Jak jste si již v předchozím díle mohli všimnout, ukázali jsme si jednoduchý příklad, který nám vypsal informace o nastavení PHP. Již v tomto příkladě si můžete všimnout značek <? a ?>. Tyto značky vymezují prostor, ve kterém se bude provádět PHP kód. Jednoduše řečeno (pro laiky), můžete to přirovnat například tagu <body></body>, do kterého vepisujeme veškerý HTML kód. Nyní si ukážeme všechny způsoby, jak začlenit PHP kód do stránek.
Nezapomeňte, že všechny skripty musí mít koncovku .php, aby je mohl webový server "vykonat"!
Jak jste si již mohli všimnout v PHP se oddělují jednotlivé příkazy středníkem ( ; ) stejně jako například v Perlu. Chceme-li napsat dva příkazy můžeme použít dvou variant:
<? echo "Jeden příkaz" ?> <? echo " Druhý příkaz" ?>
nebo
<? echo "Jeden příkaz"; echo " Druhý příkaz"; ?>
Opět jednoduše řečeno se jedná o místo, kde uchováváme hodnoty. S těmito hodnotami můžeme následně pracovat. Můžeme proměnné mezi sebou násobit, sčítat, spojovat texty atd.
Proměnné zapisujeme pomocí znaku $, za kterým následuje název proměnné.
Název proměnné musí začínat písmenem nebo podtržítkem, za kterým následuje libovolný počet písmen, podtržítek nebo číslic. Názvy bychom měli také psát bez diakritiky (háčků a čárek) a v názvech nesmíme dělat mezery. PHP je také citlivé na velikosti písmen v názvu proměnné. Proměnná $Test a proměnná $test jsou dvě různé proměnné. Vhodné názvy jsou tedy:
<? $_Ahoj = "Vitej..."; $Cas = "18:12:20"; $id = 1; ?>
A nevhodný název proměnné:
<? $12letadel = "Vitej..."; ?>
Hodnoty proměnných můžou mít následující typy:
Na hodnoty proměnných se můžeme také odkazovat (proměnná se odkazuje na hodnotu jiné proměnné).
<? $hodnota = 10; $hodnota2 = &$hodnota; echo $hodnota2; ?>
Již v předchozích příkladech používáme příkaz (funkci) echo, která umožňuje vypsat obsah proměnné nebo text, který se nachází v závorkách.
Hodnoty zapisujeme do uvozovek nebo apostrofů. Rozdíl mezi uvozovkou a apostrofem je v tom, že pokud vypíšeme hodnotu proměnné v uvozovkách, zobrazí se hodnota proměnné, ovšem pokud použijeme apostrofy, zobrazí se název proměnné. Vše si ukážeme na příkladě:
<? $nazev = "Název proměnné"; // Dosadí místo $nazev hodnotu této proměnné echo "Obsah proměnné $nazev je $nazev"; // Vypíše název proměnné echo 'Obsah proměnné $nazev je $nazev'; ?>
Již zde najdou uplatnění tzv. escape sekvence (zpětné lomítko - /), které umožňují vypsat název proměnné a její hodnotu.
<? $nazev = "Petr"; // Dosadíme zpětné lomítko před název proměnné echo "Obsah proměnné \$nazev je $nazev"; ?>
V následující tabulce naleznete seznam dalších užitečných escape sekvencí.
Sekvence | Význam |
---|---|
\n | Vypíše novou řádku. |
\r | V překladu se jedná o "návrat vozíku". |
\t | Vypíše tabulátor. |
\\ | Vypíše zpětné lomítko. |
\$ | Vypíše znak dolaru. |
\" | Vypíše znak uvozovky. |
Jedná se o celé číslo nabývající hodnot od -2 147 483 648 do +2 147 483 647.
Jedná se o číslo s desetinnou čárkou nabývající hodnot přibližně od -1.8·10308 do +1.8·10308.
Jedná se o hodnotu True/False (pravda/nepravda). Tento typ můžeme použít například při porovnávání řetězců, o kterém si povíme v dalších dílech.
Pole je datový typ, který může obsahovat několik hodnot (string, integer, atd.). Tyto hodnoty jsou poté dostupné pomocí klíče (indexu), který se uvádí do hranatých závorek.
Jednoduché pole můžeme vytvořit následovně:
<? $pole[] = "PHP"; $pole[] = "je"; $pole[] = "skvělé!"; ?>
Pokud nebude určeno jinak, jsou všechny klíče číslovány od nuly. To znamená, že k první hodnotě (hodnotě PHP) se dostaneme pomocí $pole[0].
<? $pole[] = "PHP"; $pole[] = "je"; $pole[] = "skvělé!"; echo $pole[0]; ?>
Jako klíč můžeme použít nejen číslo, ale také textový řetězec. Získáme tak asociativní pole.
<? $pole["nazev"] = "PHP"; $pole["popis"] = " je skvělý programovací jazyk !"; ?>
Pole můžeme inicializovat také pomocí následující funkce:
<? $pole = Array("PHP", " je skvělý programovací jazyk !"); echo $pole[0]; ?>
Nebo můžeme vytvořit asociativní pole (tento způsob můžeme také použít při určení vlastního názvu klíče):
<? $pole = Array("nazev" =>"PHP", "popis" => " je skvělý programovací jazyk !"); echo $pole["nazev"]; ?>
Pokud budeme chtít zjistit počet prvků pole, můžeme využít funkci Count(<<nazev pole>>). Pomocí funkce Reset(<<nazev pole>>) přesuneme ukazatel na první prvek pole. O pokročilejší práci s poli si povíme v dalších dílech.
Někdy se nám může stát, že potřebujeme změnit typ proměnné, například string na typ integer. Můžeme tedy použít následující kód:
<? $hodnota = 10; $hodnota_string = (string) $hodnota; ?>
Nebo můžete využít funkce SetTyp(<<název proměnné>>,"<<typ>>"). Jako typ můžeme použít string, int (integer), bool (boolean), float (double), array, object. Hodnoty v závorkách určují názvy ve starší verzi PHP (< 4.2.0).
V době, kdy píšeme nějaký skript, může nám vše být jasné (chápeme jeho funkčnost). Problém nastává v případě, že máme ve skriptu po určité době provést úpravy. Pomocí komentářů si můžeme u všech funkcí a příkazů napsat poznámky, které nám v budoucnu princip skriptu objasní. Na výběr máme ze dvou druhů komentářů.
<? // Jednoduchá poznámka na jeden řádek. $jmeno = "Petr"; echo $jmeno; ?>
<? /* Název: Komentář na více řádků Autor: Petr Rympler E-mail: peta@webguru.cz Rok: 2002 */ $jmeno = "Petr"; echo $jmeno; ?>
Pro tento díl to bude vše. V příštím díle si povíme něco o operátorech a řídících strukturách.