Vývoj systému Roadrunner (open source) začal v roce 1989. Autor zřejmě němál rád Unixy, protože systém je jednouživatelský, takže se tu rozhodně nepotkáte s uživatelskými účty, skupinami, hesly a už vůbec ne se superuživateli. To považuji za chybu (nebo alespoň nedostatek), ale ještě větší chybu představuje absence ochrany paměti.
Jeho platformou je x86, ale podle autora byl napsán tak, aby byl snadno přenositelný na jiné počítače. Podporuje IDE disky a 3,5" diskety (FAT12, FAT16), ale používá vlastní souborový systém rrfs s podporou dlouhých jmen souborů a symbolických odkazů. Dále podporuje několik síťových karet. Zvládá protokoly TCP/IP/UDP/ARP.
Není toho moc, co byste po takovém OS mohli chtít. Do dvou set kB paměti se vejde celé jádro s ovladači zařízení, souborových systémů a síťových protokolů. Na disk ho asi instalovat nikdo nebude, ale i tato možnost je v dokumentaci dobře popsaná. Instalace se v pohodě vejde na disketu, ze které se po nabootování spustí shell disponující řadou zcela neobvyklých příkazů. Příkazy umožňují základní práci se soubory a jinak většinou umí zobrazit nějaké údaje o volné paměti a jiných systémových záležitostech.
Využití systému je vcelku nulové, ale i sám autor připouští, že svět další operační systém nepotřebuje.