Indie - 4. Φßst û Jaipur
| |
Jaipur û r∙₧ovΘ m∞sto, Palßc v∞tr∙, hv∞zdßrna s nejv∞tÜφmi sluneΦnφmi hodinami na sv∞t∞. |
Jaipur - hlavnφ m∞sto stßtu Rajasthan je znßmΘ jako är∙₧ovΘ m∞stoô. VÜechny fasßdy starΘho m∞sta, obrßcenΘ do hlavnφch ulic, jsou nat°enΘ r∙₧ovou barvou, kterß ve starΘ rajputskΘ kultu°e symbolizuje pohostinstvφ. M∞sto bylo zalo₧eno pom∞rn∞ nedßvno, v roce 1728 a vystav∞no podle velkorysΘho plßnu s hlavnφ Üirokou t°φdou sm∞°ujφcφ od v²chodu na zßpad. Ze vÜech stran je m∞sto obklopeno nevelk²mi kopci s °adou pevnostφ a ochrann²ch hradeb.
|
|
|
Johani Bazar - prodavaΦka kv∞t∙. |
Äebrajφcφ chlapec s vyp∙jΦen²m dφt∞tem. |
ZaklφnaΦi had∙. |
Hlavnφ t°φdu k°i₧uje v pravΘm ·hlu Johani Bazar s nep°ebern²mi krßmky, nabφzejφcφmi od kv∞tin, ovoce a zeleniny, p°es °emeslnickΘ v²robky, hraΦky, od∞vy a₧ po elektroniku a t°eba i starΘ pneumatiky. Chodnφky jsou zapln∞nΘ zbo₧φm a prodavaΦi pok°ikujφcφmi na kolemjdoucφ. Do toho dopravnφ ruch s neustßl²m troubenφm. Silnici nenφ tak°ka mo₧nΘ p°ejφt. O n∞jakΘm dßvßnφ p°ednosti chodc∙m si m∙₧eme nechat jen zdßt.
|
|
|
Povrchovß kanalizace v Jaipuru. |
Odpolednφ spßnek v R∙₧ovΘm m∞st∞. |
Jaipur z druhΘ strany. |
NejΦast∞jÜφm dopravnφm prost°edkem jsou motorky vÜeho druhu, zejmΘna sk·try, na kterΘ se vejde celß rodina: otec, matka a dv∞ a₧ t°i d∞ti. RikÜi Ülapacφ nebo motorovΘ a nep°ebernΘ mno₧stvφ jφzdnφch kol, z nich₧ mnohß jist∞ pamatujφ britskou nadvlßdu. Automobil∙ je relativn∞ mΘn∞ a jednß se zejmΘna o auta nßkladnφ. Ta osobnφ majφ tvary Üedesßt²ch let, jsou patrn∞ mφstnφ produkce a z malΘ opot°ebovanosti n∞kter²ch z nich lze soudit, ₧e produkce t∞chto archaick²ch typ∙ z°ejm∞ pokraΦuje dosud.
Mezi tφm vÜφm dopravnφm ruchem se voln∞, zcela nevzruÜen∞ prochßzejφ, postßvajφ nebo polehßvajφ posvßtnΘ krßvy. ╚as od Φasu dostanou n∞co zelenΘho krmenφ. Nikdo je neodhßnφ, jsou respektovßny podstatn∞ vφce ne₧ chodci. ╪idiΦi si patrn∞ uv∞domujφ, ₧e chodec se uhne, ale krßva nereaguje na troubenφ, jen tup∞ zφrß a Φekß, a₧ se jφ °idiΦ sßm vyhne.
|
|
|
DruhΘ nßdvo°φ M∞stskΘho palßce. |
T°etφ nßdvo°φ M∞stskΘho palßce. |
Sedmipatrovß budova Chandra Mahal uprost°ed M∞stskΘho palßce. |
| Hawa Mahal - Palßc v∞tr∙. |
Na hlavnφ t°φd∞ se majestßtn∞ tyΦφ Hawa Mahal, postaven² v roce 1799 z r∙₧ovΘho pφskovce, znßm² jako Palßc v∞tr∙. Ve skuteΦnosti nechal postavit mφstnφ mahßrad₧a jen pr∙Φelφ, na cel² palßc se mu ji₧ nedostßvalo prost°edk∙. P∞tiposcho∩ovß budova m∞la p∙vodn∞ slou₧it dvornφm dßmßm k pozorovßnφ pouliΦnφho ₧ivota na hlavnφ t°φd∞. JemnΘ ornamenty oken je pak m∞ly chrßnit p°ed cizφmi zraky. Tφm, ₧e zbylo jen pr∙Φelφ, prohßnφ se hvφzdajφcφ vφtr z pouÜt∞ voln∞ okny palßce û Palßc v∞tr∙ zpφvß.
Chvφli jsme se prochßzeli po hlavnφch t°φdßch, ale pak nßs vyzval jeden mil² chlapφk, abychom ho nßsledovali. Trochu s obavami, ale p°emo₧eni zv∞davostφ jsme Üli za nφm do zßkoutφ, kam bychom sami asi t∞₧ko vkroΦili. ┌zkΘ uliΦky plnΘ odpadk∙ a zadrßtovanΘ nebe. Odpadnφ potrubφ je nahrazeno otev°en²mi kanßlky, kter²mi proudφ kalnß tekutina charakteristickΘho zßpachu. Mezitφm chodφ, jφ, spφ a pracujφ lidΘ.
|
|
|
Mahßrad₧ovy nßdoby na pitnou vodu - nejv∞tÜφ st°φbrnΘ p°edm∞ty na sv∞t∞. |
PalßcovΘ interiery s Φesk²mi k°iÜ¥ßlov²mi lustry. |
PalßcovΘ v∞₧nφ hodiny. |
Na hlavnφ t°φd∞ se do₧adoval vyfotografovßnφ (a bakÜiÜe) tzv. äsvat² mu₧ô a po n∞m mal² chlapec se spφcφm huben²m dφt∞tem v nßruΦφ. Dal jsem mu 10 rupiφ, ud∞lal dva snφmky a opatrn∞ jej nßsledoval. Za rohem ji₧ Φekala matka a chlapec se chystal dφt∞ vrßtit. Kdy₧ m∞ vid∞l mφ°it na scΘnu fotoaparßtem, rychle dφt∞ zase sebral a zmizel.
V samΘm srdci m∞sta se rozklßdß na znaΦnΘ ploÜe M∞stsk² palßc, sφdlo mahßrad₧i, sestßvajφcφ z °ady dvor∙, zahrad a budov. CelΘmu areßlu dominuje sedmipatrov² hlavnφ palßc û Chandra Mahal, v jeho₧ p°φzemφ je umφst∞no Maharaja Sawi Man Singh II Museum. ObytnΘ mφstnosti jsou udr₧ovßny v p∙vodnφm luxusnφm stylu. Obsahujφ nßdhernou sbφrku um∞leck²ch p°edm∞t∙, koberc∙, smaltovanΘho nßdobφ a zbranφ, z nich₧ n∞kterΘ pochßzφ z 15. stoletφ. Mezi obrazy pat°φ i sbφrka miniatur mughalskΘ a perskΘ Ükoly. Textilnφ sekce obsahuje Üaty a kost²my mahßrad₧∙ Jaipuru.
| Strß₧ce palßce. |
| Observato° Jantar Mantar. |
Na nßdvo°φ palßce je mo₧no spat°it obrovskΘ st°φbrnΘ nßdoby, kterΘ jsou pova₧ovßny za nejv∞tÜφ st°φbrnΘ p°edm∞ty na sv∞t∞. Jeden z d°φv∞jÜφch mahßrad₧∙ si je nechal zhotovit pro pitnou vodu na svΘ cesty do Anglie, proto₧e jako pravov∞rn² hinduista nemohl pφt anglickou vodu.
V roce 1728 zaΦal mahßrad₧a Jai Singh stav∞t p°i M∞stskΘm palßci rozsßhlou observato° Jantar Mantar. Mahßrad₧a se zajφmal vφce o astronomii ne₧ o vßlΦenφ a vyslal studenty do sv∞ta studovat cizφ observato°e. Jaipurskß observato° je nejv∞tÜφ z p∞ti indick²ch observato°φ. Na prvnφ pohled se jevφ jako zm∞¥ zvlßÜtnφch skulptur, ale ka₧dß konstrukce mß sv∙j vlastnφ ·Φel, jako m∞°enφ pozice hv∞zd, v²Üky a azimutu nebo v²poΦtu zatm∞nφ. Nejv∞tÜφ sluneΦnφ hodiny na sv∞t∞, Samrat Yantra, jsou vysokΘ 30 metr∙, stφn urazφ 4 metry za hodinu a vzdßlenost nejmenÜφch dφlku ka₧dΘ dv∞ sekundy.
| Samrat Yantra - nejv∞tÜφ sluneΦnφ hodiny na sv∞t∞. |
| Studna - palßc. |
NaÜe dalÜφ cesta vedla do proslulΘ Agry. Cestou jsme navÜtφvili starobylou studnu, jednu z nejv∞tÜφch v Indii. SpφÜe ne₧ studna by se snad m∞lo °φci palßc obrßcen² vzh∙ru nohama. Cel² prostor je obehnßn souvislou zdφ s mφstnostmi a sloupovφm. Mφstnosti ukr²vajφ sochy, kterΘ jsme nesm∞li fotografovat. Vlastnφ studna je jakßsi obrßcenß pyramida strm²ch schod∙ a v t°icetimetrovΘ hloubce je vid∞t vodnφ hladinu, nynφ ji₧ pokrytou zelen²mi °asami. N∞kolikapatrovΘ Φelo studny je zdobeno sloupovφm, ploÜinami, reliΘfy a d°φve pr² i sochami.
Zde si lze snadno p°edstavit zßstupy drobn²ch Ütφhl²ch pest°e od∞n²ch ₧en, jak stoupajφ po schodech a na hlav∞ nesou nßdoby plnΘ vody.
Pou₧itß fotografickß technika: 2 t∞la Pentax MZ5N, v jednom negativnφ film Kodak Supra 400, ve druhΘm diapozitivnφ Fuji Provia F100 nebo Kodak Ektachrome E100SW, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35, SMC Pentax 1,4/50, dßle digitßlnφ kompakt Olympus C-3040.
|