53
┌stavnφ soud rozhodl dne 5. ·nora 2003 v plΘnu o nßvrhu skupiny senßtor∙ Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ bod∙ 2, 5, 6, 7, 8, 9 a 11 Φl. CXVII zßkona Φ. 320/2002 Sb., o zm∞n∞ a zruÜenφ n∞kter²ch zßkon∙ v souvislosti s ukonΦenφm Φinnosti okresnφch ·°ad∙, takto:
Skupina senßtor∙ podala ┌stavnφmu soudu podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle takΘ jen "┌stava") a º 64 odst. 1 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, nßvrh na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb., o zm∞n∞ a zruÜenφ n∞kter²ch zßkon∙ v souvislosti s ukonΦenφm Φinnosti okresnφch ·°ad∙.
Skupina senßtor∙ se domßhß zruÜenφ prßvnφ ·pravy, kterß stanovφ p°echod pracovnφho pom∞ru zam∞stnanc∙ - ·°ednφk∙ okresnφch ·°ad∙, jejich₧ zruÜenφ zßkon, jeho₧ vybranß ustanovenφ jsou navr₧ena ke zruÜenφ, p°edepisuje k 1. 1. 2003 podle Φl. CXVII bodu 1 zßkona Φ. 320/2002 Sb., na ·zemnφ samosprßvnΘ celky (obce a m∞sta pov∞°enΘ v²konem p°enesenΘ p∙sobnosti a kraje) bez vlastnφho rozhodnutφ dotΦen²ch pracovnφk∙ a rovn∞₧ bez souhlasu p°φsluÜn²ch samosprßvn²ch celk∙. Prßvnφ ·prava, kterß na°izuje tuto zm∞nu, je obsa₧ena v bodech 2, 5 a 8 Φl. CXVII zßkona Φ. 320/2002 Sb. tohoto zn∞nφ:
2. Prßva a povinnosti z pracovn∞prßvnφch vztah∙ zam∞stnanc∙ ╚eskΘ republiky za°azen²ch k v²konu prßce v okresnφch ·°adech (dßle jen "zam∞stnanec okresnφho ·°adu") p°echßzejφ z ╚eskΘ republiky na ·zemnφ samosprßvnΘ celky v p°φpadech, kdy Φinnosti zam∞stnance okresnφho ·°adu stanovenΘ tφmto nebo zvlßÜtnφm zßkonem p°echßzejφ do p∙sobnosti ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙.
5. V p°φpad∞, ₧e podle bodu 3 nedojde k dohod∞ nejpozd∞ji do 1. 9. 2002, stanovφ poΦty a pravidla delimitace zam∞stnanc∙ na p°φsluÜnΘ ·zemnφ samosprßvnΘ celky nebo sprßvnφ ·°ady na nßvrh p°ednosty okresnφho ·°adu a s doporuΦenφm °editele krajskΘho ·°adu Ministerstvo vnitra.
8. Ustanovenφ º 102 odst. 2 pφsm. j) zßkona Φ. 128/2000 Sb., o obcφch (obecnφ z°φzenφ), a º 59 odst. 1 pφsm. b) zßkona Φ. 129/2000 Sb., o krajφch (krajskΘ z°φzenφ), o stanovenφ poΦtu zam∞stnanc∙ ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ se na p°φpady podle bodu 2 nepou₧ijφ.
Skupina senßtor∙ tvrdφ, ₧e touto ·pravou zßkonodßrce poruÜil a omezil zßkladnφ prßva a zßsady organizace ve°ejnΘ moci zakotvenΘ v Φl. 8, Φl. 79 odst. 3 a Φl. 100 odst. 1 a Φl. 101 odst. 4 ┌stavy, Φl. 2 odst. 2, Φl. 4 odst. 1, 2 a 4 a Φl. 9 Listiny zßkladnφch prßva svobod (dßle jen "Listina"), Φl. 6 odst. 1 Charty mφstnφ samosprßvy (dßle takΘ jen "Charta") a Φl. 4 odst. 2 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva'").
Skupina senßtor∙ poukazuje na Φl. 8 a 100 ┌stavy, je₧ prohlaÜujφ samosprßvnΘ celky ·zemnφmi spoleΦenstvφmi obΦan∙ s prßvem na samosprßvu formou podφlu na v²konu ve°ejnΘ moci prost°ednictvφm sv²ch zßstupc∙. P°ipomφnß rozhodnutφ ┌stavnφho soudu (Pl. ┌S 1/96) a Φl. 3 odst. 1 Charty, podle nich₧ mφstnφ samosprßva je v²razem schopnosti mφstnφch orgßn∙ v mezφch dan²ch zßkonem, na svou odpov∞dnost a v zßjmu mφstnφho obyvatelstva regulovat a °φdit Φßst ve°ejn²ch zßle₧itostφ. Sem pat°φ i mo₧nost stanovovßnφ poΦt∙ zam∞stnanc∙ samosprßvy. Zßsahy stßtu do tΘto autonomie p°edstavujφ degradaci samosprßvy do podoby p°ed rokem 1989, modelu shora ovlßdan²ch nßrodnφch v²bor∙. ┌zemnφ samosprßvnΘ celky jsou samostatnΘ subjekty jednajφcφ sv²m jmΘnem, je₧ nesou vlastnφ odpov∞dnost tΘ₧ jako zam∞stnavatelΘ. Autonomnφ rozhodovßnφ o zam∞stnancφch urΦuje º 102 zßkona Φ. 128/2000 Sb., o obcφch (obecnφ z°φzenφ), a º 59 zßkona Φ. 129/2000 Sb., o krajφch (krajskΘ z°φzenφ). Podle Φl. 6 odst. 1 Charty jsou to mφstnφ spoleΦenstvφ, je₧ si stanovujφ svou vlastnφ vnit°nφ strukturu podle sv²ch pot°eb. Autoritativnφ delimitace zam∞stnanc∙ naruÜuje autonomnφ hospoda°enφ samosprßv s vlastnφm majetkem, nebo¥ je nutφ pou₧φt jeho Φßst na jejich odm∞≥ovßnφ. Stav mφstnφch financφ p°itom na z°etel nebere.
Skupina senßtor∙ uznßvß, ₧e ·zemnφ samosprßva nenφ neomezenß, m∙₧e b²t do nφ zasahovßno k ochran∞ zßkona a zßkonem stanoven²m zp∙sobem. Napadenß ustanovenφ zßkona podle skupiny senßtor∙ nejsou zp∙sobilß p°ivodit p°echod pracovn∞prßvnφch vztah∙ podle º 249 zßkonφku prßce. Napaden² bod 2 p°edstavuje obecnou deklaraci, na jejφm₧ zßklad∞ nenφ ₧ßdnß sukcese realizovatelnß, co₧ ostatn∞ vypl²vß z toho, ₧e je ·Φinn² a₧ od 1. 1. 2003. P°echod je proto mo₧n² jen na zßklad∞ dohody (bod 3) nebo delimitace (bod 5). Proti dohod∞ nelze nic namφtat. Naopak autoritativnφ delimitace (bod 5) p°edstavuje poruÜenφ ·stavnφch zßsad pro legislativnφ ·pravu, nebo¥ to nenφ zßkon, n²br₧ Ministerstvo vnitra, kdo rozhodne o delimitaci pracovnφk∙ na jednotlivΘ samosprßvnΘ celky. PoruÜena je tak povinnost zßkonodßrce podle Φl. 4 odst. 1 Listiny uklßdat povinnosti jenom na zßklad∞ zßkona a v jeho mezφch. Nenφ spln∞n ani po₧adavek Φl. 79 odst. 3 ┌stavy, podle n∞j₧ sprßvnφ ·°ady mohou vydßvat prßvnφ p°edpisy jen na zßklad∞ zßkona a v jeho mezφch, jsou-li k tomu zßkonem zmocn∞ny. Zßkonodßrce nestanovil meze tΘto legislativnφ Φinnosti Ministerstva vnitra. Bod 5 upravuje "pravidla a poΦty". To podle skupiny senßtor∙ znamenß, ₧e rozhodnutφ ministerstva mß normativnφ povahu. ┌stavnφ soud ji₧ opakovan∞ konstatoval, ₧e zßkonodßrce ani v²konnß moc nemohou formami prßva disponovat libovoln∞, n²br₧ se musejφ °φdit sm∞rnicφ ·stavodßrce a po₧adavky transparentnosti, p°φstupnosti a jasnosti (nßlez Φ. 167/2000 Sb. ze dne 23.5.2000 sp. zn. Pl. ┌S 24/99, publikovßn tΘ₧ ve Sbφrce nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 18, str. 135 a nßsl.). V danΘm p°φpad∞ tento po₧adavek spln∞n nenφ, nebo¥ nenφ jasnΘ, zda se rozhodnutφ publikuje a komu se doruΦuje. Ze zßkona nelze dovodit, na kter² ·zemnφ samosprßvn² celek majφ zam∞stnanci p°ejφt. V praxi rozhoduje p°ednosta okresnφho ·°adu. Proti takov²m rozhodnutφm chybφ opravnΘ prost°edky. Statnφ moc se tak uplat≥uje v rozporu s Φl. 2 odst. 2 Listiny, nebo¥ chybφ zßkonnΘ meze regulace. Jde takΘ o poruÜenφ Φl. 101 ┌stavy. Zßsah do Φinnosti ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ mß toti₧ b²t urΦen zßkonem k jeho ochran∞. ZruÜenφ okresnφch ·°ad∙ nenφ nutn²m d∙vodem zam∞stnanφ b²val²ch zam∞stnanc∙ stßtu.
Skupina senßtor∙ poukazuje takΘ na pot°ebu posoudit spornΘ instituty zßkona Φ. 320/2002 Sb. z hlediska zam∞stnanc∙. Zam∞stnanci jsou delimitacφ zavßzßni v∙Φi jinΘmu subjektu, pravd∞podobn∞ k v²konu prßce v jinΘm mφst∞ a mo₧nß i jinΘho druhu bez svΘ v∙le. Zßv∞r o nucenΘm charakteru takovΘ prßce nem∞nφ ani mo₧nost v²pov∞di, nebo¥ prßci zam∞stnanec bude muset vykonßvat po dobu v²pov∞dnφ lh∙ty. Navφc by mu nep°φsluÜelo odstupnΘ. Spornß ·prava je proto v rozporu s Φl. 4 odst. 2 ┌mluvy a Φl. 9 odst. 1 Listiny, je₧ zakazujφ nucenΘ prßce, a ₧ßdnß z v²jimek p°itom nenφ spln∞na. Ulo₧enφ nucen²ch pracφ navφc neurΦuje zßkon, n²br₧ delimitaΦnφ rozhodnutφ.
Vzhledem k nßvaznosti na p°echod pracovnφho pom∞ru zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙ na ·zemnφ samosprßvnΘ celky skupina senßtor∙ navrhuje takΘ zruÜenφ souvisejφcφch ustanovenφ, a to bod∙ 6, 7, 9 a 11 Φl. CXVII zßkona Φ. 320/2002 Sb., jejich₧ zn∞nφ je nßsledujφcφ:
6. V²kon prßva povinnostφ z pracovn∞prßvnφch vztah∙ zam∞stnance okresnφho ·°adu v p°φpadech, kdy Φinnosti zam∞stnance okresnφho ·°adu stanovenΘ tφmto zßkonem nep°echßzejφ podle bodu 2 na ·zemnφ samosprßvnΘ celky, p°echßzφ z okresnφho ·°adu na ┌°ad pro zastupovßnφ stßtu ve v∞cech majetkov²ch, nenφ-li upraveno zvlßÜtnφm p°edpisem jinak. Tito zam∞stnanci zabezpeΦφ realizaci ·kol∙ souvisejφcφch s ukonΦenφm Φinnosti okresnφch ·°ad∙ po 1. lednu 2003.
7. Nßroky zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙ z pracovn∞prßvnφch vztah∙, kterΘ nep°eÜly na p°φsluÜnΘ ·zemnφ samosprßvnΘ celky podle bodu 2, jako₧ i nßroky ╚eskΘ republiky z pracovn∞prßvnφch vztah∙ v∙Φi zam∞stnanc∙m okresnφch ·°ad∙ uspokojuje a uplat≥uje jmΘnem stßtu Ministerstvo financφ.
9. Na postup podle bod∙ 2 a 3 se ustanovenφ º 251d zßkonφku prßce nepou₧ije.
11. MovitΘ v∞ci ve vlastnictvφ ╚eskΘ republiky, se kter²mi byly p°φsluÜnΘ hospoda°it okresnφ ·°ady a kterΘ jsou pot°ebnΘ k v²konu Φinnostφ p°echßzejφcφch podle tohoto zßkona do p∙sobnosti ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ a jsou pou₧φvßny zam∞stnanci okresnφho ·°adu, na n∞₧ se vztahuje bod 2, p°echßzejφ s v²jimkou v∞cφ uveden²ch v bodu 12 dnem 1. 1. 2003 z vlastnictvφ ╚eskΘ republiky do vlastnictvφ toho ·zemnφho samosprßvnΘho celku, na kter² p°echßzejφ prßva a povinnosti z pracovn∞prßvnφch vztah∙ zam∞stnanc∙ okresnφho ·°adu.
Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ poukazuje na d∙vodovou zprßvu k nßvrhu zßkona, je₧ p°ipomφnß, ₧e nßvrh zßkona °eÜφ i pracovn∞prßvnφ vztahy dosavadnφch zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙. ┌Φelem ustanovenφ o delimitaci je zabezpeΦenφ °ßdnΘho v²konu stßtnφ sprßvy ·zemnφmi samosprßvn²mi celky, na kterΘ budou jednotlivΘ p∙sobnosti p°evedeny, vyÜkolen²mi zam∞stnanci, kte°φ tyto Φinnosti ji₧ vykonßvajφ. V p°φpadech, kdy se zam∞stnanec nedohodne o p°echodu na ·zemnφ samosprßvn² celek Φi Ministerstvo vnitra, se bude postupovat podle pracovnφho prßva. Nßzor navrhovatel∙ se jevφ jako ·Φelov² a jednostrann², nebo¥ nerespektuje po₧adavky na v²kon stßtnφ moci, konkrΘtn∞ pot°ebu profesionßlnφho aparßtu. Personßlnφ opat°enφ navazujφ na reformu ve°ejnΘ sprßvy. Vzhledem k tomu, ₧e zßkladnφ podmφnkou delimitace je dohoda smluvnφch stran, nejde v ₧ßdnΘm p°φpad∞ o nucenΘ prßce nebo slu₧by. Vyhov∞nφ nßvrhu hrozφ vΘst k ohro₧enφ pracovnφch a socißlnφch jistot pracovnφk∙ okresnφch ·°ad∙, kte°φ souhlasili s p°evodem sebe i svΘ agendy na krajskΘ ·°ady Φi obecnφ ·°ady obcφ s rozÜφ°enou p∙sobnostφ. Zßkon byl podle vyjßd°enφ °ßdn∞ schvßlen, podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a vyhlßÜen. Poslaneckß sn∞movna je p°esv∞dΦena, ₧e zßkon je v souladu s ·stavnφm po°ßdkem a prßvnφm °ßdem.
Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ p°ipomφnß okolnosti projednßnφ zßkona. Byl podßn pozm∞≥ovacφ nßvrh poukazujφcφ na nep°φpustnost autoritativnφ delimitace jako nedovolenΘho zßsahu do samosprßvy obcφ a kraj∙. Senßt se vÜak s tφmto nßvrhem neztoto₧nil. S t∞mi pozm∞≥ovacφmi nßvrhy, kterΘ Senßt p°ijal, byl zßkon vrßcen PoslaneckΘ sn∞movn∞. K nßvrhu skupiny senßtor∙ Senßt p°ipomφnß, ₧e podle Φl. 105 ┌stavy lze v²kon stßtnφ sprßvy sv∞°it orgßn∙m samosprßvy jen zßkonem. Zßkon Φ. 320/2002 Sb. jφm prßv∞ je. V neb²valΘm rozsahu p°enßÜφ v²kon stßtnφ sprßvy na ·zemnφ samosprßvnΘ celky a n∞kterΘ Φinnosti se sv∞°ujφ do samostatnΘ p∙sobnosti ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙. Jeho ·Φelem je v²znamnΘ posφlenφ postavenφ ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙, nikoli snaha omezit jejich ·stavnφ prßvo na samosprßvu. Napadenß ustanovenφ zajiÜ¥ujφ °ßdnou realizaci p°enosu p∙sobnosti na obce a kraje. V²kon stßtnφ sprßvy p°edstavuje rozhodovßnφ o prßvech a povinnostech obΦan∙ i prßvnick²ch osob. Je proto v obecnΘm zßjmu dostateΦnΘ personßlnφ vybavenφ pov∞°en²ch ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙. Obecnou ·pravu napadenΘho bodu 2 konkretizujφ dalÜφ ustanovenφ, je₧ up°ednost≥ujφ p∙sobnost ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ p°i stanovenφ poΦtu zam∞stnanc∙. Autoritativnφ delimitace je krajnφ mo₧nostφ. V tomto kontextu pak obstojφ i ustanovenφ o nepot°ebnosti rozhodnutφ rady p°φsluÜnΘho ·zemnφho samosprßvnΘho celku o poΦtu zam∞stnanc∙. Samosprßva obcφ a kraj∙ nenφ nedotknutelnß hodnota. ┌zemnφ samosprßvnΘ celky jsou ve°ejnoprßvnφ korporace, jejich₧ prioritou nenφ ochrana vlastnφch zßjm∙, ale p°edevÜφm povinnost pΘΦe o pot°eby obΦan∙ a hßjenφ ve°ejnΘho zßjmu p°i pln∞nφ sv²ch ·kol∙. Kvalita rozhodovßnφ je jist∞ tφmto ve°ejn²m zßjmem. Senßt dosp∞l k zßv∞ru, ₧e personßlnφ zajiÜt∞nφ reformy ve°ejnΘ sprßvy prost°ednictvφm p°echodu zam∞stnanc∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ na obce a kraje nejefektivn∞ji zajistφ kvalitnφ rozhodovacφ praxi. Proto s danou prßvnφ ·pravou vyslovil souhlas. K tomuto rozhodnutφ p°isp∞lo i ujiÜt∞nφ ministra vnitra, ₧e v rßmci organizaΦnφch opat°enφ spojen²ch s reformou ve°ejnΘ sprßvy budou na ·zemnφ samosprßvnΘ celky spolu se zam∞stnanci stßtu p°evedeny i odpovφdajφcφ mzdovΘ prost°edky. Dßle pak mφnφ, ₧e prßvnφ ·prava vytvß°φ dostateΦn² zßkonn² rßmec pro realizaci p°echodu zam∞stnanc∙. K poukazu na nucen² rßz prßce v p°echodu na zßklad∞ delimitace Senßt uvßdφ, ₧e pak by musela b²t shledßna jako proti·stavnφ i obecnß ·prava p°echodu prßva povinnostφ stanovenß v °ad∞ dalÜφch zßkon∙. P°echod prßva povinnostφ z pracovn∞prßvnφch vztah∙ znamenß, ₧e dochßzφ ke zm∞n∞ zam∞stnavatele, kdy do vÜech prßva povinnostφ dosavadnφho zam∞stnavatele vstoupφ nov². Jinak se na pracovnφm pom∞ru nic nem∞nφ. P°ejφmajφcφ zam∞stnavatel je vßzßn takΘ druhem prßce sjednan²m v pracovnφ smlouv∞ a mφstem v²konu prßce. Pokud by zam∞stnavatel nemohl p°id∞lovat smluvenou prßci, je na n∞m sjednßnφ zm∞ny. Jen kdy₧ by na ni zam∞stnanec nep°istoupil, p°ipadß v ·vahu nap°. rozvßzßnφ pracovnφho pom∞ru. Do tΘ doby by Ülo o p°ekß₧ku v prßci na stran∞ zam∞stnavatele. D∙vod pro rozvßzßnφ pracovnφho pom∞ru je pak takov², ₧e by zam∞stnanci nßle₧elo odstupnΘ.
Skupina senßtor∙ v replice ke stanovisk∙m PoslaneckΘ sn∞movny a Senßtu zd∙raz≥uje, ₧e zßkonem provedenß reforma samosprßvu neposiluje, nebo¥ jde o p°enos agendy v p°enesenΘ p∙sobnosti. Odmφtß tvrzenφ Senßtu, ₧e podmφnkou delimitace je v₧dy dohoda. Upozor≥uje na to, ₧e komory Parlamentu se dostateΦn∞ nevyjßd°ily k otßzce zßkonnΘho podkladu pro stanovenφ poΦt∙ a pravidel delimitace zam∞stnanc∙ na ·zemnφ samosprßvnΘ celky nebo sprßvnφ ·°ady, a p°ipomφnß existujφcφ konflikty mezi obcemi a zruÜen²mi okresnφmi ·°ady. Za nev²sti₧nou v mnoha sm∞rech pova₧uje skupina senßtor∙ paralelu s pracovnφm prßvem. K ujiÜt∞nφ ministra vnitra, ₧e p°echod zam∞stnanc∙ ze stßtu na ·zemnφ samosprßvnΘ celky bude finanΦn∞ zabezpeΦen, kterΘ p°isp∞lo k p°ijetφ zßkona, skupina senßtor∙ podot²kß, ₧e ze zßkona ₧ßdnΘ takovΘ nßroky nevypl²vajφ a ₧e financovßnφ tohoto p°echodu je upraveno pouze usnesenφm vlßdy, a to jen pro rok 2003.
Nßvrh na zruÜenφ jednotliv²ch ustanovenφ zßkona podala skupina 20 senßtor∙ jako oprßvn∞n² navrhovatel. Proto₧e v pr∙b∞hu °φzenφ nevyÜla najevo ₧ßdnß p°φΦina k odmφtnutφ nßvrhu ani nevznikl d∙vod pro zastavenφ °φzenφ, ┌stavnφ soud nßvrh projednal a rozhodlo n∞m (º 68 odst. 1 zßkona o ┌stavnφm soudu).
Potom se ┌stavnφ soud v∞cφ zab²val podle º 68 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu. ┌stavnφ soud si ov∞°il, ₧e zßkon, jeho₧ ustanovenφ jsou navr₧ena ke zruÜenφ, byl ob∞ma komorami Parlamentu °ßdn∞ projednßn a schvßlen, byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙, a konstatoval, ₧e zßkon byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.
PoslΘze ┌stavnφ soud posuzoval obsah napaden²ch ustanovenφ zßkona z hlediska jejich souladu s ·stavnφmi zßkony a mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy.
Nßmitky skupiny senßtor∙ proti zmocn∞nφ Ministerstva vnitra k autoritativnφ delimitaci pracovnφk∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ do ·°ad∙ kraj∙, m∞st a obcφ se dajφ rozliÜit na t°i zßkladnφ a nejd∙le₧it∞jÜφ:
| 1. | poukaz na poruÜenφ prßva na samosprßvu, |
| 2. | v²hradu proti nucenΘmu rßzu prßce autoritativn∞ delimitovanΘho zam∞stnance a |
| 3. | upozorn∞nφ na nejasn² a prßvn∞ nedostateΦn∞ podlo₧en² zp∙sob rozhodovßnφ o delimitaci. |
Garance ·zemnφ samosprßvy podle ┌stavy je lakonickß. Vedle rozliÜenφ lokßlnφ a regionßlnφ ·rovn∞ samosprßvy (Φl. 99) je ·zemnφ samosprßva pojata jako prßvo ·zemnφho spoleΦenstvφ obΦan∙ vyr∙stajφcφ z jeho vlastnostφ a schopnostφ, jak konstatoval ┌stavnφ soud p°ipomenut²m nßlezem z 19. 11. 1996 sp. zn. Pl. ┌S 1/96 (Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 6, str. 375; nßlez vyhlßÜen pod Φ. 294/1996 Sb.).
"┌stavnφ soud pova₧uje mφstnφ samosprßvu za nezastupitelnou slo₧ku rozvoje demokracie. Mφstnφ samosprßva je v²razem prßva a schopnosti mφstnφch orgßn∙, v mezφch dan²ch zßkonem, v rßmci svΘ odpov∞dnosti a v zßjmu mφstnφho obyvatelstva regulovat a °φdit Φßst ve°ejn²ch zßle₧itostφ.".
┌stava tuto schopnost umo₧≥uje prosadit mimo jinΘ tφm, ₧e zaklßdß prßvnφ subjektivitu ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ a poΦφtß s tφm, ₧e samosprßvnΘ subjekty majφ vlastnφ majetek a hospoda°φ podle vlastnφho rozpoΦtu (Φl. 101 odst. 3). Na ·stavnφ ·rovni se tΘ₧ potvrzuje demokratick² rßz samosprßvy v garanci volen²ch zastupitelstev (Φl. 101 odst. 1 a 2 a Φl. 102). ┌stava ovÜem takΘ p°edpoklßdß stßtnφ jednotnou ·pravu samosprßvy v podob∞ zßkonnΘho rßmce. Vymezenφ onΘ Φßsti ve°ejn²ch zßle₧itostφ, ji₧ je mφstnφ nebo oblastnφ spoleΦenstvφ obΦan∙ zp∙sobilΘ °φdit, je sv∞°eno zßkonodßrci, Φili stßtnφ moci (Φl. 104), nikoli ·stavodßrci, kter² by na nejvyÜÜφ ·rovni vnitrostßtnφho prßva vymezoval zßle₧itosti mφstnφho v²znamu. S pov∞°enφm zßkonodßrce k vymezenφ zßle₧itostφ ·zemn∞ omezenΘho v²znamu, kterΘ se sv∞°φ ·zemnφm samosprßvn²m celk∙m, poΦφtajφ i ·stavy °ady dalÜφch evropsk²ch stßt∙.
┌stavou obecn∞ vyjßd°enΘ prßvo na samosprßvu jist∞ nesmφ b²t zßkonodßrcem vyprßzdn∞no, je vÜak jistΘ, ₧e zßkonodßrce mß Üirok² prostor pro urΦenφ zßle₧itostφ, je₧ je nejlΘpe spravovat na mφstnφ nebo oblastnφ ·rovni bez v∞tÜφch zßsah∙ ·st°ednφ stßtnφ moci. Nepoliticky, vysloven∞ z prßvnφch, ekonomick²ch, politologick²ch a dalÜφch hledisek, lze st∞₧φ p°edem urΦit, kterΘ zßle₧itosti majφ mφstnφ nebo oblastnφ dopad, a zaslou₧φ si proto vyn∞tφ z p∙sobenφ ·st°ednφ moci. Rozhodovßnφ o kompetencφch ·zemnφ samosprßvy je v₧dy politickΘ. Dokonce zßle₧itosti z°ejm∞ mφstnφho Φi oblastnφho rßzu mohou zφskat celostßtnφ v²znam, nap°φklad mohou b²t dotΦena zßkladnφ lidskß prßva a svobody nebo se d∙sledky mohou p°enßÜet p°es hranice ·zemnφho samosprßvnΘho spoleΦenstvφ obyvatel, co₧ je stßle Φast∞jÜφ prßv∞ v prost°edφ vysokΘ mobility obyvatelstva.
Nelze opomenout, ₧e ┌stava v²slovn∞ poΦφtß (Φl. 105) s podφlem ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ na v²konu stßtnφ moci na zßklad∞ zßkonnΘho pov∞°enφ. TakovΘto zprost°edkovßnφ v²konu ve°ejnΘ moci samoz°ejm∞ s sebou nese pod°φzenφ samosprßvn²ch celk∙ stßtnφ kontrole, jejφm₧ smyslem je zabezpeΦenφ kvalitnφho v²konu stßtnφ moci. Toto pod°φzenφ pochopiteln∞ rovn∞₧ musφ p°edvφdat zßkon. ┌stavnφ text ne°φkß jednoznaΦn∞, zda lze ·zemnφm samosprßvn²m celk∙m ulo₧it v²kon stßtnφ sprßvy autoritativn∞, Φi je mo₧no takov² zßkonn² p°enos provΘst jedin∞ na zßklad∞ dohody mezi stßtem a p°φsluÜn²m ·zemnφm samosprßvn²m celkem. Ve sv∞tle d∙razu na samosprßvu by se jist∞ jevil nosn∞jÜφ po₧adavek konsensu. Na druhΘ stran∞ je vÜak patrno, ₧e jednotn² v²kon stßtnφ moci v p°enesenΘ p∙sobnosti obcemi, m∞sty a kraji je u nßs vÜeobecn∞ p°ijφmßn a nikdy nebyl zpochyb≥ovßn jako nesluΦiteln² s prßvem ·zemnφch spoleΦenstvφ obΦan∙ na samosprßvu. Jako takov² jej nezpochyb≥uje ani skupina senßtor∙ ve svΘm nßvrhu na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb.
╚esk² ·stavnφ standard mφstnφ samosprßvy je dopln∞n a obohacen standardem, kter² vypl²vß z mezinßrodnφch zßvazk∙ ╚eskΘ republiky, jmenovit∞ Charty mφstnφ samosprßvy sjednanΘ 15. 10. 1985, je₧ vstoupila v ·Φinnost pro ╚eskou republiku 1. 9. 1999, publikovanΘ v Rad∞ Evropy pod Φ. 122 ETS a v ╚eskΘ republice pod Φ. 181/1999 Sb. a Φ. 369/1999 Sb.
Charta nenφ klasickou smlouvou o lidsk²ch prßvech, net²kß se jednotlivc∙, n²br₧ spoleΦenstvφ obΦan∙, zaklßdß kolektivnφ prßva. Z toho vypl²vajφ zvlßÜtnosti jejφho v²kladu a aplikace. Pravidla jφ vyjßd°enß, kterß tvo°φ evropsk² standard mφstnφ samosprßvy, jsou st∞₧φ p°φmo uplatnitelnß (self-executing). Evropsk² standard ·zemnφ samosprßvy je vyjßd°en vlastnostmi, kterΘ mß samosprßva smluvnφ strany vykazovat, resp. prßv, je₧ mß po₧φvat. Smluvnφ strany majφ povinnost zaruΦit svΘ ·zemnφ samosprßv∞ urΦit² poΦet takov²ch prßv urΦen²ch Chartou. Prßva zaruΦenß Chartou ·zemnφ samosprßv∞ smluvnφch stran jsou rßmcovß. Charta sama v °ad∞ ustanovenφ poΦφtß s podrobnou vnitrostßtnφ prßvnφ ·pravou, kterß zajistΘ p°edstavuje meze, ve kter²ch se ·zemnφ samosprßva bude pohybovat. Rozhodn∞ nezaruΦuje ·plnou svobodu ·zemnφ samosprßvy. Ta nenφ evropskou tradicφ. Zßkony, pop°. dalÜφ p°edpisy podle volby a tradice smluvnφch stran mohou podrobn∞ vymezovat okruh zßle₧itostφ spravovan²ch ·zemnφ samosprßvou vΦetn∞ t∞ch, kterΘ mß samosprßva za povinnost sledovat, jejφ organizaci vΦetn∞ podoby a postavenφ jednotliv²ch orgßn∙, urΦovat rßmec pro hospoda°enφ, p°iznßvat majetek a jejφ finanΦnφ zdroje. U₧ v∙bec Charta neΦinφ z ·zemnφ samosprßvy svrchovanß t∞lesa blφ₧φcφ se stßt∙m.
Charta nenφ vybavena tvrd²mi nßstroji svΘho prosazovßnφ, chybφ mechanismus vy°izovßnφ stφ₧nostφ ze strany samosprßvy na jejφ poruÜovßnφ ze strany stßt∙-smluvnφch stran, nato₧pak ·Φinn² cφlen² nßstroj prosazenφ standardu v∙Φi stßt∙m skuteΦn∞ Chartu poruÜujφcφm. Jsou k dispozici jen politickΘ nßstroje; smluvnφ strany majφ povinnost informovat Radu Evropy o zm∞nßch legislativnφ ·pravy (Φl. 14), Rada Evropy p°ipravuje pravidelnΘ zprßvy o stavu ·zemnφ samosprßvy a v jejφm rßmci p∙sobφ t∞lesa reprezentujφcφ ·zemnφ samosprßvu i instituce sledujφcφ stav a v²voj ·zemnφ samosprßvy v jednotliv²ch Φlensk²ch stßtech, v prvΘ °ad∞ Kongres mφstnφ a oblastnφ samosprßvy v Evrop∞ (Congress of Local and Regional Authorities of Europe). Chybφ nicmΘn∞ jednotn² autoritativnφ v²klad ustanovenφ Charty, jen₧ by odd∞loval p°φpady mo₧nΘ stßtnφ ·pravy od ·pravy nesluΦitelnΘ. Jen omezen² v²znam majφ p°itom doporuΦenφ orgßn∙ a institucφ Rady Evropy stßt∙m sm∞rem k jejich legislativ∞ i praxi t²kajφcφ se ·zemnφ samosprßvy. B∞₧n∞ se p°itom ustanovenφ Charty nedovolßvajφ.
Slabost nßstroj∙ prosazovßnφ Charty vÜak samoz°ejm∞ nem∞nφ nic na jejφ zßvaznosti. Charta nenφ pouhou deklaracφ, je skuteΦnou mezinßrodnφ smlouvou, kterß vß₧e svΘ smluvnφ strany. ┌stavnφ soud je na zßklad∞ ÜirokΘho - k mezinßrodnφmu prßvu vst°φcnΘho - pojetφ ·stavnφho po°ßdku (Φl. 112 odst. 1 ve spojenφ s Φl. 1 odst. 2 ┌stavy v platnΘm zn∞nφ) oprßvn∞n posoudit soulad ΦeskΘho zßkona s nφm [Φl. 87 odst. 1 pφsmo a) ┌stavy v platnΘm zn∞nφ]. Rßmcovß povaha Charty ani specifick² charakter jφ vyjßd°en²ch kolektivnφch prßv jejφmu u₧itφ jako m∞°φtka p°i abstraktnφ kontrole ·stavnosti zßkon∙ nebrßnφ. Nelze vÜak zapomenout na jejφ povÜechn² rßz, jen₧ otevφrß Üirok² prostor pro politickΘ uvß₧enφ zßkonodßrce smluvnφ strany p°i vytvß°enφ p°φsluÜnΘho legislativnφho rßmce. ┌stavnφ soud rozhodn∞ nenφ povolßn k p°ehodnocovßnφ tohoto politickΘho kroku, ov∞°uje jenom, zda nedoÜlo k p°ekroΦenφ Chartou vytyΦen²ch mezφ.
Z ustanovenφ ┌stavy i Charty lze dovodit, ₧e zßkonnß omezenφ a pokyny pro p∙sobenφ ·zemnφ samosprßvy jsou p°φpustnΘ. Ve svΘm souhrnu samoz°ejm∞ nemohou tato pravidla ·zemnφ samosprßvu ·pln∞ odstranit. Jednotlivß ·prava vÜak m∙₧e b²t pom∞rn∞ p°φsnß a svazujφcφ, jsou-li k tomu d∙le₧itΘ ospravedlnitelnΘ d∙vody.
Charta neobsahuje v²slovnß ustanovenφ o p°enßÜenφ v²konu stßtnφ moci na jednotky ·zemnφ samosprßvy. Jist∞ proto nenφ mezinßrodnφm prßvem pro ╚eskou republiku zapov∞zeno, p°φliÜnΘ zat∞₧ovßnφ samosprßvy v²konem stßtnφ sprßvy vÜak m∙₧e ohro₧ovat jejφ majetkovou a finanΦnφ nezßvislost. Rozsßhl² v²kon p°enesenΘ p∙sobnosti orgßny ·zemnφ samosprßvy navφc m∙₧e p°ivßd∞t jejφ funkcionß°e do "schizofrennφho" postavenφ, kdy budou muset brßt na z°etel jak zßjmy ·zemnφho spoleΦenstvφ obyvatel, tak zßrove≥ zßjmy stßtu. Zßkaz nucenΘho v²konu stßtnφ sprßvy samosprßvou vÜak z Charty odvodit nelze. V souvislosti s Φeskou reformou ·zemnφ sprßvy Kongres sv²m doporuΦenφm Φ. 77 z roku 2000 pro ╚eskou republiku podpo°il posφlenφ samostatnΘ p∙sobnosti mimo jinΘ proto, ₧e se tφm snφ₧φ zßvislost samosprßv na stßtu p°i v²konu p°enesenΘ p∙sobnosti. Rada Evropy si tedy uv∞domuje problΘmy, kterΘ p°inßÜφ p°enos stßtnφ moci na samosprßvu pro jejφ fungovßnφ. Tento p°enos byl ale zßrove≥ jednφm z hlavnφch prvk∙ decentralizace v ╚eskΘ republice provedenΘ reformou ve°ejnΘ sprßvy v roce 2000 (zßkony Φ. 128/2000 Sb., Φ. 129/2000 Sb. a Φ. 131/2000 Sb., o hlavnφm m∞st∞ Praze, a dalÜφmi prßvnφmi p°edpisy). St∞₧φ jej lze pova₧ovat za nesluΦiteln² s hlavnφm trendem Charty.
P°echod ·°ednφk∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ souvisφ s p°enesenφm v²konu stßtnφ moci na kraje a vybranß m∞sta a obce. V podstat∞ vÜechna sv∞°enß agenda je zßkonem Φ. 320/2002 Sb. urΦena jako p°enesenß p∙sobnost. V souΦasnΘ dob∞, kdy se krajskß ·rove≥ samosprßvy teprve vytvß°φ, lze d∙vodn∞ pochybovat o schopnosti kraj∙ okam₧it∞ vlastnφmi silami zajistit v²kon stßtnφ moci. V jistΘ mφ°e totΘ₧ platφ i pro nov∞ pov∞°enß m∞sta a obce, je₧ sice existujφ vφce ne₧ deset let, nebudou vÜak mφt nikdy pochopiteln∞ tak rozsßhl² a specializovan² odborn² aparßt jako kraje. Autoritativnφ delimitaci lze proto chßpat jako opat°enφ p°echodnΘ. Kraj∙m a pov∞°en²m m∞st∙m a obcφm se otvφrß urΦit² prostor pro postupnou zm∞nu personßlu podle sv²ch zßm∞r∙ cestou reorganizacφ, uplat≥ovßnφ kvalifikaΦnφch po₧adavk∙ a podobn∞. Tento proces bude podlΘhat jenom omezenΘ kontrole ze strany ·st°ednφch orgßn∙ stßtu, jejφm₧ jedin²m smyslem je zabrßnit ohro₧ovßnφ nebo selhßnφ v²konu stßtnφ sprßvy v p°enesenΘ p∙sobnosti kraji, m∞sty Φi obcemi. P°ipuÜt∞nφ autoritativnφ delimitace zßkonem Φ. 320/2002 Sb. je sice omezenφm autonomie obcφ, m∞st a kraj∙ urΦovat poΦty zam∞stnanc∙ svΘho obecnφho, m∞stskΘho Φi krajskΘho ·°adu [º 102 odst. 2 pφsmo j) zßkona o obcφch nebo º 59 odst. 1 pφsmo b) zßkona o krajφch], jde vÜak o omezenφ zßkonnΘ. Ustanovenφ o autoritativnφ delimitaci podle zßkona Φ. 320/2002 Sb. p∙sobφ v tomto ohledu jako lex specialis v∙Φi zmφn∞n²m ustanovenφm zßkon∙ o ·zemnφ samosprßv∞.
Autoritativnφ delimitace p°edstavuje odklon od zßsady autonomie mφstnφch spoleΦenstvφ (jednotek ·zemnφ samosprßvy) p°i vytvß°enφ vlastnφch administrativnφch struktur (Φl. 6 odst. 1 Charty). Vzhledem k nastφn∞n²m zvlßÜtnostem to lze st∞₧φ pova₧ovat za poruÜenφ Charty. Nov² model ·zemnφ samosprßvy spojenΘ s Üirok²m v²konem jednotnΘ stßtnφ sprßvy se v ╚eskΘ republice teprve vytvß°φ. Dikce Charty je zdr₧enlivß, tato mezinßrodnφ smlouva hovo°φ o autonomii vymezenΘ obecn∞jÜφmi zßkonn²mi mezemi.
Autoritativnφ delimitace ·°ednφk∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ na kraje a pov∞°enß m∞sta a obce p°edstavuje jist² zßsah do majetkov²ch pom∞r∙ ·zemnφho samosprßvnΘho celku; obce, m∞sta a kraje majφ prßvnφ subjektivitu odd∞lenou od stßtu, jsou vybaveny vlastnφm majetkem a hospoda°φ podle vlastnφho rozpoΦtu (Φl. 101 odst. 3 ┌stavy). Podrobnß zßkonnß regulace hospoda°enφ ·zemnφ samosprßvy je vÜak p°φpustnß, samosprßva neznamenß svrchovanost mφstnφch spoleΦenstvφ (Φl. 101 odst. 4 ┌stavy).
╚eskß ·zemnφ samosprßva nenφ v oblasti hospodß°stvφ zcela samostatnß ani v dalÜφch ohledech. Dan∞ se vybφrajφ jednotn∞ na ·zemφ celΘho stßtu podle celostßtnφho zßkonodßrstvφ, jen u n∞kter²ch danφ a poplatk∙ stßt sv²m zßkonodßrstvφm p°ipouÜtφ, aby se obce, m∞sta a kraje p°i stanovovßnφ sazeb pohybovaly v urΦit²ch mezφch. Stßt tΘ₧ urΦuje zp∙sob rozd∞lovßnφ da≥ov²ch v²nos∙, dnes s vysok²m stupn∞m p°erozd∞lovßnφ [zßkon Φ. 243/2000 Sb., o rozpoΦtovΘm urΦenφ v²nos∙ n∞kter²ch danφ ·zemnφm samosprßvn²m celk∙m a n∞kter²m stßtnφm fond∙m (zßkon o rozpoΦtovΘm urΦenφ danφ)]. VelkΘ rozdφly v majetku kraj∙, obcφ a m∞st takΘ p°inesl p°evod Φßsti stßtnφho majetku (zßkon Φ. 172/1991 Sb., o p°echodu n∞kter²ch v∞cφ z majetku ╚eskΘ republiky do vlastnictvφ obcφ). Hospoda°enφ m∞st, obcφ a kraj∙ v²razn∞ ovliv≥ujφ dotaΦnφ aktivity ·st°ednφch orgßn∙ stßtu. Nezanedbateln² dopad na mφstnφ Φi oblastnφ pom∞ry majφ investice uskuteΦn∞nΘ v ·zemφ obcφ p°φmo stßtem. ┌prava odm∞≥ovßnφ funkcionß°∙ a zam∞stnanc∙ ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ je takΘ celostßtnφ. Hospoda°enφ obcφ, m∞st a kraj∙ takΘ v²razn∞ ovliv≥uje nalΘhavost a nßroΦnost pot°eb, je₧ uspokojujφ v rßmci svΘ samostatnΘ p∙sobnosti.
SkuteΦn∞ majetkov∞ od stßtu odd∞lenß ·zemnφ samosprßva, srovnatelnß snad s ranou samosprßvou v USA, v ╚eskΘ republice neexistuje a jejφ zavedenφ je z mnoha d∙vod∙ nep°edstavitelnΘ. Srovnatelnß zßkonnß vymezenφ a omezenφ p∙sobenφ a zajiÜt∞nφ ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ existujφ ve vÜech evropsk²ch stßtech. Charta tuto skuteΦnost respektuje a stanovφ jen zßsady pro zdroje ·zemnφ samosprßvy; ty majφ odpovφdat ·kol∙m ·zemnφ samosprßvy (Φl. 9 odst. 2) a jejich vyu₧φvßnφ mß b²t tam, kde jde o skuteΦnou samosprßvnou Φinnost, co nejvoln∞jÜφ (Φl. 9 odst. 1). O financovßnφ v²konu stßtnφ sprßvy ·zemnφ samosprßvou Charta nehovo°φ.
Rßmec financovßnφ ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ stejn∞ jako vymezenφ jejich ·kol∙ nesmφ nepochybn∞ vΘst p°i zachovßnφ hospodßrnosti k jejich finanΦnφmu kolapsu (Φl. 100 odst. 1 a Φl. 101 ┌stavy, Φl. 9 odst. 4 a 7 Charty). Pohled na autoritativnφ delimitaci a p∙sobenφ delimitovan²ch pracovnφk∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ v rßmci kraj∙, pov∞°en²ch m∞st a obcφ ve sv∞tle Charty i ┌stavy proto musφ odviset od zp∙sobu financovßnφ v²konu p°enesenΘ p∙sobnosti stßtem. SouΦasnß prßvnφ ·prava nenφ zcela z°etelnß. JednotlivΘ zßkony o ·zemnφ samosprßv∞ poΦφtajφ s p°φsp∞vky na v²kon stßtnφ sprßvy v p°enesenΘ p∙sobnosti (º 62 zßkona o obcφch, º 29 odst. 2 zßkona o krajφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙). O tomto p°φsp∞vku rozhoduje exekutiva stßtu (vlßda ╚eskΘ republiky, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financφ). Podrobn∞jÜφ sm∞rnici pro urΦovßnφ v²Üe p°φsp∞vku uvedenΘ zßkony neformulujφ, chybφ i nßrys procedur pro vyjednßvßnφ o tΘto v²Üi Φi mechanismy °eÜenφ spor∙. Strohß zßkonnß ustanovenφ o p°φsp∞vcφch vÜak lze jeÜt∞ vyklßdat ·stavn∞ a mezinßrodn∞prßvn∞ konformnφm zp∙sobem tak, ₧e p°edstavujφ garanci hospodßrn∞ vynalo₧en²ch nßklad∙ na v²kon stßtnφ sprßvy v p°enesenΘ p∙sobnosti.
┌stavnφ soud se proto hodlß zdr₧et p°edΦasnΘho zßsahu. Jednal by ale, kdy₧ by shledal, ₧e v²Üe p°φsp∞vku nebo okolnosti jeho poskytovßnφ zjevn∞ neodpovφdajφ ·kol∙m ulo₧en²m ·zemnφmu samosprßvnΘmu celku. NedostateΦnΘ financovßnφ v²konu stßtnφ moci v p°enesenΘ p∙sobnosti toti₧ ohro₧uje samotnou existenci funkΦnφ ·zemnφ samosprßvy. Zßsady vyjßd°enΘ ┌stavou i Chartou by tak byly poruÜeny. Podrobn∞jÜφ legislativnφ ·prava financovßnφ v²konu stßtnφ sprßvy ·zemnφmi samosprßvn²mi celky se ale jevφ ₧ßdoucφ.
Hodnocenφ autoritativnφ delimitace zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙ na ·°ady ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ rozhodnutφm Ministerstva vnitra na nßvrh p°ednosty okresnφho ·°adu z hlediska nßmitky nep°φpustnosti nucen²ch pracφ se neobejde bez p°ipomenutφ jin²ch srovnateln²ch p°φpad∙, kterΘ naÜe prßvo p°ipouÜtφ.
K automatickΘmu nßstupnictvφ na mφst∞ zam∞stnavatele dochßzφ nap°φklad p°i ·mrtφ dosavadnφho zam∞stnavatele fyzickΘ osoby, kdy se nov²m zam∞stnavatelem stßvajφ d∞dicovΘ (se z°etelem na pravidla pro vypo°ßdßnφ d∞dictvφ a s ohledem na ochranu zßjm∙ zam∞stnance jako v∞°itele), p°i slouΦenφ prßvnick²ch osob stejn²ch i r∙zn²ch typ∙, p°i rozd∞lenφ prßvnick²ch osob, p°i prodeji podniku nebo v souvislosti s ·padkem zam∞stnavatele. Jako zm∞na Φasto v²znamn∞jÜφ ne₧ formßlnφ zm∞na zam∞stnavatele se takΘ m∙₧e jevit podstatnß zm∞na ve vedenφ Φi Φlenstvu zam∞stnavatele-obchodnφ spoleΦnosti nebo jinΘ prßvnickΘ osoby.
Nepochybn∞ hlavnφm d∙vodem pro automatickΘ zachovßnφ pracovnφho pom∞ru v uveden²ch p°φpadech je ochrana zam∞stnance p°ed hrozbou nezam∞stnanosti. N∞kterΘ zm∞ny nastßvajφ neoΦekßvan∞ a zßrove≥ okam₧it∞ (smrt zam∞stnavatele), jinΘ lze sice p°edvφdat, uskuteΦ≥ujφ se vÜak pom∞rn∞ rychle (prodej podniku p°i jeho potφ₧φch). Umo₧nit nßstupci do prßva povinnostφ zam∞stnavatele, aby ukonΦil pracovnφ pom∞r, by otev°elo prostor pro zneu₧φvßnφ tΘto mo₧nosti, mnohß opat°enφ by zam∞stnavatel mohl provßd∞t jen proto, aby se zbavil sv²ch pracovn∞prßvnφch zßvazk∙.
DalÜφm d∙vodem pro automatickΘ zachovßnφ pracovnφho pom∞ru v uveden²ch p°φpadech je ochrana majetkov²ch zßjm∙ novΘho zam∞stnavatele, jen₧ b²vß obecn²m nßstupcem do prßvnφch pom∞r∙ p∙vodnφho zam∞stnavatele. Okam₧it² odchod zam∞stnanc∙, kte°φ by hromadn∞ nemuseli souhlasit s pokraΦovßnφm pracovnφho pom∞ru, by dokßzal zam∞stnavateli zp∙sobit nemalΘ hospodß°skΘ Ükody a v mnoh²ch podnicφch a institucφch by hrozilo takΘ ohro₧enφ zßjm∙ t°etφch osob - zßkaznφk∙ a odb∞ratel∙ zbo₧φ a slu₧eb - a nelze vylouΦit ani stav obecnΘho ohro₧enφ.
Kontinuita pracovnφho pom∞ru u novΘho zam∞stnavatele je pochopiteln∞ p°edstavitelnß jenom tehdy, pokud dalÜφ nßle₧itosti pracovnφho pom∞ru z∙stanou nezm∞n∞ny a budou odpovφdat sjednan²m podmφnkßm. T²kß se to p°edevÜφm druhu prßce, odm∞ny za ni, mφsta jejφho v²konu nebo Φasov²ch okolnostφ (trvßnφ pracovnφho pom∞ru, pracovnφ doby a doby odpoΦinku). DalÜφ pracovnφ podmφnky jsou stanoveny autoritativn∞ a p°i zm∞n∞ zam∞stnavatele z∙stanou netknuty, nap°. pravidla bezpeΦnosti prßce.
Prßvo pro p°φpad p°edvφdatelnΘ a p°ipravovanΘ zm∞ny na stran∞ zam∞stnavatele v n∞kter²ch nastφn∞n²ch p°φpadech podle evropskΘho standardu nov∞ zavßdφ n∞kterΘ povinnosti dosavadnφho zam∞stnavatele: informovßnφ zam∞stnanc∙ Φi konzultaci odbor∙. To vÜe jen potvrzuje b∞₧nost praxe p°echodu zam∞stnance k jinΘmu zam∞stnavateli bez jeho v²slovnΘho souhlasu nejen v ╚eskΘ republice, ale takΘ v zßpadoevropsk²ch stßtech.
Transformace soukromΘho i ve°ejnΘho sektoru v ╚eskΘ republice byla po roce 1990 nesΦetn∞krßt doprovßzena zm∞nou prßvnφ formy zam∞stnavatele. Nelze nezmφnit rozsßhlou privatizaci ΦeskΘ ekonomiky. Kontinuita pracovnφho pom∞ru nikdy v t∞chto p°φpadech nebyla oznaΦovßna a chßpßna jako uklßdßnφ nucen²ch pracφ. Autoritativnφ delimitace ·°ednφk∙ stßtu na jednotky samosprßvy, Φili jen v rßmci sektoru ve°ejnΘ moci, p°edstavuje v tomto ohledu zm∞nu, kterß nepat°φ vzhledem ke svΘmu dopadu na zam∞stnance mezi nejzßva₧n∞jÜφ.
Mo₧nost odmφtnout prßci pro novΘho zam∞stnavatele je s ohledem na oprßvn∞nΘ zßjmy zam∞stnavatele dostateΦn∞ zajiÜt∞na mo₧nostφ v²pov∞di zam∞stnance bez uvedenφ d∙vodu, je₧ se pojφ s povinnostφ pracovat doΦasn∞ ve dvoum∞sφΦnφ v²pov∞dnφ lh∙t∞. Tu lze pova₧ovat s ohledem na obvyklΘ mo₧nosti b∞₧nΘho zam∞stnavatele zφskat novΘ zam∞stnance za p°im∞°enou.
Povinnost zam∞stnance pracovat po v²pov∞dnφ dobu p°edstavuje jistou "da≥" zam∞stnanc∙ za legislativnφ stabilizaci pracovnφch pom∞r∙ modernφm socißlnφm stßtem. TakΘ zam∞stnavatel si za takov²ch podmφnek zaslou₧φ jistou stabilizaci v oblasti pracovn∞prßvnφch vztah∙.
┌stavnφ soud se k uveden²m aspekt∙m p°i v²konu zam∞stnßnφ z hlediska zßkladnφho prßva podle Φl. 9 Listiny dosud nevyjßd°il. Zp∙sobem podporujφcφm stanovisko skupiny senßtor∙ se nevyslovuje ani judikatura EvropskΘho soudu pro lidskß prßva p°i reflexi Φl. 4 ┌mluvy zakazujφcφho otrockou Φi nucenou prßci. Äßdn² autoritativnφ v²klad nep°φzniv² modelu p°edvφdanΘmu zßkonem Φ. 320/2002 Sb. nenφ podßvßn v tomto ohledu ani ve vztahu k prßvu vyd∞lßvat si na ₧ivobytφ ve svobodn∞ zvolenΘm zam∞stnßnφ podle Φl. 1 odst. 2 EvropskΘ socißlnφ charty. Jako p°ekß₧ka tomuto modelu m∙₧e b²t jen st∞₧φ nahlφ₧ena ┌mluva o nucenΘ nebo povinnΘ prßci (Φ. 29) Mezinßrodnφ organizace prßce (Φ. 506/1990 Sb.), je₧ mφ°φ na praktiky otrokß°skΘ a feudßlnφ a na robotnφ povinnost. Nepom∙₧e ani zb∞₧nΘ zahraniΦnφ srovnßnφ. N∞meck² Spolkov² ·stavnφ soud se doposud v ₧ßdnΘm svΘm judikßtu citovanΘm v odborn²ch publikacφch nevyslovil nep°φzniv∞ ke srovnatelnΘ n∞meckΘ prßvnφ ·prav∞.
K autoritativnφ delimitaci zam∞stnanc∙-·°ednφk∙ okresnφch ·°ad∙ na obecnφ, m∞stskΘ a krajskΘ ·°ady, kterou p°edepisuje zßkon Φ. 320/2002 Sb., lze uvΘst nßsledujφcφ poznatky.
Druh vykonßvanΘ prßce z∙stane stejn² nebo srovnateln², p°φsluÜn² ·zemnφ samosprßvn² celek nastupuje na mφsto stßtu jako zam∞stnavatel tehdy, pokud Φinnost dotyΦnΘho zam∞stnance p°echßzφ do p∙sobnosti ·zemnφho samosprßvnΘho celku. V konkrΘtnφm p°φpad∞ jist∞ zßle₧φ na formulaci druhu prßce v pracovnφ smlouv∞. Pot°eba konsensußlnφ zm∞ny druhu prßce je v rßmci p°enosu v²konu stßtnφ sprßvy jist∞ b∞₧nß.
PlatovΘ podmφnky z∙stßvajφ zachovßny, nadßle se bude uplat≥ovat zßkon Φ. 143/1992 Sb., o platu a odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost v rozpoΦtov²ch a v n∞kter²ch dalÜφch organizacφch a orgßnech, v nyn∞jÜφm zn∞nφ.
Vzhledem k tomu, ₧e krajskΘ ·°ady i ·°ady m∞stskΘ a obecnφ obvykle sφdlφ v jin²ch obcφch a m∞stech ne₧ ruÜenΘ okresnφ ·°ady, bude st∞hovßnφ ·°ednφk∙ obvyklΘ. Ve vÜech p°φpadech autoritativnφ delimitace na pracoviÜt∞ v jinΘ obci je nutnß dohoda ·°ednφka okresnφho ·°adu urΦenΘho k ·kon∙m v pracovn∞prßvnφch vztazφch s p°φsluÜn²m zam∞stnancem o zm∞n∞ mφsta v²konu jeho prßce po 1. 1. 2003.
Zam∞stnanec okresnφho ·°adu, kter² odmφtß svou delimitaci na pov∞°en² ·zemnφ samosprßvn² celek, jφ mohl zabrßnit vΦasnou v²pov∞dφ svΘho pracovnφho pom∞ru. KoneΦn² harmonogram ruÜenφ okresnφch ·°ad∙ je znßm s p∙lroΦnφm p°edstihem, reforma decentralizovanΘho v²konu stßtnφ sprßvy se p°ipravuje jeÜt∞ dΘle. Vzhledem ke kvalifikaci dotyΦn²ch zam∞stnanc∙-·°ednφk∙ okresnφch ·°ad∙ i vzhledem k roli okresnφch ·°ad∙ p°i jejφm uskuteΦn∞nφ nelze p°ipustit jejich nedostateΦnou informovanost o zm∞nßch, je₧ se jich majφ dotknout osobn∞.
Autoritativnφ delimitaci zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙ v praxi popisuje Metodick² pokyn k realizaci p°echodu zam∞stnanc∙ okresnφch ·°ad∙ na ·zemnφ samosprßvnΘ celky Ministerstva vnitra z 9. Φervence 2002, jen₧ poΦφtß s odmφtnutφm p°echodu na ·zemnφ samosprßvn² celek s ohledem na zm∞nu mφsta v²konu prßce ze strany Φßsti zam∞stnanc∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ a dovozuje pro takov² p°φpad mo₧nost v²pov∞di ze strany okresnφho ·°adu jako zam∞stnavatele pro nadbyteΦnost vyvolanou organizaΦnφmi zm∞nami. Tent²₧ pokyn bere na v∞domφ pot°ebu zm∞ny druhu vykonßvanΘ prßce a zd∙raz≥uje p°itom nutnost dohody mezi zam∞stnancem a zam∞stnavatelem. P°i neshod∞ rovn∞₧ zde p°ipadß v ·vahu v²pov∞∩ danß zam∞stnanci pro jeho nadbyteΦnost. Ministerstvo vnitra pro internφ pot°eby zvolilo takov² v²klad p°φsluÜn²ch ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb., kter² postavenφ ·°ednφk∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ chrßnφ nad ·stavnφ Φi mezinßrodnφ standard, co₧ lze jen uvφtat.
Nßmitky t²kajφcφ se nedodr₧enφ prßvnφ formy poukazujφ na struΦnost ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb., je₧ neodpovφdajφ v²slovn∞ na ka₧dou otßzku. Nenφ nap°φklad z°ejmΘ, do jakΘ mφry, pokud v∙bec, jsou pro Ministerstvo vnitra zßvaznΘ nßvrh p°ednosty ruÜenΘho okresnφho ·°adu a doporuΦenφ °editele krajskΘho ·°adu. TakΘ chybφ nßstin °eÜenφ neshod mezi nßvrhem p°ednosty a doporuΦenφm °editele. ┌koly °editele krajskΘho ·°adu a oΦekßvßnφ, jemu₧ je vystaven, p°itom nejsou snadnΘ, °editel mß hßjit souΦasn∞ zßjem kraje i zßjem stßtu p°i v²konu stßtnφ moci krajem i p°i kontrole obcφ a m∞st p°i jejich v²konu stßtnφ moci.
Spornou se jevφ takΘ povaha jednotliv²ch rozhodnutφ ministerstva o autoritativnφ delimitaci zam∞stnanc∙ ruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ na kraje, m∞sta a obce. NejlΘpe lze charakterizovat rozhodnutφ - a¥ u₧ jsou p°ijφmßna hromadn∞ pro celΘ okresy Φi kraje nebo odd∞len∞ pro jednotlivΘ odbory a odd∞lenφ a jednotlivß m∞sta Φi obce - jako soubornΘ prßvnφ akty, nejde vÜak o akty normativnφ, nebo¥ p°inßÜejφ ·pravu prßvnφch pom∞r∙ p°esn∞ urΦen²ch fyzick²ch (delimitovanφ ·°ednφci) a prßvnick²ch (p°φsluÜnΘ kraje, pov∞°enß m∞sta a obce) osob. Pramenem prßva z∙stßvajφ pouze ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb.
Zßkon Φ. 320/2002 Sb. nestanovφ p°esn∞jÜφ pravidla, jak² brßt z°etel na dohody podle bodu 3 p°i p°φprav∞ a vydßvanφ rozhodnutφ o autoritativnφ delimitaci. Je zjevnΘ. ₧e autoritativnφ delimitace by se tak jako tak uskuteΦnila v rozsahu, kter² odpovφdß mno₧stvφ p°evßd∞nΘ agendy, bez ohledu na takov² konsensus. P°esto zßkonodßrce dohody mezi zam∞stnancem, stßtem (reprezentovan²m okresnφm ·°adem) a ·zemnφm samosprßvn²m celkem umo₧nil. Tφm otev°el prostor pro °eÜenφ, kterΘ z·Φastn∞n²m nejvφce vyhovuje. Vzhledem k p°edem z°ejmΘmu rozsahu p°evodu v²konu stßtnφ sprßvy na ·zemnφ samosprßvnΘ celky nenφ d∙vod k obavßm, ₧e by ·zemnφ samosprßvn² celek, jen₧ vst°φcn∞ uzavφral delimitaΦnφ dohody, z∙stal znev²hodn∞n.
Nerovnoprßvnost hrozφ snad v t∞ch p°φpadech autoritativnφ delimitace, kdy se agenda rozd∞luje nikoli podle lidnatosti spravovanΘho ·zemφ, ale podle zvlßÜtnostφ jeho ·zemφ, obyvatelstva, hospodß°stvφ a kulturnφho a socißlnφho zßzemφ. Promφtnutφ t∞chto skuteΦnostφ nemusφ v₧dy ·pln∞ odpovφdat spoleΦensk²m pot°ebßm, a pak hrozφ vznik nerovnosti mezi jednotliv²mi ·zemnφmi samosprßvn²mi celky. Äßdan² zßsah ┌stavnφho soudu v obav∞ z takov²ch p°φpad∙ se vÜak jevφ jako p°edΦasn² a p°ehnan².
Rozhodnutφ o autoritativnφ delimitaci je p°ezkoumatelnΘ u soudu. Jako rozhodnutφ orgßnu stßtnφ (ve°ejnΘ) sprßvy, jφm₧ se rozhoduje o oprßvn∞nφch a povinnostech prßvnφch subjekt∙ (dotΦen²ch ·°ednφk∙-zam∞stnanc∙ i p°φsluÜn²ch kraj∙, m∞st a obcφ), podlΘhß soudnφ kontrole podle Φl. 36 odst. 2 Listiny, nebo¥ zßkon Φ. 320/2002 Sb. ani jin² zßkon rozhodnutφ ministerstva ze soudnφho p°ezkumu v²slovn∞ nevyluΦuje. Vzhledem k pravd∞podobnΘmu dotΦenφ zßkladnφch prßva svobod a zßkladnφch zßsad organizace stßtu by takovΘ vylouΦenφ z°ejm∞ odporovalo Listin∞ a ┌stav∞.
Po posouzenφ projednßvanΘho p°φpadu a rozboru v∞ci z hlediska souladu ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb. s ·stavnφm po°ßdkem dosp∞l ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e autoritativnφ ulo₧enφ v²konu ve°ejnΘ moci ·zemnφm samosprßvn²m celk∙m vypl²vajφcφ z napaden²ch ustanovenφ zßkona vΦetn∞ delimitace pracovnφk∙ je sluΦitelnΘ s ┌stavou. Zp∙sob financovßnφ v²konu stßtnφ moci ·zemnφmi samosprßvn²mi celky za p°edpokladu, ₧e stßtnφ p°φsp∞vek bude dostateΦn∞ vysok² ke spln∞nφ ulo₧en²ch ·kol∙, nep°edstavuje ohro₧enφ autonomie ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ podle ┌stavy a Charty mφstnφ samosprßvy. V autoritativnφ delimitaci pracovnφk∙ zruÜen²ch okresnφch ·°ad∙ nelze spat°ovat nucenou prßci. Prßvnφ nßstroje uzßkon∞nΘ v souvislosti se zruÜenφm okresnφch ·°ad∙ a p°enesenφm v²konu stßtnφ sprßvy na orgßny pov∞°en²ch ·zemnφch samosprßvn²ch celk∙ jsou z ·stavnφho hlediska akceptovatelnΘ.
Napadenß ustanovenφ zßkona Φ. 320/2002 Sb. nebyla shledßna v rozporu s ·stavnφm po°ßdkem, jak pro p°ijetφ derogaΦnφho nßlezu vy₧aduje Φl. 87 odst. 1 pφsmo a) ┌stavy ╚eskΘ republiky Φ. 1/1993 Sb., ve zn∞nφ ·stavnφho zßkona Φ. 395/2001 Sb., a proto ┌stavnφ soud nßvrh skupiny senßtor∙ na zruÜenφ bod∙ 2, 5, 6, 7, 8, 9 a 11 Φl. CXVII zßkona Φ. 320/2002 Sb.. o zm∞n∞ a zruÜenφ n∞kter²ch zßkon∙ v souvislosti s ukonΦenφm Φinnosti okresnφch ·°ad∙, podle º 70 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu zamφtl.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
v Z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda