Začátečník	Pokročilý	Profesionál
Prostor pro experimentování Programátorská laboratoř
		Budete potřebovat přibližně 45 minut		Operační systém použitý v příspěvku: Windows 2000 Vývojové nástroje: Visual Basic 6.0, Visual Basic .NET

	Přehrávání animací počítačového pomocníka
	Současná deklarace a inicializace proměnné
	Vytvoření distribuční jednotky aplikace
	Pokročilé použití operátorů

Přehrávání animací počítačového pomocníka

Přehrávání animací počítačových pomocníků, kterých základy spočívají na technologii MS Agent 2.0, má na starosti metoda Play. Obecné použití metody má tuto podobu:

agent.Characters ("CharacterID").Play "AnimationName"

Jak můžete vidět, metoda disponuje jediným parametrem (AnimationName), jenž specifikuje název animace, která se má přehrát. Kdybychom například chtěli, aby nám pomocník zatleskal, použijeme tento programový kód:

Agent1.Characters.Load "Pomocník1", "genie.acs"

Dim pomocník As Object

Set pomocník = Agent1.Characters("Pomocník1")

pomocník.Show

pomocník.Speak "Gratuluji vám!"

pomocník.Play "Congratulate"

Výsledek můžete vidět na obr. 1.

Obr. 1 – Přehrání vybrané animace pomocníka použitím metody Play

Sady animací, které podporují standardní počítačoví pomocníci (jako je například čarovný džin či kouzelník Merlin) můžete získat z dokumentu Agent: Platform SDK, jenž si můžete stáhnout z webové stránky www.microsoft.com/msagent/.

Zpět na obsah

Současná deklarace a inicializace proměnné

Visual Basic .NET uvádí nový a nutno říci, že mnohem rychlejší a efektivnější způsob procesu deklarace a následní inicializace proměnných. Oba tyto parciální úkony můžete od nynějška spojit dohromady, protože VB .NET vám dovoluje proměnné ihned při deklaraci inicializovat. Nejdříve se ovšem podívejme, jaká byla situace při deklaraci a inicializaci proměnných před příchodem VB .NET:

Dim proměnná1 As Integer

'deklarace proměnné s názvem proměnná1

proměnná1 = 1024

'inicializace proměnné

Teď se podívejme, jak lze oba kroky spojit (ovšem pamatujte, že pouze ve VB .NET!):

Dim proměnná1 As Integer = 1024

Pokud se rozhodnete pro současnou deklaraci a inicializaci proměnných, nejenom, že si ušetříte trochu psaní, ale můžete snadno optimalizovat svůj programový kód.

Zpět na obsah

Vytvoření distribuční jednotky aplikace

V tomto tipu si ukážeme, jak k stávajícímu projektu (resp. řešení) VB .NET přidat distribuční jednotku. Postupujte dle následujících instrukcí:

1. Otevřete ve VB .NET váš projekt.
2. Vyberte nabídku New, ukažte na položku Add Project a vyberte příkaz New Project.
3. Objeví se dialogové okno Add New Project. V části Project Types vyberte položku Setup and Deployment Projects a v oddílu Templates označte ikonu s názvem Setup Wizard. Pokud chcete, můžete zadat i název pro distribuční jednotku. Po všech úpravách by mělo dialogové okno vypadat jako to z obr. 2.

Obr. 2 – Přidání nového projektu do stávajícího řešení

4. Po klepnutí na tlačítko OK se na obrazovce objeví průvodce (Setup Wizard). V prvním kroku není co provádět a proto můžete aktivovat tlačítko Next.
5. Ve druhém kroku vám průvodce nabídne, abyste si vybrali typ distribuční jednotky, kterou si přejete vytvořit. My zde vybereme první položku Create a setup for a Windows application (předpokládám, že vyvíjíte aplikaci pro Windows). Situaci demonstruje obr 3.

Obr. 3 – Bližší specifikace typu vytvářeného projektu

6. Ve třetím kroku je zapotřebí určit, které součásti chceme zahrnout do distribuční jednotky. Pro potřeby tohoto ilustračního příkladu bude stačit, když zatrhněte první položku (Primary output from jméno_vaší_aplikace). Po výběru klepněte na tlačítko Next.
7. Ve čtvrtém kroku se vás průvodce zeptá, zdali chcete do distribuční jednotky zahrnout i jiné typy souborů, například textové soubory typu ReadMe nebo soubory s nápovědou. Chcete-li přidat dodatečné soubory, klepněte na tlačítko Add a vyhledejte je. Pokračujte aktivací tlačítka Next.
8. V posledním kroku průvodce shrne všechny informace, které jste mu poskytli v předchozích krocích. Nakonec klepněte na tlačítko Finish.

Posléze průvodce přidá do VB .NET nový projekt s distribuční jednotkou. Tuto skutečnost můžete spatřit, když se podíváte do okna Průzkumníka řešení (Solution Explorer) (obr. 4).

Obr. 4 – Okno Průzkumníka řešení po přidání projektu s distribuční jednotkou

Ještě předtím, než se dostaneme k popisu okna FileSystem, se podíváme do okna s vlastnostmi projektu s distribuční jednotkou (jde o okno Properties Window). Zde můžete změnit hodnoty několika zajímavých vlastností, jako je třeba jméno autora (Author), popis distribuční jednotky (Description), či informace o výrobci (Manufacturer).

Jestliže v okně Properties Window tyto vlastnosti nevidíte, ujistěte se, že je v Průzkumníkovi řešení (Solution Explorer) vybrána položka s názvem vašeho projektu s distribuční jednotkou.

Průvodce pro vás také otevře okno FileSystem, které je rozděleno na dvě části. V levé části můžete vidět strukturu souborového systému tak, jak bude tato nainstalována na cílové počítačové stanici. V opozitní části se zobrazuje seznam položek, které tvoří obsah jednotlivých uzlů souborové struktury.

Abyste vytvořili zástupce pro aplikaci, jenž bude po instalaci aplikace na cílovém počítači umístěn na ploše, proveďte toto:

1. Ujistěte se, že v levé části okna FileSystem je vybrána položka Application Folder.
2. V pravé části okna FileSystem klepněte pravým tlačítkem myši na položku Primary output from jméno_vaší_aplikace.
3. Z kontextové nabídky vyberte první položku Create Shortcut to Primary output from jméno_vaší_aplikace.
4. Vytvoří se zástupce, kterého název můžete ihned přepsat třeba na Moje aplikace (obr. 5).

Obr. 5 – Vytvoření zástupce pro aplikaci

5. Ikonu zástupce přetáhněte na ikonu složky User´s Desktop, která se nachází v levé části okna FileSystem (obr. 6).

Obr. 6 – Přemístění zástupce do složky User´s Desktop

6. Zvolte nabídku Build a vyberte příkaz Build Název_distribuční_jednotky.

Podívejte se do složky vašeho projektu, kde by se měla nacházet i složka se soubory pro distribuční jednotku. Spustíte-li soubor Setup, bude aktivována instalační procedura. Po instalaci bude na plochu uložen soubor se zástupcem, po spuštění kterého se rozběhne samotná aplikace. Dobrá práce!

Sestavování distribučních jednotek je zcela jistě zajímavá práce, a proto se s ní střetnete také v sekci Téma měsíce v některém z příštích vydání vaší oblíbené programátorské rubriky.

Zpět na obsah

Pokročilé použití operátorů

VB .NET vám dovoluje efektivnější použití hlavních operátorů ve spojení s přiřazovacím příkazem. Mezi hlavní operátory patří:

• operátor pro sčítání (+),
• operátor pro odčítání (-),
• operátor pro násobení (*),
• operátor pro dělení (/),
• operátor pro celočíselné dělení (\),
• operátor pro umocňování (^) a
• operátor pro řetězení (&).

Pomocí pokročilého použití uvedených operátorů můžete příkaz:

x = x + 1

zapsat jako:

x += 1

Podobná je situace i při použití dalších operátorů (tab. 1).

Tab. 1.

Standardní forma příkazu	Pokročilá forma příkazu
x = x - 1	x -= 1
x = x * 1	x *= 1
x = x / 1	x /= 1
x = x \ 1	x \= 1
x = x ^ 1	x ^= 1
x = x & "text"	x &= "text"

Opět se vám tedy naskýtá příležitost pro ušetření námahy a zabezpečení efektivnějšího běhu vašich aplikací.

Zpět na obsah

Ján Hanák