Oblast: Devizové hospodářství

Anotace:

• Oznamovací povinnost, kterou doposud plnili pouze tuzemci, se rozšiřuje i na cizozemce, kteří podnikají na území České republiky. Cizozemec oznamuje pouze skutečnosti, které se týkají jeho podnikatelské činnosti provozované v tuzemsku.
• Upřesňuje se rozsah plnění oznamovací povinnosti tuzemských bank a poboček zahraničních bank, které ji plní pouze podle § 2 této vyhlášky pro účely vykazování dlouhodobé zadluženosti vůči Světové bance.
• Oznámení týkající se vzniku nebo změny přímé investice tuzemce v zahraničí nebo cizozemce v tuzemsku se vztahuje na všechny formy účasti na podnikání vymezené zákonem, vzniklé vynaložením peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot. U peněžních toků oznámení zahrnuje nejen počáteční vynaložený kapitál, ale i všechna následná inkasa a platby (včetně přijatých či poskytnutých úvěrů bez ohledu na délku splatnosti), které probíhají mezi investorem a podnikem, který je jeho přímou investicí. Oznámení se vztahuje na veškeré finanční toky související s přímou investicí bez ohledu na to, zda jsou uskutečňované prostřednictvím bank v tuzemsku, přímo na účtech vedených v zahraničí nebo v hotovosti.
• S ohledem na definiční znaky formy přímé investice podle § 1 písm. j) bodu 3 devizového zákona je nezbytné z oznamovací povinnosti vyloučit denní převody finančních prostředků prováděné za účelem soustředění volné krátkodobé likvidity, popř. krátkodobého zadlužení u banky. V případě cash-poolingu či zero-balancingu se jedná o inkasa a úhrady plynoucí z řízení peněžních toků v rámci určité skupiny podniků (např. koncernu, holdingu) uskutečňované zúčtovacími středisky v tuzemsku nebo v zahraničí. Každý účastník tohoto systému má u banky zřízen jeden běžný účet a zároveň je u banky zřízen účet správce poolu (master account). V rámci řízení likvidity prováděné na denní bázi jsou na master účtu, zřízeném na jméno jedné osoby (majitele), vedeny a evidovány peněžní prostředky všech účastníků tohoto systému. Na základě ujednání s bankou jsou veškeré kreditní zůstatky na účtech jednotlivých účastníků převáděny na konci každého dne na master účet správce poolu nebo jsou případné debetní zůstatky na účtech účastníků vyrovnány (vynulovány) převodem z master účtu. Vůči majiteli master účtu tak mají ostatní účastníci systému pohledávku/závazek odpovídající podílu jejich peněžních prostředků/dluhů na master účtu (pooling denně se měnících krátkodobých pohledávek a závazků).
• Oznámení o přijetí finančního úvěru od cizozemce umožňuje České národní bance vytvářet podklady pro vykazování vnější zadluženosti České republiky. Oznámení se vztahuje na přijetí úvěru bez ohledu na formu a způsob jeho čerpání, tedy včetně těch případů, kdy nedochází k přeshraničnímu převodu peněžních prostředků přímo mezi tuzemským dlužníkem a zahraničním věřitelem. Kromě čerpání zahraničního úvěru na účtu v tuzemsku nebo na účtu vedeném v zahraničí oznámení zahrnuje i časté formy úvěrování, kdy zahraniční věřitel přímo hradí závazky tuzemce. Z důvodu sjednocení evidence statistických údajů podléhají oznámení rovněž změny týkající se úvěrové smlouvy (výše čerpaného úvěru, změna splatnosti, způsobu a formy plnění, změna závazku na základě postoupení pohledávky či převzetí dluhu).
• Oznámení o přijetí finančního úvěru se vztahuje na veškerá inkasa a úhrady související s čerpáním a splácením úvěru bez ohledu na to, zda jsou uskutečňované prostřednictvím bank v tuzemsku, přímo na účtech vedených v zahraničí nebo v hotovosti. Oznamovací povinnost je plněna uvedením požadovaných údajů na tiskopisu vydávaném Českou národní bankou. Poskytované a přijímané finanční úvěry v rámci přímé investice tuzemce v zahraničí nebo cizozemce v tuzemsku jsou oznamovány na příslušných tiskopisech vztahujících se k přímým investicím. Údaje o úvěrech poskytovaných pobočkami zahraničních bank jsou dostupné z výkazů bankovní statistiky, proto se oznamovací povinnost na ně nevztahuje. Oznamovací povinnosti rovněž nepodléhají soukromé půjčky mezi fyzickými osobami, pokud nejsou určeny k podnikání.
• Získávání údajů o zahraničních cenných papírech v majetku tuzemců umožňuje České národní bance vytvářet souhrnné podklady pro účely vykazování portfoliových investic v oblasti zahraničních cenných papírů. Stěžejní údaje jsou získávány na základě plnění oznamovací povinnosti na vyžádání přímo od vybraného okruhu respondentů, který zahrnuje institucionální investory a obchodníky s cennými papíry. Na tyto subjekty se tedy oznámení podle vyhlášky nevztahuje. Oznámení zahrnuje pouze takové případy, kdy tuzemec získá zahraniční cenné papíry přímo, aniž využije služeb tuzemských obchodníků s cennými papíry nebo zahraničních investičních společností a fondů působících v České republice (např. investice přímo na zahraničních trzích prostřednictvím internetu).
• Pro získávání údajů o peněžních tocích je obecně upraven režim tzv. přímého reportingu, kdy tuzemci plní oznamovací povinnost doručením příslušného oznámení přímo České národní bance. Oznámení se tak vztahuje na veškerá inkasa a úhrady uskutečňované jak prostřednictvím bank v tuzemsku, tak přímo na účtech vedených v zahraničí nebo i v hotovosti.
• Je-li bezhotovostní platební styk prováděn prostřednictvím tuzemských bank, byla podle dosavadního stanoveného způsobu oznamovací povinnost plněna u banky, která zajišťovala oznamovateli platební styk. Vyplněné tiskopisy byly předávány příslušné bance, a ta je pak hromadně jednou za měsíc předávala České národní bance. Oproti dosavadnímu způsobu plnění oznamovací povinnosti prostřednictvím bank je i v tomto případě zaveden režim přímého reportingu vůči České národní bance bez součinnosti bank. Výjimkou je postup při předkládání příkazu k úhradě klientem osobně přímo v bance, kdy se nadále oznamovateli umožňuje po dohodě s bankou současně splnit oznamovací povinnost odevzdáním vyplněného tiskopisu bance.
• Ze statistického hlediska je třeba podchytit všechny druhy pohledávek tuzemců z vkladů v zahraničí. Kromě účtů tuzemců v zahraničí včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí se oznamovací povinnost rovněž vztahuje na jiné formy vkladů v zahraničí, jako jsou vkladní knížky, vkladní listy, certifikáty o vkladu apod. Oznamovací povinnost se plní předložením vyplněného tiskopisu do 15 dnů od uzavření smlouvy, dále pak u právnických osob vždy čtvrtletně, u fyzických osob pouze jednou za rok.
• Oznamovací povinnosti nepodléhají vklady tuzemce po dobu jeho pobytu v zahraničí (např. studijní pobyt, stáže, výkon pracovní či jiné činnosti apod.).

Zrušený předpis:

• Vyhláška č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti, ve znění vyhlášek č. 295/1998 Sb. a č. 160/2000 Sb.

Související platný předpis:

• Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů