AtheOS je volně šířitelný operační systém šířený pod licencí GPL. Ke svému běhu potřebuje procesor firmy Intel nebo kompatabilní a podporuje Intel Multi Processor Architecture. Používá vlastní 64 bitový souborový systém, podporuje TCP/IP, dynamicky načítané knihovny a další.
Podle autora je AtheOS logickým pokračováním unixově orientovaných systémů. Základem systému je jádro linuxového typu, ale neexistuje zde textový režim (pouze emulátor Xterm). Tyto vlastnosti umožňují pro AtheOS zkompilovat řadu programů pro Linux (Emacs, joe, mc,). Kromě toho systém obsahuje server Apache a MySQL server.
Současná verze má číslo 0.3.4.
Pro provoz potřebujete procesor Pentium + kompatabilní nebo lepší. Jsou podporovány grafické karty S3 Virge a Matrox Mill1/Mill2/Mystique/G100/G200/G400 a pracovat budou i karty podporující VESA 2.0. Ze síťových karet pracují pod AtheOS NE2000 PCI nebo EISA a RealTek TRL8129/8139. Pro práci potřebujete sériovou nebo PS/2 myš.
Není to nic moc, ale pro provoz na většině počítačů to stačí.
Před instalací si musíme z Internetu stáhnout několik souborů o celkové velikosti asi 20 MB, popř. máme-li nainstalovanou starší verzi, postačí soubor s upgradem. Instalace není triviální, ale pokud se postupuje dle manuálu, není to nic zas tak hrozného (zvláště znáte-li alespoň základy Linuxu).
Pro nejsnadnější cestu potřebujete mít na disku 2 oddíly ve FAT16 (možná i FAT32, ale to jsem nezkoušel). Na jeden oddíl zkopírujete instalační soubor *.tgz (16 MB) a druhý později zformátujete na AFS. Z tří vygenerovaných disket (pod DOSem pomocí programu Rawrite, pod Unixem příkaz dd) nabootujete a spustíte Xterm. Potom pomocí DiskManageru vyberte disk, na který budete systém instalovat. Dále zadejte v Xtermu příkazy jako v manuálu (ovšem s vlastním označením disků). Jde vlastně jen o připojování potřebných odddílů a následné rozbalení *.tgz souboru na disk (spotřebuje asi 63 MB). Možná je i instalace z disket, ale ta není popsaná v manuálu a logicky je mnohem pomalejší. Podrobnosti nalezneta v návodu.
Potom musíte nakonfigurovat zavaděč systému. AtheOS používá při bootování GNU bootmanager GRUB, ve kterém můžete nastavit i jiné systémy. Jako primární zavaděč používám XOSL, který AtheOS zavést neumí, takže musím použít GRUB jako sekundární zavaděč.
Potom už systém nastartuje v grafickém prostředí. Přihlásíte se jako root a máte k dispozici celý desktop.
Uživatelské prostředí vypadá na screenshotech velmi pěkně, nicméně skutečnost je trochu jiná. Patrně to bude zaviněno mou grafickou kartou (Riva TNT2), která není podporována a pracuje tak jen ve VESA 2.0 režimu. Po přihlášení mě přivítala zelená plocha s několika ikonami v rozlišení 640x480 a v nízké barevné hloubce (asi tak 16 barev).
Něco takového jsem sice očekával, takže jsem okamžitě spustil Preference, abych to napravil. Spustila se karta se čtyřmi záložkami. Jedna umožňuje změnu rozložení klávesnice, na druhé lze nastavit písmo, třetí nastavuje vlastnosti obrazovky a čtvrtá typ prostředí. První dvě záložky fungovaly dobře, ale při nastavování obrazu se objevily problémy. Na výběr máte několik rozlišení, barvy jsem mohl vybírat pouze z RGB16 a RGB32 a obnovovací frekvenci nastavenou na 60 Hz lze měnit po 1 Hz. Co se týče vzhledu oken, můžete zvolit mezi Amigou a pravděpodobně NextStepem. Ovšem obě kardy se staly kamenem úrazu. Jakákoliv změna se totiž projevila rozblikáním se kurzoru myši a jeho následným zaseknutím. Pouze rozlišení se změnilo, ale to kromě výše zmíněného problému ještě zčernala všechna tlačítka a jiné ovládací prvky. Takže vlastní nastavení se nekonalo.
Kromě ikony Preference na ploše najdete dvě ikony spouštící různé utilitky pro měření zatížení procesoru a využití paměti, primitivní editor ikon a link na Emacs, který však musíte nejprve nainstalovat.
V Xtermu běží bash, který umožňuje vcelku rozumnou práci.
Vzhledem ke stále ještě velmi rané verzi to není až tak špatné. Již dnes je možně AtheOS použít jako intranetový server, ale jako pracovní stanice není příliš použitelný. Možná tak pro vývoj programů, napsání nějakého textu nebo jen pro vyzkoušení.