Plus nebo minus
NotoriΦtφ ävypalovaΦiô si mnou ruce a pomalu, ale jist∞ p°echßzejφ na novΘ mΘdium: DVD zapisovacφ mechaniky i mΘdia jsou u₧ k dostßnφ za p°ijatelnΘ ceny a novΘ programy zkopφrujφ cel² DVD jedin²m klepnutφm myÜi. M∞li bychom ale zvolit ten sprßvn² DVD standard û podφvejme se nejprve, co je na v²b∞r.
Bohu₧el nic nenφ jednoduchΘ: na trhu se toti₧ st°etßvajφ zßjmy r∙zn²ch äskupinô, kterΘ se doposud vÜemo₧n∞ sna₧ily o to, aby na sv∞t p°ivedly co nejv∞tÜφ mno₧stvφ DVD standard∙. Na jednΘ stran∞ stojφ DVD konsorcium zalo₧enΘ v roce 1997, kterΘ p°edstavilo prvnφ DVD specifikace. V tomto f≤ru jsou zastoupeny vÜechny strany, kterΘ majφ s DVD n∞co spoleΦnΘho. Mezi Φleny klubu najdete jak v²robce hardwaru, tak i softwarovΘ giganty a filmov² pr∙mysl. Jen platφcφ zßkaznφk se na tomto v²voji od zaΦßtku nijak nepodφlel. Pod tlakem hollywoodsk²ch studiφ, kterß ji₧ tehdy sprßvn∞ p°edvφdala ohro₧enφ sv²ch autorsk²ch prßv, byly do specifikacφ zahrnuty odpovφdajφcφ ochrannΘ mechanismy, jako nap°φklad v souΦasnΘ dob∞ ji₧ p°ekonan² Content Scrambling System (CSS). P°edevÜφm na poΦßtku neznala vynalΘzavost mezφ: k dispozici byl dokonce p°i p°ehrßvßnφ samoniΦicφ (se) disk.
Kter² standard tedy vybrat?Je tΘm∞° jedno, pro kter² standard se rozhodnete. MΘdia DVD-R(W) jsou o trochu lacin∞jÜφ ne₧ DVD+R(W), to se ale m∙₧e kdykoli zm∞nit. Pro +R(W) hovo°φ lepÜφ technickß realizace a absence mechanism∙ ochrany proti kopφrovßnφ. VaÜe rozhodnutφ by tedy m∞lo zßviset p°edevÜφm na tom, v jak²ch p°φstrojφch budete chtφt vypßlenΘ disky p°ehrßvat. Pravd∞podobnost, ₧e n∞kter² p°φstroj bude d∞lat problΘmy, je sice malß, nelze ji ale zcela vylouΦit. Pokud sßzφte na jistotu, po°i∩te si kombinovanou vypalovaΦku, kterß umφ vypalovat vÜechny formßty û bohu₧el za ni v souΦasnΘ dob∞ stßle jeÜt∞ zaplatφte p∞knou sumu. |
Krom∞ DVD-ROM se DVD konsorcium zab²valo takΘ specifikacφ zapisovateln²ch a p°episovateln²ch formßt∙, co₧ vedlo k dneÜnφ ärozmanitostiô DVD mΘdiφ. DVD konsorcium dosud specifikovalo nßsledujφcφ DVD formßty: DVD-Video, DVD-ROM, DVD-Audio, DVD-R, DVD-RW, DVD-RAM a nahrßvacφ standardy DVD-Video Recording a DVD Audio Recording.
V²sledkem snah DVD konsorcia je ale skuteΦn² chaos. V roce 2000 proto konsorcium schvßlilo DVD Multi Specification. Tato specifikace zahrnuje dv∞ kategorie p°φstroj∙: DVD Multi p°ehrßvaΦe a DVD Multi rekordΘry. P°φstroje, kterΘ se °φdφ touto specifikacφ, musejφ um∞t zachßzet s jednotliv²mi standardy.
KomerΦn∞ se vÜak tato specifikace neprosadila. Krom∞ jinΘho i proto, ₧e DVD standardy nespecifikuje pouze a jen DVD konsorcium. N∞kterΘ firmy (Sony, Philips, Mitsubishi...) p°iÜly na trh se standardy DVD+R a DVD+RW. Ty ale nemajφ äpo₧ehnßnφô DVD konsorcia, a nejsou tedy obda°eny DVD logem. To vÜak komerΦnφmu rozÜφ°enφ v∙bec nebrßnφ.
Z technickΘho hlediska se od sebe standardy DVD-R a DVD+R liÜφ stejn∞ tak nepatrn∞ jako DVD-RW a DVD+RW. U zapisovateln²ch disk∙ se informace zaznamenßvß pomocφ laseru do vrstvy organickΘ barvy. Mφsta, kterß byla p°ed ozß°enφm laserem pr∙hlednß, se po zapsßnφ m∞nφ na neprostupnß a p°i Φtenφ absorbujφ laserov² paprsek. V opaΦnΘm p°φpad∞ dopadß Φtecφ paprsek p°es neozß°enß mφsta a₧ na kovov² reflektor, kter² se nachßzφ pod touto vrstvou. P°i vypalovßnφ tak vznikß °ada r∙zn∞ reflektujφcφch mφst, kterß odpovφdajφ tzv. pits (prohlubnφm) a lands lisovanΘho DVD. Dφky stejn²m reflexnφm vlastnostem jako u DVD mohou b²t zapisovatelnß mΘdia, a¥ u₧ se jednß o DVD-R, nebo o DVD+R, Φtena v DVD p°ehrßvaΦφch.
U p°episovateln²ch standard∙ DVD-RW/+RW se v²robci vydali jinou cestou. U nich toti₧ nedochßzφ p∙sobenφm laserovΘho paprsku ke zniΦenφ informaΦnφ vrstvy, ale pouze k jejφ vratnΘ zm∞n∞. V d∙sledku r∙zn∞ vysokΘho stupn∞ zah°ßtφ a nßslednΘho ochlazenφ vznikajφ na datovΘ vrstv∞ dv∞ r∙znΘ struktury. Materißl je po ochlazenφ bu∩ amorfnφ, nebo krystalick². Podle toho je reflexe bu∩ dobrß, nebo Üpatnß, co₧ se vyu₧φvß k uklßdßnφ a nßslednΘmu Φtenφ dat.
Modr² laser = dva novΘ standardy?
Advanced Optical Disc (AOD) A kdo vyhraje? |
Co se t²Φe fyzikßlnφch vlastnostφ, p°episovatelnß mΘdia se v n∞kter²ch ohledech
liÜφ od mΘdiφ zapisovateln²ch a od lisovan²ch DVD. Klasick²m p°φkladem je reflexe:
u DVD-RW/+RW je ni₧Üφ a v procentech se pohybuje mezi 18 a₧ 30 %, zatφmco b∞₧n²
DVD odrß₧φ 45 a₧ 85 %. U p°episovateln²ch formßt∙ tak mohou nastat problΘmy
s p°ehrßvßnφm v n∞kter²ch DVD p°ehrßvaΦφch.
Aby Ülo mΘdium sprßvn∞ p°ehrßt, musφ ho p°ehrßvaΦ p°ed vlastnφm Φtenφm nejprve
identifikovat û a₧ potom dojde na ov∞°ovßnφ datov²ch formßt∙. P°episovateln²
disk mß podobnΘ reflexnφ vlastnosti jako dvouvrstv² DVD. Proto n∞kterΘ DVD p°ehrßvaΦe
chybn∞ hledajφ druhou vrstvu a disk nakonec odmφtnou, proto₧e ₧ßdnou nenajdou.
U n∞kter²ch p°ehrßvaΦ∙ dokonce podle zvuku poznßte, jak se m∞nφ zaost°enφ. Pokud
p°ehrßvaΦ po delÜφ sΘrii äcvakßnφô DVD ävyplivneô, neidentifikoval jej jako
RW mΘdium.
NaÜt∞stφ jsou vÜechny nov∞jÜφ DVD p°ehrßvaΦe naprogramovßny tak, aby DVD-RW a DVD+RW rozpoznaly. MajitelΘ starÜφch p°φstroj∙ by se proto m∞li v p°φpad∞, ₧e se RW mΘdia v jejich p°ehrßvaΦφch neidentifikujφ, poohlΘdnout po updatu firmwaru. Proto₧e hardwarovΘ p°edpoklady jsou danΘ, nenφ pro v²robce t∞₧kΘ zajistit kompatibilitu t°eba i dodateΦn∞.
Hlavnφm rozdφlem mezi ä+ô a äûô verzemi zapisovateln²ch DVD je zp∙sob, jak²m jsou data na mΘdiu uklßdßna. Forma uklßdßnφ dat je u vÜech zapisovateln²ch formßt∙ (krom∞ DVD-RAM) stejnß: ka₧d² disk je vyroben s jednou stopou (tzv. groove). Tato stopa probφhß spirßlovit∞ od st°edu ke kraji, p°i vypalovßnφ zaznamenßvß data a udr₧uje laser radißln∞ ve stop∞. Mezi spirßlovitou stopou se vine tzv. land, kter² kv∙li pr∙b∞hu groove sm∞°uje takΘ spirßlovit∞. A prßv∞ zde zaΦφnajφ rozdφly mezi formßty.
P°i v²voji zapisovateln²ch
DVD formßt∙ bylo t°eba vy°eÜit dva technickΘ problΘmy: za prvΘ udr₧et konstantnφ
datovou hustotu, resp. konstantnφ obvodovou rychlost u CLV mechanik (Constant
Linear Velocity), za druhΘ zajistit p°esnΘ nastavenφ laserovΘho paprsku.
Pro urΦenφ rychlosti otßΦenφ je groove tvarovßna do vlny podle sinusovΘ k°ivky, v odbornΘ terminologii naz²vanΘ wobble. P°i otßΦenφ disku tato vlna generuje oscilaci, podle jejφ₧ frekvence m∙₧e p°φstroj urΦit rychlost a udr₧ovat ji konstantnφ.
TakΘ nastavenφ uvnit° stopy se liÜφ podle formßtu a je d∙le₧itΘ pro to, abychom DVD nemuseli vypalovat äat onceô (najednou). Formßty DVD-R a DVD-RW pou₧φvajφ k nastavenφ tzv. pre-pits. Ty jsou p°i v²rob∞ disku zalisovßny do landu a obsahujφ informace o pozici ve stop∞. Pokud dojde k pokraΦovßnφ p°eruÜenΘho zapisovßnφ nebo se vypalujφ novß data, je podle pre-pits provedeno nastavenφ laserovΘho paprsku. Zapisovßnφ vÜak nepokraΦuje zcela nßvazn∞, ale vy₧aduje tzv. Linking Sector. Ten umo₧≥uje cφlen∞ nahrazovat jednotlivΘ bloky informacφ.
Aliance +RW se s problΘmem nastavenφ vypo°ßdala jinak. Pre-pits u +R a +RW mΘdiφ nenajdete. Wobble je naproti tomu vysokofrekvenΦnφ a je navφc opat°ena namodulovan²m signßlem, kter² informuje o aktußlnφ pozici a je p°esn∞jÜφ. Na tom stavφ technologie äLosseless-linkingô, kterß umo₧≥uje nahrazovat 32kB bloky, ani₧ by dochßzelo ke kolizi s jin²mi bloky nebo ke vzniku velk²ch mezer mezi jednotliv²mi bloky. P°esnost nastavenφ je u DVD+RW menÜφ ne₧ 1 ╡m, co₧ je dosa₧eno prßv∞ vysokou frekvencφ wobble 817 kHz. Tak mohou DVD+RW mΘdia, aΦkoli nejsou zapisovßna lineßrn∞, Φφst i DVD p°ehrßvaΦe, kterΘ by jinak äklop²talyô p°es p°φliÜ velkΘ mezery.
DalÜφm rozdφlem mezi soupe°φcφmi formßty je ochrana proti kopφrovßnφ. Zatφmco filmov² pr∙mysl, kter² mß na tΘto ochran∞ logick² zßjem, je Φlenem DVD konsorcia, nemß v ä+RW alianciô ₧ßdnΘ slovo. V²sledkem je, ₧e DVD+R mΘdia nepodporujφ (na rozdφl od DVD-R) dnes ji₧ zastaralou ochranu proti kopφrovßnφ CSS.
Ochrana proti kopφrovßnφ je zalo₧ena na p°edlisovan²ch stopßch. U DVD disk∙ chrßn∞n²ch proti kopφrovßnφ se na tomto mφst∞ nachßzφ informace pot°ebnΘ pro deÜifrovßnφ obsahu. Proto₧e tato stopa nem∙₧e b²t p°epsßna, nemohou b²t ani p°eneseny v²Üe uvedenΘ informace a kopie potΘ nenφ funkΦnφ. Pokud byste cht∞li na DVD-R vypßlit vlastnφ film a eventußln∞ jej opat°it ochranou proti kopφrovßnφ, pot°ebovali byste specißlnφ disk, kter² nemß p°edlisovanou CSS stopu. Tyto authoringovΘ disky stojφ ale asi desetkrßt vφce ne₧ disky b∞₧nΘ, jsou tedy pro kopφrovßnφ DVD p°φliÜ drahΘ. NovΘ programy vÜak tento problΘm obchßzejφ a mohou se stßt urΦitou hrozbou pro filmov² pr∙mysl.
Blu-Ray
Disc