o náskontaktmapa serveru
Dnes je: 5.4.2003, 16:57 
obchodbazarporadnamoje nejlepší světloakce
Profesionální skenování negativů i diapozitivů
Skenujeme!!!
Grand Prix Tety Kateřiny
Soutěž pro každého
FotoPrůvodce
Diskusní fórum, fotogalerie
PALADIX foto-služby
PALADIX foto-služby

info 
Uživatel: nepřihlášen
 
 

sekce 
Praxe
 
Teorie
 
Technika
 
Cestování
 
   Reportáže z cest
 
   Tipy na výlet
 
   Rady na cestu
 
PhotoArt
 
Pro chvíle oddechu
 
Ze společnosti
 
Ze světa podnikání
 
Úvodníky
 
Tiskové zprávy
 
 

hledání 
 
 

Pieniny a Červený Kláštor

Míst s téměř nedotčenou krajinou stále ubývá. V tomto směru jsou na tom naši východní sousedé poněkud lépe. Jednou z oblastí s téměř vůbec člověkem nedotknutou přírodou je Pieninský národní park na severovýchodním Slovensku.

Pieniny

Mapa Pienin Pieniny leží zhruba 60 km severovýchodně od Popradu při hranicích Slovenska a Polska. Pieniny mají velmi pestrou horninovou skladbu. Pohoří je tvořeno z jurských a křídových vápenců s mladšími pískovci, břidlicemi a slepenci. Různá odolnost podloží vůči zvětrávání dodala Pieninám esteticky velice působivý ráz. Členitý reliéf s hlubokými údolími, soutěskami a nápadnými skalními útvary je především důsledkem činnosti vody, mrazu, eroze a klimatických výkyvů. Z chráněných živočichů zde žije například jestřáb velký, výr skalní, sokol, rak říční nebo rys ostrovid. Lesy jsou převážně smíšené (jedle, borovice, smrk, buk, javor, zastoupen je také tis obecný), v dolinách Dunajce též lesy lužní. Řeka Dunajec (na území SR 16 km), která přes Pieniny protéká, tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Polskem. Převážná část území je chráněna zařazením do Pieninského národního parku a několika národních přírodních rezervací. Národní park je protkán poměrně hustou sítí dobře značených cest s možností zvolit optimální trasu. NP Pieniny byl vyhlášen v Polsku v roce 1932 (760 ha), novelizován 1955 (2231 ha), na Slovensku pak roku 1967 (2125 ha) a v roce 1997 novelizován (3750 ha).

Červený Kláštor a Tři koruny ( 982 m ) Nejvýraznější dominantou Pienin je vrchol Trzy Korony (982 m) s pěti až 100 m vysokými skalními věžemi. Nabízí neopakovatelný pohled na celou oblast nejen Pienin, ale i Spišskou Maguru, Belianské a Vysoké Tatry. K dalším vrcholům s neopakovatelnými výhledy do okolní krajiny patří Sokolica (747 m), Holica (828 m) a Plašná (889 m). Pěkné výhledy se nabízí od rozcestí Pod Plašnou, Lesnického sedla (720 m) a také od obce Veľký Lipník. Vrcholy Trzy Korony a Sokolica leží již v Polsku. Nedaleko obce Lesnica je však hraniční přechod pro pěší a cyklisty a přívoz na druhý břeh Dunajce. Odtud vede na oba vrcholy turistická značená trasa (na Sokolici cca 3/4 hod. a na Trzy Korony cca 3 hod.). Turistický hraniční přechod Lesnica je otevřen v době od 1.5. do 31.10. denně od 8 do 22 hodin, v době od 1.11. do 31.4. denně od 8 do 16 hodin.

Malé Pieniny Zmínku si rovněž zaslouží severovýchodní část Pienin. Oblast se nazývá Malé Pieniny. Celý hřeben působí velice impozantně. Velmi krásné jsou skalní útvary, louky... Nachází se zde nejvyšší vrchol celých Pienin – Vysoké skalky (1050 m). Velice nádherné jsou Haligovské skály nad obcemi Veľký Lipník a Haligovce.

Pieniny jsou v mnoha směrech oblastí ojedinělou. Na poměrně malém území lze najít spoustu jedinečných (nejen) přírodních hodnot. Louky se prolínají s lesy, obce nenásilně včleněné do krajiny, skalní útvary...

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca Mezi esteticky nejpůsobivější oblasti patří dolina, kterou protéká Dunajec. Prielom Dunajca byl v roce 1932 vyhlášen za přírodní rezervaci (360 ha). Jde o kaňonovité údolí se zaklesnutými meandry, zachovanými říčními terasami a krásnými, až 300 m vysokými, skalními útvary. Hloubka Dunajce je mezi 70 cm a 20 metry. Nejužším místem v prielomu je Jánošíkov skok – řeka je zde 10 m široká a 12 m hluboká. Podle pověsti zde Jánošík přijímal nové chlapce do své družiny. Ten, který zde Dunajec přeskočil, uspěl. Kaňonem podél řeky vede obousměrná naučná stezka s 10 zastávkami (7 km). Kromě cesty pěšky případně na kole je možné cestovat údolím Dunajce (pouze však po proudu) na pltích (sezóna od 15.4. do 31.10.). Nástupní „stanice“ leží cca 300 m za obcí Červený Kláštor, výstupní nedaleko obce Lesnica. Plť je něco mezi vorem a pramicí... "Pltníctvo" má na Dunajci 120 let dlouhou historii, v minulosti se touto cestou plavilo dřevo do Baltického moře. Dnes se vozí pouze turisté. Cesta je dlouhá asi 10 km a trvá 90 - 120 minut. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se při plavbě ani nelze nudit.

Červený kláštor

Červený Kláštor – kostel a nádvoří Obec je jakýmsi střediskem celé oblasti, sídlí zde například správa Pieninského národního parku, informační kancelář a mimo jiné také přístav pltí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1344. Na kraji obce se nachází původně gotický kostel a opevněný klášter kartusiánů z roku 1319 (národní kulturní památka). Nejstarší a nejzachovalejší památkou v rozlehlém areálu kláštera je gotický kostel sv. Antona z poloviny 14. stol. Podlouhlá loď má sedm křížových polí a dvě kaple. Rovněž zůstaly zachovány dva domky pro řeholníky.

Červený Kláštor – opevnění Klášter má velice bohatou historii. Jak již bylo zmíněno výše, jeho počátky sahají do první poloviny 14. století. Klášter byl zničen v roce 1431 nájezdy husitů. V roce 1711 dali kamaldulští mniši kostel zrekonstruovat, přistavili k němu věž (v roce 1750) a do přilehlé zahrady postavili domky pro řeholníky. V druhé polovině 18. stol. zde působil mnich Cyprián, všestranně vzdělaný člověk a zkušený lékař. Asi nejvýznamněji se Cyprián do vědecké historie zapsal sestavením dosud zachovaného herbáře. Herbář měl vzhledem ke své době vzniku vysokou vědeckou úroveň. "Slávu" však Cypriánovi přinesla také legenda, podle které měl v roce 1753 zkonstruovat létající stroj podobný ptákům a s ním se snést z vrcholu Tří korun až k Morskému oku což je cca 40 km daleko. Tímto "ďábelským" činem vyvolal hněv nitranského biskupa, který vydal nařízení, aby byl Cyprián přeložen do jiného kláštera, kde nejsou hory. Dle legendy byl létající stroj spálen na hranici (na příkaz biskupa) v nedalekém městečku Spišská Belá.

Klášter byl v roce 1782 zrušen a postupně chátral. Po druhé světové válce byl celý areál převzat státem a v letech 1956 až 1974 probíhala jeho rekonstrukce. V současné době je klášter přístupný veřejnosti a sídlí zde muzeum s expozicí historickou a národopisnou a lékárnickými sbírkami.

Muzeum a objekty kláštera jsou přístupny od 1.5. do 30.9. denně 9-17 hod., od 1.10. do 30.4. kromě neděle a pondělí 10-16 hod. Před klášterem je chráněný areál Pieninské lípy, vyhlášený roku 1972 a novelizovaný v roce 1995. Jde o staré památné lípy – součást parku u Národní kulturní památky Červený Kláštor.

Kontakty a doprava

Krajina nad Červeným Kláštorem Do oblasti Pienin je nejlepší vyrazit z obcí Červený Kláštor (parkoviště, ubytování, přístav pltí, bus linky z Popradu, St. Ľubovně, Kežmarku, ...), Lesnica (parkoviště, ubytování), případně Veľký Lipník (parkování, bus). Zde začínají turistické značené trasy. V Červeném Kláštoru je v období od 15.6. do 15.9. v provozu infocentrum (denně 10-17 hod). Infocentrum se nachází u budov kláštera. Jistě se vyplatí mít podrobnou mapu, nejlépe v měřítku 1:50 000 (Spišská Magura – Pieniny, VKÚ Harmanec, 2000). Vzhledem ke členitému reliéfu krajiny je nutno počítat s poněkud vyšší náročností turistických tras. Je třeba si také uvědomit, že jsme v Národním parku.

Malé Pieniny, vrcholek Rabštín (842 m) Návštěva Pienin se vyplatí v kteroukoli roční dobu i přesto, že z ČR je tam poněkud dále. Odměnou nám budou dny strávené v jedinečně zachované krajině, které pomalu ale jistě ubývá. Údaje o provozních dobách apod. je však lépe ověřit. Nejlépe na adrese správy NP Pieniny:

Pieninský národný park
059 06  Červený Kláštor
e-mail: pienap@ke.telecom.sk
telefon: +421 52 482 23 95, v SR 052 482 23 95

Ubytování v obci Červený Kláštor
Informace na telefonu +421 52 482 24 45 (obecní úřad), cena se pohybuje kolem 200 Sk za noc.

Doprava:

  • Autobus: linky z Popradu, Kežmarku
  • Auto: Z Popradu po silnici č. 67 do Spišské Belé, poté po silnici č. 542 směr Spišská Stará Ves, za Spišskou Starou Vsí vpravo po silnici č. 543 přes malou obec Majere do Červeného Kláštora. Silnice č. 543 pak dále pokračuje do Veľkého Lipníka. Za V. Lipníkem odbočuje místní komunikace vlevo do obce Lesnica, kde tato končí. V úseku Praha hl. n. – Poprad a zpět je zavedena přeprava osobních automobilů a motocyklů (R 425/424 Laborec). Bližší info na stránkách Českých drah.

Přeji příjemné zážitky.

Fakta, data, provozní doby apod. čerpány z:
PIENINY, Voyager Warszawa & DINO Prešov, 1996
turistická mapa Spišská Magura - Pieniny, VKÚ Harmanec, 2000

Snímky pořízeny přístrojem Olympus OM 1N s objektivy Zuiko (28mm, 37-70mm, 135mm) na materiál Kodak Supra 400.



1    2    3    4    5
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Poslat článek emailemVytisknout článek

Diskuse k článku
 male upresneni a doplneniFilip Klička22.11.2002 08:28[ reakce ]
    RE: male upresneni a doplneniPeter22.11.2002 09:35[ reakce ]
 Morske oko pod VihorlatemVašut22.11.2002 09:54[ reakce ]
 beru spet :)Filip Klička25.11.2002 08:00[ reakce ]
 InformáciaPeter Lipták3.12.2002 19:00[ reakce ]
[ zobrazit vše ]   [ přidat příspěvek ]   [ plné znění ]
 
ISSN 1213-5704
nahoru