|
Ještě jednou Zenit
| |
Tato zrcadlovka je natolik „živá“, že se – i když se už léta nevyrábí – o ní neustále může diskutovat. Na všeobecný článek o Zenitech se sešlo tolik ohlasů (samozřejmě ne vždy příznivých), že jsme se rozhodli tuto otázku probrat ještě jednou, abychom některé sporné otázky uvedli na pravou míru, popřípadě doplnili další nově získané informace. |
Základním objektivem k Zenitu E byl Helios 44-2 (šestičočkový Gaussův objektiv ohniskové vzdálenosti 58 mm a světelnosti f / 2), ale v obchodech ve Východní Evropě se vyskytovala ještě jedna "sada", a sice s objektivem Industar 50 - 2 (tmelený triplet 50 mm f / 3,5); tento set představoval levnější alternativu, nicméně bylo více než vhodné si připlatit za Helios. V československých obchodech foto-kino byla však jako základní sada prezentována ta s objektivem Industar 50-2, i když Helios 44-2 se jako základní model vyskytoval častěji. Helios 44-2 má manuální clonu a antireflexní úpravu; vyskytuje se ve dvou variantách (vyráběl se v KMZ v Rusku a ve firmě BelOMO v Bělorusku), které se od sebe liší pouze průměrem závitu pro filtr: 52 mm (častěji) resp. 49 mm. Později (od 1972) se začal vyrábět Zenit EM, který měl objektiv Helios 44-M; ten měl automatickou clonu ovládanou kolíčkem (při polovičním stisku spouště objektiv zaclonil na předvolené clonové číslo). Nadále ale zůstával hledáček, který zobrazoval pouze cca 70% reálného obrazu (matnice měla i nadále velikost 28 x 20 mm), ačkoli byl obraz jasnější, bez temných rohů a zdál se tedy být větší…
Rozlišovací schopnost objektivu Helios 44-M přehledně ukazuje následující tabulka:
| Clona |
Střed obrazu |
Kraje obrazu |
| 2 |
40 |
35 |
| 2,8 |
45 |
40 |
| 4 |
45 |
40 |
| 5,6 |
50 |
45 |
| 8 |
60 |
50 |
| 11 |
60 |
50 |
| 16 |
55 |
50 |
K Zenitu existoval rozsáhlý systém výměnných objektivů od rybího oka až po teleobjektiv 1000 mm. Při použití objektivů 500 a 1000 mm nebylo možno používat vestavěný expozimetr, neboť čidlo bylo zastíněno. Na tyto dva případy upozorňuje jedna verze českého návodu k použití: "Při použití objektivů MTO 500 a MTO 1000 nelze u přístroje Zenit E používat zabudovaného expozimetru, protože přední objímky těchto objektivů zakrývají fotočlánek." Pokud se však porovnaly výsledky měření s jinými objektivy většího průměru (teleobjektivy i širokoúhlé) s měřením při namontovaném základním objektivu, expozimetr vykazoval značné odchylky, proto lze tvrdit, že měření spolehlivě (samozřejmě s vědomím limitované přesnosti vestavěného selénového expozimetru) fungovalo při použití objektivů tzv. "neextrémních" ohniskových vzdáleností - tedy cca v rozmezí 28 - 200 mm (staré sovětské širokoúhlé objektivy měly opravdu impozantní průměr - např. Mir 28 mm f / 3,5 měl přední objímku velikosti 62 mm(!), takže bylo nutno spíše kus od kusu zkoušet…).
Přetáčení filmu zpět do kazety patří ke zřetelným záporům přístroje. Je vybaven pouze točítkem a ne kličkou, jak je obvyklé, a navíc "traktor" zapadající do perforace filmu (jsa sovětsky ocelový) ji často poškodil natolik, že ve výsledku buď nešel film do kazety převinout, nebo se prostě přetrhl (tuto vlastnost měly hlavně sovětské černobílé filmy "Svema", které měly v jistém protikladu k vlastnostem sovětských fotopřístrojů velmi choulostivou "trhavou" podložku). Zvláštní výrobní nesoulad.
Sice nepodstatnou, ale velmi viditelnou vlastností je logo olympiády v Moskvě roku 1980. Jeden z mnoha podnětných příspěvků Josefa Hrubého zní takto: "Logem olympiády v Moskvě 1980 byl vybaven i typ Zenit E (Moje poznámka: Zenit E má logo olympiády na přední straně pod zpětným přetáčením vpravo od hledáčku při pohledu zepředu. Zenit EM má na tomto místě označení EM. Osobně jsem typ EM s logem olympiády nikdy
neviděl…)". Já ale ano, dokonce jsem ho vlastnil (a bohužel to nemohu dokázat, protože přístroj už nemám); logo olympiády je umístěno nad expozimetrem, na přední šikmé straně hranolu. Logem olympiády byl ostatně vybaven i typ E, a to dokonce ve dvou variantách, jedna s logem a druhá s nápisem Moskva 1980.
Kromě Zenitu E resp. EM se také vyráběl - i když u nás pokud vím neprodával - také Zenit B resp. BM. Tyto typy měly naprosto shodné vlastnosti jako E / EM, ale nebyly vybaveny žádným měřením světla. Zenit B se na Západě svého času prodával také jako Novoflex B (stejně jako existuje "maskovaný" Zenit E alias Revueflex E). Zenitů existuje (a hlavně existovalo) mnoho různých typů; přehled (jehož kompletnost však nelze spolehlivě ověřit) uvádí tabulka. Jsou uvedeny prokazatelně existující typy do konce 80. let a jak si lze všimnout, přes několik pokusů o jinou než "tradičně zeniťáckou" závěrku, je stále těžištěm a jakýmsi základem ona plátěná závěrka s omezeným rozpětím časů od 1/500 do 1/30 s. Dokonce se k ní po letech výrobce vrátil.
| Model |
Rok výroby |
Závěrka |
Další vlastnosti |
| Zenit E |
1961 - 1986 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont. |
Selénový expozimetr, matnice bez zaostřovacích pomůcek |
| Zenit EM |
1972 - 1984 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont. |
Selénový expozimetr, matnice s fresnelovou čočkou, automatická clona |
| Zenit B |
1968 - 1978 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Bez expozimetru, jinak stejný jako Zenit E |
| Zenit BM |
1972 - 1973 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Bez expozimetru, jinak stejný jako Zenit EM |
| Zenit 10 |
1981 - 1982 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Větší zrcátko, neotáčecí volič časů, závit pro stativ uprostřed |
| Zenit 11 |
1982 - 1990 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Stejný jako Zenit 10, ale s automatickou clonou |
| Zenit ET |
1981 - 1988 |
1/500 - 1/30,B
plátěná horizont.
|
Stejný jako Zenit 10/11 (pouze jiné označení) |
| Zenit TTL |
1977 - 1985 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Vnitřní měření světla (indikace ručičkou v hledáčku), automatická clona; od 1983 světlejší hledáček |
| Zenit 12 SD / XP |
1983 - 1990 |
1/500 - 1/30, B
plátěná horizont.
|
Stejný jako TTL, ale indikace měření pomocí diod, větší zrcátko |
| Zenit 16 |
1973 - 1977 |
1/1000 - 1/15, B
plátěná horizont.
|
Synchronizace blesku při 1/125s, 92% obrazu v hledáčku, TTL měření, indikace měření diodami |
| Zenit 15 |
1983 - 1985 |
1/1000 - 1/15, B
plátěná horizont.
|
Stejný jako Zenit 16, ale bez měření |
| Zenit 19 |
1979 - 1987 |
1/1000 - 1, B
kovová vertikální
|
TTL měření, indikace ručičkou, kovová vertikální elektronická závěrka |
| Zenit 18 |
1980 - 1986 |
1/1000 - 1, B
kovová vertikální
|
Stejný jako Zenit 19, ale také program priority clony |
| Zenit MT-1 |
1980 - 1986 |
1/1000 - 1, B
kovová vertikální
|
Modifikace Zenitu 19 pro vědecké účely |
Informace z propagačních materiálů výrobce a ze stránky
Andrey's Photographic Pages
Další neblahou vlastností - vlastně spíše konstrukční závadou - Zenitů byl chybně konstruovaný uzávěr zadní stěny, která se "díky" němu často otevírala právě v okamžiku, kdy se to nejméně hodilo. Před lety vyšel v časopise Fotografie i návod na jeho opravu. V tomto ohledu musím dát na jiné majitele, neboť se mi nikdy nic podobného nepřihodilo, přestože jsem závad na Zenitech viděl mnoho a mnoho.
Dnes vyráběné Zenity opravdu nepředstavují žádnou světovou špičku (ba ani se jí velmi vzdáleně neblíží), navíc do ČR se oficiálně nedovážejí a pořizovat si nový Zenit může být sice levné, ale z hlediska neexistujícího značkového servisu (aspoň o něm nevím a předpokládám, že pokud se k nám něco nedováží, tak se to tady ani neopravuje…) velmi nebezpečné. Sice Zenity dovážela firma Kalimex, ale nikde v žádném přehledu přístrojů (např. tematická příloha časopisu PhotoLife č.6 z června / července 2000) ani v obchodě je dnes neuvidíte, o značkovém servisu ani nemluvě (pokud existuje, pak je dobře utajen).
Pro úplnost připojuji ještě tabulku současného výrobního sortimentu Zenitů, a to přesně tak, jak ji uvádí webová stránka výrobce. Stará plátěná závěrka má pořád ještě (nebo spíše už zase) své pevné místo, a tudíž o nějaké přílišné progresivitě nelze mluvit. Jak se zdá, doba, kdy Zenity bylo možno spatřit v celém světě, asi nenávratně skončila… Ačkoli - možná že se blýská na lepší časy, neboť v aktuální nabídce se nedávno objevily také typy, které jsou opravdu více či méně srovnatelné s produkcí jiných značek (typy Km, Am 2 a APk) - dokonce se (konečně!) konstruktéři dokázali zbavit oné prehistorické závěrky…
| Model |
Závěrka |
Jiné vlastnosti |
| Zenit 122 |
1/500 - 1/30, B
mechanická horizontální
|
TTL měření, diodová indikace v hledáčku; opět pouze asi 70% obrazu; závit M42 |
| Zenit 122 b |
1/500 - 1/30, B
mechanická horizontální
|
Jako předchozí typ, pouze chybí samospoušť |
| Zenit 122 k |
1/500 - 1/30, B
mechanická horizontální
|
Jako typ 122, ale s K-bajonetem (Pentax) |
| Zenit 212 k |
1/500 - 1/8, B
elektronicky řízená horizontální
|
Poloautomatická expozice, K-bajonet, TTL měření, indikace v hledáčku |
| Zenit 312 m |
1/500 - 1/30, B
mechanická horizontální
|
Manuální přístroj, závit M42, TTL-měření, vlastně typ 122 s jiným designem… |
| Zenit 412 |
1/500 - 1/30, B
mechanická horizontální
|
Jako předchozí typ, pouze se snímačem DX-kódu (ale pouze 16 - 640 ASA !!! - dle údajů výrobce) |
| Zenit Am 2 |
1/1000 - 1s, B
elektronicky řízená lamelová
|
Manuální kamera s TTL-měřením (diody v hledáčku),rozsah citlivosti 25 - 1600 ASA, elektronická samospoušť, bez baterií pouze 1/125s a b, K-bajonet (pentax), hledáček s 92% reálného obrazu, korekce expozice ±2 EV, synchronizace blesku při 1/125s. |
| Zenit APk |
1/2000 - 1s, B
elektronicky řízená kovová vertikální
|
Integrální TTL-měření (diody v hledáčku), rozsah citlivosti 25 - 1600 ASA, manuální a poloautomatický režim (priorita clony), korekce expozice ±2 EV, synchronizace blesku při 1/125s, hledáček s 92% reálného obrazu, možnost multiexpozice; |
| Zenit Km |
automat. režim 1/2000 - 8s;
manuální režim 1/2000 - 1s, B
elektronicky řízená kovová vertikální
|
Manuální a automatický režim (s prioritou clony); snímač DX-kódu (50 - 5000 ASA), synchronizace blesku při 1/125s; samospoušť (9s), motorový posun filmu, hledáček s 92% reálného obrazu, elektronické počítadlo snímků |
Informace ze stránky výrobce
K prohlížení stránek výrobce Zenitů, tedy koncernu KMZ: je třeba se podívat na anglickou a zároveň na ruskou verzi, protože se od sebe navzájem liší v uváděném sortimentu (hlavně u novějších modelů); je to sice divné, ale je to tak (taky mi to přišlo neuvěřitelné). Na závěr bych rád poděkoval Josefu Hrubému i jiným čtenářům, kteří reagovali na první článek a tím podnítili můj další zájem o tuto dozajista velmi zajímavou otázku. Za nepřesnosti v prvním článku se zároveň omlouvám.
|
