POJEM EKONOMIKA, DEFINICE, ╚LEN╠N═

Za p°ednφho sv∞tovΘho a u nßs uznßvanΘho ekonoma pova₧ujeme Paula Samuelsona , AmeriΦana, kter² stßl u zrodu °ady ekonomick²ch uΦebnic , podle kter²ch se vyuΦuje na °ad∞ ekonomick²ch vysok²ch Ükolßch . Jednß se o nositele Nobelovy ceny za ekonomii , kterou zφskal v roce 1970.

Definic ekonomiky je mnoho a ka₧d² ekonom ji definuje jin²m zp∙sobem , proto se sjednotφme a budeme po₧φvat definice P. Samuelsona :

  1. Ekonomie je v∞da o hospodß°stvφ .

  2. Ekonomieje v∞da oá bohatstvφ .

  3. Ekonomie je v∞da o pen∞zφch .

  4. Ekonomie je v∞da oá tom , jak zlepÜit spoleΦnost .

  5. Ekonomie je v∞da o tom , jak majφ lidΘ obchodovat , podnikat a organizovat svΘ spot°ebnφ a podnikatelskΘ chovßnφ .

  6. Ekonomika je v∞da o tom , jak lidΘ vyu₧φvajφ omezenΘ v²robnφ zdroje , aby vyrobili v²robky a rozd∞lujφ je r∙zn²m zp∙sobem mezi Φleny spoleΦnosti . ( omezenΘ v²robnφ zdroje , jsou zdroje,kterΘ jsou vzßcnΘ = vzßcnΘ je to , Φeho je mßlo , Φeho se dostßvß v omezenΘm mno₧stvφ , to ,s Φφm je pot°eba hospoda°it a rozd∞lovat mezi Φleny spoleΦnosti = p∙da, voda, vzduch, les, nerostnΘ bohatstvφ kapitßl, znalosti à)

  7. NejΦast∞ji pou₧φvanou definicφ ekonomiky je v²rok P.Samuelsona

Ekonomika je v∞da o tom , jak lidΘ a spoleΦnost volφ s pou₧itφm nebo bez pou₧itφ pen∞z omezenΘ v²robnφ zdroje a vyrßbφ r∙znΘ varianty v²robk∙ a zbo₧φ , kterΘ lze rozd∞lit nynφ a v budoucnu mezi jednotlivΘ Φleny spoleΦnosti.

 Ekonomie je v∞dnφ disciplφna, kterß ·zce spolupracuje s jin²mi v∞dnφmi obory, jako je :

Psychologie je nauka zab²vajφcφ se chovßnφm jednotlivce , jeho pro₧itky , vnφmßnφm .

Sociologie je nauka zab²vajφcφ postavenφm jedince ve spoleΦnosti .

Zbo₧φznalstvφ se zab²vß dle vzoru zakladatele tohoto oboru systematizacφ , tedy ut°φd∞nφm v²robk∙ .

V²robek je produkt lidskΘ prßce a p°echodem z v²roby na trh se v²robek stßvß zbo₧φm , se kter² se obchoduje = v obchodechá je zbo₧φ , ne v²robky .

Marketing je styl myÜlenφ , zab²vajφcφ se uspokojenφm pot°eb a p°ßnφ zßkaznφka , ale souΦastn∞ i efektem hospoda°enφ danΘ firmy , ziskem.

Ekonomie takΘ souvisφ s historiφ a politologii = naukou o politice.

Ekonomie je neustßle vyvφjejφcφ proces , kter² mß svΘ zßkonitosti , kterΘ mohou b²t ovlivn∞ny v²vojem politick²ch udßlostφ .

Ekonomika se nezab²vß detaily ekonomickΘho ₧ivota , ale umo₧≥uje orientovat se v ÜirÜφch souvislostech , tzn., vidφ danΘ problΘmy koncepΦn∞ .Ekonomika nezkoumß detaily , ale dφvß se na celΘ nßrodnφ hospodß°stvφ koncepΦn∞ , v souladu se strategick²m plßnovßnφm vlßdy.

V ekonomickΘm ₧ivot∞ vystupujφ lidΘ jako jednotlivci nebo jsou ve skupinßch a tvo°φ r∙znΘ subjekty , Ükoly, domßcnosti, podniky, obchodnφ spoleΦnosti, divadla, F. Novßk à.

Z hlediska ekonomickΘ teorie hovo°φme o tom , ₧e ekonomiku ka₧dΘho stßtu tvo°φ Φty°i zßkladnφ subjekty :

 ┌loha stßtu : stßt je p°edstavovßn vlßdou, kterß jej °φdφ, vytvß°φ legislativu, zab²vß se socißlnφ politikou, provßdφ tzv. transferovΘ platby = vyplßcφ d∙chody, podpory, p°φdavky à

Stßt v naÜφ ekonomice zasahuje do fungovßnφ hospodß°stvφ v oblasti makroekonomickΘho v²voje ale v²razn∞ nezasahuje do soukromΘho sektoru. Stßt nakupuje od firem, provßdφ tzv. stßtnφ nebo û li vlßdnφ nßkupy do st. za°φzenφ .Domßcnost je p°edstavovßna rodinou, kterß na trhu poskytuje pracovnφ sφlu, nakupuje zbo₧φ a slu₧by, spo°φ penφze, odvßdφ dan∞, platφ ZP a SP, akumuluje kapitßl, od stßtu zφskßvß transferovΘplatby,á pracovnφ p°φle₧itosti à Firmy jsou subjekty , kterΘ organizujφ podnikßnφ bu∩ jako FO û ₧ivnosti nebo jako POá - nejΦast∞ji obchodnφ spoleΦnosti. Firmy dodßvajφ na trh v²robky , pokud se jednß o v²robnφ podniky , neboá zbo₧φ , pokud se jednß o obchodnφ organizace , nebo poskytujφ slu₧by , pokud se jednß o nev²robnφ organizace , o tzv. tercißlnφ sektor .Firmy poskytujφ i pracovnφ p°φle₧itosti , mzdy pracovnφk∙m . U nßs v ╚R se stßle neda°φ , aby podnikatelΘ provozovali v²robnφ Φinnost , stßle p°eva₧uje podnikßnφ ve slu₧bßch , kterΘ byly za socialismu na nφzkΘ ·rovni , ovÜem souΦasnß ekonomickß situace vy₧aduje podnikßnφ ve v²rob∞ , proto₧e v²roba je zßkladem v²konnosti ekonomiky stßtu .Cφlem podnikatelskΘ Φinnosti firem je dosa₧enφ zisku.Banky poskytujφ ·v∞ry , p∙jΦky , poskytujφ slu₧by sv²m klient∙m , sm∞nßrenskou Φinnost , provßdφ platby z ·Φt∙ , poskytujφ bezhotovostnφ platebnφ styk, provßdφ nßkup , Φi emisi cenn²ch papφr∙ ,á CB poskytuje ·v∞ry komerΦnφm bankßm za ·rok , kterΘmu °φkßme diskontnφ sazba. Od v²Üe diskontnφ sazby se odvφjφ i ·roky v komerΦnφch bankßch , kterΘ poskytujφ ·v∞ry sv²m klient∙m.

 

JEDNODUCH▌ POPIS EKONOMICK╔HO SYST╔MU

V ekonomickΘm systΘmu stßtu vstupujφ do vzßjemnΘ interakce 4 subjekty :

                                   GrafickΘ znßzorn∞nφ

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá BANKA

ááááááááááááááááááááááá DOM┴CNOSTáááááááááááááááááááááááááááááá ááááááááááFIRMA

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá ST┴T

 ZvlßÜtnφ postavenφ ve spoleΦnosti mß CB =á ╚NB, kterß je naz²vanß vlßdnφ, emisnφ, tzn, jako jedinß mß prßvo vydßvßnφ pen∞z do ob∞hu a jako jedinß je z ob∞hu m∙₧e stahovat.Mezi CB a komerΦnφ bankou existuje zvlßÜtnφ vztah , kdy CB vykonßvßá dohled nad bankami komerΦnφmi a vztah diskontnφ sazby. ╚NB je naz²vßna bankou bank , matkou banká . V²Üi diskontnφ sazby stanovφ MF , b²vß ni₧Üφ ne₧ ·rok v komerΦnφch bankßch.V p°φpad∞ zv²Üenφ diskontnφ sazby lze oΦekßvat i zv²Üenφ ·rok∙ z ·v∞r∙ u komerΦnφch bank.tzn. , tyto banky budou poskytovat dra₧Üφ ·v∞ry.V p°φpad∞ snφ₧enφ diskontnφ sazby lze oΦekßvat snφ₧enφ ·rokovΘ mφry na ·v∞ry poskytovanΘ komerΦnφmi bankami a ·v∞ry se stßvajφ levn∞jÜφmi nebo p°esn∞ji °eΦeno by se m∞ly stßt levn∞jÜφmi.╚ast∞ji na tuto situaci banky nereagujφ . V souΦasnΘ dob∞ se ·rokovΘ mφry pohybujφ v Φßstkßch 11 û 19 %.

╚LEN╠N═á - ROZD╠LEN═ EKONOMIKY.

 Ekonomika se d∞lφ na :

╚len∞nφ ekonomiky je velmi relativnφ , proto₧e si musφme ujasnit , ve kterΘ rovin∞ se pohybujeme , nalΘzt hranici mezi t∞mito ekonomikami .

MIKROEKONOMIE û se zab²vß chovßnφm menÜφch ekonomick²ch celk∙ , jednotlivc∙ , domßcnostφ a firem .

╪eÜφ otßzky typu :    Jak se tvo°φ cena na trhu ?

ááááááááááááááááááááááááááááá Jak se m∞nφ chovßnφ spot°ebitele p°i zvyÜovßnφ Φi sni₧ovßnφ ceny nßjemnΘho ?

ááááááááááááááááááááááááááááá Jak se lidΘ budou chovat p°i snφ₧enφ DPFO ? à.

MAKROEKONOMIE û se zab²vß hospodß°stvφm jako celkem , zkoumß makroekonomickΘ veliΦiny typu : inflace , nezam∞stnanost , HDP , banky , hospodß°sk² r∙st à.

╪eÜφ otßzky typu : Co zp∙sobuje zv²Üenφ ·rokovΘ mφry ?

ááááááááá ááááááááááááááááááááCo ovliv≥uje nßr∙st nezam∞stnanosti?

áááááááááááááááááááááááááááááá Schodek stßtnφho rozpoΦtu .

áááááááááááááááááááááááááááááá ProΦ mßme zahraniΦnφ zadlu₧enost ?

áááááááááááááááááááááááááááááá ProΦ se nezvyÜuje objem pr∙myslovΘ v²roby ? à

áMEGAEKONOMIE á- se zab²vß ekonomick²m propojenφm n∞kolika stßt∙ , nap° . EU , GATT, CEFTA à

 V ekonomickΘm myÜlenφ m∙₧eme sledovat dva proudy :

 Pozitivnφ myÜlenφ û vychßzφ z pozorovßnφ ekonomickΘ reality , popisuje ji takovou jakß je , sna₧φ se nalΘzt zßkonitosti , zab²vß se tφm co je a nΘ tφm ,co by m∞lo b²t .

Normativnφ myÜlenφ û sna₧φ se odpovφdat na otßzky , co by m∞lo b²t , jak by m∞la ekonomika vypadat , jejφm cφlem je vytvo°it lepÜφ , efektivn∞jÜφ ekonomick² systΘmá a zab²vat se takΘ v ekonomii otßzkami socißlnφmi a etick²mi .

 P°edm∞t ekonomie û ekonomie zkoumß Φlov∞ka s jeho neomezen²mi pot°ebami ve sv∞t∞ omezen²ch zdroj∙ .Nesoulad mezi pot°ebami a zdroji pak Φlov∞ka nutφ vyrßb∞t , vstupovat do ekonomick²ch vztah∙ s jin²mi lidmi , vytvß°et ekonomickou strukturu spoleΦnosti .

 Jak studovat ekonomii ? N∞kolik praktick²ch rad pro studenta :

 EkonomickΘ Ükoly û sm∞ry û ekonomovΘ nejsou jednotni v nßzorech na jednotlivΘ ekonomickΘ problΘmy , proto v historii vznikaly a stßle vznikajφ novΘ proudy a sm∞ry . Tato nßzorovß odliÜnost je tφm v∞tÜφ , Φφm v∞tÜφ je problΘm , tzn . ekonomickΘ teorie nemajφ trvalou platnost

EkonomickΘ cφle stßtu : se soust°edφ na n∞kolik zßkladnφch okruh∙ :

 Ekonomickß teorie rozliÜuje statky ( tedy prost°edky , kter²mi Φlov∞k uspokojuje svΘ pot°eby ) , na :

a)      volnΘ , kterΘ jsou voln∞ dostupnΘ v mno₧stvφ , kterΘ p°evyÜuje pot°ebu

b)      ekonomickΘ , jsou k dispozici v omezenΘm mno₧stvφ ,jsou vzßcnΘ a slou₧φ ke koneΦnΘ spot°eb∞ nebo k v²robnφ spot°eb∞

 Ka₧dß spoleΦnost °eÜφ t°i zßkladnφ ekonomickΘ problΘmy :

  1. JakΘ v²robky vyrßb∞t a v jak²ch mno₧stvφch ? tedy CO VYR┴B╠T ?

  2. Jak vyrßb∞t tj., z jak²ch zdroj∙ a jak je kombinovatá JAK ?

  3. Jak rozd∞lit vyrobenΘ statky mezi lidi ke spot°eb∞á PRO KOHO ?

 

Z┴KLADN═ EKONOMICK╔ SYST╔MY , TYPY EKONOMIK

K tomu , aby lidΘ p°e₧ili pot°ebujφ nalΘzt systΘm , hovo°φme o ekonomickΘm systΘmu , oá uspo°ßdßnφ jejich zp∙sobu ₧ivota v ekonomickΘ realit∞

 Mezi dosud znßmΘ systΘmy û typy ekonomik pat°φ :

 SYST╔M ZVYKOV▌ û je historicky nejstarÜφ , byl zalo₧en na kmenov²ch vztazφch a d∞lb∞ prßce ,

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá co a kolik se bude vyrßb∞t rozhodoval nßΦelnφk a rada starÜφch , ka₧d²

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá pracoval podle sv²ch schopnostφ a dostal podle pot°eb , ten , kdo m∞l

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá majetek m∞l i moc.

Tento systΘm je typick² pro historii , i kdy₧ se s nφm m∙₧eme setkat i dnes v primitivnφch kmenech Afriky , Ji₧nφ Ameriky nebo Austrßlie .

 P╪═KAZOV▌ SYST╔M û je zalo₧en na moci relativn∞ ·zkΘ skupiny lidφ , kterß rozhoduje , co se bude vyrßb∞t , kolik se toho bude vyrßb∞t a jak v²sledek rozd∞lφ mezi Φleny spoleΦnosti . B²vß to politickß strana nebo ozbrojenß klika . Tato skupina Φinφ veÜkerß rozhodnutφ . Tato situace byla typickß pro╚SSR , kde existovaly stßtnφ plßnovacφ orgßny ( SPK ) , kterΘ vydßvaly direktivnφ p°φkazovΘ plßny na obdobφ p∞ti , deseti i vφce let . Tento systΘm je neefiktivnφ , proto od n∞j odstupujφ b²valΘ socialistickΘ zem∞ .Nev²hodou tohoto systΘmu je subjektivnφ rozhodnutφ n∞kolika lidφ . Kde je psßno , ₧e majφ pravdu a nem²lφá se ??? Co kdy₧ se dostane k moci paranoik , Üφlenec à ??? P°φkladem m∙₧e b²t : Pol Pot ,kter² se dostal k moci v Kambod₧i v letech 1975 a₧ 1979 , kdy se stal p°edstavitelem Rud²ch KhmΘr∙ . Vojenskou silou zlikvidoval tr₧nφ ekonomick² systΘm , nastolil p°φkazov² systΘm a tvrdil , ₧e se Kambod₧a nezbavφ svΘ zaostalosti , dokud se pln∞ neizoluje od ostatnφho sv∞ta .ZruÜil penφze jako prost°edek sm∞ny . DalÜφm p°φkladem m∙₧e b²t ╚φna , kterß ustupuje od p°φsn²ch dogmat maoismu a pouÜtφ se hledat spojenφ s trhem .

 MODEL SOCIALISTICK╔HO PL┴NOV┴N═ :

 ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá ┌V KS╚

                                                               SPKáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

MINISTERSTVOááá MINISTERSTVOááááááááá MINISTERSTVOááááááá MINISTERSTVO

                       PODNIKááá PODNIKááááá PODNIKááááá PODNIK

 

P°φkazov² systΘm je zalo₧en na existenciá : direktivnφch plßn∙

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá stßtnφch dotacφch

Tento systΘm nevedl k tv∙rΦφmu sna₧enφ , podniky v∞d∞ly p°esn∞ co majφ vyrobit , za jakou cenu , v∞d∞ly , majφ zajiÜt∞n² odbyt à , tudφ₧ tento systΘm nevedl k ₧ßdn²m tv∙rΦφm snahßm . Navφc zde existovaly stßtnφ dotace , kterΘ v podstat∞ znamenajφ , ₧e kdy₧ podnik nevystaΦil se sv²mi finanΦnφ mi prost°edky , tak po₧ßdal svΘ p°φsluÜnΘ ministerstvo o stßnφ p°φsp∞vek û dotaci . Stßtnφ dotace je nenßvratn² finanΦnφ p°φd∞l podniku od stßtu , ze stßtnφho rozpoΦtu .Toto samoz°ejm∞ vede k neefektivnφ v²rob∞ , pl²tvßnφ , àá Stßt se zaΦal zadlu₧ovat ,vÜe bylo ve stßtnφm vlastnictvφ . P°edstaviteli toho systΘmu je KLDR , Kuba , Vietnam , Albßnie , Rusko à

 TRÄN═ SYST╔M û nebo-li smφÜenß ekonomika , je charakteristickß soukrom²m vlastnictvφm , existencφ ₧ivnostφ, obchodnφch spoleΦnostφ , tφm , ₧e stßt pouze kontroluje a usm∞r≥uje produkci , prost°ednictvφm r∙zn²ch opat°enφ ( dan∞ , clo , odvody ze zisku , kv≤ty ,).Stßt se zab²vß socißlnφ politikou , obranou zem∞ ,zdravotnφ pΘΦφ à . Ve smφÜenΘ ekonomice m∙₧e existovat i stßtnφ v²roba nebo stßtnφ slu₧by , je jich ovÜem v porovnßnφ se soukrom²mi sektory podstatn∞ mΘn∞ .Tr₧nφ systΘm je zalo₧en na fungovßnφ TRHU , trh je mφsto , kde se setkßvß nabφdka s poptßvkou , kupujφcφ s prodßvajφcφm , do fungovßnφ trhu se stßt nevm∞Üuje , Tr₧nφ ekonomiku majφ stßty vysp∞lΘ ,sna₧φ se o ni i ╚R vφce , Φi mΘn∞ ·sp∞Ün∞ .DalÜφmi p°edstaviteli je nap°. Velkß Britßnie , USA , Francie , SRN , èvΘdsko , Hong û Kong , Itßlie àá . V tr₧nφ ekonomice platφ tr₧nφ zßkony , co₧ je v²hoda , kterß spoΦφvß v tom , ₧e se nejednß o subjektivnφ zßkony . Nev²hodou je to , ₧e m∙₧e dojφt k selhßnφ trhu ( monopol ) . V naÜφ dob∞ ji₧ Φist² tr₧nφ systΘm nenajdeme ,spφÜe se jednß o smφÜen² .P°echod ╚R na tr₧nφ systΘm vy₧adoval p°edevÜφm zm∞nu vlastnictvφ stßtnφho na soukromΘ , tφmto se zab²val transformaΦnφ zßkon .Bylo samoz°ejm∞ nutnΘ provΘst i dalÜφ zm∞ny , o kter²ch se budeme uΦit v jinΘ kapitole .

 Existuje jeÜt∞ jeden sm∞r ekonomiky ,á na kter² se Φasto zapomφnß a to je VOLN▌ OBCHOD .V tomto ekonomickΘm systΘmu stßt v∙bec nezasahuje do ekonomiky , nap°. Hong û Kong . Nezab²vß se vÜak ani socißlnφ politikou , nebo jen v omezenΘ mφ°e . Tzn. nevyplßcφ podpory v nezam∞stnanosti,  nezajiÜ¥uje d∙chody .

Mohli bychom si polo₧it otßzku : äExistuje v∙bec n∞jak² ekonomick² systΘm , kter² by byl ideßlnφ?ô Na tuto otßzku asi jednoznaΦn∞ neodpovφ ₧ßdn² ekonom .Ka₧d² z uveden²ch systΘm∙ mß svΘ v²hody a nev²hody . Mo₧nß , ₧eá prßv∞ vy dokß₧ete nalΘzt ten nejlepÜφ , d∙le₧itΘ vÜak je , aby se obeÜel bez ztrßty na ₧ivotech .

Z naÜφ teorie plyne tvrzen┤:ô Zßkladnφ ekonomickΘ systΘmy se liÜφ tφmá , ₧e r∙zn∞ °eÜφ zßkladnφ ekonomick² problΘm ,tedy : co a kolik se bude vyrßb∞t , jak a s jak²m rozd∞lenφm zdroj∙ , a

Jak se ΦlenovΘ spoleΦnosti o v²sledn² produkt rozd∞lφ . ä

V praxi se setkßvßme se systΘmemá smφÜen²m , jednß se Φasto o kombinaci tr₧nφho s direktivnφm.

TEORETICK▌ A PRAKTICK▌ POHLED NA EKONOMIKU.

 Praktick² pohled chßpe ekonomiku jako:

Teoretick² pohled chßpe ekonomiku jako:

 Hospodß°stvφ je: 

 Hospoda°enφ = hospoda°it :

Hospodßrnost:áá 

 CEFTA- St°edoevropskß dohoda o volnΘm obchodu ( Central European Free Trade Agreement û

CEFTA )ááááááááááá

 Podmφnky p°ijetφ do CEFTA:

 ╚lenskΘ zem∞ CEFTA :╚R , Ma∩arsko , Polsko , Slovensko , Slovinsko ( 1995 )

 EVROPSK┴ UNIE:

  1. VolnΘ poskytovßnφ slu₧eb .

  2. Voln² pohyb kapitßlu .

  3. Voln² pohyb osob.

  4. Voln² pohyb zbo₧φ .