). Krom∞ obvykl²ch materißlov²ch vlastnostφ je nezbytnΘ, aby odchylka magnetickΘ osy od osy geometrickΘ byla omezena velmi mal²mi tolerancemi (menÜφmi ne₧ 0,1 mm) nebo aby byl uplatn∞n zvlßÜtnφ po₧adavek na homogenitu materißlu magnetu. | ||
| (b) | Lo₧iska a tlumiΦe: | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß lo₧iska zahrnujφcφ sestavu otoΦnΘho Φepu/vφΦka montovanou na tlumiΦi. OtoΦn² Φep je obvykle kalenß ocelovß h°φdel s polokoulφ na jednom konci a s p°φpravkem na upevn∞nφ ke spodnφmu uzßv∞ru, popsanΘmu v odstavci 5.1.1.(e), na konci druhΘm. Na h°φdel m∙₧e b²t p°ipojeno i hydrodynamickΘ lo₧isko. VφΦko mß formu pelety s polokulovit²m d∙lkem na jednom z povrch∙. Tyto komponenty jsou Φasto dodßvßny odd∞len∞ od tlumiΦe. | ||
| (c) | Molekulßrnφ v²v∞vy: | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vßlce, kterΘ majφ vnit°nφ strojn∞ obrobenΘ nebo protlaΦovanΘ ÜroubovitΘ drß₧ky a vnit°nφ obrobenΘ otvory. TypickΘ rozm∞ry jsou nßsledujφcφ: vnit°nφ pr∙m∞r 75 mm (3 in) a₧ 400 mm (16 in), tlouÜ¥ka st∞ny minimßln∞ 10 mm (0,4 in), s pom∞rem dΘlky k pr∙m∞ru 1 : 1 nebo v∞tÜφm. Drß₧ky majφ typick² pravo·hl² pr∙°ez a hloubku 2 mm (0,08 in) nebo v∞tÜφ. | ||
| (d) | Statory motor∙: | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ prstencovΘ statory pro vysokorychlostnφ mnohofßzovΘ st°φdavΘ hystereznφ (nebo reluktanΦnφ) motory, upravenΘ pro synchronnφ provoz ve vakuu v kmitoΦtovΘm rozsahu 600 - 2000 Hz a v²konovΘm rozsahu 50 - 1000 VA. Statory sestßvajφ z multifßzovΘho vinutφ na jßdru z laminovan²ch ₧elezn²ch plech∙ s mal²mi ztrßtami, slo₧enΘm z tenk²ch plech∙, obvykle o tlouÜ¥ce 2 mm (0,08 in) nebo menÜφ. | ||
| (e) | Pouzdra odst°edivek: | |
| Komponenty specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro umφst∞nφ sestavy rotorov²ch trubek plynovΘ odst°edivky. Pouzdra sestßvajφ z pevnΘho vßlce s tlouÜ¥kou st∞n do 30 mm (1,2 in) s p°esn∞ opracovan²mi koncov²mi Φßstmi pro umφst∞nφ lo₧isek a s jednou nebo vφce montß₧nφmi p°φrubami. OpracovanΘ koncovΘ Φßsti jsou vzßjemn∞ rovnob∞₧nΘ a kolmΘ k podΘlnΘ ose vßlce s odchylkou menÜφ nebo rovnou 0,05 stup≥∙. Pouzdro m∙₧e b²t rovn∞₧ voÜtinovΘho typu pro ulo₧enφ n∞kolika rotorov²ch trubek. Pouzdra jsou vyrobena z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF?6 nebo jsou jimi chrßn∞na. | ||
| (f) | Lopatky | |
| Trubky o vnit°nφm pr∙m∞ru do 12 mm specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro extrakci plynnΘho UF?6 z rotorovΘho vßlce na zßklad∞ efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovan²m do sm∞ru obvodovΘho proudu plynu uvnit° rotoru, nap°φklad pomocφ ohnutφ konce radißln∞ umφst∞nΘ trubice), kterΘ lze upevnit k centrßlnφmu systΘmu odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF?6 nebo jsou jimi chrßn∞ny. | ||
| 5.2. | PomocnΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro obohacovacφ zßvody s plynov²mi odst°edivkami | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| PomocnΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty pro obohacovacφ zßvody s plynov²mi odst°edivkami jsou systΘmy zajiÜ¥ujφcφ p°ivßd∞nφ UF6 do odst°edivek zajiÜ¥ujφcφ spojenφ jednotliv²ch odst°edivek do kaskßd (nebo stup≥∙), co₧ umo₧≥uje postupn² nßr∙st obohacenφ a odvßd∞nφ "produktu" a "zbytk∙" UF6 z odst°edivek, spolu se za°φzenφm pot°ebn²m pro pohon odst°edivek nebo pro °φzenφ zßvodu. | ||
| Obvykle se UF6 odpa°uje z pevnΘ fßze ve vyh°φvan²ch autoklßvech a potΘ je v plynnΘ form∞ rozvßd∞n do odst°edivek p°es potrubφ kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙). "Produkt" a "zbytky" plynnΘho UF6 proudφcφ z odst°edivek rovn∞₧ prochßzφ p°es potrubφ kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) do vymrazovacφch odluΦovaΦ∙ pracujφcφch p°i teplot∞ 203 K (-70 ░C), kde kondenzujφ a jsou pak p°evßd∞ny do kontejner∙ vhodn²ch pro p°epravu nebo skladovßnφ. Proto₧e obohacovacφ zßvod sestßvß z mnoha tisφc odst°edivek uspo°ßdan²ch v kaskßdßch, obsahuje mnoho kilometr∙ potrubnφch systΘm∙ kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) zahrnujφcφch tisφce svar∙ s mnohokrßt se opakujφcφm uspo°ßdßnφm. Za°φzenφ, komponenty a potrubnφ systΘmy jsou vyrßb∞ny tak, aby vyhov∞ly po₧adavk∙m standard∙ na velmi vysokΘ vakuum a Φistotu. | ||
| 5.2.1. | Napßjecφ systΘmy/systΘmy pro odvod "produktu" a "zbytk∙" | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy zahrnujφ: | ||
| (a) | Napßjecφ autoklßvy (nebo stanice) pou₧φvanΘ pro p°ivßd∞nφ UF6 do odst°edivkov²ch kaskßd p°i tlacφch a₧ do 100 kPa (15 psi) a pr∙tocφch 1 kg/h nebo v∞tÜφch | |
| (b) | Desublimßtory (nebo vymrazovacφ odluΦovaΦe) pou₧φvanΘ k odvßd∞nφ UF6 z kaskßd p°i tlacφch a₧ do 3 kPa (0,5 psi). Desublimßtory mohou b²t chlazeny na teplotu 203 K (-70 ░C) a oh°φvßny na teplotu 343 K (+70 ░C); | |
| (c) | Stanice "produktu" a "zbytk∙" pou₧φvanΘ k pln∞nφ UF6 do kontejner∙. | |
| Tento zßvod, za°φzenφ a potrubφ jsou zhotoveny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF?6 nebo takov²mi materißly oblo₧eny (viz vysv∞tlujφcφ poznßmku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhov∞ly po₧adavk∙m standard∙ na velmi vysokΘ vakuum a Φistotu. | ||
| 5.2.2. | StrojovΘ potrubnφ systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ potrubnφ systΘmy a systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) pro dopravu UF6 uvnit° odst°edivkov²ch kaskßd. Potrubnφ sφ¥ je obvykle typu "trojitΘho" kolektorovΘho systΘmu, kde ka₧dß odst°edivka je spojena s ka₧d²m ze sb∞raΦ∙ (kolektor∙). Toto uspo°ßdßnφ se mnohokrßt opakuje. VÜechny tyto systΘmy jsou zhotoveny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 (viz ·vodnφ poznßmku k odstavci 5.2.) a vyrobeny tak, aby vyhov∞ly po₧adavk∙m standard∙ na velmi vysokΘ vakuum a Φistotu. | ||
| 5.2.3. | Hmotnostnφ spektrometry pro anal²zu UF6/IontovΘ zdroje | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ magnetickΘ nebo kvadrup≤lovΘ hmotnostnφ spektrometry schopnΘ uskuteΦ≥ovat "on-line" odb∞r vzork∙ p°ivßd∞nΘho materißlu z proud∙ plynnΘho UF?6, produktu nebo zbytk∙, kterΘ majφ vÜechny z nßsledujφcφch charakteristik: | ||
| 1. | Jednotkovß rozliÜovacφ schopnost pro atomovou hmotnost vyÜÜφ ne₧ 320; | |
| 2. | IontovΘ zdroje vyrobenΘ z nichromu nebo monelu, Φi niklu, nebo t∞mito materißly povlakovanΘ; | |
| 3. | IontovΘ zdroje s ionizacφ elektronov²m ost°elovßnφm; | |
| 4. | Kolektorov² systΘm vhodn² pro provßd∞nφ izotopickΘ anal²zy. | |
| 5.2.4. | M∞niΦe kmitoΦtu | |
| M∞niΦe kmitoΦtu (znßmΘ takΘ jako konvertory nebo invertory) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro napßjenφ stator∙ motor∙ definovan²ch v odstavci 5.1.2.(d) nebo Φßsti, komponenty a montß₧nφ subsystΘmy takov²chto m∞niΦ∙ kmitoΦtu, kterΘ majφ vÜechny z nßsledujφcφch charakteristik: | ||
| 1. | Vφcefßzov² v²stup v kmitoΦtovΘ oblasti 600 - 2000 Hz; | |
| 2. | Vysokß stabilita (s regulacφ kmitoΦtu lepÜφ ne₧ 0,1 %); | |
| 3. | NφzkΘ harmonickΘ zkreslenφ (menÜφ ne₧ 2 %); a | |
| 4. | ┌Φinnost vyÜÜφ ne₧ 80 %. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| V²Üe uvedenΘ polo₧ky bu∩ p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu s plynn²m UF6 v technologickΘm procesu nebo p°φmo regulujφ odst°edivky a pr∙tok plynu od odst°edivky k odst°edivce a z kaskßdy do kaskßdy. | ||
| Materißly odolnΘ v∙Φi korozi UF6 zahrnujφ nerezovou ocel, hlinφk, hlinφkovΘ slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimßln∞ 60 %. | ||
| 5.3. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ montß₧nφ celky a komponenty pro pou₧itφ p°i obohacovßnφ plynovou dif·zφ | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| P°i metod∞ separace izotop∙ plynovou dif·zφ tvo°φ hlavnφ technologickΘ za°φzenφ specißlnφ porΘznφ bariΘry pro plynovou dif·zi, v²m∞nφky tepla pro chlazenφ plynu (kter² se p°i stlaΦovßnφ oh°φvß), uzavφracφ a regulaΦnφ ventily a potrubnφ sφt∞. Vzhledem k tomu, ₧e technologie plynovΘ dif·ze je zalo₧enß na pou₧itφ hexafluoridu uranu (UF6), musφ b²t veÜkerΘ povrchy za°φzenφ, potrubφ a p°φstroj∙ (kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s plynem) vyrobeny z materißl∙, kterΘ z∙stßvajφ stabilnφ p°i styku s UF6. Zßvod na plynovou dif·zi vy₧aduje velk² poΦet t∞chto celk∙, tak₧e mno₧stvφ m∙₧e b²t d∙le₧itou indikacφ koneΦnΘho pou₧itφ. | ||
| 5.3.1. | PlynovΘ dif·znφ p°epß₧ky | |
| (a) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ tenkΘ porΘznφ filtry o velikosti p≤r∙ v rozmezφ 100 a₧ 1000 A (angstr÷m), tlouÜ¥ce 5 mm (0,02 in) nebo menÜφ a p°i trubkovΘm tvaru o pr∙m∞ru 25 mm (1 in) nebo menÜφm, vyrobenΘ z kovov²ch, polymernφch nebo keramick²ch materißl∙, odoln²ch v∙Φi korozi UF6, a dßle | |
| (b) | Specißln∞ upravenΘ slouΦeniny nebo prßÜky pro v²robu t∞chto filtr∙. TakovΘ slouΦeniny a prßÜky obsahujφ nikl nebo jeho slitiny s minimßlnφm obsahem niklu 60 %, oxid hlinit² nebo v∙Φi UF6 pln∞ odolnΘ fluorovanΘ uhlovodφkovΘ polymery o Φistot∞ vyÜÜφ ne₧ 99,9 %, o velikosti Φßstic menÜφ ne₧ 10-5 m a s vysok²m stupn∞m uniformity velikosti Φßstic, kterΘ jsou specißln∞ upraveny pro v²robu plynov²ch dif·znφch barier. | |
| 5.3.2. | Sk°φn∞ difuzor∙ | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ hermeticky ut∞sn∞nΘ vßlcovΘ nßdoby o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ 300 mm (12 in) a v²Üce v∞tÜφ ne₧ 900 mm (35 in) nebo pravo·hlΘ nßdoby srovnateln²ch rozm∞r∙, kterΘ majφ jednu p°ivßd∞jφcφ a dv∞ odtokovΘ p°φpojky o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ 50 mm (2 in), ve kter²ch jsou umφst∞ny dif·znφ bariΘry. Tyto nßdoby jsou vyrobeny nebo uvnit° oblo₧eny materißly odoln²mi v∙Φi korozi UF?6 a jsou projektovßny pro instalaci v horizontßlnφ nebo vertikßlnφ poloze. | ||
| 5.3.3. | Kompresory a plynovß dmychadla | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ axißlnφ, odst°edivΘ nebo objemovΘ kompresory nebo plynovß dmychadla s minimßlnφm sacφm v²konem 1 m3/min UF6 a v²tlaΦn²m tlakem a₧ do n∞kolika set kPa (100 psi), projektovanΘ pro dlouhodobou prßci v prost°edφ UF6 s nebo bez elektrickΘho motoru o odpovφdajφcφm v²konu, jako₧ i jednotlivΘ montß₧nφ celky takov²chto kompresor∙ a dmychadel. Tyto kompresory a dmychadla majφ pom∞r tlak∙ 2 : 1 a₧ 6 : 1 a jsou vyrobeny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jsou jimi pota₧eny. | ||
| 5.3.4. | T∞sn∞nφ h°φdele | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß vakuovß t∞sn∞nφ zajiÜ¥ujφcφ ut∞sn∞nφ vstupnφch a v²stupnφch p°φrub, slou₧φcφch k ut∞sn∞nφ h°φdele spojujφcφ rotor kompresoru nebo dmychadla s pohßn∞cφm motorem a zajiÜ¥ujφcφ spolehlivΘ ut∞sn∞nφ vnit°nφ komory kompresoru nebo dmychadla, kterß je napln∞na UF?6. Takovß t∞sn∞nφ jsou obvykle projektovßna na rychlost pr∙niku vyrovnßvacφho plynu dovnit° menÜφ ne₧ 1000 cm3/ /min (60 in3/min). | ||
| 5.3.5. | V²m∞nφky tepla pro chlazenφ UF6 | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ v²m∞nφky tepla vyrobenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6, (krom∞ nerezov²ch ocelφ), nebo z m∞di a p°φpadn∞ i z kombinacφ t∞chto kov∙, nebo jimi povlakovanΘ, kterΘ jsou navr₧eny pro maximßlnφ rychlost zm∞ny tlaku v d∙sledku ·nik∙ menÜφch ne₧ 10 Pa (0,0015 psi) za hodinu p°i tlakovΘm rozdφlu 100 kPa (15 psi). | ||
| 5.4. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pomocnΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty pro pou₧itφ v zßvodech na obohacovßnφ plynovou dif·zφ | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| PomocnΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty pro obohacovacφ zßvody pou₧φvajφcφ plynovou dif·zi, zahrnujφ systΘmy pot°ebnΘ pro dßvkovßnφ UF6 do separaΦnφch jednotek a propojenφ jednotliv²ch celk∙ mezi sebou k vytvo°enφ kaskßd (nebo stup≥∙), a tφm umo₧≥ujφ postupn∞ dosßhnout vyÜÜφho obohacenφ a odvΘst "produkt" a "zbytky" UF6 z dif·znφch kaskßd. Vzhledem k velkΘ setrvaΦnosti procesu v dif·znφch kaskßdßch vede jakΘkoliv p°eruÜenφ jejich Φinnosti a zvlßÜt∞ jejich odstavenφ k vß₧n²m nßsledk∙m. Proto je v zßvodech na dif·znφ obohacovßnφ velmi d∙le₧itΘ striktnφ a nep°etr₧itΘ udr₧ovßnφ vakua ve vÜech technologick²ch systΘmech, automatickΘ havarijnφ ochrany a p°esnΘ automatickΘ regulace proudu plynu. Tyto d∙vody vedou k nutnosti vybavit zßvod velk²m poΦtem specißlnφch m∞°icφch, regulaΦnφch a °φdicφch systΘm∙. | ||
| Obvykle sublimuje UF6 z vßlc∙ umφst∞n²ch uvnit° autoklßv∙ a dßle je v plynnΘ form∞ rozvßd∞n potrubnφm systΘmem kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) do mφsta vstupu. Toky plynnΘho UF6 "produkt" a "zbytky" vychßzejφcφ z v²stupnφch mφst jsou dopravovßny potrubnφm systΘmem kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) do studen²ch jφmek nebo do kompresorov²ch stanic, ve kter²ch je plynn² UF6 zkapal≥ovßn p°ed jeho nßsledn²m p°evedenφm do vhodn²ch kontejner∙ urΦen²ch pro transport nebo skladovßnφ. Jeliko₧ obohacovacφ zßvod vyu₧φvajφcφ plynovou dif·zi sestßvß z velkΘho poΦtu plynov²ch dif·znφch montß₧nφch celk∙ uspo°ßdan²ch do kaskßd, obsahuje mnoho kilometr∙ potrubnφch systΘm∙ kaskßdnφch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) zahrnujφcφch tisφce svßr∙ s mnohokrßt se opakujφcφm uspo°ßdßnφm. Za°φzenφ, komponenty a potrubnφ systΘmy jsou vyrßb∞ny tak, aby vyhov∞ly po₧adavk∙m standard∙ na velmi vysokΘ vakuum a Φistotu. | ||
| 5.4.1. | SystΘmy pro p°ivßd∞nφ UF6 a odvßd∞nφ "produktu" a "zbytk∙" | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy schopnΘ pracovat p°i maximßlnφm tlaku 300 kPa (45 psi) zahrnujφcφ: | ||
| (a) | Napßjecφ autoklßvy (nebo systΘmy) pou₧φvanΘ k p°ivßd∞nφ UF6 do kaskßd plynovΘ dif·ze; | |
| (b) | Desublimßtory (vymrazovacφ nßdoby) pou₧φvanΘ k odvßd∞nφ UF6 z dif·znφch kaskßd; | |
| (c) | Zkapal≥ovacφ stanice, ve kter²ch je plynn² UF6 z kaskßd stlaΦovßn, chlazen, a tak p°evßd∞n do kapalnΘ formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytk∙" pou₧φvanΘ k pln∞nφ UF6 do kontejner∙. | |
| 5.4.2. | Potrubnφ systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ potrubnφ systΘmy a systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) pro dopravu UF?6 uvnit° kaskßd plynovΘ dif·ze. Tato potrubnφ sφ¥ je obvykle projektovßna se "zdvojen²m" systΘmem sb∞raΦ∙ (kolektor∙), kde ka₧dß jednotka je spojena s ka₧d²m ze sb∞raΦ∙ (kolektor∙). | ||
| 5.4.3. | VakuovΘ systΘmy | |
| (a) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ rozsßhlΘ vakuovΘ kolektory, sb∞rnß potrubφ a vakuovß Φerpadla se sacφm v²konem 5 m3/min (17,5 ft3/min) nebo v∞tÜφm. | |
| (b) | VakuovΘ v²v∞vy specißln∞ konstruovanΘ pro prßci v prost°edφ obsahujφcφm UF6, vyrobenΘ z hlinφku, niklu nebo ze slitin s obsahem niklu p°evyÜujφcφm 60 % nebo t∞mito materißly povlakovanΘ. Tyto v²v∞vy mohou b²t provedeny bu∩ jako rotaΦnφ nebo jako objemovΘ. Mohou mφt ucpßvky a t∞sn∞nφ z fluorovan²ch uhlovodφkov²ch polymer∙ a mohou pou₧φvat specißlnφ pracovnφ kapaliny. | |
| 5.4.4. | Specißlnφ uzavφracφ a regulaΦnφ ventily | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ uzavφracφ ventily s ruΦnφm nebo automatick²m ovlßdßnφm a regulaΦnφ vlnovcovΘ ventily o pr∙m∞ru 40 a₧ 1500 mm (1,5 a₧ 59 in), vyrobenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi UF6, pro instalaci v hlavnφch i pomocn²ch systΘmech obohacovacφch zßvod∙ zalo₧en²ch na metod∞ plynovΘ dif·ze. | ||
| 5.4.5. | Hmotnostnφ spektrometry pro anal²zu UF6/IontovΘ zdroje | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ magnetickΘ nebo kvadrup≤lovΘ hmotnostnφ spektrometry schopnΘ uskuteΦ≥ovat "on-line" odb∞r vzork∙ p°ivßd∞nΘho materißlu z proud∙ plynnΘho UF6, produktu nebo zbytk∙, kterΘ majφ vÜechny z nßsledujφcφch charakteristik: | ||
| 1. | Jednotkovß rozliÜovacφ schopnost pro atomovou hmotnost vyÜÜφ ne₧ 320; | |
| 2. | IontovΘ zdroje vyrobenΘ z nichromu nebo monelu, Φi niklu, nebo t∞mito materißly povlakovanΘ; | |
| 3. | IontovΘ zdroje s ionizacφ elektronov²m ost°elovßnφm; | |
| 4. | Kolektorov² systΘm vhodn² pro provßd∞nφ izotopickΘ anal²zy. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| V²Üe uvedenΘ polo₧ky bu∩ p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu s plynn²m UF6 v technologickΘm procesu nebo p°φmo regulujφ pr∙tok v kaskßdßch. VÜechny povrchy, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s technologick²m plynem, jsou vyrobeny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi UF6 nebo jimi pota₧eny. Pro ·Φely odstavc∙, vztahujφcφch se k polo₧kßm plynovΘ dif·ze, zahrnujφ materißly odolnΘ v∙Φi UF6 nerezovou ocel, hlinφk, hlinφkovΘ slitiny, oxid hlinit², nikl nebo slitiny obsahujφcφ minimßln∞ 60 % niklu a pln∞ fluorovanΘ uhlovodφkovΘ polymery odolnΘ v∙Φi UF6. | ||
| 5.5. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty pro pou₧itφ v obohacovacφch zßvodech zalo₧en²ch na aerodynamickΘm procesu | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| V procesu aerodynamickΘho obohacovßnφ se sm∞s plynnΘho UF6 s lehk²m plynem (vodφk nebo helium) stlaΦuje a pak prochßzφ p°es separaΦnφ elementy, p°iΦem₧ k izotopickΘ separaci dochßzφ v d∙sledku vzniku velk²ch odst°ediv²ch sil v zak°ivenΘ geometrii st∞n. ┌sp∞Ün∞ byly vyvinuty dva procesy tohoto typu: proces separaΦnφch trysek a proces vφrov²ch trubic. Hlavnφ Φßstφ separaΦnφho stupn∞ pro oba tyto procesy jsou vßlcovΘ nßdoby, do kter²ch se umis¥ujφ specißlnφ separaΦnφ elementy (trysky nebo vφrovΘ trubice), plynovΘ kompresory a v²m∞nφky tepla odvßd∞jφcφ kompresnφ teplo. Aerodynamick² zßvod vy₧aduje °adu t∞chto stup≥∙, tak₧e mno₧stvφ m∙₧e b²t d∙le₧itou indikacφ koneΦnΘho pou₧itφ. Jeliko₧ aerodynamick² proces pou₧φvß UF6, musφ b²t povrchy nßdob veÜker²ch za°φzenφ, potrubφ a nßstroj∙ (kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s plynem) vyrobeny z materißl∙, kterΘ z∙stßvajφ nezm∞n∞ny p°i kontaktu s UF6. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Polo₧ky, zmi≥ovanΘ v tomto odstavci, bu∩ p°ichßzejφ do p°φmΘho kontaktu s plynn²m UF6 v technologickΘm procesu nebo p°φmo regulujφ pr∙tok v kaskßdßch. VÜechny povrchy, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s technologick²m plynem, jsou vyrobeny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi UF6 nebo jsou jimi chrßn∞ny. Pro ·Φely odstavc∙ vztahujφcφch se k polo₧kßm aerodynamickΘho obohacovßnφ zahrnujφ materißly odolnΘ v∙Φi korozi UF6 m∞∩, nerezovou ocel, hlinφk, hlinφkovΘ slitiny, nikl nebo slitiny obsahujφcφ minimßln∞ 60 % niklu a pln∞ fluorovanΘ uhlovodφkovΘ polymery odolnΘ v∙Φi korozi UF6. | ||
| 5.5.1. | SeparaΦnφ trysky | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ separaΦnφ trysky nebo jejich montß₧nφ celky. SeparaΦnφ trysky se sklßdajφ ze Üt∞rbinov²ch, zak°iven²ch kanßl∙ s polom∞rem zak°ivenφ menÜφm ne₧ 1 mm (typicky od 0,1 do 0,05 mm), odoln²ch v∙Φi korozi UF6. Uvnit° trysky je b°it, kter² rozd∞luje plyn proudφcφ tryskou na dv∞ frakce. | ||
| 5.5.2. | VφrovΘ trubice | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vφrovΘ trubice nebo jejich montß₧nφ celky. VφrovΘ trubice jsou cylindrickΘ nebo k≤nickΘ, zhotovenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo takov²mi materißly povlakovanΘ, o pr∙m∞ru mezi 0,5 a 4 cm a s pom∞rem dΘlky k pr∙m∞ru 20 : 1 nebo mΘn∞. Trubice majφ jeden nebo vφce tangencißlnφch vstupnφch otvor∙. Na jednom nebo obou koncφch mohou b²t trubice opat°eny tryskami. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Technologick² plyn vstupuje do trubice tangencißln∞ na jednom konci nebo p°es vφ°φcφ lopatky nebo p°es ΦetnΘ tangencißlnφ otvory po obvodu trubky. | ||
| 5.5.3. | Kompresory a plynovß dmychadla | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ axißlnφ, odst°edivΘ nebo objemovΘ kompresory nebo dmychadla vyrobenß z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo takov²mi materißly chrßn∞nß, se sacφm v²konem 2 m3/min sm∞si UF6 a nosnΘho plynu (vodφk nebo helium) nebo v∞tÜφm. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto kompresory a dmychadla majφ pom∞r tlak∙ typicky mezi 1,2 : 1 a₧ 6 : 1. | ||
| 5.5.4. | T∞sn∞nφ h°φdele | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß vakuovß t∞sn∞nφ zajiÜ¥ujφcφ ut∞sn∞nφ vstupnφch a v²stupnφch p°φrub, slou₧φcφch k ut∞sn∞nφ h°φdele spojujφcφ rotor kompresoru nebo dmychadla s pohßn∞cφm motorem a zajiÜ¥ujφcφ spolehlivou hermetizaci proti ·niku technologickΘho plynu nebo nasßvßnφ vzduchu nebo t∞snicφho plynu do vnit°nφ komory kompresoru nebo dmychadla, kterß je napln∞nß sm∞sφ UF6 a nosnΘho plynu. | ||
| 5.5.5. | V²m∞nφky tepla pro chlazenφ plynu | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ v²m∞nφky tepla zhotovenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jimi chrßn∞nΘ. | ||
| 5.5.6. | Pouzdra separaΦnφch element∙ | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pouzdra separaΦnφch element∙ zhotovenß z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF?6 nebo jimi chrßn∞nß, ve kter²ch jsou umφst∞ny vφrovΘ trubice nebo separaΦnφ trysky. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tato pouzdra mohou tvo°it specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vßlcovΘ nßdoby o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ 300 mm a dΘlce v∞tÜφ ne₧ 900 mm nebo pravo·hlΘ nßdoby srovnateln²ch rozm∞r∙. Tyto nßdoby mohou b²t navr₧eny pro instalaci v horizontßlnφ nebo vertikßlnφ poloze. | ||
| 5.5.7. | SystΘmy pro p°ivßd∞nφ UF6 a odvßd∞nφ "produktu" a "zbytk∙" | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy nebo za°φzenφ obohacovacφch zßvod∙, zhotovenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jimi chrßn∞nΘ, zahrnujφcφ: | ||
| (a) | Napßjecφ autoklßvy, pece nebo systΘmy pou₧φvanΘ k p°ivßd∞nφ UF6 do obohacovacφho procesu; | |
| (b) | Desublimßtory (nebo vymrazovacφ nßdoby) pou₧φvanΘ k odvßd∞nφ UF6 z procesu obohacovßnφ p°ed jeho dalÜφm p°emφst∞nφm, nßsledujφcφm po oh°evu; | |
| (c) | SolidifikaΦnφ nebo zkapal≥ovacφ stanice pou₧φvanΘ k vyvedenφ UF6 z obohacovacφho procesu stlaΦovßnφm plynnΘho UF6 a jeho p°evßd∞nφm do pevnΘ nebo kapalnΘ formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytk∙" pou₧φvan²ch k pln∞nφ UF6 do kontejner∙. | |
| 5.5.8. | Potrubnφ systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ potrubnφ systΘmy sb∞raΦ∙ (kolektor∙) pro dopravu UF?6 uvnit° aerodynamick²ch kaskßd, zhotovenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF?6 nebo jimi chrßn∞nΘ. Tato potrubnφ sφ¥ je obvykle projektovßna se zdvojen²m systΘmem sb∞raΦ∙ (kolektor∙), kde ka₧dß jednotka nebo skupina jednotek je spojena s ka₧d²m ze sb∞raΦ∙. | ||
| 5.5.9. | VakuovΘ systΘmy a vakuovΘ v²v∞vy | |
| (a) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vakuovΘ systΘmy s minimßlnφm sacφm v²konem 5 m3/min, sestßvajφcφ z vakuovΘho sb∞rnΘho potrubφ, vakuov²ch sb∞raΦ∙ (kolektor∙) a vakuov²ch v²v∞v, projektovan²ch pro provoz v prost°edφ obsahujφcφm UF6. | |
| (b) | VakuovΘ v²v∞vy specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro prßci v prost°edφ obsahujφcφm UF6 vyrobenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo takov²mi materißly chrßn∞nΘ. Tyto v²v∞vy mohou pou₧φvat t∞sn∞nφ z fluorovan²ch uhlovodφkov²ch polymer∙ a specißlnφ pracovnφ kapaliny. | |
| 5.5.10. | Specißlnφ uzavφracφ a regulaΦnφ ventily | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ uzavφracφ a regulaΦnφ vlnovcovΘ ventily vyrobenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jimi chrßn∞nΘ s ruΦnφm nebo automatick²m ovlßdßnφm o pr∙m∞ru 40 a₧ 1500 mm, kterΘ se instalujφ na hlavnφch i pomocn²ch systΘmech aerodynamick²ch obohacovacφch zßvod∙. | ||
| 5.5.11. | Hmotnostnφ spektrometry pro anal²zu UF6/IontovΘ zdroje | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ magnetickΘ nebo kvadrup≤lovΘ hmotnostnφ spektrometry schopnΘ uskuteΦ≥ovat "on-line" odb∞r vzork∙ p°ivßd∞nΘho materißlu z proud∙ plynnΘho UF6, produktu nebo zbytk∙, kterΘ majφ vÜechny z nßsledujφcφch charakteristik: | ||
| 1. | Jednotkovß rozliÜovacφ schopnost pro atomovou hmotnost vyÜÜφ ne₧ 320; | |
| 2. | IontovΘ zdroje vyrobenΘ z nichromu nebo monelu, Φi niklu, nebo t∞mito materißly povlakovanΘ; | |
| 3. | IontovΘ zdroje s ionizacφ elektronov²m ost°elovßnφm; | |
| 4. | Kolektorov² systΘm vhodn² pro provßd∞nφ izotopickΘ anal²zy. | |
| 5.5.12. | SystΘmy separace UF6 a nosnΘho plynu | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy pro separaci UF6 a nosnΘho plynu (vodφk nebo helium). | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy jsou projektovßny ke snφ₧enφ obsahu UF?6 v nosnΘm plynu do hodnoty 1 ppm a mΘn∞ a mohou obsahovat takovß za°φzenφ jako: | ||
| (a) | Kryogennφ v²m∞nφky tepla a kryoseparßtory dosahujφcφ teplot -120 ░C nebo ni₧Üφch, nebo | |
| (b) | Kryogennφ vymrazovacφ jednotky dosahujφcφ teplot -120 ░C nebo ni₧Üφch, nebo | |
| (c) | SeparaΦnφ trysky nebo vφrovΘ trubice k separaci UF6 a nosnΘho plynu, nebo | |
| (d) | Vymrazovacφ nßdoby pro UF6 pracujφcφ p°i teplotßch -20 ░C nebo ni₧Üφch. | |
| 5.6. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty, pou₧φvanΘ v obohacovacφch zßvodech, zalo₧en²ch na chemickΘ nebo iontovΘ v²m∞n∞ | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Mal² rozdφl hmotnostφ izotop∙ uranu vyvolßvß malΘ zm∞ny v rovnovßhßch chemick²ch reakcφ, kterΘ mohou b²t vyu₧ity jako zßklad proces∙ separace izotop∙. ┌sp∞Ün∞ byly vyvinuty dva procesy: chemickß v²m∞na kapalina-kapalina a iontovß v²m∞na pevnß fßze-kapalina. | ||
| V procesu chemickΘ v²m∞ny kapalina-kapalina dochßzφ k protiproudΘmu kontaktu dvou nemφsiteln²ch kapaln²ch fßzφ (vodnφ a organickΘ) s v²sledn²m kaskßdnφm efektem mnoha tisφc separaΦnφch stup≥∙. Vodnφ fßzi tvo°φ roztok chloridu uranu v kyselin∞ chlorovodφkovΘ; organickß fßze je slo₧ena z roztoku chloridu uranu v organickΘm rozpouÜt∞dle obsahujφcφm extrahovadlo. Extraktory pou₧itΘ v separaΦnφch kaskßdßch mohou b²t v²m∞nφkovΘ kapalinovΘ kolony (takovΘ jako pulsnφ kolony se sφ¥ov²mi etß₧emi) nebo kapalinovΘ odst°edivkovΘ extraktory. Pro spln∞nφ po₧adavk∙ na zp∞tn² tok (reflux) je na obou koncφch separaΦnφ kaskßdy nutnß chemickß konverze (oxidace a redukce). Hlavnφm problΘmem konstrukce je vylouΦenφ kontaminace technologick²ch tok∙ kovov²mi ionty. Proto se pou₧φvajφ kolony a potrubφ vyrobenΘ z plast∙, povlakovanΘ plasty (vΦetn∞ fluorovan²ch polymer∙) anebo sklen∞nΘ nebo sklem chrßn∞nΘ. | ||
| Na specißlnφch ionexech nebo adsorbentech, kterΘ zajiÜ¥ujφ rychlou v²m∞nu iont∙, se dosahuje obohacenφ uranu v procesu iontovΘ v²m∞ny mezi pevnou a kapalnou fßzφ. Roztok uranu v kyselin∞ chlorovodφkovΘ a jinß chemickß Φinidla prochßzφ p°es vßlcovΘ obohacovacφ kolony s nßplnφ adsorbentu. Pro kontinußlnφ proces je nutn² refluxnφ systΘm, aby bylo mo₧nΘ zajistit odvßd∞nφ uranu z adsorbentu a jeho nßvrat (zp∞tn² tok (reflux)) zp∞t do toku kapaliny a shroma₧∩ovßnφ "produktu" a "zbytk∙". Toto se uskuteΦ≥uje pou₧itφm vhodn²ch redukΦn∞/oxidaΦnφch chemick²ch Φinidel, kterß se pln∞ regenerujφ v odd∞len²ch vn∞jÜφch okruzφch a kterß mohou b²t regenerovßna ΦßsteΦn∞ uvnit° vlastnφch separaΦnφch kolon. P°φtomnost hork²ch koncentrovan²ch roztok∙ kyseliny chlorovodφkovΘ v technologickΘm procesu vy₧aduje, aby za°φzenφ bylo vyrobeno ze specißlnφch korozi odoln²ch materißl∙ nebo jimi bylo chrßn∞no. | ||
| 5.6.1. | KapalinovΘ v²m∞nφkovΘ kolony (Chemickß v²m∞na) | |
| ProtiproudΘ kapalinovΘ kolony s mechanick²m pohonem (tj. pulsnφ kolony se sφ¥ov²mi etß₧emi, talφ°ovΘ kolony s vratn²m pohybem a kolony s vnit°nφmi turbinov²mi mφchadly) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro obohacovßnφ uranu p°i pou₧itφ procesu chemickΘ v²m∞ny. Pro zajiÜt∞nφ odolnosti v∙Φi korozi koncentrovan²mi roztoky kyseliny chlorovodφkovΘ jsou tyto kolony a jejich vestavby vyrobeny z vhodn²ch plast∙ (jako fluorovanΘ polymery) nebo skla nebo jsou jimi chrßn∞ny. Projektovanß zßdr₧ na nßplni filtru je krßtkß (30 sekund nebo mΘn∞). | ||
| 5.6.2. | KapalinovΘ odst°edivΘ extraktory (Chemickß v²m∞na) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ kapalinovΘ odst°edivΘ extraktory pro obohacovßnφ uranu p°i pou₧itφ procesu chemickΘ v²m∞ny. TakovΘ extraktory vyu₧φvajφ rotaci k dosa₧enφ disperze organickΘho a vodnφho toku a nßsledn∞ odst°edivΘ sφly k separaci t∞chto fßzφ. Pro zajiÜt∞nφ odolnosti v∙Φi korozi kyselinou chlorovodφkovou jsou tyto extraktory vyrobeny z vhodn²ch plast∙ (jako fluorovanΘ polymery) nebo oblo₧eny sklem. Projektovanß zßdr₧ v odst°ediv²ch extraktorech je krßtkß (30 sekund nebo mΘn∞). | ||
| 5.6.3. | SystΘmy a za°φzenφ k redukci uranu (Chemickß v²m∞na) | |
| (a) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ elektrochemickΘ redukΦnφ kyvety k redukci uranu z jednoho valenΦnφho stavu do jinΘho pro ·Φely obohacenφ uranu p°i pou₧itφ procesu chemickΘ v²m∞ny. Materißly kyvet, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s technologick²mi roztoky, musφ b²t odolnΘ v∙Φi korozi koncentrovan²mi roztoky kyseliny chlorovodφkovΘ. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| KatodovΘ Φßsti kyvet musφ b²t projektovßny tak, aby neumo₧≥ovaly zp∞tnou oxidaci uranu do jeho vyÜÜφch valenΦnφch stav∙. K udr₧enφ uranu v katodovΘ Φßsti mohou mφt kyvety nepropustnΘ diafragmatickΘ membrßny ze specißlnφho, kationty vym∞≥ujφcφho materißlu. Katodu tvo°φ vhodn² pevn² vodiΦ takov² jako grafit. | ||
| (b) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro extrakci U4+ z organickΘho toku u v²stupu z kaskßdy, regulovßnφ koncentrace kyseliny a napßjenφ elektrochemick²ch redukΦnφch kyvet. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy se sklßdajφ ze za°φzenφ na extrakci rozpouÜt∞del, slou₧φcφ k p°evedenφ U4+ z organickΘho toku do vodnφho roztoku, z odpa°ovacφho anebo jinΘho za°φzenφ pro ·pravu a regulaci pH roztoku a z Φerpadel nebo jin²ch transportnφch za°φzenφ zajiÜ¥ujφcφch zßsobovßnφ elektrochemick²ch redukΦnφch kyvet. Hlavnφm problΘmem celΘ konstrukce je vylouΦenφ kontaminace vodnφho toku urΦit²mi kovov²mi ionty. Proto ty Φßsti systΘmu, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s technologick²mi toky, jsou vyrobeny z vhodn²ch materißl∙ (takov²ch jako sklo, fluorovanΘ polymery, polyfenylsulfßt, polyethersulfon a grafit impregnovan² prysky°icφ) nebo jsou jimi chrßn∞ny. | ||
| 5.6.4. | SystΘmy pro p°φpravu napßjecφch roztok∙ (Chemickß v²m∞na) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro p°φpravu napßjecφch roztok∙ vysoce ΦistΘho chloridu uranu pro obohacovacφ zßvody zalo₧enΘ na chemickΘ v²m∞n∞. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy obsahujφ za°φzenφ pro ΦiÜt∞nφ rozpouÜt∞dly, nebo ΦiÜt∞nφ pomocφ iontovΘ v²m∞ny elektrolytickΘ redukce U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systΘmy produkujφ roztoky chloridu uranu obsahujφcφ pouze malΘ mno₧stvφ kovov²ch neΦistot °ßdov∞ v jednotkßch ppm jako chrom, ₧elezo, vanad, molybden a jinΘ dvojmocnΘ nebo vφcevalenΦnφ kationty. KonstrukΦnφmi materißly Φßstφ systΘmu, zpracovßvajφcφho vysoce Φist² U3+ jsou sklo, fluorovanΘ polymery, polyfenylsulfßt, polyethersulfon, nebo jimi povlakovanΘ a grafit impregnovan² prysky°icφ. | ||
| 5.6.5. | SystΘmy oxidace uranu (Chemickß v²m∞na) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro oxidaci U3+ na U4+ p°ed zp∞tn²m p°ivßd∞nφm uranu do separaΦnφ kaskßdy v procesu obohacovßnφ zalo₧enΘm na chemickΘ v²m∞n∞. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy mohou zahrnovat takovß za°φzenφ jako: | ||
| (a) | Aparatura pro mφÜenφ chl≤ru a kyslφku s kapalinou vytΘkajφcφ ze za°φzenφ na separaci izotop∙ a extrakci v²slednΘho U4+ do ochuzenΘho organickΘho toku a zp∞tn∞ p°ivßd∞nΘho z v²stupnφho konce kaskßdy. | |
| (b) | Za°φzenφ, kterΘ odd∞luje vodu od kyseliny chlorovodφkovΘ tak, ₧e jak voda, tak i koncentrovanß kyselina chlorovodφkovß mohou b²t znovu vrßceny do technologickΘho procesu na odpovφdajφcφch mφstech. | |
| 5.6.6. | Rychle reagujφcφ iontom∞niΦe na bßzi prysky°ic/adsorbent∙ (Iontovß v²m∞na) | |
| Specißln∞ navr₧enΘ nebo upravenΘ iontom∞niΦe na bßzi prysky°ic nebo adsorbent∙ s rychlou kinetikou v²m∞ny pro obohacovßnφ uranu zalo₧enΘ na procesu iontovΘ v²m∞ny, vΦetn∞ porΘznφch makro-sφ¥ovan²ch prysky°ic anebo nosiΦ∙ se strukturou tenk²ch vrstev, ve kter²ch jsou aktivnφ skupiny ·Φastnφcφ se chemickΘ v²m∞ny soust°ed∞ny pouze na povrchu neaktivnφho porΘznφho nosiΦe, a dalÜφch kompozitnφch materißl∙ vhodnΘho tvaru vΦetn∞ Φßstic nebo vlßken. Tyto iontom∞niΦe na bßzi prysky°ic/adsorbent∙ majφ pr∙m∞r 0,2 mm a mΘn∞ a musφ b²t chemicky odolnΘ v∙Φi koncentrovan²m roztok∙m kyseliny chlorovodφkovΘ a musφ mφt dostateΦnou pevnost, kterß zabrßnφ jejich opot°ebenφ a degradaci ve v²m∞nφkov²ch kolonßch. Tyto prysky°ice/adsorbenty jsou specißln∞ navr₧eny tak, aby se dosßhlo velmi rychlΘ kinetiky v²m∞ny izotop∙ uranu (poloΦas v²m∞ny je menÜφ ne₧ 10 sekund) a mohly b²t provozovßny p°i teplotßch v intervalu 100 a₧ 200 ░C. | ||
| 5.6.7. | Kolony pro iontovou v²m∞nu (Iontovß v²m∞na) | |
| VßlcovΘ kolony o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ 1000 mm pro umφst∞nφ nßpln∞ iontom∞niΦ∙ na bßzi prysky°ic/ /adsorbent∙ specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro obohacovßnφ uranu zalo₧enΘho na procesu iontovΘ v²m∞ny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materißl∙ (jako titan, fluorouhlφkovΘ plasty) odoln²ch v∙Φi korozi koncentrovan²mi roztoky kyseliny chlorovodφkovΘ nebo jsou t∞mito materißly chrßn∞ny a mohou b²t provozovßny p°i teplotßch v intervalu 100 a₧ 200 ░C a tlacφch nad 0,7 MPa (102 psi). | ||
| 5.6.8. | RegeneraΦnφ systΘmy pro iontovou v²m∞nu (Iontovß v²m∞na) | |
| (a) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy chemickΘ nebo elektrochemickΘ redukce pro regeneraci chemick²ch redukΦnφch Φinidel pou₧φvan²ch v obohacovacφch kaskßdßch p°i iontovΘ v²m∞n∞ uranu. | |
| (b) | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy chemickΘ nebo elektrochemickΘ oxidace pro regeneraci chemick²ch oxidaΦnφch Φinidel pou₧φvan²ch v obohacovacφch kaskßdßch p°i iontovΘ v²m∞n∞ uranu. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| V procesu obohacovßnφ iontovou v²m∞nou m∙₧e b²t jako redukujφcφ kationt pou₧it nap°φklad Ti3+. V tomto p°φpad∞ by redukΦnφ systΘm redukoval Ti4+, a tak regeneroval Ti3+. | ||
| V tomto procesu m∙₧e b²t jako oxidant pou₧ito trojmocnΘ ₧elezo (Fe3+). V tomto p°φpad∞ bude oxidaΦnφ systΘm oxidovat Fe2+, a tak regenerovat Fe3+. | ||
| 5.7. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty obohacovacφch zßvod∙ zalo₧en²ch na laserovΘ technologii | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| SouΦasnΘ systΘmy procesu obohacovßnφ zalo₧enΘho na laserech lze rozd∞lit do dvou kategoriφ: ty, u kter²ch jsou technologick²m mΘdiem pßry atomßrnφho uranu, a ty, u kter²ch jsou technologick²m mΘdiem pßry uranovΘ slouΦeniny. B∞₧nß nomenklatura takov²ch proces∙ zahrnuje: pro prvnφ kategorii - laserovou separaci par atomßrnφho uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulßrnφ laserovou separaci (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakci vyvolanou selektivnφ aktivacφ laserem (CRISLA). SystΘmy, za°φzenφ a komponenty pro laserovΘ obohacovßnφ zahrnujφ: | ||
| (a) | za°φzenφ pro dodßvßnφ par kovovΘho uranu (pro selektivnφ foto-ionizaci) nebo par uranovΘ slouΦeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); | |
| (b) | sb∞rnΘ za°φzenφ pro obohacen² a ochuzen² kovov² uran jako "produkt" a "zbytky" prvnφ kategorie a sb∞rnΘ za°φzenφ pro komponenty disociace nebo reakce jako "produkt" a nedotΦen² materißl jako "zbytky" druhΘ kategorie; | |
| (c) | technologickΘ laserovΘ systΘmy pro selektivnφ excitaci atom∙ nebo molekul obsahujφcφch 235U; a | |
| (d) | za°φzenφ pro p°φpravu vstupujφcφho materißlu a konverzi produktu. Slo₧itost spektroskopie atom∙ nebo slouΦenin uranu si m∙₧e vy₧ßdat zaΦlen∞nφ kterΘkoli z dostupn²ch laserov²ch technologiφ. | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| MnohΘ polo₧ky uvedenΘ v tomto odstavci p°ichßzejφ do bezprost°ednφho kontaktu s plynn²m nebo kapaln²m kovov²m uranem nebo s technologick²m plynem sestßvajφcφm z UF6 nebo sm∞si UF6 s jin²m plynem. VeÜkerΘ povrchy, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s uranem nebo UF6, jsou zhotoveny nebo chrßn∞ny materißly odoln²mi v∙Φi korozi. Pro ·Φely tohoto odstavce, vztahujφcφho se k obohacovßnφ na zßklad∞ laserov²ch technologiφ, zahrnujφ materißly odolnΘ v∙Φi korozi plynn²m nebo kapaln²m kovov²m uranem nebo uranov²mi slitinami nap°φklad: grafit povlakovan² ytriem a tantal; materißl odoln² v∙Φi korozi UF6 nap°φklad: m∞∩, korozivzdornΘ oceli, hlinφk, hlinφkovΘ slitiny, nikl nebo niklovΘ slitiny s obsahem niklu minimßln∞ 60 % a pln∞ fluorovanΘ uhlovodφkovΘ polymery odolnΘ v∙Φi UF6. | ||
| 5.7.1. | SystΘmy odpa°ovßnφ uranu (AVLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ odpa°ovacφ systΘmy, jejich₧ souΦßstφ jsou vysoce v²konnß elektronovß d∞la s u₧iteΦn²m v²konem na terΦφku minimßln∞ 2,5 kW/cm. | ||
| 5.7.2. | SystΘmy manipulace s kapaln²m kovov²m uranem (AVLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy, pou₧φvanΘ p°i manipulaci s roztaven²m kovov²m uranem nebo jeho slitinami, sestßvajφcφ z kelφmk∙ a za°φzenφ na chlazenφ kelφmk∙. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Kelφmky a jinΘ Φßsti tohoto systΘmu, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s roztaven²m uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodn²ch ₧ßruvzdorn²ch a koroziodoln²ch materißl∙ nebo jsou jimi chrßn∞ny. VhodnΘ materißly zahrnujφ tantal, grafit pokryt² oxidem ytria, grafit pokryt² jin²mi oxidy vzßcn²ch zemin nebo jejich sm∞sφ. | ||
| 5.7.3. | Montß₧nφ celky sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produktu" a "zbytk∙" kovovΘho uranu (AVLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ montß₧nφ celky sb∞raΦ∙ (kolektor∙) pro kovov² uran v kapalnΘ nebo tuhΘ form∞. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Komponenty t∞chto montß₧nφch celk∙ jsou vyrobeny ze ₧ßruvzdorn²ch materißl∙, odoln²ch v∙Φi korozi parami kovovΘho uranu nebo roztaven²m uranem (takov²ch jako grafit pokryt² oxidem ytria nebo tantal) nebo jsou jimi chrßn∞ny. Zahrnujφ potrubφ, ventily, fitinky, "₧lßbky", pr∙chodky, v²m∞nφky tepla a sb∞rnΘ deskovΘ elektrody pro magnetickou, elektrostatickou a jinΘ separaΦnφ metody. | ||
| 5.7.4. | Pouzdra separaΦnφch modul∙ (AVLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vßlcovΘ nebo pravo·hlΘ nßdoby pro umφst∞nφ zdroje par uranu, elektronovΘho d∞la a sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produktu" a "zbytk∙". | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tato pouzdra majφ celou °adu otvor∙ pro umφst∞nφ pr∙chodek pro p°φvod elekt°iny a vody, oken pro laserov² svazek paprsk∙, p°ipojenφ vakuovΘ v²v∞vy a Φidel systΘmu diagnostiky a monitorovßnφ. Jsou opat°ena prost°edky pro jejich otevφrßnφ a uzavφrßnφ, aby se umo₧nila v²m∞na vnit°nφch komponent. | ||
| 5.7.5. | NadzvukovΘ expanznφ trysky (MLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ nadzvukovΘ expanznφ trysky pro chlazenφ sm∞sφ UF6 a nosnΘho plynu na teplotu 150 K a ni₧Üφ, kterΘ jsou odolnΘ v∙Φi korozi UF6. | ||
| 5.7.6. | Kolektory produktu - pentafluoridu uranu (MLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ kolektory pevnΘho produktu - pentafluoridu uranu (UF5) sestßvajφcφ z filtru, sb∞raΦ∙ (kolektor∙) nßrazovΘho nebo cykl≤novΘho typu nebo jejich kombinace, kterΘ jsou odolnΘ v∙Φi korozivnφmu p∙sobenφ prost°edφ UF5/UF6. | ||
| 5.7.7. | Kompresory pro nosn² plyn UF6 | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ kompresory pro nosn² plyn sm∞si UF6, projektovanΘ pro dlouhodob² provoz v prost°edφ UF6. Komponenty t∞chto kompresor∙, kterΘ p°ichßzejφ do kontaktu s technologick²m plynem, jsou zhotoveny z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jsou jimi chrßn∞ny. | ||
| 5.7.8. | T∞sn∞nφ h°φdelφ | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß vakuovß t∞sn∞nφ s ut∞sn∞n²mi vstupnφmi a v²stupnφmi p°φrubami, pro ut∞sn∞nφ h°φdelφ spojujφcφch rotory kompresor∙ s hnacφmi motory a zajiÜ¥ujφcφ spolehlivou hermetizaci proti ·niku technologickΘho plynu nebo nasßvßnφ vzduchu nebo t∞snφcφho plynu do vnit°nφ komory kompresoru, kterß je napln∞na sm∞sφ nosnΘho plynu UF6. | ||
| 5.7.9. | SystΘmy fluorace (MLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro fluoraci UF5 (v pevnΘ fßzi) na UF6 (plyn). | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy jsou projektovßny pro fluoraci shromß₧d∞nΘho prßÜkovΘho UF5 na UF6, kter² se nßsledn∞ shroma₧∩uje v kontejnerech produktu nebo bezprost°edn∞ napßjφ jednotky MLIS, kde se dodateΦn∞ obohacuje. V jednom z postup∙ se reakce fluorace m∙₧e uskuteΦ≥ovat v systΘmu separace izotop∙ a pak se UF6 odebφrß bezprost°edn∞ z sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produktu". V jinΘm z postup∙ se prßÜkov² UF5 m∙₧e odebrat/p°evßd∞t z sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produkt" do vhodnΘ reakΦnφ nßdoby na fluoraci (nap°φklad reaktor s fluidnφ vrstvou, Ünekov² reaktor nebo spalovacφ reaktor). V obou p°φpadech se dßle pou₧φvß za°φzenφ pro skladovßnφ a p°epravu fluoru (nebo jinΘho vhodnΘho fluoraΦnφho Φinidla) a za°φzenφ pro shroma₧∩ovßnφ a p°epravu UF6. | ||
| 5.7.10. | Hmotnostnφ spektrometry pro anal²zu UF6/IontovΘ zdroje (MLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ magnetickΘ nebo kvadrup≤lovΘ hmotnostnφ spektrometry schopnΘ uskuteΦ≥ovat "on-line" odb∞r vzork∙ p°ivßd∞nΘho materißlu z proud∙ plynnΘho UF6, produktu nebo zbytk∙, kterΘ majφ vÜechny z nßsledujφcφch charakteristik: | ||
| 1. | Jednotkovß rozliÜovacφ schopnost pro atomovou hmotnost vyÜÜφ ne₧ 320; | |
| 2. | IontovΘ zdroje vyrobenΘ z nichromu nebo monelu, Φi niklu, nebo t∞mito materißly povlakovanΘ; | |
| 3. | IontovΘ zdroje s ionizacφ elektronov²m ost°elovßnφm; | |
| 4. | Kolektorov² systΘm vhodn² pro provßd∞nφ izotopickΘ anal²zy. | |
| 5.7.11. | SystΘmy pro dßvkovßnφ UF6 a odvßd∞nφ "produktu" a "zbytk∙" | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy nebo za°φzenφ obohacovacφch zßvod∙ zhotovenΘ z materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi UF6 nebo jimi chrßn∞nΘ, zahrnujφcφ: | ||
| (a) | Napßjecφ autoklßvy, pece nebo systΘmy slou₧φcφ k p°ivßd∞nφ UF6 do obohacovacφho procesu; | |
| (b) | Desublimßtory (nebo vymrazovacφ nßdoby) pou₧φvanΘ k odvßd∞nφ UF6 z procesu obohacovßnφ pro jeho nßsledujφcφ p°evod oh°φvßnφm; | |
| (c) | SolidifikaΦnφ nebo zkapal≥ovacφ stanice, pou₧φvanΘ k odvßd∞nφ UF6 z obohacovacφho procesu, stlaΦovßnφm plynnΘho UF6 a jeho p°evßd∞nφm do pevnΘ nebo kapalnΘ formy; | |
| (d) | Stanice "produktu" a "zbytk∙" pou₧φvanΘ k p°evodu UF6 do kontejner∙. | |
| 5.7.12. | SystΘmy pro separaci UF6 a nosnΘho plynu (MLIS) | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ technologickΘ systΘmy pro separaci UF?6 od nosnΘho plynu. Nosn²m plynem m∙₧e b²t dusφk, argon nebo jin² plyn. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tyto systΘmy mohou obsahovat takovß za°φzenφ jako: | ||
| (a) | Kryogennφ v²m∞nφky tepla a kryoseparßtory dosahujφcφ teplot -120 ░C nebo ni₧Üφch, nebo | |
| (b) | Kryogennφ vymrazovacφ jednotky dosahujφcφ teplot -120 ░C nebo ni₧Üφch, nebo | |
| (c) | Vymrazovacφ nßdoby pro UF6 destilujφcφ p°i teplotßch -20 ░C nebo ni₧Üφch. | |
| 5.7.13. | LaserovΘ systΘmy (AVLIS, MLIS a CRISLA) | |
| Lasery nebo laserovΘ systΘmy specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro separaci izotop∙ uranu. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Laserov² systΘm pou₧φvan² v procesu AVLIS obvykle sestßvß ze dvou laser∙: laseru na bßzi par m∞di a barvivovΘho laseru. Laserov² systΘm pro MLIS sestßvß obvykle z laseru na bßzi CO?2 nebo excimΘrovΘho laseru a optickΘ vφcepr∙chodovΘ kyvety s rotujφcφmi zrcadly na obou koncφch. Lasery nebo laserovΘ systΘmy pro oba procesy vy₧adujφ dlouhodob∞ stabilizovanΘ kmitoΦtovΘ spektrum. | ||
| 5.8. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy a komponenty pro pou₧itφ v obohacovacφch zßvodech zalo₧en²ch na plazmovΘ separaci | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| V procesu plazmovΘ separace prochßzφ plazma uranov²ch iont∙ elektrick²m polem nastaven²m na rezonanΦnφ kmitoΦet iont∙ 235U, kterΘ proto preferenΦn∞ absorbujφ energii a zv∞tÜujφ pr∙m∞r sv²ch spirßlov²ch orbit. Ionty s trajektoriφ v∞tÜφho pr∙m∞ru jsou zachycovßny a tvo°φ produkt obohacen² 235U. Plazma, kterou tvo°φ ionizovanΘ pßry uranu, se nachßzφ ve vakuovΘ komo°e se siln²m magnetick²m polem vytvo°en²m supervodiv²m magnetem. Hlavnφ technologickΘ systΘmy tohoto procesu zahrnujφ systΘm generace uranovΘ plazmy, separaΦnφ modul se supervodiv²m magnetem a systΘmy odvßd∞nφ a shroma₧∩ovßnφ kovu ve form∞ "produktu" a "zbytk∙". | ||
| 5.8.1. | MikrovlnnΘ silovΘ zdroje a antΘny | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ mikrovlnnΘ silovΘ zdroje a antΘny pro generaci nebo urychlovßnφ iont∙, kterΘ majφ nßsledujφcφ charakteristiky: kmitoΦet p°evyÜujφcφ 30 GHz a pr∙m∞rn² v²kon pro tvorbu iont∙ v∞tÜφ ne₧ 50 kW. | ||
| 5.8.2. | IontovΘ excitaΦnφ cφvky | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vysokofrekvenΦnφ cφvky slou₧φcφ pro excitaci iont∙ p°i kmitoΦtech p°evyÜujφcφch 100 kHz vhodnΘ pro pr∙m∞rn² v²kon vyÜÜφ ne₧ 40 kW. | ||
| 5.8.3. | SystΘmy tvorby uranovΘ plazmy | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro tvorbu uranovΘ plazmy, kterΘ mohou obsahovat vysokov²konnß elektronovß d∞la (strip nebo scan) s u₧iteΦn²m v²konem na terΦφku v∞tÜφm ne₧ 2,5 kW/cm. | ||
| 5.8.4. | SystΘmy pro manipulaci s kapaln²m kovov²m uranem | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pou₧φvanΘ p°i manipulaci s roztaven²m kovov²m uranem nebo jeho slitinami, sestßvajφcφ z kelφmk∙ a za°φzenφ na chlazenφ kelφmk∙. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Kelφmky a jinΘ Φßsti tohoto systΘmu, kterΘ p°ichßzφ do kontaktu s roztaven²m uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodn²ch ₧ßruvzdorn²ch a korozivzdorn²ch materißl∙. Vhodn²mi materißly jsou tantal, grafit povlakovan² oxidem ytrit²m, grafit povlakovan² jin²mi oxidy vzßcn²ch zemin nebo jejich sm∞smi. | ||
| 5.8.5. | Montß₧nφ celky sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produktu" a "zbytk∙" kovovΘho uranu | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ montß₧nφ celky sb∞raΦ∙ (kolektor∙) pro kovov² uran v pevnΘ form∞. Tyto montß₧nφ celky jsou vyrobeny ze ₧ßruvzdorn²ch materißl∙ odoln²ch v∙Φi korozi pßrami kovovΘho uranu, jako je grafit pokryt² oxidy ytria nebo tantal, pop°φpad∞ jsou jimi chrßn∞ny. | ||
| 5.8.6. | Pouzdra separaΦnφch modul∙ | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vßlcovΘ nßdoby pro umφst∞nφ zdroje par uranu, vysokofrekvenΦnφ cφvky a sb∞raΦ∙ (kolektor∙) "produktu" a "zbytk∙". | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Tato pouzdra majφ celou °adu otvor∙ pro umφst∞nφ pr∙chodek pro p°φvod elekt°iny, p°ipojenφ dif·znφ v²v∞vy a Φidel systΘm∙ diagnostiky a monitorovßnφ. Jsou opat°ena prost°edky pro jejich otevφrßnφ a uzavφrßnφ, aby se umo₧nila v²m∞na vnit°nφch komponent, a jsou vyrobena ze vhodn²ch nemagnetick²ch materißl∙, nap°. austenitickΘ korozivzdornΘ oceli. | ||
| 5.9. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy, za°φzenφ a komponenty obohacovacφch zßvod∙ zalo₧en²ch na technologii elektromagnetickΘho obohacovßnφ | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| V elektromagnetickΘm procesu jsou ionty kovovΘho uranu, zφskanΘ ionizacφ vstupnφ suroviny - soli (typicky UCl4) jsou urychlovßny a prochßzejφ magnetick²m polem, kterΘ p∙sobφ tak, ₧e ionty r∙zn²ch izotop∙ sledujφ r∙znΘ trajektorie. Hlavnφ komponenty elektromagnetickΘho separßtoru izotop∙ zahrnujφ: magnetickΘ pole pro vych²lenφ svazku iont∙/separaci izotop∙, iontov² zdroj se sv²m urychlovacφm systΘmem a systΘm pro shroma₧∩ovßnφ odd∞len²ch izotop∙. PomocnΘ systΘmy tohoto procesu zahrnujφ systΘm elektrickΘho napßjenφ magnetu, vysokonap∞¥ov² systΘm iontovΘho zdroje, vakuov² systΘm a extenzφvnφ chemickΘ systΘmy pro regeneraci produktu a ΦiÜt∞nφ/recyklovßnφ komponent. | ||
| 5.9.1. | ElektromagnetickΘ separßtory izotop∙ | |
| ElektromagnetickΘ separßtory izotop∙ specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro separaci izotop∙ uranu a za°φzenφ a komponenty urΦenΘ k tomuto ·Φelu, vΦetn∞: | ||
| (a) | Iontov²ch zdroj∙ | |
| JednoduchΘ nebo vφcenßsobnΘ zdroje iont∙ uranu sestßvajφcφ ze zdroje par, ionizßtoru a urychlovaΦe svazku, vyrobenΘ z takov²ch vhodn²ch materißl∙ jako grafit, korozivzdornß ocel nebo m∞∩, schopnΘ poskytnout celkov² proud svazku 50 mA nebo v∞tÜφ. | ||
| (b) | Sb∞raΦ∙ (kolektor∙) iont∙ | |
| Desky sb∞raΦ∙ (kolektor∙) sestßvajφcφ ze dvou nebo vφce Üt∞rbin a sb∞rn²ch kom∙rek specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro shroma₧∩ovßnφ iontov²ch svazk∙ obohacenΘho a ochuzenΘho uranu a vyrobenΘ z takov²ch vhodn²ch materißl∙ jako grafit nebo korozivzdornß ocel. | ||
| (c) | Vakuov²ch pouzder | |
| Specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pouzdra pro elektromagnetickΘ separßtory vyrobenΘ z takov²ch vhodn²ch nemagnetick²ch materißl∙ jako austenitickß korozivzdornß ocel a projektovanß pro provoz p°i tlaku 0,1 Pa nebo ni₧Üφm. | ||
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Pouzdra jsou specißln∞ konstruovanß pro umφst∞nφ iontov²ch zdroj∙, sb∞rn²ch desek a v²stelek chlazen²ch vodou a majφ za°φzenφ pro p°ipojenφ dif·znφ v²v∞vy a pro otevφrßnφ a uzavφrßnφ t∞chto za°φzenφ, aby se umo₧nilo vyjmutφ a op∞tovnß instalace vnit°nφch komponent. | ||
| (d) | P≤lov²ch nßstavc∙ magnetu | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ p≤lovΘ nßstavce magnetu o pr∙m∞ru v∞tÜφm ne₧ 2 m pou₧φvanΘ pro udr₧enφ konstantnφho magnetickΘho pole uvnit° elektromagnetickΘho separßtoru izotop∙ a pro p°enos magnetickΘho pole mezi dv∞ma sousedφcφmi separßtory. | ||
| 5.9.2. | Vysokonap∞¥ovΘ zdroje | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vysokonap∞¥ovΘ zdroje pro iontovΘ zdroje vyznaΦujφcφ se vÜemi nßsledujφcφmi charakteristikami: schopnΘ nep°etr₧itΘho provozu, s v²stupnφm nap∞tφm 20 000 V nebo vφce, s v²stupnφm proudem 1 A nebo v∞tÜφm a regulacφ nap∞tφ lepÜφ ne₧ 0,01 % v pr∙b∞hu 8 hodin. | ||
| 5.9.3. | ElektrickΘ zdroje pro napßjenφ elektromagnet∙ | |
| Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ vysoce v²konnΘ stejnosm∞rnΘ zdroje vyznaΦujφcφ se vÜemi nßsledujφcφmi charakteristikami: schopnΘ nep°etr₧it∞ dodßvat v²stupnφ proud 500 A nebo v∞tÜφ p°i nap∞tφ 100 V nebo vφce, s proudovou nebo nap∞¥ovou regulacφ lepÜφ ne₧ 0,01 % v pr∙b∞hu 8 hodin. | ||
| 6. | Zßvody na v²robu nebo ·pravu koncentrace t∞₧kΘ vody, deuteria a jeho slouΦenin a za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß k tomuto ·Φelu | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| T∞₧kß voda m∙₧e b²t vyrßb∞na r∙zn²mi postupy. NicmΘn∞ dva postupy prokßzaly svou komerΦnφ ₧ivotaschopnost. Prvnφ je zalo₧en na v²m∞nnΘ reakci voda - sirovodφk (GS proces) a druh² na v²m∞nnΘ reakci amoniak - vodφk. | ||
| GS proces je zalo₧en na v²m∞n∞ vodφku a deuteria mezi vodou a sirovodφkem v °ad∞ kolon, kterΘ jsou provozovßny tak, ₧e jejich hornφ sekce je studenß a spodnφ sekce je horkß. Voda protΘkß kolonami shora dol∙, zatφmco plynn² sirovodφk proudφ ode dna kolon k jejich hornφ Φßsti. K lepÜφmu promφchßnφ plynu a vody slou₧φ °ada perforovan²ch pater. Deuterium p°echßzφ do vody p°i nφzk²ch teplotßch a do sirovodφku p°i vysok²ch. Plyn nebo voda obohacenΘ deuteriem jsou odvßd∞ny z prvnφho stupn∞ kolon na kontaktu horkΘ a studenΘ sekce a tento proces se opakuje i v kolonßch nßsledujφcφch stup≥∙. Produkt z poslednφho stupn∞, voda obohacenß deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravovßn do destilaΦnφ jednotky, kde je vyrßb∞na t∞₧kß voda reaktorovΘ kvality, tj. 99,75% oxid deuteria. | ||
| Pomocφ procesu v²m∞ny mezi amoniakem a vodφkem lze extrahovat deuterium ze syntΘznφho plynu p°i jeho kontaktu s kapaln²m amoniakem za p°φtomnosti katalyzßtoru. SyntΘznφ plyn je p°ivßd∞n do v²m∞nn²ch kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonßch plyn proudφ ode dna k hornφ Φßsti, zatφmco kapaln² amoniak stΘkß shora dol∙. Deuterium p°echßzφ z vodφku obsa₧enΘho v syntΘznφm plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom p°ivßdφ do krakovacφho za°φzenφ na dno kolony, zatφmco plyn proudφ do hornφ Φßsti konvertoru amoniaku. DalÜφ obohacovßnφ probφhß v nßsledujφcφch stupnφch a t∞₧kß voda vhodnß pro pou₧itφ v reaktoru se vyrßbφ v koneΦnΘ fßzi destilacφ. V²chozφ syntΘznφ plyn m∙₧e b²t poskytovßn zßvodem na v²robu amoniaku, kter² m∙₧e b²t postaven jako souΦßst zßvodu na v²robu t∞₧kΘ vody vyu₧φvajφcφ v²m∞ny amoniak - vodφk. Zdrojem pro zφskßvßnφ deuteria p°i v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk m∙₧e b²t rovn∞₧ obyΦejnß voda. | ||
| Mnohß klφΦovß za°φzenφ pro zßvody na v²robu t∞₧kΘ vody, vyu₧φvajφcφch GS procesu nebo procesu v²m∞ny mezi amoniakem a vodφkem, jsou stejnß jako v n∞kter²ch provozech chemickΘho pr∙myslu a pr∙myslu zpracovßnφ ropy. To platφ p°edevÜφm pro malΘ zßvody, vyu₧φvajφcφ GS proces. NicmΘn∞ jen mßlo polo₧ek b²vß "b∞₧n∞ ke koupi". GS proces i v²m∞nn² proces amoniak - vodφk vy₧adujφ manipulaci s velk²m mno₧stvφm ho°lav²ch, korozφvnφch a toxick²ch kapalin p°i zv²Üen²ch tlacφch. V souvislosti s tφm je vy₧adovßn velmi peΦliv² v²b∞r a specifikace materißl∙ p°i stanovenφ projekΦnφch a provoznφch norem pro zßvody a za°φzenφ, vyu₧φvajφcφ v²Üe uvedenΘ procesy, s cφlem zajiÜt∞nφ jejich dlouhodobΘ ₧ivotnosti, vysokΘ bezpeΦnosti a spolehlivosti. Volba velikosti zßvodu zßvisφ p°edevÜφm na ekonomickΘ strßnce a pot°ebßch. V∞tÜina polo₧ek by tedy byla upravovßna podle po₧adavk∙ zßkaznφka. | ||
| Zßv∞rem je t°eba poznamenat, ₧e v obou v²m∞nn²ch procesech (GS proces a proces zalo₧en² na v²m∞nnΘ reakci amoniak - vodφk) mohou b²t Φßsti za°φzenφ, kterΘ nejsou jednotliv∞ specißln∞ konstruovßny nebo upraveny pro v²robu t∞₧kΘ vody, smontovßny do systΘm∙, kterΘ jsou specißln∞ konstruovßny nebo upraveny pro tuto v²robu. P°φklady takov²ch systΘm∙ je v²roba katalyzßtoru pou₧φvanΘm ve v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk a destilace vody, pou₧φvanß ke koneΦnΘmu koncentrovßnφ t∞₧kΘ vody do ·rovn∞ reaktorovΘ kvality. | ||
| Za°φzenφ, kterß jsou specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro v²robu t∞₧kΘ vody, vyu₧φvajφcφ bu∩ v²m∞nn² proces voda - sirovodφk nebo amoniak - vodφk, zahrnujφ nßsledujφcφ: | ||
| 6.1. | Kolony pro v²m∞nu voda - sirovodφk | |
| V²m∞nnΘ kolony vyrobenΘ z m∞kkΘ nelegovanΘ oceli (nap°. ASTM A516) o pr∙m∞ru 6 - 9 m (20 - 30 ft), schopnΘ pracovat p°i tlacφch 2 MPa (300 psi) a vφce a s p°φpustnou tolerancφ 6 mm a vφce na mo₧n² koroznφ ·bytek, specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro v²robu t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na procesu v²m∞ny mezi vodou a sirovodφkem. | ||
| 6.2. | Dmychadla a kompresory | |
| Jednostup≥ovß nφzkotlakß odst°edivß dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro cirkulaci sirovodφkovΘho plynu (tj. plynu obsahujφcφho vφce ne₧ 70 % H2S) p°i v²rob∞ t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na v²m∞nnΘm procesu voda - sirovodφk. Tato dmychadla nebo kompresory majφ minimßlnφ v²kon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracujφ p°i tlacφch 1,8 MPa (260 psi) a vφce a jsou opat°enΘ t∞sn∞nφm vhodn²m pro prßci v prost°edφ vlhkΘho H2S. | ||
| 6.3. | Kolony pro v²m∞nu amoniak - vodφk | |
| V²m∞nnΘ kolony o minimßlnφ v²Üce 35 m (114,3 ft) a pr∙m∞ru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopnΘ pracovat p°i tlacφch vyÜÜφch ne₧ 15 MPa (2225 psi) specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ pro v²robu t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk. Tyto kolony majφ v axißlnφm sm∞ru alespo≥ jeden p°φrubov² otvor o stejnΘm pr∙m∞ru jako vnit°nφ vßlcovß Φßst, p°es kter² m∙₧e b²t vklßdßno nebo vyjφmßno vnit°nφ za°φzenφ kolony. | ||
| 6.4. | Vnit°nφ za°φzenφ kolon a patrovß Φerpadla | |
| Vnit°nφ za°φzenφ a patrovß Φerpadla kolon specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro kolony na v²robu t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk. Vnit°nφ za°φzenφ kolon tvo°φ specißln∞ konstruovanß patra reaktor∙, kterß zajiÜ¥ujφ co nejlepÜφ kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrovß Φerpadla jsou specißln∞ konstruovanß ponornß Φerpadla urΦenß pro cirkulaci kapalnΘho amoniaku uvnit° kontaktnφho patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon. | ||
| 6.5. | Krakovacφ za°φzenφ amoniaku | |
| Krakovacφ za°φzenφ s minimßlnφm pracovnφm tlakem 3 MPa (450 psi) specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro v²robu t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk. | ||
| 6.6. | InfraΦervenΘ absorbΦnφ analyzßtory | |
| InfraΦervenΘ absorbΦnφ analyzßtory schopnΘ provßd∞t "on-line" anal²zu pom∞ru vodφk/deuterium p°i koncentracφch deuteria 90 % a v²Üe. | ||
| 6.7. | Za°φzenφ na katalytickΘ spalovßnφ | |
| Za°φzenφ pro katalytickΘ spalovßnφ, tj. p°evod plynnΘho obohacenΘho deuteria na t∞₧kou vodu, specißln∞ konstruovanß nebo upravenß pro v²robu t∞₧kΘ vody zalo₧enΘ na v²m∞nnΘm procesu amoniak - vodφk. | ||
| 7. | Zßvody na konverzi uranu a za°φzenφ specißln∞ konstruovanß nebo upravenß k tomuto ·Φelu | |
| ┌vodnφ poznßmka | ||
| Zßvody a systΘmy na konverzi uranu mohou provßd∞t jednu nebo vφce transformacφ uranu z jednΘ jeho chemickΘ formy do jinΘ. Pat°φ k nim: konverze uranov²ch rudn²ch koncentrßt∙ na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxid∙ uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovov² uran a konverze fluorid∙ uranu na UO2. MnohΘ klφΦovΘ polo₧ky za°φzenφ zßvod∙ na konverzi uranu jsou shodnΘ se za°φzenφm pro jinΘ oblasti chemickΘho pr∙myslu. Typy za°φzenφ pou₧φvan²ch v t∞chto procesech mohou nap°φklad zahrnovat: pece, rotaΦnφ suÜßrny, fluidnφ reaktory, spalovacφ v∞₧ovΘ reaktory, kapalinovΘ odst°edivky, destilaΦnφ kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. NicmΘn∞ jen mßlo z t∞chto polo₧ek je "b∞₧n∞ dostupn²ch", v∞tÜina by byla upravovanß podle po₧adavk∙ a specifikacφ zßkaznφka. V n∞kter²ch p°φpadech je nutno brßt v ·vahu specißlnφ projektovΘ a konstrukΦnφ po₧adavky, spojenΘ s koroznφmi vlastnostmi pou₧φvan²ch chemick²ch lßtek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Zßv∞rem je nutnΘ uvΘst, ₧e ve vÜech procesech konverze uranu jsou pou₧φvßna specißln∞ konstruovanß nebo upravenß za°φzenφ, kterß mohou b²t zkompletovßna z jednotliv²ch dφl∙ a Φßstφ, kterΘ jednotliv∞ nejsou specißln∞ konstruovßny nebo upraveny pro konverzi uranu. | ||
| 7.1. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi uranov²ch rudn²ch koncentrßt∙ na UO3 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze uranov²ch rudn²ch koncentrßt∙ na UO3 m∙₧e b²t provßd∞na rozpuÜt∞nφm rudy v kyselin∞ dusiΦnΘ a extrahovßnφm ΦistΘho uranylnitrßtu s pou₧itφm takovΘho rozpouÜt∞dla, jako je tributylfosfßt. | ||
| Uranyl nitrßt je dßle konvertovßn na UO3 bu∩ pomocφ koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynn²m amoniakem do vzniku diuranßtu amonnΘho s nßsledn²m filtrovßnφm, suÜenφm a ₧φhßnφm. | ||
| 7.2. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UO3 na UF6 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UO3 na UF6 m∙₧e b²t provßd∞na p°φmou fluoridacφ. Tento proces vy₧aduje zdroj plynnΘho flu≤ru nebo trifluoridu chloru. | ||
| 7.3. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UO3 na UO2 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UO3 na UO2 m∙₧e b²t provßd∞na redukcφ UO3 krakovan²m plynn²m amoniakem nebo vodφkem. | ||
| 7.4. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UO2 na UF4 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UO2 na UF4 m∙₧e b²t provßd∞na na zßklad∞ reakce UO2 s plynn²m fluorovodφkem (HF) p°i 300 - 500 ░C. | ||
| 7.5. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UF4 na UF6 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UF4 na UF6 je provßd∞na exotermickou reakcφ s flu≤rem ve v∞₧ov²ch reaktorech. UF6 je kondenzovßn z hork²ch v²tokov²ch plyn∙ p°i pr∙chodu p°es studenou jφmku ochlazenou na -10 ░C. Tento proces vy₧aduje zdroj plynnΘho flu≤ru. | ||
| 7.6. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UF4 na kovov² uran | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UF4 na kovov² uran je provßd∞na redukcφ ho°Φφkem (velkΘ dßvky) nebo vßpnφkem (malΘ dßvky). Tato reakce probφhß p°i teplotßch nad bodem tavenφ uranu (1130 ░C). | ||
| 7.7. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UF6 na UO2 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UF6 na UO2 m∙₧e b²t provßd∞na jednφm ze t°φ proces∙. V prvnφm je UF6 redukovßn a hydrolyzovßn na UO2 s pou₧itφm vodφku a pßry. Ve druhΘm je UF6 hydrolyzovßn rozpuÜt∞nφm ve vod∞, p°idßnφm amoniaku je vysrß₧en diuranßt amonn², kter² je nßsledn∞ redukovßn na UO2 vodφkem p°i 820 ░C. Ve t°etφm procesu reagujφ plynnΘ UF6, CO2 a NH3 ve vod∞ s vysrß₧enφm uhliΦitanu amoniumuranyltrikarbonßtu. P°i reakci amoniumuranyltrikarbonßtu s pßrou a vodφkem p°i 500 - 600 ░C vznikß UO2 | ||
| Konverze UF6 na UO2 je Φasto provßd∞na jako prvnφ stupe≥ v zßvodech na v²robu paliva. | ||
| 7.8. | Specißln∞ konstruovanΘ nebo upravenΘ systΘmy pro konverzi UF6 na UF4 | |
| Vysv∞tlujφcφ poznßmka | ||
| Konverze UF6 na UF4 je provßd∞na redukcφ vodφkem. | ||