zajímavé www stránky
Zdroje finančních a ekonomických informací.
Peníze se na internetu dají vydělat mimo jiné i provozováním úspěšného magazínu o penězích. Z rad finančních magazínů pak mohou profitovat i čtenáři. Ti však kromě pasivního přijímání informací mohou využívat internet například i ke správě bankovního konta nebo k nákupu a prodeji cenných papírů.
Banky
Počátkem devadesátých let u nás začaly bankovní domy vyrůstat jako houby po
dešti. Drobní střadatelé jim s maximální důvěrou svěřovali své úspory, neboť
krachující banky jsme do té doby znali jen z filmových příběhů. I přesto, že
do dnešní doby u nás zkrachovala již bezmála dvacítka bank (mezi nejznámější
patřily Banka Bohemia, Ekoagrobanka, IPB nebo Union banka), stále si ještě můžeme
vybírat z několika desítek bank, o čemž se lze snadno přesvědčit návštěvou bankovního
informačního serveru Banky (www.banky.cz).
Královnou mezi tuzemskými bankami je Česká národní banka (www.cnb.cz), do které si však bohužel své peníze uložit nemůžeme, neboť tato banka má vyšší ambice než jen starat se o svěřené vklady. Mezi její cíle totiž patří především péče o cenovou stabilitu vytvářením nízkoinflačního prostředí v ekonomice. O tom, jak se jí daří všeobecný růst cenové hladiny v čase regulovat, se snadno přesvědčíme na webu Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Vraťme se však ještě na stránky ČNB, kde najdeme spoustu zajímavých informací týkajících se peněz – od informací o stažení desetníků a dvacetníků až po odpovědi na nejčastější dotazy ohledně zavedení eura v České republice.
Nás však zajímají především praktické rady pro výběr vhodného bankovního domu, a proto se vypravme na finanční server Aliaweb (www.aliaweb.cz), který pro drobné střádaly spravuje katalog bank v České republice, jehož prostřednictvím získáme na jednom místě mnoho informací (úrokové sazby, finanční výkazy, poplatky související s vedením účtu apod.) o každé bance působící na našem trhu. Dalším kritériem, které může ovlivnit naše rozhodnutí, jsou názory odborníků. A právě odborná porota rozhoduje o udělení ocenění Banka roku (www.bankaroku.cz). Základním kritériem v této anketě je zaměření banky na drobnou klientelu.
Internetové bankovnictví
V poslední době se mezi kritéria rozhodující o finálním výběru banky dostal
i způsob ovládání bankovního účtu. Internetové bankovnictví (internetbanking)
je totiž ideální způsob, jak se vyhnout frontám u přepážek a přitom mít neustále
přehled o svém kontu.
Nejznámějším představitelem internetového (přímého) bankovnictví je eBanka (www.ebanka.cz). Jako jediný bankovní ústav nabízející své služby plně formou přímého bankovnictví zahájila provoz 4. května 1998, tehdy však ještě pod názvem Expandia Banka. Pod současným názvem se banka začala prezentovat v lednu 2001.
Internetové bankovnictví ale v současné době již nabízí prakticky každý významnější bankovní ústav. Pokud se tedy rozhodujeme o volbě banky především s ohledem na správu účtu přes internet, vyplatí se srovnání bankovních domů podle toho, jak se pracuje s internetovým rozhraním účtu, jaké operace nám banka dovolí přes web provádět a jaká je výše poplatků za jednotlivé úkony.
Šéfredaktor finančního magazínu Měšec (www.mesec.cz) Petr Zámečník se zmiňuje ještě o dalším kritériu pro volbu vhodného internetového bankovnictví: „Velmi důležitým bodem v rozhodování je též způsob identifikace klienta, kde je třeba volit mezi úrovní zabezpečení a snadností. Jsou tři základní prostředky autentifikace klienta – uživatelské jméno a heslo (nejjednodušší, ale nejsnáze zneužitelný), certifikáty (uživatelsky náročnější, s vyšší mírou zabezpečení), mobilní telefon/autentifikační kalkulátor (snadné použití, nejvyšší míra zabezpečení).“ Na stránkách zmíněného finančního magazínu najdete podrobné recenze a testy mnoha internetových bankovnictví.
Akciový trh
První burzovní budova byla postavena v roce 1531 v Antverpách a předmětem obchodů
tehdy byly jen směnky a mince. Akcie a dluhopisy se poprvé objevily při založení
amsterdamské burzy přesně o sto let později a od té doby se burzy začaly postupně
rozšiřovat do celé západní Evropy. Základy českého burzovnictví byly položeny
v polovině 19. století obchodováním s obilím a s dalšími zemědělskými plodinami
na Koňském trhu. První pražská burza obchodující s cennými papíry byla založena
v roce 1871.
V meziválečném období zaznamenala burza bouřlivý rozmach, který byl násilně přerušen druhou světovou válkou; po ní se brány burzy už neotevřely. Pokračování burzovní tradice u nás tak přinesl až počátek devadesátých let minulého století, kdy se 6. dubna 1993 uskutečnila na pražské Burze cenných papírů (www.pse.cz) první seance. Začalo se obchodovat jen se sedmi emisemi cenných papírů, postupně však byla burza zavalena několika stovkami emisí akcií z 1. a 2. vlny kuponové privatizace. Více než tisícovka těchto titulů však byla v roce 1997 z obchodování vyřazena.
Jestliže se rozhodneme investovat na burze, musíme se obrátit na některého z členů burzy, jejichž makléři by nám měli poradit, jak vhodně investovat. Internet v tomto případě funguje nejen jako jeden z komunikačních kanálů, ale mnohé makléřské firmy nabízejí investorům aplikace pro on-line obchodování s akciemi.
S akciemi je možné přímo přes internet obchodovat také na mimoburzovním trhu s cennými papíry, na kterém od roku 1993 působí jako organizátor společnost RM-SYSTÉM (www.rmsystem.cz). Pro on-line obchodování postačí na jakémkoliv obchodním místě RM-S uzavřít smlouvu, po jejímž podpisu se staneme I-zákazníkem, který může přes web zadávat kupní a prodejní pokyny do aukce, kupní a prodejní pokyny na přímé obchody, pokyny k nabývání a vracení cenných papírů apod.
Trh s cennými papíry má svého regulátora, jehož úkolem je stanovení jasných mantinelů, ve kterých se mohou subjekty na finančním trhu pohybovat. V České republice je jím od 1. dubna 1998 Komise pro cenné papíry (www.sec.cz), jejímž úkolem je sledování naplnění těchto cílů: ochrana investorů, transparentnost trhu, boj s finanční kriminalitou a vzdělávání investorů. Poslední uvedený cíl se snaží naplňovat prostřednictvím virtuálních rádců začínajícího i pokročilého investora, které najdeme na webu KCP. Evidenci zaknihovaných cenných papírů má na starosti Středisko cenných papírů (www.scp.cz).
Myslíme-li svá vlastnická práva vážně, můžeme navštívit valnou hromadu firmy, jejímiž jsme akcionáři, a potrápit představenstvo všetečnými otázkami. Akciovým společnostem naštěstí zákon ukládá povinnost oznamovat konání svých valných hromad, a tak abychom termín konání valné hromady „své“ společnosti nepropásli, vyplatí se čas od času zabrousit na web Valné hromady (www.valnehromady.cz).
Nejcennější komoditou pro každého, kdo chce investovat do cenných papírů, jsou informace. Proto bychom neměli minout web Akcie (www.akcie.cz), který poskytuje on-line kurzy všech emisí, a to jak z BCPP, tak z RM-Systému. U každého cenného papíru (CP) můžeme sledovat obchodovatelnost, historické údaje nebo třeba související zprávy k titulu. Ke každému CP zde také nalezneme veškeré fundamentální informace – hospodářské výsledky, akcionářskou strukturu, a k dispozici je dokonce služba Názory, kde investoři diskutují mezi sebou a komentují stav trhu.
Finanční magazíny
Návštěvníky internetových magazínů o financích můžeme rozdělit zhruba do dvou
kategorií. První skupinu, zahrnující zhruba třetinu uživatelů, tvoří lidé z
oboru, kteří v těchto magazínech pravidelně sledují informace o oblasti, ve
které pracují. Pro tuto skupinu je důležitý kvalitní obsah plný informací a
spolehlivých analýz.
Do druhé skupiny patří návštěvníci, kteří potřebují poradit při řešení různých finančních otázek. Takové čtenáře zajímá například to, jak zaplatit byt, jak si naspořit na důchod nebo do kterého podílového fondu investovat. Tito lidé uvítají především srozumitelnost a důvěryhodnost informací a možnost v případě nejasností s autory dále komunikovat e-mailem, v diskusních fórech pod články či v on-line poradně.
Prakticky žádný z tuzemských finančních webzinů není jednoznačně orientován pouze na některou z uvedených skupin návštěvníků. Snad jedinou výjimkou je web Finanční noviny (www.financninoviny.cz), díky podpoře České tiskové kanceláře jednoznačně orientovaný na zpravodajství. O tom, že převážně suché agenturní informace nejsou pro čtenáře lákadlem, svědčí poměrné nízká návštěvnost magazínu.
Naproti tomu nejnavštěvovanější tuzemský finanční magazín Fincentrum (www.fincentrum.cz) svoji příslušnost k rodině webů iDNES nezapře především orientací na většinového čtenáře očekávajícího informace podávané srozumitelnou formou. Ostatně autoři textů uveřejňovaných ve Fincentru pravidelně publikují v přílohách MF DNES Peníze a Zaměstnání a v příloze Peníze a Vy sítě regionálních deníků Bohemia. Obsah magazínu přebírá i web Penize.Seznam.cz. Jiří Zaorálek z Fincentra je navíc občasným komentátorem ekonomických záležitostí pro Českou televizi a ČRo1 Radiožurnál.
Fincentru úspěšně sekunduje již jednou zmíněný magazín Aliaweb (www.aliaweb.cz), který sice nehýčká své návštěvníky přehledným rozhraním, ale co do šíře záběru prakticky nemá konkurenci. Aliaweb patří mezi nejstarší finanční magazíny tuzemského webu, stejně jako magazín Finance (www.finance.cz), který se stal před šesti lety průkopníkem spolupráce internetových médií s kamennými finančními ústavy, majícími kdysi k internetu jistou nedůvěru.
Výkonný ředitel vydavatele magazínu Finance Pavel Manhalter však dnes přiznává, že ke zvýšení kvality obsahu vedl mimo jiné také vznik konkurenčního magazínu Peníze (www.penize.cz). Právě tento magazín byl totiž prvním, kdo čtenářům přinesl pohled na peníze přes životní situace, a především laičtí návštěvníci tak oceňují srozumitelné odpovědi na otázky, co dělat, chci-li bydlet, naspořit dětem na školu a podobně.
Finančním magazínům se díky velkému množství reklamy na jejich stránkách daří celkem dobře, a to si ještě bokem přivydělávají prodejem finančních produktů. Petr Stuchlík z magazínu Fincentrum k tomu sdělil následující: „Uzavíráme on-line stavební spoření a penzijní připojištění. Od začátku prodeje (přelom dubna a května 2001) jsme sjednali cca 4300 smluv, přičemž v roce 2002 to bylo něco málo přes 2000 smluv. Měsíčně je to hodně dle sezóny, ve slabých měsících je to zhruba 100 smluv, v silných měsících (listopad – leden) i kolem 300.“
Podobné měsíční prodeje hlásí i magazín Finance, který dokonce on-line nabízí
i další produkty – cestovní pojištění, povinné ručení, pojištění odpovědnosti,
hypotéky a životní pojištění.
Ladislav Bittner
|