Jak funguje DVD?

Laickß odpov∞∩ na tuto otßzku je velmi jednoduchß. Stejn∞ jako CD-ROM! Ano je tomu opravdu tak, ale s n∞kolika odliÜnostmi. DVD na prvnφ pohled vypadß stejn∞ jako CD-ROM. Informace se snφmß (nebo zapisuje, kdy₧ pominu lisovßnφ) takΘ laserem a data jsou nahrßna takΘ systΘmem pit a land. Na druh² pojhled vÜak zjistφte, ₧e DVD m∙₧e b²t (narozdφl od CD-ROM) i oboustrannΘ, laser nenφ v infraΦervenΘm spektru, jako u CD-ROM, ale ji₧ ve viditelnΘm (Φervenß a jsou na sv∞t∞ ji₧ prvnφ modrΘ lasery) a hustota zßznamu je vφce jak o 50% hustÜφ a navφc se mohou od sebe liÜit i jednotlivΘ DVD (ale o tom a₧ pozd∞ji). Je tedy vid∞t, ₧e DVD je vlastn∞ notn∞ vylepÜenΘ CD. Porovnejme si tedy parametry DVD a CD-ROM:

Vidφte takΘ, ₧e doÜlo ke zm∞n∞ k≤dovßnφ. U CD-ROM se z 8-mi bit∙ stßvalo 14, ale u DVD ji₧ 16! To znamenß, ₧e na data a opravnΘ k≤dy je t°eba stejnΘ mφsto. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, polovina informace nahranΘ na DVD je "jalovß". Jak asi ji₧ sami tuÜφte, k siln∞jÜφmu k≤dovßnφ doÜlo z d∙vodu zhuÜt∞nφ stop a zm∞nÜenφ rozm∞r∙ pit∙. Kdyby z∙stalo u k≤dovßnφ 8:14, bylo by tΘm∞° ka₧dΘ DVD neΦitelnΘ, proto₧e se zv²Üenφm hustoty zßkonit∞ muselo dojφt i ke zv²Üenφ v²skytu chyb. Smφtko, kterΘ vßm u CD-ROM p°i Φtenφ nevadilo, by u DVD znemo₧nilo zcela Φtenφ. TakΘ jsou ji₧ dnes k dispozici podstatn∞ v²konn∞jÜφ procesory, kterΘ toto zhuÜt∞nΘ k≤dovßnφ tolik nezatφ₧φ. K≤dovßnφ 8:16 je 10x robusn∞jÜφ ne₧ 8:14.

Ale vra¥m∞ se nynφ na ·pln² zaΦßtek. Obdobn∞ jako bylo p°edchozφ CD urΦeno p°edevÜφm pro zvukovΘ nahrßvky, p°edpoklßdß se, ₧e drtivß v∞tÜina DVD disk∙ bude urΦena pro zßznam film∙ a videa, zkrßtka pohybliv²ch obrßzk∙. ╪φkß se, ₧e na vytvo°enφ standardu DVD se podφlely p°edevÜφm poΦφtaΦovΘ firmy. Je to logickΘ, nebo¥ velkΘ filmovΘ korporace uvoln∞nφm DVD pravd∞podobn∞ p°ijdou o velkΘ zisky. Ka₧d² bude mφt toti₧ doma digitßlnφ originßl filmu a nebude mφt pot°ebu navÜt∞vovat kino, s beztak nekvalitnφ reprodukcφ. I to je nejspφÜe d∙vodem pom∞rn∞ vla₧nΘho nßstupu tΘto technologie na trh. JeÜt∞ p°ed rokem se oΦekßvalo, ₧e DVD bez problΘmu b∞hem n∞kolika m∞sφc∙ vytlaΦφ CD-ROM, ale zatφm vÜe nasv∞dΦuje tomu, ₧e nßb∞h DVD bude velmi pozvoln².

Ji₧ na samΘm zaΦßtku se sna₧ili technologovΘ vyvarovat chyb a omyl∙ z nep°ebernΘm mno₧stvφ formßt∙ a standard∙ pro CD-ROM a cht∞li vytvo°it standard, kter² n∞kolik dalÜφch let odolß po₧adavk∙m trhu. Proto bylo ji₧ p°edem rozhodnuto, ₧e filmy budou nahrßvßny s kompresφ MPEG-2, zvuk ve formßtu Dolby Digital (d°φve naz²van² AC-3) a data podle normy ISO 9660. Bylo jasnΘ, ₧e je takΘ t°eba vytvo°it p°edpis i pro zapisovatelnß DVD-R s kapacitou 7,6 GB/215 min. a p°episovatelnß DVD-RAM s kapacitou 5,2 GB/147 min. Samoz°ejm∞ byly takΘ vytvo°eny standardy pro lisovanß mΘdia:

• DVD5 - 4,7 GB/133 min
• DVD9 - 8,5 GB/240 min
• DVD10 - 9,4 GB/266 min
• DVD18 - 17 GB/481 min

A jak je to s DVD9, 10 a 18? Dφky zlepÜenΘ schopnosti ost°enφ bylo mo₧nΘ pou₧φt zßznam ve dvou vrstvßch. Druhß (ze strany laseru) je klasickß, nepr∙hlednß, ovÜem prvnφ je polopr∙svitnß a zm∞nou ohniska laseru je tedy mo₧nΘ na jednΘ stran∞ DVD mΘdia umφstit dv∞ vrstvy zßznamu. Tφm dochßzφme k definici DVD9. Je-li tato technologie pou₧ita na ob∞ strany mΘdia dostaneme DVD18 se Φty°nßsobnou kapacitou. Logicky pak oboustrann∞ umφst∞nΘ DVD5 je vlastn∞ DVD10.

DVD disky, podobn∞ jako CD-I disky, obsahujφ (nebo mohou obsahovat) dalÜφ p°φdavnΘ informace (scripty). Standardn∞ by DVD m∞l nabφdnout tyto slu₧by:

• Titulky a kapitoly
• Podpora r∙zn²ch verzφ filmu
• D∞tskß pojistka
• PohledovΘ ·hly
• Pom∞r stran obrazu
• VφcejazyΦn² zvukov² doprovod a titulky
• RozliÜenφ region∙

Aby bylo zabezpeΦen po₧adavek filmov²ch studiφ, byl cel² sv∞t rozd∞len do Üesti region∙. Ka₧d² DVD disk m∙₧e tedy nΘst informaci, pro kterou Φßst sv∞ta je urΦen. Tφm si filmov² producenti zajistφ uvedenφ p°ednostnφ premiΘrov²ch snφmk∙ ve vybranΘm regionu (v∞tÜinou samoz°ejm∞ v USA). Toto omezenφ mß ale i jednu v²hodu, dß se oΦekßvat, ₧e filmy v ka₧dΘm regionu ponesou rozdφlnΘ jazykovΘ mutace. P°ivezete-li si tak DVD disk nap°φklad z dovolenΘ v Thajsku, m∙₧ete t∞₧ko Φekat, ₧e bude s jin²m ne₧ s thajsk²m, korejsk²m, vietnamsk²m nebo indonΘsk²m doprovodem. Je ale takΘ pravda, ₧e v∞tÜina DVD p°ehrßvaΦ∙ umo₧≥uje zm∞nu regionu. Tuto zm∞nu je ale mo₧nΘ provΘst maximßln∞ t°i a₧ p∞tkrßt.

A takto si velkΘ korporace cel² sv∞t rozd∞lily:

1. Severnφ Amerika

2. Japonsko, Evropa, St°ednφ v²chod, Ji₧nφ Afrika

3. Jihov²chodnφ Asie

4. Austrßlie, Nov² ZΘland, St°ednφ a Ji₧nφ Amerika

5. Severozßpadnφ Asie

6. ╚φna

Koho to zajφmß, m∙₧e se podφvat, kdo pat°φ do naÜeho druhΘho regionu.

Jak se ale firmy byly schopny dohodnout na formßtech pro lisovanß DVD, tak v p°φpad∞ zapisovateln²ch a p°episovateln²ch DVD nenφ ani dnes (polovina roku 1999) jasnΘ, kter² formßt vlastn∞ zvφt∞zφ (DVD-R, DVD-RAM, DVD+RW, DVD-R/W, MMVF - MultiMedia Video Format), ale o tom a₧ n∞kdy jindy :-)

TlouÜ¥ka vrchnφ potiskovΘ vrstvy, chrßnφcφ zßznamovou vrstvu (to je ta plocha, na kterou se umφs¥uje popis) takΘ nenφ jednotnß. Pou₧φvß se 0,1mm, ale i 0,6mm a 0,3 Φi 0,4mm. Zdß se ale, ₧e nakonec bude jako standard pou₧φvßna vrchnφ vrstva o tlouÜ¥ce 0,1mm. P°edpoklad vychßzφ z toho, ₧e mu dal p°ednost lφdr tΘto technologie, firma Sony.

Martin