Okolφ Smr₧ovky a ╚ernostudniΦnφ h°bet
| |
Pozvßnka na v²let po Jizersk²ch horßch v okolφ m∞sta Smr₧ovka. |
| Smr₧ovka z Vyhlφdky | DneÜnφ v²let zaΦneme v jizerskohorskΘm m∞st∞ Smr₧ovka. Do tohoto pr∙myslovΘho m∞steΦka s 3500 obyvateli se dostaneme snadno, nebo¥ le₧φ na znßmΘ ₧elezniΦnφ trati Liberec û Jablonec nad Nisou û Tanvald û Harrachov. Pochßzφ odsud znßm² sportovec a pivnφ humorista Petr Urban. Ale u₧ dost hospodskΘho posedßvßnφ a vzh∙ru do p°φrody, a¥ ud∞lßme n∞co pro svΘ zdravφ.
| Vyhlφdka | Na nßdra₧φ se sv∞°φme do pΘΦe zelenΘ turistickΘ znaΦky a ta nßs po 15 minutßch ch∙ze dovede na Vyhlφdku. Tak se toti₧ jmenuje skßla, kterß se vypφnß do nadmo°skΘ v²Üky necel²ch 700 metr∙. Necel²ch proto, ₧e podle r∙zn²ch zdroj∙ se m∞nφ v rozmezφ 675 û 693 m.n.m. | ╚ertova studßnka | Novß turistickß mapa uvßdφ 678,3 m.n.m. Samotnß skßla na vrcholu m∞°φ 30 metr∙. Na vrchol vedou vysekanΘ stupy jiÜt∞nΘ zßbradlφm. Na skßle se vyskytuje n∞kolik skalnφch mφs. Mezi nimi vynikß ╚ertova studßnka o pr∙m∞ru 1,3 m a hloubce 0,5 m; je stßle napln∞na vodou. Krom∞ tohoto nejznßm∞jÜφho geomorfologickΘho ·kazu se na skßle nachßzejφ dalÜφ menÜφ skalnφ prohlubn∞, co₧ p°isp∞lo ke vzniku n∞kolika mφstnφch pov∞stφ o nadp°irozen²ch silßch. Hlavnφ postaviΦkou je mφstnφ sk°φtek Sklena°φk, kter² ₧ije na prost°ednφ skßle. Podobn²ch skalnφch hrnc∙ je v Jizersk²ch horßch mnoho. Vznikly pozvolna v pr∙b∞hu let p°irozen²m p∙sobenφm vody, mrazu a v∞tru. P∙vodn∞ se skalnφ ·tvar jmenoval Finkstein po mφstnφm n∞meckΘm pr∙myslnφkovi Finkovi. Chybn²m pochopenφm tohoto nßzvu doÜlo pozd∞ji k p°ejmenovßnφ na P∞nkavΦφ skßlu. Po roce 1945 se zaΦal pou₧φvat nßzev Vyhlφdka generßlmajora Samochvalova, kter² se vÜak nev₧il. Tak se skßla tyΦφcφ nad m∞stem dnes jmenuje Vyhlφdka.
| Pramen Nisy |
| PrameniÜt∞ Nisy | Kdy₧ se dostateΦn∞ seznßmφme s v²hledem i zdejÜφmi sk°φtky, m∙₧eme pokraΦovat dßle. Sklesßme lesem do ·dolφ Smr₧ovskΘho potoka. Zde projdeme chalupß°skou oblastφ a op∞t stoupßme lesem do kopce. P°ehoupneme se p°es vrcholek a po chvφli se p°ed nßmi objevφ fotbalovΘ h°iÜt∞. Pokud si chceme uÜet°it n∞jakΘ metry klesßnφ a pak stoupßnφ, jdeme podΘl h°iÜt∞, dokud nenarazφme na cestu. Po nφ se mφrn∞ z kopce dostaneme k hlavnφ silnici.
| Lesnφ zßtiÜφ | Jsme na h°ebφnku mezi Smr₧ovkou a LuΦany nad Nisou. Silnici p°ejdeme a pokraΦujeme po asfaltovΘ silnici sm∞rem na Novou Ves nad Nisou. Asi po kilometru se silnice no°φ do lesa, tak pokud mßme chu¥, m∙₧eme jφt soub∞₧n∞ lesem a nachßzet r∙znß fotogenickß zßkoutφ. Po dalÜφm kilometru dochßzφme na k°i₧ovatku se zelenou znaΦkou a restauracφ U t°φ lip. Ceny zde sice nejsou nejni₧Üφ, ale Φekß nßs ·tulnΘ prost°edφ a velkΘ porce dobr²ch jφdel, tak₧e mohu doporuΦit zastßvku pro dopln∞nφ pot°ebn²ch kaloriφ a uhaÜenφ ₧φzn∞. ╪ßdn∞ posiln∞ni se potom nenechßme zmßst k°i₧ujφcφ zelenou znaΦkou a pokraΦujeme po silniΦce k pramen∙m Nisy. Zde se vlevo od silnice nachßzφ vyhlφdkov² okruh K prameni Nisy, kter² byl otev°en² 17.10.2002. Byl vybudovßn za finanΦnφ podpory EvropskΘ Unie a m∞sta Smr₧ovka. Jednß se o p°φrodnφ ·tvar klasifikovan² jako v²znamn² krajinn² prvek.
| ╚ernß Studnice |
| Rozhledna ╚ernß Studnice | Po prohlφdce pramene Nisy nßs Φekß stoupßnφ na nejvyÜÜφ dneÜnφ k≤tu. V NovΘ Vsi nad Nisou se napojujeme na Φervenou turistickou znaΦku a po nφ stoupßme asi 2 kilometry do v²Üky 869,1 m.n.m. Zde se od roku 1905 tyΦφ krßsnß, 26 metr∙ vysokß kamennß rozhledna ╚ernß Studnice. Tu postavil jabloneck² architekt Robert Hemmrich. Pßr metr∙ od nφ najdeme kamennou vyhlφdku opat°enou schodiÜt∞m, ze kterΘ se nßvÜt∞vnφci vrcholu rozhlφ₧eli p°ed stavbou rozhledny. MalebnΘ prost°edφ zde hyzdφ dv∞ telekomunikaΦnφ v∞₧e.
T∞ch si nevÜφmßme a vyrß₧φme na 6 kilometr∙ dlouhou cestu po ╚ernostudniΦnφm h°betu. Od rozhledny pohodln∞ klesßme lesnφ cestou do sedla Berany. Z n∞j odboΦuje modrß znaΦka zp∞t do Smr₧ovky, kdyby nßm nezb²valy sφly nebo Φas. Na druhou stranu odboΦuje zelenß znaΦka. Po ΦervenΘ znaΦce potkßvßme hezkß lesnφ zßkoutφ s charakteristick²mi kameny a skalami z dvojslφdnΘ ₧uly, kterß je oznaΦovßna jako "tanvaldskß".
| Ne vÜe je po cest∞ malebnΘ |
| Vrchol Muchov | Skßly majφ nßzvy podle sv²ch tvar∙, a tak zde najdeme ╚ertovy kameny, Kladφvko, ╚ertovu hlaviΦku nebo Buchtu. Po dvou kilometrech p°ichßzφme do dalÜφho sedla - Vrch∙ra. Odtud op∞t m∙₧eme sklesat po ₧lutΘ znaΦce do Smr₧ovky. PokraΦujeme vÜak po h°ebeni a po pr∙chodu mezi skalnφmi ·tvary se ocitneme na dalÜφm turistickΘm rozcestφ. M∙₧eme volit mezi ₧lutou dol∙ do Dolnφ Smr₧ovky, ₧lutou dol∙ do Velk²ch Hamr∙ nebo pokraΦovat vzh∙ru po ΦervenΘ na vrchol Muchov. Jednß se o kamenn² ₧ulov² vrchol v nadmo°skΘ v²Üce 786,7 m. Je odlesn∞n², a tak poskytuje p∞kn² v²hled. Podle pov∞stφ tu sφdlφ dobr² duch Muhu. Snad ho p°φliÜ nerozΦiluje nedßvno vybudovanß telekomunikaΦnφ v∞₧, kterß vrcholu na krßse nep°idßvß.
| Skalnφ brßna |
| Terezφnka a Tanvald | P°i klesßnφ z vrcholu projdeme ·tvarem Skalnφ brßna a p°ed nßmi se ocitne dalÜφ zajφmavost ╚ernostudniΦnφho h°betu û vyhlφdka Terezφnka. Tvo°φ ji vyhlφdkovß ploÜina s mohutnou podezdφvkou. Stßval zde d°ev∞n² loupe₧nick² hrßdek, ve kterΘm sφdlil podle pov∞sti obßvan² rytφ° èouf, vyd∞d∞n² syn slezskΘho hrab∞te Schlafgotsche. P°epadßval kupeckΘ vozy na obchodnφ stezce v ·dolφ Kamenice. Tanvaldsk² tovßrnφk Johann Mayer zde nechal vystav∞t v roce 1853 vyhlφdku se schodiÜt∞m a zßbradlφm. Jejφ jmΘno vychßzφ ze jmΘna jeho man₧elky Terezie. Nachßzφ se v nadmo°skΘ v²Üce 623 m.n.m. Na nßs u₧ Φekß pouze sestup 180 v²Ükov²ch metr∙ do m∞sta Tanvald, kterΘ jsme si mohli z vyhlφdky dob°e prohlΘdnout. Zde naÜe putovßnφ zakonΦφme a mo₧nß nßm p°ijde vhod dobrΘ autobusovΘ i vlakovΘ spojenφ do dalÜφch kout∙ naÜφ republiky.
|