o náskontaktmapa serveru
Dnes je: 5.4.2003, 16:57 
obchodbazarporadnamoje nejlepší světloakce
Profesionální skenování negativů i diapozitivů
Skenujeme!!!
FotoPrůvodce
Diskusní fórum, fotogalerie
Grand Prix Tety Kateřiny
Soutěž pro každého
PALADIX foto-služby
PALADIX foto-služby

info 
Uživatel: nepřihlášen
 
 

sekce 
Praxe
 
Teorie
 
Technika
 
Cestování
 
   Reportáže z cest
 
   Tipy na výlet
 
   Rady na cestu
 
PhotoArt
 
Pro chvíle oddechu
 
Ze společnosti
 
Ze světa podnikání
 
Úvodníky
 
Tiskové zprávy
 
 

hledání 
 
 

Křtiny & okolí Adamova

Podívejme se do okolí Adamova, do kraje, který není žádným turistickým "Václavákem" a který možná právě proto nabízí mnohá překvapení. V dnešním tipu na výlet se co nejvíce vyhneme vodě, protože jí v tomto létě bylo v celé Evropě nepochybně víc než dost...

Mapa okolí Adamova Cestujeme-li vlakem, je nejlépe začít cestu na nádraží Adamov-zastávka, odkud vycházejí četné turistické značky. Modrá, červená a zelená nás povedou po okruhu (takříkajíc z Adamova do Adamova), který je možno jít jakýmkoli směrem. Pokud pojedete autem, je pravděpodobně nejlepší dojet přímo do Křtin a odtud se vypravit k jednotlivým zajímavým cílům.

Chrám ve Křtinách Prvním a nepochybně nejzajímavějším cílem je sama obec Křtiny a hlavně tamní poutní kostel Jména Panny Marie, který je často označován za jednu z nejvýznamnějších barokních památek u nás a někdy dokonce za naši nejkrásnější církevní stavbu vůbec. Tradici tohoto poutního místa vznikla díky gotické kamenné soše Madony (údajně vznikla kolem roku 1340 a její autor je neznámý), která byla podle pověsti nalezena kdesi v místních křovinách. Na poutním místě byly původně dva kostely - ve starším, tzv. českém, byla uchovávána zmíněná socha, a kromě něj zde byl ještě mladší a větší, tzv. německý.

Chrám ve Křtinách Největší pohromou byla - jak už je u našich starších památek obvyklé - třicetiletá válka. Když Švédové dobyli Nový Hrad, vzal za své i křtinský chrámový poklad, ovšem socha žádné újmy nedoznala. Ve 2. polovině 17. století velmi vzrostl zájem o zdejší poutní místo a roku 1668 byla dokončena rezidence obnoveného premonstrátského proboštství. Díky závěti (a hlavně majetku) zbožné paní Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina započala roku 1718 výstavba nového chrámu. Jeho architektem je jeden z největších barokních stavitelů Jan Blažej Santini. Napřed byl zbořen "německý" kostel, na jeho místě vznikla kaple svaté Anny, a poté i kostel "český", který ustoupil vlastnímu chrámu, jenž byl dokončen v roce 1744. Chrám stojí na půdorysu řeckého kříže, je dlouhý 55 a široký 37 metrů. Celku dominuje centrální kaple o výšce 30 metrů. Interiér vyzdobili přední umělci své doby a Křtiny se tak staly opravdovou perlou nejen českého (či snad moravského) baroka.

V okolí obce jsou další velké zajímavosti - např. Křtinské údolí s množstvím krasových jevů (jeskyně, propasti a vyvěračky) a ačkoli byly mnohé krasové jevy poškozeny při těžbě fosfátových hlín nebo během 2. světové války, stojí rozhodně za shlédnutí. Dolní část údolí má podle obce Josefov název Josefovské údolí a patří mezi naše nejkrásnější krasové lokality. Místní dominantou jsou Býčí skály, které tvoří masív dlouhý asi 5 km a jméno dostaly podle bronzové sochy býka nalezené zde v roce 1872. Další zajímavostí je jeskyně Jáchymka, která je průchozí a vede skrz ni i značená cesta. Je to vlastně labyrint chodeb celkem ve třech výškových úrovních. Byly tu nalezeny kosti pravěkých lidí i zvířat. Jméno je však mladší - na počátku 19. století zde žil poustevník Jáchym.

Jeskyně Jáchymka Skalní útvary u Křtin

O necelý kilometr dále stojí při silnici areál Staré neboli Františčiny huti; v roce 1971 by komplex vyhlášen za první technickou rezervaci u nás. Huť vznikla v roce 1748 a poté byla dále zdokonalována. Vysoká pec belgického typu byla v provozu až do roku 1877 a je to nejstarší dochovaná vysoká pec ve střední Evropě. Kromě vysoké pece jsou na místě ještě dvě pece menší a správní budova, v níž je dnes muzeum. Kromě výše uvedených objektů a lokalit můžete ještě navštívit také starou Alexandrovu rozhlednu, která však má dnes význam pouze jako stavba sama o sobě, jelikož okolní stromy ji dávno přerostly a tudíž rozhled, k čemuž by měla sloužit především, je odsud pramalý.

Františčina huť Alexandrova rozhledna

Snímky byly zhotoveny jednookou zrcadlovkou Olympus OM 2000 s objektivy Zuiko 50 mm f/1.4, 28 mm f/2.8 a 35 mm f/2.8 na materiál Kodak Supra 400. Foto ©2002 Radovan Sýkora.



1    2    3    4    5
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Poslat článek emailemVytisknout článek

Diskuse k článku
 Díky za tipPetr Homola30.8.2002 08:48[ reakce ]
    RE: Díky za tipKapsa1.9.2002 17:37[ reakce ]
[ zobrazit vše ]   [ přidat příspěvek ]   [ plné znění ]
 
ISSN 1213-5704
nahoru