SB═RKA Z┴KON┘ Φßstka 173
rozeslßna dne 29.11.2002
 

499

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 30. °φjna 2002 v plΘnu o nßvrhu skupiny poslanc∙ na zruÜenφ º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb., o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu), a º 4 odst. 3, º 5 odst. 3, º 7 a º 13 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., o stanovenφ produkΦnφch kv≤t cukru na kv≤tovΘ roky 2001/2002 a₧ 2004/2005,

takto:

Ustanovenφ º 4 odst. 3, º 5 odst. 3, º 7 a º 13 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., o st a novenφ produkΦnφch kv≤t cukru na kv≤tovΘ roky 2001/2002 a₧ 2004/2005, se ruÜφ dnem vyhlßÜ e nφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙.

Nßvrh na zruÜenφ º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb., o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm interven Φ nφm fondu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm inte r venΦnφm fondu), se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ

I.

Skupina poslanc∙ ve svΘm nßvrhu podanΘm podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) a b) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a º 64 odst. 1 pφsm. b) a odst. 2 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, tvrdφ, ₧e zßkon Φ. 256/2000 Sb., o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu), zakazuje v²robu zem∞d∞lskΘho zbo₧φ. V jeho ·prav∞ nachßzφ rozpor se svobodou podnikßnφ podle Φl. 26 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). Svobodu podnikßnφ jako v²kon urΦit²ch povolßnφ a Φinnostφ lze podle Listiny zßkonem pouze omezit nebo pro n∞ stanovit podmφnky, ·pln² zßkaz vÜak mo₧n² nenφ. Takov² zßkaz podle navrhovatele p°edstavuje sankΦnφ odvod ve v²Üi 115 % minimßlnφ nebo regulovanΘ ceny zem∞d∞lskΘho v²robku za p°ekroΦenφ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty (º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu). Jde p°itom o sankci, je₧ dopadß na jednßnφ zßkonem v²slovn∞ nezakßzanΘ. Regulace prost°ednictvφm produkΦnφch kv≤t vedla k vymezenφ preferovanΘ kategorie tzv. strategick²ch v²robc∙ cukru, ani₧ by v²b∞r mohli ostatnφ v²robci ovlivnit. Ve spojenφ tΘto diferenciace se svobodou podnikßnφ nastßvß nerovnost podle Φl. 1 a Φl. 3 odst. 1 Listiny. Tu odrß₧φ bezplatnΘ rozd∞lenφ produkΦnφch kv≤t mezi souΦasnΘ v²robce a na ostatnφ potencißlnφ v²robce zb²vß k rozd∞lenφ jen malß rezerva. Opomenuti mohou podle skupiny poslanc∙ b²t i ti v²robci - vlastnφci za°φzenφ, kte°φ je s vysok²mi finanΦnφmi nßklady v obdobφ p°ed ·Φinnostφ zßkona renovovali a v referenΦnφm obdobφ cukr nevyrßb∞li. V obdobnΘm postavenφ jsou i ti, ji₧ za°φzenφ zakoupili. Diskriminace mezi podnikateli s p°id∞lenou produkΦnφ kv≤tou a podnikateli, kte°φ ji nemajφ, vytvß°φ diskriminaci v prßvu na vlastnictvφ. To mß toti₧ podle Φl. 11 Listiny stejn² zßkonn² obsah a ochranu. Zmφn∞n²m vlastnφk∙m v²robnφho za°φzenφ je zßkonem fakticky zakßzßno vyrßb∞t p°φsluÜnou komoditu rozhodnutφm stßtu, a to bez nßhrady. Jejich vlastnictvφ je uplat≥ovßnφm produkΦnφch kv≤t znehodnoceno, a tφm se mu dßvß jin² obsah a sni₧uje jeho ochrana. Skupina poslanc∙ p°ipomφnß, ₧e vlßda se u₧ d°φve pokusila regulovat v²robu cukru na°φzenφm Φ. 51/2000 Sb., kter²m se stanovφ opat°enφ a podφl stßtu na tvorb∞ podmφnek pro zajiÜt∞nφ a udr₧enφ v²roby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Tento p°edpis ┌stavnφ soud nßlezem Φ. 96/2001 Sb. sice zruÜil, nicmΘn∞ od 14. 3. 2000 do 12. 3. 2001 platil. Za toto obdobφ vytvo°il pro p°φpadnΘ novΘ ₧adatele nep°φznivΘ podmφnky pro zahßjenφ v²roby a poslΘze pro p°id∞lenφ kv≤ty podle na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb.

Skupina poslanc∙ p°ipouÜtφ, ₧e zßkonodßrce mß p°i vydßvßnφ b∞₧n²ch zßkon∙ brßt v ·vahu obecn² zßjem na ·prav∞ pom∞r∙ v hospodß°sk²ch odv∞tvφch, na druhΘ stran∞ vÜak mß zva₧ovat existenci ve°ejnΘho zßjmu. Zßsah ovÜem musφ respektovat rovnovßhu mezi obecn²m zßjmem a individußlnφmi prßvy. Mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli musφ b²t proporcionalita. Jinak, jak zd∙raznil ┌stavnφ soud ji₧ nßlezem z 15. 2. 1994 sp. zn. Pl. ┌S 35/93 [vyhlßÜen pod Φ. 49/1994 Sb. a publikovßn ve Sbφrce nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu (dßle jen "Sbφrka rozhodnutφ") svazek 1, nßlez Φ. 7], se p°φsluÜnß regulace dostßvß do rozporu s Φl. 4 odst. 4 Listiny. Regulaci zem∞d∞lskΘ produkce podle skupiny poslanc∙ sv∞dΦφ ve°ejn² zßjem, a to nejen v souvislosti s p°φpravou na vstup do EvropskΘ unie. Zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu ovÜem urΦuje omezenφ svobody podnikßnφ v zem∞d∞lstvφ pomocφ produkΦnφch kv≤t nep°im∞°en∞ obecn∞, nebo¥ nestanovφ okruh zem∞d∞lsk²ch v²robk∙, je₧ lze regulaci podrobit. Zmoc≥uje tak Stßtnφ zem∞d∞lsk² intervenΦnφ fond (dßle takΘ "Fond") k zßsahu do prßv producent∙ bez bli₧Üφho zßkonnΘho vymezenφ. Tφm hrozφ jeho zneu₧itφ. Zßkonn² poukaz na mezinßrodnφ smlouvy (º 1 odst. 2) chßpe skupina poslanc∙ jako odkaz na p°edpisy EvropskΘho spoleΦenstvφ, zejmΘna na°φzenφ Rady ES Φ. 2038/1999. Jimi vytvß°enß regulace v²roby cukru se uplat≥uje pouze po omezenou dobu, zatφmco zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu p°edpoklßdß opakovanΘ, a tφm neomezenΘ uplat≥ovßnφ kv≤t.

Skupina poslanc∙ dovozuje odep°enφ soudnφho p°ezkumu (Φl. 36 Listiny) ve v²slovnΘm omezenφ (º 5 odst. 5 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu) pou₧itφ sprßvnφho °ßdu pouze na ₧ßdosti o podpory, a nikoli na ostatnφ rozhodovßnφ, mimo jinΘ rozhodovßnφ o p°id∞lovßnφ kv≤t nebo ulo₧enφ sankΦnφho odvodu.

Skupina poslanc∙ p°ipomφnß, ₧e za ne·stavnφ je t°eba pova₧ovat podzßkonnou delegaci k tvorb∞ prßva (º 4 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. ), jestli₧e Fond stanovφ v²Üi rezervy, je₧ se zve°ejnφ ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ. Za ne·stavnφ tΘ₧ pova₧uje pov∞°enφ Ministerstva financφ k urΦovßnφ minimßlnφ ceny cukru. V obou p°φpadech se odvolßvß na nßlez ┌stavnφho soudu Φ. 96/2001 Sb., podle n∞j₧ zßkonodßrce nem∙₧e oblast ·pravy vztah∙ urΦen²ch pro ·pravu zßkonem delegovat na moc v²konnou a tφm vlastn∞ rezignovat na svoji zßkonodßrnou povinnost; tφm spφÜe si v²konnß moc nem∙₧e prßvo na tuto ·pravu p°isvojit sama. Ob∞ ustanovenφ jsou proto v rozporu s Φl. 79 ┌stavy a prvnφ takΘ s º 12 odst. 3 a druhΘ s º 12 odst. 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu.

NapadenΘ na°φzenφ vlßdy dßle nevymezuje ₧ßdnΘ jakostnφ znaky cukru, na kter² se stanovφ produkΦnφ kv≤ty. Za n∞ nelze pova₧ovat odkaz v poznßmce pod Φarou na vyhlßÜku Φ. 334/1997 Sb., kterou se provßdφ º 18 pφsm. a), d), j) a k) zßkona Φ. 110/1997 Sb., o potravinßch a tabßkov²ch v²robcφch a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch souvisejφcφch zßkon∙, pro p°φrodnφ sladidla, med, neΦokolßdovΘ cukrovinky, kakaov² prßÜek a sm∞si kakaa s cukrem, Φokolßdu a ΦokolßdovΘ cukrovinky, ve zn∞nφ vyhlßÜky Φ. 94/2000 Sb. ┌stavnφ soud judikoval, ₧e ·Φelem poznßmek pod Φarou je jen zp°ehledn∞nφ p°edpis∙ a ₧e nemajφ ₧ßdn² prßvnφ v²znam. Vymezenφ soustavy produkΦnφch kv≤t jako ne·plnΘ nespl≥uje po₧adavek zßkona.

V rozÜφ°enφ nßvrhu, je₧ ┌stavnφ soud p°ipustil, skupina poslanc∙ ₧ßdß tΘ₧ zruÜenφ º 7 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. D∙vodem je podle navrhovatele nedostatek zßkonnΘho zmocn∞nφ pro delegaci rozd∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t cukru a rezervy z vlßdy na Fond, ani₧ jej zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu k tomu v²slovn∞ zmoc≥uje. JasnΘ zmocn∞nφ obsahujφ a₧ º 4, 7 a 16 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. Za nedostateΦnΘ pova₧uje navrhovatel oprßvn∞nφ Fondu soustavy kv≤t vyu₧φvat podle º 1 odst 2. pφsm. d) zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. Ve vztahu k produkΦnφm kv≤tßm jsou naopak nejrozmanit∞jÜφ kompetence sv∞°eny vlßd∞ [º 3 odst. 3 pφsm. a), º 12 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu]. Ustanovenφ º 4, 6 a 7 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. jsou ne·stavnφ, nebo¥ zaklßdajφ nezßkonnou delegaci k v²konu ve°ejnΘ moci. Postavenφ orgßnu ve°ejnΘ sprßvy se navφc Fondu v²slovn∞ p°iznßvß jen p°i rozhodovßnφ o podpo°e (º 5 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu). Skupina poslanc∙ navrhla zruÜenφ º 13 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. pro jeho rozpor s Φl. 79 ┌stavy, nebo¥ vlßda delegovala svou zßkonnou povinnost na jin² orgßn, kdy₧ zmocnila Ministerstvo financφ, aby stanovilo minimßlnφ cenu cukru uvßd∞nΘho na trh v ╚eskΘ republice, Φφm₧ byl poruÜen º 12 odst. 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu.

II.

Poslaneckß sn∞movna ve svΘm vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e nßvrh skupiny poslanc∙ je neopodstatn∞n², nebo¥ ka₧d² mß mo₧nost se svobodn∞ rozhodnout, zda a za jak²ch podmφnek bude v urΦitΘ oblasti podnikat. Zasahovßnφ stßtu musφ respektovat p°im∞°enou rovnovßhu mezi po₧adavkem obecnΘho zßjmu a po₧adavkem na ochranu zßkladnφch prßv. Musφ existovat rozumn² vztah proporcionality mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli. Zavedenφ sankcφ v rßmci systΘmu produkΦnφch kv≤t nesleduje omezenφ zaruΦenΘho prßva podnikat pro vÜechny bez rozdφlu, cφlem je garance vyvß₧enosti mezi produkcφ a odbytem. Ani v EvropskΘ unii nenφ chßpßna regulace zem∞d∞lstvφ jako poruÜenφ zßsady rovnΘho prßva podnikat. Zßkonodßrce proto m∙₧e v mezφch dan²ch garantovan²mi zßkladnφmi prßvy vymezit nebo ovlivnit druh a poΦet subjekt∙ p∙sobφcφch v urΦitΘm odv∞tvφ anebo pon∞kud omezit smluvnφ svobodu p°i uplat≥ovßnφ produkce na trhu. Poslaneckß sn∞movna poukazuje na limity urΦenΘ Φl. 41 odst. 1 Listiny. Tato prßva jsou zßsadn∞ odliÜnß od zßkladnφch prßv a mo₧nost zßkonodßrce stanovit jejich omezenφ je v∞tÜφ. Poslaneckß sn∞movna se ztoto₧≥uje se stanovisky k problematice regulace, kterß ┌stavnφ soud zaujal v nßlezech Φ. 231/2000 Sb. a Φ. 410/2001 Sb. P°ipomφnß, ₧e º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu p°ijala jako pozm∞≥ovacφ nßvrh. Vlßdnφ nßvrh byl podle jejφho hodnocenφ t∞₧ko v praxi realizovateln². I proto nepova₧uje nßvrh za od∙vodn∞n². Prßvnφ stav v rßmci systΘmu produkΦnφch kv≤t by se zruÜenφm tohoto ustanovenφ nezlepÜil. Poslaneckß sn∞movna uvßdφ, ₧e zßkon byl °ßdn∞ schvßlen, podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙. Je p°esv∞dΦena, ₧e p°ijat² zßkon je v souladu s ┌stavou, ·stavnφm po°ßdkem a naÜφm prßvnφm °ßdem.

Senßt ve vyjßd°enφ k nßvrhu p°ipomφnß, ₧e v pr∙b∞hu projednßnφ nßvrhu zßkona nebyly vznßÜeny ·stavnφ nßmitky, a proto v tomto ohledu nejednal. Sankce podle º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu pova₧uje za nßstroj, jφm₧ stßt p°edvφdanou stabilizaci agrßrnφho trhu vynucuje. Sankce nep°edstavujφ podle n∞j prost°edek diskriminace mezi podnikateli. Rovnost je zaruΦenß º 12 odst. 7 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu, jen₧ umo₧≥uje nov²m subjekt∙m vstup na trh. Neztoto₧≥uje se s nßzorem, ₧e sprßvnφ °ßd se na rozhodovßnφ o odvodu podle º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu neuplatnφ. Rozhodnutφ jsou tΘ₧ p°ezkoumatelnß soudem podle Φl. 36 Listiny.

Vlßda ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu uvßdφ, ₧e hlavnφm cφlem systΘmu produkΦnφch kv≤t cukru je stabilizace trhu a ochrana vÜech jeho ·Φastnφk∙ p°ed negativnφmi v²kyvy. Ke spornΘmu na°φzenφ vlßdy uvßdφ, ₧e ·prava je zcela v souladu s pravidly uplat≥ovan²mi v EvropskΘ unii a zaklßdß se na tuzemskΘm a v²voznφm podφlu kv≤ty. Hlavnφ motivacφ je snaha udr₧et v²robu cukrovky na historicky nedßvnΘ ·rovni vΦetn∞ urΦitΘ nadv²roby. Jin² systΘm regulace by byl v rozporu s modelem uplat≥ovan²m v EvropskΘ unii. Tφm by ╚eskß republika nedodr₧ela aproximaΦnφ zßvazek podle EvropskΘ dohody zaklßdajφcφ p°idru₧enφ mezi ╚eskou republikou na jednΘ stran∞ a Evropsk²mi spoleΦenstvφmi a jejich Φlensk²mi stßty na stran∞ druhΘ Φ. 7/1995 Sb. (Φl. 69 a₧ 71). Vlßda dßle uvßdφ, ₧e stanovila zp∙sob napl≥ovßnφ a uvol≥ovßnφ rezervy. Zve°ej≥ovßnφ souvisejφcφch ·daj∙ ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ mß pouze informaΦnφ charakter. K ·dajnΘ diskriminaci mezi podnikateli, kte°φ vyrßb∞li nebo nevyrßb∞li cukr, uvßdφ, ₧e je obecn∞ mo₧nΘ kv≤tu odkoupit nebo po₧ßdat o poskytnutφ kv≤ty z rezervy. P°φsn∞jÜφ podmφnky pro ty, kte°φ cukr nevyrßb∞li, jsou pochopitelnΘ, nebo¥ nenφ osv∞dΦena jejich schopnost cukr vyrßb∞t. K ustanovenφ º 5 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. uvßdφ, ₧e obsahuje jen povinnost uvßd∞t urΦitΘ ·daje v ₧ßdosti. Vlßda poukazuje v tΘto souvislosti na argumentaci o povaze a mezφch rovnosti vyjßd°enΘ v nßlezu ┌stavnφho soudu Φ. 410/2001 Sb. K nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ o zmocn∞nφ Ministerstva financφ poukazuje na jeho p°φsluÜnost podle zßkona Φ. 526/1990 Sb., o cenßch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Tvrdφ proto, ₧e napadenß ustanovenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. neporuÜujφ ·stavn∞ zaruΦenß prßva v²robc∙. Navrhuje proto zamφtnutφ nßvrhu.

Ve vyjßd°enφ k rozÜφ°enΘmu nßvrhu vlßda p°ipomφnß, ₧e d∙vodem pro vytvo°enφ soustavy produkΦnφch kv≤t cukru je zavedenφ princip∙ komunitßrnφho prßva do ΦeskΘho prßvnφho °ßdu jak kv∙li po₧adavk∙m asociaΦnφ dohody, tak z d∙vodu p°edchßzenφ nep°φzniv²m vliv∙m na citlivΘ zem∞d∞lstvφ po p°ipravovanΘm vstupu do EvropskΘ unie, a p°ipomφnß p°itom institut nßrodnφch produkΦnφch kv≤t. K nßmitce vyslovenΘ v rozÜφ°enφ nßvrhu vlßda uvßdφ, ₧e Fond je v²konn²m orgßnem, jen₧ bez prostoru pro volnou ·vahu provßdφ politiku urΦenou na°φzenφm vlßdy. K takovΘmu uplat≥ovßnφ produkΦnφch kv≤t je povolßn nejen na°φzenφm vlßdy Φ. 114/2001 Sb., ale p°edevÜφm zßkonem o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu, jeho₧ º 1 odst. 2 pφsm. d) stanovφ, ₧e v souladu s tφmto zßkonem a mezinßrodnφmi smlouvami a na zßklad∞ na°φzenφ vlßdy vydan²ch k provedenφ tohoto zßkona provßdφ opat°enφ a zavßdφ tr₧nφ po°ßdky pro stabilizaci trh∙ se zem∞d∞lsk²mi v²robky a potravinami takΘ vyu₧φvßnφm produkΦnφch kv≤t. Vlßda poukazuje na akceptaci soustavy produkΦnφch kv≤t mlΘka ┌stavnφm soudem, jen₧ samotn² zp∙sob stanovenφ produkΦnφch kv≤t ne·stavnφm neshledal. Proto navrhuje, aby nßvrh byl zamφtnut v celΘm rozsahu.

K nßvrhu zaujaly stanovisko takΘ Ministerstvo zem∞d∞lstvφ (dßle takΘ "ministerstvo") a Stßtnφ zem∞d∞lsk² intervenΦnφ fond. Ob∞ stanoviska jsou obsahov∞ toto₧nß. Oba ·°ady p°ipomφnajφ, ₧e cφlem systΘmu produkΦnφch kv≤t cukru je stabilizace trhu s ohledem na jeho zvlßÜtnosti, kterΘ jeÜt∞ deformujφ vn∞jÜφ vztahy. Zßkladnφm krokem pro zavedenφ systΘmu bylo p°ijetφ zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu, jen₧ dßle pov∞°uje vlßdu k jeho konkretizaci v rßmci harmonogramu sjednanΘho v souvislosti s jednßnφm o vstupu ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie. Zßkonn² rßmec je tedy dßn. Vlßda je zmocn∞na k vydßvßnφ na°φzenφ vedle zßkona i ┌stavou (Φl. 78). Cφlem stabilizace je snaha o zachovßnφ urΦitΘho objemu v²roby i pro v²voz. SystΘm vychßzφ ze systΘmu uplat≥ovanΘho v EvropskΘ unii (na°φzenφ Rady Φ. 1260/2001/ES o spoleΦnΘ organizaci trh∙ v sektoru cukru). ╚eskß republika vytvo°enφm identickΘho systΘmu napl≥uje ujednßnφ vypl²vajφcφ z EvropskΘ dohody zaklßdajφcφ p°idru₧enφ mezi ╚eskou republikou na jednΘ stran∞ a Evropsk²mi spoleΦenstvφmi a jejich Φlensk²mi stßty na stran∞ druhΘ (Φ. 7/1995 Sb.) o zßvazku p°evzφt tzv. acquis communautaire v oblasti zem∞d∞lstvφ (Φl. 69 a₧ 71). K nßmitce, ₧e produkΦnφ kv≤ty cukru p°edstavujφ proti·stavnφ omezenφ svobody podnikßnφ, p°ipomφnß, ₧e toto prßvo je prßvem v²b∞ru. ┌stavnφ soud v nßlezu ze 3. 4. 1996 sp. zn. Pl. ┌S 32/95 (vyhlßÜen pod Φ. 112/1996 Sb. a publikovßn ve Sbφrce rozhodnutφ, svazek 5, nßlez Φ. 26) zßkladnφ prßva kategorizoval. Hospodß°sk²ch, socißlnφch a kulturnφch prßv se lze domßhat jenom v mezφch zßkona, kter² je vymezuje (Φl. 41 Listiny). TotΘ₧ je stanoveno p°φmo u svobody podnikßnφ (Φl. 26 odst. 2 Listiny). Zkoumanß ·prava je p°itom p°edm∞tem prßv∞ tΘto zßkonnΘ a na jejφm zßkladu a v souladu s ┌stavou vydanΘ podzßkonnΘ ·pravy. Dosud zavedenΘ kv≤tovΘ systΘmy (mlΘko a cukr) odpovφdajφ pom∞r∙m v EvropskΘ unii. Ka₧d² subjekt, kter² mß zßjem vyrßb∞t cukr, m∙₧e nab²t kv≤ty od jinΘho producenta nebo po₧ßdat o p°id∞lenφ z rezervy. Nenφ pravda, ₧e p°φstup na trh je uzav°en. K nßmitkßm skupiny poslanc∙ k sankΦnφmu odvodu ministerstvo i Fond poukazujφ na nßzor vysloven² ┌stavnφm soudem v nßlezu Φ. 410/2001 Sb. Zßkonodßrce podle n∞j i dalÜφch smφ podle svΘ ·vahy regulovat produkci v urΦitΘm odv∞tvφ a stanovit druh a poΦet subjekt∙ zde p∙sobφcφch nebo omezit smluvnφ svobodu. To je p°edevÜφm ·kolem zßkonodßrce. ┌°ady poukazujφ na to, ₧e smyslem sankΦnφho odvodu je prßv∞ odrazovßnφ od nadbyteΦnΘ produkce. Pokud ji stßt m∙₧e zakßzat, m∙₧e od nφ takΘ odrazovat sankΦnφm odvodem. Sankce jsou nezbytn²m dopl≥kem soustavy produkΦnφch kv≤t. Ministerstvo i Fond p°ipomφnajφ, ₧e i v EvropskΘ unii se p°i rozd∞lovßnφ kv≤t berou v potaz pouze nyn∞jÜφ v²robci. Podzßkonnß ·prava nevyboΦuje proto z mezφ stanoven²ch zßkonem. P°i rozliÜenφ kv≤ty p°id∞lenΘ skupin∞ dosavadnφch v²robc∙ byla vzata na z°etel minulß produkce. Nov²m ani stßvajφcφm producent∙m nenφ brßn∞no v nabytφ kv≤t koupφ od jinΘho producenta Φi rozd∞lenφm z rezervy. Up°ednostn∞nφ souΦasn²ch v²robc∙ p°i prvnφm rozd∞lenφ kv≤t je nezbytnΘ pro vylouΦenφ spekulant∙. I s ohledem na nutnost jistΘho znev²hodn∞nφ nov²ch v²robc∙ poukazujφ ministerstvo i Fond na nßlez ┌stavnφho soudu o kv≤tßch mlΘka. Stejn∞ tak reagujφ na nßmitku poruÜenφ zßkladnφho prßva na vlastnictvφ. SystΘm kv≤t p°edstavuje formu kontroly u₧φvßnφ majetku ve ve°ejnΘm zßjmu. V modernφm tr₧nφm hospodß°stvφ demokratick²ch stßt∙ zßpadnφ Evropy jsou takovß opat°enφ b∞₧nß. Ve°ejn²m zßjmem je stabilizace trhu s cukrem a udr₧enφ v²roby cukrovky za p°ijatelnou cenu pro p∞stitele. Ministerstvo i Fond pova₧ujφ pou₧it² nßstroj za p°im∞°en². P°ipomφnajφ, ₧e nedochßzφ k ₧ßdnΘmu vyvlastn∞nφ. Nad kv≤tu vyroben² cukr je pouze zatφ₧en odvodem, nenφ v²robci odnφmßn. K ·dajnΘmu rozporu s ·pravou v EvropskΘ unii poukazujφ ministerstvo i Fond na novΘ na°φzenφ Rady ES Φ. 1260/2001. Nßstroje tam u₧φvanΘ jsou shodnΘ s nßstroji uplat≥ovan²mi v ╚eskΘ republice. Rovn∞₧ polemizujφ s tvrzenφm skupiny poslanc∙, ₧e v EvropskΘ unii se provßdφ regulace cenou. Odmφtajφ tvrzenφ, ₧e ·prava platnß v EvropskΘ unii je Φasov∞ omezenß, zatφmco v ╚eskΘ republice nikoli. Ministerstvo i Fond nesdφlejφ stanovisko skupiny poslanc∙ o vylouΦenφ sprßvnφho °ßdu z rozhodovßnφ o p°id∞lenφ kv≤t nebo o sankΦnφch odvodech ani o vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu. Z pou₧itφ anebo vylouΦenφ uplatn∞nφ sprßvnφho °ßdu stanovenΘho pro rozhodovßnφ o jednotliv²ch druzφch zem∞d∞lsk²ch podpor nelze vyvozovat nic pro jinΘ rozhodovßnφ podle zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. VylouΦen v²slovn∞ v ₧ßdnΘm prßvnφm p°edpisu nenφ ani soudnφ p°ezkum p°φsluÜn²ch rozhodnutφ. Ministerstvo i Fond majφ za to, ₧e vlßda nemusφ v²Üi rezervy urΦit v∙bec. Publikovßnφ stanovenΘho ·daje ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ mß pro dan² kv≤tov² rok informaΦnφ charakter o rozd∞lovßnφ kv≤t v danΘm kv≤tovΘm roce. Ministerstvo i Fond majφ za to, ₧e jakostnφ znaky cukru jako regulovanΘho v²robku jsou stanoveny nezßvisle na p°edpisech o tr₧nφ regulaci zem∞d∞lstvφ vyhlßÜkou Φ. 334/1997 Sb. Odmφtajφ tvrzenφ, ₧e odkaz na tuto vyhlßÜku pod Φarou je v rozporu s judikaturou ┌stavnφho soudu. Ke zp∙sobu stanovovßnφ minimßlnφ ceny cukru poukazujφ na skuteΦnost, ₧e Ministerstvo financφ je kompetentnφ k jejφmu stanovovßnφ podle zßkona Φ. 526/1990 Sb. Uvßd∞jφ, ₧e nenφ ₧ßdoucφ stanovovat cenu na p∞t kv≤tov²ch rok∙. Navrhujφ proto zamφtnutφ nßvrhu skupiny poslanc∙.

Ve°ejn² ochrßnce prßv sdφlφ p°esv∞dΦenφ o ne·stavnosti kompetence Fondu stanovovat rezervu produkΦnφch kv≤t stejn∞ jako zmocn∞nφ Ministerstva financφ ke stanovenφ minimßlnφ ceny cukru, obojφ s poukazem na zn∞nφ º 12 odst. 3 a 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. Je p°esv∞dΦen o poruÜenφ zßsady rovnΘho p°φstupu a po₧adavku objektivnφho zp∙sobu v²poΦtu kv≤t podle º 12 odst. 6 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. Zd∙raz≥uje, ₧e poÜkozuje v²robce, kte°φ cukr ve vφce ne₧ t°ech letech z rozhodn²ch p∞ti nevyrßb∞li Φi jej vyrßb∞li jen v malΘm mno₧stvφ. Odmφtß v tomto ohledu argumentaci op°enou o takovou interpretaci judikatury ┌stavnφho soudu, kterß umo₧≥uje faktickΘ rozd∞lenφ ₧adatel∙ do skupin se zcela nerovnoprßvn²m postavenφm. Schopnost vyrßb∞t cukr je dßna ne minulou produkcφ, ale dispozicφ za°φzenφm spl≥ujφcφm zßkonnΘ po₧adavky. P°ipomφnß, ₧e º 7 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. vytvß°φ neobjektivnφ zp∙sob rozd∞lenφ produkΦnφch kv≤t, kdy nenφ vzata na z°etel mo₧nost prodeje Φi pronßjmu v²robnφho za°φzenφ. Ve°ejn² ochrßnce prßv mφnφ, ₧e zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu zmoc≥uje Fond kv≤ty jen vyu₧φvat, nikoli urΦovat.

III.

Procesnφ p°edpoklady pro °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem jsou spln∞ny.

Nßvrh byl podßn oprßvn∞n²m navrhovatelem, napadenΘ prßvnφ p°edpisy byly p°ijaty a vydßny v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem. Zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu platφ v p∙vodnφm zn∞nφ, na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. bylo sice zm∞n∞no na°φzenφm vlßdy Φ. 296/2002 Sb. vyhlßÜen²m 2. Φervence 2002 a od toho dne takΘ ·Φinn²m, napadenß ustanovenφ jφm vÜak nebyla dotΦena.

IV.

┌stavnφ soud se v plΘnu k problematice zem∞d∞lsk²ch produkΦnφch kv≤t vyjßd°il nßlezy o nßvrzφch na zruÜenφ prßvnφch p°edpis∙ dvakrßt.

Nßlezem Φ. 96/2001 Sb. (sp. zn. Pl. ┌S 45/2000 ze 14. 2. 2001, publikovan²m ve Sbφrce rozhodnutφ, svazek 21, nßlez Φ. 30) vyhov∞l nßvrhu Cukrovaru V., s. r. o., na zruÜenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 51/2000 Sb. Podle ┌stavnφho soudu vlßda nevydala na°φzenφ k provedenφ a v mezφch zßkona Φ. 252/1997 Sb., o zem∞d∞lstvφ, jak jφ urΦuje Φl. 78 ┌stavy. ┌vodnφ ustanovenφ zßkona (º 1 a 2) omezenφ podnikßnφ v zem∞d∞lstvφ (Φl. 26 a 41 Listiny) v podob∞ produkΦnφch kv≤t nep°edpoklßdajφ. ┌stavnφ soud tak uΦinil s v∞domφm, ₧e zatφm Parlament ╚eskΘ republiky p°ijal zßkon Φ. 256/2000 Sb., jen₧ produkΦnφ kv≤ty znß, ale zkoumanΘ na°φzenφ vlßdy nebylo p°ijato k jeho provedenφ.

Nßlezem Φ. 410/2001 Sb. (sp. zn. Pl. ┌S 5/01 ze 16. 10. 2001, publikovan²m ve Sbφrce rozhodnutφ, svazek 24, nßlez Φ. 149) ┌stavnφ soud rozhodl o nßvrhu skupiny poslanc∙ na zruÜenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb., o stanovenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka na lΘta 2001 a₧ 2005. Nßvrhu vyhov∞l ΦßsteΦn∞ a zruÜil jeho º 4 odst. 2 kv∙li nedostatku zßkonnΘho zmocn∞nφ pro omezenφ rozd∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t z rezervy na zem∞d∞lce hospoda°φcφ v systΘmu ekologickΘho chovu skotu a º 14 odst. 2 kv∙li ne·stavnosti a nezßkonnosti delegace rozhodovßnφ o v²Üi rezervy na Ministerstvo zem∞d∞lstvφ (ministra). ProdukΦnφ kv≤ty mlΘka samotnΘ ne·stavnφmi a nezßkonn²mi ┌stavnφ soud ovÜem neshledal. V od∙vodn∞nφ nßlezu ┌stavnφ soud shledal sankΦnφ odvod podle º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb. ·stavnφm, p°iΦem₧ ovÜem zd∙raznil, ₧e p°φsluÜnΘ ustanovenφ skupina poslanc∙ v od∙vodn∞nφ nßvrhu sice oznaΦila za ne·stavnφ, ke zruÜenφ je ale nenavrhla (vzhledem k velikosti skupiny poslanc∙ tak ani ·sp∞Ün∞ uΦinit nemohla).

V souΦasnΘm °φzenφ ┌stavnφ soud bude hodnotit prßvnφ ·pravu, kterß se podobß ·prav∞, jφ₧ se u₧ zab²val. Argumentace dneÜnφ skupiny poslanc∙ je podobnß. Ne₧ßdß ovÜem zruÜenφ celΘho provßd∞cφho na°φzenφ vlßdy, ale jenom jeho vybran²ch ustanovenφ. Navφc je navr₧eno zruÜenφ ustanovenφ zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. ┌stavnφ soud by proto p°i svΘm rozhodovßnφ m∞l vychßzet ze svΘho d°φv∞jÜφho hodnocenφ, leda₧e shledß zßsadnφ odliÜnosti anebo zm∞nφ prßvnφ nßzor. Hodnocenφ °eÜenΘ v∞ci proto bude navazovat na od∙vodn∞nφ nßlezu Φ. 410/2001 Sb.

Smyslem uplat≥ovßnφ produkΦnφch kv≤t je omezovßnφ nemonopolizovanΘ v²roby na sledovan² objem. Pohnutkou pro n∞j b²vß snaha po stabilizaci cen na trzφch, ani₧ by se prosazovala regulace cen a odb∞ratel∙m uklßdal smluvnφ p°φmus. Stabilizace trhu nenastßvß p∙sobenφm tr₧nφch sil, jestli₧e je ochromujφ masivnφ stßtnφ subvence a protekcionismus. Zßkladem ·pravy je nßrodnφ (stßtnφ) produkΦnφ kv≤ta, je₧ se podle urΦitΘho klφΦe rozd∞luje mezi souΦasnΘ v²robce. T∞m se pak v²roba (odb∞r, zpracovßnφ) produkce nad kv≤tu zakazuje nebo jsou od nφ odrazovßni sankΦnφm odvodem. NovΘ kv≤ty se neud∞lujφ v∙bec nebo jen mßlo a starΘ se mohou krßtit. U₧itφ kv≤t v modernφm demokratickΘm stßt∞ s tr₧nφ ekonomikou je vzßcnΘ. V zßpadnφ Evrop∞ se uplat≥ujφ v zem∞d∞lstvφ a Φßsti potravinß°skΘho pr∙myslu, je₧ ovliv≥uje celnφ protekcionismus a rozsßhlΘ subvencovßnφ, vyvolanΘ jak politick²m uznßnφm obecnΘho zßjmu na jeho prosperit∞, tak p∙sobenφm zem∞d∞lc∙ a zem∞d∞lsk²ch podnik∙ jako silnΘ zßjmovΘ skupiny. V rßmci spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky EvropskΘho spoleΦenstvφ (EvropskΘ unie) se pou₧φvß dnes jen u mlΘΦn²ch v²robk∙ a cukru. PodobnΘ cφle a ·Φinky jako produkΦnφ kv≤ty mß zßkaz obd∞lßvßnφ p∙dy nebo rozÜi°ovßnφ p∞stitelsk²ch kultur, nap°φklad vφna.

KlφΦovou otßzkou °eÜenΘho p°φpadu, stejn∞ jako p°φpadu rozhodnutΘho nßlezem Φ. 410/2001 Sb., je ·stavnφ p°ijatelnost omezenφ mno₧stvφ zem∞d∞lskΘ v²roby prosazovanß sankΦnφm odvodem za nadprodukci. Jejich hodnocenφ ve sv∞tle zßkladnφch (·stavnφch) prßvnφch zßsad a zßkladnφch lidsk²ch prßv nezbytn∞ sklouzßvß k odd∞lenΘmu hledßnφ odpov∞dφ na jednotlivΘ otßzky, jak naznaΦuje souΦasn² nßvrh skupiny poslanc∙ i citovan² nßlez.

┌stavnφ soud p°itom ve svΘ judikatu°e odmφtß odtrhßvat zßkladnφ zßsady prßvnφho stßtu, jak²mi jsou rovnost (Φl. 1 Listiny) a p°im∞°enost prßvnφ ·pravy (Φl. 4 Listiny) od jednotliv²ch lidsk²ch prßv a svobod, jak²mi jsou zde zßkladnφ prßvo na vlastnictvφ (Φl. 11 Listiny) a svoboda podnikßnφ (Φl. 26 Listiny). PoruÜenφ zßkladnφch zßsad shledal d∙vodem pro sv∙j zßsah jen tehdy, pokud nebyly respektovßny p°i ·prav∞ v²konu zßkladnφch prßv a svobod.

DotΦenß zßkladnφ prßva jsou sice za°azena Listinou i vnφmßna jako prßva r∙zn²ch kategoriφ (prvnφ jako zßkladnφ oproti druhΘmu jako hospodß°skΘmu a socißlnφmu), p°esto spolu ·zce souvisejφ. Svoboda podnikßnφ b²vß dokonce oznaΦovanß jako svoboda odvozenß od prßva na vlastnictvφ. Tomuto nßzoru lze dßt za pravdu jen ΦßsteΦn∞. Podnikßnφ a dalÜφ hospodß°skß Φinnost p°edstavuje jist∞ zejmΘna Φinnost zam∞°enou na vytvß°enφ majetkov²ch hodnot pot°ebn²ch k zajiÜt∞nφ ₧ivotnφch pot°eb. Jejich ka₧dodennφm v²sledkem je majetek (v modernφm hospodß°stvφ penφze), jej₧ chrßnφ na ·stavnφ i mezinßrodnφ evropskΘ ·rovni zßkladnφ prßvo na vlastnictvφ. Vlastnictvφ majetku (kapitßlu) b²vß navφc p°edpokladem zahßjenφ podnikßnφ a pokraΦovßnφ v n∞m. Vedle toho ovÜem podnikßnφ p°edstavuje zp∙sob osobnφ i skupinovΘ seberealizace. Dokonce vlastnickΘ prßvo, nemß-li b²t pojφmßno samo·Φeln∞, samo zprost°edkovßvß vyu₧itφ jin²ch zßkladnφch a dalÜφch prßv.

V.

P°i posuzovßnφ soustavy produkΦnφch kv≤t cukru jako ·pravy dot²kajφcφ se svobody podnikßnφ lze vychßzet z hodnocenφ nßlezu Φ. 410/2001 Sb. Podle Φl. 26 odst. 1 Listiny mß ka₧d² prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. Podle odstavce 2 zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. ┌stavnφ soud dßle zd∙raznil, ₧e ani ·stavnφ po°ßdek, ani mezinßrodnφ smlouvy o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch nezakazujφ zßkonodßrci omezenφ mno₧stvφ produkce, distribuce nebo spot°eby statk∙. Zßkonodßrce proto smφ (v mezφch dan²ch ·stavn∞ garantovan²mi zßkladnφmi zßsadami, lidsk²mi prßvy a svobodami) podle svΘ ·vahy zavΘst cenovou nebo kvantitativnφ regulaci produkce v urΦitΘm odv∞tvφ hospodß°stvφ, vymezit Φi ovlivnit druh a poΦet subjekt∙ v n∞m p∙sobφcφch Φi omezit smluvnφ svobodu p°i uplat≥ovßnφ produkce na trhu Φi p°i nßkupu surovin a v²robnφch za°φzenφ. Tvrzenφ skupiny poslanc∙, ₧e omezenφmi mohou b²t jen kvalifikaΦnφ a podobnΘ p°edpoklady, oznaΦil za nep°im∞°en∞ ·zk² v²klad tohoto ustanovenφ. Z Φl. 41 odst. 1 Listiny je navφc z°ejmΘ, ₧e hospodß°sk²ch, socißlnφch a kulturnφch prßv, k nim₧ pat°φ i svoboda podnikßnφ, se lze domßhat pouze v mezφch zßkon∙. ┌stavnφ soud neshledal jako hodnotu ·stavnφ d∙le₧itosti voln² trh prost² veÜkerΘ regulace. Poukßzal p°itom na meze svobody podnikßnφ v EvropskΘ unii, kde se tr₧nφ hospodß°stvφ p°φmo deklaruje jako ·stavnφ zßsada ve z°izovacφ smlouv∞. Odmφtl nßzor, ₧e ka₧dΘ omezenφ svobody podnikßnφ lze provΘst jedin∞ zßkonem. K provedenφ zßkona ┌stava p°ipouÜtφ z praktick²ch d∙vod∙ p°ijφmßnφ podzßkonn²ch p°edpis∙, pohybujφ-li se jimi stanovenß pravidla v mezφch zßkon∙. ┌stavnφ soud p°ipomn∞l, ₧e produkΦnφ kv≤ty se uplat≥ujφ v zem∞d∞lstvφ demokratick²ch stßt∙ zßpadnφ Evropy, v zemφch EvropskΘ unie pak podle spoleΦnΘho modelu, p°iΦem₧ nebyly shledßny nesluΦitelnΘ s celosv∞tov²m ani evropsk²m mezinßrodnφm, p°φpadn∞ u stßtnφch systΘm∙ s vnitrostßtnφm ·stavnφm standardem lidsk²ch prßv.

O svobod∞ podnikßnφ jako zßkladnφm prßvu celosv∞tovΘ mezinßrodnφ pakty o lidsk²ch prßvech mlΦφ. Ani evropsk² povßleΦn² standard ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod a dodatkov²ch protokol∙ ji neznß. Jejφ odvozovßnφ z garance vlastnickΘho prßva a osobnφ svobody p°edstavuje nep°im∞°en∞ Üirok² v²klad, kter² nenachßzφ jakoukoli oporu v judikatu°e EvropskΘho soudu pro lidskß prßva. Ten se ostatn∞ podobnou odv∞tvovou prßvnφ ·pravou hospodß°sk²ch Φinnostφ nikdy nezab²val. Teprve Charta zßkladnφch prßv EvropskΘ unie znß svobodu podnikßnφ (hospodß°skΘ aktivity), ovÜem poΦφtß s jejφmi omezenφmi evropsk²m i nßrodnφm prßvem. Charta navφc nezφskala charakter mezinßrodnφ smlouvy, je jen politickou deklaracφ. K vymezenφ pojetφ ΦeskΘ garance svobody podnikßnφ podle Φl. 26 Listiny je tedy povolßn jen ┌stavnφ soud.

SouΦasnΘ zahraniΦnφ vzory p°itom spφÜe potvrzujφ ┌stavnφm soudem zastßvanΘ omezenΘ pojetφ svobody podnikßnφ jako prßva, kterΘ smφ zßkonodßrce pom∞rn∞ Üiroce omezovat.

V N∞mecku Spolkov² ·stavnφ soud neodmφtß poukazy na svobodu povolßnφ (Φl. 12 Zßkladnφho zßkona) v souvislosti se zp∙sobem ·pravy v²konu povolßnφ, nicmΘn∞ uznßvß Üirok² prostor dan² pro ·pravu zßkonodßrce. P°φsn∞jÜφ postoj, v jeho₧ sv∞tle by Φeskß legislativnφ praxe mnohdy asi neobstßla, zaujφmß jen v∙Φi mnoh²m omezenφm a nßrok∙m spojen²m s p°φstupem do oboru. Spolkov² ·stavnφ soud se ovÜem nezab²val regulacφ zem∞d∞lskΘ nebo jinΘ produkce prost°ednictvφm produkΦnφch kv≤t nebo podobn²ch opat°enφ, nebo¥ je upravuje p°ednostnφ a p°φmo ·ΦinnΘ prßvo EvropskΘho spoleΦenstvφ.

Pojetφ ·stavn∞ vyjßd°enΘ svobody podnikßnφ, o kterΘ by se mohla op°φt skupina poslanc∙, by bylo mo₧no hledat v judikatu°e NejvyÜÜφho soudu USA do 30. let 20. stoletφ. Jeho pojetφ smluvnφ svobody a prßva na vlastnictvφ nep°ipouÜt∞lo v podstat∞ jakßkoli hospodß°skopolitickß opat°enφ. Od doby velkΘ hospodß°skΘ krize ovÜem NejvyÜÜφ soud proti nediskriminaΦnφm politick²m zßsah∙m do pom∞r∙ v jednotliv²ch hospodß°sk²ch odv∞tvφch p°estal zasahovat.

V nßlezu Φ. 410/2001 Sb. ┌stavnφ soud ji₧ na okraj konstatoval, ₧e sankΦnφ odvod podle º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu ve v²Üi 115 % minimßlnφ nebo regulovanΘ ceny p°edstavuje nezbytnou souΦßst soustav produkΦnφch kv≤t. P°edstavuje p°im∞°en² postih za v²robu p°ekroΦivÜφ individußlnφ kv≤tu. K tomu lze dodat, ₧e mo₧n² podstatn∞ mΘn∞ ·Φinn² postih za nadprodukci p°edstavuje jen odep°enφ ve°ejnΘ podpory.

K nßmitce skupiny poslanc∙, ₧e v²roba cukru nad produkΦnφ kv≤tu nenφ zakßzßna, lze uvΘst, ₧e prßvnφ ·prava mnohΘ Φinnosti v²slovn∞ nezapovφdß, nicmΘn∞ je znev²hod≥uje, a tφm od nich odrazuje. P°ipomenout lze zpoplatn∞nφ provozu v²hernφch automat∙ anebo spot°ebnφ dan∞. Znev²hod≥ovßnφ urΦitΘ Φinnosti je b∞₧n²m prßvnφm nßstrojem, zvlßÜt∞ kdy₧ by p°φm² zßkaz prosazovan² sprßvnφmi nebo trestnφmi sankcemi (pokutami, zßkazem v²konu povolßnφ nebo odn∞tφm svobody) byl p°ehnan². ┌stavnφ soud v citovanΘm nßlezu uvedl, ₧e je-li mo₧n² zßkaz nadprodukce, znamenß to samoz°ejm∞ otev°enφ prostoru pro jejφ znev²hod≥ovßnφ. KoneΦn∞ lze uvΘst, ₧e ani b∞₧nß formulace ustanovenφ o skutkov²ch podstatßch trestn²ch Φin∙ ("Kdo ..., bude potrestßn...") v trestnφm zßkon∞ trestnΘ Φiny doslovn∞ nezakazuje. O jejich zßkazu vÜak nenφ pochyb. Poukaz na ne·stavnost sankΦnφho odvodu bez v²slovnΘho zßkazu jednßnφ, od kterΘho se sankΦnφm odvodem odrazuje, lze proto odmφtnout.

VI.

V nßlezu Φ. 410/2001 Sb. ┌stavnφ soud zrekapituloval evropskΘ i vnitrostßtnφ pojetφ zßkladnφho prßva na vlastnictvφ. Odmφtl stanovisko, ₧e omezenφ produkce p°edstavuje vyvlastn∞nφ, kterΘ nenφ od∙vodn∞no ve°ejn²m zßjmem, bez nßhrady. Konstatoval, ₧e navrhovateli nenφ vlastnictvφ k mlΘku vyrobenΘmu nad produkΦnφ kv≤tu od≥ato. SankΦnφ odvod podporujφcφ soustavu produkΦnφch kv≤t samoz°ejm∞ znesnad≥uje nebo dokonce znemo₧≥uje prodej nadprodukce. Zd∙raznil, ₧e nßrok na dosa₧enφ urΦitΘ ceny na trhu vÜak nenφ zßkladnφm prßvem. P°ipomn∞l, ₧e soustava produkΦnφch kv≤t p°edstavuje formu kontroly u₧φvßnφ majetku, je₧ je zavedena kv∙li ve°ejnΘmu zßjmu. ┌stavnφ soud zd∙raznil, ₧e pou₧itΘ omezujφcφ prost°edky majφ b²t p°im∞°enΘ sledovan²m cφl∙m. Akceptoval, ₧e existuje ve°ejn² zßjem pro stabilizaci trhu s mlΘkem, a pou₧itΘ nßstroje shledal jako p°im∞°enΘ. P°ipomn∞l, ₧e rovn∞₧ jinß opat°enφ upravujφcφ podnikßnφ nebo jinou hospodß°skou Φinnost majφ zßsadnφ dopady na jeho (jejφ) rentabilitu. Odmφtl nßzor, ₧e soustava produkΦnφch kv≤t zcela znemo₧≥uje vstup do odv∞tvφ s poukazem na mo₧nost jejich zφskßnφ koupφ nebo p°id∞lenφm z rezervy. ┌stavnφ soud se necφtil b²t povolßn k posouzenφ, zda soustava produkΦnφch kv≤t p°edstavuje °eÜenφ optimßlnφ a ekonomicky nejv²hodn∞jÜφ. P°ipomn∞l, ₧e soustava produkΦnφch kv≤t mß brßnit nadv²rob∞, ji₧ vyvolßvajφ rozsßhlΘ stßtnφ subvence do zem∞d∞lstvφ. ┌stavnφ soud zd∙raznil, ₧e uplat≥ovßnφ soustavy produkΦnφch kv≤t (omezenφ mno₧stvφ v²roby) sleduje ve°ejn² zßjem na odrazovßnφ od investic v odv∞tvφ s nadprodukcφ. Ve svΘ argumentaci ┌stavnφ soud p°ipomn∞l, ₧e ani Evropsk² soudnφ dv∙r (orgßn ES) neshledal v podobnΘm komunitßrnφm opat°enφ - zßkazu v²sadby vinic - naruÜenφ evropskΘho standardu vlastnictvφ podle Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod.

Argumentace pou₧itß v nßlezu Φ. 410/2001 Sb. v obecnΘ rovin∞ platφ i pro posouzenφ soustavy produkΦnφch kv≤t cukru podle na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. Skupina poslanc∙ v souΦasnΘ v∞ci nezd∙raz≥uje, na rozdφl od p°edchozφho nßvrhu, odn∞tφ vlastnictvφ k cukru vyrobenΘmu nad limit. K odmφtnutφ argumentace o odn∞tφ vlastnictvφ k vyrobenΘmu mlΘku ┌stavnφm soudem v citovanΘm nßlezu lze jen dodat, ₧e v odv∞tvφch, jejich₧ objem v²roby je regulovßn soustavami produkΦnφch kv≤t, se v²roba p°esahujφcφ limity objevuje jen v minimßlnφ mφ°e, nebo¥ odbyt je ulo₧enφm sankΦnφho odvodu v podstat∞ znemo₧n∞n.

SouΦasnou nßmitkou skupiny poslanc∙ je pouze poukaz na diskriminaci mezi t∞mi vlastnφky cukrovarnickΘho za°φzenφ, kte°φ produkΦnφ kv≤tu obdr₧φ a mohou vyrßb∞t bez faktick²ch omezenφ, a t∞mi, kte°φ jφ nedisponujφ a jejich produkce je nßsledkem uplat≥ovßnφ sankΦnφho odvodu znemo₧n∞na. Otßzku nerovnosti ve vlastnictvφ je proto t°eba °eÜit v souvislosti s otßzkou obecnΘ rovnosti p°i uplat≥ovßnφ soustavy produkΦnφch kv≤t cukru.

Jenom na okraj a v podob∞ dalÜφho rozvφjenφ argumentace ┌stavnφho soudu v nßlezu Φ. 410/2001 Sb. je proto mo₧no odkßzat na judikaturu EvropskΘho soudnφho dvora. Ten ve svΘm rozsudku o ₧alob∞ Metallurgiki Halyps proti Komisi (258/81) zd∙raznil, ₧e komunitßrnφ omezenφ produkce oceli ve ve°ejnΘm zßjmu, by¥ dokß₧φ ohrozit rentabilitu podniku, nep°edstavujφ ₧ßdnΘ poruÜenφ prßva na vlastnictvφ. Lze takΘ zd∙raznit, ₧e Evropsk² soud pro lidskß prßva nikdy nehodnotil obecnß prßvnφ opat°enφ Φlensk²ch stßt∙ Rady Evropy, je₧ regulovala objem hospodß°skΘ produkce s ohledem na jejich sluΦitelnost s evropsk²m standardem zßkladnφho prßva na vlastnictvφ.

OmezenΘ uplat≥ovßnφ soustav produkΦnφch kv≤t zejmΘna v zem∞d∞lstvφ je obvyklΘ v EvropskΘ unii a v n∞kter²ch dalÜφch vysp∞l²ch stßtech se socißln∞ tr₧nφ ekonomikou. SouΦasnß judikatura ·stavnφch a nejvyÜÜφch soud∙ Φlensk²ch stßt∙ EvropskΘ unie ani dalÜφch demokratick²ch prßvnφch stßt∙ nenaznaΦuje, ₧e by omezenφ v²roby z d∙vod∙ stabilizace cen na trhu na urΦitΘ v²Üi, jsou-li spravedliv∞ ulo₧ena vÜem stßvajφcφm v²robc∙m, byla pova₧ovßna za nesluΦitelnß s nßrodnφm standardem vlastnictvφ. Toto konstatovßnφ samoz°ejm∞ nevyluΦuje jejich politickou kritiku, je₧ je silnß. U₧φvßnφ tΘto formy °φzenφ hospodß°stvφ je vzßcnΘ. Nenφ ovÜem d∙vod, aby ┌stavnφ soud vyklßdal Φl. 11 Listiny jinak. Nelze p°ehlΘdnout, ₧e jednφm z hlavnφch pohnutek pro zavedenφ soustavy produkΦnφch kv≤t n∞kter²ch zem∞d∞lsk²ch a potravinß°sk²ch v²robk∙ bylo vytvo°enφ rßmce, kter² se uplat≥uje v EvropskΘ unii. Radikßlnφ zßsah ┌stavnφho soudu proti soustavßm produkΦnφch kv≤t by p°edstavoval krok k takovΘmu pojetφ vnitrostßtn∞ garantovan²ch zßkladnφch prßv, kterΘ by neobstßlo po p°ipravovanΘm vstupu ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie.

Je t°eba zd∙raznit, ₧e soustavu produkΦnφch kv≤t cukru (mlΘka), resp. sankΦnφ odvod za nadprodukci, jφm₧ je prosazovßna, nenφ vhodnΘ srovnßvat s cenovou regulacφ ve prosp∞ch odb∞ratel∙, je-li spojena se smluvnφm p°φmusem nebo nucen²m zachovßnφm dosavadnφch smluvnφch vztah∙. ┌stavnφ soud prohlßsil nßlezem Φ. 231/2000 Sb. (sp. zn. Pl. ┌S 3/2000 z 21. 6. 2000, publikovan²m ve Sbφrce rozhodnutφ, svazek 18, nßlez Φ. 93) za nesluΦitelnou se zßkladnφm prßvem na vlastnictvφ regulaci bytovΘho nßjemnΘho podle vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, s poukazem na skuteΦnost, ₧e majitel∙m byt∙ neumo₧≥uje nynφ placenΘ nßjemnΘ ani jejich ·dr₧bu, a tak se znehodnocuje jejich vlastnictvφ. V p°φpad∞ produkΦnφch kv≤t zem∞d∞lskΘ v²roby nikdo nenφ nucen vyrßb∞t tak, aby musel odvod platit. Smyslem odvodu je naopak odrazovat v²robce od spoleΦensky ne₧ßdoucφ nadv²roby. SankΦnφ odvod proto lze srovnat spφÜe s dan∞mi a poplatky, jejich₧ smyslem je zv²Üenφ ceny urΦitΘho zbo₧φ nebo slu₧by a snφ₧enφ jejich spot°eby (spot°ebnφ dan∞ na alkoholickΘ nßpoje, cigarety Φi uhlovodφkovß paliva nebo poplatky za provoz v²hernφch hracφch automat∙). Dovolßvßnφ se ·stavnφ a mezinßrodnφ garance vlastnictvφ v t∞chto p°φpadech, kdy Φßst u₧φvan²ch za°φzenφ po zavedenφ nebo zv²Üenφ uveden²ch danφ nebude moci b²t vyu₧φvßna jako dosud a ztratφ na cen∞, nebo¥ po zv²Üenφ cen poklesne poptßvka, by jist∞ bylo pova₧ovßno za neod∙vodn∞nΘ. Hodnocenφ regulace zem∞d∞lstvφ nem∙₧e b²t opaΦnΘ, by¥ spoleΦenskΘ a z n∞j se odvφjejφcφ prßvnφ ohodnocenφ zem∞d∞lskΘ nadv²roby nenφ tak p°φkrΘ.

P°itom je t°eba p°ipomenout, ₧e pokles vyu₧itelnosti v²robnφch za°φzenφ - a tak jejich ceny - nenφ v²razn², jestli₧e zavedenß omezenφ produkce nenutφ dosavadnφ v²robce ke snφ₧enφ souΦasnΘ v²roby. Tak je tomu obecn∞ takΘ u posuzovan²ch produkΦnφch kv≤t cukru.

VII.

┌stavnφ soud v nßlezu Φ. 410/2001 Sb. odmφtl nßzor, ₧e ne·stavnφ diskriminaci p°edstavuje rozdφlnΘ prßvnφ postavenφ t∞ch v²robc∙, kte°φ kv≤tu obdr₧φ, a t∞ch, kte°φ o ni ne₧ßdajφ. Diferenciace je v∞cφ volby. Po₧adavek na ₧ßdost o kv≤tu p°edstavuje administrativnφ registraci v²robc∙.

┌stavnφ soud rovn∞₧ nep°isv∞dΦil tvrzenφ o ne·stavnφ nerovnosti mezi souΦasn²mi a nov²mi v²robci. P°ipomn∞l, ₧e znev²hodn∞nφ nov²ch podnikatel∙ (kte°φ si musφ kv≤ty koupit od souΦasn²ch v²robc∙ nebo doufat v jejich nejistΘ p°id∞lenφ z rezervy, p°iΦem₧ ovÜem soupe°φ s nyn∞jÜφmi v²robci) je nedφlnou souΦßstφ jakΘhokoli omezovßnφ mno₧stvφ produkce. Cφlem znev²hodn∞nφ vstupu do odv∞tvφ je zßjem na znemo₧n∞nφ ne₧ßdoucφho rozÜi°ovßnφ v²robnφch kapacit.

Nelze ovÜem vylouΦit diskriminaci mezi v²robci, kte°φ o kv≤tu po₧ßdajφ a dostanou ji v plnΘ v²Üi, a v²robci, kter²m bude odep°ena nebo ud∞lena jenom zΦßsti. Ustanovenφ º 12 odst. 6 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu po₧aduje, aby se zp∙sob prvotnφho rozd∞lenφ produkΦnφch kv≤t mezi ₧adatele °φdil zßsadou rovnosti a objektivnφho zp∙sobu v²poΦtu. Tento obecn² pokyn, jen₧ nenφ ne₧ odrazem zßsady rovnosti podle Φl. 1 Listiny a Φl. 1 ┌stavy, musφ mφt na pam∞ti vlßda p°i urΦovßnφ zp∙sobu v²chozφho rozd∞lenφ kv≤t v rßmci jednotliv²ch soustav produkΦnφch kv≤t s ohledem na rysy a zvlßÜtnosti v²roby komodit, jejich₧ v²roba je p°edm∞tem omezenφ. ┌stavnφ soud proto m∙₧e posoudit klφΦ pou₧it² p°i p∙vodnφm rozd∞lovßnφ kv≤t.

┌stavnφ soud v nßlezu Φ. 410/2001 Sb. jednoroΦnφ referenΦnφ obdobφ spolu s obecn∞ stanoven²mi dφlΦφmi ·pravami uznal za p°im∞°enΘ. P°iznal p°itom, ₧e ani podrobn∞ propracovan² klφΦ, jen₧ pamatuje na pravidelnΘ p°φΦiny v²kyv∙ objemu v²roby, nem∙₧e vzφt z°etel na vÜechny okolnosti. V jednotliv²ch p°φpadech proto m∙₧e dojφt i k nespravedlnosti, je₧ vÜak nedosahuje ·stavnφ zßva₧nosti. Postavil se p°itom s ohledem na mo₧nΘ zneu₧itφ zdr₧enliv∞ ke zmφr≥ovßnφ tvrdosti na zßklad∞ sprßvnφho uvß₧enφ.

U v²roby cukru vlßda p°edpoklßdß urΦenφ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty na zßklad∞ objemu v²roby t°φ z hlediska mno₧stvφ nej·sp∞Ün∞jÜφch v²robnφch sezon z poslednφch p∞ti (º 7 odst. 1 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb.), a pokud se nevyrßb∞lo vφce ne₧ t°i sezony, podle sezon, kdy se vyrßb∞lo. V tΘto souvislosti nelze opomenout skuteΦnost, na kterou poukazuje skupina poslanc∙. Postavenφ jednotliv²ch provozovatel∙ cukrovar∙ toti₧ ovlivnila prßvnφ ·prava podle na°φzenφ vlßdy Φ. 51/2000 Sb. p°ed sv²m zruÜenφm ┌stavnφm soudem. To bylo zruÜeno pro nedostatek zßkonnΘ opory. DodateΦn∞ lze ovÜem konstatovat, ₧e jφm p°edpoklßdanΘ rozliÜovßnφ cukrovar∙ na strategickΘ a nestrategickΘ vΦetn∞ taxativnφho v²Φtu prvnφch p°φmo v textu, jejich₧ provozovatelΘ se t∞Üφ okam₧itΘmu ud∞lenφ produkΦnφ kv≤ty p°φmo, lze d∙vodn∞ pova₧ovat za podez°elou kvalifikaci (suspect qualification podle metodiky NejvyÜÜφho soudu USA). P°edstavuje svΘvolnΘ a st∞₧φ od∙vodnitelnΘ rozliÜovßnφ mezi jednotliv²mi provozovateli cukrovar∙. Na tomto mφst∞ je ale t°eba pop°φt tvrzenφ skupiny poslanc∙, ₧e takΘ souΦasnß ·prava zavßdφ takovΘto rozliÜenφ.

Zp∙sob v²poΦtu individußlnφch produkΦnφch kv≤t ne₧ßdoucφ dopady jak z formßlnφch d∙vod∙ ne·stavnφ, tak v∞cn∞ diskriminaΦnφ podle minulΘ prßvnφ ·pravy jen zmφr≥uje tφm, ₧e neodvozuje rozhodnou pr∙m∞rnou roΦnφ kv≤tu od objemu v²roby ze vÜech p∞ti sezon, kter² je p°edm∞tem hlßÜenφ v ₧ßdosti podle º 5 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., n²br₧ poΦφtß se skuteΦnostφ, ₧e n∞kterΘ cukrovary nebyly po vÜechny sezony v provozu, a bere v ·vahu t°i sezony, kdy se vyrßb∞lo nejvφce, nebo ty sezony, kdy se vyrßb∞lo, pokud se vyrßb∞lo po t°i nebo mΘn∞ sezon.

Je ovÜem z°ejmΘ, ₧e nerovnost se neodstra≥uje. Vyvolßvß ji ji₧ skuteΦnost, ₧e na zßklad∞ opat°enφ ji₧ z formßlnφch d∙vod∙ ne·stavnφho a v∞cn∞ diskriminaΦnφho mohli n∞kte°φ v²robci v²robu zv²Üit, nebo¥ byli chrßn∞ni p°ed konkurencφ, je₧ produkΦnφ kv≤tu nem∞la, a nemohla tak bez zßt∞₧e sankΦnφm odvodem vyrßb∞t. Vlßda dneÜnφ formßln∞ korektnφ ·pravou pro budoucnost zachovßvß ne₧ßdoucφ stav, jej₧ vyvolala svou d°φv∞jÜφ jak formßln∞, tak materißln∞ ne·stavnφ ·pravou.

Opomenout nelze ani skuteΦnost, na kterou skupina poslanc∙ poukazuje letmo ji₧ odmφtnutou argumentacφ o diskriminaci mezi dosavadnφmi a nov²mi v²robci. Regulace v²roby cukru provedenß na°φzenφm vlßdy Φ. 114/2001 Sb. nijak nepamatuje na p°φpady, kdy jeden cukrovar (zßvod) provozoval v minulosti jin² subjekt ne₧ dnes. K v²rob∞ p°evzatΘho zßvodu v rozhodnΘm obdobφ se nep°ihlφ₧φ. Prodeje podnik∙ a zßvod∙ a f·ze spoleΦnostφ p°itom nelze vylouΦit.

Zvolen² klφΦ rozd∞lovßnφ individußlnφch produkΦnφch kv≤t se tak ocitß v rozporu se zßkonn²m po₧adavkem objektivnφho zp∙sobu v²poΦtu (º 12 odst. 6 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu) a zejmΘna ·stavnφm po₧adavkem rovnosti podle Φl. 1 Listiny, co₧ zßrove≥ zaklßdß ·stavn∞ nep°φpustn² nestejn² zßkonn² obsah vlastnictvφ v²robnφch za°φzenφ podle Φl. 11 odst. 1 Listiny a neospravedlnitelnΘ rozliÜovßnφ mezi jednotliv²mi podniky, je₧ se t∞Üφ stejnΘ (tedy stejn∞ upravovanΘ) svobod∞ podnikßnφ podle Φl. 26 Listiny.

Za ne·stavnφ lze ovÜem st∞₧φ mφt samu o sob∞ povinnost ₧adatel∙ sd∞lit v ₧ßdosti o produkΦnφ kv≤tu svoji v²robu cukru v cukrovarnick²ch sezonßch 1996/97 a₧ 2000/01 podle º 5 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb.

VIII.

V nßlezu Φ. 410/2001 Sb. ┌stavnφ soud shledal, ₧e zavedenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka je od∙vodn∞nΘ, nebo¥ sleduje ve°ejn² zßjem. Tφm je garance minimßlnφ ceny v prost°edφ, kde stßtnφ subvence p°ispφvajφ ke zvyÜovßnφ v²roby, kterΘ by poptßvka nevyvolßvala. Stßtnφ zßsahy do zem∞d∞lstvφ jsou motivovßny jeho socißlnφmi, ekonomick²mi a ekologick²mi zvlßÜtnostmi. ┌stavnφ soud uznal, ₧e soustavy produkΦnφch kv≤t zem∞d∞lsk²ch v²robk∙ existujφ v EvropskΘ unii, a odmφtl, ₧e by vnitrostßtnφ standard lidsk²ch prßv po₧adoval Φistou tr₧nφ ekonomiku, prostou stßtnφch zßsah∙. Vyjßd°il se p°itom zdr₧enliv∞ k po₧adavku, aby podroboval p°φsnΘ kontrole z hlediska jejφ nezbytnosti a skuteΦnΘ pot°ebnosti prßvnφ ·pravu, jφ₧ stßt zasahuje do hospodß°stvφ. Zd∙raznil, ₧e k volb∞ hospodß°skΘ politiky je p°φsluÜn² Parlament ╚eskΘ republiky jako politick² orgßn, jen₧ nese politickou odpov∞dnost v∙Φi voliΦ∙m za rozpoznßvßnφ problΘm∙ v hospodß°stvφ a za v²b∞r nßstroj∙ k jejich °eÜenφ.

Obdobn∞ se o p°ednostnφm povolßnφ politick²ch orgßn∙ p°i vytvß°enφ soustav produkΦnφch kv≤t p∞stovßnφ pÜenice ve v∞ci Wickard v. Filburn [317 U. S 111(1942)] vyjßd°il takΘ NejvyÜÜφ soud USA. Jeho rozhodnutφ je p°φkladem zdr₧enlivosti soudnφ kontroly (judicial restraint).

┌stavnφ soud se touto argumentacφ, ji₧ lze v podstat∞ uplatnit i pro posouzenφ produkΦnφch kv≤t cukru, p°ihlßsil k p°φstupu, kter² zaujφmß nap°. NejvyÜÜφ soud USA od 30. let 20. stoletφ, kdy skonΦil s praxφ oznaΦovßnφ hospodß°sk²ch a socißlnφch p°edpis∙ za nesluΦitelnΘ s absolutizovanou smluvnφ svobodou a prßvem na vlastnictvφ a uznal, ₧e obecnΘ formovßnφ hospodß°skΘ politiky vΦetn∞ restrikcφ podnikßnφ je p°edevÜφm v∞cφ politick²ch orgßn∙. P°i hodnocenφ prßvnφ ·pravy postaΦφ rational basis test, tedy zb∞₧nΘ ov∞°enφ, zda zavedenΘ opat°enφ m∙₧e vΘst ke sledovanΘmu cφli. Soustava produkΦnφch kv≤t sleduje omezenφ produkce, je₧ je naruÜena stßtnφ subvenΦnφ politikou. To platφ i tehdy, jde-li o opat°enφ pot°ebnß pouze p°i p°φprav∞ na vstup do EvropskΘ unie, kde takovΘ pom∞ry existujφ.

P°φklon k p°φsnΘmu hodnocenφ soustavy produkΦnφch kv≤t by nutil ┌stavnφ soud k hodnocenφ nezbytnosti a u₧iteΦnosti stßtnφ politiky subvencovßnφ a privilegovßnφ zem∞d∞lstvφ. ┌stavnφ soud by se musel v takovΘm p°φpad∞ p°iklonit k n∞kterΘ ekonomicko-politickΘ doktrφn∞, zde k liberalismu. Takov² krok ale neodpovφdß relativnφ politickΘ neutralit∞ Listiny a ┌stavy.

IX.

┌vahy o od∙vodn∞nosti a p°im∞°enosti uplat≥ovßnφ soustavy produkΦnφch kv≤t cukru nelze vΘst bez srovnßnφ s modelem jednotn∞ uplat≥ovan²m v EvropskΘ unii, zvlßÜt∞ s ohledem na p°φpravu ╚eskΘ republiky na vstup do nφ. Omezenφ mno₧stvφ v²roby cukru mß v EvropskΘm spoleΦenstvφ ji₧ dlouhou tradici. PoprvΘ byla jako odpov∞∩ na nadprodukci zavedena v 60. letech. Tφmto i v zem∞d∞lstvφ v²jimeΦn∞ p°φsn²m spoleΦn²m opat°enφm odpov∞d∞lo EvropskΘ spoleΦenstvφ na nadprodukci, kterou ovÜem zap°φΦinila dφlem spoleΦnß zem∞d∞lskß politika i zßsahy Φlensk²ch stßt∙ zahrnujφcφ subvence, dotace a intervence na trzφch, dφlem intenzifikace a koncentrace cukrovarnictvφ, je₧ vedla k ruÜenφ cukrovar∙. Zßkladem ·pravy jsou na°φzenφ Rady ES o jednotnΘm tr₧nφm °ßdu p°ijφmanß na vφce let. Na to navazujφ provßd∞cφ na°φzenφ EvropskΘ komise. Pro sezony 2001/2002 a₧ 2005/2006 je zßkladnφm p°edpisem na°φzenφ Rady ES Φ. 1260/2001 o spoleΦnΘ organizaci trh∙ v sektoru cukru. Bylo p°ijato v rßmci dφlΦφ reformy spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky. Jeho cφlem je snφ₧it jejφ fiskßlnφ nßroΦnost a omezit nadprodukci. Zahrnuje snφ₧enφ produkΦnφch kv≤t cukru.

Na°φzenφ urΦuje nßrodnφ kv≤ty pro jednotlivΘ ΦlenskΘ stßty. Vyrßb∞n² cukr je pro ·Φely produkΦnφch kv≤t rozd∞len na skupiny. Cukr A a cukr B se sm∞jφ vyrßb∞t, p°esto₧e i je tφ₧φ odvody. U cukru A Φinφ zanedbatelnß 2 % intervenΦnφ ceny. V²robu cukru B zat∞₧uje odvod v²razn∞jÜφ, jen₧ produkci jist∞ dokß₧e ovlivnit, ve v²Üi 30 - 37,5 % intervenΦnφ ceny. Jeho v²roba se net∞Üφ takovΘ podpo°e a ochran∞ jako v²roba cukru A, ale naopak ji nestφhß osud nadprodukce. Ta se oznaΦuje jako cukr C. Ten se smφ sice vyrßb∞t, nesmφ se vÜak uvßd∞t na trh ES. JedinΘ legßlnφ vyu₧itφ cukru C je tedy jeho v²voz. P°φpadnΘ nevyvezenφ se postihuje odvodem. Jeho v²Üi a zp∙sob urΦenφ upravuje natrvalo p°ijatΘ provßd∞cφ na°φzenφ Komise Φ. 2670/81 tak, ₧e cukr C, jeho₧ v²roba je dolo₧ena, ale chybφ doklad o v²vozu do t°etφch stßt∙, se zat∞₧uje odvodem odpovφdajφcφm nejvyÜÜφmu celnφmu zatφ₧enφ dovoz∙ ze t°etφch stßt∙. Toto celnφ zatφ₧enφ je vysokΘ, nebo¥ jednotnß vn∞jÜφ obchodnφ politika ES z∙stßvß p°es liberalizaΦnφ kroky WTO (World Trade Organisation - Sv∞tovß obchodnφ organizace) ve spojenφ se spoleΦnou zem∞d∞lskou politikou ochranß°skß. Stejn∞ jak se obecn∞ nevyplßcφ dovoz cukru do SpoleΦenstvφ, nevyplßcφ se ani nadv²roba cukru. Rozdφln² p°φstup k cukru A, B a C se navφc odrß₧φ v protikladnΘ subvenΦnφ a intervenΦnφ politice. V²roba, zpracovßnφ, skladovßnφ, odbyt a v²voz cukru C se oproti cukru A a B net∞Üφ ₧ßdn²m intervencφm k udr₧enφ ₧ßdoucφ vysokΘ intervenΦnφ ceny ani subvencφm k zajiÜt∞nφ dostateΦn²ch p°φjm∙ zem∞d∞lc∙ a zpracovatel∙.

V ╚eskΘ republice se pro cukr vyu₧φvß jednotn² model sankcionovßnφ nadprodukce ve v²Üi 115 % minimßlnφ ceny (ta je srovnatelnß s intervenΦnφ cenou). Vzorem tohoto zp∙sobu urΦenφ odvodu za nadprodukci byla ·prava produkΦnφch kv≤t mlΘka ve SpoleΦenstvφ podle na°φzenφ Rady Φ. 3950/92. Zpoplatn∞nφ nadprodukce cukru v ES je tedy ve svΘm v²sledku srovnatelnΘ s opat°enφmi dnes uplat≥ovan²mi v ╚eskΘ republice, by¥ zp∙sob postihu nadprodukce nenφ stejn². ╚eskß republika dnes nap°φklad na rozdφl od Polska neprosazuje srovnatelnou soustavu produkΦnφch kv≤t, nicmΘn∞ zßm∞r ES omezovat produkci cukru z d∙vod∙ ochranß°sk²ch se sleduje a v²sledky jsou srovnatelnΘ. V²roba cukru nad stanovenΘ kv≤ty se nevyplßcφ, a proto se od nφ upouÜtφ.

Jestli₧e ╚eskß republika v nßsledujφcφch letech vstoupφ do EvropskΘ unie, pak se, nedojde-li k zßsadnφ reform∞ spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky v oblasti cukru, komunitßrnφ standard se srovnateln²mi ·Φinky postupn∞ (vzhledem k °ad∞ p°edpoklßdan²ch p°echodn²ch obdobφ) zaΦne uplat≥ovat i na ni. V t∞chto m∞sφcφch se dokonΦuje jednßnφ o p°φstupu. Jedna z nejt∞₧Üφch kapitol jednßnφ je Φ. 7 "Zem∞d∞lstvφ". Tu dosud ₧ßdn² z kandidßtsk²ch stßt∙ neuzav°el p°edb∞₧nou shodou o zp∙sobu a rozvrhu zapojenφ svΘho zem∞d∞lstvφ do spoleΦnΘho zem∞d∞lskΘho trhu a zavedenφ spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky. Hlavnφ spor se vede o objem p°φm²ch dotacφ zem∞d∞lc∙ kandidßtsk²ch stßt∙. U zem∞d∞lsk²ch komodit, jejich₧ v²roba se omezuje produkΦnφmi kv≤tami, ovÜem tΘ₧ nepanuje shoda. KandidßtskΘ stßty cht∞jφ, aby jejich zem∞d∞lstvφ sm∞lo bez sankcφ vyrßb∞t vφce, ne₧ dnes EvropskΘ spoleΦenstvφ a souΦasnΘ ΦlenskΘ stßty cht∞jφ povolit.

V p°φpad∞ v²roby cukru v ╚eskΘ republice rozdφl nep°edstavuje nßsobek, ale nenφ ani zanedbateln². ╚eskß republika po₧aduje 505 tisφc tun nßrodnφ produkΦnφ kv≤ty cukru, co₧ odpovφdß dneÜnφ souhrnnΘ produkΦnφ kv≤t∞ a rezerv∞ podle na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. EvropskΘ spoleΦenstvφ nabφzφ pro cukr A 441 tisφc tun a pro cukr B cca 4 tisφce tun. Zem∞d∞lstvφ je bezpochyby politicky mimo°ßdn∞ citlivΘ jak v zßpadnφ, tak ve v²chodnφ Evrop∞. V²roba cukru v ╚eskΘ republice i jinde vykazuje nemalΘ sezonnφ v²chylky (v tisφci tunßch 1996/7 610, 1997/8 532, 1998/9 470, 1999/2000 395, 2000/1 434 a 2001/2 491). V poslednφch dvou sezonßch p°itom produkci u₧ tlumily soustavy produkΦnφch kv≤t. V ╚eskΘ republice se vyrßbφ nadbytek cukru. Objem vyvß₧enΘho cukru soustavn∞ p°evyÜuje objem dovß₧enΘho cukru (poΦφtß se i cukr v potravinßch a nßpojφch). Dovoz cukru do ╚eskΘ republiky je p°itom omezovßn dovoznφmi cly i kv≤tami, naopak v²voz se podporuje.

Soustava produkΦnφch kv≤t cukru zavedenß dnes v ╚eskΘ republice p°es svΘ zvlßÜtnosti nenφ nesoum∞°itelnß se soustavou ES. Tlak na sni₧ovßnφ v²roby cukru v ╚eskΘ republice z jeho strany trvß, co₧ poskytuje d∙vod pro zavedenφ a uplat≥ovßnφ Φesk²ch produkΦnφch kv≤t cukru.

Je proto t°eba odmφtnout nßzor, ₧e ka₧dß soustava produkΦnφch kv≤t cukru op°enß o zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a zajiÜt∞nß sankΦnφm odvodem podle jeho º 13 p°edstavuje z hlediska mezinßrodnφho a evropskΘho srovnßnφ neobvyklou ·pravu.

Na zßklad∞ ustanovenφ spoleΦnΘho vÜem soustavßm produkΦnφch kv≤t v ΦeskΘm zem∞d∞lstvφ se navφc zaklßdß soustava produkΦnφch kv≤t mlΘka, p°iΦem₧ zde je sankΦnφ odvod urΦen a uklßdßn stejn∞ jako v EvropskΘm spoleΦenstvφ. Ke zruÜenφ º 13 zßkona proto nenφ d∙vod.

X.

┌stavnφ soud ve svΘm nßlezu Φ. 410/2001 Sb. nep°ipustil dalÜφ podzßkonnou delegaci, podle nφ₧ podle dikce posuzovanΘho na°φzenφ o publikaci v²Üe rezervy pro nßsledujφcφ roky ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ stanovφ ministerstvo (ministr). SouΦasnß situace je obdobnß. Ustanovenφ º 4 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. povolßvß k urΦovßnφ v²Üe rezervy k rozd∞lenφ Fond. Nßzor ┌stavnφho soudu nem∙₧e b²t opaΦn². V²Üe rezervy k rozd∞lenφ je nßle₧itostφ soustavy produkΦnφch kv≤t podle º 12 odst. 3 a 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu, kterou mß vytvß°et vlßda sv²m na°φzenφm.

Tvrzenφ n∞kter²ch ·Φastnφk∙ °φzenφ o p°φsluÜnosti Ministerstva financφ k urΦovßnφ minimßlnφ ceny cukru na zßklad∞ zßkona Φ. 526/1990 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, je nesprßvnΘ. P°ehlφ₧φ v²slovnΘ ustanovenφ º 12 odst. 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. Tato kompetenΦnφ norma je jednoznaΦn∞ lex specialis k obecn²m cenov²m p°edpis∙m. Kompetence k urΦovßnφ minimßlnφ ceny p°φsluÜφ vlßd∞, kterß tak mß uΦinit sv²m na°φzenφm. Poukaz na nevhodnost takovΘho zp∙sobu stanovenφ ceny na°φzenφm uplat≥ovan²m po dobu vφce let je bezp°edm∞tn². ┌silφ o p°enos kompetence na jin² orgßn, kter² pou₧φvß prßvn∞ problematickou formu cenovΘho v²m∞ru, je jen v²sledkem neochoty respektovat doporuΦenφ º 12 odst. 5 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu, aby se na°φzenφ o soustavßch produkΦnφch kv≤t p°ijφmala "zpravidla" na obdobφ jednoho roku.

Hodnocenφ kompetence Fondu nenφ ve sv∞tle zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu jednoznaΦnΘ. Ten sice nepovolßvß Fond k rozd∞lovßnφ kv≤t, stanovuje vÜak, ₧e soustav produkΦnφch kv≤t vyu₧φvß [º 1 odst. 2 pφsm. d)], Φφm₧ provßdφ opat°enφ a zavßdφ tr₧nφ po°ßdky ke stabilizaci trhu se zem∞d∞lsk²mi a potravinß°sk²mi v²robky (º 1 odst. 2). Zmocn∞nφ k rozd∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t p°inejmenÜφm vypl²vß z kontextu zßkona a obecn²ch ustanovenφ o Φinnosti Fondu. Ustanovenφ º 7 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., je₧ je na zßklad∞ nßmitky nekompetence navrhovßno ke zruÜenφ, se p°itom jevφ jako ne·stavnφ p°edevÜφm kv∙li konzervaci neospravedlnitelnΘho rozliÜovßnφ mezi jednotliv²mi v²robci.

XI.

Skupina poslanc∙ zpochyb≥uje model, kdy vlßda na°φzenφm m∙₧e zavßd∞t soustavy produkΦnφch kv≤t v rozsahu, kter² v²razn∞ p°esahuje jejich pou₧φvßnφ v EvropskΘ unii. Lze potvrdit, ₧e zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu neurΦuje blφ₧e zem∞d∞lskΘ a potravinß°skΘ v²robky, jejich₧ v²roba m∙₧e b²t omezovßna soustavami produkΦnφch kv≤t. Mφra prostoru pro uplat≥ovßnφ zßva₧n²ch omezenφ, jak²mi jsou produkΦnφ kv≤ty, se dostßvß na samu hranici p°ijatelnosti z hlediska ·stavnφch zßsad d∞lby moci. Pouze prßvn∞ nez°etelnΘ omezenφ p°edstavuje poukaz na zßvazky vypl²vajφcφ z jednßnφ o p°istoupenφ do EvropskΘ unie podle º 12 odst. 3 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu. O p°φliÜnΘm sklonu k ·prav∞ podzßkonn²mi p°edpisy sv∞dΦφ i srovnßnφ se zahraniΦφm. Nap°φklad Polsko, je₧ takΘ usiluje o vstup do EvropskΘ unie, zavßdφ soustavy produkΦnφch kv≤t zem∞d∞lskΘ produkce a Φinφ tak zvlßÜtnφm zßkonem (Ustawa o regulacji rynku cukru z roku 2001). Skupina poslanc∙ vÜak nenavrhuje zruÜenφ p°φsluÜn²ch ustanovenφ zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu o v∞cnΘ p∙sobnosti zßkona (rozsahu hospodß°skΘho odv∞tvφ podrobenΘho regulaci).

XII.

Oproti na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb., je₧ specifikuje kvalitativnφ znaky kravskΘho mlΘka, na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. v poznßmce pod Φarou odkazuje na jin² prßvnφ p°edpis. Nelze sdφlet stanovisko skupiny poslanc∙ o absenci definice cukru, nebo¥ tento prßvnφ p°edpis urΦuje ·stavn∞ zcela p°ijateln²m zp∙sobem (vyhlßÜka Ministerstva zem∞d∞lstvφ Φ. 334/1997 Sb., vydanß na zßklad∞ a v mezφch zßkona Φ. 110/1997 Sb.) kvalitativnφ znaky cukru, pochopiteln∞ tedy vyrßb∞nΘho v objemech urΦen²ch produkΦnφmi kv≤tami.

Nelze sdφlet stanovisko, ₧e º 5 odst. 5 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu vyluΦuje uplatn∞nφ sprßvnφho °ßdu pro rozhodovßnφ Fondu o kv≤tßch tφm, ₧e omezuje jeho pou₧itφ pouze na rozhodovßnφ o ₧ßdostech o podporu podle º 1 odst. 2. Skupina poslanc∙ opomφjφ systematickΘ za°azenφ uvedenΘho ustanovenφ, je₧ se uplat≥uje pouze na poskytovßnφ podpor. VylouΦenφ sprßvnφho °ßdu nijak samo o sob∞ neotvφrß prostor pro sprßvnφ uvß₧enφ a z n∞j vyvozovanou nemo₧nost soudnφho p°ezkumu. ┌stavnφ soud ji₧ d°φve uvedl, ₧e v p°φpadech v²kladovΘ nejasnosti majφ sprßvnφ i soudnφ orgßny volit takov² v²klad, jen₧ zajiÜ¥uje v∞tÜφ respekt k zßkladnφm prßv∙m a svobodßm, kam nßle₧φ tΘ₧ prßvo na °ßdnΘ sprßvnφ °φzenφ a spravedliv² soudnφ proces.

Jak ji₧ bylo °eΦeno, vlßda p°i koncipovßnφ na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. pominula zßkonnΘ doporuΦenφ k vydßvßnφ na°φzenφ na jeden rok. Nenφ ovÜem d∙le₧itΘ, zda soustava produkΦnφch kv≤t m∙₧e b²t zavßd∞na na°φzenφmi vlßdy opakovan∞ Φi nikoli bez zßsahu zßkonodßrce.

Skupina poslanc∙ ne₧ßdß ani po ┌stavnφm soudu zruÜenφ t∞ch ustanovenφ zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu nebo na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., je₧ podle nφ zaklßdajφ nep°ijatelnou formu vymezenφ cukru, vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu ani nedostatek ΦasovΘho omezenφ uplat≥ovßnφ soustav produkΦnφch kv≤t. I kdyby ┌stavnφ soud uznal tyto nßmitky, nemohl by v tomto rozsahu rozhodnout.

XIII.

Z uveden²ch d∙vod∙ rozhodlo plΘnum ┌stavnφho soudu podle º 70 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ zßkona Φ. 48/2002 Sb., o zruÜenφ º 4 odst. 3, º 5 odst. 3, º 7 a º 13 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., a to u º 4 odst. 3 pro rozpor s Φl. 78 ┌stavy, u º 7 pro rozpor s Φl. 1 Listiny, Φl. 11 odst. 1 Listiny a Φl. 26 odst. 1 a 2 Listiny a takΘ º 12 odst. 6 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a u º 13 pro rozpor s Φl. 79 odst. 3 ┌stavy a takΘ s º 12 odst. 4 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu.

Ustanovenφ º 5 odst. 3 na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb. sice samo o sob∞ v rozporu s ·stavnφm zßkonem nebo zßkonem b²t nemusφ, ┌stavnφ soud vÜak zruÜil i je, proto₧e s ostatnφmi uveden²mi ustanovenφmi ·zce souvisφ. Tento osud by mohl potkat °adu jin²ch ustanovenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 114/2001 Sb., jejich zruÜenφ vÜak nebylo navr₧eno a ┌stavnφ soud je p°i svΘm rozhodovßnφ vßzßn nßvrhem.

Nßvrh na zruÜenφ º 13 zßkona o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu byl z d∙vod∙ uveden²ch v od∙vodn∞nφ nßlezu zamφtnut podle º 70 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
v z. JUDr. HoleΦek v. r.
mφstop°edseda

Ke druhΘ Φßsti v²roku, jφm₧ se zamφtß nßvrh na zruÜenφ º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb., o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu), zaujali podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, odliÜnΘ stanovisko soudci JUDr. Vladimφr ╚ermßk, JUDr. Pavel Holl╠nder, JUDr. Vladimφr Jurka, JUDr. EliÜka Wagnerovß a JUDr. Eva Zarembovß