Expozimetr Sverdlovsk 4
| |
Mezi "krásné staré stroje" samozřejmě nepatří pouze fotoaparáty. S fotografováním souvisí také celá řada dalších výrobků, které by se po ukončení "aktivní služby" měly dočkat alespoň malého ohlédnutí. Ostatně některým starým strojům ještě aktivní služba zdaleka nekončí... |
Expozimetr Sverdlovsk 4 je určen k měření správných expozičních hodnot nejen pro fotografii, ale také pro snímání filmovou kamerou. Expozimetr se vyráběl v 80. letech, ale přesně ověřit to v podstatě nelze, neboť nelze ani zjistit, kde přesně se přístroje vyráběly. Ani v originálním manuálu, který je pouze v ruštině, není žádná adresa výrobce, stejně tak ani na krabici či na vlastním přístroji. Jediný geografický údaj - "Mockba, CCCP" - najdeme na titulní straně manuálu. Připadá mi sice logické, že pokud se expozimetry "Leningrad" vyráběly svého času v Leningradě a fotoaparáty "Kiev" v Kyjevě, musel se tento expozimetr vyrábět ve Sverdlovsku, ale ta Moskva na návodu a absence jakékoli adresy mě - i při vědomí, že sovětské názvy bývaly vždy velmi pragmatické - matou.
Expozimetr se vyskytuje ve dvou variantách, "domácí" (popsáno azbukou) a "expotrní" (popsáno latinkou); ruskou verzi jsem viděl (a měl v ruce) pouze jednou v bazaru. Rozdíly jsou tyto: rozdílná loga (exportní verze má logo se stylizovaným optickým systémem a zeměkoulí, zatímco ruská verze nese logo se sovou). Liší se i hledáčky - exportní verze má fialově zbarvený hledáček se čtyřmi tečkami symbolizující rohy obrazu, zatímco ruská verze má hledáček červený s čárami coby hranicemi obrazu. Na kalkulátoru je v ruské verzi zelené pole tam, kde je na exportní verzi pole bílé. Ruská verze má také na zadní stěně velmi praktickou kompenzační tabulku, zatímco exportní verze má pouze černou kovovou destičku.
| Hledáček přístroje |
Sverdlovsk 4 má mezi běžnými expozimetry jednu zvláštnost - má totiž hledáček, který sice nemusíme používat, ale mám vyzkoušeno, že s ním je měření mnohem přesnější. Mezi výhody zmíněného přístroje patří nepochybně malé rozměry (mezi sovětskými výrobky vskutku výjimečná vlastnost!), poměrně velká přesnost měření a jeho rychlost. K přístroji se kromě návodu dodávala také kožená brašna a šňůra.
| Držení expozimetru |
S expozimetrem se pracuje poměrně nezvykle - snímaný objekt sledujeme v hledáčku, zároveň ukazováčkem tiskneme tlačítko měření a palcem otáčíme kolečkem pro pohyb kalkulátoru. Při uvedeném způsobu uchopení (pravou rukou), je držení přístroje pohodlné a měření velmi snadné. V okamžiku, kdy zhasne červená dioda těsně pod hledáčkem (tudíž ji lze celou dobu sledovat), je na kalkulátoru možno odečíst správné expoziční hodnoty. Je lépe měření zopakovat několikrát, protože ovladač kalkulátoru je velmi citlivý. Je nutné také dát pozor na to, abychom si prsty nezakryli čidlo, jež je hned vedle hledáčku (což je samozřejmě logické - jinak by byl hledáček celkem k ničemu).
Dva způsoby měření
S přístrojem je možno měřit buď odražené nebo dopadající světlo. V prvním případě míříme expozimetrem od přístroje k objektu, který chceme vyfotografovat. Protože má hledáček relativně velmi malý zorný úhel odpovídající teleobjektivu ohniskové vzdálenosti 200 - 300 mm (pro kinofilm), je nutné zaměřit expozimetr co nejpečlivěji na ten objekt, jehož expozici chceme změřit. Pro měření dopadajícího světla je nutné přes čidlo sklopit otočnou bílou záklopku, která je nastálo připevněna na horní straně expozimetru. Při měření postupujeme tak, že expozimetr umístíme co nejblíže fotografovanému objektu a čidlo zakryté záklopkou namíříme co nejpřesněji k objektivu přístroje. Při obou způsobech měření manipulujeme s kalkulátorem stejně, pouze při měření dopadajícího světla není třeba používat hledáček (který je stejně napůl zakrytý záklopkou).
Kontrola stavu baterií
Sverdlovsk 4 umožňuje také kontrolu stavu baterií, nicméně zde končí veškeré pohodlí. Kontrola stavu baterií probíhá skrze měření, přístroj pro tuto činnost nemá žádný zvláštní obvod. Postupujeme takto: nastavíme citlivost filmu na 100 ASA (důležité!!!) a nějakým neprůhledným předmětem (tedy ne záklopkou; nejlépe se osvědčuje prst, nic jiného tam nedrží) zakryjeme čidlo, dále na 10 - 15 sekund stiskneme tlačítko kontroly zdroje (kvůli delšímu zatížení zdroje, které právě vybité baterie nevydrží). Po uplynutí výše uvedeného času (za stálého tisknutí kontrolního tlačítka) stiskneme tlačítko pro měření a pohybujeme ovladačem kalkulátoru, dokud nezhasne červená dioda. Při dobrém stavu baterií by se měly vzájemně krýt kontrolní značky u clony f/8 a času 1/250 s. Pokud se nekryjí, je nutno baterie vyměnit. Při běžném používání vydrží baterie několik let.
Originální baterii není možno u nás (a možná že vůbec nikde) koupit, proto se jako ideální náhrada jeví následující řešení - do bateriového prostoru vložíme 3 baterie PX 625 o napětí 1,35 V a dva desetníky, abychom vyplnili zbývající prostor. Funguje to prostě bezvadně. Přístroj evidentně není náročný na zdroj - v rozmezí mezi 3 až 4 V pracuje s jakoukoli baterií, kterou se podaří vměstnat do bateriového prostoru. Tři baterie PX 625 mají dohromady 4,05 V; to je ale pouze teorie (měřil jsem mnohokrát). Při použití baterií o napětí 3 V je možné, že bude třeba expozimetr nakalibrovat, abychom ho nezbavili jeho klíčové vlastnosti, jíž je přesnost. Při použití 3 baterií PX 625 není kalibrace nutná.
Praxe
S expozimetrem se pracuje opravdu velmi dobře. Můj exemplář má výrobní číslo 27.152 (asi počet kusů od počátku výroby, jiný smysl to číslo nedává) a datum výroby 16. září 1989; koupen byl až 29.7.1992 (konkrétně v AZ Foto v pasáži Světozor ve Vodičkově ulici). Paragon nemám a na cenu si už nevzpomenu, nicméně nebyla to žádná horentní suma. Bez jediné opravy a teprve s druhou sadou baterií tedy Sverdlovsk "kroutí" už svou desátou sezónu. Protože mám samé TTL-kamery, používám externí expozimetr jen pro zcela netypické podmínky, např. pro noční snímky. Nejdelší čas, který mi Sverdlovsk změřil, byl v řádu minut - a zcela v pořádku. Je pochopitelné, že směrem k extrémně dlouhým časů přesnost měření klesá; žádné měření není zcela přesné pro časy kolem jedné hodiny a více (jenže při takových časech roste samozřejmě také tolerance k odchylkám a pár minut nic moc neznamená). Samozřejmě je nutno přístroj chránit před mechanickým poškozením (k tomu plně dostačuje originální futrál) a také před vlhkem. Nevšiml jsem si, že by expozimetru vadily teplotní výkyvy (ostatně o teplotním rozmezí se návod nezmiňuje ani slovem) - funguje stejně spolehlivě při +40°C u moře jako při -25°C v tuhé zimě v horách. Je to holt poctivá ruská práce...
Technické údaje
Technické údaje expozimetru přehledně shrnuje následující tabulka, jejíž předloha je - ovšem v ruštině - součástí návodu k použití.
Sverdlovsk 4 - technické údaje |
Obrazový úhel hledáčku (šířka x výška) |
12° x 8° |
Typ měřícího čidla: |
CdS |
Rozsah měření:
- svítivost
- osvětlení |
0,15 - 19 700 cd / m2
3,3 - 432 000 lx |
Rozsah citlivosti filmu:
- ASA
- DIN |
3 - 3 200
3 - 36 |
Rozsah expozičních hodnot:
- expoziční časy
- clonová čísla
- frekvence filmové kamery |
1/2000s - 2 hodiny
f / 1 - f / 45
8 - 125 obrázků / s |
Korekce expozice |
± 1 2/3 EV |
Rozměry
Hmotnost |
55 x 24 x 100 mm
0,12 kg |
Napětí zdroje |
3 - 4 V |
Typ baterie
- původní
- náhradní |
3PC53 (1x)
PX 625 (3x) |
Snímek hledáčku přístroje použit se svolením majitele Alfred´s Camera Page.
|