Oblast: Účetnictví

Důvod úpravy:

Vydáním vyhlášky reaguje Ministerstvo financí na ustanovení § 37a zákona o účetnictví, kde mu bylo uloženo, aby do konce roku 2002 vydalo vyhlášky k těmto ustanovením zákona o účetnictví:

Úvodem:

Rok 2003 je z hlediska právní regulace účetnictví obdobím přechodu od dosavadního podrobného pojetí regulace (na všechno jsou závazná pravidla) k volnějšímu pojetí (regulovány jsou pouze zásadní věci, zbytek si účetní jednotka upravuje podle svého uvážení). V tomto přechodném období budou souběžně platit tyto předpisy:

Přitom platí tyto principy právní síly:

V dalším textu bude opatření MF čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, nazýváno jen "opatření".
S ohledem na výše uvedené mohou být v roce 2003 stejné věci řešeny jak vyhláškou, tak i opatřením; přitom mohou nastat tyto situace:

V roce 2004 bude tedy platit jen zákon a vyhláška; očekává se vydání účetních standardů, jejichž tvorba však zatím nebyla ještě zahájena.

Anotace:

• Uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení jednotlivých položek
  Účetní závěrka je upravena v části druhé vyhlášky. Stejně jako pro účetní závěrku za rok 2002 existují dvě možnosti pro její sestavení, a to

  -	ve zjednodušeném rozsahu (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) pro účetní jednotky, které nemají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem a
  -	v plném rozsahu (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha včetně přehledu o peněžních tocích a výkazu o změnách vlastního kapitálu) povinně pro účetní jednotky s povinností ověřit účetní závěrku auditorem podle ustanovení § 20 zákona o účetnictví.
  Novinkou proti roku 2002 je možnost sestavení výkazu zisku a ztráty též v účelovém členění (viz přílohu č. 3 vyhlášky) vedle stávajícího druhového členění (příloha č. 2 vyhlášky). Pokud se účetní jednotka rozhodne sestavit výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinna v příloze k účetní závěrce uvést výkaz zisku a ztráty v druhovém členění. Vyhláška stanoví základní povinné vazby uvnitř a mezi výkazy. Jednak jde o povinnou rovnost aktiv a pasiv v rozvaze a dále o vazbu mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty, kde musí být zachována rovnost výsledku hospodaření. Vyhláška vymezuje obsah některých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Zčásti jsou zde převzata jednotlivá ustanovení z opatření.

• Směrná účtová osnova
  V části třetí a v příloze č. 4 vyhlášky je stanovena směrná účtová osnova, která určuje uspořádání a označení účtových tříd a účtových skupin. Syntetické účty k daným účtovým skupinám si účetní jednotka vytvoří podle vlastních potřeb. Účetní jednotka bude muset při tvorbě "vlastní účtové osnovy" dbát toho, že vyhláška nově upravuje i oblasti, které dosud nebyly řešeny, jako je například problematika goodwillu a oprávek k němu. Dále je nutné vzít v úvahu vykazování jednotlivých položek majetku a závazků v účetní závěrce, zejména v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. V této oblasti se účetní jednotka bude muset na několika místech rozhodnout, zda dá při stanovení syntetických účtů přednost vykazování v účetní závěrce, či již zaběhnutému principu zažitých účtů účtové osnovy z roku 2002. Jde například o rozdíl mezi dosavadním účtováním poskytnutých záloh na zásoby a jejich novým vykazováním v rozvaze, stejná situace bude i u účtů dohadných položek a v dalších případech.   
• Účetní metody a jejich použití
  V části čtvrté vyhlášky jsou uvedeny účetní metody a jejich použití. Zčásti jsou převzaty z opatření, nicméně zde existují rozdíly. Jako příklad lze uvést:

  -	postup při použití, snížení nebo zrušení rezerv a opravných položek, které se, narozdíl od roku 2002 a let předcházejících, účtuje nikoli ve prospěch výnosů, ale ve prospěch nákladů,
  -	definování goodwillu jako nové položky nehmotného majetku,
  -	fakultativní (dobrovolná) možnost zahrnutí úroků z úvěrů do pořizovací ceny dlouhodobého majetku,
  -	pozemky, které bylo nutné do roku 2002 vést vždy na účtu dlouhodobého hmotného majetku, je možno od 1. 1. 2003 účtovat jako zboží, splní-li podmínku, že byly nabyty za účelem prodeje a účetní jednotka s nimi obchoduje,
  -	vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek (náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům, provize).
  Vyhláška neobsahuje ustanovení, které nutilo v roce 2002 účetní jednotku povinně účtovat jako dlouhodobý majetek věci nabyté nájemcem z finančního leasingu, a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu životnosti. Od 1. 1. 2003 již není možno používat v účetnictví pro oceňování cizoměnových hodnot pevného kurzu účetní jednotky.

• Konsolidovaná účetní závěrka
  V části páté vyhlášky je upraveno uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení jednotlivých položek, metody konsolidace, postup při zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, konsolidované účetní výkazy a dále je řešena možnost použití mezinárodních účetní standardů při sestavení konsolidované účetní závěrky.

Související platné předpisy:

• Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb. a č. 353/2001 Sb.
• Opatření MF čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele