Součástí standardní dodávky fotoaparátu je kromě přístroje samotného také 16 MB xD-Picture karta, dále dvě tužkové alkalické AA baterie a poutko, které slouží ke snadnějšímu a také bezpečnějšímu držení fotoaparátu. V balení nechybí ani propojovací AV kabel a pro připojení k počítači také kabel USB. Součástí dodávky je také CD-ROM se softwarem, který umožňuje nainstalovat jak ovladače zařízení (jsou-li potřebné), tak i program Camedia Master, jenž slouží k archivaci a úpravám fotografií. Nutno říct, že se jedná o dostatečně dobře propracovaný a promyšlený software, díky němuž máte všechny své fotografie takříkajíc "pod kontrolou". Mě se na něm navíc líbí i možnost čtení informací z EXIF hlavičky souboru, což je velmi výhodné pro pozdější kontrolu podmínek, za nichž byl snímek pořízen.

Nesmím zapomenout ani na manuál. Stejně jako u "výkonějšího" bratříčka C-740 UZ i zde byl manuál značně propracovaný a hlavně český - to mnoha uživatelům používání (hlavně ale vysvětlení nejdůležitějších pojmů a funkcí) značně usnadní. Koneckonců téměř sedmdesát stran textu psaného drobným písmem musí obsahovat spoustu relevantních informací.


Praktické zkušenosti

Olympus Camedia C-350 Zoom je jednoduchý fotoaparát kompaktních rozměrů, který se vyznačuje především velmi jednoduchým ovládáním, s nímž nebojím se to říct) nebude mít problém vůbec žádný uživatel (bez rozdílu pohlaví). Většina základních funkcí je ihned po ruce, ostatní se sice musí vybírat z menu, nicméně v tom případě se jedná především o ty méně časté. Blesk, časovou spoušť a makro nastavíte jediným stiskem. Při testování jsem se zaměřil především na schopnosti přístroje, které máme k dispozici při tvorbě fotografií (u každého aparátu předpokládám, že hlavní využití bude při tvorbě fotek). Testy probíhaly v exteriéru (některé i v interiéru) a výsledky si stručně shrneme do jednotlivých bodů.


a) Kvalita snímků - všechny snímky jsem pořídil za naprosto stejných okolních podmínek za vcelku jasného počasí. Jelikož jsou fotografie snímány uprostřed lesa, využil jsem možnosti a fotografoval s pomocí stativu (nicméně to dělám téměř vždy, těžko bych ručně zvládl nafotografovat pro porovnání tolikrát stejnr). Výsledné fotografie se liší jen rozlišením a kvalitou snímku a nejsou nijak na počítači upravované (žádná komprese, změna rozlišení či barevné korekce).

Kvalita SHQ	Kvalita HQ
Kvalita SQ1	Kvalita SQ2

Z detailu velkých snímků je mezi nimi zcela jednoznačně vidět kvalitativní rozdíl. Dochází ke zřetelné ztráte obrazové informace a ke vzniku artefaktů (dobře patrných na výrazných místech jako je kámen či kmen stromu uprostřed). Proto je víceméně nutností se před vlastním fotografováním rozhodnout, k jakému účelu bude snímek sloužit, popřípadě jakou maximální zvětšeninu si z něj nechám ve fotolaboratoři zhotovit.


b) Expozice - zaměřil jsem se na posouzení automatického režimu, který se dá v případě tohoto fotoaparátu poupravit použitím korekcí expozice (jedná se tak vlastně o jediné možné ovlivnění automatického nastavení).

bez korekce expozice
korekce -0,5 EV	korekce +0,5 EV
korekce -1 EV	korekce +1 EV

Z výše uvedených snímků lze vypozorovat, že automatika si se snímanou scénou poradila docela obstojně, i když snímek vypadá poněkud lépe s mírnou podexpozicí (aspoň o 1/2 EV)


c) Vyvážení bílé - pro srovnání vlivu jednotlivých nastavení na výslednou fotografii jsem použil všechny přednastavené hodnoty balance bílé barvy. Z uvedených výsledků je vidět, že automatika v tomto případě fungovala na velmi slušné úrovni, protože snímek s nastavením balance na automatiku dostatečně věrně zachovává původní atmosféru, za které jsem fotografoval.

WB: automatika
WB: zata┼╛eno	WB: slune─ìno
WB: žárovkové osvětlení	WB: zářivkové osvětlení

d) Makro a barva - na prvním snímku jsem vyzkoušel funkci makro, snímáno je asi ze vzdálenosti 15 cm. Nicméně na hodinkách jsou i přesto vidět dostatečné dataily. Barevné prokreslení se zdá být také na velmi slušné úrovni.

makro	barevné podání