O jednat°iceti prvnφch vlaÜtovkßch
| |
OhlΘdnutφ za druh²m kolem GPTK 2002. |
DruhΘ kolo GPTK 2002 mne pot∞Üilo. Tet∞ Kate°in∞ p°ibylo hned n∞kolik nov²ch synovc∙ a nete°φ a i starÜφ p°φbuznφ o₧ili a byli v mßji plni elßnu. Kv∞tnovΘho kola se z·Φastnilo celkem 18 sout∞₧φcφch s 31 fotografiφ. Jen tak dßl! Jak dopadlo lidovΘ hlasovßnφ a kdo si p°ipsal kolik bod∙, jste si na strßnkßch GPTK jist∞ ji₧ prohlΘdli. Poj∩me se te∩ ale k druhΘmu kolu GPTK 2002 jeÜt∞ na chvφli vrßtit.
Kdy₧ jsem p°em²Ülela, jak bych p°φslovφ vypsanΘ na tento m∞sφc sama ztvßrnila, prvnφ, co m∞ napadlo, bylo pou₧φt vlaÜtovky z papφru. OΦekßvala jsem proto, ₧e se na m∞ budou obrßzky s papφrov²mi vlaÜtovkami z poÜty jen sypat. Moje podez°enφ jeÜt∞ zesφlilo a prom∞nilo se tΘm∞° v jistotu potΘ, co hned z
prvnφ fotografie, kterß p°iÜla, jich na m∞ n∞kolik vykouklo. Autorem tΘto fotografie je Zdenek BakÜtein a nakonec skonΦila ve vaÜem hlasovßnφ druhß. NicmΘn∞ ukßzalo se, ₧e jedna vlaÜtovka skuteΦn∞ jaro ned∞lß a k mΘmu velkΘmu p°ekvapenφ se ji₧ v∙bec ₧ßdnΘ dalÜφ papφrovΘ vlaÜtovky nekonaly.
Paleta zaslan²ch fotografiφ byla velice pestrß a p°φslovφ m∞sφce se na nich objevilo v mnoha r∙zn²ch podobßch, Φasto velmi rafinovan∞ skryt²ch. U n∞kter²ch jsem si musela dost lßmat hlavu, abych na nich n∞jakou tu vlaÜtovku naÜla. To ale v∙bec nebylo na zßvadu. Naopak. Moc jsem se u nich pobavila dumßnφm, jak to autor vlastn∞ myslel a vym²Ülenφm r∙zn²ch mo₧n²ch interpretacφ. Jsem si stoprocentn∞ jistß, ₧e ne v₧dy jsem se trefila a zßm∞r autora pochopila, ale na druhou stranu jsem zcela zaruΦen∞ objevila °adu nov²ch skryt²ch v²znam∙, o kter²ch autor sßm nem∞l ani tuÜenφ.
Protip≤lem byly snφmky vysoce nßzornΘ, na kter²ch vlaÜtovky opravdu neÜlo p°ehlΘdnout. Vyskytly se mezi nimi i dva animovanΘ gify. V historii GPTK tomu tak bylo poprvΘ a zpoΦßtku jsem si nebyla jistß, jak s t∞mito prvnφmi vlaÜtovkami nalo₧it. Ani jß, ani software, kter² strßnky GPTK vytvß°φ, jsme nebyli na n∞co takovΘho p°ipraveni. Nakonec jsem tuto zapeklitou situaci vy°eÜila primitivnφm, leΦ ·Φinn²m zp∙sobem. Gify jsem suÜe p°ejmenovala na jpegy. Tφmto trikem se mi poda°ilo dosßhnout nejen souladu s naÜφm softwarem, ale i se stßvajφcφmi propozicemi sout∞₧e. K mΘmu nemalΘmu p°ekvapenφ tento podl² trik webov²m browser∙m v∙bec nevadφ. Podle toho, ₧e Hanzovy animovanΘ vlaÜtovky v tomto kole zvφt∞zily, soudφm, ₧e nemßte nßmitek ani vy.
A co se tentokrßt nejvφc lφbilo ct∞nΘmu p°edsednictvu? Pana mφstop°edsedu oslovilo nßsledujφcφch Üest fotografiφ: papφrovΘ vlaÜtovky Zdenka BakÜteina
(äjako nßpad skv∞lΘ, jen by to cht∞lo asi troÜku jinak rozmφstitô), ΦernΘ dlouhΘ vlasy a Φern² chlupat² pes Hany LorencovΘ (äto by byla bomba,
jenom₧e je to d∞sn∞ neostrΘ, jinak by to byla pro mne jedniΦka, ale i tak obdivuji post°eh a rychlost autoraô),
otec a dvojΦata bez vlas∙, dcera s vlasy od Jarky JelφnkovΘ (ädobr² nßpad, mo₧nß jen jedna rodinnß fotografie odpovφdala nßhodn∞ tΘmatuô),
poslednφ chm²°φ smetßnky pampeliÜky Pavla KolΦßrka (ätaky bomba, ale ₧el neostrΘô),
Φerven² bal≤n proti zeleni krajiny (ätaky zajφmav², ale je to celΘ takovΘ potemn∞lΘ, chßpu, byl t°eba takov² denô) a koneΦn∞
ΦlovφΦkovΘ na leÜenφ Jßna KrΦe-JedinΘho III (äberou m∞ asi nejvφce, i kdy₧ vlastn∞ po°ßdn∞ ani nevφm co, asi i to, ₧e autor projevil dßvku post°ehu, pohotovosti ...ô). Cenu pana mφstop°edsedy si nakonec odnßÜφ poslednφ jmenovanß.
Mn∞ se v tomto kole lφbilo takΘ hned n∞kolik fotografiφ, krom∞ t∞ch, kterΘ ji₧ vyjmenoval pan mφstop°edseda takΘ nap°φklad krßsnß, lidskß, sentimentßln∞ idealistickß vlaÜtovka od Petra ChlumskΘho, prv≥ßΦek od Jakuba Kencla nebo dv∞ husy, kterΘ jaro d∞lajφ od Lethy. P°i rozhodovßnφ, komu tentokrßt ud∞lit Cenu panφ p°edsedkyn∞, jsem ale m∞la dva zcela jasnΘ favority. Ani jedna z obou t∞chto fotografiφ se ve vaÜem hlasovßnφ p°φliÜ v²razn∞ neprosadila. Ukazuje se zde, jak je hodnocenφ fotografiφ subjektivnφ. Nevyhnuteln∞ je v₧dy ovlivn∞nΘ osobnostφ hodnotφcφho, jeho zkuÜenostmi a vÜφm, s Φφm se b∞hem svΘho ₧ivota setkal, co ho utvß°elo. Ob∞ fotografie, kterΘ m∞ v tomto kole nejvφc oslovily, mi zabrnkaly na osobnφ strunku. P°i pohledu na n∞ se mi vybavily vzpomφnky na lΘta minulß a naÜla jsem v nich n∞co, co v ostatnφch ne. Vßm zase °ekly n∞co vφc jinΘ snφmky, ale snad pochopφte moje d∙vody, kterΘ m∞ vedly k tomu, ₧e jsem cenu v kv∞tnovΘm kole ud∞lila tomu, komu jsem ji ud∞lila.
Jednφm z m²ch favorit∙ byl nßkla∩ßk, °φtφcφ se po prßzdnΘ silnici, od Marka Kose. Silnice nalinkovanß jako podle pravφtka, oblaka zvφ°enΘho ΦervenΘho prachu, eukalypty kolem cesty. Zkrßtka na prvnφ pohled Austrßlie. Äila jsem tam skoro p∞t let. Eukalypty mi nevonφ exotikou, ale domovem. Mßm tu zemi moc rßda. Moc rßda se tam vracφm. Mß jedinou vadu: je p°φliÜ daleko. Je to ·₧asnß zem∞, plnß kuriozit. Jednou z nich jsou i tak zvanΘ äroad trainsô, kterΘ brßzdφ °φdce osφdlenΘ centrum Austrßlie. Jsou to obrovskΘ nßkla∩ßky s n∞kolika nßv∞sy, kterΘ dopravujφ velkΘ nßklady nap°φΦ kontinentem. Jezdφ jich tam mnoho, ovÜem na rozdφl od toho, kter² je zachycen² na sout∞₧nφm snφmku, obvykle jezdφ po levΘ stran∞ silnice, podobn∞ jako vÜechna ostatnφ australskß auta. Jedna vlaÜtovka jaro ned∞lß a v Austrßlii se pravd∞podobn∞ jeÜt∞ dlouho bude jezdit vlevo. I kdy₧ u Australan∙ Φlov∞k nikdy nevφ. Dokßzali kdysi ze dne na den p°ejφt na metrick² systΘm - t°eba jednou dojde i na je₧d∞nφ vpravo.
Nakonec jsem ale svoji cenu ud∞lila druhΘmu z m²ch favorit∙ û fotografii bowlingu od Zde≥ka TichΘho. Kdysi p°ed lety, kdy₧ jsem jeÜt∞ chodila na gymnßzium, jsem chodila hrßt ku₧elky. Dokonce zßvodn∞. U₧ili jsme u toho tenkrßt spoustu legrace a rßda na to vzpomφnßm. Kdy₧ jsem jednoho dne rßno otev°ela poÜtu a na obrazovce se mi objevila Zde≥kova fotografie, nahlas jsem se rozesmßla. Äiv∞ se mi vybavily momenty, kdy se Φlov∞ku p°i dorß₧ce (kdy musφ porazit postupn∞ ·pln∞ vÜechny ku₧elky, ne₧ mu zase vÜechny postavφ) prvnφ hod celkem vyda°il - Üel hezky na st°ed, ale ne ·pln∞, tak₧e p°ednφ ku₧elku koule vzala trochu ze strany a letφcφ Φelnφ ku₧elka a odra₧enß koule s sebou vzaly dalÜφ a v∞tÜina ku₧elek tak Üla dol∙ û jen jako na potvoru ty krajnφ z∙staly stßt a mezi nimi dφra jako vrata. Jedna vlaÜtovka jaro ned∞lß. Sundat zbylΘ dv∞ ku₧elky jedin²m dalÜφm hodem je i pro zkuÜenΘho hrßΦe prakticky nemo₧nΘ a zaΦßteΦnφk mß Φasto i na delÜφ dobu o zßbavu postarßno. Jeden hod, druh², t°etφ, ... . KuliΦky na poΦφtadle se nemilosrdn∞ p°esouvajφ jedna za druhou. ╚lov∞k zaΦφnß p∞nit a Φφm vφc se frustruje, tφm h∙° mu to jde. Na Zde≥kov∞ fotografii je navφc krßsn∞ zachycenß jeÜt∞ jedna v∞c, kterß m∞ u ku₧elek v₧dycky dokß₧e pobavit. ╚lov∞k potΘ, co vypustφ kouli z ruky, napjat∞ sleduje, kam jde, a aΦkoli jejφ drßhu u₧ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nem∙₧e nijak ovlivnit, nejen oΦima, ale cel²m t∞lem ji usilovn∞ tlaΦφ ₧ßdoucφm sm∞rem. ┌₧asnΘ na tom je, ₧e i kdy₧ Φlov∞k vφ, ₧e je to ·plnß blbost, stejn∞ se neubrßnφ tomu, aby to d∞lal. Zkrßtka a dob°e, Zde≥kovi se podle m∞ poda°ilo nejen velmi vtipn∞ vystihnout kv∞tnovΘ p°φslovφ, ale jeho fotka je i p∞kn∞ technicky ud∞lanß a mistrn∞ zachycuje kouzlo bowlingu Φi ku₧elek a za to mu pat°φ Cena panφ p°edsedkyn∞ za m∞sφc kv∞ten.
|