|
|
  
|
|
Listopad 2002 U p°φle₧itosti velk²ch mezinßrodnφch festival∙ je v₧dycky zajφmavΘ sledovat, co jejich po°adatelΘ pova₧ujφ z aktußlnφho pra₧skΘho divadelnictvφ za ÜpiΦku, co si z n∞j do dramaturgie vybrali. Na desßtΘm roΦnφku plze≥skΘ presti₧nφ p°ehlφdky Divadlo na sebe upozornily dv∞ inscenace. Tou prvnφ je autorsk² projekt znßmΘho filmovΘho re₧isΘra (letos zvφt∞zil v Karlov²ch Varech filmem Rok ∩ßbla) Petra Zelenky P°φb∞hy obyΦejnΘho Üφlenstvφ, uskuteΦn∞n² v DejvickΘm divadle. Lze p°edpoklßdat, ₧e divßk, kterΘmu se lφbili Knoflφkß°i (1997), se pot∞Üil i tentokrßt, proto₧e scΘnß° nese peΦe¥ tΘ₧e poetiky. Text mß blφ₧ k filmovΘmu scΘnß°i ne₧ k dramatu v u₧Üφm slova smyslu. SkuteΦnΘho sy₧etu je tentokrßt jeÜt∞ mΘn∞, o to vφc se vÜe soust°e∩uje na vyÜinutost prakticky vÜech mu₧sk²ch postav, kterΘ vesm∞s velice obtφ₧n∞ °eÜφ sv∙j vztah k ₧enßm, p°edevÜφm k t∞m nejbli₧Üφm. Mlad² mu₧ Petr, hran² skv∞le hv∞zdou divadla Ivanem Trojanem, mß ovÜem problΘm tΘm∞° se vÜemi, vΦetn∞ sv²ch rodiΦ∙. Re₧isΘr mß obΦas °emeslnΘ potφ₧e se zvlßdnutφm scΘny v Φast²ch prom∞nßch mφsta i Φasu d∞je (divadelnφ st°ih, änßjezd na detail" apod.), o to lΘpe si vÜak vede s herci; surrealistickΘ v²jevy sehrßvajφ s p°esv∞dΦivou samoz°ejmostφ, hranice mezi normßlnostφ a ·chylkou jsou zcela zpochybn∞ny. P°itom vÜak, a to pova₧uji za nejd∙le₧it∞jÜφ, nejsou äpostmodern∞" relativizovßny hranice mezi dobrem a zlem. Ty naopak z∙stßvajφ zcela z°etelnΘ, stejn∞ jako stßle vφme na Φφ stran∞ stojφ autorovy sympatie a jeho soucit. Jakkoli nejde o n∞jakou plytkou situaΦnφ komedii, hra se netvß°φ nijak hlubokomysln∞, vtip a humor jsou jejφmi zßkladnφmi polohami. Divßci Plze≥skΘho p°edstavenφ, hranΘho oproti Dejvicφm v nezvykle velkΘm prostoru to takΘ sv²mi reakcemi znovu a znovu oce≥ovali, kontakt s publikem byl velice intenzφvnφ. Pokud by se n∞kdo domnφval, ₧e hra americkΘho autora D. L. Coburna The Gin Game mß n∞co spoleΦnΘho s alkoholem, hluboce by se m²lil, ale zßrove≥ by nebyl od pravdy tak ·pln∞ daleko. Nejde tu sice o nßvykovou drogu, ale jde o nßvykovΘ hrßΦstvφ s äΦertov²mi obrßzky", p°iΦem₧ jde navφc o hru hazardnφho charakteru - vÜechny karty nejsou rozdßny, lφ₧e se z äpaklu". Nenφ podstatnΘ, zda se hraje o penφze nebo se v²sledky se pouze pφÜφ. Podstatn² je iracionßlnφ prvek nßhody, kter² nehazardnφ hry (bridge, marißÜ) nahrazujφ pravd∞podobnostφ, a proto se mohou hrßt i zßvodn∞. Prezentovanß karetnφ hra ägin" je z°ejm∞ n∞co na zp∙sob u nßs znßmΘ bulky. Do Plzn∞ p°ijela inscenace Lφdy EngelovΘ ov∞nΦena dv∞ma Thßliemi, kterΘ za svΘ v²kony zφskali oba p°edstavitelΘ tΘto ätwo men show", Blanka Bohdanovß a Josef Somr. ╚tenß° ·ryvku z verdiktu Φinohernφ poroty pro udφlenφ cen Thßlie, kter² byl otiÜt∞n ve festivalovΘ bro₧u°e mohl b²t uveden v omyl. Pr² äpohled do duÜe starΘ ₧eny zaujme svou neuv∞°itelnou hloubkou a rozsahem", zatφmco mu₧sk² p°edstavitel pro zm∞nu änechßvß divßka nahlΘdnout a₧ na dno duÜe mu₧e na konci ₧ivotnφ pout∞". Ne, nelekejte se, ve skuteΦnosti nejde o hru n∞jakΘho dneÜnφho Strindberga, ba ani Schnitzlera. Jde o komornφ ävyÜÜφ bulvßr", Φφm₧ nenφ ani tak pojmenovßn ₧ßnr (a tφm mΘn∞ um∞leckß hodnota) jako spφÜ um∞lecko-spoleΦenskß funkce. Nemß jφt o ₧ßdnou duÜezpytnou anal²zu, ale kultivovanou a inteligentnφ zßbavu, kterß by dokßzala i neveselΘ skuteΦnosti lidskΘho ₧itφ, v tomto p°φpad∞ ₧ivota äklient∙" v socißlnφm domov∞ d∙chodc∙ nahlΘdnout pokud mo₧no i z tΘ humornΘ a relativn∞ optimistickΘ strßnky. To, ₧e prßv∞ tuto kategorii her umφ v²teΦn∞ inscenovat, prokßzala L. Engelovß v uplynul²ch desetiletφch u₧ mnohokrßt a do ΦernΘho se strefila i te∩, v pra₧skΘ Viole. Takovou Üanci nedostali oba protagonistΘ na svΘ domßcφ scΘn∞ u₧ hodn∞ dlouho. Dva d∙chodci hrajφ spolu karty, a p°itom si povφdajφ, o Φem jinΘm, ne₧ o sv²ch dosavadnφch ₧ivotech. Tu a tam zal₧ou, tu a tam na sebe prozradφ i to, co necht∞li. S mu₧skou jeÜitnostφ se pan Weller prezentuje jako mßlem karetnφ profesionßl, se ₧enskou lstivostφ vstupuje Fonsie do hry jako karetnφ naivka. Typickß mu₧skß racionalita, ve svΘ strategii vychßzejφcφ z pravidel hry, je znovu a znovu porß₧ena ₧enskou intuicφ - a takΘ trochu Üt∞stφm. Skoro jakoby se tu v malΘm uplat≥ovßna ona Dürrenmattova teze, ₧e Φφm mß kdo n∞co lΘpe promyÜleno (naplßnovßno), tφm straÜn∞ji jej zasßhne nßhoda. A. Weller je zasahovßn opravdu straÜn∞, proto₧e od samΘho zaΦßtku a₧ do konce, tedy po mnoho dnφ, nevyhraje v∙bec nikdy. Jist∞, jde jenom o hru, ovÜem v situaci, kdy se ₧ivotnφ obzor v hranicφch dennodennφ rutiny scvrkl prßv∞ jen na ni. B. Bohdanovß ekvilibruje na hranici zßjmu i nezßjmu o hru, rozkoÜn∞ nßm dovede mimikou °φci, jak² ₧e list dostßvß do ruky a zahrßt dovede i na ego svΘho rozdurd∞nΘho partnera. J. Somr jako znovu a znovu poko°ovan² karbanφk st°φdß polohy etikety spoleΦenskΘho chovßnφ i konverzace, od uhlazenosti a₧ po komickou, d∞tinskou nep°φΦetnost. Oba jsou hravφ, tu legraΦnφ tu zvß₧n∞lφ, dojemnφ, ale jako stßle jeÜt∞ sebev∞domΘ lidskΘ bytosti i ·ctyhodnφ. Po dv∞ hodiny nßs tφm bavφ. Co vφc si od bulvßru - a tφm Nßrodnφ t°φda zajistΘ je - p°ßt? Petr Pavlovsk²
adresß° | o Praze | kam v Praze | kam v CR | do ciziny | info A - Z | o nas | odkazy
Zm∞na vyhrazena Aktualizace dne: 02/12/2002 DalÜφ informace tel. 12 444 | ||||
