Proč fotografovat infračerveně?
| |
Většina fotoamatérů považuje infračervenou fotografii za něco velmi obtížného, speciálního, vysoce odborného a s prakticky žádným využitím pro obrazovou fotografii. Seriál, jehož první díl právě čtete, by vás měl přesvědčit o opaku. |
Kdysi mě při prohlížení jedné fotografické knížky zaujala zvláštní fotografie. Na první pohled z ní čišela prapodivná atmosféra. Při pozorném prohlížení bylo možné odhalit několik výtvarných prvků, které se o navození té zvláštní atmosféry postaraly: dramaticky temné nebe, zářivá oblaka, svítivě bílá vegetace… to vše vytvářelo jinak nenapodobitelný styl, který mě velmi zaujal. Popiska fotografie suše konstatovala že, snímek byl pořízen na infračervený materiál. Moc informací to nebylo, nicméně to stačilo k tomu, abych se o fotografii v infračervené oblasti začal více zajímat.
| Stará Vrba. Kodak High Speed Infrared, červený filtr. |
| Mrtvý luh. Kodak High Speed Infrared, červený filtr. |
Lidské oko vnímá elektromagnetické záření přibližně v rozsahu vlnových délek 400 – 700 nm. Tento rozsah vlnových délek jsme si nazvali světlo a pomocí něho vidíme svět kolem nás. Jenže Slunce na nás denně vrhá záplavu záření v podstatě na všech myslitelných vlnových délkách. Nenapadlo vás někdy, jak by vypadal svět pozorovaný v jiném než viditelném spektru? Infračervená fotografie nám toto umožní, a navíc takto pořízené obrazy nabízejí úplně nové výrazové prostředky.
Je pravdou, že infračervená fotografie klade na fotografy, jejich techniku a znalosti určité speciální požadavky. Těch se však rozhodně není třeba obávat. Pokud máte zkušenost s klasický černobílým negativním a pozitivním procesem a jste ochotni se naučit něčemu novému, bez problémů zvládnete i focení na infračervené materiály.
| Jezírko na Kačení louce. Kodak High Speed Infrared, červený filtr. |
| Močál u Moravičan. Kodak High Speed Infrared, červený filtr. |
Tento seriál se bude věnovat výhradně černobílé infračervené fotografii. Existuje i barevná infračervená fotografie, která produkuje obrazy ve „falešných“ barvách. Ta je ale podle mého názoru opravdu již spíše vědeckého charakteru bez většího významu pro fotografy. Barevně „rozladěný“ snímek lze dneska vyrobit kliknutím myši ve Photoshopu a není třeba si kvůli tomu pořizovat speciální vybavení.
Pokud vás tedy zaujaly ukázkové fotografie a chtěli byste infrafotky zkusit, dovolím si vás pozvat k dalšímu dílu. Ten bude věnován (jak jinak) nutným teoretických základů, pak se ale už dostaneme k samotnému focení.
|