VyhlßÜenφ vφt∞ze GPTK 2001
| |
TetiΦka nßm p°ijela, bude veselo, k°iΦeli synovcovΘ a nete°e v polovin∞ Φervna a hrnuli se do kavßrny Imperißl, kde tetiΦka hodlala rozdßvat dßrky. |
D∞deΦek toho veΦera nevyklßdal svou vzpomφnku z mlßdφ. OdeÜel po veΦe°i do svΘho pokoje, proto₧e ho teta Kate°ina urazila.
Bylo charakteristickΘ, ₧e to uΦinila jak²msi p°φslovφm.
Je tomu u₧ pßr m∞sφc∙ zpßtky, ve fo¥ßcφch u₧ projelo mnoho film∙ a ve v²vojnicφch proteklo mnoho v²vojek, kdy se pßr lidiΦek na jednom diskusnφm webu bavilo o tom, ₧e by byla legrace nafotit n∞co divnΘho. A kam Φert nem∙₧e, nastrΦφ ₧enskou. Vlastn∞ ne, tady za tφm ₧enskß nebyla, ta p°iÜla a₧ pozd∞ji, za to d∙razn∞ji. Za vÜechno m∙₧e pivo. Ne ₧e bychom byli pivem n∞jak ovlivn∞ni, ale padl nßvrh, ₧e by se teda mohlo fotit, ale to se nelφbilo IvoÜovi, ₧e pivo fotφ ka₧d² a ₧e na n∞j nemß zrovna chu¥ a ₧e by si dal podmßslφ. No a prvnφ tΘma bylo na sv∞t∞. Fotilo se podmßslφ. UrΦit∞ se ptßte co to tady blßbolφm a co mß co d∞lat podmßslφ s Kate°inou. Hodn∞. TetiΦce, a vlastn∞ i nßm t°em ostatnφm, se tato ptßkovina zalφbila, dali jsme virtußlnφ hlavy dohromady a zaΦali vym²Ület bΘkoviny. Netrvalo to dlouho a bylo jasn∞ dohodnuto nejen co se bude fotit, ale ₧e se z toho ud∞lß sout∞₧. Jednomysln∞ jsme zvolili panφ p°edsedkyni a jeliko₧ je maliΦkß a je daleko, tak k nφ byl zvolen jeÜt∞ pan mφstop°edseda, kter² je vysok² dostateΦn∞ a je takΘ dostateΦn∞ blφzko, tak₧e mohl zastßvat funkci velvyslance tetiΦky v ╚R. ISim se chopil programovßnφ a tak°ka p°es noc spßchal strßnky sout∞₧e. Cht∞l jsem b²t pokladnφkem, ale zjistilo se, ₧e ₧ßdnΘ p°φjmy ani v²daje nebudou, tak₧e na m∞ zbyla funkce vyprav∞Φe. Tak jsem tady a budu vßm o tom celΘm pravdiv∞ vyprßv∞t.
Asi nemß cenu vßm popisovat jak urputn∞ se bojovalo. To asi vÜichni znßte ze strßnek naÜφ tetiΦky. A tak poj∩me hned na v∞c. Na v∞c nejd∙le₧it∞jÜφ. Na vyhlßÜenφ vφt∞z∙ lo≥skΘho roΦnφku GPTK. To probφhalo ve zcela stylovΘm prost°edφ kavßrny Imperißl, kterß byla zvolena zcela zßm∞rn∞. T∞m, kte°φ znajφ prost°edφ, ve kterΘm se teta Kate°ina pohybuje, nemusφm snad ani vysv∞tlovat proΦ, a ti, co to nev∞dφ, snad dßle pochopφ.
Myslφm, ₧e jsem se u₧ zmφnil, ₧e mßm tetu jmΘnem Kate°ina. NeÜt∞stφ nechodφ po horßch, ale po lidech... Teta Kate°ina je starÜφ panφ, ale odmφtß to vzφt na v∞domφ. Strojφ se, jako by byla b∙hvφjak mladß, nosφ senzaΦnφ klobouky a velmi se maluje, aΦkoliv to v∙bec neumφ. P°i ch∙zi zvlßÜtnφm zp∙sobem poskakuje a Üpulφ rty. ╚asto se stßvß, ₧e n∞kter² z mu₧∙, kterΘ teta potkßvß, je jejφm vzhledem udiven a podφvß se na ni pon∞kud vyjeven∞.... V kavßrn∞ pak teta vyklßdß vÜem znßm²m dßmßm, ₧e ji na ulici n∞jak² mlad² mu₧ fixφroval a ₧e jφ to bylo velmi nep°φjemnΘ...
|
Tak tohle je mφsto Φinu, kavßrna Imperißl.
|
|
|
Do kavßrny se zaΦφnajφ schßzet hostΘ. Blue p°iÜla bez kra¥as∙, jak slibovala na FotoPr∙vodci, tak₧e se sm∞lo fotit jen od pasu nahoru.
|
|
|
Dostavila se i samotnß teta Kate°ina. Tentokrßte bez klobouku a vkusn∞ namalovanß. P°i ch∙zi se vÜak podivn∞ pohupovala a Üpulila divn∞ pusu.
|
|
|
Dorazil i vφt∞z lo≥skΘho kola, Zden∞kT a hned se hrnul k mφse koblih, jako by mu snad pat°ila.
|
|
|
Teta s Modr²m psem (pr² umφ Φφst) zaΦali pracovat na scΘnß°i veΦera. Pan mφstop°edseda IvoÜ pracuje spφÜe na sob∞ a hledß v nßpojovΘm lφstku coby do hrdla nalil.
|
|
|
Teta zaΦφnß podlΘzat, ale n∞jak se neda°φ. IvoÜ pouze koulφ oΦima a d∞sφ se aby mu teta nevylila pivo.
|
|
Doktor Vlach si toti₧ rozd∞lil lidi podle toho, jak se chovajφ v poloprßzdnΘ kavßrn∞, majφ-li p°ed sebou mφsu koblih. P°edstavte si luxusnφ kavßrnu za ned∞lnφho dopoledne. Venku je krßsn² den a host∙ v kavßrn∞ je mßlo. U₧ jste se nasnφdali, p°eΦetli jste vÜechny noviny a te∩ jste se pohodln∞ op°eli v m∞kkΘm boxu a zamyÜlen∞ se dφvßte na mφsu koblih. Nuda se pomalu rozlΘzß do vÜech kout∙ kavßrny. A tu se tedy mß ukßzat, do kterΘ skupiny lidφ podle teorie doktora Vlacha pat°φte. Jste-li pr² Φlov∞kem bez fantazie, bez touhy po dynamice a bez smyslu pro humor, budete se na ty koblihy dφvat tup∞ a bezmyÜlenkovit∞ t°eba a₧ do poledne a pak se zvednete a p∙jdete k ob∞du....je to lepÜφ ne₧ b²t p°φsluÜnφkem skupiny druhΘ, kterß pr² p°i pohledu na ty koblihy bavφ p°edstavou, co by se d∞lo, kdyby n∞kdo zΦistajasna a bez v²strahy zaΦal ostatnφ nßvÜt∞vnφky kavßrny tφm peΦivem bombardovat. Nechßpu jak dosp∞l² a rozumn² Φlov∞k m∙₧e myslit na takovΘ v∞ci.
|
Zden∞k zatφm nahlφ₧φ do Saturnina, aby v∙bec v∞d∞l o co tady jde.
|
|
|
TetiΦka koneΦn∞ Üla pro n∞co k sn∞dku. Nebo ₧e by v tom byl jin² zßm∞r?
|
|
|
Modr² pes opravdu umφ, na rozdφl od Zde≥kaT, Φφst a tak vφt∞ze i ostatnφ neznalΘ hosty seznamuje alespo≥ s nejd∙le₧it∞jÜφm obsahem Jirotkova Saturnina.
|
|
|
Po slavnostnim Φtenφ dostßvß Zten∞kT diplom za sv∙j chrabr² v²kon. My ostatnφ jsme stßle na pochybßch. To p°ece nenφ mo₧nΘ, aby tenhle Φlov∞k vyhrßl. To bude mφt jeÜt∞ n∞jakΘ pozadφ.
|
|
|
A m∞lo! Hned po slavnostnφm aktu Zden∞kT bez ostychu vytahuje pßr ÜvestiΦek ze svΘ zahrßdky a podstrkuje je panφ p°edsedkyni a tetiΦce v jednΘ osob∞. Takov² sluÜn² Φlov∞k to byl...
|
|
|
Pak u₧ se s nechßpav²m v²razem chßpe prvnφ koblihy a my Φekßme do kterΘ skupiny, dle doktora Vlacha, pat°φ.
|
|
|
TuÜili jsme to. U₧ ty ÜvestiΦky to naznaΦily. Je to Φlov∞k bez fantazie. On tu koblihu normßln∞ se₧ral.
|
|
|
NaÜt∞stφ jsou zde lidΘ s velice bujnou fantaziφ a Zden∞kT se musφ zaΦφt brßnit. Koblihovß bitva se rozjφ₧dφ.
|
|
|
Zapojujφ se opravdu vÜichni a v kavßrn∞ zaΦφnß b²t nebezpeΦno.
|
|
|
Mφsto aby metal vΦerejÜφm peΦivem, sna₧φ se ulovit n∞jak² ten zßb∞r, kter² by se mohl hodit do dalÜφch kol sout∞₧e. VÜim∞te si ∩ßbelskΘho v²razu v jeho tvß°i, kter² mu naskoΦφ v₧dy p°i povedenΘm snφmku. Asi taky ulovil tu koblihovou kometu.
|
|
|
VÜe jednou musφ konΦit a tak je u konce i tato malß vßlka fotograf∙.
|
|
|
Co sis nadrobil......
|
|
|
NaÜt∞stφ p°isp∞chaly na pomoc mφstnφ uklφzeΦky a Zde≥kovi trochu pomohly.
|
|
|
P°iÜla i virtußlnφ realita Petr Chlumsk². Teda nevφme jestli to byl on Φi jeho kaskadΘr homelesßk. Ka₧dopßdn∞ jsme se rozhodli mu v∞novat jeden v²tisk Jirotkova Saturnina i s v∞novßnφm.
|
|
|
Byl to homelesßk! Po obdarovßnφ se rozplakal, jeliko₧ v ₧ivot∞ pr² dostal tak maximßln∞ p∞tku na polΘvku.
|
|
|
Pavel zaΦal p°em²Ület co s naΦat²m veΦerem.
|
|
|
Zato teta Kate°ina nßm dala jasn∞ najevo co si o tom myslφ...
|
|
|
... a prchla dom∙
|
|
|
|
Pßr jedinc∙ jeÜt∞ chvilku pokraΦovalo v p°φjemnΘm veΦeru, ale to u₧ jsou jen mlhavΘ a velmi rozmazanΘ vzpomφnky. Tady by u₧ tato reportß₧ nemusela b²t ·pln∞ pravdivß jako dosud, tak₧e se radÜi rozlouΦφme.
|
|
|
Kurzφvou psanΘ odstavce jsem si s dovolenφm prop∙jΦil z knihy Zde≥ka Jirotky - Saturnin, kterß nßm byla inspiracφ p°i vzniku tΘto naÜφ fotografickΘ sout∞₧e.
|