8
Referent: Ing. Vßclav Zφka, tel.: 257 04 31 97
Koncem roku 2002 byla po p°edchozφm souhlasu Pracovnφ skupiny Φ. I V²boru OECD pro fiskßlnφ zßle₧itosti (WP1 CFA OECD) schvßlena samotn²m CFA OECD aktualizace vzorovΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ ("2002 Update"), kterß je vypracovßvßna v rßmci Organizace pro ekonomickou spoluprßci a rozvoj. 20. ledna 2003 tento dokument formßln∞ odsouhlasφ i Rada OECD.
Cφlem tohoto sd∞lenφ je informovat o v²znamn∞jÜφch zm∞nßch, ke kter²m na zßklad∞ tΘto aktualizace dochßzφ, a to nejen v rßmci samotnΘho textu jednotliv²ch Φlßnk∙ vzorovΘ smlouvy, ale i komentß°e k nim.
V Φlßnku 3 (VÜeobecnΘ definice) dochßzφ pouze k technickΘ zm∞n∞ v definici v²razu "stßtnφ p°φsluÜnφk", a to pro p°φpad fyzick²ch osob. V²raz bude ve vztahu ke smluvnφmu stßtu zahrnovat ka₧dou fyzickou osobu, kterß je stßtnφm obΦanem nebo p°φsluÜnφkem tohoto smluvnφho stßtu. Definice je tedy rozÜφ°ena o koncept tzv. "citizeneship", a to z d∙vodu toho, ₧e je tento Φast∞ji pou₧φvßn v n∞kter²ch stßtech ne₧ tzv. "nationality".
╚lßnek 13 (Zisky ze zcizenφ majetku) se rozÜi°uje o novΘ ustanovenφ pojednßvajφcφ o zda≥ovßnφ zisk∙ ze zcizenφ urΦitΘho druhu akciφ. TakovΘ nebo obdobnΘ ustanovenφ ji₧ n∞kterΘ ΦeskΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ obsahujφ.
P°edm∞tnΘ ustanovenφ znφ nßsledovn∞: Zisky, kterΘ pobφrß rezident jednoho smluvnφho stßtu ze zcizenφ akciφ, jejich₧ hodnota se odvozuje z vφce jak 50 procent, p°φmo nebo nep°φmo, z nemovitΘho majetku umφstn∞nΘho ve druhΘm smluvnφm stßt∞, mohou b²t zdan∞ny v tomto druhΘm stßt∞.
Tuto ustanovenφ zajiÜ¥uje, ₧e zisky ze zcizenφ takov²ch akciφ a zisky ze zcizenφ nemovitΘho majetku, kter² ve skuteΦnosti p°edstavuje zßklad hodnoty dan²ch akciφ (zda≥ovßnφ t∞chto zisk∙ je upraveno odstavcem 1 Φlßnku 13), podlΘhajφ zdan∞nφ v tomtΘ₧ stßt∞.
Na zßklad∞ tohoto ustanovenφ je povoleno zda≥ovat celkov² zisk ze zcizenφ akciφ, i kdy₧ se Φßst hodnoty p°edm∞tn²ch akciφ odvozuje z jinΘho majetku, ne₧ je nemovit² majetek umφst∞n² v danΘm stßt∞.
UrΦenφ toho, zda akcie spoleΦnosti pobφrajφ vφce ne₧ 50 procent svΘ hodnoty, p°φmo nebo nep°φmo, z nemovitΘho majetku umφst∞nΘho ve smluvnφm stßt∞ se uskuteΦ≥uje porovnßnφm hodnoty takovΘho nemovitΘho majetku ve vztahu k hodnot∞ vÜeho majetku vlastn∞nΘho spoleΦnostφ, ani₧ by se braly do ·vahy dluhy nebo jinΘ finanΦnφ zßvazky spoleΦnosti, a¥ zajiÜt∞nΘ Φi nezajiÜt∞nΘ zßstavnφm prßvem na p°φsluÜn² nemovit² majetek.
Je z°ejmΘ, ₧e toto ustanovenφ m∙₧e b²t p°i dvoustrann²ch jednßnφch pop°. rozÜφ°eno nap°. i na zcizenφ podφl∙ na spoleΦnostech, kterΘ nevydßvajφ akcie, m∙₧e se dohodnout snφ₧enφ nebo naopak nav²Üenφ uvßd∞nΘ procentnφ hodnoty, atd.
Do vzorovΘ smlouvy se vklßdß zcela nov² Φlßnek 27 (Pomoc p°i v²b∞ru danφ), kter² stanovuje pravidla, na zßklad∞ kter²ch se mohou smluvnφ stßty dohodnout, ₧e si budou vzßjemn∞ poskytovat danou pomoc. Jde o rozsßhl², osmi odstavcov² Φlßnek, kter² vÜak bude ╚eskß republika zahrnovat do sv²ch smluv pouze v t∞ch p°φpadech, kdy bude z°ejmΘ, ₧e da≥ovß sprßva druhΘho stßtu bude s to efektivn∞ takovou pomoc ╚eskΘ republice poskytovat, kdy p°φpadnß pomoc bude ve vyvß₧en² prosp∞ch obou zemφ, kdy obchodnφ a investiΦnφ toky mezi ob∞ma stßty dostateΦnΘ opodstatnφ tuto formu pomoci, apod.
Na zßklad∞ tohoto Φlßnku nenφ pomoc omezena pouze na dan∞, na kterΘ se smlouva vztahuje, ale Φlßnek 27 se uplat≥uje ve vztahu ke vÜem danφm uklßdan²m jmΘnem smluvnφch stßt∙, jejich ni₧Üφch sprßvnφch ·tvar∙ nebo mφstnφch ·°ad∙, vΦetn∞ ·rok∙, pokut, penßle, apod., kterΘ se vß₧ou k danΘ dlu₧nΘ Φßstce.
Novelizovan² komentß° k Φlßnku 1 (Osoby, na kterΘ se Smlouva vztahuje) potvrzuje tu skuteΦnost, ₧e hlavnφm smyslem mezinßrodnφch smluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ je podpo°it v²m∞nu zbo₧φ a slu₧eb, pohyb kapitßlu a osob, a to prost°ednictvφm vylouΦenφ mezinßrodnφho dvojφho zdan∞nφ p°φjmu a pop°. majetku. SouΦasn∞ jednoznaΦn∞ stanovuje, ₧e smyslem da≥ov²ch smluv je i zabrßnit vyh²bßnφ se da≥ovΘ povinnosti a da≥ov²m ·nik∙m.
V tΘto souvislosti komentß° zmi≥uje problematiku zneu₧φvßnφ existence da≥ov²ch smluv r∙zn²mi subjekty, kterΘ se nap°. sna₧φ prost°ednictvφm um∞l²ch konstrukcφ zajistit si jak v²hody vypl²vajφcφ z domßcφch prßvnφch p°edpis∙, tak da≥ovΘ ·levy vypl²vajφcφ z uzav°en²ch mezinßrodnφch smluv, kterΘ by nebyly jinak dostupnΘ (vyu₧φvßnφ tzv. "conduit company", apod.).
Komentß° jasn∞ zmi≥uje, ₧e stßt nemusφ za takov²chto okolnostφ poskytnout v²hody vypl²vajφcφ z danΘ da≥ovΘ smlouvy. Rovn∞₧ tak uvßdφ, ₧e vnitrostßtnφ pravidla a zßkonnß ustanovenφ namφ°enß proti da≥ov²m ·nik∙m (nap°. p°evaha podstaty nad formou, apod.) nejsou dotΦena ustanovenφmi mezinßrodnφch smluv a nejsou tak s nimi v rozporu.
Komentß° k Φlßnku 5 (Stßlß provozovna) se, krom∞ jinΘho, dopl≥uje o n∞kolik p°φklad∙, kterΘ ilustrujφ koncept stßlΘ provozovny tak, jak je v souΦasnΘ dob∞ konstruovßn.
V²raz "mφsto k v²konu Φinnosti" (place of business) zahrnuje jakΘkoliv budovy, za°φzenφ, provozovny, atd., kterΘ se vyu₧φvajφ k v²konu Φinnosti podniku. Mφsto k v²konu Φinnosti vÜak m∙₧e rovn∞₧ existovat, jestli₧e nenφ k dispozici ₧ßdnΘ za°φzenφ, nebo pokud k v²konu takovΘ p°φmo vykonßvanΘ Φinnosti takovΘto za°φzenφ nenφ vy₧adovßno. K tomu, aby existovalo mφsto k v²konu Φinnosti,je tedy postaΦujφcφ pouhß skuteΦnost, ₧e podnik mß k dispozici urΦitou Φßst prostoru, kterß je vyu₧φvßna k jeho Φinnosti. Nevy₧aduje se tedy ₧ßdnΘ zßkonnΘ prßvo, prßvnφ vztah k vyu₧φvßnφ tohoto mφsta. Z toho vypl²vß, ₧e stßlß provozovna m∙₧e nap°. existovat i tehdy, jestli₧e podnik nezßkonn∞ zabφrß urΦitΘ mφsto, kde vykonßvß svoji Φinnost. Nenφ souΦasn∞ ani d∙le₧itΘ, zda mφsto k v²konu Φinnosti je podnikem vlastn∞no, zda je mu pronajato, apod.
Pouhß p°φtomnost podniku na urΦitΘm mφst∞ vÜak nutn∞ nemusφ vΘst k zßv∞ru, ₧e toto mφsto je tomuto podniku k dispozici. Toto lze ilustrovat nap°. nßsledujφcφm p°φkladem podniku, kter² se zab²vß silniΦnφ p°epravou a kter² ka₧d² den vyu₧φvß naklßdacφ rampu ve skladu zßkaznφka, a to za ·Φelem dodßnφ zbo₧φ nakoupenΘho tφmto zßkaznφkem. V tomto p°φpad∞ nem∙₧e b²t toto mφsto pova₧ovßno za mφsto, kterΘ je podniku k dispozici a nevytvß°φ tak stßlou provozovnu tohoto p°epravnφho podniku.
Druh² p°φklad, kter² s danou problematikou souvisφ, je nap°. p°φpad zam∞stnance spoleΦnosti, kterΘmu je dlouhodobΘ povoleno vyu₧φvat kancelß° v ·st°edφ jinΘ spoleΦnosti (nap°. dce°inΘ spoleΦnosti), a to za ·Φelem kontroly toho, ₧e druhß spoleΦnost dodr₧uje svΘ zßvazky vypl²vajφcφ z kontraktu uzav°enΘho s prvn∞ uvedenou spoleΦnosti. V takovΘm p°φpad∞ zam∞stnanec vykonßvß Φinnosti souvisejφcφ s Φinnostφ svΘho zam∞stnavatele a kancelß°, kterß je mu k dispozici v ·st°edφ druhΘ spoleΦnosti vytvß°φ stßlou provozovnu tohoto zam∞stnavatele (avÜak za p°edpokladu, ₧e Φinnosti vykonßvanΘ v tΘto kancelß°i nejsou pouhΘho p°φpravnΘho a pomocnΘho charakteru).
Jestli₧e charakter Φinnosti podniku je takov², ₧e se podnik za ·Φelem v²konu svΘ Φinnosti pohybuje mezi r∙zn²mi mφsty, b²vß obtφ₧nΘ urΦit zda existuje jedno "mφsto k v²konu Φinnosti" (samoz°ejm∞, jestli₧e jsou vyu₧φvßna dv∞ mφsta k v²konu Φinnosti a jsou spln∞ny ostatnφ po₧adavky stanovenΘ Φlßnkem 5, mß podnik dv∞ stßlΘ provozovny). Komentß° stanovuje, ₧e jedno mφsto k v²konu Φinnosti existuje tehdy, jestli₧e urΦitΘ mφsto, v rßmci kterΘho je Φinnost vykonßvßna, m∙₧e b²t pova₧ovßno, s ohledem na charakter vykonßvanΘ Φinnosti, za mφsto, kterΘ vytvß°φ spojit² celek, a to jak z hlediska obchodnφho, tak z hlediska zem∞pisnΘho ("coherent whole commercially and geographically").
Tuto zßsadu lze rovn∞₧ ilustrovat nap°. nßsledujφcφmi p°φklady. Kancelß°skß budova, ve kterΘ si podnik pravideln∞ pronajφmß r∙znΘ kancelß°e m∙₧e b²t pova₧ovßna za jedno mφsto k v²konu Φinnosti tohoto podniku. Rovn∞₧ tak ulice nebo trh, na jejφ₧ nebo jeho₧ r∙zn²ch mφstech obchodnφk pravideln∞ zaklßdß sv∙j stßnek p°edstavuje jedno mφsto k v²konu Φinnosti pro tohoto obchodnφka.
Jestli₧e vÜak malφ° pokoj∙ pracuje postupn∞ na zßklad∞ n∞kolika nesouvisejφcφch kontrakt∙ pro n∞kolik nesouvisejφcφch zßkaznφk∙ v kancelß°skΘ budov∞, tak₧e nem∙₧e b²t °eΦeno, ₧e existuje jeden projekt na p°emalovßnφ budovy, budova nenφ pova₧ovßna za jedno mφsto k v²konu Φinnosti. AvÜak v p°φpad∞ malφ°e pokoj∙, kter² na zßklad∞ jednoho kontraktu vykonß danou prßci po celΘ budov∞ pro jednoho zßkaznφka, existuje jeden projekt a budova jako celek m∙₧e b²t pova₧ovßna za jedno mφsto k v²konu Φinnosti, proto₧e vytvß°φ spojit² celek, a to jak z hlediska obchodnφho, tak z hlediska zem∞pisnΘho (nov² odstavec 5.3 komentß°e k Φlßnku 5).
Rovn∞₧ tak, jestli₧e nap°. poradce pracuje v r∙zn²ch poboΦkßch na r∙zn²ch mφstech na zßklad∞ jednoho projektu za ·Φelem instruktß₧e zam∞stnanc∙ banky, ka₧dß poboΦka by m∞la b²t pro danΘ ·Φely posuzovßna odd∞lenΘ. AvÜak, jestli₧e se poradce pohybuje z jednΘ kancelß°e do druhΘ v rßmci jednΘ a tΘ samΘ poboΦky, mß se za to, ₧e z∙stßvß na stejnΘm mφst∞ k v²konu Φinnosti. Jedna poboΦka mß zem∞pisnou spojitost, kterΘ se nedostßvß v p°φpad∞, kdy se poradce pohybuje mezi poboΦkami na r∙zn²ch mφstech (nov² odstavec 5.4 komentß°e k Φlßnku 5).
╚eskß republika uΦinila k t∞mto zßv∞r∙m uveden²m v odstavcφch 5.3 a 5.4 vyjßd°enφ, kterΘ se stane souΦßstφ novelizovanΘho komentß°e k Φlßnku 5 a kterΘ lze uvΘst nßsledovn∞:
╚eskß republika nesouhlasφ s v²kladem uveden²m v odstavcφch 5.3 (prvnφ Φßst odstavce) a 5.4 (prvnφ Φßst odstavce). V souladu s jejφm p°φstupem mohou b²t tyto p°φklady rovn∞₧ pova₧ovßny za p°φpady, kterΘ vedou ke vzniku stßlΘ provozovny, jestli₧e by p°edm∞tnΘ slu₧by byly poskytovßny na jejφm ·zemφ po v²znamnΘ ΦasovΘ obdobφ.
Pro vysv∞tlenφ je t°eba uvΘst, ₧e souhlasφme s tφm, ₧e koncept "trvalΘho mφsta k v²konu Φiinosti" by m∞l b²t aplikovßn v zßvislosti na charakteru p°φsluÜnΘ Φinnosti podniku.
V nßvaznosti na to se domnφvßme, ₧e v p°φpad∞ jednotliv²ch Φinnostφ, jako je poskytovßnφ r∙zn²ch druh∙ slu₧eb, kterΘ nevy₧aduje dostupnost ΦetnΘho za°φzenφ nebo prostoru, je nezbytnΘ brßt v ·vahu dobu jeho trvßnφ na ·zemφ p°φsluÜnΘho stßtu, p°iΦem₧ obdobφ Üesti m∞sφc∙ se nßm pro vznik stßlΘ provozovny jevφ jako obdobφ p°im∞°enΘ. PoΦφtßnφ lh∙ty Üesti m∞sφc∙ p°itom nenφ v takov²chto p°φpadech ovlivn∞no skuteΦnostφ, ₧e slu₧by jsou provßd∞ny na v∞cn∞ Φi mφstn∞ nesouvisejφcφch kontraktech.
Nesouhlasφme tedy se stanoviskem, ₧e kancelß°skß budova nevytvß°φ stßlou provozovnu v p°φpad∞, kdy malφ° pokoj∙ pracuje postupn∞ na zßklad∞ n∞kolika nesouvisejφcφch kontrakt∙ pro n∞kolik nesouvisejφcφch zßkaznφk∙ v budov∞. Domnφvßme se, ₧e tento zßv∞r je z ekonomickΘho hlediska neopodstatn∞n² a ₧e otevφrß prostor ke zneu₧φvßnφ.
SouΦasn∞ poci¥ujeme urΦitou dvojsmyslnost a rozpor, proto₧e nap°., jak je uvedeno v²Üe, urΦitß ulice vytvß°φ stßlou provozovnu pro n∞koho, kdo na ni pravideln∞ zaklßdß sv∙j stßnek, i kdy₧ tento stßnek nenφ trvale p°ipoutßn k jednomu mφstu a umφst∞nφ stßnku se tak Φas od Φasu liÜφ. Je p°eci z°ejmΘ, ₧e kontrakty, zßkaznφci, atd. jsou i v tomto p°φpad∞ ka₧d² den, ka₧dΘ ΦasovΘ obdobφ rovn∞₧ nesouvisejφcφ.
Rovn∞₧ tak nesouhlasφme se stanoviskem, ₧e ka₧dß poboΦka by m∞la b²t pro ·Φely vzniku stßlΘ provozovny posuzovßna odd∞len∞ v p°φpad∞, kdy poradce pracuje v r∙zn²ch poboΦkßch na r∙zn²ch mφstech, a to na zßklad∞ jednoho projektu za ·Φelem instruktß₧e zam∞stnanc∙ banky. Domnφvßme se, ₧e v takov²ch p°φpadech je skuteΦnost, ₧e prßce nenφ dßna na jednom mφst∞, irelevantnφ. ╚innosti vykonßvanΘ v ka₧dΘ jednotlivΘ poboΦce jsou souΦßstφ jednoho projektu a tento projekt by m∞l b²t pova₧ovßn za stßlou provozovnu, pokud trvß dΘle ne₧ zmi≥ovanΘ ΦasovΘ obdobφ Üesti m∞sφc∙.
Dle definice v²razu "stßlß provozovna", kterß je uvßd∞na v mezinßrodnφch smlouvßch o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, musφ b²t mφsto k v²konu Φinnosti trvalΘ ("fixed"), tzn., ₧e stßlou provozovnu nevytvß°φ mφsto k v²konu Φinnosti, kterΘ mß pouze doΦasn² charakter.
Novelizovan² komentß° k Φlßnku 5 v tΘto souvislosti uvßdφ, ₧e mφsto k v²konu Φinnosti vÜak m∙₧e vytvß°et stßlou provozovnu, i kdy₧ toto mφsto ve skuteΦnosti existuje pouze po velmi krßtkΘ ΦasovΘ obdobφ, a to tehdy, kdy charakter Φinnosti je takov², ₧e tato Φinnost bude vykonßvßna pouze po toto krßtkΘ ΦasovΘ obdobφ. Co se t²Φe danΘho ΦasovΘho po₧adavku, praxe prokazuje, ₧e p°φstup jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙ OECD nenφ jednotn². Komentß° v tΘto souvislosti zmi≥uje nejΦast∞ji aplikovan² Üesti m∞sφΦnφ Φasov² test a zmi≥uje v nßvaznosti na to jako v²jimku nap°. problematiku Φinnostφ, kterΘ majφ opakujφcφ se charakter (activities of a recurrent nature), kdy je t°eba brßt do ·vahy to, po jakΘ ΦasovΘ obdobφ a kolikrßt je danΘ mφsto vyu₧φvßno, a to i pop°. v pr∙b∞hu n∞kolika let. Jin²mi slovy, jestli₧e je mφsto k v²konu Φinnosti vyu₧φvßno pouze po velmi krßtkß Φasovß obdobφ, ale toto vyu₧φvßnφ se uskuteΦ≥uje pravideln∞ delÜφ dobu, takovΘ mφsto k v²konu Φinnosti nem∙₧e b²t pova₧ovßno za mφsto, kterΘ mß pouze doΦasn² charakter.
Je t°eba rovn∞₧ p°ipomenout, ₧e mφsto k v²konu Φinnosti vytvß°φ stßlou provozovnu od poΦßtku v²konu Φinnosti, a to i tehdy, pokud toto existovalo pouze po velmi krßtkΘ ΦasovΘ obdobφ, proto₧e Φinnost byla p°edΦasn∞ ukonΦena, a to vzhledem k urΦit²m zvlßÜtnφm okolnostem, jako je nap°. smrt poplatnφka, jeho bankrot, apod. Rovn∞₧ tak, pokud bylo mφsto k v²konu Φinnosti zalo₧eno p∙vodn∞ pouze s krßtkodob²m zßm∞rem, avÜak jeho existence ve skuteΦnosti p°etrvßvß dlouhodob∞, vede tato skuteΦnost ke vzniku stßlΘ provozovny.
V kontextu problematiky vzniku stßlΘ provozovny u stavebn∞ montß₧nφch projekt∙ (Φlßnek 5 odstavec 3 smluv) komentß° uvßdφ, ₧e pokud existuje nap°. kancelß°, kterß je vyu₧φvßna pro n∞kolik staveb a Φinnosti v nφ vykonßvanΘ nejsou pouhΘho p°φpravnΘho nebo pomocnΘho charakteru, mß se za to, ₧e tato kancelß° vytvß°φ stßlou provozovnu, i kdy₧ ₧ßdnß ze staveb netrvß dΘle ne₧ dvanßct m∞sφc∙. P°esto₧e tedy ₧ßdnß ze staveb stßlou provozovnu nevytvo°φ, kancelß° ano (za p°edpokladu spln∞nφ ostatnφch podmφnek Φlßnku 5).
V²raz "staveniÜt∞ nebo stavebnφ nebo instalaΦnφ projekt" nezahrnuje pouze stavbu budov, ale rovn∞₧ stavbu silnic, most∙, atd., jejich renovaci, kterß zahrnuje vφce ne₧ pouhou ·dr₧bu nebo redekoraci (nap°. vymalovßnφ budovy), poklßdßnφ potrubφ, stavbu ropovodu, v²kopovΘ a vyhlubovacφ prßce, atd. V²raz "instalaΦnφ projekt" nenφ omezen na instalaci, kterß souvisφ se stavebnφm projektem, zahrnuje rovn∞₧ nap°. instalaci novΘho stroje. Plßnovßnφ a dozor stavby jsou pokryty odstavcem 3 Φlßnku 5 (nov² odstavec 17 komentß°e k Φlßnku 5).
╚eskß republika uΦinila k n∞kter²m dφlΦφm zßv∞r∙m uveden²m v odstavci 17 vyjßd°enφ, kterΘ se stane souΦßstφ novelizovanΘho komentß°e k Φlßnku 5 a kterΘ lze uvΘst nßsledovn∞:
╚eskß republika p°ijφmß u₧Üφ v²klad v²razu "instalaΦnφ projekt" a omezuje jej tak na instalaci a montß₧, kterß souvisφ se stavebnφm projektem, stavebnictvφm. ╚eskß republika se dßle p°iklßnφ k v²kladu, ₧e dozor je automaticky pokryt ustanovenφm Φlßnku 5 odstavce 3 pouze, jestli₧e je dozor vykonßvßn generßlnφm dodavatelem stavby (building contractor). Dozor je jinak tφmto ustanovenφm smlouvy pokryt jen v t∞ch p°φpadech, pokud je v n∞m v²slovn∞ uveden. V p°φpad∞ instalaΦnφho projektu, kter² nesouvisφ se stavebnictvφm a v p°φpad∞, kdy je dozor vykonßvßn podnikem jin²m, ne₧ je hlavnφ dodavatel stavby a dozor nenφ v²slovn∞ uveden v Φlßnku 5 odstavci 3, zda≥ovßnφ p°φjm∙ plynoucφch z t∞chto Φinnostφ potΘ automaticky podlΘhß pravidl∙m, kterß se uplat≥ujφ p°i zda≥ovßnφ p°φjm∙ pobφran²ch z poskytovßnφ jin²ch slu₧eb, ne₧ slu₧eb stavebn∞-montß₧nφho charakteru.
Podle naÜeho p°φstupu, pouze tedy instalace a montß₧e ve stavebnφm slova smyslu jsou pokryty p°edm∞tn²m ustanovenφm smluv. Instalace nap°. novΘho softwarovΘho systΘmu nikoliv. V∞tÜina Φesk²ch smluv na zamezenφ dvojφho zdan∞nφ v²slovn∞ ve svΘm Φlßnku 5 odstavci 3 zmi≥uje dozorΦφ Φinnosti. Pravidla, kterß se uplat≥ujφ p°i zda≥ovßnφ p°φjm∙ pobφran²ch z poskytovßnφ jin²ch slu₧eb, ne₧ slu₧eb stavebn∞-montß₧nφho charakteru jsou ta pravidla, kterß jsou v∞tÜinou p°edm∞tem ustanovenφ Φlßnku 5 odstavec 3 pφsm. b) smluv, pop°. se uplat≥ujφ ustanovenφ º 22 odst. 2 vnitrostßtnφho zßkona o danφch z p°φjm∙ (Üesti m∞sφΦnφ Φasov² test pro vznik slu₧bovΘ stßlΘ provozovny).
Novelizovan² komentß° k Φlßnku 5 se dot²kß i odstavce 5 Φlßnku 5, tj. problematiky stßlΘ provozovny, kterß vznikß z titulu Φinnosti tzv. zßvislΘho zßstupce, tj. osoby, kterß m∙₧e ale nemusφ b²t zam∞stnancem podniku a kterß nenφ nezßvisl²m zßstupcem, kter² spadß pod ustanovenφ odstavce 6 Φlßnku 5. Takovou osobou m∙₧e b²t bu∩ fyzickß osoba nebo spoleΦnost, p°iΦem₧ nemusφ b²t rezidentem stßtu, ve kterΘm jednß pro podnik, ani nemusφ mφtv tomto stßt∞ mφsto k v²konu Φinnosti.
V nßvaznosti na slovnφ spojenφ, kterΘ se v textu p°edm∞tnΘho ustanovenφ smluv objevuje, toti₧, ₧e "...mß a obvykle pou₧φvß oprßvn∞nφ uzavφrat smlouvy jmΘnem podniku ...", komentß° uvßdφ, ₧e nedostateΦnΘ aktivnφ zapojenφ podniku do transakcφ m∙₧e vypovφdat o tom, ₧e oprßvn∞nφ uzavφrat smlouvy je zßstupci poskytnuto. Nap°., zßstupce m∙₧e b²t pova₧ovßn za zßstupce, kter² mß ve skuteΦnosti oprßvn∞nφ uzavφrat smlouvy, jestli₧e usiluje o a zφskßvß (ale formßln∞ neschvaluje) objednßvky, kterΘ jsou p°φmo zasφlßny do skladu, ze kterΘho je dodßvßno zbo₧φ a jestli₧e zahraniΦnφ podnik rutinn∞ takovΘto transakce potvrzuje.
V souvislosti s problematikou tzv. nezßvisl²ch zßstupc∙ komentß° stanovuje, ₧e nezßvisl² zßstupce je podniku v typickΘ situaci odpov∞dn² za v²sledky svΘ prßce, ale nenφ podroben v²znamnΘ kontrole, co se t²Φe zp∙sobu, jak²m je tato prßce vykonßvßna. Nenφ podroben detailnφm instrukcφm od podniku, pokud jde o °φzenφ a vedenφ tΘto prßce. SkuteΦnost, ₧e podnik spolΘhß na schopnosti a znalosti zßstupce je znßmkou nezßvislosti.
Omezenφ Φinnostφ, kterΘ mohou b²t provßd∞ny zßstupcem majφ nepochybn∞ vliv na rozsah zßstupcova oprßvn∞nφ. Tato omezenφ se vÜak net²kajφ zßvislosti, kterß je urΦena se z°etelem na rozsah, ve kterΘm zßstupce uplat≥uje volnost p°i v²konu Φinnosti jmΘnem podniku v rßmci oprßvn∞nφ, kterΘ je mu ud∞leno na zßklad∞ kontraktu s podnikem. V tomto kontraktu m∙₧e b²t nap°. stanoveno, ₧e zßstupce bude podniku podßvat podstatnΘ informace souvisejφcφ s Φinnostφ vykonßvanou na zßklad∞ kontraktu. Toto samo o sob∞ nep°edstavuje dostateΦnΘ kriterium pro stanovenφ, ₧e zßstupce je zßvisl², pokud informace nenφ podßvßna v dob∞, kdy by zßstupce usiloval o souhlas od podniku, co se t²Φe zp∙sobu, jak²m bude jeho Φinnost vykonßvßna. Podßvßnφ informacφ, kterΘ je zam²Üleno za ·Φelem informovßnφ o pr∙b∞hu pln∞nφ kontraktu a k zajiÜt∞nφ pokraΦovßnφ dobrΘho vztahu s podnikem, nenφ znßmkou zßvislosti.
Jin² faktor, kter² mß b²t zva₧ovßn p°i urΦovßnφ nezßvislosti zßstupce je poΦet podnik∙, kterΘ zßstupce zastupuje. NezßvislΘ postavenφ je mΘn∞ pravd∞podobnΘ, jestli₧e Φinnosti zßstupce jsou vykonßvßny zcela nebo tΘm∞° zcela ve prosp∞ch pouze jednoho podniku, a to po celou dobu v²konu Φinnosti zßstupce nebo po dlouhΘ ΦasovΘ obdobφ. Komentß° vÜak souΦasn∞ uvßdφ, ₧e tato skuteΦnost nenφ sama o sob∞ urΦujφcφ a ₧e musφ b²t brßny do ·vahy vÜechny skuteΦnosti a okolnosti danΘho p°φpadu.
Pro ·plnost informace, je t°eba uvΘst, ₧e souΦßstφ aktualizovanΘho komentß°e k Φlßnku 5 OECD vzorovΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ je i problematika stßlΘ provozovny v kontextu "Electronic commerce". V tΘto souvislosti je t°eba odkßzat na FinanΦnφ zpravodaj Φ. 4/2001, kde je publikovßno Sd∞lenφ k problematice elektronickΘho obchodu p°i uplat≥ovßnφ mezinßrodnφch smluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, jeho₧ obsahem jsou nejv²znamn∞jÜφ p°ijatΘ a nynφ v "Update 2002" publikovanΘ zßv∞ry k tΘto problematice.
K problematice stßl²ch provozoven je mo₧nΘ zßv∞rem poznamenat, ₧e v rßmci CFA OECD a p°edevÜφm pak v rßmci WP1 a pracovnφ podskupiny Φ. 4 (╚eskß republika je Φlenem tΘto podskupiny, kterß se zab²vß problematikou Φlßnku 5), by se v blφzkΘ budoucnosti m∞lo zaΦφt konkrΘtn∞ji diskutovat o tom, zda souΦasn² koncept stßlΘ provozovny stßle jeÜt∞ odpovφdß souΦasn²m ekonomick²m podmφnkßm, kdy nap°. mobilita v podnikßnφ je daleko vyÜÜφ ne₧ v minulosti, kdy dochßzφ k rozvoji elektrotechnick²ch a jin²ch technologiφ, apod. Diskutovßna mß b²t i problematika stßl²ch provozoven v kontextu poskytovßnφ r∙zn²ch druh∙ slu₧eb.
Komentß° k Φlßnk∙m 10, 11, 12 (Dividendy, ┌roky, LicenΦnφ poplatky) se dopl≥uje p°edevÜφm o vysv∞tlenφ konceptu tzv. skuteΦnΘho vlastnφka ("beneficial owner") p°φjmu. Zde je t°eba odkßzat na FinanΦnφ zpravodaj Φ. 1/2001, kde je publikovßno Sd∞lenφ k problematice pojm∙ "mφsto vedenφ" a "skuteΦn² vlastnφk", kterΘ obsahuje danΘ vysv∞tlenφ.
Ke komentß°i k Φlßnku 12 je mo₧nΘ uvΘst i to, ₧e rovn∞₧ tento komentß° se dopl≥uje o problematiku rozvoje elektronickΘho obchodu. V nßvaznosti na to je t°eba upozornit na existenci Pokynu Φ. D - 235: Sd∞lenφ k problematice charakteru plateb souvisejφcφch s rozvojem elektronickΘho obchodu, a to v nßvaznosti na uplat≥ovßnφ smluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ (viz FinanΦnφ zpravodaj Φ. 5-6/2002).
┌pln² obsah "2002 Update" OECD vzorovΘ smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ v anglickΘm jazyce je v tuto chvφli k dispozici na internetov²ch strßnkßch OECD (www.oecd.org), a to v rßmci sekcφ "taxation" a "tax treaties".
Ing. Bronislav Mikel, v. r.
°editel odboru 49