420
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 34 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 9) a 10) zní:
"(3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak.
9) | Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. |
10) | § 127 a 128 zákoníku práce.". |
2. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, přísluší plat nejdéle po dobu 20 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu. Ostatním představitelům náleží z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 30 kalendářních dnů. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti.".Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
V § 9a větě první zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 279/2002 Sb., se slova "60 pracovních dnů" nahrazují slovy "20 pracovních dnů".
Ustanovení § 40 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 61/1999 Sb., a ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 61/1999 Sb., se pro rok 2003 nepoužijí.
Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 pro účely důchodového pojištění stanoví vláda nařízením do 30. listopadu 2002. Ustanovení § 17 odst. 4 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se pro stanovení koeficientu uvedeného ve větě první nepoužije.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I a II, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r.