U Dobřichovic a Řevnic se Český kras těsně dotýká brdského pohoří. V těchto místech prostupuje brdský val několik skalních ostrohů s vyhlídkami do údolí Berounky. Takovým typickým místem je Hvíždinec, bílá skála z drabovských křemenců, vysunutá nad lesem. Na mnoha místech v okolí byly skalní útvary rozdrceny v lomech, ale zde se jich lidská ruka ani nedotkla. Nikdo se nesnažil měnit ani původní porost. Na skalách se tu drží dub, jeřáb, borovice a bříza. Tvář přírody tu zůstává stejná, jako před léty.

Hvíždinec - jak vlastně dostal své jméno? Asi 4 km západně je podobný vrch jménem Pišťák a na obou můžeme dodnes slyšet pískot a hvízdot káňat a jiných dravců. Zřejmě dávný myslivec, dřevorubec či jen někdo, kdo si sem vyšlápl pro pěkný rozhled, slyšel tyto krásné zvuky přírody a byl natolik ohromen, že po nich pojmenoval i tyto dva vrcholy. Pokaždé, když se o samotě toulám těmito končinami a slyším tyto dravčí skřeky, jsem přesvědčen, že to tak muselo být. Je to nádhera sedět na skalním ostrohu a pozorovat tyto pány vzduchu jak ladně krouží, bez jediného mávnutí křídly, nad lesem a využívají vzdušných proudů ke svým toulkám.

Dne 11. prosince 1892 se konal první zimní výlet KTČ, a to právě na zasněžený Hvíždinec, kam si prošlapalo cestu sedmnáct mužů a jedna odvážná žena. Raná doba naší turistiky byla velice nakloněna pro výhledy do krajiny. Rozhodně dnes se tolik nenamáháme s budováním rozhleden a úpravami terénu pro krásné rozhledy do okolí jako dříve.

Vyhlídka z nejvyšší skály Hvíždince na Dobřichovice již dávno zarostla lesem, ale ta druhá, na Řevnice, Karlštejn a Berounku, zůstává. Nejkrásnější je na počátku léta, v podvečer, kdy už slunce zapadlo za věží Karlštejna, řeka se leskne stříbrem nebo odleskem od červánků a do čerstvě zelené krajiny se rozlévá temná modř prvních stínů. Pokud se Vám podaří zastihnout přírodu v tomto rozpoložení, budete určitě unešeni jejím půvabem a dost možná, že se sem budete okouzleni vracet znovu a znovu. No a kudy, že se na tuto vyhlídku dostanete? Nejjednodušší je to z Dobřichovic, kam vás pohodlně doveze vlak ze Smíchovského nádraží. Ze stanice Dobřichovice se vydáte po modré turistické značce, která vede zpočátku po silnici kolem tratě, ale zanedlouho odbočí vlevo mezi Dobřichovické domky a povede vás po okraji Dobřichovic až do brdských hvozdů. Při cestě kolem plotů zahrad si všimněte, jak se stavěly chatičky v 50. a 60. letech. Někdy je neuvěřitelné, co lidi dokáží vyprodukovat za zvěrstva.

Značka dále vede po svahu smíšeným lesem, protíná několik roklí a po chvilce vlevo již uvidíte kamenná suťoviska, která jsou charakteristická pro tuto oblast Hřebenů. Najednou se začne cesta lámat směrem vzhůru. V tomto stoupání je ale i dobré místečko pro oddych. Po pravé straně je mýtina, kde je vysazeno jen pár mladších borovic a otvírá se zde výhled směrem na Mořinu, Čabrák a Výšku. No nezastavte se pro vydýchání na takovémto místě. Až se nabažíte výhledů, budete dále pokračovat do kopce (to už tak na horách bývá) až k oplocence, kde se modrá značka stáčí vlevo a vězte, že ten hřeben před vámi je již Hvíždinec. Po 100 metrech dorazíte ke studánce, která v parném létě jistě přijde vhod a voda je z ní dobrá, velice dobrá. Nyní vám již zbývá posledních 300 metrů k vrcholu a k toužené vyhlídce.

Po vrcholové značce dojdete po kamenném hřbetu Hviždince až na jeho konec a před vámi se rozprostře celé údolí Berounky od Řevnic až k Berounu. Pod vámi leží Lety a Řevnice, dále je pak Zadní a Hlásná Třebáň. Vpravo nad Třebání uvidíte vykukovat střechu věže Karlštejna. V dáli, při dobré viditelnosti, budou svítit bílé paneláky Berouna. Tak v klidu seďte, svačte a kochejte se. Po vykoukání se nezapomeňte zvěčnit do vrcholové knihy (pokud ji nikdo nezničil), která je u kmenu borovice na vyhlídce v dřevěné bedýnce.

Z Hviždince se vydáte vpravo opět po modré značce a vězte, že teď už půjdete jen po rovině nebo z kopce. Ta vás zavede na rozcestí U šraňku a to již klesáte dolů do Řevnic. Po chvíli se modrá odkloní od cesty doleva a pokračuje travou, smíšeným lesem a později pod korunami listnáčů až na rozcestí na Kamennou, kde můžete navštívit další vyhlídku na této cestě. Po Hvíždinci to už ale není ono. Dojdete na ní, jak jinak než po kamenném hřebenu, vedeni vrcholovou značkou. Je zde dosti vzrostlý les, takže návštěva je lepší v zimních měsících, ale dojděte tam, je to kousek a je tam hezky. Vlevo pod vámi jsou jakési malé lomy s poměrně rovným a travnatým povrchem, kde se dá i dobře zabivakovat a strávit zde noc. Po návratu z vyhlídky na rozcestí budete pokračovat vpravo dolů úvozem po kamenité cestě a dále hustším porostem dojdete na širokou cestu. Po ní pokračujete dále, přejdete 2x silnici a již před sebou vidíte Řevnice ve kterých se během 1/4 hodinky ocitnete.

Cestou na nádraží minete dvě osvěžovny. Z vlastní zkušenosti mého chlupatého jazýčku a z pozice domorodce doporučuji restauraci na náměstí, kde dobře vaří a mají skvělé pivečko a to si po tůře určitě zasloužíte. Zbývající restaurace ale o moc pozadu nezůstává, takže výběr je na vás. Koneckonců to můžete vzít popořadě, nádraží není daleko a vlak vás dopraví zpět do Prahy.

1    2    3    4    5 1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný