Fuji Frontier 350 - praktické zkušenosti
| |
Máte kvalitní digitál a nechali jste si udělat fotografie z pořízených souborů na digitálním minilabu Fuji Frontier? Byli jste zklamáni jejich kvalitou? Možná víme proč... |
Tento článek volně navazuje na článek Honzy Hlináka o zpracování naskenovaných souborů na digitálním minilabu a návaznou diskusi. Zabývá se však více snímky, které nevznikly skenováním, ale byly zaznamenány přímo digitálním fotoaparátem. Svůj článek zahájím krátkou příhodou.
Příběh...
Měl jsem krátce novou zrcadlovku Nikon D100 a poprvé jsem se pokoušel dostat snímky na papír. Jako předlohu jsem použil JPEG, který byl D100 vygenerován, bez jakýchkoliv úprav. S výsledkem jsem byl celkem spokojen. Sice mě na některých fotografiích překvapilo, že obsahovaly poměrně nepříjemné "digitální zrno", ale to jsem přikládal tomu, že jsem exponoval většinou na citlivost 800 nebo 1600 ASA a že to vlastně jsou jen zkušební tisky (velikost 17x26 cm). U jedné fotky byly totálně ujeté barvy - tu jsem obratem reklamoval (jako jedinou) - a u jedné neodpovídala fotka předloze (viz Obr. 1). Takový rozdíl mě překvapil a nevěděl jsem, čím to je. Nicméně jsem tenkrát po tom už nepátral.
 | Obr. 1 - Zde byl patrně největší rozdíl. Automatika nepochopila můj záměr udělat obrys proti dramatické obloze a myslela si, že jsem zapomněl použít fill-in blesk. Takže expozici podle toho také upravila. Na papírové fotografii je díky této úpravě ještě patrný fialový závoj kolem hlavy světce. |
Pak přišly povodně a já jsem dělal první seriózní zvětšeniny, takže jsem chtěl mít samozřejmě výsledek co nejlepší. Snímky (původně JPEG maximální kvality) jsem tedy upravil na počítači a uložil je v TIFFu (s profilem sRGB, který ke snímku ukládá už D100) a v nejlepší víře je odnesl do minilabu, kde mají Fuji Frontier (Fotografia Petřiny), s požadavkem na zakázku "bez úprav". Dohodl jsem se s obsluhou, že se na první snímky přijedu podívat a potvrdím další zpracování. Když jsem první výstupy viděl, byl jsem zklamán. Noční snímek byl barevně ujetý a byl příliš přesvětlený (viz Obr. 2), jiný snímek, s věží, neměl v pozadí žádnou kresbu v obloze a byl příliš kontrastní (viz Obr. 3). Začali jsme tedy společně s obsluhou minilabu pátrat po příčinách, proč tomu tak je. Po několika pokusech jsme vyloučili barevné profily (snímky ze souboru s profilem a bez něj vyšly stejně) a nakonec jsme příčinu identifikovali: EXIF informace.
 | Obr. 2 - Na porovnání je jasně vidět, že automatika minilabu nepoznala, že se jedná o noční snímek a automaticky vytáhla světla v domnění, že je snímek podexponován. |
 | Obr. 3 - Tady není rozdíl až tak veliký. Snímek po automatických korekcích ale přesto ztratil kresbu v mracích a je příliš kontrastní. |
Krátce o EXIF
EXIF informace lze ve stručnosti popsat jako pomocné informace, které jsou ukládány společně se snímkem z digitálního fotoaparátu (ale v některých případech je umí generovat např. i skenovací nebo archivační software). Tyto informace jsou přímo součástí souboru (JPEG nebo TIFF) a mohou obsahovat spoustu zajímavých informací. Lze z nich vyčíst třeba následující údaje o snímku:
- Základní informace
- datum a čas vzniku snímku
- výrobce a značka fotoaparátu
- rozlišení a barevný prostor
- informace o verzi použitého SW a verzi EXIF
- náhled
- ... a další
- Fotografické informace
- clona a čas
- použití blesku
- použitá ohnisková vzdálenost a její přepočet pro 35mm formát
- světelnost použitého objektivu
- režim měření expozice
- korekce expozice
- nastavení vyvážení bílé
- nastavení kontrastu
- nastavení ostrosti
- nastavení sytosti barev
- velikost digitálního zoomu
- režim expozice
- typ fotografované scény
- ... a další
- Poznámky a komentáře
- název snímku
- autor snímku
- copyright
- popis
- klíčová slova
- zvukový komentář
- ... a další
Jak vidíte, lze ke snímku zaznamenat opravdu spoustu údajů o tom, jak byl exponován a jak byl přístroj zrovna nastaven.
Protože pro digitální snímek platí totéž, co pro analogový, tj. že proces tvorby konečné papírové fotografie je podobně složitý proces, jako vznik její přelohy, ať už digitální (souboru dat) nebo klasické (na filmu), tak i zde je možné při dělání fotografií leccos napravit, ale i pokazit. EXIF informace slouží právě jako podklad pro minilab, který z nich (na rozdíl od klasického negativu) může zjistit, jak jste přesně exponovali a co jste proto asi očekávali jako výsledek. Podobný systém se zavedl už u formátu APS, kde ke klasickému filmovému záznamu ještě vzniká záznam magnetický, na který lze uložit nastavení fotoaparátu při expozici a podobná data. Tyto informace mají obecně pomoci minilabu, aby na základě informací o okolnostech vzniku snímku u většiny běžných fotografií dokázal lépe stanovit správnou expozici papíru.
Kde je problém?
Teoreticky nikde. Opravdu to funguje tak, že minilab si přečte jak samotná data snímku, tak i informace o jeho vzniku (EXIF), a pak podle toho upraví svůj výstupní proces. Tento postup je ale bohužel sice přínosem pro většinu řadových uživatelů digitálních kompaktů, kteří produkují "normální" fotografie, nicméně pro vás, kdy digitální předloha přesně odpovídá vašim představám a potřebujete, aby byl výstup pokud možno shodný s tím, jaké dáváte podklady, zcela selhává. On totiž minilab, pokud v souboru EXIF informace najde, tak automaticky předpokládá, že podle nich má provést "žádoucí" korekce, které jsou naprogramované tak, aby fungovaly u většiny normálních snímků. Pokud se vámi dodaná data nějakým způsobem vymykají, máte smůlu. V některých případech může být výsledek s těmito korekcemi lepší, ale v mém případě to bylo spíše obráceně. Přispělo k tomu samozřejmě i to, že u snímku sice byly EXIF informace uložené, ale tyto informace odpovídaly situaci, kdy snímek vzniknul. To, jak jsem snímek ve Photoshopu následovně upravil, se do nich už nepromítlo.
S tím, že existují případy, kdy tyto automatické korekce nefungují, se počítá. Obsluha minilabu může buď
sama manuálně provést ještě dodatečné korekce a fotografii tak podle svých (nebo pokud jste při zpracování přítomni, tak i vašich) představ upravit, nebo může automatické korekce i úplně vypnout.
Problém, týkající se konkétně strojů Fuji Frontier, spočívá v tom, že tyto automatické korekce
jdou vypnout jen velmi obtížně. Musí se to totiž dělat ručně pro každý snímek zvlášť. Je to časově náročné a navíc i hrozí riziko, že se na některý ze snímků zapomene. Pokud obsluze předáte snímky uložené v souborech s EXIF informacemi a požadujete fotografie "bez korekcí", tak to bohužel ještě zdaleka neznamená, že opravdu dostanete fotografie prosté jakýchkoli korekcí. Pokyn "bez korekcí" totiž pro obsluhu většinou znamená jen to, že ona sama nemá provádět žádné korekce. Označí proto celou dávku a pošle ji ke zpracování "tak, jak je".
Nicméně tím se automatické korekce nevypnou a Frontier, protože najde EXIF informace, tak svoje automatické korekce
provede.
Moje doporučení
Následující seznam, kterého se doporučuji při zpracování digitálních fotografií na stroji Fuji Frontier držet, je podložen mojí vlastní praxí a v současné době mi poskytuje téměř 100% shodu výsledku s mými požadavky.
Pokud chcete, aby byl výstup přesně shodný, jako předloha, neukládejte ke snímku EXIF informace. (Pozor, většina nejnovějších verzí dobrých grafických editorů je zachovává, takže pokud je podporuje formát, ve kterém je soubor uložen, tak je také uloží. To byl také v mém případě důvod, proč byly špatné výsledky i při dodání podkladů v TIFFu. Tyto TIFFy totiž vznikly z originálních JPEGů, takže Photoshop původní EXIF informace korektně uložil i tam, protože ve formátu TIFF jsou také podporované, a Frontier se pak podle nich zařídil.) Většina dobrých programů dovoluje informace ze souboru odstranit nebo použijte pro uložení formát, do kterého EXIF informace uložit nejdou (např. BMP).
Osobně dávám podklady pro minilab ve formátu BMP. To je prostý bitmapový formát, do kterého nejdou uložit ani EXIF informace, ani barevné ICC profily. Nedávám tak do minilabu žádné informace, které nemám pod kontrolou, a je menší pravděpodobnost, že oni pak něco pokazí. On totiž není problém jen s EXIF informacemi, ale např. TIFF uložený s LZW kompresí může také někdy působit problémy. Je tedy vždy lepší se informovat u obsluhy konkrétního labu o požadovaných formátech.
V amatérských podmínkách se lze bez problémů obejít bez používání ICC profilů. Pokud však máte zkalibrovaný monitor a umíte s ICC profily pracovat, pravděpodobně to bude fungovat. Profil pro Frontier je často ke stažení např. na webových stránkách labu. Já sám ho ale nepoužívám a jsem s výstupem plně spokojen. Na počátku stačilo si jen vyzkoušet několik snímků a podle nich pak nastavit monitor. Pokud nechcete s profily experimentovat (nebo předáváte podklady bez vloženého ICC profilu), přesvědčte se, že pracujete v barevném prostoru sRGB (většinou implicitní nastavení). Pokud pracujete v jiném barevném prostoru (např. Adobe RGB), je nutné před uložením data buď zkonvertovat nebo uložit i s profilem.
Nechte si udělat takto bez korekcí jednu fotku a nastavte si pak podle ní monitor, jak píše Honza ve svém článku. Pozor, nemá žádný smysl nastavovat monitor podle fotky, která vznikla ze souboru s EXIF informacemi. Nastavení monitoru by pak odpovídalo jen jedné konkrétní fotce - u této fotky totiž minilab použil jisté automatické korekce a na jiné fotky by použil zase jiné (nebo žádné)...
Dodávejte podklady vždy přesně ve velikosti, která je pro daný formát předepsaná. Předejdete tak zklamání ze špatného umístění či ořezu. Frontier posunuje papír v roli mechanicky, mechanické je i oříznutí fotografie na požadovanou velikost. Z tohoto důvodu je nutné počítat s jistou tolerancí přesnosti posunu a řezu, která se v tomto případě pohybuje cca do 1mm. Může se tedy stát, pokud budete mít nějaký motiv na pixel přesně, že jej stroj ořízne. Proto doporučuji používat rámečky. Fotografii to jednak opticky vylepší (samozřejmě jen pokud jsou rámečky dobře udělané) a také předejdete zklamání z toho, že jste o část snímku přišli.
V případě, že poměr stran snímku neodpovídá poměru stran papíru, doporučuji upravit už vstupní soubor - aby byla velikost obrázku přesně stejná, jako velikost papíru. Osvědčilo se mi vyplnit jednu stranu jinou barvou, kterou pak bez problémů odříznu na řezačce.
Pokud chcete mít rámeček opravdu přesný, udělejte obrázek (i s rámečkem) o cca 2-3mm menší, než je velikost papíru a zbylou plochu vyplňte jinou barvou, kterou pak opět snadno odříznete na řezačce.
A jak přesně postupuji já?
Původní soubor (většinou v JPEG) otevřu ve Photoshopu a ihned uložím do formátu TIFF. (Přímo s originálem nikdy nic nedělám, nechávám ho tak, jak jsem jej stáhl z karty.)
Provedu všechny požadované úpravy (výřez, barevnost, velikost, ostrost, apod.).
Nakonec exportuji soubor do BMP, vypálím na CD-RW nebo uložím na ZIP.
Odnesu data do minilabu a požaduji zakázku s parametry "no resize" a "bez korekcí" (s obsluhou se ale už znám, takže většinou stačí říct "jako obvykle").
Doufám, že vám tyto rady pomohly a že nyní budete moci dělat ještě lepší fotografie, které budou přesně podle vašich představ. Pokud máte s digitálními minilaby další zkušenosti, tak mi prosím napište e-mail nebo se zapojte do diskuse k tomuto článku.
Poznámka na závěr:
Jak se ukazuje, tak ve všech možných i nemožných zařízeních a programech se vyskytují chyby. Při sbírání podkladů pro tento článek jsem zjistil (díky Radce), že jistá kombinace fotoaparátu a grafického programu může produkovat chybné výsledky. Problém může například nastat, pokud máte Nikon D100 nebo D1X s první verzí firmware, používáte nastavení Color Mode II (barevný prostor Adobe RGB), ukládáte snímky do JPEGu a používáte pro jejich editaci Adobe Photoshop 7. Tato kombinace vede k chybným výsledkům, protože produkované JPEG soubory neobsahují Adobe RGB profil, přiložené EXIF informace mylně indikují, že jde o sRGB (stávající EXIF umožňuje pouze dvě možnosti - sRGB nebo nic), a Photoshop to respektuje. Ačkoliv to není tentýž problém, který je popisován v tomto článku, je dobré o tom vědět a dát si na to případně pozor.
Poděkování patří velice ochotné Heleně Civínové, která digitální minilab Fuji Frontier obsluhuje ve Fotografii na Petřinách, a která mi dovolila se účastnit výroby přímo u stroje a pomohla při odhalování příčiny chybných fotografií. Další dík patří Janu Strnadovi, který obsluhuje Fuji Frontier u firmy Eliáš v Pardubicích, který mi také pomohl s odhalováním podstaty problému a popsal mi další okolnosti vzniku fotografie v tomto báječném stroji.
Poznámka: různé stroje Fuji Frontier jsou většinou vybavené různými verzemi ovládacího software. Může se tedy stát, že zrovna ve vašem případě tyto problémy mít nebudete nebo budete mít zcela jiné. A samozřejmě také záleží na obsluze.
|