POJEM EKONOMIKA, DEFINICE, ČLENĚNÍ

Za předního světového a u nás uznávaného ekonoma považujeme Paula Samuelsona , Američana, který stál u zrodu řady ekonomických učebnic , podle kterých se vyučuje na řadě ekonomických vysokých školách . Jedná se o nositele Nobelovy ceny za ekonomii , kterou získal v roce 1970.

Definic ekonomiky je mnoho a každý ekonom ji definuje jiným způsobem , proto se sjednotíme a budeme požívat definice P. Samuelsona :

  1. Ekonomie je věda o hospodářství .

  2. Ekonomieje věda o  bohatství .

  3. Ekonomie je věda o penězích .

  4. Ekonomie je věda o  tom , jak zlepšit společnost .

  5. Ekonomie je věda o tom , jak mají lidé obchodovat , podnikat a organizovat své spotřební a podnikatelské chování .

  6. Ekonomika je věda o tom , jak lidé využívají omezené výrobní zdroje , aby vyrobili výrobky a rozdělují je různým způsobem mezi členy společnosti . ( omezené výrobní zdroje , jsou zdroje,které jsou vzácné = vzácné je to , čeho je málo , čeho se dostává v omezeném množství , to ,s čím je potřeba hospodařit a rozdělovat mezi členy společnosti = půda, voda, vzduch, les, nerostné bohatství kapitál, znalosti …)

  7. Nejčastěji používanou definicí ekonomiky je výrok P.Samuelsona

Ekonomika je věda o tom , jak lidé a společnost volí s použitím nebo bez použití peněz omezené výrobní zdroje a vyrábí různé varianty výrobků a zboží , které lze rozdělit nyní a v budoucnu mezi jednotlivé členy společnosti.

 Ekonomie je vědní disciplína, která úzce spolupracuje s jinými vědními obory, jako je :

Psychologie je nauka zabývající se chováním jednotlivce , jeho prožitky , vnímáním .

Sociologie je nauka zabývající postavením jedince ve společnosti .

Zbožíznalství se zabývá dle vzoru zakladatele tohoto oboru systematizací , tedy utříděním výrobků .

Výrobek je produkt lidské práce a přechodem z výroby na trh se výrobek stává zbožím , se který se obchoduje = v obchodech  je zboží , ne výrobky .

Marketing je styl myšlení , zabývající se uspokojením potřeb a přání zákazníka , ale součastně i efektem hospodaření dané firmy , ziskem.

Ekonomie také souvisí s historií a politologii = naukou o politice.

Ekonomie je neustále vyvíjející proces , který má své zákonitosti , které mohou být ovlivněny vývojem politických událostí .

Ekonomika se nezabývá detaily ekonomického života , ale umožňuje orientovat se v širších souvislostech , tzn., vidí dané problémy koncepčně .Ekonomika nezkoumá detaily , ale dívá se na celé národní hospodářství koncepčně , v souladu se strategickým plánováním vlády.

V ekonomickém životě vystupují lidé jako jednotlivci nebo jsou ve skupinách a tvoří různé subjekty , školy, domácnosti, podniky, obchodní společnosti, divadla, F. Novák ….

Z hlediska ekonomické teorie hovoříme o tom , že ekonomiku každého státu tvoří čtyři základní subjekty :

 Úloha státu : stát je představován vládou, která jej řídí, vytváří legislativu, zabývá se sociální politikou, provádí tzv. transferové platby = vyplácí důchody, podpory, přídavky …

Stát v naší ekonomice zasahuje do fungování hospodářství v oblasti makroekonomického vývoje ale výrazně nezasahuje do soukromého sektoru. Stát nakupuje od firem, provádí tzv. státní nebo – li vládní nákupy do st. zařízení .Domácnost je představována rodinou, která na trhu poskytuje pracovní sílu, nakupuje zboží a služby, spoří peníze, odvádí daně, platí ZP a SP, akumuluje kapitál, od státu získává transferovéplatby,  pracovní příležitosti … Firmy jsou subjekty , které organizují podnikání buď jako FO – živnosti nebo jako PO  - nejčastěji obchodní společnosti. Firmy dodávají na trh výrobky , pokud se jedná o výrobní podniky , nebo  zboží , pokud se jedná o obchodní organizace , nebo poskytují služby , pokud se jedná o nevýrobní organizace , o tzv. terciální sektor .Firmy poskytují i pracovní příležitosti , mzdy pracovníkům . U nás v ČR se stále nedaří , aby podnikatelé provozovali výrobní činnost , stále převažuje podnikání ve službách , které byly za socialismu na nízké úrovni , ovšem současná ekonomická situace vyžaduje podnikání ve výrobě , protože výroba je základem výkonnosti ekonomiky státu .Cílem podnikatelské činnosti firem je dosažení zisku.Banky poskytují úvěry , půjčky , poskytují služby svým klientům , směnárenskou činnost , provádí platby z účtů , poskytují bezhotovostní platební styk, provádí nákup , či emisi cenných papírů ,  CB poskytuje úvěry komerčním bankám za úrok , kterému říkáme diskontní sazba. Od výše diskontní sazby se odvíjí i úroky v komerčních bankách , které poskytují úvěry svým klientům.

 

JEDNODUCHÝ POPIS EKONOMICKÉHO SYSTÉMU

V ekonomickém systému státu vstupují do vzájemné interakce 4 subjekty :

                                   Grafické znázornění

                                                            BANKA

                        DOMÁCNOST                                         FIRMA

                                                             STÁT

 Zvláštní postavení ve společnosti má CB =  ČNB, která je nazývaná vládní, emisní, tzn, jako jediná má právo vydávání peněz do oběhu a jako jediná je z oběhu může stahovat.Mezi CB a komerční bankou existuje zvláštní vztah , kdy CB vykonává  dohled nad bankami komerčními a vztah diskontní sazby. ČNB je nazývána bankou bank , matkou bank  . Výši diskontní sazby stanoví MF , bývá nižší než úrok v komerčních bankách.V případě zvýšení diskontní sazby lze očekávat i zvýšení úroků z úvěrů u komerčních bank.tzn. , tyto banky budou poskytovat dražší úvěry.V případě snížení diskontní sazby lze očekávat snížení úrokové míry na úvěry poskytované komerčními bankami a úvěry se stávají levnějšími nebo přesněji řečeno by se měly stát levnějšími.Častěji na tuto situaci banky nereagují . V současné době se úrokové míry pohybují v částkách 11 – 19 %.

ČLENĚNÍ  - ROZDĚLENÍ EKONOMIKY.

 Ekonomika se dělí na :

Členění ekonomiky je velmi relativní , protože si musíme ujasnit , ve které rovině se pohybujeme , nalézt hranici mezi těmito ekonomikami .

MIKROEKONOMIE – se zabývá chováním menších ekonomických celků , jednotlivců , domácností a firem .

Řeší otázky typu :    Jak se tvoří cena na trhu ?

                              Jak se mění chování spotřebitele při zvyšování či snižování ceny nájemného ?

                              Jak se lidé budou chovat při snížení DPFO ? ….

MAKROEKONOMIE – se zabývá hospodářstvím jako celkem , zkoumá makroekonomické veličiny typu : inflace , nezaměstnanost , HDP , banky , hospodářský růst ….

Řeší otázky typu : Co způsobuje zvýšení úrokové míry ?

                              Co ovlivňuje nárůst nezaměstnanosti?

                               Schodek státního rozpočtu .

                               Proč máme zahraniční zadluženost ?

                               Proč se nezvyšuje objem průmyslové výroby ? …

 MEGAEKONOMIE  - se zabývá ekonomickým propojením několika států , např . EU , GATT, CEFTA …

 V ekonomickém myšlení můžeme sledovat dva proudy :

 Pozitivní myšlení – vychází z pozorování ekonomické reality , popisuje ji takovou jaká je , snaží se nalézt zákonitosti , zabývá se tím co je a né tím ,co by mělo být .

Normativní myšlení – snaží se odpovídat na otázky , co by mělo být , jak by měla ekonomika vypadat , jejím cílem je vytvořit lepší , efektivnější ekonomický systém  a zabývat se také v ekonomii otázkami sociálními a etickými .

 Předmět ekonomie – ekonomie zkoumá člověka s jeho neomezenými potřebami ve světě omezených zdrojů .Nesoulad mezi potřebami a zdroji pak člověka nutí vyrábět , vstupovat do ekonomických vztahů s jinými lidmi , vytvářet ekonomickou strukturu společnosti .

 Jak studovat ekonomii ? Několik praktických rad pro studenta :

 Ekonomické školy – směry – ekonomové nejsou jednotni v názorech na jednotlivé ekonomické problémy , proto v historii vznikaly a stále vznikají nové proudy a směry . Tato názorová odlišnost je tím větší , čím větší je problém , tzn . ekonomické teorie nemají trvalou platnost

Ekonomické cíle státu : se soustředí na několik základních okruhů :

 Ekonomická teorie rozlišuje statky ( tedy prostředky , kterými člověk uspokojuje své potřeby ) , na :

a)      volné , které jsou volně dostupné v množství , které převyšuje potřebu

b)      ekonomické , jsou k dispozici v omezeném množství ,jsou vzácné a slouží ke konečné spotřebě nebo k výrobní spotřebě

 Každá společnost řeší tři základní ekonomické problémy :

  1. Jaké výrobky vyrábět a v jakých množstvích ? tedy CO VYRÁBĚT ?

  2. Jak vyrábět tj., z jakých zdrojů a jak je kombinovat  JAK ?

  3. Jak rozdělit vyrobené statky mezi lidi ke spotřebě  PRO KOHO ?

 

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY , TYPY EKONOMIK

K tomu , aby lidé přežili potřebují nalézt systém , hovoříme o ekonomickém systému , o  uspořádání jejich způsobu života v ekonomické realitě

 Mezi dosud známé systémy – typy ekonomik patří :

 SYSTÉM ZVYKOVÝ – je historicky nejstarší , byl založen na kmenových vztazích a dělbě práce ,

                                          co a kolik se bude vyrábět rozhodoval náčelník a rada starších , každý

                                          pracoval podle svých schopností a dostal podle potřeb , ten , kdo měl

                                          majetek měl i moc.

Tento systém je typický pro historii , i když se s ním můžeme setkat i dnes v primitivních kmenech Afriky , Jižní Ameriky nebo Austrálie .

 PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM – je založen na moci relativně úzké skupiny lidí , která rozhoduje , co se bude vyrábět , kolik se toho bude vyrábět a jak výsledek rozdělí mezi členy společnosti . Bývá to politická strana nebo ozbrojená klika . Tato skupina činí veškerá rozhodnutí . Tato situace byla typická proČSSR , kde existovaly státní plánovací orgány ( SPK ) , které vydávaly direktivní příkazové plány na období pěti , deseti i více let . Tento systém je neefiktivní , proto od něj odstupují bývalé socialistické země .Nevýhodou tohoto systému je subjektivní rozhodnutí několika lidí . Kde je psáno , že mají pravdu a nemýlí  se ??? Co když se dostane k moci paranoik , šílenec … ??? Příkladem může být : Pol Pot ,který se dostal k moci v Kambodži v letech 1975 až 1979 , kdy se stal představitelem Rudých Khmérů . Vojenskou silou zlikvidoval tržní ekonomický systém , nastolil příkazový systém a tvrdil , že se Kambodža nezbaví své zaostalosti , dokud se plně neizoluje od ostatního světa .Zrušil peníze jako prostředek směny . Dalším příkladem může být Čína , která ustupuje od přísných dogmat maoismu a pouští se hledat spojení s trhem .

 MODEL SOCIALISTICKÉHO PLÁNOVÁNÍ :

                                                             ÚV KSČ

                                                               SPK                                                    

MINISTERSTVO    MINISTERSTVO          MINISTERSTVO        MINISTERSTVO

                       PODNIK    PODNIK      PODNIK      PODNIK

 

Příkazový systém je založen na existenci  : direktivních plánů

                                                                      státních dotacích

Tento systém nevedl k tvůrčímu snažení , podniky věděly přesně co mají vyrobit , za jakou cenu , věděly , mají zajištěný odbyt … , tudíž tento systém nevedl k žádným tvůrčím snahám . Navíc zde existovaly státní dotace , které v podstatě znamenají , že když podnik nevystačil se svými finanční mi prostředky , tak požádal své příslušné ministerstvo o stání příspěvek – dotaci . Státní dotace je nenávratný finanční příděl podniku od státu , ze státního rozpočtu .Toto samozřejmě vede k neefektivní výrobě , plýtvání , …  Stát se začal zadlužovat ,vše bylo ve státním vlastnictví . Představiteli toho systému je KLDR , Kuba , Vietnam , Albánie , Rusko …

 TRŽNÍ SYSTÉM – nebo-li smíšená ekonomika , je charakteristická soukromým vlastnictvím , existencí živností, obchodních společností , tím , že stát pouze kontroluje a usměrňuje produkci , prostřednictvím různých opatření ( daně , clo , odvody ze zisku , kvóty ,).Stát se zabývá sociální politikou , obranou země ,zdravotní péčí … . Ve smíšené ekonomice může existovat i státní výroba nebo státní služby , je jich ovšem v porovnání se soukromými sektory podstatně méně .Tržní systém je založen na fungování TRHU , trh je místo , kde se setkává nabídka s poptávkou , kupující s prodávajícím , do fungování trhu se stát nevměšuje , Tržní ekonomiku mají státy vyspělé ,snaží se o ni i ČR více , či méně úspěšně .Dalšími představiteli je např. Velká Británie , USA , Francie , SRN , Švédsko , Hong – Kong , Itálie …  . V tržní ekonomice platí tržní zákony , což je výhoda , která spočívá v tom , že se nejedná o subjektivní zákony . Nevýhodou je to , že může dojít k selhání trhu ( monopol ) . V naší době již čistý tržní systém nenajdeme ,spíše se jedná o smíšený .Přechod ČR na tržní systém vyžadoval především změnu vlastnictví státního na soukromé , tímto se zabýval transformační zákon .Bylo samozřejmě nutné provést i další změny , o kterých se budeme učit v jiné kapitole .

 Existuje ještě jeden směr ekonomiky ,  na který se často zapomíná a to je VOLNÝ OBCHOD .V tomto ekonomickém systému stát vůbec nezasahuje do ekonomiky , např. Hong – Kong . Nezabývá se však ani sociální politikou , nebo jen v omezené míře . Tzn. nevyplácí podpory v nezaměstnanosti,  nezajišťuje důchody .

Mohli bychom si položit otázku : „Existuje vůbec nějaký ekonomický systém , který by byl ideální?“ Na tuto otázku asi jednoznačně neodpoví žádný ekonom .Každý z uvedených systémů má své výhody a nevýhody . Možná , že  právě vy dokážete nalézt ten nejlepší , důležité však je , aby se obešel bez ztráty na životech .

Z naší teorie plyne tvrzen´:“ Základní ekonomické systémy se liší tím  , že různě řeší základní ekonomický problém ,tedy : co a kolik se bude vyrábět , jak a s jakým rozdělením zdrojů , a

Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí . „

V praxi se setkáváme se systémem  smíšeným , jedná se často o kombinaci tržního s direktivním.

TEORETICKÝ A PRAKTICKÝ POHLED NA EKONOMIKU.

 Praktický pohled chápe ekonomiku jako:

Teoretický pohled chápe ekonomiku jako:

 Hospodářství je: 

 Hospodaření = hospodařit :

Hospodárnost:   

 CEFTA- Středoevropská dohoda o volném obchodu ( Central European Free Trade Agreement –

CEFTA )           

 Podmínky přijetí do CEFTA:

 Členské země CEFTA :ČR , Maďarsko , Polsko , Slovensko , Slovinsko ( 1995 )

 EVROPSKÁ UNIE:

  1. Volné poskytování služeb .

  2. Volný pohyb kapitálu .

  3. Volný pohyb osob.

  4. Volný pohyb zboží .