Přitom význam použití rádia, šifrovacích strojů, zpravodajství, atd. nesmírně stoupal. Jinými slovy, kde není spojení, tam není velení. Válčící mocnosti však spoléhaly na dešifrování, aby předpověděly další nepřátelské přesuny nebo plány.

Člověk, který byl řídící osobností v (de)šifrování během obou světových válek a mohl být nazvaný praotcem americké kryptologie, byl Williem F. Friedman (1891-1969). Jeho původní jméno bylo Wolfe Friedman a narodil se 24. září, 1891 v Kishiněvu v Rusku. On byl nejstarším synem Bedřicha a Rosy Friedmanových. Jeho křestní jméno bylo, bohužel, změněno na William, když se rodina vystěhovala do Ameriky v roce 1891. Ta se usadila v Pittsburghu a v roce 1909 tam William absolvoval střední školu. Později se Friedman nechal kupodivu zapsat v Michiganské zemědělské koleji, nicméně později zjistil, že zemědělství není tím oborem, ve kterým by on opravdu pracoval s láskou a nadšením. Vždy a všude v jeho dosavadním životě vždy miloval studium složitých věcí a rád řešil obtížné problémy. Proto tedy opustil kolej a přihlásil se na genetiku v Cornell University. Po dokončení jeho vzdělání se měl Friedman stát odborníkem v genetice na farmách ve státě Illinois.

Během svého pobytu zde Friedman také pracoval ve svém volném času na zkoušení kryptologů, aby dokázal, že Bacon dopsal Shakespearovy práce pomocí své vlastní [Baconovy ?] šifrované znělky v Shakespearových hrách. Zanedlouho se však vědecké studium kryptografie stalo tím, co Friedman cítil jako práci, ze které by měl kromě příjmu navíc i radost. Opravdu se těšil, že by v kryptografii mohl něco podstatného vykonat. Kvůli jeho hvězdnému úspěchu při rozbíjení tehdejších šifer se Friedman později, kolem roku 1917, stal hlavou oddělení šifrovacího. (Department of Ciphers).

Během této doby se Amerika zapojila do bojů první světové války. Zachycená odposlechnutá vojenská hlášení protivníka byla předávána Friedmanovi a načež měl úspěchy v luštění některých nepřátelských šifer. Získával spolehlivou reputaci a stal se slavným instruktorem kryptografie, stejně jako uznávaným autorem na postu vědeckého studia tohoto oboru. Zatímco probíhalo vyučování armádních důstojníků mezi roky 1917- 1918, Friedman psal příručky, ve kterých byl jedním z prvních badatelů, kdo užíval matematické principy k vědeckému studiu kryptografie.

Rokem 1920 začínalo období, během kterého v oboru dominovaly vynálezy různorodých mechanických šifrovacích strojů, zejména typů, majících složená oběžná kola (šifrovací disky), generující mnohem komplikovanější šifry, než bylo známo kdykoliv předtím. Jako náčelník oddělení kryptoanalytiků armádních spojovacích vojsk (Army Signal Corps), využíval Friedman matematiku, aby zkonstruoval nové šifrovací stroje a ihned sám zkoušel jejich kódy drtit, aby osobně prověřil kvalitu jimi produkovaných šifer. Přitom naznačil teoretické základy pro návrh tehdejšího nejmodernějšího rotačního šifrovacího stroje. (později byl stroj nazván Sigaba a byl samozřejmě využit i při vylodění Spojenců v Normandii v roce 1944 a v celém průběhu bojů na takzvané Západní frontě).

Uprostřed roku 1930 byla Friedmanova odborná zdatnost využita k pokusu o rozbití tehdejších japonských šifer, zvláště těch používaných pro diplomatickou činnost v Tokiu (úkolem kryptografů bylo rozluštit tehdy standardně využívané šifrované rádiové spojení mezi japonským ministerstvem zahraničí v Tokiu a japonskými zastupitelskými misemi ve třetích zemích).

BIBLIOGRAFIE: Russell, Francis: Tajná válka. Alexandria, VI: Time-Life Books Inc., 1981.

Poznámka 1: Alexandria je jižním předměstím Washingtonu a leží již ve státě Virginia. V Alexandrii se nachází vrchní vojenské velitelství Spojených Států, známý Pentagon. P.K.

Kopie japonské Purple Machine, zhotovené Friedmanovou kryptografickou skupinou, byly z odborného hlediska naprostým unikátem. Američanům se nikdy nepodařilo ukořistit ani jeden původní [japonský] exemplář Purple Machine. Japonský velvyslanec ve Washingtonu dokonce dostal několik hodin před útokem na Pearl Harbour šifrovanou depeši, nařizující zničit na japonském velvyslanectví všechen šifrovací materiál, včetně strojů Purple Machine. Američané však dokázali tutéž depeši rozluštit na "svých vlastních exemplářích" Purple Machine.

„To znamená válku !“ prohlásil tehdy americký prezident F.D.Roosevelt, když mu byla předána rozluštěná depeše z Tokia, nařizující velvyslanci zlikvidovat všechen šifrovací materiál i stroje. Přesto byli Američané útokem na Pearl Harbour překvapeni. Anebo své překvapení jenom předstírali a umožnili Japoncům, aby udělali útočnou válečnou operaci oni. Navzdory Ženevské konvenci, kterou podepsalo i Japonsko, byl Pearl Harbour přepaden bez předchozího formálního vyhlášení války, překvapivým (ale také ukvapeným) leteckým útokem, jehož se zúčastnilo šest japonských letadlových lodí. Havajská námořní základna Pearl Harbour je totiž od Japonských břehů vzdálena asi 7000 kilometrů. Jiný způsob překvapivého útoku, než masové nasazení letadlových lodí, by k úspěchu téměř jistě nevedl.

Vraťme se však na závěr k americkým exemplářům stroje Purple Machine. Stroj byl zkonstruován nikoliv jako přímá kopie obdobného japonského šifrovacího stroje (ten se Američanům ukořistit nepodařilo), ale jako pomůcka pro luštění zpráv v Purpurovém kódu. Jelikož tato, americkými kryptografy několikrát předělávaná pomůcka, skutečně umožňovala luštění zpráv v Purpurovém kódu, byla Friedmanova skupina přesvědčena, že zhotovený model Purple Machine je správný. Jenže samotný model Purple Machine k rozluštění Purpurového kódu nestačil. K šifrovacímu stroji bylo nutné zjistit šifrovací klíče, které Japonci měnili každý den (naštěstí pro Američany s periodou 10 dní). Když bylo nastřádáno dostatečné množství nerozluštěných japonských depeší, zachycených tentýž den, začala teprve Friedmanova skupina vnikat do logiky japonského šifrování, až nakonec celé klíče (platné jen pro určité dny) úspěšně rekonstruovala a pak už dokázala rozluštit všechny japonské depeše, odposlechnuté v tento den.