Ranish Partition Manager v.2.48

Velké množství vašich ohlasů na návod k programu Partition Magic 4.0 nás utvrdilo v tom, že problematika správy diskových oddílů je téma více než aktuální. Ve svých dopisech jste se zajímali mj. i o to, zda neexistuje v oblasti volně šiřitelného software ekvivalent Partition Magicu. Redakce Chip CD se tak ponořila do hlubin internetu a zapátrala po všemožných archívech a konferencích. Výsledek našeho hledání se jmenuje Ranish Partion Manager a v následujícím návodu se podíváme, co nám po stránce praktické nabízí.

Rozhovor s autorem programu naleznete zde

Instalace

Jak bylo již řečeno v úvodním odstavci, Ranish Partition Manager (dále jen RPM) je program, distribuovaný jako freeware. Můžete jej tedy používat a šířit zcela volně, na rozdíl od již popisovaného Partition Magicu, jež je programem komerčním a je tedy nutné jej zakoupit.

Aktuální verzi programu naleznete na našem Chip CD ve verzi 2.48, popř. na stránkách autora na adrese www.users.intercom.com/~ranish/part/. Pro „modemisty“ máme příjemnou zprávu - instalační archív má pouhých 100 Kb. Archív obsahuje vedle vlastního programu (soubor part.exe) i stručnou dokumentaci. Pokud byste se spokojili se starší verzí 2.37, připravili jsme pro vás instalaci včetně počešťovacího souboru.

Pracovní prostředí

RPM je program určený pro operační systém MS-DOS, pod Windows jej však lze používat také (doporučujeme však přechod do DOS módu). Pokud jste od programu očekávali prostředí ve stylu Partition Magicu, tak vás musíme bohužel zklamat - nic takového se konat nebude. Jak již byl řečeno, RPM je freeware a tak za ním - na rozdíl do již zmiňovaného Partition Magicu - nestojí práce desítek programátorů. Autor RPM se místo na pracovního prostředí soustředil na nabízené funkce, což jak jistě uznáte, je krok více než chvályhodný.

Po spuštění programu se zobrazí pracovní prostředí aplikace v „klasické“ modré barvě.
V horní části obrazovky jsou zobrazeny informace o vašem disku - velikost, počet cylindrů, hlav a sektorů. Pod tímto textem následuje seznam diskových oddílů, mezi kterými se lze přepínat pomocí kurzorových kláves. Ke každému oddílu je v pravé části obrazovky zobrazena informace o tom, na jakém místě disku začíná, kde končí a jaká je jeho velikost. Do dolní části jsou umísťovány informace o právě vybraném oddílu.

Funkce programu

Možnosti programu se vám pokusíme demonstrovat na několika případech z praxe.

Nový počítač

Náš disk však pro tuto činnost není zcela připraven - od výrobce je naformátován zcela nevhodně a tak první, co uděláme, je vytvoření diskových oddílů. K tomuto účelu použijete RPM, který máme umístěn na systémové disketě.

Po nabootování provedeme nejprve výmaz původního diskového oddílu. V nabídce diskových oddílů jej pomocí kurzorových kláves vybereme a poté stiskneme klávesu Delete. Tím je oddíl vymazán.

Seznam oddílů je tedy prázdný, resp. obsahuje jen Master Boot Record, který samozřejmě vymazat nejde. Tvorbu nového oddílu zahájíme stiskem klávesy Enter na políčku Unused. Tím aktivujeme průvodce pro tvorbu nového oddílu. V prvním kroku si vybereme vhodný souborový systém (FAT16, FAT32, Extended, BeOS, Linux či Linux Swap) a následně zvolíme velikost oddílu (pozor, je udávána v kB). Po stisku klávesy Enter potvrdíme změny, čímž se provede zápis do Partition Table. V dalším dialogu nám bude nabídnuta možnost zformátování oddílu a pokud ji přijmeme, tak si budeme moci vybrat z formátu rychlého bez kontroly povrchu (Quick format without surface test) či klasického s kontrolou (a tím bohužel i pomalejšího).

Důležité upozornění: všechny změny budou aktivní až po vlastním zápisu do Partition Table, tj. po stisku klávesy F2 (resp. volby Save MBR při ukončení programu.

Pokud jste si jako typ souborového systému vybrali FAT16, resp. FAT32, tak jste vytvořili oddíl primární, kterých může být na disku jen omezený počet. Chceme-li vytvořit oddíl rozšířený (Extended) a v něm následně logické disky, tak si musíme vybrat stejnojmenný „souborový systém“. Po jeho vytvoření se v seznamu objeví hned dvě nové položky: právě vytvořený Extended oddíl a položka Unused typu Log, což je zkratka slova Logical. Po stisku klávesy Enter na této položce dojde k tvorbě logického oddílu - opět si budete moci vybrat typ souborového systému. Opět přípomínáme, že počet a typ oddílů je nutné velmi pečlivě zvážit, neboť si chybným rozhodnutím můžete do budoucna přidělat mnoho problémů.

Záloha Master Boot Recordu

Výměna souborů je bohužel odjakživa spojena i s možností virové nákazy. Autoři virů velmi dobře znají kritická místa našich systémů, mezi která patří i Master Boot Record. V něm jsou uloženy mj. informace o diskových oddílech (Partition Table).

Z těchto důvodů umožňuje RPM uložit obsah MBR a jeho následné obnovení. Tuto činnost lze provést jen z příkazové řádky spuštěním programu s následujícími parametry:

part -s a:\saved.mbr

pro uložení MBR

part -l a:\saved.mbr

pro obnovu MBR ze souboru saved.mbr, jež je uložen na disketě.

Další funkce

Další skupina funkcí se týká správy více operačních systémů na jednom PC. Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto návodu se zde zmíníme jen o tom, že lze do MBR uložit speciální modul pro správu OS, jež umožňuje jejich pohodlný výběr a následné nabootování.

Typ operačního systému, který bude zaveden, lze ovlivnit zejména volbou tzv. aktivního oddílu. Ten má v Partition Table speciální příznak, díky kterému počítač ví, že na tomto disku je operační systém a proto z něj má začít bootovat. Právě tento příznak lze v RPM nastavit - slouží k tomu klávesa B, kterou je nutné stisknout u žádaného oddílu.

Oddíly lze také schovávat, kupř. z důvodu instalace dalšího operačního systému, který by se s tím původním nemusel snášet. Pro tento účel stiskněte na příslušném oddílu klávesu H.

Formátování oddílu na žádaný souborový systém se provádí již při samotné tvorbě nového oddílu. Někdy se však může stát, že oddíl budete chtít přeformátovat. V tomto případě stiskněte na vybraném oddílu klávesu F.

Mezi další funkce patří mj. kopírování oddílu (klávesa C) a kontrola povrchu (klávesa V).

Závěr

Ranish Partition Manager toho umí (zejména v oblasti správy operačních systémů) samozřejmě mnohem více, než bylo zmíněno v tomto návodu. Naším cílem bylo však spíše upozornit na velmi zajímavý freewarový program, jež v mnohém zastíní i komerční konkurenty. Pokud byste se však chtěli o využití RPM v oblasti správy OS dozvědět víc, tak nám napište, pokusíme se vaše dotazy zodpovědět.

Petr Vostrý