V▌VOJá A VZNIKá EKONOMICK▌CHá TEORI═

╚len∞nφ ekonomick²ch teoriφ :

1. MERKANTILISMUS

2. FYSIOKRAT╔

3. KLASICK┴ EKONOMIE ANGLICK┴

4. UTOPICK▌ SOCIALISMUS A MARXISMUS

5. TEORIE MEZN═HO UÄITKU A TRÄN═ ROVNOV┴HY

6. RAKOUSK┴ èKOLA

7. MATEMATICK┴ èKOLA

8. NEOKLASICK┴ èKOLA û ANGLOAMERICK┴ èKOLA

9. KEYNESI┴NSK┴ MAKROEKONOMIE

10. MONATARISMUS

11. INTITUCIALISMUS

MERKANTILISMUS - jednß se o prvnφ ucelenou ekonomickou teorii . Vznikla v 15 . û 17. stoletφ.Zab²val se podstatou bohatstvφ a stanovil tyto zßkladnφ premisy :

• ztoto₧nil bohatstvφ se zlatem

• zd∙raznil ·lohu obchodu , zejmΘna zahraniΦnφho , v₧dy dßt p°ednost prodeji p°ed nßkupem , tzn . v²vozu p°ed dovozem

• ztoto₧nil penφze s kapitßlem , proto₧e penφze pou₧φvanΘ v obchod∞ p°inßÜφ zisk

 Merkantilismus prod∞lal dv∞ v²vojovΘ etapy :

 a)     ran² merkantilismus , kter² prosazoval absolutnφ zßkaz v²vozu drah²ch kov∙,klade d∙raz na aktivnφ pen∞₧nφ bilanci

b)    rozvinut² merkantilismus û po₧aduje zajistit p°φliv zlata do zem∞ nikoliv na zßklad∞ zßkazu jeho v²vozu , ale na zßklad∞ aktivnφ obchodnφ bilance, prosazuje voln² obchod , zßkaz v²vozu surovin , zßkaz dovozu luxusnφho zbo₧φ .

áFYSIOKRAT╔ û se objevili v polovin∞ 18 . stoletφ ve Francii , jako reakce na merkantilismus a colbertismus .Dokazuje , ₧e bohatstvφ spoleΦnosti se netvo°φ v obchod∞ , ale ve v²rob∞ , p°iΦem₧ v²robu ztoto₧≥uje se zem∞d∞lstvφm .Pr∙mysl , tedy °emeslo , manufaktury ,pova₧uje stejn∞ jako obchod za neproduktivnφ . SpoleΦnost d∞lφ na t°φdy : produktivnφ , vlastnφk∙ a sterilnφ .Razili po₧adavek volnΘ sout∞₧e , hospodß°skΘ svobody , soukromΘho vlastnictvφ , nezasahovßnφ stßtu do ekonomiky .Heslo : nep°ekß₧ejte a nevm∞Üujte se .

KLASICK┴ EKONOMIE ANGLICK┴ û objevila se od poloviny 17 . stoletφ do druhΘ t°etiny 19. stoletφ v Anglii a Francii . Zab²vala se p°edevÜφm makroekomoniφ a prosazovala hospodß°sk² liberalismus tedy , nezasahovßnφm ze strany stßtu .Hlavnφmi p°edstaviteli byli , Adam Smith a Davidá Ricardo . Byl zde poprvΘ pou₧it pojem neviditelnΘ ruky trhu .

Adam SMITH ûáá angliΦan 1723 û 1790 ,zab²val se p∙vodem nßrod∙ , vznikajφcφ kapitalistickß spoleΦnost je pro n∞j p°irozen²m °ßdem , kter² umo₧≥uje lidem p°irozenΘ chovßnφ . Pat°φ k tomu i sebelßskaá a egoismus , soucit a sympatie , touha po svobod∞ , smysl pro vlastnictvφ , nßvyk k prßci , ke sm∞n∞ .Zdrojem bohatstvφ je podle n∞j prßce.Smith je d∙sledn²m zastßncem liberalismu , tedy toho ,₧e stßt nemß v∙bec ekonomicky zasahovat. Neviditelnß ruka trhu.

David RICARDO -á francouzá 1772 û 1823 , napsal zßkladnφ dφlo zßsady politickΘ ekonomie a zdan∞nφ , jednß se o ekonoma pr∙myslovΘ revoluce , tovßrnφho kapitalismu . Spolu se Smithem sdφlφ nßzory na volnou sout∞₧ , jako na °ßd , kter² umo₧nφ dosa₧enφ zisku a slad∞nφ egoistick²ch po₧adavk∙ jednotlivce se zßjmy celΘ spoleΦnosti .

UTOPICK▌ SOCIALISMUS A MARXISMUS û tyto sm∞ry byly reakcφ na negativnφ dopady rozvφjejφcφho se kapitalismu na pr∙myslovΘ d∞lnictvo , zneu₧φvßnφ levnΘ prßce d∞tφ a dalÜφch vß₧n²ch socißlnφch jev∙ . UtopiΦtφ socialistΘ oΦekßvali p°em∞nu spoleΦnosti äshoraô dφky osvφcenΘ vlßd∞ mocn²ch a bohat²ch .Na tyto myÜlenky navßzal K . Marx s teoriφ nadhodnoty vytvß°enou d∞lnickou t°φdou , kterou si bez zßsluh p°ivlast≥ujφ vyko°is¥ovatelΘ = vlastnφci kapitßlu a pozemkovφ vlastnφci . Od Marxovy ekonomickΘ teorie byl kousek k politickΘ teorii revoluΦnφho d∞lnickΘho hnutφ V. I. Lenina , kterΘ v²razn∞ ovlivnilo d∞jiny dvacßtΘho stoletφ . DalÜφmi p°edstaviteliá utopickΘho socialismu byli : R. Owen , Saint û Simon .

TEORIE MEZN═HO UÄITKUá - jednß se o nov² proud v ekonomickΘ teorii v poslednφ t°etin∞ 19. stoletφ . Jejφ typickΘ rysy :

-         vyvozovßnφ hodnoty zbo₧φ z u₧iteΦnosti û tzv. teorie meznφho u₧itku

-         polo₧enφ t∞₧iÜt∞ do zkoumßnφ tr₧nφ rovnovßhy

-         pronikßnφ matematiky do ekonomiky

Zßklad tΘto teorie polo₧il H. H. Gossen 1810 û 1858 ,sv²mi dv∞ma zßkony :

-         prvnφ zßkon : u₧iteΦnost t²ch₧ statk∙ po sob∞ spot°ebovan²ch stßle klesß a₧ k bodu plnΘho nasycenφ spot°eby , po p°ekroΦenφ tΘto hranice se slast m∞nφ ve strast a celkovß u₧iteΦnost klesß

-         druh² zßkon : p°i souΦasnΘ spot°eb∞ vφce statk∙ hledß Φlov∞k takovou kombinaci spot°eby , kterß mu p°inese maximßlnφ u₧itek. Tohoto maxima je dosa₧eno tehdy , kdy₧ meznφ u₧iteΦnost jednotliv²ch komponent∙ spot°eby se rovnajφ. Ka₧d² Φlov∞k pr² °φdφ svΘ ekonomickΘ jednßnφ tak , aby dosßhl maxima slasti p°i minimu strasti û hedonistick² p°φstup.

MATEMATICK┴ èKOLA û je spojena se jmΘny S. Jevona 1835 û 1882 , L. Walras 1834 û1910 .Je charakterizovßna d∙sledn²m vyu₧itφm matematiky jako metody ekonomickΘho zkoumßnφ, rozvinutφm matematickΘ teorie tr₧nφ rovnovßhy . Ob∞ma jde o Φistou matematickou metodu , tj. o obecnou algebraickou formulaci kvantitativnφch vztah∙ nestarajφcφch se o to , zda lze zjistit konkrΘtnφ veliΦiny z ekonomickΘho hlediska .

NEOKLASICK┴ èKOLA û se objevila koncem 19 . stoletφ a trvala a₧ do 30 . let 20. stoletφ. I ona se zam∞°ila na mikrosfΘru, sna₧ila se o matematizaci ekonomick²ch v∞d , p°inesla teorii meznφ produktivity a meznφch nßklad∙ , teorii celkovΘ rovnovßhy . V²znamnφ p°edstavitelΘ byli . A. Marshallá - Angli, V. Pareto , J.B. Clark - USA, L, Walras .Navazujφ na matematickou Ükolu , na klasickou anglickou Ükolu a proto jsou naz²vßni neoklasiky. Jßdrem jejich teorie je tr₧nφ rovnovßha a teorie meznφho u₧itku . Nejd∙le₧it∞jÜφ problΘm spat°ujφ v rovnovßze mezi nabφdkou a poptßvkou . Prosazujφ volnou sout∞₧ , volnou konkurenci , stavφ se proti monopol∙m. Clark obohacuje tuto teorii ähospodß°sk²m t°enφm ä û frikcφ. Marshall ji obohacuje teoriφ pru₧nosti nabφdky. Oba definujφ v²robu , kterß urΦuje nabφdku a vychßzφ z teorie t°φ faktor∙ : p∙da , prßce a kapitßl.

KEYNESI┴NSK┴ MAKROEKONOMIKA- je typickß pro 30. LΘta 20 . stoletφ,vytvo°il ji britsk² ekonom J.M.Keynes , kter² se pokusilá vysv∞tlit ekonomickou aktivitu na makroekonomickΘ bßzi.Shledal kapitalistickou ekonomiku vnit°n∞ nestabilnφ , opφral se o p°irozen² v²voj fungovßnφ tr₧nφch sil , prosazoval ni₧Üφ ne₧ plnou zam∞stnanost , vytvo°il teorii efektivnφ poptßvky , zd∙raz≥oval ·lohu investiΦnφch v²daj∙, klade d∙raz na automatickΘ tr₧nφ mechanizmy . Zab²vß se ·lohou stßtu v ekonomiceá a hospodß°skou politikou . Z tΘto doby pochßzφ dφlo Obecnß teorie zam∞stnanosti , ·roku a pen∞z z roku 1936 , kde se teoreticky zd∙vod≥uje pot°eba aktivnφho p∙sobenφ stßtu na stran∞ poptßvky , sni₧ovßnφ nezam∞stnanosti a mφrn∞nφ dopad∙ hospodß°sk²ch krizφ

MONETARISMUS á- je typick² pro 50 . a nßsledujφcφ lΘta 20. Stoletφ , tato teorie je urΦit²m protip≤lem keynesißnsk²ch zßsah∙ do ekonomiky. Klade d∙raz na samoregulaΦnφ funkce pen∞z v ekonomice . Jde o soudobou neoklasickou ekonomii .Hlavnφm p°edstavitelem M.Friedman.

Keynesißnskß a monetaristickß koncepce p°edstavujφ dva hlavnφ proudy v soudobΘ ekonomickΘ teorii.

INSTITUCIONALISMUS û jednß se o teoretickou koncepci , formuluje vlastnφ p°φstupy , p°edstavitelem je americk² ekonom Thorstein Veblen. Tento sm∞r klade d∙raz na existenci institucφ v hospodß°skΘm ₧ivot∞ .Dßvß p°ednost induktivnφm metodßm.Pozd∞ji kladl d∙raz na cyklick² v²voj na stanovenφ administrativnφch cen.

V▌ZNAMN═á NAèIá Aá SV╠TOV═á EKONOMOV╔

FrantiÜek Ladislav Chleborßd û prvnφ v²znamn² Φesk² ekonom , poΦßtek 19. Stoletφ , byl

vlastencem , kterΘmu Ülo o povznesenφ nßroda , hlavn∞ d∞lnictva , byl pr∙kopnφkem p°i uvßd∞nφ ekonomick²ch znalostφ do ÜirÜφho spoleΦenskΘho pov∞domφ .Na poli ekonomickΘ osv∞ty byl buditelem. Prosazoval d∞lnickΘ spolky , lepÜφ pracovnφ podmφnky d∞lnφk∙ , v Praze zalo₧il spolek Oul û spot°ebnφ dru₧stvo pro d∞lnφky , stal se jeho p°edsedou , zalo₧il banku Slavieá - pojiÜt∞nφ d∞lnφk∙ pro stß°φ a nemoc . Napsal spis Boj o majetek , Soustava nßrodnφho hospodß°stvφ .

Albφn Brßf û byl prvnφm , kdo na pra₧skΘ univerzit∞ v roce 1882 p°ednßÜel Φesky . Nebyla propracovßna Φeskß ekonomickß terminologie , podφlel se na zalo₧enφ ╚eskΘ akademie v∞d a um∞nφ ,ZemskΘ banky krßlovstvφ ΦeskΘho , ZemskΘho fondu . SpoleΦn∞ s Josefem Hlßvkou zalo₧ili Nßrodohospodß°sk² ·stav p°i ╚eskΘ akademii v∞d . Zpracoval prvnφ ucelenΘ ekonomickΘá v∞deckΘ dφlo , vypracoval prvnφ metodickΘ postupy , zab²val se funkcφ stßtu , prosazoval svobodu sout∞₧e , ale odmφtal bezb°eh² liberalismus , odmφtal takΘ vÜechny socialistickΘ sm∞ry .

ALOIS RAè═N - ávstoupil do d∞jin ΦeskΘho ekonomickΘho myÜlenφ jako politik a ekonom , kter² dokßzal zßkladnφ teoretickΘ poznßnφá prakticky realizovat . Jako mlad² se zapojil aktivn∞ do vlasteneckΘho protirakouskΘho hnutφ .Narodil se 1867 a zem°el 1923 . P∙vodnφm povolßnφm byl prßvnφk .Byl v²znamn²m Φesk²m politikem a nßrodohospodß°em.Roku 1883 byl v procesu s Omladinou odsouzen ke dv∞ma let∙m v∞zenφ . Od roku 1922 byl ministrem financφ ╚eskoslovenskΘ republiky a stal se mezinßrodn∞ znßm²m tv∙rcem ΦeskoslovenskΘ m∞ny a jajφho odd∞lenφ od rakousko û uherskΘ m∞ny , tzv . äkolkovßnφm ä , kterΘ umo₧nilo vytvo°enφ stabilnφ koruny .Zem°el po atentßtu , kter² na n∞j spßchal 5.1. 1923 Josef èoupal .

Mezi p°ednφ sv∞tovΘ ekonomy zajistΘ pat°φ jmΘna jako :

Aftalion Albert ûá 1874 û1956 francouzsk² ekonom , profesor na LilleskΘ univerzit∞ , prokazoval na statistick²ch ·dajφch cyklick² v²voj , v²roby .

Akvinsk² TomßÜ ûá 1225 û 1274 italsk² st°edov∞k² uΦenec , p°edstavitel katolickΘ scholastiky , na jeho ekonomickΘ nßzory m∞l siln² vliv AristotelΘs ,vytvo°il koncepci spravedlivΘ ceny ,ktΘrß vyjad°ovala etickΘ nßzory katolickΘ cφrkve , zaujφmal negativnφ postoj k obchodu , pova₧oval jej za nutnΘ zlo a zajmΘna odsuzoval lichvu .

Allais Maurice Felix Charles ûáá 1911á francouzsk² ekonom , nositel Nobelovy ceny za ekonomiiáá v roce 1988 ,rozpracoval teoretickΘ zßklady teorie celkovΘ rovnovßhy a ekonomie blahobytu ,podal p°esnou matematickou formulaci tr₧nφ rovnovßhy a efektivnosti .

Arrow Kenneth John û 1921 , americk² ekonom , nositel Nobelovy ceny v roce 1972 za formulaci matematick²ch podmφnek umo₧≥ujφcφch nalezenφ jedinΘho °eÜenφ systΘmu celkovΘ ekonomickΘ rovnovßhy , stanovil podmφnky nejistoty , ekonomii blahobytu ,teorii r∙stu .

Becker Garry û 1930 , americk² liberßlnφ ekonom , profesor ekonomie a sociologie na ChicagskΘ univerzit∞ , nositel Nobelovy ceny v roce 1992 za aplikaci modelu racionßlnφ volby na r∙st obyvatelstva , na ·lohu rodiny ve spoleΦnosti ,na v²znam vzd∞lßnφ , na zloΦinnostá a na diskriminaci. V²znamn∞ p°isp∞l k rozvoji teorie lidskΘho kapitßlu ,zobecnil novou ekonomickou rodinu , poskytuje standardnφ ekonomick² v²klad man₧elstvφ .

Friedman Milton û 1912 , americk² ekonom, profesor na ChicagskΘ univerzit∞, zakladatel monetarismu .V roce 1976 se stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za p°φnos k anal²ze spot°eby ,k pen∞₧nφ historii ,rozpracoval teorii lidskΘho kapitßlu ,jeho v²chodiskΘm je p°edstava o samoregulaΦnφ rovnovßze tr₧nφ ekonomiky ,stßtnφ zßsahy pova₧uje za zdroj Üok∙ ,kriticky se stav∞l ke keynesißnskΘ teorii , vytvo°il koncepci p°irozenΘ mφry nezam∞stnanosti .

Gossen Herman Heinrich û prusk² ·°ednφk , 1810 û1858 ,p°edch∙dce neoklasickΘ ekonomie.Formuloval principy teorie meznφho u₧itku.

Karel Marx û 1818 û1883 , n∞meck² filozof , sociolog , historik a ekonom, kter² strßvil dφky sv²m politick²m nßzor∙m v∞tÜinu ₧ivota v exilu . Od roku 1849 ₧il v Anglii.Ve spoluprßci s Bed°ichem Engelsem vybudovali historick² a dialektick² materialismus.Zßkladem jsou vlastnickΘ vztahy, socißlnφ revoluce,v²voj spoleΦnosti dle Marxe û otrokß°stvφ , feudalismus , kapitalismus , komunismus .Napsal knihu KAPIT┴L.

Plat≤n û 427 û347 á- p°ed Kristem, °eck² filozof , vytvo°il uspo°ßdßnφ spoleΦnosti s komunistick²mi prvky û tak m∞li ₧φt filozofovΘ, kte°φ nem∞li mφt ₧ßdn² majetek.

Ricardo David û 1772 û 1823 , anglick² áekonom , p°edstavitel klasickΘ politickΘ ekonomie , ·sp∞Ün² burzovnφ spekulant a spoluzakladatel lond²nskΘho Klubu politickΘ ekonomie .Navßzal na dφlo A. Smithe , jeho pojetφ p°edm∞tu a metody politickΘ ekonomieá p°eva₧ovalo ve VelkΘ britßnii po celΘá 19. Stoletφ . Sna₧il se vysv∞tlit cenovou tvorbu i rozd∞lovßnφ na bßzi pracovnφ teorie hodnoty.Znßm² je zejmΘna svou teoriφ pozemkovΘ renty.

Samuelson Paul Anthony û 1915 , americk² ekonom , profesor na Massachusetts Institute . V roce 1970 se stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za p°φnos k teoretickΘ a metodologickΘ ·rovni ekonomickΘ teorie . Rozpracoval matematickΘ nßstroje ekonomickΘ anal²zy, teorii ekonomickΘho r∙stu , teorii chovßnφ spot°ebitele , teoriiá hospodß°skΘho cyklu .

Smith Adam á- 1723 û1790 , skotsk² filozof , ekonom, profesor morßlnφ filozofie na GlasgowskΘ univerzit∞ .Vytvo°il prvnφ systematickΘ pojednßnφ o politickΘ ekonomii . Hluboce v∞°il v p°irozen² °ßd ,kter² podle n∞ho existuje v p°φrod∞ , ale iá ve spoleΦnosti .Politickou ekonomii se sna₧il vybudovat podle vzoru Newtonovy mechaniky.Zab²val se zdroji spoleΦenskΘho bohatstvφ , kterΘ vymezil jako produktivnφ prßci a jejφá produktivitu .Byl p°esv∞dΦen , ₧e kapitalistickß konkurence zabezpeΦuje nejefektivn∞jÜφ vyu₧φvßnφ existujφcφch v²robnφch mo₧nostφ .Svou koncepcφ äneviditelnΘ ruky trhu ä se sna₧il vysv∞tlit , ₧eá zßkony p∙sobφcφ v rßmci tr₧nφho mechanismu , v podmφnkßch, kdy jednotlivci sledujφ svΘ vlastnφ zßjmy a trh mß konkurenΦnφ povahuá , zajiÜ¥ujφ nejefektivn∞jÜφ vyu₧φvßnφ ekonomick²ch zdroj∙. Smith byl ostr²m kritikem merkantilismu a d∙sledn²m obhßjcem liberalismu .

Thuen Johann Heinrich û 1783 û 1850 , n∞meck² ekonom , odbornφk na zem∞d∞lskou problematiku, mecklenbursk² velkostatkß° ,byl pr∙kopnφkem prostorovΘ ekonomie , analyzoval prostorovΘ rozmφst∞nφ zem∞d∞lskΘ v²roby , ukßzal optimßlnφ rozmφst∞nφ pledin a ohledem na vzdßlenost trhu , navßzal na Ricardovu teorii renty , aplikoval zßkon klesajφcφch v²nos∙ , dosp∞l k teorii mezd .

Ve v²Φtu naÜich p°ednφch a sv∞tov²ch ekonom∙ bych bezesporu mohla dßle pokraΦovat , nebyla zde zmφn∞na jmΘna T. Bati , H. Fordaá a mnoha dalÜφch osobnostφ , kterß jste jist∞ ji₧ n∞kde slyÜeli . Ve v²Üe uvedenΘm jsou zmφn∞na jmΘna t∞ch , kte°φ v naÜφ a ve sv∞tovΘ ekonomii n∞co znamenala . K T. Ba¥ovi a H. Fordovi se dostaneme v jinΘ Φßsti ekonomiie nebo v samostatnΘmá vyuΦovacφm p°edm∞tu marketing . Zatφm Vßm p°eji hodn∞ sil na zvlßdnutφá t∞chto osobnostφ!!!

Z┴KLADN═á EKONOMICK╔á POJMY

-         ka₧d² z nßs p°istupuje k pot°ebßm podle jin²ch proporcφ a d∙le₧itosti , mßlokterΘmu je dop°ßno uspokojit vÜechny pot°eby

-         pro praktickΘ vyu₧itφ v hospoda°enφ vytvo°il Abraham Maslow teorii motivace, ve kterΘá rozd∞lil pot°eby do pyramidy , pot°eby rozd∞lil podle vßhy , kterou majφ pro Φlov∞ka :

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá SEBEREALIZACEáááááááááááááááá ááááááááááááááááááááározvoj talentu,osobnosti

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááá USPOKOJEN═ Z PR┴CEááááááááááááááááááááááááááááááá radost z prßce, uznßnφ

áááááááááááááááááááááááááááááááá S O C I ┴ L Ná ═áááá P O T ╪ E B Yá áááááááááááááááááááááálßska,p°ßtelstvφ,sounßle₧it

áááááááááááááááááááááááááá Jááááááááá Iáááááááááá S áááááááááá Tááááááááá Oááááááá Tááááááá Aááá áááááááázam∞stnßnφ , zabezpeΦenφ

áááááááááááááááááááá Bá Iá Oá Lá Oá Gá Iá Cá K  ╔ááááááááááá Pá Oáá Tá ╪á Eáá Báá Yáááá jφdlo,pitφ,spßnek,obleΦenφ

-         stupn∞ pyramidy stoupajφ od ni₧Üφch k vyÜÜφm pot°ebßm

-         pot°eby mohou b²t rozmanitΘ,uspokojenφm jednΘ pot°eby vznikß pot°eba dalÜφ

╚len∞nφ pot°eb :

áááááááááááá ááááááááááááááááa) hmotnΘ ( pot°eba jφst,bydlet,oblΘkat se , auto,d∙m,Üperky à.)

áááááááááááááááááááááááááááá b)nehmotnΘ (p°ßtelstvφ,svoboda,kultura, hudba, vzd∞lßnφ , sport à)

áááááááááááááááááááááááááááá a)zbytnΘ

áááááááááááááááááááááááááááá b)nezbytnΘ

      toto Φlen∞nφ je oÜidnΘ, proto₧e nikdo nenφ schopen urΦit ,co je pro konkrΘtnφho  Φlov∞ka postradatelnΘ a bez Φeho se neobejde

áááááááááááááááááááááááááááá a)individußlnφ

áááááááááááááááááááááááááááá b)kolektivnφ,socißlnφ

                             a)budoucφ

ááááááááááááááááááááááááá áá b)souΦasnΘ

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá DRUHY POT╪EB

podle nalΘhavosti jejich uspokojenφáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá podle toho ,koho se t²kajφ

existenΦnφáááááááááááááá kulturnφáááááááááá luxusnφáááááááááááááááááááááááááááááááááááááá individußlnφáááááááá kolektivnφ

á jφdloááááááááááááááááááááááá vzd∞lßnφááááááááááá Üperkyáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá botyáááááááááááááááááááááá pitnß voda

á pitφáááááááááááááááááááááááááá zßbavaááááááá ááááááPorscheáááááááááááááááááááááááááááááááááááááá maturitaááááááááááááááá osv∞tlenφ

á obleΦenφááááááááááááááááá discoááááááááááááááááá vilaáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá parcela stav.ááááááááá Φistota ulic

STATKYá     á    pot°eby jsou uspokojovßny statky a slu₧bami

             jednß se zpravidla o v²robky, produkty,slu₧by , pomocφ kter²ch uspokojujeme po°eby

╚len∞nφá :          a) hmotnΘ (jφdlo,byt,obleΦenφ)

b)nehmotnΘ(vlastnosti,dovednosti,znalosti,duÜevnφ v²tvory Φlov∞ka)

                             c)volnΘ(voda,vzduch,sv∞tlo)

                             d)ekonomickΘ Φlov∞k si ho musφ vyrobit

                             e)spot°ebnφ ( kterΘ slou₧φ k bezprost°ednφ spot°eb∞,potraviny,uhlφ,mixer pro dom.

ááááááááááááááááááááááááááááá f)kapitßlovΘ (kterΘ slou₧φ dalÜφ spot°eb∞,lßtka , p°φze,stroj,uhlφ k v²r.elekt°iny)

ááááááááááááááááááááááááááááá g)nemovit² jsou pozemky a budovy,vÜe co je spojeno pevn²m zßkladem se zemφ

ááááááááááááááááááááááááááááá h)movitΘ je vÜe ostatnφ mimo nemovitostφ û auto,Üperky,strojeà

ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá KONZUMA╚N═

ááááááááááááááááááááááá SPOT╪EBN═

STATKYáááááááááááááááááááá ááááááááááááááááááKONZUMN═áááááááá

ááááááááááááááááááááááá KAPIT┴LOV╔ááááá PROVOZN═

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá MOVIT╔  A NEMOVIT╔

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá INVESTI╚N═

SLUÄBY û jsou Φinnosti , kterΘ uspokojujφ lidskΘ pot°eby ,        jednß se o u₧iteΦnΘ Φinnosti

╚len∞nφ :á a) slu₧by v∞cnΘ ûjako oprava obuvi,vymalovßnφ bytu

áááááááááááááááá b)slu₧by osobnφ û p∙sobφcφ p°φmo na naÜi osobu,lΘΦba,·prava ·Φesu

SPOT╪EBA á- samotn² proces uspokojenφ pot°eby se naz²vß spot°eba

-         jednß se o u₧itφ statk∙ a slu₧eb

-         d∞lφme ji podle toho , k Φemu se vytvo°en²ch statk∙ u₧φvß ,tj.,kde je spot°ebovßvßme : 

a) spot°eba obyvatelstva û domßcnosti û chlΘb,uΦebnice

  b)spot°eba organizacφ û podniky û lßtka, uhlφ ,materißl

-         nebo podle toho , jak dlouho nßm n∞kterΘ v∞ci slou₧φ , zda opakovan∞ nebo se spot°ebujφ najednou :

a)spot°eba postupnß û jde-li o opakovanΘ u₧itφ v∞ci

b)spot°eba jednorßzovß û jde-li o jednorßzovΘ u₧itφ

ÄIVOTN═ ┌ROVE╥áá - je charakterizovßna stupn∞m uspokojenφ pot°eb obyvatelstva a ·rovnφ podmφnek za nich₧ jsou tyto pot°eby uspokojovßny.Zahrnuje :

-         objem nakoupen²ch statk∙ a slu₧eb obyvatelstvem

-         objem ve°ejn²ch statk∙ a slu₧eb slou₧φcφch obyvatelstvu

-         ·rove≥ socißlnφho zabezpeΦenφ,dΘlku pracovnφ doby,kvalitu ₧ivotnφho prost°edφ

Äivotnφ ·rove≥ je v r∙zn²ch zemφch r∙znß a stßle se m∞nφ. Z historickΘho pohledu lze tvrdit, ₧e ₧ivotnφ ·rove≥ stoupß,proto₧e dneÜnφ produkce statk∙ a slu₧eb je vyÜÜφ oproti minulosti.

Na ₧ivotnφ ·rove≥ mß vliv : -á pen∞₧nφ p°φjem obyvatelstva

             -         ceny statk∙ a slu₧ebá

Platφ obecnß zßsada : ╚φm vyÜÜφ je v²konnost nßrodnφho hospodß°stvφ , tφm je vyÜÜφ ₧ivotnφ ·rove≥.

Ukazatelem ₧ivotnφ ·rovn∞ je :   a)      nominßlnφ mzda

b)      reßlnß mzda

Nominßlnφ mzda û je urΦit² poΦet pen∞₧nφch jednotek , kterΘ dostßvßme za vykonanou prßci.

Reßlnß mzda û je odrazem nominßlnφ mzdy , co si za nominßlnφ mzdu m∙₧eme po°φdit , je dßna kupnφ silou nominßlnφ mzdy .

Co se stane v p°φpad∞ zv²Üenφ nominßlnφ mzdy ?á Pozor na inflaci a nßr∙st cen statk∙ a slu₧eb .

P°.Pr∙m∞rnß nominßlnφ mzda pracovnφka byla v roce 1998á 6 500 KΦ, v roce 1999 se zv²Üila na

áááá 7 200 KΦ.Pr∙m∞rn² index cen spot°ebnφho koÜe se zv²Üil o 25%.Posu∩te,zda se reßlnß mzdaááá pracovnφka snφ₧ila , Φi zv²Üila !

ááááááááááááááá 100% àààà..á 6 500 KΦ

áááááááááááááááááá x:100 = 7 200 : 6 500

áááá ááááááááááá6 500 x =á 7 200 . 100

ááááááááááááááááááááááááá x =áá 720 000 : 6 500

ááááááááááááááááááááááááá x =ááá 110,7 %

Nominßlnφ mzda se zv²Üila o 10,7 %, co₧ jeÜt∞ neznamenß nßr∙st reßlnΘ mzdy,kterß se musφ posuzovat vzhledem k  nßr∙stu inflace, tedy k indexu cen spot°ebitelskΘho koÜe.Ten vzrostl o 25 % z toho plyne , ₧e cenov² nßr∙st byl v porovnßnφ s nßr∙stem nominßlnφ mzdy o 25 % - 10,7 % = =14,3% , to znamenß , ₧e se reßlnß mzda snφ₧il.

HOSPOD┴╪SK▌ PROCESá -je tvo°en souhrnem v²roby, rozd∞lovßnφ,sm∞ny a spot°eby.

V▌ROBA û p°evß₧nou Φßst statk∙ je t°eba vyrobit

-         v²roba je Φinnost , p°i kterΘ Φlov∞k p°etvß°φ p°φrodu ve statky

-         v²robu m∙₧e provßd∞t jednotlivec nebo v²robnφ firmy

-         k v²rob∞ jsou t°eba 3 v²robnφ faktory û Φinitele v²roby :

-         prßci

-         p°φrodnφ zdroje

-         kapitßl

-         PR┴CE û je cφlev∞domß lidskß Φinnost vytvß°ejφcφ statky a slu₧by

-         PRACOVN═ S═LA û jeá souhrn fyzick²ch a duÜevnφch schopnostφ Φlov∞ka konat prßci , prßce je vzßcn² v²robnφ zdroj , nΘ ka₧d² m∙₧e pracovat

-         Cena pracovnφ sφly na trhu prßce je naz²vßnφá MZDOU

áááááááááááááááááááááááááá P╪═RODN═ ZDROJE û jednß se p°edevÜφm o p∙du, nerostnΘ bohatstvφ

ááááááááááááááááááááááááááá KAPIT┴L û jako v²robnφ faktor je slo₧it² , d∞lφ se na : pen∞₧nφ , reßln² a zßp∙jΦnφ ,bude probrßno pozd∞ji

ROZD╔LOV┴N═ û je vytvo°enφ podφl∙ jednotlivc∙ a kolektiv∙ na celospoleΦenskΘ v²rob∞

-         v tr₧nφ ekonomice se rozd∞lovßnφ provßdφ na zßklad∞ nabφdky a poptßvky

-         jeden z nßstroj∙ rozd∞lovßnφ je mzda

SM╠NA û nebo û li ob∞h zahrnuje vÜechny Φinnosti , kterΘ se uskuteΦnφ po ukonΦenφ v²roby a₧ do p°edßnφ v²robk∙ spot°ebiteli , tzn. Doprava, skladovßnφ ,evidence,prodej à

Hospodß°sk² proces se neustßle opakuje û REPRODUKUJE

REPRODUKCE - ájednß se o opakovan² proces , pou₧φvan² nap°.ve v²rob∞ :

-         reprodukce m∙₧e b²t :

-         prostß û objem v²roby se nem∞nφ

-         z·₧enß û dochßzφ k poklesu objemu pr∙myslovΘ v²roby

-         rozÜφ°enß û rozÜi°uje se v²roba

Reprodukce hospodß°skΘho procesu se dß znßzornit na k°ivce v²voje nßrodnφho hospodß°stvφ , kterou charakterizujφ nßsledujφcφ etapy :

ááááááááááááááááááááááá -ááá dnoáá - sedlo

-         expanze , konjunktura

-         vrchol , stagnace

-         recese , ·padek

KAPIT┴Lá - jednß se o finanΦnφ prost°edky ( akumulovanΘ ·spory) slou₧φcφ k nabytφ majetku

-         jsou to ·spory p°em∞n∞nΘ v investice

-         kapitßl jako v²robnφ faktor je zdroj pro po°φzenφ hmotn²ch statk∙

-         kapitßl je p°edm∞tem obchodu na kapitßlovΘm trhu

-         cenou kapitßlu je ·rok

-         kapitßl jsou takovΘ penφze , kterΘ nßm v budoucnu p°inesou vφce pen∞z

Formy kapitßlu :

a)      reßln² kapitßl û jednß se o kapitßlovΘ statky tedy : prost°edkyá + prßce+p°φroda

ááááááááááááááááááááááááááááááá abychom n∞co vyrobili

áááá d∞lφ se na :áá produktivnφ û z n∞ho se vyrßbφ :

a)      ob∞₧nφ û prkna , barva , nedod∞lan² v²robek

b)      fixnφ -á kladφvko , pila

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá ob∞hov² á- jednß se ji₧ o hotov² v²robek

áááááááááááááááááááááááááááááá - prodßme ûliá reßln² kapitßl , stßvß se pen∞₧nφm

b) pen∞₧nφ kapitßl û jednß se o penφzeááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá -ááááááá ne vÜechny penφze jsou pen∞₧nφm kapitßlem !!!

-         jednß se o penφze , kterΘ jsou vklßdßnyá do podnikatelskΘ Φinnosti

-         pen∞₧nφ prost°edky , kterΘ se pou₧φvajφ na nßkup reßlnΘho kapitßlu

áááááááááááááááááááááááá c)á fiktivnφ kapitßlá - jednß se o kapitßl vklßdan² do nßkupu cenn²ch papφr∙áá

-         nap°. obligace , akcie, portfolio, Üeky,

-         v²Üe ovÜem nezßvisφ na vlastnφ podnikatelskΘ Φinnosti , proto₧e s nφm hospoda°φ jinß spoleΦnost

Kapitßl m∙₧eme d∞lit takΘ z hlediska obsahu jeho p∙sobenφá :

1.      kapitßl pr∙myslov² û kapitßl , kter² p∙sobφ ve sfΘ°e pr∙myslu a jeho konkrΘtnφ realizacφ je zisk

2.      kapitßl obchodnφ -áá jehoá realizacφ je obchodnφ zisk , vznikß p°i obchodovßnφ

3.      kapitßl zßp∙jΦnφ -á jeho konkrΘtnφ realizacφ je ·rok

PEN═ZEá -á jsou zbo₧φm

-         jsou vÜeobecn²m ekvivalentem pro veÜkerΘ zbo₧φ a slu₧by

-         zt∞les≥ujφ lidskou prßci

-         vyjad°ujφ v²robnφ vztah mezi v²robci zbo₧φ

STRUKTURA N┴RODN═HO HOSPOD┴╪STV═ û

-         nßrodnφ hospodß°stvφ Φlenφme na sektory :

a)      primßrnφ û prvov²roba , obd∞lßvßnφ p∙dy, zem∞d∞lstvφ , lesy, t∞₧ba

b)      sekundßrnφ û zpracovatelsk² pr∙mysl, stavebnictvφ, v²roba hmotn²ch statk∙

c)      tercißlnφ û slu₧by, doprava, spoje, obchod , v²zkum , Ükola , kultura, zdravotnictvφ à

D╠LBA PR┴CEá - rozd∞lenφ pracovnφch Φinnostφ mezi jednotlivce a skupiny lidφ

-         m∙₧e b²t, podnikovß, mezipodnikovß, nßrodnφ , mezinßrodnφ à

KOOPERACE û spoluprßce p°i vytvß°enφ statk∙ a slu₧eb

SPECIALIZACE û zam∞°enφ jednotlivc∙ Φi skupin na urΦitou prßci

NEZAM╠STNANOST û je stav , kdy nabφdka pracovnφch p°φle₧itostφ je menÜφ ne₧ poptßvka po pracovnφch p°φle₧itostech , platφ to i opaΦn∞

-         nezam∞stnan² je Φlov∞k, kter² je evidovßn na ·°adu prßce , aktivn∞ shßnφ prßci, cht∞l by pracovat , ale z d∙vod∙ velkΘ nezam∞stnanosti se mu prßci neda°φ nalΘzt

TYPY NEZAM╠STNANOSTI :

-         p°irozenß, dobrovolnß û poΦet nezam∞stnan²ch je menÜφ ne₧ poΦet voln²ch pracovnφch mφst

-         nedobrovolnß û poΦet nezam∞stnan²ch je absolutn∞ v∞tÜφ ne₧ poΦet voln²ch pracovnφch mφst

-         frikΦnφ û vznikß v d∙sledku ÜpatnΘ informovanosti nezam∞stnan²ch a voln²ch pracovnφch mφstech

-         strukturßlnφ û profesnφ struktura nabφdky pracovnφch sil je r∙znß od poptßvky

-         nezam∞stnanost by se m∞la °eÜit û rekvalifikacφ , podp∙rn²mi prost°edky stßtu

VLASTNICTV═ û je prßvo jednotlivce , Φi skupiny u₧φvat , dr₧et ve svΘ moci svΘ statky a vy₧adovat je od toho kdo je neprßvem zadr₧uje

-         vlastnictvφ m∙₧e b²t , stßtnφ, soukromΘ , osobnφ , obcφ a m∞st û municipßlnφ ,

-         politick²ch stran àà

UÄITE╚NOST û je vhodnost p°edm∞tu k n∞jakΘ cht∞nΘ Φinnosti

TRH û je spoleΦenskΘ uspo°ßdßnφ sm∞ny zbo₧φ

-         je mφsto , kde se setkßvß nabφdka s poptßvkou

-         m∙₧e b²t : mφstnφ, funkΦnφ , zbo₧φ, prßce, finanΦnφ , cenn²ch papφr∙, komoditnφ .

NAB═DKA û je mno₧stvφ statk∙ a slu₧eb ,kterΘ jsou ochotni prodßvajφcφ nabφdnout za urΦitou cenu

POPT┴VKA û je mno₧stvφ statk∙ a slu₧eb , kterΘ jsou kupujφcφ ochotni koupit za urΦitou cenu

MZDA û je cenou prßce , d∙chod,za kter² si lidΘ nakupujφ pot°ebnΘ statky a slu₧by

-         finanΦnφ ohodnocenφ za vykonanou prßci

┌ROK- cena p∙jΦen²ch pen∞z, je to cena za to , ₧e n∞kdo doΦasn∞ pou₧φvß penφze banky à.

FUNKCE TRHU -á p°enßÜejφ informace û prost°ednictvφm cen

-         stimulujφcφ û podn∞cujφ ekonomickΘ Φinnosti

-         rozd∞lujφ d∙chody

FINAN╚N═ TRHá - zprost°edkuje za ·platu p°esuny pen∞₧nφch prost°edk∙

ááááááááááááááááááááááááááááá ╚lenφ se na : pen∞₧nφ a kapitßlov²

CENA û vznikß vzßjemn²m p∙sobenφm prodßvajφcφch a kupujφcφch

-         cena je informace o nßkladech