K první jmenované skupině není prakticky co dodávat. Všechny DOS rezidentní viry pod Windows samozřejmě mají svá omezení. Dokáží se šířit jen v "DOSovském okně", ve kterém běží nějaká aplikace pro DOS. Typickým příkladem může být souborový manažer M602. Společně s uzavřením okna končí i život viru. Důležité je poznamenat, že souborový virus pro MS DOS se šíří pouze v rámci jednoho DOS okna, ve kterém byl aktivován. Pokud je souborový virus spuštěn přes nějakou aplikaci typu "Průzkumník" (Explorer), nemá šanci. O něco větší šance má souborový virus, který se stačí zavést dříve, než samotný operační systém Windows. To si může zajistit například napadením souboru WIN.COM. Pokud se tak stane, dokáže se takový virus šířit v jakémkoliv "DOSovském okně". Má to však i jednu nevýhodu. Monstrum, jakým je Windows, totiž kvůli tomuto "drobečku" - viru, musí naběhnout v daleko pomalejším režimu, který vyhovuje viru. Windows 95 na tento fakt dokonce vůbec neupozorní. Windows 98 už ano:

Po stisknutí tlačítka ANO se zobrazí trošku detailnější informace:

K zmiňovanému problému samozřejmě dochází pouze v případě, že se jedná o paměťově rezidentní souborový virus pro DOS, či boot virus, který je vždy paměťově rezidentní. Další skupinou jsou viry, které pracují "na půl". Do této skupiny patří například klasický virus OneHalf.3544, který pod operačním systémem MS DOS napadá soubory pouze na disketách. Na pevném disku se zajímá pouze o jeho zaváděcí sektor. V případě, že je nedostupný, napadá soubory i na disku. To je i případ Windows. OneHalf tedy pod Windows napadá pouze soubory - zaváděcí sektor pevného disku je nepřístupný. Poslední jmenovaná skupina virů to řeší s Windows rychle a rázně. Po spuštění takového viru obdržíme ihned zprávu o chybě v chodu programu. DOS viry doporučuji odstraňovat pomocí "bootovací" diskety, která by měla kromě základních nástrojů (FORMAT, FDISK atd.) obsahovat i antivirový program.