Menuet je grafický, real-time systém napsaný v 32 bitovém assembleru distribuovaný pod licencí GPL. Autoři tvrdí, že při použití jiného programovacího jazyka dochází až k 10 % ztrátám výkonu.
V současnosti se vám tento systém vejde na jedinou disketu. Pro jeho spuštění a používání potřebujete minimálně procesor 386 nebo vyšší, 32 MB paměti (podle mě by mělo stačit i mnohem méně), grafickou kartu podporující VESA 2 a sériovou nebo PS/2 myš. Umí pracovat s disky ve formátu FAT a FAT32.
Instalace probíhá jednoduše spuštěním příkazu msetup.exe v DOSu. Nepotřebujete nic formátovat, instalační program pouze zkopíruje soubory na disketu. Potom stačí z diskety nabootovat, nastavit obrazovku a port, na kterém je připojena myš.
První, co vás pravděpodobně uchvátí, je grafické prostředí, které vypadá opravdu dobře. Ale to je tak vše. V horní části obrazovky se nachází panel, jehož funkce mi zůstala utajena ? zobrazují se na něm nějaké výpisy, ale u mě to byly jenom nesmyslné řetězce. Druhý panel se nachází i spodního okraje obrazovky (není nepodobný panelu KDE 2). Je zde tlačítko s rozbalovacím menu jako ve Windows, hodiny, měřič zatížení, několik tlačítek umožňujících změnit vzhled, indikátory jazykových nastavení (angličtina, němčina, finština a ruština), ikony pro rychlé spuštění některých programů. Na ploše jsou tři ikony pro spuštění textového editoru, utility pro nastavení některých vlastností a zobrazení souborů ramdisku. Okna vypadají na screenshotech velmi dobře, ale v praxi je to horší. Nelze je maximalizovat ani minimalizovat a nezobrazují se ve spodním panelu tak, jak by člověk čekal.
Na disketě je obsažená celá řada programů, většinou však ve formě jednoduchých demoverzí, jejichž použitelnost je ve většině případů nulová. Reálně můžete použít jen textový editor, přehrávač CD (ale jen se SoudBlasterem ? moji integrovanou zvukovku jsem nezprovoznil), tetris a možná několik dalších. Pokud byste chtěli pro tento systém psát nějaké aplikace, máte k dispozici překladač assembleru.
Během asi 2 hodin, které jsem zkoušení věnoval, mi několikrát systém zkolaboval (většinou po spuštění programu Mario). Z nějakého důvodu mu nedělá dobře ani velká aktivita uživatele ? rychlé spouštění a zavírání aplikací.
Jde o zajímavý programátorský čin (na to, že je naprosto vše psáno v assembleru ? klobouk dolů) s jehož reálným využitím to však nebude nijak slavné.