PIS - Kam v Praze


	Pra₧skß informaΦnφ slu₧ba BetlΘmskΘ nßm. 2 116 98 Praha 1 info@pis.cz

Koncerty - nßÜ tip

Listopad 2002

Listopad je slovo, kterΘ u₧ sv²m zvukem vyvolßvß v Φlov∞ku touhu po rozletu a dßvß tuÜit, jakΘ krßsy nßm p°φroda v tento Φas p°ipravila. A tak se mnozφ z nßs ·Φastnφ toho padßnφ listφ osobn∞, kdy₧ uprost°ed stromovφ nechßvajφ p∙sobit toto kouzlo na sebe samΘ a nastavujφ tvß°e zlatav²m paprsk∙m mφrnΘho slunce a n∞ze snßÜejφcφch se list∙. Je pochopitelnΘ, ₧e v tento Φas vφce, ne₧ kdy jindy pob²vßme pod korunami strom∙. P°ece jen vÜak doporuΦuji neopomφjet prostory, kde se klene hudba, proto₧e komornφ, °ekn∞me a₧ intimnφ atmosfΘra podzimu se projevuje i tam. Koncerty v m∞sφci listopadu majφ skuteΦn∞ charakter jakΘhosi d∙v∞rnΘho rozhovoru mezi posluchaΦi a hudbou. A m∙₧eme si b²t jisti, ₧e takov² rozhovor nßs naplnφ klidem a jistotou, ₧e p°es vÜechny absurdity, kterΘ pozorujeme kolem nßs, jsme souΦßstφ pestrΘ mozaiky, v nφ₧ vÜe mß svΘ mφsto a smysl.
Nevφdanou udßlostφ bude bezesporu koncert konan² ve st°edu 6. listopadu 2002 ve Smetanov∞ sφni Obecnφho domu nazvan² äZvuky Japonska". P∙jde o ojedin∞lou ukßzku tradiΦnφ japonskΘ hudby, kterΘ se sice dostßvß velkΘ pozornosti, ale jen na poli hudebnφ teorie nebo v kruzφch ·zce specializovan²ch etnomuzikolog∙. Hudba byla v Japonsku po dlouhß staletφ souΦßstφ um∞leckΘho ₧ivota na cφsa°skΘm dvo°e. P°edevÜφm to bylo tradiΦnφ divadlo, kterΘ podnφtilo vznik specifickΘ hudby - gagaku (v²znam tohoto slova lze vyjßd°it jako äelegantnφ hudba"). Proudy, kterΘ v²razn²m zp∙sobem ovlivnily podobu gagaku, p°ichßzely z ╚φny kolem 7. stoletφ n. l. Nesly s sebou zßkonitosti odvozenΘ ze zen-buddhistickΘ nauky a japonskΘ tradiΦnφ nßbo₧enstvφ Üintoismus tyto novΘ vlivy bez problΘm∙ p°ijφmalo. Charakter hudby gagaku lze oznaΦit jako meditativnφ, a tak je pochopitelnΘ, ₧e novß hudba byla vnφmßna jako d∙stojnΘ dopln∞nφ Üintoistick²ch nßbo₧ensk²ch ritußl∙. Musφme vÜak mφt na pam∞ti, ₧e v Japonsku nenφ tak velk² rozdφl mezi prost°edφm sv∞tsk²m a duchovnφm. Celß kultura dßlnΘho v²chodu je velmi duchovnφ, styΦnΘ plochy mezi t∞mito dv∞ma sv∞ta jsou mnohem ÜirÜφ, ne₧ na jakΘ jsme my jako EvropanΘ zvyklφ. Dvornφ ₧ivot se vyznaΦoval kultivovanostφ a noblesou. Divadlo, kterΘ bylo asi nejoblφben∞jÜφ zßbavou, bylo p°ehlφdkou krßsy myÜlenek, kost²m∙, pohyb∙, vÜe se vyznaΦovalo urΦitou man²rou zjemn∞losti. Hudebnφci byli souΦßstφ scΘny, Φφm₧ je jasn∞ deklarovßno, ₧e hudba je nedφlnou souΦßstφ tohoto um∞leckΘho druhu. Pln² soubor gagaku je slo₧en z gongu (Ü≤ko), bubnu (curidajko), malΘho bubnu (kako), v druhΘ °ad∞ jsou umφst∞ny dv∞ citery (sonokoto) a dv∞ loutny (biva), t°etφ a Φtvrtou °adu tvo°φ skupiny t°φ flΘten (rj·teki), t°φ Üalmaj∙ (hiΦiriki) a t°φ miniaturnφch dechov²ch varhan (Üeng). Vlastnφ hudba je postavena na sedmi modech o sedmi t≤nech a °φdφ se mnoha komplikovan²mi pravidly, kterß vÜechna majφ hlubok² symbolick² v²znam. Hudba plyne v pomalΘm tempu. Po konstituovßnφ hlavnφho druhu japonskΘho divadla - N≤ - na p°elomu 14. a 15. stoletφ se gagaku mφrn∞ prom∞nilo. P°ibyly novΘ nßstroje a dalÜφ prvky v hudebnφm projevu (ozdoby, atp.). Japonskß ·cta k tradici a k d∞dictvφ po p°edcφch mß za nßsledek to, ₧e se i dnes m∙₧eme setkßvat prakticky se stejnou hudbou, jakß zn∞la na japonskΘm cφsa°skΘm dvo°e p°ed vφce jak tisφci lety. V uveden² veΦer se p°edstavφ soubory Drams - Blazing Drums of Nita Town Court Music a Takedaiko - Suwa Gagaku Kai Bamboo Drums. Vskutku ojedin∞lß udßlost!
Pokud vÜak dßvßte p°ednost hudb∞ evropskΘho p∙vodu, pak vßs chci upozornit na provedenφ Requiem G. Verdiho ve stejn² den, tety ve st°edu 6. listopadu 2002 ve Dvo°ßkov∞ sφni Rudolfina v 19.30 hodin. Hrßt bude ╚esk² nßrodnφ symfonick² orchestr pod vedenφm dirigenta Paula Freemana. Toto velkolepΘ dφlo autor napsal v roce 1874 v Milßn∞ a poprvΘ bylo provedeno v katedrßle sv. Marka v Benßtkßch 22. kv∞tna 1874. Verdi jako skladatel, v jeho₧ dφle jsou opery nejpodstatn∞jÜφmi polo₧kami, kladl nejv∞tÜφ d∙raz na melodiku. V p°φpad∞ Requiem vÜak orchestr neplnφ jen doprovodnou funkci, n²br₧ je nositelem podstatn²ch utvß°ecφch slo₧ek hudebnφho proudu. Lze °φci, ₧e jde p°edevÜφm o dramatickΘ dφlo. Skladatel spat°oval v liturgickΘm textu mÜe za zem°elΘ scΘnu jako na divadelnφm jeviÜti, kterß p°edklßdß p°ed posluchaΦe urΦit² obraz, aby jej p°im∞la p°em²Ület. Vnφmß jej jako libreto velkΘ alegorie osvobozenφ Φlov∞ka v duchovnφm slova smyslu. Prßv∞ takovΘ hledisko tv∙rce dßvß jeho dφlu velkou p∙sobivost a sφlu. Je-li opera hrou myÜlenek, cit∙, tedy jakousi fikcφ, pak Requiem je pravdou. Je pravdiv²m odhalenφm duÜevnφho sv∞ta tv∙rce v duchovnφm kontextu. Zb²vß dodat, ₧e nastudovßnφ nßroΦn²ch s≤lov²ch part∙ se ujali sopranistka Anda Louise Bogza, altistka, Ivona èkvßrovß, tenorista TomßÜ ╚ern² a basista Miloslav Podskalsk².
Hned nßsledujφcφ den, tedy ve Φtvrtek 7. listopadu 2002, m∙₧ete zavφtat na koncert SymfonickΘho orchestru ╚eskΘho rozhlasu op∞t do Dvo°ßkovy sφn∞ Rudolfina, kter² zaΦφnß jako obvykle v 19.30 hodin. Program je tΘmaticky zam∞°en na fenomΘn s≤lovΘho koncertu. Tento hudebnφ druh nabyl velkΘ popularity v pr∙b∞hu 18. stoletφ, kdy se mnoho nßstroj∙ zdokonalilo po technickΘ strßnce. S p°φchodem stoletφ 19. nastala doba kultu gΘnia a virtu≤znφ projev se stal nositelem tΘto idey. Vzpome≥me na Ference Liszta, Niccola Paganiniho nebo naÜeho Bed°icha Smetanu, kter² ve svΘm mlßdφ aspiroval na virtu≤znφho hrßΦe. Od tΘ doby se s≤lov² koncert stal n∞Φφm, z Φeho se posluchaΦ∙m tajφ dech. AvÜak nejen v posluchaΦφch vyvolßvajφ s≤lovΘ koncerty ·div, ale takΘ (a snad jeÜt∞ v∞tÜφ) v interpretech, kte°φ dan² koncert studujφ a no°φ se do zßludnostφ t∞chto kompozic. Je nasnad∞, ₧e s≤lov² koncert dßvß um∞lci p°φle₧itost se äbl²sknout". V avφzovan² veΦer se bude äbl²skat" opravdu hodn∞, proto₧e na programu budou hned t°i s≤lovΘ koncerty. Prvnφm z nich bude Koncert pro klavφr a orchestr a moll, op. 54 Roberta Schumanna. Vzniknul v letech 1841-1845 a sv²m charakterem navazuje na tradici klavφrnφch koncert∙ vφde≥sk²ch klasik∙ Haydna, Mozarta a Beethovena. Schumann v tomto dφle polo₧il d∙raz na melodickou slo₧ku, kterß je exponovßna v s≤lovΘm klavφru. Protivßhu pak tvo°φ prosv∞tlen² orchestr a sv∞₧φ, nßpaditß harmonie. DalÜφm koncertem, kter² si budete moci vyposlechnout, je Koncert pro housle a orchestr e moll, op. 64 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z roku 1844. Tato krßsnß kompozice se oznaΦuje jako jedno z nejlyriΦt∞jÜφch d∞l autora a hudby svΘho druhu v∙bec mezi Beethovenem a Brahmsem. Koncert se vyznaΦuje mimo jinΘ takΘ velkou kompaktnostφ, nebo¥ tΘmatick² materißl exponovan² v prvnφ v∞t∞ je zßkladem pro vÜechny v∞ty ostatnφ, a to vΦetn∞ finßlovΘ, kterß se k n∞mu navracφ nejvφce. Poslednφm koncertem, jen₧ figuruje na programu zmi≥ovanΘho koncertu, je Koncert pro housle a orchestr, op. 47 Jeana Sibelia. JmΘno tohoto finskΘho komponisty jsem ji₧ n∞kolikrßt zmi≥oval v souvislosti s orchestrßlnφ hudbou. Sibelius m∞l nevÜednφ cit pro zvukovΘ i technickΘ mo₧nosti jednotliv²ch nßstroj∙, a tak se nelze divit, ₧e jeho skladby pro s≤lovΘ nßstroje jsou velmi obtφ₧nΘ. Na druhΘ stran∞ jsou nesmφrn∞ p∙sobivΘ, co₧ platφ i o houslovΘm koncert∞. Autor jej napsal v roce 1903, v roce 1905 jej revidoval. Je hudebnφm uchopenφm atmosfΘry finskΘ p°φrody, uprost°ed nφ₧ tento koncert vznikal. V tΘ dob∞ se toti₧ skladatel p°est∞hoval do svΘ vily nedaleko Helsinek a na tomto mφst∞ strßvil zbytek svΘho ₧ivota. Obklopen krßsnou p°φrodou, cφtil se autor mnohem lΘpe, ne₧ kdykoliv p°edtφm a tvo°il s nevφdanou intenzitou. Dφla z tohoto obdobφ vynikajφ zvlßÜtnφ silou a Koncert pro housle a orchestr to skv∞le dokazuje. Je pln² zvrat∙ a dramatick²ch moment∙, na druhΘ stran∞ zaujme tklivou, a₧ melancholickou lyrikou. Ve vÜe t°ech koncertech vystoupφ um∞lkyn∞ z Japonka - klavφristka Kanako Okamoto a houslistky Erika Hanamura a Ayako Miyashita.
Pilφ°em ΦeskΘ hudby je hudba vokßlnφ. Snad nikde na sv∞t∞ nemß zp∞v, lhostejno zda s≤lov² nebo sborov², takovou tradici a stßlou oblφbenost jako u nßs. SmφÜen²ch p∞veck² sbor∙ najdeme v naÜich konΦinßch skuteΦn∞ mnoho, ale Φist∞ ₧ensk²ch nebo mu₧sk²ch ansßmbl∙ je u₧ mΘn∞. Homogenita zvuku takovΘho uskupenφ je tak trochu zßludnß, nebo¥ vy₧aduje preciznφ intonaci. I malΘ intonaΦnφ nep°esnosti jsou toti₧ slyÜitelnΘ. Äensk² p∞veck² sbor Iuventus paedagogica je nepochybn∞ profesionßlnφm uskupenφm, kter² se v²Üe zmφn∞n²ch nßstrah jen tak nezalekne a jeho zodpov∞dn² p°φstup ke ka₧dΘ skladb∞, kterou se zab²vß, p°inßÜφ pozoruhodnΘ v²sledky. Je velmi Ü¥astnΘ to, ₧e se tento sbor p°edstavφ na koncert∞ v pond∞lφ 25. listopadu 2002 v 19.30 hodin prßv∞ v prostorßch koncertnφ sφn∞ Atrium, proto₧e tam∞jÜφ akustickΘ podmφnky jsou pro zvuk tohoto souboru, jen₧ m∙₧eme charakterizovat jako zvuΦn² a p°φv∞tiv∞ zakulacen², p°itom pln² a zn∞l², p°φmo optimßlnφ. Pot∞Üitelnß je skuteΦnost, ₧e program budou tvo°it skladby autor∙ 20. stoletφ, na kterΘ se bohu₧el Φasto zapomφnß. Za vÜechny bych cht∞l zmφnit Jana Novßka, v²znamnΘho ΦeskΘho skladatele, ₧ßka Bohuslava Martin∙, kter² od 70. let ₧il v emigraci a jeho₧ hudba je velmi nßpaditß, dßle pak Zoltßna Kodßlyho ad.
A¥ u₧ se budete prochßzet zlatav²m deÜt∞m padajφcφho listφ, nebo nechßte padat t≤ny do sv²ch duÜφ, p°eji Vßm, a¥ jste Ü¥astnφ.
LukßÜ Pet°valsk²

Zm∞na vyhrazena Aktualizace dne: 02/12/2002 DalÜφ informace tel. 12 444