Vysokß Ükola ekonomickß v Praze

Fakulta mezinßrodnφch vztah∙

Hlavnφ specializace: Mezinßrodnφ politika a diplomacie

Nßzev diplomovΘ prßce:

VybranΘ prßvnφ aspekty elektronickΘho obchodu

Vypracoval: Jan VuΦka

Vedoucφ diplomovΘ prßce: doc. JUDr. Martin BohßΦek, CSc.

verze 1.02 aktualizovanß k 1.1.2001

1 obsah

1áááááááá obsah. 2

2áááááááá p°edmluva. 3

2.1ááááá o poslßnφ tΘto prßce. 3

2.2ááááá o obsahu tΘto prßce. 4

2.3ááááá vymezenφ 5

3áááááááá obecnß Φßst 6

3.1ááááá elektronick² obchod. 6

3.2ááááá v²znam elektronickΘho obchodu. 8

3.3ááááá povaha elektronickΘho prßva. 11

4áááááááá smluvnφ prßvo. 16

4.1ááááá elektronickΘ smlouvy. 16

4.2ááááá click-through smlouvy. 19

4.3ááááá prßvnφ postavenφ datovΘ zprßvy. 21

4.4ááááá digitßlnφ podpis. 26

5áááááááá rozhodnΘ prßvo a jurisdikce. 40

6áááááááá zvlßÜtnφ prßvnφ regulace. 44

6.1ááááá ·vod. 44

6.2ááááá spot°ebitelskΘ smlouvy a distanΦnφ smlouvy. 45

6.3ááááá zßkon o ochran∞ spot°ebitele. 48

6.4ááááá prodej zbo₧φ v obchod∞. 52

6.5ááááá ochrana osobnφch ·daj∙. 55

7áááááááá prßvnφ rßdce elektronickΘho podnikatele. 60

8áááááááá zßv∞r 64

9áááááááá dodatky. 66

9.1ááááá literatura. 66

9.2ááááá poznßmky. 73

2 áp°edmluva

2.1 áo poslßnφ tΘto prßce

V oblasti poΦφtaΦovΘho prßva panuje dosud v ╚eskΘ republice nedostatek prßvnφ literatury, kterß by se systematicky zab²vala prßvnφmi otßzkami tak zßsadnφho oboru ekonomiky. Zde doplßcφme na malou rozlohu republiky, kde se nevyplatφ vydßvat samostatnß periodika û ne°ku-li n∞kolik takov²ch periodik û a poskytovat tak trvalΘ f≤rum pro v²m∞nu nßzor∙ a prohlubovßnφ specializace. P°i p°φprav∞ tΘto prßce jsem m∞l mo₧nost osobn∞ zmapovat situaci v tomto oboru v N∞mecku a rozdφl mezi jejich a naÜφm stavem poΦφtaΦovΘho prßva je dosti znaΦn². V oblasti anglosaskΘho prßva je z pochopiteln²ch d∙vod∙ prßvnφ teorie i praxe jeÜt∞ mnohonßsobn∞ propracovan∞jÜφ. Tento rozdφl je patrn² i p°i porovnßnφ zastoupenφ ΦeskΘ a zahraniΦnφ literatury v odkazech.

Zatφmco klasickΘ autorskoprßvnφ aspekty poΦφtaΦovΘho prßva ╚R jsou ji₧ zmapovßny celkem dob°e, oblast sout∞₧n∞prßvnφ a n∞kterΘ specifickΘ otßzky autorskΘho prßva, kterΘ se vyno°ily teprve nedßvno (META tagy[1], inline framing[2], odpov∞dnost za hyperlinky na obsah poruÜujφcφ autorskß prßva a dalÜφ[3]) jsou popsßny jen mßlo a problematice e-commerce[4] se soustavn∞ nev∞noval dosud nikdo. P°itom, jak jeÜt∞ bude °eΦeno, e-commerce p°edstavuje d∙le₧it² a rychle rostoucφ obor hospodß°stvφ.

Tato prßce si klade za neskromn² cφl tuto mezeru vyplnit co nejlΘpe jako prvotnφ monografickß publikace. Neaspiruje b²t ·pln²m p°ehledem prßvnφ ·pravy elektronickΘho obchodu, co₧ by ani nebylo mo₧nΘ. Jednß se o velice rozsßhl² soubor prßva sahajφcφ od ochrany spot°ebitele p°es problematiku digitßlnφch podpis∙ a₧ po odpov∞dnost access providera. Encyklopedickß prßce by byla p°φliÜ rozsßhlß a podle autorova nßzoru pro ni ostatn∞ uzraje Φas a₧ potΘ, co se u nßs vytvo°φ dostatek solidnφ literatury v∞novanΘ r∙zn²m prßvnφm aspekt∙m e-commerce, na jejich₧ zßkladech by pak takovß prßce mohla stav∞t.

Cφlem, kter² autor sleduje, je jednoznaΦn∞ podpo°it rozvoj e-businessu v ╚eskΘ republice. Tato prßce mß tudφ₧ slou₧it jako p°ehled hlavnφch a v tuto chvφli aktußlnφch teoretick²ch i praktick²ch otßzek spojen²ch s elektronick²m obchodem a jeho prßvnφ strßnkou. Proto₧e priorita byla dßna pot°ebßm obchodnφk∙, byly vzaty v ·vahu i typickΘ obchodnφ procesy i souΦasnΘ trendy jejich v²voje. Nejednß se tedy ani o v²hradn∞ teoretickou publikaci ani o rozbor jednoho konkrΘtnφho problΘmu û to nech¥ bude zßle₧itostφ dalÜφch vφce Φi mΘn∞ specializovan²ch publikacφ.

Autor je p°esv∞dΦen, ₧e zmφn∞nß mezera v ΦeskΘ prßvnφ literatu°e a nalΘhavß pot°eba ji zaplnit omluvφ jistou nekoncepΦnost ve spojovßnφ prßvnφ teorie, obchodnφ praxe i hypotetick²ch ·vah o budoucφch trendech, kterß by za jin²ch okolnostφ byla metodologickou chybou, nynφ vÜak logicky vypl²vß z poslßnφ tΘto prßce a ze situace v naÜφ prßvnφ literatu°e i obchodu. V tomto smyslu je prßce pojatß multioborov∞ a krom∞ r∙zn²ch prßvnφch odv∞tvφ budou v nejnutn∞jÜφ mφ°e citovßny i poznatky jin²ch obor∙ (ekonomie Φi informatiky), aby prßce splnila sv∙j cφl a p°edstavovala jak u₧iteΦnou, tak srozumitelnou pom∙cku pro celou cφlovou skupinu odbornΘ ve°ejnosti.

2.2 áo obsahu tΘto prßce

Vlastnφ obsah byl rozd∞len do n∞kolika kapitol, kterΘ plßnovit∞ rozebφrajφ hlavnφ otßzky spojenΘ s elektronick²m obchodem a jeho prßvnφmi aspekty. Prvnφ, obecn² oddφl popisuje samotn² nßm∞t diplomovΘ prßce a uvede do problematiky elektronickΘho obchodu. Tak bude mo₧no porozum∞t souvislostem p°i Φtenφ dalÜφho textu. SouΦßstφ je i rozbor role e-businessu v ekonomice, kter² vysv∞tlφ v²znam e-commerce a ukß₧e, proΦ je d∙le₧itΘ v∞novat prßv∞ e-commerce a cyberlaw[5] pozornost. Celß tato prßce je koncipovßna tak, aby poskytla dostatek informacφ i t∞m Φtenß°∙m mimo odbornou ve°ejnost, kte°φ p°ichßzejφ s e-commerce do styku poprvΘ nebo majφ s elektronick²m obchodem jen omezenΘ zkuÜenosti.

D∙le₧itou souΦßstφ tohoto oddφlu je i definice elektronickΘho obchodu pro ·Φely tΘto prßce jako₧ i p°ehled obvykl²ch definic obecn²ch.

1) elektronick² obchod

2) v²znam elektronickΘho obchodu

3) povaha elektronickΘho prßva

DalÜφ oddφl tvo°φ vlastnφ jßdro prßce. Jednß se o obecnou Φßst smluvnφho prßva, jak se dot²kß elektronickΘho obchodu. Jsou zde podrobn∞ rozebrßny jednotlivΘ zßsady smluvnφho prßva a je zkoumßna mo₧nost jejich aplikace na smlouvy uzavφranΘ prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞. Pozornost je zejmΘna v∞novßna pojm∙m pφsemnß forma Φi projev v∙le (pozd∞ji jeÜt∞ d∙kladn∞ji diskutovßn v kapitole o softwarov²ch agentech) a dalÜφm, jejich₧ vyjasn∞nφ je nezbytnΘ pro bezproblΘmov² elektronick² obchod. KlφΦovou ·lohu zde hraje i mezinßrodnφ prßvo soukromΘ:

4) elektronickß smlouva

5) click-through smlouvy

6) datovß zprßva

7) digitßlnφ podpis

8) rozhodnΘ prßvo

Nßsleduje Φßst v∞novanß zvlßÜtnφmu smluvnφmu prßvu. Zkoumßny budou jak typickΘ souΦßsti smluv, tak i n∞kterΘ typickΘ zp∙soby jejich uzavφrßnφ, jak vypl²vajφ z praxe.

Jak ji₧ bylo °eΦeno v²Üe, je v podstat∞ nemo₧nΘ zahrnout veÜkerΘ mo₧nΘ aspekty elektronick²ch smluv. Jednß se o rozsßhlou materii, kterß potencißln∞ sahß i do prßva trestnφho, autorskΘho a dalÜφch oblastφ prßva. Proto₧e je vÜak cφlem tΘto prßce poskytnout oporu a nßvod pro ka₧dodennφ elektronickΘ obchodovßnφ, je z°ejmΘ, kterΘ Φßsti prßvnφ ·pravy musφ b²t zkoumßny:

9) spot°ebitelskΘ smlouvy obecnΘ

10) smlouvy uzavφranΘ na dßlku

11) dalÜφ ochrana spot°ebitele

12) ochrana osobnφch ·daj∙

Poznatky zφskanΘ p°i zkoumßnφ t∞chto otßzek budou vyu₧ity v zßv∞reΦnΘm shrnutφ jako praktick² nßvod pro provozovßnφ elektronickΘho obchodu s cφlem minimalizovat riziko nep°φzniv²ch prßvnφch nßsledk∙.

13) prßvnφ rßdce elektronickΘho podnikatele

2.3 ávymezenφ

Prßce se bude v zßsad∞ zab²vat e-commerce jako uzavφrßnφm smluv o koupi movitΘho zbo₧φ uzavφran²ch prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞ mezi prodejcem-podnikatelem a kupujφcφm-spot°ebitelem. P∙jde tedy vlastn∞ o nßhradu klasickΘ maloobchodnφ prodejny prodejnou virtußlnφ a nebude v∞novßna pozornost pln∞ elektronick²m obchod∙m, kdy se uzav°enφ smlouvy i pln∞nφ odehraje prost°ednictvφm poΦφtaΦ∙. P°φpadnΘ odliÜnosti budou dßle popsßny. Pojetφ je zam∞°eno p°edevÜφm na praktickΘ problΘmy a tomu je pod°φzen i jejφ obsah. PoΦφtaΦovou sφtφ se pochopiteln∞ rozumφ hlavn∞ Internet, tak₧e ve st°edu pozornosti bude i b∞₧nß internetovß praxe (WWW).

Z d∙vod∙ diskutovan²ch v kapitole 1.1 O poslßnφ tΘto prßce bude st°edem zßjmu jak prßvnφ ·prava de lege lata, tak de lege ferenda. Na tomto mφst∞ je mo₧no podotknout, ₧e prßv∞ teprve probφhß proces p°izp∙sobovßnφ legislativy novΘmu v²voji poΦφtaΦov²ch technologiφ, tak₧e kombinaci obou hledisek si p°φmo vy₧aduje dneÜnφ situace.

V zßsad∞ se bude tato prßce pohybovat v rßmci obΦanskΘho zßkonφku. Vzhledem k vymezenφ p°edm∞tu nebude p°ichßzet v ·vahu ·prava podle obchodnφho zßkonφku, nevyhneme se vÜak odkazu na dalÜφ zßkonnΘ normy p°i diskuzi o dalÜφch souvislostech elektronickΘho obchodovßnφ jako ochrana spot°ebitele nebo ochrana osobnφch ·daj∙. VeÜkerΘ prßvnφ problΘmy budou diskutovßny z hlediska ΦeskΘho prßva, logicky se vÜak nevyhneme ani komparaci s prßvem zahraniΦnφm. Prßvo EvropskΘ unie mß pro nßs nemal² v²znam, nebo¥ se uchßzφme o Φlenstvφ v tΘto instituci a jasnou snahou naÜφ legislativy je kompatibilita s po₧adavky evropskΘho prßva. Proto budou mnohΘ otßzky diskutovßny takΘ z hlediska v²znamn²ch direktiv EvropskΘ unie.

Zßrove≥ v n∞kter²ch p°φpadech dojde i na srovnßnφ s prßvem platn²m ve Spojen²ch stßtech americk²ch. Proto₧e se hlavnφ obrat sv∞tovΘ e-commerce odehrßvß v USA nebo s USA, je k dispozici dostatek judikatury ke studiu a komparaci, tΘ₧ jako zdroj pouΦenφ a inspirace p°i nßvrzφch ΦeskΘ legislativy. Proto n∞kolikrßt padne zmφnka i o jurisprudenci Spojen²ch stßt∙ americk²ch, by¥ spφÜe okrajov∞. P°φpadn² odliÜn² p°φstup ΦeskΘho prßva bude samoz°ejm∞ zmφn∞n a zd∙razn∞n.

Kv∙li povaze tΘmatu budou Φasto pou₧φvßny anglickΘ termφny jako time stamping a dalÜφ. ╚ßsteΦn∞ tak bude Φin∞no proto, ₧e Φesk² ekvivalent neexistuje a opis by byl zdlouhav², ΦßsteΦn∞ proto, ₧e je odpovφdajφcφ Φesk² termφn mΘn∞ znßm² nebo dosud nejednotn², je-li p°itom dan² jev dostateΦn∞ obecn∞ znßm pod anglick²m termφnem s jasn∞ dan²m obsahem. V extrΘmnφch p°φpadech jako cyberlaw⁵ byla dßna p°ednost vytvo°enφ vlastnφho ΦeskΘho termφnu p°ed pou₧φvßnφm p°φliÜ cize p∙sobφcφho slova, avÜak bez jakΘhokoli nßroku na obecnost takovΘho pojmu. I z tohoto pravidla vÜak bylo v od∙vodn∞n²ch p°φpadech t°eba uΦinit v²jimku. Termφny e-commerce a elektronick² obchod jsou pou₧φvßny jako synonyma.

VeÜkerΘ odkazy na internetovΘ zdroje a komentß°e k legislativ∞ jsou aktußlnφ ke dni 1.listopadu 2000[6]. Odkazy na ΦasopiseckΘ zdroje jsou uvßd∞ny podle vzorovΘ citace uvedenΘ v nich, jinak podle ΦeskΘho ·zu (vzor citace: Computer & Recht 1/2000 = Computer & Recht Φasopis Computer & Recht, prvnφ Φφslo v roce 2000).

3 obecnß Φßst

3.1 áelektronick² obchod

Elektronick² obchod je velmi komplexnφ jev, s nφm₧ je spojena °ada otev°en²ch otßzek. Prvnφm problΘmem, se kter²m se u e-commerce setkßvßme, je paradoxn∞ samotn² obsah pojmu. P°itom termφn elektronick² obchod je b∞₧n∞ u₧φvan² a to nejen obchodnφky. Kup°φkladu Stßtnφ informaΦnφ politika ╚R popisuje e-commerce takto: ôprodukce, reklama, prodej a distribuce r∙zn²ch produkt∙ i jinΘ formy spoluprßce subjekt∙ (v²m∞na dat a dokument∙ v digitßlnφ form∞) prost°ednictvφm telekomunikaΦnφch sφtφö [115].

AΦkoli se v prohlßÜenφ politik∙ a Φasto i obchodnφk∙ objevuje slovo ée-commerceæ jako termφn s jasn²m v²znamem, ve skuteΦnosti nenφ v∙bec jednoznaΦnΘ, co se pod tφmto pojmem vlastn∞ vÜechno mφnφ. Nap°φklad banky u₧ bezmßla t°icet let p°evßd∞jφ penφze elektronicky a naz²vajφ to electronic fund transfer (EFT), velkΘ podniky zase p°eÜly z papφrovΘho na elektronick² kolob∞h dokument∙ a °φkajφ tomu systΘmu electronic data interchange[7] (EDI). Pat°φ EFT Φi EDI takΘ pod e-commerce? Vzhledem k tomu, ₧e rozsah pojmu e-commerce nenφ dosud pevn∞ stanoven, nenφ tato otßzka zatφm s koneΦnou platnostφ zodpov∞zena.

Porovnejme zatφm r∙znΘ definice elektronickΘho obchodu. Zprßva novozΘlandskΘ prßvnφ komise pro elektronick² obchod mluvφ o e-commerce jako o ôobchodnφch transakcφch, uzavφran²ch elektronick²mi prost°edky, namφsto papφrov²chö [28]. E-commerce tedy rozhodn∞ nenφ toto₧nß pouze s obchodovßnφm p°es Internet (p°φmΘmu prodeji p°es Internet nebo pomocφ jinΘho podobnΘho mΘdia, nap°φklad interaktivnφ televize, se °φkß electronic shopping), t°eba₧e to p°edstavuje jejφ nejnßpadn∞jÜφ a u ve°ejnosti nejatraktivn∞jÜφ slo₧ku.

E-commerce m∙₧e zahrnovat i ostatnφ obchodnφ aktivity, kterΘ probφhajφ elektronicky, a¥ u₧ jde o elektronickΘ publikovßnφ, elektronickΘ skladovßnφ obchodnφch doklad∙, poΦφtaΦem zprost°edkovanß obchodnφ setkßnφ a tak dßle. Tento mix marketingu, managementu a informatiky, obchodnφch i finanΦnφch vztah∙ se m∙₧e provßd∞t na dvou ·rovnφch: mezi podnikateli p°i v²rob∞ a odbytu zbo₧φ (tzv. business-to-business e-commerce) nebo mezi podnikatelem a spot°ebitelem p°i prodeji a distribuci zbo₧φ (tzv. business-to-consumer e-commerce[8]). Ob∞ varianty s sebou p°inßÜejφ specifickΘ obchodnφ i prßvnφ d∙sledky. N∞kte°φ auto°i dßle rozliÜujφ t°etφ formu e-commerce, toti₧ business-to-public authorities, alternativn∞ business-to-administration[9], kterß nßs vÜak v tuto chvφli nezajφmß.

B2b elektronick² obchod je pro koncovΘho zßkaznφka û spot°ebitele v∞tÜinou neviditeln², ale je ve skuteΦnosti nejd∙le₧it∞jÜφ slo₧kou e-commerce, p°inßÜφ nejv∞tÜφ zisky Φi ·spory a p°edstavuje takΘ nejv∞tÜφ Φßst (cca 9/10) obratu e-commerce. Business-to-public authorities je zatφm mßlo diskutovan² aspekt e-commerce, ovÜem ve spojenφ s b2b elektronick²m obchodem p°edstavuje potencißln∞ takΘ nezanedbateln² impuls k vyÜÜφ efektivit∞ operacφ[10]. B2c elektronick² obchod nenφ tak rozvinut² jako b2b, ovÜem i tato Φßst se velice dynamicky vyvφjφ a pochopiteln∞ prßv∞ tato Φßst vzbuzuje u ÜirokΘ ve°ejnosti zßjem o problematiku elektronickΘho obchodu.

Na druhou stranu vÜak nenφ sprßvnΘ dφvat se na popsanΘ ·rovn∞ e-commerce jako na jednoznaΦn∞ odd∞lenΘ kategorie, proto₧e budoucφ trendy patrn∞ povedou k propojenφ t∞chto schΘmat elektronickΘho obchodu, mo₧nß v dneÜnφm konceptu integrated commerce[11]. N∞kterΘ podniky ostatn∞ tvrdφ, ₧e pro n∞ je ka₧d² partner spot°ebitelem a d∞lenφ b2b vs. b2c e-commerce p°i svΘm podnikßnφ nepraktikujφ.

Zde je n∞kolik dalÜφch obvykl²ch definic e-commerce obecn∞:

ôElektronick² obchod je provßd∞nφ obchodnφch aktivit, kterΘ vedou ke sm∞n∞ skrz telekomunikaΦnφ sφt∞ö. EITO, 1997[12].

ôElektronick² obchod se t²kß obecn∞ vÜech forem obchodnφch transakcφ zahrnujφcφch jak podniky, tak jednotlivce, kterΘ jsou zalo₧eny na zpracovßvßnφ a p°enosu digitßlnφch dat, vΦetn∞ textu, zvuku a obraz∙.ö OECD, 1997[13].

ôCo je elektronick² obchod? Elektronick² obchod zahrnuje celou °adu aktivit: navrhovßnφ produkt∙, v²robu, reklamu, sm∞nu, platby s pou₧itφm r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ.ö ECOM, 1996 [9.1].

Pou₧φt m∙₧eme i definici pochßzejφcφ z ΦeskΘho prost°edφ: ôelektronickΘ podnikßnφ je vyu₧itφ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ ke zv²Üenφ efektivnosti vztah∙ mezi podniky i mezi individußlnφmi u₧ivateliö [22].

UvedenΘ definice jsou mainstreamovΘ, avÜak pou₧φvajφ se i odliÜnß pojetφ. R∙znΘ definice se v zßsad∞ liÜφ p°edevÜφm Üφ°kou zßb∞ru. Rozsah toho, co vÜechno se p°φpadn∞ m∙₧e jako e-commerce chßpat, je doslova éenormnφæ ([26], strana 11). Spektrum sahß od vÜezahrnujφcφch (veÜkerΘ elektronicky probφhajφcφ obchodnφ aktivity) a₧ po neju₧Üφ (prodeje uskuteΦ≥ovanΘ vΦetn∞ placenφ pln∞ prost°ednictvφm Internetu) definice. E-commerce v ÜirokΘm pojetφ se tΘ₧ °φkß e-business, ·zkΘ, mΘn∞ ΦastΘ definice popisujφ e-commerce takΘ jako e-shopping. NejÜφ°eji chßpan² elektronick² obchod vΦetn∞ veÜker²ch navazujφcφch obchodnφch proces∙ se dnes naz²vß integrated commerce[14].

Pro ·Φely tΘto prßce nenφ nezbytn∞ pot°eba urΦit jednu z t∞chto definici jako zßkladnφ a jedinou sprßvnou. Proto₧e e-commerce mß nejr∙zn∞jÜφ aspekty a nesΦφsln∞ mo₧n²ch prßvnφch implikacφ, zam∞°uje se prßce jen na jeden pom∞rn∞ ·zce vymezen² typ obchodnφch p°φpad∙ (viz kapitola 1.3 Vymezenφ) a definici e-commerce obecn∞ je mo₧nΘ obejφt poukazem na ji₧ zmφn∞nß odliÜnß pojetφ.

Bez ohledu na konkrΘtnφ pojetφ danΘ definice vÜak m∙₧eme vyjφt z jßdra, kterΘ je r∙znΘmu chßpßnφ elektronickΘho obchodu spoleΦnΘ: e-commerce oznaΦuje obchodnφ prost°edφ, kde jsou (obvykle veÜkerΘ) informace p°enßÜeny elektronickou cestou. Nevysloven²m p°edpokladem b²vß dßle to, ₧e informace jsou p°enßÜeny a zpracovßvßny p°evß₧n∞ Φi ·pln∞ poΦφtaΦov²mi sφt∞mi, tedy nikoli telefaxem nebo jin²m elektronick²m, avÜak nepoΦφtaΦov²m mΘdiem.

Jako poΦφtaΦovß sφ¥ p°ichßzφ samoz°ejm∞ v ·vahu hlavn∞ Internet. AΦkoli ten nenφ nezbytnou podmφnkou pro provozovßnφ e-commerce a elektronick² obchod existoval ji₧ p°ed komercializacφ Internetu, byl to prßv∞ Internet, kter² zßsadn∞ p°isp∞l k explozivnφmu rozvoji elektronickΘho podnikßnφ[15].

Z povahy elektronickΘho obchodu dßle plyne, ₧e se odehrßvß na dßlku, ani₧ by jeho strany byly v osobnφm kontaktu. Z hlediska Internetu nenφ urΦujφcφ, zda se druh² poΦφtaΦ nachßzφ ve vedlejÜφ mφstnosti nebo na jinΘm kontinentu. Jsou-li danΘ poΦφtaΦe p°ipojenΘ na Internet, je-li mezi nimi dostateΦn∞ rychlΘ spojenφ a podporujφ-li zvolen² komunikaΦnφ protokol, je jejich zem∞pisnß poloha bezv²znamnß. To mß klφΦov² a₧ revoluΦnφ v²znam pro obchodnφ praxi a v d∙sledku je urΦujφcφ i pro prßvnφ posuzovßnφ takov²ch obchod∙ (blφ₧e [104], strana 758).

3.2 áv²znam elektronickΘho obchodu

Je d∙le₧itΘ si uv∞domit, nakolik ji₧ elektronika pronikla do naÜeho ₧ivota. PoΦφtaΦe (a elektronika a telekomunikace v∙bec) vytvo°ily zcela nov² pr∙mysl (v²roba notebook∙, mobilnφch telefon∙, digitßlnφch her atd.). Zßrove≥ ale ovlivnily a mnohdy radikßln∞ zm∞nily i jinß odv∞tvφ. Nap°φklad ·Φetnictvφ je rychlejÜφ, p°φstupn∞jÜφ, snadn∞ji ov∞°itelnΘ, poskytuje vφce informacφ a v elektronickΘ podob∞ zabφrß mΘn∞ fyzickΘho prostoru.

V souΦasnΘ dob∞ nadeÜla novß generace t∞chto zm∞n: v∞tÜφ mφra vyu₧itφ externφch informacφ, napojenφ na globßlnφ datovΘ sφt∞, poΦφtaΦovΘ °φzenφ i navenek podniku. To zcela m∞nφ vztah podniku k trhu, zßkaznφk∙m, produkt∙m. Vznik nov²ch technologiφ spolu s rostoucφ globalizacφ trhu tak vytvo°il prostor pro nßstup e-commerce.

Na rozdφl od klasickΘho obchodu se e-commerce p°i p°enosu informacφ spolΘhß na bity. Bit jako zßkladnφ jednotka informace m∙₧e b²t p°enßÜen jedin²m fotonem Φi elektronem. M∙₧e b²t se zanedbateln²mi nßklady p°ijat a zpracovßn poΦφtaΦem, tisφckrßt zkopφrovßn a b∞hem okam₧iku odeslßn na tisφc mφst na opaΦnΘ stran∞ zem∞koule. Vzhledem k tomu se vyu₧φvßnφ hmotn²ch nosiΦ∙ zprßv, jako je papφr p°i poÜtovnφ korespondenci nebo Φlov∞k v osobnφm jednßnφ, projevuje jako p°φliÜ pomalΘ a p°φliÜ drahΘ. Zv²Üenφ rychlosti obchodovßnφ a efektivity operacφ mß pro obchod velk² v²znam û pro ╚R konkrΘtn∞ znamenß zv²Üenφ exportnφho potencißlu a konkurenceschopnosti [115].

P°i hodnocenφ v²znamu e-commerce pro urΦit² sektor je v zßsad∞ t°eba vychßzet z rozdφlu mezi hmotn²m a nehmotn²m zbo₧φm. HmotnΘ zbo₧φ vy₧aduje fyzickΘ spojenφ mezi stranami kontraktu (nap°. poÜtou), obchod s nehmotn²m zbo₧φm (zpravodajstvφ, hudba, noviny, filmy, pornografie, poΦφtaΦovΘ hry) m∙₧e b²t provßd∞n pln∞ elektronicky, tedy veÜkerß komunikace i dodßnφ zbo₧φ (jin²mi slovy ka₧d² jednotliv² element transakce: [29], strana 33) se m∙₧e dφt t²m₧ mΘdiem. To platφ i pro n∞kterΘ slu₧by. Zde je vliv poΦφtaΦovΘ technologie na celΘ pojetφ obchodu nejv∞tÜφ a zde je nejvφc potencißlu k vytvo°enφ zcela nov²ch druh∙ slu₧eb, organizace odbytovΘho °et∞zce atd.

Nesmφme podlΘhat faleÜnΘmu dojmu, ₧e zßle₧itosti t²kajφcφ se poΦφtaΦ∙ a jejich spojenφ majφ na v²robu a hmotnΘ v∞ci mal² vliv. P°enßÜenφ informacφ, tedy komunikace, mß pro obchod zßsadnφ v²znam. I kdy₧ odhlΘdneme od ji₧ solidn∞ fungujφcφho trhu s nehmotn²mi v²robky, pro n∞₧ (a tΘ₧ pro velkΘ mno₧stvφ slu₧eb) je poΦφtaΦovß sφ¥ velice vhodn²m transportnφm mΘdiem, je nepopirateln²m faktem, ₧e obchodnφ procesy jsou na komunikaci bytostn∞ zalo₧enΘ. Reklama, rozhodovßnφ, uzavφrßnφ smluv, to vÜe je komunikace, a to vÜe mß zßsadnφ vliv na to, jak dob°e Φi Üpatn∞ se bude obchod vyvφjet. Na tomto mφst∞ lze citovat z [67]: ôkomunikace nenφ sektorem ekonomiky, komunikace je ekonomika sama.ö PoΦφtaΦovΘ sφt∞ budou mφt na obchod p°inejmenÜφm takov² vliv jako vynßlez a rozÜφ°enφ telegrafu, telefonu a faxu û a dost mo₧nß tyto p°φstroje v dohlednΘ budoucnosti vytlaΦφ[16].

Jako₧to rychlejÜφ a efektivn∞jÜφ podnikßnφ zalo₧enΘ na rychlΘm p°esunu je e-commerce souΦßstφ konceptu tzv. knowlegde driven economy (srovnej [88]). Odv∞tvφ pr∙myslu zalo₧enΘ na znalostech p°edstavuje stßle v∞tÜφ podφl na produktu a tvorb∞ bohatstvφ. PoΦφtaΦovΘ zpracovßnφ a nßstup poΦφtaΦov²ch sφtφ p°itom hraje d∙le₧itou roli v procesu p°em∞ny informacφ na znalosti.

Digitßlnφ technologie obecn∞ jsou zßkladem knowledge driven economy. TradiΦnφ obchodnφ meziΦlßnky jsou vynechßvßny, jinΘ vÜak vznikajφ (best buy sites, informaΦnφ broke°i, webovΘ aukce). ╪φzenφ je rychlejÜφ a mΘn∞ nßkladnΘ (odpadß papφr a poÜtovnφ slu₧by), reakce na podn∞ty je pohotov∞jÜφ. I mal² podnik m∙₧e operovat v globßlnφm m∞°φtku 24 hodin denn∞. Zßkaznφci dostanou rychlejÜφ a pohodln∞jÜφ slu₧bu na mφru, podnik Üet°φ a m∙₧e operativn∞ji zachßzet s dodavateli. OrganizaΦnφ struktury jsou p°ipravenΘ lΘpe a operativn∞ji pracovat.

Nikoli bezv²znamn² je i posφlen² vliv product customisation v e-commerci. Informatickß revoluce mimo jinΘ podporuje souΦasnou tendenci trhu ke zkracovßnφ ₧ivotnφho cyklu v²robk∙. Umo₧≥uje i st∞hovßnφ firem do v²hodn∞jÜφch zemφ a ·Φast v tr₧nφ sout∞₧i na dßlku.

Nov² v²voj techniky je v²born∞ zu₧itkovßn zvlßÜt∞ dnes, kdy objem zahraniΦnφho obchodu roste dvakrßt rychleji ne₧ HDP. Efektivn∞jÜφ logistika (mj. takΘ dφky rozvoji poΦφtaΦ∙) zlev≥uje dopravu zbo₧φ k zßkaznφkovi. Postupnß liberalizace zahraniΦnφho obchodu jej dßle Φinφ atraktivn∞jÜφm. NovΘ informaΦnφ technologie jako videokonference Φi e-mail jeÜt∞ vφce urychlujφ v²voj v oblasti informaΦnφch technologiφ. To vÜe funguje ve v²sledku jako tahoun a akcelerßtor r∙stu e-commerce.

Zßrove≥ se m∞nφ chovßnφ lidφ a novΘ zp∙soby prodeje jako e-commerce jsou akceptovßny. Objem e-commerce roste p°itom v²razn∞ rychleji ne₧ objem zahraniΦnφho obchodu a v budoucnu se e-commerce stane skuteΦn∞ v²znamnou slo₧kou pr∙myslu a slu₧eb. Zem∞, kterß chce zφskat v²hodu, musφ b²t schopna lΘpe se p°izp∙sobit knowledge driven economy.

Pochopiteln∞ tato p°echodovß, rozvojovß fßze p°inßÜφ i svß rizika, kterß musφme zmφnit. Dodnes, i p°es p°ekotn² v²voj poslednφch cca deseti let (a mo₧nß prßv∞ kv∙li n∞mu), nejsou obchodnφ procesy na e-commerce zcela p°ipravenΘ a po°ßd se hledß ideßlnφ obchodnφ model, marketingovß strategie atd. Za zmφnku stojφ, ₧e ani technologie nejsou dosud definitivn∞ vybranΘ: objevujφ se stßle novΘ, n∞kter²m z nich se slibuje ze vÜech stran velkß budoucnost a p°esto v∞tÜina z nich za rok Φi dva zanikne. P°ipome≥me si v tΘto souvislosti nßhlΘ objevenφ push technologie a webov²ch kanßl∙, kterΘ dnes u₧ tΘm∞° zapadly, podobn∞ jako se dosud nerozhodlo, zda tzv. portßly p°edstavujφ ideßlnφ °eÜenφ Φi nikoli. Nßzory b∞hem jednoho roku kolφsajφ od bezmeznΘho propagovßnφ a₧ po zavrhovßnφ, p°φpadn∞ preferenci tzv. vortßl∙, tedy vertikßlnφch portßl∙. V dob∞ psanφ tΘto prßce se p°esn∞ tent²₧ proces odehrßl okolo e-marketplaces.

Toto turbulentnφ podnikatelskΘ prost°edφ m∙₧e p°inΘst velkΘ zisky stejn∞ snadno jako velkΘ ztrßty. Po velk²ch korekcφch na akciovΘm trhu ji₧ proniklo ve vÜeobecnou znßmost, ₧e cena akciφ takov²ch firem b²vß v∞tÜinou siln∞ volatilnφ, prßv∞ dφky dosud nedostateΦn∞ rozvinut²m obchodnφm model∙m. Jak bude jeÜt∞ pozd∞ji zmφn∞no, tato podnikatelskß rizika se obecn∞ pova₧ujφ za v∞tÜφ brzdu e-commerce ne₧ samotnΘ prßvnφ spory ohledn∞ urΦit²ch aspekt∙ elektronickΘho obchodu. P°esto ani jeden, ani druh² okruh problΘm∙ zjevn∞ nedokß₧e mohutn² r∙st e-commerce zastavit Φi zpomalit.

Obrovsk² rozmach e-commerce naznaΦuje hlavn∞ r∙st jejφho obratu. Podle pr∙zkumu spoleΦnosti Deloitte & Touche mß jenom samotnß b2c e-commerce v ╚R obrat épouh²chæ 237 milion∙ KΦ, ovÜem s roΦnφm tempem r∙stu 500%. V∞tÜina e-commerce se p°itom odehrßvß v rßmci business-to-business elektronickΘho obchodovßnφ, business-to-consumer tvo°φ z°eteln∞ menÜφ Φßst û odhaduje se zhruba 10% celkovΘho obratu. V oblasti b2c p°eva₧uje jednoznaΦn∞ zßbava a digitßlnφ produkty (tj. erotika, hry, sßzky, software obecn∞). Je sice z°ejmΘ, ₧e e-commerce je zatφm v stadiu d∞tsk²ch nemocφ, ale prenatßlnφ v²voj prob∞hl nad oΦekßvßnφ ·sp∞Ün∞ a jejφ obrat dosud rostl rychlostφ cca 200% roΦn∞. Odhad vÜak takΘ zßsadnφm zp∙sobem zßvisφ na definici e-commerce, proto₧e kdybychom do nφ m∞li poΦφtat i elektronickΘ p°evody pen∞z mezi finanΦnφmi ·stavy, rßzem by se obrat e-commerce zv∞tÜil p°ibli₧n∞ o dv∞ miliardy americk²ch dolar∙ denn∞ [81].

V rozvinut²ch zemφch si v²znam e-commerce uv∞domujφ a jednajφ podle toho. Jmenujme nap°φklad SpoleΦnΘ prohlßÜenφ EU a USA o elektronickΘm obchodu[17] z 5. °φjna 1997, kterΘ obsahuje tyto myÜlenky:

- Globßlnφ elektronick² obchod se stane v²znamn²m motorem sv∞tovΘho hospodß°stvφ v 21. stoletφ.

- E-commerce nabφdne novß pracovnφ mφsta a novΘ p°φle₧itosti pro podniky ve vÜech Φßstech sv∞ta.

- KonkrΘtn∞, malΘ spoleΦnosti budou schopnΘ bez p°φliÜn²ch nßklad∙ podnikat v celosv∞tovΘm m∞°φtku s Üirok²m sortimentem zbo₧φ a slu₧eb.

- E-commerce zv²Üφ produktivitu ve vÜech sektorech ekonomiky, jeÜt∞ vφce podpo°φ vzßjemn² obchod a investice, podpo°φ vznik nov²ch sektor∙, novΘ formy marketinku a prodeje.

- SkuteΦnß globßlnφ konkurence (tj. s firmami r∙znΘ velikosti, p°i vynalo₧enφ mal²ch nßklad∙) p°inese v∞tÜφ v²b∞r spot°ebitel∙m a tak povzbudφ hospodß°skou aktivitu a inovace (nap°φklad v∞tÜφ v²znam logistiky v souvislosti s e-commerce ve spojenφ se zßsilkov²m obchodem u₧ te∩ mß vliv na dalÜφ pokrok logistiky (srovnej [25]).

Pochopiteln∞ v²hody e-commerce nejsou omezenΘ jen na malΘ firmy; uvßdφ se, ₧e Internet a elektronick² obchod stvo°il b∞hem p∞ti let vφce individußlnφch miliardß°∙ (v USD) ne₧ celß pr∙myslovß revoluce[18]. Vezmeme-li toto vÜechno v ·vahu (i po n∞kolika letech stßle exponencißln∞ rostoucφ provoz na Internetu, d°φve netuÜenΘ mo₧nosti spojovßnφ slu₧eb do provßzan²ch celk∙, rychlost obchodovßnφ a instantnφ p°φstup na celosv∞tov² trh), je z°ejmΘ, ₧e e-commerce nenφ jen jistß novß obchodnφ technika. DoÜlo k urΦitΘ zm∞n∞ a my jsme sv∞dky udßlostφ, kterΘ m∞nφ horizont obchodnφch mo₧nostφ a posouvajφ jej podstatn∞ dßle.

3.3 ápovaha elektronickΘho prßva[19]

Internet je novΘ komunikaΦnφ mΘdium, kterΘ podstatn²m zp∙sobem m∞nφ obchodnφ Φinnost i ka₧dodennφ ₧ivot. Prßvnφk∙m p°inßÜφ celou °adu mo₧nostφ, jak zφskßvat informace a zefektiv≥ovat prßci[20]. Na druhou stranu je s nφm spojena celß °ada o₧ehav²ch prßvnφch problΘm∙[21], kterΘ d°φve nebyly vnφmßny jako aktußlnφ, nynφ vÜak prudce nab²vajφ na v²znamu.

Kv∙li prudkΘmu rozvoji poΦφtaΦov²ch a dalÜφch technologiφ zaostßvß pozitivnφ prßvo za tφmto v²vojem. Prßvo se v₧dy vyvφjelo relativn∞ pomalu, avÜak dneÜnφ v²voj nov²ch technologiφ je dosti rychl² a v n∞kter²ch oborech (informatika, genetika) a₧ explozivnφ. To s sebou p°inßÜφ velkΘ mno₧stvφ v²zev legislativ∞. Mnoho d°φve netuÜen²ch Φinnostφ nenφ dosud prßvem p°φmo upraveno a leckdy ani nenφ z hlediska teorie z°ejmΘ, jakΘ stanovisko k nim zaujmout.

Musφme si tedy polo₧it otßzku: nastala kvalitativnφ zm∞na v prßvu, podobn∞ jako nastala v obchodu, nebo ne? StaΦφ v zßsad∞ stßvajφcφ metody nebo je t°eba skuteΦn∞ vÜeobecn∞ zavΘst zvlßÜtnφ ustanovenφ o elektronickΘm obchodu? Jin²mi slovy: jsme sv∞dky revoluce nebo evoluce?

┌vodem je t°eba °φci, ₧e tento nov² podn∞t prßvnφ v∞d∞ souvisφ spφÜe s raketov²m nßr∙stem obchodnφho potencißlu Internetu, nikoli se samotn²m vznikem Internetu. Za poΦßtek Internetu se pova₧uje rok 1969, kdy Ülo jeÜt∞ o zkuÜebnφ propojenφ pouh²ch Φty° poΦφtaΦ∙ v rßmci vojenskΘho projektu ARPANET[22], pochopiteln∞ bez zßjmu prßvnφch expert∙. Jakmile se vÜak k Internetu p°esouvß od zaΦßtku 90. let stßle v∞tÜφ pozornost obchodnφk∙, staly se mnohΘ otev°enΘ prßvnφ otßzky palΦiv²mi a aktußlnφmi. Ve v∞tÜin∞ zemφ chybφ prßvnφ ·prava digitßlnφch podpis∙, prßvnφ ·prava softwarov²ch agent∙ se nachßzφ v pokroΦilejÜφm stadiu p°φprav jen v USA a dohady kv∙li nejasnΘ jurisdikci zp∙sobujφ pozitivnφ konflikty mezi soudy r∙zn²ch zemφ.

Je vÜak t°eba zodpov∞dn∞ rozliÜovat, kdy je neexistence specifickΘ prßvnφ ·pravy na zßvadu a kdy nikoli. Mnoho prßvnφch otßzek spojen²ch s elektronick²m obchodem m∙₧e b²t °eÜeno vhodnou aplikacφ stßvajφcφho prßva. Uv∞domme si, ₧e smluvnφ prßvo se rozvφjφ °ßdov∞ po tisφce let a muselo °eÜit mnoho r∙zn²ch situacφ. Dφky tomu dosßhlo znaΦnΘho stupn∞ obecnosti a lze jej s ·sp∞chem aplikovat i na celou °adu situacφ, kterΘ zßkonodßrce nep°edpoklßdal.

Od nepam∞ti se uzavφrajφ smlouvy bez podpisu na papφrovΘ listin∞. Kontrakty uzavφranΘ na dßlku, évynßlezæ cennΘho papφru û to vÜe je p°ece znßmo ji₧ od antiky. ProΦ by tedy m∞lo najednou b²t nep°ekonatelnou p°ekß₧kou, kdy₧ se smlouva uzav°e elektronicky bez existence papφrovΘ listiny, jak se dnes n∞kdy tvrdφ? U₧ starov∞kß prßvnφ v∞da p°ece naÜla zp∙soby, jak podobnΘ situace °eÜit (v °φmskΘm prßvu kup°φkladu mancipace[23]), lze tedy rozumn∞ oΦekßvat, ₧e i dneÜnφ prßvnφ v∞da nalezne zp∙sob, jak se s rozvojem techniky se ctφ vyrovnat. Mnohdy ani nebude pot°eba zavßd∞t novΘ slo₧itΘ instituty a vystaΦφme i se stßvajφcφm prßvnφm aparßtem.

Na druhou stranu n∞kdy b²vß obtφ₧nΘ nejen sprßvn∞ aplikovat stßvajφcφ legislativu, ale Φasto je nelehkΘ i rozhodovat o prßvnφ ·prav∞ de lege ferenda. Zde toti₧ dochßzφ ke st°etu dvou rovin celΘ problematiky. Na prvnφm mφst∞ je t°eba jednoznaΦn∞ zmφnit obtφ₧e, kterΘ pro zdßrn² rozvoj obchodu p°edstavuje prßvnφ nejistota. Tento problΘm je pravideln∞ zmi≥ovßn na ΦelnΘm mφst∞ v pr∙zkumech o vztahu firem k e-commerce. Nejistota ohledn∞ prßvnφho hodnocenφ e-commerce v EU je velkß a zp∙sobuje velkΘ nßklady zvlßÜt∞ mal²m firmßm, pro n∞₧ by jinak e-commerce znamenala snadn² p°φstup na sv∞tov² trh[24]. PredikovatelnΘ prßvnφ a hospodß°skΘ prost°edφ e-commerce by p°ineslo m∞°iteln² pokrok v globßlnφm obchoduá [61] a p°ekonßnφ tohoto obdobφ p°edstavuje klφΦov² prvek v rozvoji elektronickΘho obchodu.

Otßzkou tedy z∙stßvß, zda je v∙bec nutnΘ zavßd∞t zvlßÜtnφ specißlnφ ·pravu zcela o vÜech strßnkßch elektronickΘho obchodu. Bez ohledu na mezery v naÜem prßvnφm °ßdu a nutnost upravit prßvnφ normy pot°ebßm elektronickΘho v∞ku nelze s podobn²mi nßzory, jak Φas od Φasu zaznφ, souhlasit. Jako zavßd∞jφcφ hodnotφm nap°φklad v∞tu ôvydßvßnφ [elektronick²ch periodik jako Neviditeln² pes] je problematickΘ potud, ₧e vychßzejφ bez registrace vzhledem k tomu, ₧e se podle zßkona o periodickΘm tisku nejednß o tiskovinuö[25] (zkrßceno).

Jestli₧e chyb∞jφcφ registrace neΦinφ p°i psanφ problΘmy Ond°eji Neffovi Φi jeho Φtenß°∙m, nenφ nejmenÜφ d∙vod, proΦ to oznaΦovat za problematickΘ. Lidskß Φinnost p°ece nenφ problematickß jen proto, ₧e neexistuje zßkon, kter² by stßtu dßval mo₧nost tuto Φinnost regulovat a n∞jak²m zp∙sobem omezovat! Specifickß prßvnφ regulace se mß t²kat t∞ch skuteΦnostφ, u nich₧ existuje hospodß°sk² zßjem na regulaci Φi v²slovnΘm vyjßd°enφ prßvnφch vztah∙ normou. Ostatnφ problematika nech¥ spadß pod obecnß ustanovenφ zßkon∙. P°emφra legislativy Ükodφ svobod∞ obΦan∙ a paradoxn∞ takΘ neprospφvß prßvnφ jistot∞ a efektivit∞ prßva, nebo¥ orientace ve zm∞ti zßkon∙ Φasto Φinφ problΘmy i odbornφk∙m a neprospφvß rozvoji obchodu[26]. Za zmφnku tΘ₧ stojφ, ₧e mnohΘ prßvnφ problΘmy spojenΘ s e-commerce se t²kajφ i jin²ch odv∞tvφ obchodu, nebo¥ modernφ technologie pronikajφ do vÜech oblastφ lidskΘho ₧ivota[27].

V dalÜφm textu si ukß₧eme, kterΘ otßzky spjatΘ s elektronick²m obchodem je mo₧nΘ °eÜit pomocφ stßvajφcφ legislativy a jak, stejn∞ jako kterΘ otßzky by bylo vhodnΘ a ·ΦelnΘ °eÜit novou legislativou. Pochopiteln∞ dojdeme k zßv∞ru, ₧e n∞kterΘ otßzky je skuteΦn∞ nezbytnΘ v²slovn∞ upravit v legislativ∞ û nejistota ohledn∞ prßva obchod v ka₧dΘm p°φpad∞ poÜkozuje a je t°eba ji odstranit.

Obtφ₧ p°i volb∞ vhodnΘ metody prßvnφ ·pravy pramenφ mimo jinΘ z toho, ₧e mnohΘ souΦasnΘ jevy na Internetu a v elektronickΘm obchodu se dajφ jen s obtφ₧emi pod°adit pod pojmy tradiΦnφch prßvnφch doktrφn. Tyto problΘmy lze rozd∞lit na dva okruhy: na otßzky, kterΘ existovaly ji₧ d°φve, avÜak nebyly poci¥ovßny jako v²znamnΘ, a na otßzky zcela novΘ, kterΘ se vyno°ily spolu s nov²mi poΦφtaΦov²mi technologiemi.

K nov²m problΘm∙m, k nim₧ musφ prßvnφ v∞da vypracovat svΘ novΘ stanovisko, pat°φ hlavn∞ novß definice podpisu, otßzka projevu v∙le u uzav°enφ smlouvy softwarov²m agentem a navazujφcφ problΘmy spojenΘ s dosud hypotetick²mi bytostmi AI (artifical inteligence). Posledn∞ jmenovan² bod zatφm nenφ zdaleka aktußlnφ, je ovÜem p°edm∞tem intenzivnφho v∞deckΘho v²zkumu a p°edstavuje do jistΘ mφry ohro₧enφ tradiΦnφ prßvnφ nauky.

Internet a e-commerce se, jak ji₧ bylo °eΦeno, do jistΘ mφry vymykß tradiΦnφm p°edpoklad∙m, z nich₧ vychßzφ prßvnφ teorie i pozitivnφ prßvo. Tento stav vede n∞kterΘ autory k nßzoru, ₧e Internet se vymykß dosavadnφmu prßvu ·pln∞ a ₧e je t°eba mφt zvlßÜtnφ legislativu t²kajφcφ se prßvnφch vztah∙ na Internetu, zcela odd∞lenou od ostatnφ legislativy. Tacφ auto°i kup°φkladu tvrdφ, ₧e prßvnφ vztahy na Internetu nelze p°i°adit ₧ßdnΘmu prßvnφmu °ßdu[28].

S takov²m nßzorem nelze dost dob°e souhlasit. I kdy₧ je hlavnφm rysem elektronickΘho obchodovßnφ jeho globßlnost, neznamenß to, ₧e by m∞l b²t zcela vyΦlen∞n z prßvnφch °ßd∙ nßrodnφch stßt∙. Globßlnφ povaha e-commerce sice vytvß°φ jistΘ prßvnφ obtφ₧e, ty vÜak nejsou nep°ekonatelnΘ. Podrobn∞ji bude tento aspekt diskutovßn v kapitole 3.4 RozhodnΘ prßvo. Zde uve∩me jednu modelovou situaci: nakupuje-li spot°ebitel zbo₧φ u obchodnφka v tΘ₧e zemi, mß platit jinΘ prßvo pro nßkup uskuteΦn∞n² po telefonu a pro nßkup uskuteΦn∞n² prost°ednictvφm Internetu? Jestli₧e je hospodß°skß podstata obou transakcφ shodnß, mß b²t shodnß i prßvnφ kvalifikace. Jinak by prßvo p°φliÜ zasahovalo do oblasti, kterß mu t∞₧ko p°φsluÜφ.

Teorie o élaw-free spaceæ p∙vodn∞ vznikly zΦßsti dφky tomu, ₧e pr∙kopnφky Internetu byli studenti informatiky na univerzitßch (je₧ nejsou prßv∞ horliv²mi zastßnci prßva) a zΦßsti spφÜe dφky obtφ₧nΘmu vynucovßnφ prßva ne₧ obtφ₧nΘ aplikaci: v USA protiprßvn∞ zve°ejn∞nΘ dφlo, Üφ°enΘ po Internetu, ulo₧enΘ na disk v Austrßlii a zp°φstupn∞nΘ access providerem u₧ivateli v Rakousku p°inese v praxi znaΦnΘ problΘmy s vymßhßnφm nßpravy, poΦφnaje urΦenφm, kterΘ prßvo je rozhodnΘ, kter² soud je p°φsluÜn² atd.[29].

Samostatnou otßzkou je i vhodn² zp∙sob legislativnφ ·pravy. Vzhledem k tomu, ₧e e-commerce je u₧ ze svΘ povahy globßlnφ obchod, pohybuje se v prost°edφ, kde se st°etßvajφ r∙znΘ prßvnφ °ßdy. Mnozφ auto°i proto oznaΦujφ prost°edφ elektronickΘho obchodu za anarchickΘ[30]. Je spornΘ, do jakΘ mφry je vhodnΘ pou₧φt stßvajφcφ normy mezinßrodnφho prßva soukromΘho nebo zda up°ednostnit unifikovanou p°φmou prßvnφ ·pravu.

Spektrum nßzor∙ se liÜφ od teze, ₧e dosavadnφ mezinßrodnφ prßvo soukromΘ je pro Internet nepou₧itelnΘ, a₧ po tezi, ₧e se stane mezinßrodnφ prßvo soukromΘ i ve svΘ tradiΦnφ podob∞ zßkladem naÜeho prßvnφho pohledu na elektronickΘ vztahy. V zßsad∞ vÜak lze souhlasit s nßzorem Smejkala[31], ₧e mezinßrodn∞ unifikovanΘ p°φmΘ normy prßva pro kupnφ nebo i jinΘ smlouvy elektronickΘho obchodu by byly na mφst∞, nebo¥ se tak odstranφ zbyteΦnΘ nßklady firem prodßvajφcφch po Internetu na prßvnφ slu₧by v d∙sledky rozt°φÜt∞nΘ prßvnφ ·pravy. Regulace mezinßrodnφho obchodu mezinßrodnφmi ·mluvami je b∞₧nß a obecn∞ akceptovanß jako vhodnΘ °eÜenφ (typicky lodnφ doprava, mezinßrodnφ da≥ovΘ dohody, konvence o duÜevnφm vlastnictvφ atd.).

Spornß vÜak u₧ je Smejkalova teorie, ₧e tato mezinßrodnφ dohoda by m∞la b²t blφzkß dohodßm o vyu₧φvßnφ kosmickΘho prostoru Φi mo°φ. Autor bude v tΘto prßci hßjit nßzor, ₧e i ve svΘ dosavadnφ podob∞ je soukromΘ prßvo pro regulaci prßvnφch vztah∙ na Internetu vhodnΘ. DatovΘ zprßvy sice takΘ putujφ vesmφrem Φi atmosfΘrou, avÜak jejich v²znamn² ·Φinek nastßvß na z(Z)emi v teritoriu urΦitΘho stßtu. AΦkoli Internet nenφ v∞c a jako takov² nikomu nepat°φ[32], p°esto majφ jeho konkrΘtnφ technickΘ Φßsti svΘ konkrΘtnφ majitele, na rozdφl od vesmφrnΘho prostoru. SpφÜe by tato (hypotetickß) dohoda m∞la kopφrovat ·mluvu OSN o mezinßrodnφ koupi zbo₧φ, ovÜem rozÜφ°enou o spot°ebitelskΘ smlouvy a o specifika elektronickΘho obchodnφho styku. P°φkladem takovΘ ·mluvy je Vzorov² zßkon o elektronickΘm obchodu UNCITRAL[33]. Otßzkou z∙stßvß, zda je podobnß metoda prßvnφ ·pravy p°ijatelnß pro stßty, kterΘ kladou velk² d∙raz na vlastnφ specifika ochrany spot°ebitele. Z hlediska prudkΘho rozvoje elektronickΘho obchodu je vÜak takovß unifikace prßvnφch norem pro e-commerce patrn∞ nezbytnß, jinak by doÜlo k silnΘmu zaostßvßnφ prßva za ekonomickou realitou.

Krom∞ problΘm∙ s p°izp∙sobitelnostφ prßva vztah∙m na Internetu vyvstßvß takΘ otßzka samotnΘ zbytnosti Φi nezbytnosti regulace. Regulovat Φi neregulovat? Globßlnφ trend je k co nejmenÜφ regulaci, avÜak nikoli k ·plnΘ liberalizaci[34]. Hlavnφ aktΘ°i regulace e-commerce (USA a EU) se shodujφ na tom, ₧e klφΦem je spoluprßce vlßdnφ regulace a pr∙myslovΘ samoregulace[35], avÜak ji₧ tradiΦn∞ hraje dispozitivnφ p°φstup v∞tÜφ roli v USA, zatφmco EU dßvß v mnoha p°φpadech spφÜe p°ednost regulaci formou kogentnφ legislativy (jasn²m p°φkladem jsou spory USA a EU o ochranu osobnφch ·daj∙). Ani EU vÜak nepreferuje roli stßtnφho sektoru a nap°φklad systΘm registrace certifikaΦnφch autorit (vysv∞tleno v kapitole o digitßlnφch podpisech) je naprosto dobrovoln²[36].

V ΦeskΘm p°φstupu dlouho p°evlßdala stßtnφ regulace, kdy nap°φklad prßv∞ povinnß registrace certifikaΦnφch autorit m∞la podlΘhat nov∞ z°φzenΘmu ·°adu[37]. AΦkoli je to p°φstup velmi nedobr², konzervativnφ a zahled∞n² do minulosti, nelze vÜak na druhou stranu tvrdit, ₧e je zcela nelogick². Zastßnci stßtnφ regulace argumentujφ tφm, ₧e v ΦeskΘm prost°edφ, dosud zcela neseznßmenΘm s nov²mi technologiemi, by neregulace ze strany stßtu vedla k podpo°e chaosu Φi kriminality. Tento p°φstup mß ostatn∞ sv∙j vzor i v zemφch EU. Nap°φklad N∞mecko p°ejme direktivu EU o elektronick²ch podpisech, avÜak p∙vodnφ zßkon z roku 1997, tedy v dob∞, kdy digitßlnφ podpisy byly novinkou, takΘ zßsah stßtnφ autority p°edpoklßdß[38]. Na druhou stranu i v ╚eskΘ republice se zvolila cesta spφÜe menÜφ regulace.

┌Φinnß samoregulace takΘ nenφ mo₧nß bez jist²ch institucφ - aby opravdu fungovala a zaruΦovala pot°ebn² v²sledek, musφ zahrnovat celou °adu opat°enφ. Nap°φklad profesnφ spolky, definici pravidel, logo souladu s pravidly a Φlenstvφ v profesnφm spolku, snahu firem o goodwill jako konkurenΦnφ v²hodu, vylouΦenφ ze spolku a zßkaz pou₧φvßnφ loga p°i nedodr₧enφ podmφnek a podobn∞. SouΦasn∞ musφ b²t prost°edky k nßprav∞ a stφ₧nosti nebo soudnφmu rozhodnutφ rychlΘ a snadno p°φstupnΘ. Nelze oΦekßvat, ₧e se takovß struktura nutnß k efektivnφ samoregulaci odv∞tvφ vytvo°φ b∞hem krßtkΘ doby.

Prßvo, mß-li b²t ·ΦinnΘ, musφ jφt ruku v ruce s jistotou. Pokud bude zavedena legislativa t²kajφcφ se obchod∙ provßd∞n²ch prost°ednictvφm elektronickΘ technologie, budou u₧ivatelΘ tΘto technologie mφt d∙vod domnφvat se, ₧e vlßda tφm pßdem takΘ zajistila, aby existovala infrastruktura zaruΦujφcφ, ₧e elektronick² obchod bude dostateΦn∞ bezpeΦn² a ₧e se bude moci spolehnout na tuto legislativu, ₧e takovß prßvnφ ·prava bude n∞Φemu slou₧it (srovnej [28]). Bude-li zavedena legislativa v²slovn∞ hovo°φcφ o e-commerce, avÜak zßrove≥ nedßvajφcφ zßruku, ₧e datovß zprßva bude mφt p°ed soudem kv∙li bezpeΦnostnφm problΘm∙m a nejistot∞ p°im∞°enΘ procesnφ postavenφ, bylo by to do jistΘ mφry podvodem. SouΦasnΘ prßvnφ ·pravy ve spojenφ s b∞₧n∞ dostupn²mi bezpeΦnostnφmi technologiemi (konkrΘtn∞ bezpeΦnΘ protokoly vyu₧φvajφcφ asymetrickΘ kryptografie, o nich₧ bude jeÜt∞ zmφnka dßle) dßvajφ nad∞ji, ₧e tato podmφnka ji₧ byla spln∞na.

V tΘm₧e smyslu citujme z [115]: hlavnφm ·kolem stßtu v tΘto oblasti je dßt subjekt∙m, kterΘ cht∞jφ elektronickou formu styk∙ ve sv²ch vztazφch s okolφm vyu₧φvat, jistotu, ₧e se ji₧ jednß o dostateΦn∞ bezpeΦnou, prakticky i formßln∞ akceptovanou formu jednßnφ. V rßmci elektronickΘho obchodu jako₧to souΦßsti globßlnφ ekonomiky bude stßt prosazovat zejmΘna vytvo°enφ pot°ebn²ch legislativnφch a technickoorganizaΦnφch p°edpoklad∙ pro zajiÜt∞nφ vysokΘ mφry v∞rohodnosti akt∙ a transakcφ realizovan²ch elektronickou formou (z hlediska autorstvφ, ΦasovΘho faktoruá p∙vodnosti a nem∞nnosti obsahu) vΦetn∞ zajiÜt∞nφ nßvaznΘ prßvnφ ochrany v rozsahu, jak² se vztahuje na srovnatelnΘ ·kony realizovanΘ jakoukoli jinou prßvn∞ zßvaznou formou. Bude dßle v∞novat pozornost i zajiÜt∞nφ bezproblΘmovΘho fungovßnφ centrßlnφ certifikaΦnφ autority v provßzanosti na celkov² certifikaΦnφ systΘm a konΦe podporou zp°φstupn∞nφ odpovφdajφcφch produkt∙ z oblasti kryptografie. V rßmci harmonizace s EU bude postupn∞ zavßd∞t v souladu s p°φstupy EU prßvnφ ·pravy, kterΘ by odstranily existujφcφ bariΘry rozvoje elektronickΘho obchodu, nap°. v obchodnφ, celnφ, da≥ovΘ a ·Φetnφ legislativ∞ a praxi.

Ideßlnφ prßvnφ ·prava odstra≥uje nejistotu ve zn∞nφ i aplikaci prßva, usnad≥uje vymßhßnφ subjektivnφho prßva, sni₧uje nßklady na vedenφ spor∙, podporuje d∙v∞ru podnik∙ i spot°ebitel∙, nep°ekß₧φ praktickΘmu obchodu, je systΘmovß, minimalizuje stßtnφ zasahovßnφ do tr₧nφho prost°edφ a obzvlßÜ¥ pro e-commerce musφ platit, ₧e bere v ·vahu globßlnφ charakter odv∞tvφ. V souvislosti s po₧adavkem systΘmovosti legislativy je t°eba podotknout, ₧e cφlem nenφ a nem∙₧e b²t (nßsilnß) nßhrada papφrovΘho obchodovßnφ elektronick²m, n²br₧ jeho zrovnoprßvn∞nφ tak, aby si podnik mohl svobodn∞ vybrat takov² zp∙sob °φzenφ Φi provßd∞nφ obchod∙, kter² mu umo₧nφ co nejlΘpe prosperovat, nikoli ten, kter² bude spojen s mΘn∞ legislativnφmi bariΘrami. Prßvnφ ·prava by zßrove≥ nem∞la b²t excesivnφ û jen takovß, kterß splnφ zmφn∞nΘ po₧adavky.

Zßkladnφ problΘmy spojenΘ s Internetem a e-commerce nynφ podrobn∞ rozebereme z hlediska pozitivnφho prßva i prßvnφ teorie. Na p°φkladu jednotliv²ch prßvnφch institut∙ si ukß₧eme, kterΘ z nich z∙stßvajφ pou₧itelnΘ a jak, a v kter²ch oblastech je mφsto toho vhodnß budoucφ zvlßÜtnφ ·prava û vΦetn∞ rozboru nejd∙le₧it∞jÜφch legislativnφch iniciativ na tomto poli.

4 smluvnφ prßvo

4.1 áelektronickΘ smlouvy[39]

Elektronick²mi smlouvami budeme naz²vat smlouvy uzavφranΘ prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞. Smluvnφ strany nejsou p°i takov²ch vztazφch ve fyzickΘm kontaktu a uzavφrßnφ smluv probφhß v²m∞nou datov²ch zprßv. Fyzick² kontakt tedy nenφ ani zprost°edkovßn v²m∞nou hmotnΘho nosiΦe.

V zßsad∞ se dß °φci, ₧e ani elektronick² obchod, ani elektronickΘ smlouvy neznamenajφ zßsadnφ novinku v prßvnφ v∞d∞. Vezmeme-li v ·vahu i telegraf, jsou kontrakty uzavφranΘ elektronicky ji₧ zßle₧itostφ minulΘho stoletφ, tak₧e se chybnΘ dφvat se na n∞ jako na n∞co principißln∞ novΘho, pro co neexistuje prßvnφ ·prava[40]. Dokonce i tak émodernφæ v∞c jako platebnφ karty funguje ji₧ vφce ne₧ osmdesßt let.

Neformßlnφ smlouvy bez vlastnoruΦnφho podpisu vznikaly ji₧ od pradßvna. Obchod éuzav°en²æ se strojem takΘ nenφ niΦφm nov², viz zejmΘna prodejnφ automaty. Co je novΘ, je pouze rozsah (geografick² rozsah, hodnota, Φetnost, rychlost transakcφ) modernφch elektronick²ch transakcφ a jejich novß kvalita - spojenφ vφce slu₧eb do automaticky fungujφcφho celku, ·stφcφ nap°φklad v softwarovΘho agenta. Prßvnφ otßzky se nezm∞nily tak zßsadn∞, jak to na prvnφ pohled vypadß û i kdy₧ se opravdu vyno°ila °ada zcela nov²ch problΘm∙. Zm∞nil se hlavn∞ ekonomick² v²znam a tφm i d∙raz na prßvnφ oÜet°enφ takov²ch smluv. V dalÜφm textu si ukß₧eme, ₧e v∞tÜinu prßvnφch otßzek lze (relativn∞ snadno) °eÜit i podle stßvajφcφ ΦeskΘ legislativy.

Vyjdeme-li z vymezenφ obsahu prßce v 1.3, spadß obecnß prßvnφ ·prava elektronick²ch smluv v zßsad∞ pod obΦansk² zßkonφk. Zßrove≥ ovÜem musφ b²t °eΦeno, ₧e aplikace obchodnφho zßkonφku nenφ vylouΦenß. Paragraf 262 obchodnφho zßkonφku stanovφ, ₧e strany si mohou dohodnout, ₧e jejich zßvazkov² vztah, kter² jinak nespadß pod obchodnφ zßvazkovΘ vztahy, se °φdφ obchodnφm zßkonφkem. Tato dohoda vy₧adovala do 31. prosince 2000 pφsemnou formu. Po₧adavek pφsemnΘ formy vÜak m∙₧e b²t za urΦit²ch okolnostφ spln∞n i u elektronick²ch smluv, jak bude podrobn∞ji diskutovßno nφ₧e.

Provozovßnφ virtußlnφho obchodu, stejn∞ jako prodejnφho automatu, nep°edstavuje ve skuteΦnosti nßvrh smlouvy nßvÜt∞vnφk∙m Φi u₧ivatel∙m (aΦ si to asi v∞tÜina z nich myslφ), mφsto toho se jednß jen o v²zvu k jednßnφ, neboli invitatio ad offerendum[41].

Zd∙vodn∞nφ spoΦφvß v tom, ₧e nßvrh smlouvy je v souladu s teoriφ smluvnφho prßva adresovan² prßvnφ ·kon. Proto₧e vystavenφ nabφdky na Internetu nenφ adresovan²m ·konem, m∙₧e se jednat pouze o v²zvu k jednßnφ a nikoli o nßvrh.

Z toho vypl²vß, ₧e smlouva je uzav°ena a₧ akceptacφ provozovatelem elektronickΘho obchodu, nikoli ve chvφli, kdy zßkaznφk vyplnφ a odeÜle internetov² objednßvkov² formulß°. Z tohoto principu vychßzφ i direktiva o urΦit²ch prßvnφch aspektech slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti, tΘ₧ znßmß jako direktiva o elektronickΘm obchodu[42]. Z tohoto pravidla mohou existovat i v²jimky, kterΘ vÜak v praxi b2c e-commerce nep°ichßzejφ p°φliÜ v ·vahu û nap°φklad ve°ejn² nßvrh na uzav°enφ smlouvy podle paragrafu 276 obchodnφho zßkonφku.

Na tomto mφst∞ je t°eba °ßci, ₧e nßvrh smlouvy je obecn∞ jeden z druh∙ jednostrannΘho prßvnφho ·konu. Vy₧aduje-li zßkon pφsemnou formu prßvnφho ·konu (nap°φklad smlouvy o p°evodu nemovitosti), musφ tento formßlnφ po₧adavek spl≥ovat i nßvrh smlouvy[43] v souladu s º46 odst. 2 obΦanskΘho zßkonφku. V t∞chto p°φpadech tedy musφ b²t podepsan² i nßvrh smlouvy. V p°φpad∞ digitßlnφch podpis∙ je prokßzßnφ tΘto nßle₧itosti oferty v zßsad∞ jednoduchΘ. Sama podstata digitßlnφch podpis∙, kterß bude podrobn∞ vysv∞tlena nφ₧e, dovoluje jasn∞ zachytit po°adφ digitßlnφch podpis∙ tφm, ₧e se podepφÜe dokument vΦetn∞ p°edchozφho podpisu. Odstran∞nφ p°echozφho digitßlnφho podpisu by bylo okam₧it∞ odhalitelnΘ p°i ov∞°ovßnφ pozd∞jÜφch digitßlnφch podpis∙.

V∞tÜina elektronick²ch spot°ebitelsk²ch smluv se uzavφrß prost°ednictvφm grafickΘ slu₧by WWW, d∞je se tak vÜak Φasto i pomocφ elektronickΘ poÜty. Mezi ob∞ma zp∙soby komunikace je rozdφl, pokud budeme zkoumat ·Φinnost projevu v∙le uΦin∞nΘho n∞kter²m z t∞chto zp∙sob∙.

Spojenφ pomocφ rozhranφ World Wide Web mß blφ₧e komunikaci mezi souΦasn∞ p°φtomn²mi osobami ne₧ elektronickß poÜta. P°φmß komunikace prost°ednictvφm WWW je v podstat∞ okam₧itß a druhß osoba je po velmi krßtkΘ prodlev∞ informovßna o projevu (typicky webov² chat). M∙₧e se tak snadno p°iblφ₧it telefonickΘmu rozhovoru, kter² se poklßdß za komunikaci mezi subjekty jednajφcφmi p°φmo.

Naproti tomu e-mail je obvykle doruΦen po delÜφ prodlev∞ ne₧ po₧adavek na WWW server. Krom∞ toho se e-mail ulo₧φ do schrßnky p°φchozφ poÜty a je t°eba jej zvlßÜ¥ otev°φt. Podobß se tak klasickΘ poÜt∞, p°esto₧e i tak jde o mnohem rychlejÜφ komunikaci.

Z toho lze konstatovat, aΦkoli se jednß jen o p°edb∞₧nou ·vahu, ₧e komunikace dvou osob pomocφ WWW aplikace by se z°ejm∞ ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ pova₧ovala (pro pot°eby stanovenφ ärozumnΘ dobyô, ani₧ by tφm bylo dotΦeno ustanovenφ paragrafu 52 obΦanskΘho zßkonφku) za projev mezi subjekty jednajφcφmi p°φmo - s v²jimkou t°eba p°φpadu, kdy se jedna strana ne·Φastnφ komunikace v dan² okam₧ik a pouze si pozd∞ji p°eΦte zprßvy, kterΘ se ulo₧ily po vypln∞nφ a odeslßnφ formulß°e. V praxi se typicky jednß o guestbook nebo prohlφ₧enφ archφvu webovΘho chatu.

Elektronickß poÜta by se vÜak pravd∞podobn∞ pova₧ovala za komunikaci v∙Φi osob∞ jednajφcφ nep°φmo, s v²jimkou p°φpad∙, kdy druhß osoba bude v ten sam² okam₧ik p°ipojena ke svΘ schrßnce elektronickΘ poÜty a bude z°ejmΘ, ₧e ihned otev°e p°φchozφ e-mail.

Nabφdka smlouvy uΦin∞nß mezi subjekty jednajφcφmi p°φmo je ·Φinnß ihned. Nenφ-li p°ijata vzßp∞tφ, zanikß, nenφ-li v nφ stanoveno jinak. Pozdnφ p°ijetφ by m∞lo povahu novΘho nßvrhu smlouvy.

Naproti tomu nabφdka smlouvy v∙Φi nep°φtomnΘ osob∞ (tzv. distanΦnφ nabφdka) je ·Φinnß od okam₧iku, kdy jφ dojde. Je zßvaznß, nenφ-li v nφ stanoveno jinak, po rozumnou dobu od jejφho uΦin∞nφ. Co se chßpe rozumnou dobou, je t°eba zva₧ovat p°φpad od p°φpadu v zßvislosti na konkrΘtnφch okolnostech. Tato doba nepochybn∞ zßvisφ nap°φklad na povaze sektoru, zbo₧φ, obchodnφch zvyklostech a rychlosti p°enosu zprßv[44].

Lze soudit, ₧e v p°φpad∞ elektronickΘho obchodu tato doba bude maximßln∞ tak dlouhß jako doba pro tent²₧ obchodnφ p°φpad za p°edpokladu, ₧e by byla pou₧ita klasickß poÜta k doruΦenφ dopisu, a s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ kratÜφ[45]. Jak ji₧ bylo °eΦeno v²Üe, e-commerce je prost°edkem rychlΘ komunikace a p°inßÜφ urychlenφ nejen ve smyslu doruΦovßnφ dokument∙, ale i ve vnitropodnikov²ch rozhodovacφch procesech[46]. Obojφ podporuje hypotΘzu, ₧e ceteris paribus by pou₧itφ kup°φkladu e-mailu oproti dopisu m∞lo za nßsledek zkrßcenφ érozumnΘ dobyæ.

Dosavadnφ praxe zahraniΦnφch soud∙ v zßle₧itostech t²kajφcφ se Internetu a chßpßnφ rozumnΘ doby pro pot°eby obchodu tuto ·vahu potvrzuje[47]. Na druhou vÜak lze p°edpoklßdat, ₧e pou₧itφ n∞kterΘho z nßstroj∙ e-commerce nebude mφt pro chßpßnφ rozumn²ch lh∙t v prßvu v₧dy rozhodujφcφ v²znam a kup°φkladu charakter obchodovanΘho zbo₧φ bude hrßt nemΘn∞ velkou roli. Elektronick² obchod by tedy v tomto ·zkΘm ohledu nem∞l p°inΘst do prßvnφm praxe zßsadnφ zm∞nu.

Pokud jde o uzav°enφ smlouvy, ΦeskΘ prßvo vychßzφ z teorie p°φjemce: smlouva byla uzav°ena okam₧ikem, kdy navrhovatel smlouvy dostal p°ijetφ svΘ nabφdky od oblßta. Podle teorie se nevy₧aduje, aby p°φjemce p°ijetφ nßvrhu p°φmo Φetl, postaΦuje, dostane-li se zprßva do sfΘry jeho vlivu[48] (nap°φklad do jeho poÜtovnφ schrßnky).

To nenφ nikterak v nesouladu s praxφ elektronickΘho obchodu, kdy jsou datovΘ zprßvy obvykle zpracovßvßny automaticky ji₧ do dojitφ, jeÜt∞ ne₧ se s nimi osobn∞ seznßmφ pracovnφci prodejce. V n∞kter²ch zemφm vÜak platφ opaΦnΘ pojetφ, kdy smlouva vznikne ji₧ okam₧iku odeslßnφ p°ijetφ nßvrhu (tzv. postal rule v Anglii).

Nikoli nepodstatnou otßzkou v souvislosti se smluvnφm prßvem je takΘ objem e-commerce. S rostoucφm hospodß°sk²m v²znamem a Φetnostφ elektronick²ch smluv snad u₧ bude brzy mo₧nΘ °φci, ₧e to tato praxe p°edstavuje novou obchodnφ zvyklost.

Obvykl²m zßstupcem elektronick²ch smluv jsou click-through smlouvy. Na jejich p°φkladu budeme demonstrovat aplikaci obecn²ch po₧adavk∙ smluvnφho prßva na smlouvy elektronickΘ.

4.2 áclick-through smlouvy

Zatφmco dosud jsme se zab²vali p°evß₧n∞ otßzkami spojen²mi s obecn²mi prßvnφmi problΘmy elektronick²ch smluv, nynφ p°eneseme pozornost na zp∙sob, jak²m jsou v praxi takovΘ smlouvy uzavφrßny. Typicky se jednß o tak zvanΘ click-through smlouvy.

Click-through se naz²vajφ smlouvy, kterΘ byly uzav°eny kliknutφm, to znamenß éstisknutφmæ virtußlnφho tlaΦφtka nebo jinΘho ovlßdacφho prvku (nap°φklad hyperodkazu) zobrazenΘho na monitoru û podobn∞ jako je soubor ulo₧en po kliknutφ na ikonu Save v nßstrojovΘ liÜt∞ textovΘho procesoru. NejΦast∞ji se tak d∞je prost°ednictvφm internetovΘ slu₧by WWW. Otßzkou je, nakolik je takov² netradiΦnφ zp∙sob akceptace platn² z hlediska prßva.

V souΦasnΘ dob∞ jde o typick² zp∙sob uzavφrßnφ elektronick²ch smluv. Vzhledem k povaze grafickΘ interaktivnφ slu₧by World Wide Web se jednß o logickΘ °eÜenφ, jak uzavφrat smlouvy v elektronickΘm prost°edφ.

Zßrove≥ se click-through smlouvy vyvinuly nezßvisle jako reakce on-line distributor∙ softwaru na prßvnφ obtφ₧e s tzv. shrink-wrap smlouvami[49]. Po n∞kolika soudnφch sporech, v nich₧ americkΘ soudy neuznaly vymahatelnost zßvazk∙ ze shrink-wrap smluv, se zaΦali on-line distributo°i shareware softwaru vφce spolΘhat na uzav°enφ smlouvy kliknutφm na tlaΦφtko, kterΘ se spolu se smluvnφmi podmφnkami zobrazφ p°ed samotn²m sta₧enφm programu.

Aby uzav°enφ smlouvy kliknutφm na ikonu éSOUHLAS═Mæ m∞lo zam²ÜlenΘ prßvnφ d∙sledky, musφ samoz°ejm∞ spl≥ovat obecnΘ po₧adavky na prßvnφ ·kon. To znamenß: musφ se jednat o projev v∙le sm∞°ujφcφ ke vzniku, zm∞n∞ nebo zßniku prßv a povinnostφ, kterΘ prßvnφ p°edpisy s takov²mi projevy v∙le spojujφ. Dßle musφ kliknutφ spl≥ovat podmφnky, je₧ zßkon klade na platnΘ uzav°enφ smlouvy.

K nßle₧itostem prßvnφch ·kon∙ pat°φ nßle₧itosti projevu v∙le a shoda mezi v∙lφ a jejφm projevem. Projev v∙le musφ b²t urΦit², srozumiteln² a musφ mφt nßle₧itou formu, pokud ji zßkon vy₧aduje.

ObΦansk² zßkonφk jasn∞ °φkß, ₧e prßvnφ ·kony mohou b²t uΦin∞ny jinak ne₧ slovy nebo r∙zn²mi zp∙soby: ·stn∞, pφsemn∞ Φi jinak. Ze zn∞nφ paragrafu 35 se odvozuje mo₧nost uΦinit prßvnφ ·kon i konkludentn∞, urΦit²m jednßnφm. Komentß° k obΦanskΘho zßkonφku od prof. èvestky [71] uvßdφ: ôv urΦit²ch p°φpadech mohou subjekty k projevu svΘ v∙le pou₧φt r∙znΘ poΦφtaΦe Φi technickΘ, resp. mechanickΘ p°enosnΘ prost°edky, vΦetn∞ r∙zn²ch druh∙ automat∙ö. Kliknutφ na ovlßdacφ prvek v okn∞ prohlφ₧eΦe je bezpochyby pln∞ zp∙sobilΘ k uΦin∞nφ prßvnφho ·konu, pokud budou ostatnφ nßle₧itosti spln∞ny.

Je uzavφrßnφ elektronick²ch smluv kliknutφm dostateΦn∞ urΦitΘ a srozumitelnΘ? Zde lze t∞₧ko Φinit obecnΘ soudy, proto₧e bude zßle₧et p°edevÜφm na konkrΘtnφ situaci a p°esnΘm zn∞nφ textu a uspo°ßdßnφ ovlßdacφch prvk∙ na webovskΘ strßnce, na nφ₧ je po₧adovanß akce vykonßna. Jestli₧e vÜak zßkaznφk kup°φkladu vybere v e-shopu zbo₧φ a vyplnφ formulß° s ·daji o adrese k doruΦenφ zbo₧φ a uvede Φφslo svΘ kreditnφ karty, jednß se nikoli o okam₧it² nßhodn² akt, n²br₧ o delÜφ v∞domΘ jednßnφ, kterΘ zjevn∞ sleduje urΦit² a zjistiteln² cφl.

Nebudeme-li uva₧ovat extrΘmnφ p°φpady zejmΘna zp∙sobenΘ nesrozumiteln²m a neurΦit²m zn∞nφm smlouvy, k nφ₧ zßkaznφk kliknutφm p°istoupil, bude v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ takov² prßvnφ ·kon dostateΦn∞ urΦit² i srozumiteln². Samotn² charakter elektronickΘho business-to-consumer obchodu (vystavenφ standardnφ nabφdky, v nφ₧ se pouze ve formulß°i m∞nφ p°esn∞ definovanΘ ·daje) dßvß p°i jen trochu zodpov∞dnΘm p°φstupu provozovatele e-shopu k nesrozumitelnosti a neurΦitosti mal² prostor.

Principißln∞ se tedy dß °φci, ₧e v p°φpad∞ click-through smluv nic nebrßnφ spln∞nφ po₧adavku na srozumitelnost a urΦitost prßvnφho ·konu. V tomto ohledu tedy lze uzav°enφ smlouvy kliknutφm doporuΦit jako mo₧n² zp∙sob obchodovßnφ.

DalÜφ otßzkou je forma takovΘho ·konu. Zde musφme znovu aplikovat paragraf 40 obΦanskΘho zßkonφku. Podle odst. 3 platφ, ₧e pφsemnß forma je zachovßna takΘ tehdy, je-li prßvnφ ·kon uΦin∞n elektronick²mi prost°edky, je₧ umo₧≥ujφ zachycenφ obsahu prßvnφho ·konu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila.

V p°φpad∞ click-through smluv tento po₧adavek obecn∞ spln∞n nenφ. B∞₧n∞ pou₧φvanΘ prost°edky neumo₧≥ujφ zachytit osobu, kterß prßvnφ ·kon uΦinila. Technologie slu₧by WWW sice umo₧≥uje poznat IP adresu poΦφtaΦe druhΘ strany, avÜak samotnΘ webovΘ spojenφ o identit∞ druhΘ strany nic nevypovφdß. Souhlas uΦin∞n² kliknutφm na tlaΦφtko na webovskΘ strßnce tedy nenφ uΦin∞n pφsemnou formou[50].

Po₧adavek pφsemnΘ formy by byl napln∞n nap°φklad tehdy, pokud by datovß zprßva vygenerovanß kliknutφm byla navφc zajiÜt∞na zaruΦen²m elektronick²m podpisem. V zßsad∞ vÜak tento fakt nehraje roli p°i b∞₧nΘ business-to-consumer e-commerce, kdy zßkon pφsemnou formu uzav°enφ smlouvy nevy₧aduje.

V praxi mohou za urΦit²ch okolnostφ vzniknout spory o to, zda bylo kliknutφ projevem skuteΦnΘ v∙le. P°edstavme si dv∞ malß tlaΦφtka éSOUHLAS═Mæ û éNESOUHLAS═Mæ umφst∞nß t∞sn∞ vedle sebe. Jedna strana kontraktu pak m∙₧e namφtat, ₧e na tlaΦφtko éSOUHLAS═Mæ klikla nedopat°enφm a projev v∙le mß vady, nebo¥ nebyl ve shod∞ se skuteΦnou v∙lφ.

Ani tento mo₧n² problΘm vÜak nep∙sobφ v ka₧dodennφ realit∞ elektronickΘho obchodu obtφ₧e p°i uzavφrßnφ click-through smluv. Prakticky vÜechny elektronickΘ obchody pracujφ s potvrzenφm kliknutφ. Po kliknutφ na p°φsluÜn² ovlßdacφ prvek je u₧ivatel dotßzßn, zda skuteΦn∞ souhlasφ. A₧ potΘ se odeÜle zßvazn² po₧adavek na server obchodnφka.

Tuto praxi reflektoval i nßvrh direktivy EU o urΦit²ch prßvnφch aspektech elektronickΘho obchodu ve vnit°nφm trhu[51]. V p∙vodnφm zn∞nφ Φlßnku 11 bylo vy₧adovßno v podstat∞ totΘ₧, pouze s tφm up°esn∞nφm, ₧e ₧ßdost od potvrzenφ musφ p°ijφt od provozovatele slu₧eb. Podle nßvrhu direktivy by tedy nebylo mo₧nΘ, aby potvrzovacφ okΘnko b∞₧elo na stran∞ klienta v prost°edφ jeho WWW prohlφ₧eΦe. Mφsto toho by muselo jφt o skript na stran∞ serveru[52].

Tφm by se dosßhlo v∞tÜφ jistoty, nebo¥ by bylo snadno prokazatelnΘ, ₧e skript na stran∞ serveru prob∞hl. KlientskΘ skripty jsou obecn∞ mΘn∞ spolehlivΘ dφky r∙znΘmu prost°edφ a nastavenφ klienta, zßrove≥ se ·daje o nich neuklßdajφ do log soubor∙. Z hlediska obchodnφ praxe byl v tΘto v∞ci nßvrh direktivy opodstatn∞n² a nijak nekolidoval se standardnφmi obchodnφmi zvyklostmi.

Proto₧e potvrzovacφ dotaz byl a je b∞₧nou praxφ, nebyl dßn d∙vod nßvrh direktivy kv∙li tomuto v²slovnΘmu po₧adavku kritizovat, jak se p°esto d∞lo. Proto₧e se takovΘ smlouvy uzavφrajφ on-line, objednßnφ i potvrzenφ se odehraje v podstat∞ narßz, za normßlnφch okolnostφ v rozmezφ pßr sekund.

Ukßzali jsme si tedy, ₧e i prostΘ kliknutφ m∙₧e poskytnout dostateΦnou prßvnφ jistotu ohledn∞ vÜech slo₧ek prßvnφho ·konu a lze je tedy pou₧φt k uzav°enφ smlouvy. ZahraniΦnφ judikatura se s tφmto nßzorem ji₧ ztoto₧nila û Φasto citovan²m rozhodnutφm z USA je p°φpad Hotmail Corp. v. Van Money Pie Inc., C98-20064, N.D. Cal. 1998[53]. Obdobn∞ dalÜφ p°φpady[54]. Jak bylo diskutovßno v²Üe, i z hlediska ΦeskΘho prßva jsou spln∞ny vÜechny zßkonnΘ po₧adavky a nenφ od∙vodn∞nΘ oΦekßvat v tom sm∞ru n∞jakΘ komplikace.

Pro vymßhßnφ povinnostφ spojen²ch s click-through smlouvami m∙₧e b²t problΘmem d∙kaznφ b°emeno a potencißlnφ obtφ₧e spojenΘ s pr∙kaznostφ digitßlnφho zßznamu. To je zßle₧itost technickΘ ochrany a procesnφch pravidel, kterß ji₧ byla zmφn∞na v samostatnΘ kapitole. Samotn² fakt, ₧e smlouva byla uzav°ena kliknutφm namφsto podpisem papφrovΘ smlouvy nebo jin²m tradiΦnφm jednßnφm, vÜak nenφ krom∞ v²jimeΦn²ch p°φpad∙ nikterak na p°ekß₧ku platnosti takovΘho zßvazku. Z v²Üe popsanΘho rozboru vypl²vß, ₧e krom∞ formßln∞prßvnφch po₧adavk∙ nemajφ podobn∞ click-through smlouvy ani praktickΘ nedostatky, kterΘ by n∞jak brßnily jejich ÜirokΘmu uplatn∞nφ.

4.3 áprßvnφ postavenφ datovΘ zprßvy

Datovou zprßvou jsou podle definice vzorovΘho zßkona UNCITRAL o elektronickΘm obchodu informace vytvß°enΘ, p°edßvanΘ, p°ijφmanΘ nebo uchovßvanΘ elektronick²mi Φi optick²mi a obdobn²mi prost°edky vΦetn∞ - ale bez omezenφ - elektronickΘ v²m∞ny dat, elektronickΘ poÜty, telegramu, dßlnopisu nebo telefaxu.

V p°φpad∞ uzavφrßnφ elektronick²ch smluv nenφ vyhotovena listina jako hmotn² substrßt obsahujφcφ text smlouvy. Funkci dokladu o uzav°enφ elektronickΘ smlouvy mφsto toho plnφ datovΘ zprßvy. Prßv∞ takto v praxi probφhajφ transakce p°i elektronickΘm obchodu. Otßzka datov²ch zprßv a jejich prßvnφho postavenφ je pro hladce fungujφcφ elektronick² obchod velmi d∙le₧itß.

Uniform Electronic Transactions Act (UETA), navr₧en² National Conference of Commissioners on Uniform State Laws[55] hovo°φ mφsto o datovΘ zprßv∞ o elektronickΘm zßznamuá (electronic record), avÜak tento nßzev nenφ nejvhodn∞jÜφ vzhledem k vßzanosti na jednu urΦitou technologii, kterou takov² nßzev implikuje. Pokud bychom vychßzeli z doslovnΘho v²znamu nßzvu, u n∞kter²ch aplikacφ optoelektronick²ch technologiφ a jin²ch modernφch zlepÜenφ elektroniky[56] pak m∙₧e b²t spornΘ, zda se v p°φpad∞ datovΘ zprßvy jeÜt∞ jednß o ôelektronick²ö zßznam. A nemusφme ani jφt tak daleko û staΦφ vytisknout elektronick² zßznam na papφr a ji₧ ztratilo oznaΦenφ ôelektronick² zßznamö svΘ oprßvn∞nφ. Pou₧itφ slova elektronick² k oznaΦenφ datovΘ zprßvy tak m∙₧e vΘst zbyteΦn∞ k nedorozum∞nφm. P°esto₧e je tato mo₧nß nejasnost odstran∞na definicφ pojmu v zßkon∞[57], nßzev datovß zprßva se zdß z tohoto d∙vodu b²ti vhodn∞jÜφm ne₧ elektronick² zßznam.

Nevhodnß vßzanost na urΦitou formu zap°φΦin∞nß p°φliÜ ·zkou definicφ pojmu by mohla zp∙sobovat obtφ₧e p°i sprßvnΘ aplikaci prßvnφch p°edpis∙, jak bude blφ₧e ukßzßno na konkrΘtnφm p°φpadu v kapitole o elektronick²ch podpisech. Vzorov² zßkon UNCITRAL pou₧φvß sprßvnou techniku p°i vymezenφ tohoto pojmu: jeho pojmenovßnφ neobsahuje jmΘno technologie a definice se vztahuje na vytvo°enφ, p°edßnφ, p°φjem i uchovßvßnφ takovΘ zprßvy. Datovß zprßva tedy neztratφ svou kontinuitu, jestli₧e jen doΦasn∞ zm∞nφ svou podobu z elektronickΘ formy na jinou (co₧ je prßv∞ mo₧n² problΘm evropskΘ direktivy o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy a z nφ vychßzejφcφho ΦeskΘho zßkona o elektronickΘm podpisu). Text UETA p°evzal pro definici termφnu t²₧ p°φstup.

Prubφ°sk²m kamenem e-commerce je bezpeΦnost. BezpeΦnost je klφΦov² pojem pro elektronick² obchod. Data v elektronickΘ form∞ jsou povahy nehmotnΘ, mohou b²t ·mysln∞ Φi ne·mysln∞ zm∞n∞na snßze ne₧ papφrov² dokument, p°itom na nich zßvisφ chod obchodu. Pojem bezpeΦnosti znamenß jak bezpeΦnost proti protivnφkovi (v angliΦtin∞ pojem security), tak bezpeΦnost proti nßhod∞ Φi vyÜÜφ moci (safety)[58]. InformaΦnφ bezpeΦnost mß Φty°i cφle[59]: d∙v∞rnost dat (neoprßvn∞nß osoba neznß obsah), integritu dat (data nebyla neoprßvn∞n∞ zm∞n∞na), p°φstupnost dat (oprßvn∞nΘ osoby jsou schopny p°istupovat k dat∙m) a legitimnφ u₧itφ dat (data a vybavenφ jsou u₧φvßny oprßvn∞n²mi osobami k oprßvn∞n²m ·Φel∙m).

K zajiÜt∞nφ t∞chto cφl∙ jsou u₧φvßny r∙znΘ slu₧by, mj. ochrana integrity dat anebo autentizace osob. Tyto dv∞ slu₧by jsou v praxi Φasto °eÜeny pomocφ technologie digitßlnφch podpis∙. TΘ bude v∞novßna pozornost v dalÜφ kapitole, na tomto mφst∞ se budeme v∞novat obecn²m otßzkßm bezpeΦnosti a datov²ch zprßv, jak se promφtß do prßva.

Pro obchod hraje zßsadnφ roli schopnost mφt k dispozici doklady, kterΘ jsou dostateΦn∞ silnΘ a pr∙kaznΘ, aby obstßly v p°φpadnΘm sporu. Jednφm z mo₧n²ch ohro₧enφ informaΦn∞-obchodnφ bezpeΦnosti je repudiation[60], tedy nepravdivΘ odmφtnutφ transakce nebo komunikace druhou stranou, a¥ u₧ zßm∞rn∞ faleÜnΘ nebo vyvolanΘ chybou.

Zpochyb≥ovßno m∙₧e b²t, zda k transakci doÜlo, kdy k nφ doÜlo, mezi k²m k nφ doÜlo nebo jak² byl jejφ obsah. TΘ₧ m∙₧e druhß strana tvrdit, ₧e dostala zprßvu,á p°esto₧e ₧ßdnß nebyla odeslanß. V obou p°φpadech vznikne spor, kter² nemusφ b²t jednoduchΘ vy°eÜit, pokud nebude v∞novßna p°i podnikßnφ pozornost spln∞nφ po₧adavku na non-repudiation.

Non-repudiation se liÜφ od ostatnφch slu₧eb poΦφtaΦovΘ bezpeΦnosti, proto₧e je primßrn∞ namφ°ena na legitimnφ druhou stranu komunikace, mφsto na neznßmΘho ·toΦnφka. Non-repudiation tomu mß zabrßnit. Non-repudiation koncept samoz°ejm∞ nezabrßnφ repudiation û ale pokud k tomu dojde, mß zajistit solidnφ postavenφ odp∙rce repudiation tak, ₧e bude k dispozici dostatek pat°iΦn∞ siln²ch d∙kaznφch prost°edk∙. Pochopiteln∞ nejde o koncept jednoznaΦnΘho zajiÜt∞nφ Φi nezajiÜt∞nφ non-repudiation, jde o r∙znΘ stupn∞ non-repudiation.

ZabezpeΦenφ non-repudiation p°edstavuje velmi d∙le₧it² prvek minimalizace prßvnφch rizik. V obchodu se m∙₧e p°ihodit ledacos: zßsilka ztracenß poÜtou, dokument vyhotoven² nepovolanou osobou, spornΘ datum a Φas vyhotovenφ dokumentu, dokument nekale pozm∞n∞n p°φjemcem Φi doruΦitelem atd. VÜechny tyto situace mohou naruÜit fungovßnφ obchodu, a to nejen elektronickΘho.

K °eÜenφ t∞chto situacφ se vyvinula celß °ada bezpeΦnostnφch mechanizm∙, kterΘ p°i sprßvnΘ aplikaci redukujφ riziko ne·sp∞ÜnΘho sporu a nejasn²ch d∙kaz∙ na minimum. Sem pat°φ v b∞₧nΘ obchodnφ praxi potvrzenφ faxem, podpis a protipodpis, doruΦenka, notß°sky ov∞°en² podpis, razφtko s datumem atd. V elektronickΘm podnikßnφ se m∙₧ou p°ihodit podobnΘ situace a bude t°eba °eÜit podobnΘ problΘmy. Pak se vÜak bude non-repudiation t²kat specißln∞ datov²ch zprßv.

BezpeΦnost datov²ch zprßv je hodn∞ diskutovanß otßzka, proto₧e digitßlnφ zßznam na nosiΦi dat nevzbuzuje takovou d∙v∞ru jako listina na trvalΘm mΘdiu, nap°. papφru, opat°enß vlastnoruΦnφm podpisem. DatovΘ zprßvy se navφc kopφrujφ a p°enßÜejφ. U₧ p°enßÜenß zprßva asi nenφ originßl, originßl je z°ejm∞ p∙vodnφ zprßva na hard disku nebo jeÜt∞ spφÜe v operaΦnφ pam∞ti odesφlajφcφho poΦφtaΦe, tak₧e je t∞₧kΘ vystaΦit s klasick²m pojetφm originßlu. Ani vlastnoruΦn∞ podepsat datovou zprßvu nenφ mo₧nΘ.

Toto vÜechno je t°eba vy°eÜit, proto₧e z hlediska bezpeΦnosti obchodovßnφ a prßvnφ jistoty je t°eba dbßt na to, aby bylo mo₧nΘ dokßzat p°ed soudem svou pravdu. V zßsad∞ se dß °φci, ₧e je nemo₧nΘ p°edlo₧it originßl datovΘ zprßvy a ₧e na rozdφl od klasick²ch listin neexistuje u datov²ch prßv rozdφl mezi originßlem a kopiφ. Dßle jsou datovΘ zprßvy nezßvislΘ na nosiΦi.

Oproti klasickΘmu podnikßnφ dßle nap°φklad platφ, ₧e s datovou zprßvou p°iÜlo do styku mΘn∞ lidφ (pokud v∙bec n∞jakß osoba), tak₧e nebude zejmΘna mo₧nΘ vyslechnout autora zprßvy a pφsa°ku, jak se jinak Φinφ, mß-li se prokßzat vznik dokumentu. S v∞domφm t∞chto souvislostφ m∙₧eme zaΦφt hodnotit prßvnφ postavenφ datov²ch zprßv.

P°edevÜφm musφ b²t °eΦeno, ₧e ΦeskΘ prßvo je v zßsad∞ bezformßlnφ. Pokud zßkon v²slovn∞ nevy₧aduje urΦitou formu, je na stranßch smlouvy, aby si zvolily formu prßvnφho ·konu samy (srovnej º 40 odst. 1 OZ). Smlouvy bez pφsemnΘho vyhotovenφ nebo bez vlastnoruΦnφho podpisu jsou b∞₧nΘ, prßvem akceptovanΘ a bylo by mnohdy nepraktickΘ n∞co podobnΘho po₧adovat. Nenφ tedy d∙vod hled∞t na datovΘ zprßvy jako na n∞co mΘn∞cennΘho z hlediska prßvnφ teorie. Kup°φkladu kupnφ smlouva podle º 588 obΦanskΘho zßkonφku ₧ßdnΘ p°edepsanΘ formßlnφ po₧adavky nemß. Je tedy z hlediska platnΘho prßva mo₧nΘ kupovat jak²mkoli projevem v∙le, t°eba datovou zprßvou.

DalÜφ otßzkou je, zda lze na datovou zprßvu aplikovat po₧adavek pφsemnΘ formy, pokud bude pot°eba. º 40 OZ °φkß, ₧e pφsemnß forma prßvnφho ·konu je zachovßna, je-li prßvnφ ·kon uΦin∞n telegraficky, dßlnopisem nebo elektronick²mi prost°edky, je₧ umo₧≥ujφ zachycenφ obsahu prßvnφho ·konu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila. Pokud jsou tedy spln∞ny tyto po₧adavky, bude i na digitßlnφ soubor pohlφ₧eno jako na pφsemn² zßznam.

Otßzka zachycenφ obsahu a uΦenφ osoby je u₧ v∞c poΦφtaΦovΘ bezpeΦnosti. Pokud byla podniknuta p°im∞°enß opat°enφ, bude mo₧nΘ to zajistit. N∞kterΘ typickΘ p°φpady jako click-through smlouva nebo digitßlnφ podpis jsou v tΘto prßce diskutovßny podrobn∞.

╚eskß prßvnφ teorie nezakazuje pou₧φt datovou zprßvu jako d∙kaz[61]. Podle zßsady vyjßd°enΘ v paragrafu  125 obΦanskΘho soudnφho °ßdu m∙₧e za d∙kaz slou₧it cokoli, Φφm lze zjistit stav v∞ci. Bezpochyby to mohou b²t i datovΘ zprßvy.

Musφme vÜak p°itom mφt na pam∞ti, ₧e ne vÜechny d∙kazy jsou hodnoceny jako stejn∞ spolehlivΘ a provΘst d∙kaz zkoumßnφm listiny je n∞co jinΘho, ne₧ kdy₧ se p°edlo₧φ nehmatateln² soubor. Datovß zprßva jako d∙kaz je samoz°ejm∞ p°φpustnß, ale je d∙v∞ryhodnß? To bude zajφmat soud a pota₧mo i strany sporu.

Soud bude t°eba z°ejm∞ zpravit o tom, zda a jakß bezpeΦnostnφ opat°enφ byla aplikovßna, jakou ·rove≥ bezpeΦnosti poskytujφ, ₧e systΘm v tΘ dob∞ fungoval bez chyb, ₧e ·daje v hlaviΦce zprßvy souhlasφ se zßznamy v log souboru atd. P°i prokazovßnφ t∞chto skuteΦnostφ m∙₧e patrn∞ hrßt pomocnou roli i sv∞dectvφ administrßtora nebo operßtora systΘmu, popis technick²ch bezpeΦnostnφch opat°enφ a demonstrace souladu s ostatnφmi doklady o transakci (nap°φklad log soubor).

Stupe≥ v∞rohodnosti datovΘ zprßvy pak posoudφ soud podle zßsady volnΘho hodnocenφ d∙kaz∙: º 132 obΦanskΘho zßkonφku. D∙kazy hodnotφ soud podle svΘ ·vahy, a to ka₧d² d∙kaz jednotliv∞ a vÜechny d∙kazy v jejich vzßjemnΘ souvislosti, p°itom peΦliv∞ p°ihlφ₧φ ke vÜemu, co vyÜlo za °φzenφ najevo, vΦetn∞ toho, co uvedli ·Φastnφci.

Nelze v ₧ßdnΘm p°φpad∞ upφrat p°φpustnost datovΘ zprßv∞ jako d∙kazu jen proto, ₧e se jednß o datovou zprßvu. P°i hodnocenφ d∙kaznφ hodnoty datovΘ zprßvy je nutnΘ vzφt v ·vahu spolehlivost zp∙sobu, jak²m byla datovß zprßva vytvo°ena, uchovßna nebo p°enesena, ke spolehlivosti, jak²m byla udr₧ovßna integrita informacφ, i ke vÜem dalÜφm relevantnφm faktor∙m, zejmΘna s p°ihlΘdnutφm k ·Φelu, pro kter² byla informace vytvo°enaá Pokud datovß zprßva poskytne dostateΦnou jistotu o svΘm obsahu, autorovi a originalit∞, musφ b²t soudem uznßna jako d∙kaznφ prost°edek.

Ostatn∞ obdobn∞ to platφ i o sv∞deck²ch v²pov∞dφch a jin²ch neexaktnφch (a koneckonc∙ i exaktnφch) d∙kaznφch prost°edcφch. Nenφ d∙vod pohlφ₧et na datovΘ zprßvy jako na n∞co zvlßÜtnφho, na co m∙₧e b²t u soudu pohlφ₧eno jinak. Technick²m prost°edkem ochrany datov²ch zprßv p°i p°enosu, uchovßnφ nebo jinΘm zpracovßnφ je zejmΘna digitßlnφ podpis.

V zßsad∞ platφ podle obΦanskΘho soudnφho °ßdu dispoziΦnφ pravidlo, podle n∞j₧ strany sporu °φdφ pr∙b∞h sporu a ony musφ tvrdit svß tvrzenφ a doprovodit je d∙kazem. D∙kaznφ b°emeno nese ta strana, kterß chce uznat soudem skuteΦnost pro sebe v²hodnou, kterou tvrdφ. Pokud toto d∙kaznφ b°emeno neunese, nese riziko prohry v procesu. Dokazovat tvrzenφ lze obecn∞ jakkoli, platφ zßsada volnΘho hodnocenφ d∙kaz∙.

Uplatn∞nφ datovΘ zprßvy jako d∙kaznφho prot°edku a p°φpadnΘ pou₧itφ dalÜφch pomocn²ch d∙kaznφch prost°edk∙ (nap°. potvrzenφ vydanΘ certifikaΦnφ autoritou slou₧φcφ jako TTP) je tedy zcela v dispozici strany, kterΘ mß v ·myslu danΘ tvrzenφ dokßzat.

I kdy₧ m∙₧e b²t datovß zprßva uznßna hmotn²m prßvem jako projev v∙le v pφsemnΘ form∞, nelze to libovoln∞ zam∞≥ovat s pojmem listiny. Listiny m∙₧e soud vnφmat bezprost°edn∞ a objektivn∞. Listinou se dßle chßpe fyzickΘ zt∞lesn∞nφ projevu v∙le v pφsmenech[62].

Elektronick² dokument tomuto pojmu zdaleka neodpovφdß. P°edevÜφm postrßdß fyzickΘ zt∞lesn∞nφ, proto₧e jde jen o p°enositeln² soubor bez pevnΘ vazby na konkrΘtnφ fyzick² nosiΦ. Jeho p°φpadnΘ zobrazenφ pomocφ urΦitΘho technickΘho prost°edku (nap°. na monitoru poΦφtaΦe) postrßdß tyto vlastnosti a ji₧ se nejdenß o p∙vodnφ dokument, n²br₧ jen o jeho zobrazenφ podle jistΘho algoritmu. TotΘ₧ platφ pro v²tisk dokumentu na tiskßrn∞. Po°ßd se bude jednat jen o jeho reprodukci pomocφ urΦitΘho postupu a nikoli o p∙vodnφ év pozadφ stojφcφæ dokument. Ani na takovß zobrazenφ Φi hmotnß zachycenφ tedy nelze vztßhnout pojem listiny.

Krom∞ toho je u datov²ch zprßv obvyklΘ, ₧e poΦφtaΦovou sφtφ prochßzejφ v podob∞ paket∙, tedy menÜφ Φßstφ, kterΘ jsou u p°φjemce op∞t slo₧eny v p∙vodnφ datovou zprßvu. I tento vedlejÜφ znak je v rozporu s tradiΦnφm chßpßnφm pojmu listina.

Dßle chybφ i dalÜφ znak listiny, toti₧ ₧e datovß zprßva nenφ vyjßd°ena v pφsmenech, n²br₧ binßrn∞ pomocφ urΦitΘho datovΘho nosiΦe (na disket∞ orientacφ magnetick²ch Φßstic, na CD-ROMu sledem vypßlen²ch ploÜek ap.). Toto vyjßd°enφ je p°evoditelnΘ do pφsmen jen pomocφ urΦitΘho technickΘho za°φzenφ. Samoz°ejm∞ vÜak nenφ vylouΦenΘ, ₧e v konkrΘtnφm p°φpadu m∙₧e b²t datovß zprßva inkorporovßna do listiny. P°φkladem budi₧ ji₧ zmφn∞n² v²tisk na poΦφtaΦovΘ tiskßrn∞. Jednß se ovÜem o zßle₧itost marginßlnφho v²znamu, nebo¥ ekonomickß realita si vy₧aduje pou₧φvßnφ datov²ch zprßv v elektronickΘ podob∞. Prßvnφ pohled na takovΘ datovΘ zprßvy navφc nebude p°φliÜ odliÜn².

Nelze tedy na takovΘ datovΘ zprßvy aplikovat zßkonnß ustanovenφ o listinßch. Vy₧aduje-li kup°φkladu obΦansk²ch zßkonφk v º 46 odst. 2 pro platnost smlouvy o p°evodu nemovitosti uΦin∞nφ projev∙ v∙le öna tΘ₧e listin∞ö, nem∙₧e se tφm pßdem jednat o elektronicky podepsan² dokument.

Ani p°φpadn² v²tisk datovΘ zprßvy nenφ pova₧ovßn za originßlnφ listinu. N∞kolik p°φklad∙ prßvnφch norem, kterΘ obsahujφ v²slovn² po₧adavek p°edlo₧enφ öoriginßluö: obΦansk² soudnφ °ßd º 42 a º 175d, zßkon o ve°ejn²ch dra₧bßch º 39 a º 45. Co se rozumφ originßlem v p°φpad∞ datovΘ zprßvy, nenφ jednoznaΦnΘ, avÜak pravd∞podobn∞ se jednß o datovou zprßvu v operaΦnφ pam∞ti poΦφtaΦe, kde byla vytvo°ena. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ se nem∙₧e jednat o v²tisk datovΘ zprßvy, p°ijatou datovou zprßvu a podobn∞.

Z tohoto d∙vodu nelze pou₧φt datovou zprßvu v t∞ch prßvnφch vztazφch, kdy by mohla vzniknout povinnost vystavit listinu nebo p°edlo₧it originßl. Podobn∞ nelze p°edlo₧it ani ov∞°en² opis/ov∞°enou kopii, nebo¥ datovß zprßva nespl≥uje po₧adavky podle º 3 odst. 2 a) zßkona Φ. 41/1993 Sb. o ov∞°ovßnφ shody opis∙ nebo kopie s listinou a o ov∞°ovßnφ pravosti podpisu okresnφmi a obecnφmi ·°ady a o vydßvßnφ potvrzenφ orgßny obcφ a okresnφmi ·°ady ani º 73 odst. 2 a) zßkona Φ. 358/1992 Sb. o notß°φch a jejich Φinnosti (notß°sk² °ßd) (ôà zda opis souhlasφ doslovn∞ s listinouàö).

Nelze tedy na takovΘ datovΘ zprßvy aplikovat zßkonnß ustanovenφ o listinßch. Vy₧aduje-li kup°φkladu obΦansk²ch zßkonφk v º 46 odst. 2 pro platnost smlouvy o p°evodu nemovitosti uΦin∞nφ projev∙ v∙le öna tΘ₧e listin∞ö, nem∙₧e se tφm pßdem jednat o elektronicky podepsan² dokument.

Ani p°φpadn² v²tisk datovΘ zprßvy nenφ pova₧ovßn za originßlnφ listinu. N∞kolik p°φklad∙ prßvnφch norem, kterΘ obsahujφ v²slovn² po₧adavek p°edlo₧enφ öoriginßluö: obΦansk² soudnφ °ßd º 42 a º 175d, zßkon o ve°ejn²ch dra₧bßch º 39 a º 45. Co se rozumφ originßlem v p°φpad∞ datovΘ zprßvy, nenφ jednoznaΦnΘ, avÜak pravd∞podobn∞ se jednß o datovou zprßvu v operaΦnφ pam∞ti poΦφtaΦe, kde byla vytvo°ena. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ se nem∙₧e jednat o v²tisk datovΘ zprßvy, p°ijatou datovou zprßvu a podobn∞.

Z tohoto d∙vodu nelze pou₧φt datovou zprßvu v t∞ch prßvnφch vztazφch, kdy by mohla vzniknout povinnost vystavit listinu nebo p°edlo₧it originßl. Podobn∞ nelze p°edlo₧it ani ov∞°en² opis/ov∞°enou kopii, nebo¥ datovß zprßva nespl≥uje po₧adavky podle º 3 odst. 2 a) zßkona Φ. 41/1993 Sb. o ov∞°ovßnφ shody opis∙ nebo kopie s listinou a o ov∞°ovßnφ pravosti podpisu okresnφmi a obecnφmi ·°ady a o vydßvßnφ potvrzenφ orgßny obcφ a okresnφmi ·°ady ani º 73 odst. 2 a) zßkona Φ. 358/1992 Sb. o notß°φch a jejich Φinnosti (notß°sk² °ßd) (ôà zda opis souhlasφ doslovn∞ s listinouàö).

Jak bude dßle °eΦeno v kapitole o digitßlnφch podpisech, lze patrn∞ oΦekßvat, ₧e spolehlivost d∙kazu bude zßle₧et na bezpeΦnosti pou₧itΘ technologie. To platφ pro vÜechny bezpeΦnostnφ techniky, spolΘhajφcφ se na computationally infeasible princip. Podle odhadu z roku 1995[63] bude v roce 2000 v rozumn∞ dlouhΘ dob∞ proveditelnΘ zlomit Üifru RSA s 425-bitov²m modulem s nßklady 25000 USD a s 619bitov²m modulem s nßklady 25 milion∙ USD. V roce 2020 ji₧ 25000 USD postaΦφ na zlomenφ Üifry s modulem o 515 bitech a 25 milion∙ ke zlomenφ Üifry s modulem o 799 bit∙.

Je proto mo₧nΘ oΦekßvat, ₧e soud veden zßsadou volnΘho hodnocenφ d∙kaz∙ bude za jinak stejn²ch okolnostφ po₧adovat pou₧itφ siln∞jÜφ Üifry k zabezpeΦenφ digitßlnφho podpisu datovΘ zprßvy slou₧φcφ jako d∙kaznφ prost°edek ve sporu o milionovΘ ekonomickΘ hodnot∞, aby byl tento d∙kaz stejn∞ p°esv∞dΦiv² jako stejnou Üifrou zabezpeΦen² d∙kaznφ prost°edek o obchodu v tisφcovΘ hodnot∞.

Jako shrnutφ m∙₧eme °φci toto: s n∞kter²mi v²jimkami, kterΘ se b∞zn∞ neuplatnφ v business-to-consumer elektronickΘm obchodu, nebrßnφ ₧ßdnΘ hmotn∞prßvnφ ani procesn∞prßvnφ po₧adavky vyu₧itφ datov²ch zprßv jako vhodnΘho prost°edku komunikace a zachycenφ smlouvy, ani nezhoÜφ postavenφ strany v p°φpadnΘm sporu za p°edpokladu, ₧e jsou sprßvn∞ implementovßna zßkladnφ bezpeΦnostnφ pravidla.

4.4 ádigitßlnφ podpis

Pro elektronick² obchod p°edstavujφ digitßlnφ podpisy v²znamnou technologii, kterß m∙₧e rozvoj e-commerce v²razn∞ podpo°it[64]. Toto si uv∞domujφ mnohΘ firmy a odbornφci, jako₧ i vlßdy mnoha stßt∙, a v souΦasnΘ dob∞ jsme sv∞dky intenzivnφ prßvnφ prßce jak v oblasti anal²zy souΦasnΘho stavu, tak i v oblasti legislativnφch zm∞n. P°ed nedßvnou dobou jsme byli sv∞dky v²znamnΘ legislativnφ iniciativy takΘ v ╚eskΘ republice, kdy₧ byl p°ijat zßkon o elektronickΘm podpisu[65].

V tΘto souvislosti je t°eba nejd°φve up°esnit terminologii. Hovo°φ se bu∩ o digitßlnφm nebo o elektronickΘm podpisu. Digitßlnφ podpis je jednφm z druh∙ elektronickΘho podpisu, kter² je zalo₧en² na vyu₧itφ asymetrickΘ kryptografie. Naproti tomu elektronick²m podpisem m∙₧e b²t jakßkoli souΦßst datovΘ zprßvy, kterß slou₧φ k jejφ autentikaci, vΦetn∞ obyΦejnΘho p°ipojenφ °et∞zce éJan VuΦkaæ. Digitßlnφ podpis samoz°ejm∞ pat°φ p°i sprßvnΘ aplikaci k nejbezpeΦn∞jÜφm druh∙m elektronickΘho podpisu[66].

StarÜφ legislativa, jako nap°φklad p∙vodnφ nßvrh direktivy EU v roce 1998, p∙vodn∞ pou₧φvala pojem digitßlnφ podpis. Dnes se vÜak v prßvnφch normßch zßsadn∞ pou₧φvß technologicky neutrßlnφ pojem elektronick² podpis, aby bylo mo₧nΘ aplikovat prßvnφ normy i na p°φpadnΘ novΘ typy elektronick²ch podpis∙, kterΘ mohou v blφzkΘ budoucnosti nahradit v souΦasnosti nejvφce pou₧φvanΘ digitßlnφ podpisy zalo₧enΘ na technologii asymetrickΘ kryptografie. Kup°φkladu starÜφ n∞meck² zßkon z roku 1997 hovo°φ o digitale Unterschrift a o ve°ejnΘm/soukromΘm klφΦi[67], obdobn∞ i starÜφ literatura, nap°φklad [4].TotΘ₧ platφ pro zßkon americkΘho stßtu Utah, kter² je jednφm z prvnφch stßt∙ na sv∞t∞, kde vstoupil zßkon o digitßlnφm podpisu v platnost[68]. Nov∞jÜφ legislativnφ iniciativy vÜak u₧ bez v²jimky p°eÜly na pou₧φvßnφ obecn∞jÜφho termφnu.

V tΘto prßci se mluvφ o digitßlnφm podpisu jako o dneÜnφ standardnφ technologii. Prßvnφ pohled lze p°irozen∞ snadno rozÜφ°it i na jinΘ systΘmy bezpeΦn²ch elektronick²ch podpis∙, pokud spl≥ujφ tytΘ₧ p°edpoklady.

TechnickΘ zßle₧itosti byly v tΘto kapitole zkrßceny na minimum nezbytnΘ pro pochopenφ problematiky a prßvnφch souvislostφ a mnohdy tΘ₧ zjednoduÜeny. Pro matematickΘ fundamenty srovnej nap°φklad Φasopis CHIP 12/1996, pro obchodn∞-technickΘ procesy viz zejmΘna [38]. Existujφ i alternativnφ metody uplatn∞nφ asymetrickΘ kryptografie, jinΘ ne₧ ta, kterß je popsanß v tΘto kapitole, avÜak ty jsou zatφm vφce Φi mΘn∞ teoretickΘ, v praxi se pro digitßlnφ podpisovßnφ pou₧φvß dßle popsan² postup.

Mßme-li sprßvn∞ pochopit v²znam digitßlnφho podpisu v prßvnφm °ßdu (a¥ u₧ de lege lata Φi de lege ferenda), musφme nejd°φve v∞novat pozornost tomu, co to p°esn∞ je podpis a jakΘ vlastn∞ plnφ funkce.

Podpis pat°φ ke kategoriφm, kterΘ neb²vajφ v prßvnφch normßch definovßny. Namφsto legßlnφ definice pojmu tak nastupuje prßvnφ teorie. Podpisem se rozumφ jmΘno podpisnφka napsanΘ vlastnφ rukou na listin∞. VlastnoruΦnostφ se implikuje i existence jedineΦn²ch znak∙, kterΘ podpis danΘho podpisnφka odliÜujφ od podpisu jinΘ osoby. NapsanΘ jmΘno podpisnφka, by¥ i jφm vytvo°enΘ, pomocφ Üablony pφsmen by tento po₧adavek nespl≥ovalo.. Tato podmφnka vÜak nenφ pro platnΘ podepsßnφ nezbytnß.

Zßrove≥ je t°eba °φci, ₧e podpis neslou₧φ jen k ov∞°enφ identity[69]. Jak je patrnΘ i z nφ₧e citovan²ch ustanovenφ obΦanskΘho zßkonφku, mß vφce funkcφ. Po₧φvß se hlavn∞ jako:

a. akt s urΦit²m konstitutivnφm prßvnφm v²znamem, kter² dßvß vzniknout, zaniknout Φi zm∞nit se urΦitΘmu subjektivnφmu prßvu

b. vn∞jÜφ projev konsenzu

c. identifikace osoby/v²stavce listiny

d. zaruΦenφ autenticity listiny

e. formßlnφ akt; ceremonie, kterß dodß vß₧nosti prßvnφmu aktu a zaruΦφ, ₧e podepisujφcφ si promyslel mo₧nΘ d∙sledky a chßpal vß₧nost aktu

f. d∙kaznφ prost°edek o konsenzu/p°evzetφ/p°eΦtenφ

g. Φasov∞ ohraniΦovacφ akt, kter² jasn∞ vymezuje ukonΦenφ jednßnφ a okam₧ik zßvaznΘho dokonΦenφ vyjßd°enφ konsenzulistiny

h. prostorov∞ ohraniΦujφcφ akt, kter² jasn∞ vymezuje ukonΦenφ textu listiny[70].

Tento p°ehled rozhodn∞ nelze chßpat jako vyΦerpßvajφcφ Φi p°esn∞ urΦujφcφ po°adφ d∙le₧itosti jednotliv²ch prvk∙. R∙znφ auto°i pracujφ s vφce Φi mΘn∞ odliÜn²m v²Φtem funkcφ podpisu. Srovnej nap°φklad [92], strana 36, kde se jmenuje uzav°enφ (Abschlu▀funktion), d∙kaz (Beweisfunktion), identifikace (IdentitΣtsfunktion) a varovßnφ (Warnfunktion). Naopak podstatn∞ delÜφ seznam obsahuje [18], strana 2[71].

Zßkladnφ normou hovo°φcφ o podpisech je º 40 obΦanskΘho zßkonφku. V n∞m se v odst. 3 uvßdφ: ôPφsemn² prßvnφ ·kon je platn², je-li podepsßn jednajφcφ osobou; Φinφ-li prßvnφ ·kon vφce osob, nemusφ b²t jejich podpisy na tΘ₧e listin∞, leda₧e prßvnφ p°edpis stanovφ jinak. Podpis m∙₧e b²t nahrazen mechanick²mi prost°edky v p°φpadech, kdy je to obvyklΘ.ö

V souvislosti s rozvojem telekomunikaΦnφ techniky byl odst. 4 v roce 1992 upraven takto: ôPφsemnß forma je zachovßna, je-li prßvnφ ·kon uΦin∞n telegraficky, dßlnopisem nebo elektronick²mi prost°edky, je₧ umo₧≥ujφ zachycenφ obsahu prßvnφho ·konu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila.ö

AΦkoli je ΦeskΘ prßvo v otßzce formy pom∞rn∞ liberßlnφ, neodpovφdala ji₧ tato ustanovenφ po₧adavk∙m praxe elektronickΘho obchodovßnφ. SpoleΦnosti i sdru₧enφ Φinnß v oblasti elektronickΘho obchodovßnφ jednotn∞ poukazovaly na to, ₧e v zßjmu prßvnφ jistoty je nezbytnΘ v²slovn∞ upravit otßzku elektronick²ch/digitßlnφch podpis∙.

V podstat∞ se dß °φci, ₧e zvlßÜtnφ prßvnφ norma t²kajφcφ se digitßlnφch podpis∙ nenφ z hlediska formßln∞prßvnφ strßnky v∞ci bezpodmφneΦn∞ nezbytnß, pokud bychom se pohybovali jen v oblasti kupnφ smlouvy na movitΘ v∞ci[72]. Prßvo v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nezakazuje pou₧φt digitßlnφ podpis jako d∙kaz. Pokud digitßlnφ podpis technicky zabezpeΦφ dostateΦnou ·rove≥ jistoty (a je to p°ed soudem prokßzßno), nenφ d∙vod, proΦ by jej soud neuznal jako d∙kaz i dnes bez zvlßÜtnφ legislativy podle zßsady volnΘho hodnocenφ d∙kaz∙. Podobn∞ platφ, jsou-li pochybnosti o pravosti digitßlnφho i vlastnoruΦnφho podpisu. VlastnoruΦnφ podpis nemß podle ΦeskΘho prßva v²sadnφ postavenφ jako zvlßÜtnφ d∙kaz, se kter²m by se naklßdalo jinak ne₧ s d∙kazy jin²mi. N∞kte°φ auto°i dokonce zastßvajφ nßzor, ₧e automatickΘ uznßvßnφ prßvnφ sφly digitßlnφch podpis∙ jako vlastnoruΦnφch nenφ vhodnΘ[73].

Na druhou stranu, aΦkoli je mo₧nΘ v p°φpad∞ bezpeΦn²ch elektronick²ch podpis∙ argumentovat o tom, ₧e pomocφ nich lze urΦit autora datovΘ zprßvy, jako₧ i zachytit obsah datovΘ zprßvy, p°φpadnß soudnφ p°e °φdφcφ se pouze tφmto obecn²m ustanovenφm by byla obtφ₧nß a m∞la by nejist² v²sledek. T°eba₧e pφsemnß forma Φi podpis nejsou t°eba pro zmφn∞n² typ smluv v²slovn∞ vy₧adovßny prßvem, p°esto je zßjmem obchodujφcφch stran, aby m∞ly k dispozici trval² doklad s vysokou prßvnφ jistotou û a tento zßjem subjekt∙ musφ prßvo respektovat, mß-li b²t ·ΦinnΘ a u₧iteΦnΘ.

I kdy₧ ustanovenφ odst. 4 p°iznßvß takov²m datov²m zprßvßm pφsemnou formu, nenφ tφm dßna existence podpisu, kterß m∙₧e b²t prßvnφ normou v²slovn∞ vy₧adovßna[74]. Krom∞ toho se toto ustanovenφ uplat≥ovalo pouze v oblasti prßva soukromΘho a net²kalo se ve°ejnoprßvnφ oblasti. Proto se brzy po nßstupu elektronickΘho obchodovßnφ ukßzalo b²ti nezbytn²m p°ijmout novou legislativu, kterß bude poΦφtat i s elektronick²mi Φi digitßlnφmi podpisy.

Zßsadnφ otßzkou datov²ch zprßv (zejmΘna, ale nikoli v²luΦn∞, zachycujφcφch elektronickΘ smlouvy) je, zda je jejich obsah nepozm∞n∞n² a zda pochßzφ od danΘ osoby. DatovΘ zprßvy lze snadno zm∞nit, ani₧ by bylo rozpoznatelnΘ, ₧e byly zm∞n∞ny. Zßrove≥ se kopφrujφ û cel² proces p°enßÜenφ zprßv je ve skuteΦnosti kopφrovßnφm datov²ch zprßv. Nelze ani pou₧φt tradiΦnφ zp∙soby ov∞°ovßnφ. Proto se pou₧φvajφ r∙znΘ techniky k zajiÜt∞nφ informaΦnφ bezpeΦnosti, velmi d∙le₧itou z nich jsou elektronickΘ/digitßlnφ podpisy.

Jak ji₧ bylo v ·vodu kapitoly zmφn∞no, elektronick² podpis je pom∞rn∞ Üirok² pojem. Mß b²t prßvem n∞jak²m zp∙sobem uznßno, jestli₧e n∞kdo p°idß épodpisæ, tedy napφÜe svΘ jmΘno na poΦφtaΦovΘ klßvesnici na konec datovΘ zprßvy[75]? V zßsad∞ by m∞lo platit, ₧e rozhodujφcφ je funkce podpisu. To je v souladu s obecn²m po₧adavkem na co nejmΘn∞ formßlnφ a co nejvφce épraktick²æ prßvnφ systΘm, tedy prßvnφ systΘm co nejvφce odpovφdajφcφ pot°ebßm rozvoje soukrom²ch, pota₧mo obchodnφch vztah∙.

Z toho tedy lze uΦinit zßv∞r de lege ferenda: mß-li prßvnφ systΘm nahlφ₧et i na jinΘ zp∙soby zabezpeΦenφ dokumentu jako na podpis, musφ tyto jinΘ formy takΘ plnit funkce podpisu[76]. Jinak bude takovß prßvnφ ·prava kontraproduktivnφ. éPodpisæ, kter² nebude schopen zajistit napln∞nφ funkcφ podpisu, nep°inese do prßvnφch vztah∙ ₧ßdanou jistotu a ztratφ se d∙vod, proΦ prßvo institut podpisu jako takov² akceptovalo[77]. BezpeΦn²m zp∙sobem elektronickΘho podepisovßnφ datov²ch zprßv mohou b²t prßv∞ digitßlnφ podpisy[78].

Digitßlnφ podpis nenφ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ podpisem podle dosavadnφ prßvnφ nauky, proto₧e nespl≥uje nßle₧itΘ p°edpoklady. P°edevÜφm nebyl vytvo°en rukou podpisnφka a nejednß se ani o napsanΘ jmΘno podpisnφka. Ve skuteΦnosti jde o jistou matematickou funkci textu datovΘ zprßvy. Jak ji₧ bylo krom∞ toho °eΦeno v p°edchozφ kapitole, datovΘ zprßvy obecn∞ nespl≥ujφ nßle₧itosti listin, co₧ takΘ vyluΦuje pou₧itφ podpisu, jak jej znß tradiΦnφ prßvnφ nauka.

V tomto smyslu je nßzev tΘto technologie podpis matoucφ a zavßd∞jφcφ. Naproti tomu n∞meckß terminologie je v tomto ohledu p°esn∞jÜφ, nebo¥ d∙sledn∞ rozliÜuje mezi pojmy Unterschrift (vlastnoruΦnφ podpis = eigenhΣndige Unterschrift) a Signatur (digitßlnφ podpis = digitale Signatur).

Technologie digitßlnφch podpis∙ je postavena na vyu₧itφ tak zvanΘ public key kryptografie (srovnej nap°φklad [109]), kterß pou₧φvß dva odliÜnΘ, avÜak jist²m matematick²m vztahem spojenΘ klφΦe: ve°ejn² a soukrom². Jeden z klφΦ∙ slou₧φ k vytvo°enφ digitßlnφho podpisu (tedy pouze k Üifrovßnφ) a druh² slou₧φ k jeho ov∞°enφ (tedy pouze k deÜifrovßnφ). Tomu systΘmu se °φkß asymetrick² kryptosystΘm na rozdφl od symetrick²ch kryptosystΘm∙, kterΘ pou₧φvajφ jen jeden klφΦ k Üifrovßnφ i deÜifrovßnφ.

Po vygenerovßnφ pßru klφΦ∙ m∙₧e jejich dr₧itel jeden z nich zve°ejnit jako sv∙j ve°ejn² klφΦ, zatφmco druh², soukrom² klφΦ musφ bezpodmφneΦn∞ z∙stat znßm² pouze jejich oprßvn∞nΘmu dr₧iteli. P°esto₧e jsou oba klφΦe navzßjem svßzßny urΦitou matematickou zßvislostφ, kterß umo₧≥uje prvnφm klφΦem deÜifrovat zprßvy zaÜifrovanΘ druh²m klφΦem, nelze ani p°i znalosti ve°ejnΘho klφΦe vypoΦφtat hodnotu klφΦe soukromΘho. To zajiÜ¥uje pou₧itφ zvlßÜtnφch jednosm∞rn²ch funkcφ, kterΘ nedovolujφ obrßtit postup v²poΦtu a ze znalosti v²sledn²ch hodnot zjistit hodnoty vstupnφ.

Druhou komponentou digitßlnφho podpisu je tzv. hash funkce. To je algoritmus, kter² vytvo°φ ze zadanΘ datovΘ zprßvy jejφ otisk (tΘ₧ naz²van² hash result). Otiskem je takΘ datovß zprßva, kterß je odvozenß z p∙vodnφ datovΘ zprßvy, b²vß ovÜem v²razn∞ kratÜφ ne₧ p∙vodnφ datovß zprßva. Zßkladnφ podmφnkou pro hash funkci je, aby jejφ v²sledek zßvisel na vÜech znacφch p∙vodnφ zprßvy tak, aby sebemenÜφ zm∞na p∙vodnφ zprßvy vedla k jinΘmu otisku[79].

Zm∞na datovΘ zprßvy by se odhalila srovnßnφm v²sledku hash funkce tΘto zprßvy s originßlnφm otiskem. Pro zachovßnφ bezpeΦnosti musφ b²t i hash funkce jednosm∞rnß. Z danΘho otisku musφ b²t obtφ₧nΘ vytvo°it jakoukoli datovou zprßvu, kterß by mu odpovφdala a navφc dßvala v lidskΘm jazyce smysl. Typickß dΘlka otisku datovΘ zprßvy je dnes 128 bit∙.

Hash funkce se pou₧φvß proto, ₧e je rychlejÜφ Üifrovat soukrom²m klφΦem kratÜφ komprimovanou zprßvu. Asymetrickß kryptografie je toti₧ velmi nßroΦnß na v²poΦetnφ kapacitu. Pro tuto nßroΦnost se ostatn∞ v komerΦnφ Üifrovacφ praxi nejΦast∞ji pou₧φvß kombinace symetrickΘ a asymetrickΘ kryptografie, kdy se na zaΦßtku spojenφ vym∞nφ symetrickß Üifra zaÜifrovanß pomocφ asymetrickΘ metody (jako jeden p°φklad za vÜechny m∙₧eme jmenovat systΘm EDISEC2 ΦeskΘ firmy Editel, a.s.).

S pomocφ asymetrickΘho Üifrovßnφ a jednosm∞rnΘ hash funkce lze ji₧ vytvo°it digitßlnφ podpis datovΘ zprßvy. Autor datovΘ zprßvy nejprve vytvo°φ jejφ otisk a zaÜifruje jej sv²m soukrom²m klφΦem. V²sledek se naz²vß digitßlnφ podpis. Ten se p°ilo₧φ k p∙vodnφ datovΘ zprßv∞[80] a spolu s nφ odeÜle adresßtovi datovΘ zprßvy[81]. Z popsanΘho postupu vypl²vß, ₧e v p°φpad∞ digitßlnφch podpis∙ nep°ichßzφ v ·vahu blankopodpis.

Ve°ejn² klφΦ autora datovΘ zprßvy je ponechßn ve°ejn∞ k dispozici.

P°φjemce datovΘ zprßvy ov∞°φ digitßlnφ podpis tφm, ₧e s pomocφ ve°ejnΘho klφΦe digitßlnφ podpis deÜifruje û dφky tomu se dozvφ p∙vodnφ hodnotu otisku zprßvy. Pak vytvo°φ otisk p°ijatΘ zprßvy a srovnß jej s p∙vodnφm otiskem z digitßlnφho podpisu. Tak zjistφ, zda je datovß zprßva originßlnφ nebo pozm∞n∞nß.

Proto₧e je hash result zaÜifrovßn soukrom²m klφΦem autora, nem∙₧e b²t zm∞n∞n, ani₧ by takovß zm∞na nebyla odhalena. P°φpadnß pozd∞jÜφ zm∞na digitßlnφho podpisu by zp∙sobila, ₧e deÜifrovßnφm by se v²sledek zkomolil. Podvr₧enφ datovΘ zprßvy z jinΘho zdroje by bylo takΘ zjiÜt∞no ov∞°enφm digitßlnφho podpisu, nebo¥ pou₧it² soukrom² klφΦ t°etφ osoby by nesouhlasil se znßm²m ve°ejn²m klφΦem ·dajnΘho autora datovΘ zprßvy. V obou p°φpadech by otisk p°ijatΘ datovΘ zprßvy byl odliÜn² od otisku zφskanΘho deÜifrovßnφm digitßlnφho podpisu. Dφky znalosti ve°ejnΘho klφΦe lze tedy ov∞°it autenticitu datovΘ zprßvy i identitu jejφho autora.

Jak je z popsanΘho postupu z°ejmΘ, je d∙le₧itΘ, aby byl ve°ejn² klφΦ k dispozici a aby bylo mo₧nΘ spolΘhat na jeho originalitu. K zajiÜt∞nφ tΘto slu₧by slou₧φ v rßmci infrastruktury ve°ejn²ch klφΦ∙[82] tzv. trusted third party (TTP, d∙v∞ryhodnß t°etφ osoba). Tou je d∙v∞ryhodnß osoba, kterß shroma₧∩uje ve°ejnΘ klφΦe a ov∞°uje je. Slou₧φ tak jako obdoba telefonnφho seznamu, avÜak mφsto adres a telefonnφch Φφsel obsahuje takov² adresß° ve°ejnΘ klφΦe[83]. P°irozen²m po₧adavkem na TTP je maximßlnφ d∙v∞ryhodnost[84]. Proto₧e se obvykle k datovΘ zprßv∞ p°iklßdß certifikßt digitßln∞ podepsan² TTP jako potvrzenφ o depozitu jeho ve°ejnΘho klφΦe u TTP, °φkß se TTP pro ·Φely digitßlnφho podpisu takΘ certifikaΦnφ autorita (CA). Tak se ov∞°φ, ₧e ve°ejn² klφΦ je prav² [125].

Ani pou₧itΘ slo₧itΘ matematickΘ funkce samoz°ejm∞ nezaruΦujφ absolutnφ jistotu, ₧e soukrom² klφΦ nebude zkompromitovßn dφky znalosti ve°ejnΘho klφΦe nebo nebude vytvo°ena podvr₧enß datovß zprßva odpovφdajφcφ otisku zajiÜt∞nΘmu zaÜifrovßnφm soukrom²m klφΦem. P°i sprßvnΘm pou₧itφ metody se vÜak jednß o computationally infeasible (v²poΦetn∞ nezvladatelnou) ochranu. Tφm se rozumφ, ₧e prolomenφ takovΘ ochrany je natolik v²poΦetn∞ nßroΦnΘ, ₧e ji lze v praxi pova₧ovat za bezpeΦnou.

V p°φpad∞ digitßlnφch podpis∙ je princip computationally infeasible bezpeΦnosti teoreticky jednoduch². V zßvislosti na d∙le₧itosti obsahu datov² zprßv a odhadovanΘ dob∞ pou₧itφ danΘho pßru klφΦ∙ se vytvo°φ dvojice klφΦ∙ o tak vysokΘm poΦtu matematick²ch operacφ nutn²ch k prolomenφ jimi zabezpeΦenΘho digitßlnφho podpisu, ₧e se nevyplatφ nasadit tak v²konnΘ (a drahΘ) poΦφtaΦe, aby mohl b²t takov² ·kol pravd∞podobn∞ dokonΦen v rozumnΘ dob∞. V praxi je ovÜem dosa₧enφ computationally infeasible ·rovn∞ bezpeΦnosti nepom∞rn∞ obtφ₧n∞jÜφ ne₧ tento struΦn² popis.

V zßvislosti na bezpeΦnosti pou₧it²ch funkcφ a dΘlce klφΦe, od nφ₧ se odvφjφ obtφ₧nost falÜovßnφ digitßlnφho podpisu, m∙₧e digitßlnφ podpis p°edstavovat dokonce mnohonßsobn∞ bezpeΦn∞jÜφ zajiÜt∞nφ ·konu ne₧ podpis obyΦejn². Nenφ tedy sprßvnΘ hled∞t kup°φkladu na digitßln∞ podepsanou sm∞nku (srovnej p°φklad digitßln∞ podepsanΘ datovΘ zprßvy v poznßmce 80) a priori jako na nespolehlivou. Bohu₧el je tato snaha o bezpeΦnou komunikaci naruÜovßna ze strany mnoha vlßd, kterΘ usilujφ o kontrolu soukromΘ kryptografie.

Tyto stßtnφ zßsahy se t²kajφ i ╚eskΘ republiky, nebo¥ ta p°istoupila k WassenaarskΘ dohod∞ o exportnφ kontrole konvenΦnφch zbranφ a zbo₧φ a technologiφ dvojφho u₧itφ[85]. Podle WassenaarskΘ dohody budou smluvnφ strany licencovat transfer zbo₧φ ze seznamu zbo₧φ a technologiφ dvojφho u₧itφ, kter² tvo°φ p°φlohu ke smlouv∞ a je pravideln∞ obnovovßn. Technologie asymetrickΘho Üifrovßnφ, zßklad digitßlnφch podpis∙, se ocitla na seznamu technologiφ dvojφho u₧itφ v kategorii 5, Φßst 2: BezpeΦnost informacφ. Proti t∞mto neblah²m praktikßm protestujφ mnohΘ organizace na obranu lidsk²ch prßv a svobody Internetu, jako zejmΘna ACLU[86] nebo EFF[87]. Nejsiln∞jÜφ spory se vedou ve Spojen²ch stßtech americk²ch, kde je citeln² tlak ze strany stßtu na kontrolu soukromΘ komunikace obyvatel. V souΦasnosti se v USA vedou prßvnφ spory o ·stavnost kontroly v²vozu Üifrovacφch technologiφ a softwaru kv∙li mo₧nΘmu rozporu s ·stavn∞ zaruΦenou svobodou slova[88].

Postoj stßt∙ k Üifrovacφm technologiφm ·zce souvisφ s problematikou ochrany spot°ebitele a obecn∞ podpory obchodu. Nemajφ-li b²t ustanovenφ o ochran∞ spot°ebitele prßzdn²mi frßzemi, kterΘ pouze deklarujφ jist² ·Φel, musφ s nimi ruku v ruce jφt i zabezpeΦenφ t∞chto prßv v praxi, poΦφtaje v to i technickß opat°enφ. Nebudou-li naproti tomu mφt spot°ebitelΘ i podniky d∙v∞ru v datovΘ zprßvy, bude v²voj podnikßnφ na Internetu br₧d∞n. SlabΘ Üifrovßnφ zvyÜuje riziko poruÜenφ integrity zasφlan²ch dokument∙ a p°edstavuje bariΘru obchodu. JakΘkoli stßtnφ akce k omezenφ Üifrovacφch technik ospravedl≥ovanΘ bezpeΦnostφ stßtu a obΦan∙ nakonec zaplatφ prßv∞ obΦanΘ a konkrΘtn∞ spot°ebitelΘ[89]. V poslednφ dob∞ jsme vÜak sv∞dky prosazovßnφ rozumn∞jÜφ politiky, kdy je omezovßno pou₧φvßnφ Üifrovacφch technologiφ pro ·Φely skrytφ v²znamu zprßvy a nikoli pro ·Φely kontroly integrity zprßvy, zßrove≥ se v²voznφ omezenφ odstra≥ujφ, ovÜem jen ΦßsteΦn∞. Obecn²m prßvnφm otßzkßm ochrany spot°ebitele p°i elektronickΘm obchodu bude pozd∞ji v∞novßna samostatnß kapitola.

Prßvnφ ·prava digitßlnφch podpis∙ je ji₧ pom∞rn∞ rozvinutß. V EvropskΘ unii vstoupila v platnost direktiva o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy[90]. V ╚eskΘ republice SPIS[91] v nßvaznosti na tehdejÜφ nßvrh direktivy p°ipravil v pr∙b∞hu roku 1999 nßvrh zßkona o elektronickΘm podpisu, kter² tΘm∞° ·pln∞ reflektoval po₧adavky direktivy. Nßvrh zßkona byl po menÜφch ·pravßch Parlamentem schvßlen a v tuto chvφli je ji₧ ·Φinn² jako zßkon Φ. 227/2000 Sb.

T∞₧iÜt∞m obou norem je uvedenφ elektronickΘho podpisu do prßvnφho °ßdu a p°iznßnφ prßvnφch ·Φink∙ podpisu i bezpeΦn²m formßm elektronickΘho podpisu. Tφm se mß podpo°it rozvoj elektronickΘho obchodovßnφ[92].

Zßkon, stejn∞ jako direktiva, kterß slou₧ila jako vzor, jsou zalo₧eny na nßsledujφcφch principech: zßkon p°edevÜφm zavßdφ pojem zaruΦen² elektronick² podpis[93], kter² bude slou₧it k elektronickΘmu podepsßnφ datovΘ zprßvy. Bude-li zaruΦen² elektronick² podpis zalo₧en² na kvalifikovanΘm certifikßtu ov∞°en, bude mφt takovß datovß zprßva podobnΘ prßvnφ ·Φinky jako podepsanß originßlnφ listina, nebo¥ pak zaruΦen² elektronick² podpis ov∞°uje identitu jejφho autora i neporuÜenost obsahu zprßvy: datovß zprßva bude spl≥ovat jak podmφnku pφsemnΘ formy, tak i podmφnku podepsßnφ[94].

Paragraf 40 odst. 3 obΦanskΘho zßkonφku se v souladu s tφmto ustanovenφm doplnil o tuto v∞tu: ôJe-li prßvnφ ·kon uΦin∞n elektronick²mi prost°edky, m∙₧e b²t podepsßn elektronicky podle zvlßÜtnφch p°edpis∙ö[95].

Zßrove≥ je vÜak pou₧it i pojem elektronick² podpis. Tento podpis tvo°φ jakßkoli data p°ipojenß nebo logicky spojenß s datovou zprßvou, kterß umo₧≥ujφ ov∞°enφ toto₧nosti podepsanΘ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞[96]. Elektronick² podpis nemß prßvnφ ·Φinky zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu, avÜak smluvnφ strany si mohou dohodnout, ₧e budou (nezaruΦen²) elektronick² podpis pou₧φvat mezi sebou. Vzhledem k tomu, ₧e tak se m∙₧e dφt ji₧ podle souΦasnΘ legislativy, jednß se o pouze o ·vodnφ ustanovenφ, kterΘ slou₧φ k dalÜφmu definovßnφ pojmu zaruΦen² elektronick² podpis.

V souladu s prßvnφ praxφ direktiva stanovuje, ₧e d∙kaznφ hodnota neov∞°enΘho elektronickΘho podpisu nem∙₧e b²t odep°ena jen proto, ₧e se jednß o datovou zprßvu a ₧e podpis nebyl ov∞°en certifikaΦnφ autoritou[97]. To odpovφdß ΦeskΘ prßvnφ zßsad∞ volnΘho hodnocenφ d∙kaz∙, podle nφ₧ je t°eba hodnotit d∙kaznφ prost°edky p°φpad od p°φpadu. PodobnΘ v²slovnΘ ustanovenφ zßkon neobsahuje, paragraf 3 odst. 1 vÜak uvßdφ, ₧e datovß zprßva je podepsßna, pokud je opat°ena elektronick²m podpisem.

ProblΘm definice elektronickΘho podpisu je ve funkci elektronickΘho podpisu jako nßstroje k ov∞°enφ toto₧nosti podepsanΘ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞. Redukujφ se tak funkce podpisu na jedinou, kterß navφc nemusφ b²t hlavnφ funkcφ, jak bylo °eΦeno v²Üe. Samotn² zßkon v º 12 odst. 1 pφsm. c) v²slovn∞ uvßdφ jako mo₧nost pou₧φvat elektronick² podpis pod pseudonymem - souΦasnΘ definovßnφ elektronickΘho podpisu jako prost°edku ov∞°enφ identity se pak jevφ jako nep°φliÜ Ü¥astnß formulace a nenφ z°ejmΘ, proΦ se zßkonodßrce odch²lil od direktivy, kterß definuje elektronick² podpis jako ôdata v elektronickΘ form∞ p°ipojenß nebo logicky spojenß s elektronick²mi daty a slou₧φcφ jako metoda autentikaceö.

ZaruΦenΘ elektronickΘ podpisy jsou podmno₧inou elektronick²ch podpis∙[98]. Musφ spl≥ovat nßsledujφcφ po₧adavky:

a. jsou jednoznaΦn∞ spojenΘ s podepisujφcφ osobou,

b. umo₧≥ujφ identifikaci podepisujφcφ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞,

c. byly vytvo°eny a p°ipojeny k datovΘ zprßv∞ pomocφ prost°edk∙, kterΘ podepisujφcφ osoba m∙₧e udr₧et pod svou v²hradnφ kontrolou,

d. jsou k datovΘ zprßv∞, ke kterΘ se vztahuje, p°ipojeny takov²m zp∙sobem, ₧e je mo₧no zjistit jakoukoliv nßslednou zm∞nu dat.

Zßkon upravuje pouze elektronickΘ podpisy nßle₧ejφcφ fyzickΘ osob∞, jak vypl²vß z º 2 pφsm. a) a d)[99]. P°itom technologie elektronick²ch podpis∙ je vhodnß i pro jejich vyu₧itφ prßvnick²mi osobami, p°φpadn∞ i entitami bez prßvnφ subjektivity. Nikterak se jednß o teoretickou ·vahu û jde o logickΘ °eÜenφ a v praxi se lze setkat se slu₧bami, kterΘ p°i elektronickΘ komunikaci vyu₧φvajφ k navßzßnφ zabezpeΦenΘho spojenφ elektronick² podpis nßle₧ejφcφ serveru.

P°i p°φprav∞ legislativy patrn∞ ve vÜech zemφch sv∞ta vÜak podobnΘmu vyu₧itφ nebylo dßno v²slovnΘ p°iznßnφ specifick²ch prßvnφch ·Φink∙. D∙vodem byla snaha nenabourßvat dosavadnφ chßpßnφ institutu podpisu v obΦanskΘm prßvu. Cφlem stßvajφcφ prßvnφ ·pravy t²kajφcφ se elektronick²ch podpis∙ bylo zrovnoprßvnit klasickΘ a elektronickΘ podepisovßnφ v zßjmu podpory rozvoje elektronickΘho podnikßnφ. P°φpadnΘ uvedenφ podpisu prßvnick²ch osob by znaΦn∞ vybφhalo nad rßmec tohoto cφle a zp∙sobilo jeÜt∞ v∞tÜφ t∞₧kosti p°i p°φprav∞ zßkon∙ o elektronickΘm podpisu. PodobnΘ naruÜenφ dosavadnφ prßvnφ teorie by v tΘto fßzi p°ineslo rozhodn∞ vφce Ükody ne₧ u₧itku.

V p°φpad∞ direktivy je situace o n∞co slo₧it∞jÜφ. P°φΦinou je odliÜnß definice (nezaruΦenΘho) elektronickΘho podpisu, kterß jako jednu z nßle₧itostφ vyjmenovßvß autentikaci a nikoli identifikaci osoby[100], na rozdφl od ΦeskΘho zßkona o elektronick²ch podpisech. Vazba na identifikaci osoby je obsa₧ena a₧ v definici zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu[101]. Z toho je mo₧nΘ dovozovat, ₧e ustanovenφ direktivy o (nezaruΦen²ch) elektronick²ch podpisech, jmenovit∞ Φlßnek 5 odst. 2 lze aplikovat i na elektronickΘ podpisy nßle₧ejφcφ jinΘ entit∞ ne₧ fyzickΘ osob∞.

Datovou zprßvou se ve smyslu º 2 zßkona rozumφ elektronickß data, kterß lze p°enßÜet prost°edky pro elektronickou komunikaci a uchovßvat na zßznamov²ch mΘdiφch, pou₧φvan²ch p°i zpracovßnφ a p°enosu dat elektronickou formou.

Certifikßt je pak datovß zprßva, kterß je vydßna poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb, spojuje data pro ov∞°ovßnφ podpis∙ s podepisujφcφ osobou a umo₧≥uje ov∞°it jejφ toto₧nost. Kvalifikovan² certifikßt je certifikßt, kter² mß nßle₧itosti stanovenΘ tφmto zßkonem a byl vydßn poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb, spl≥ujφcφm podmφnky, stanovenΘ tφmto zßkonem.

Nßle₧itosti kvalifikovanΘho certifikßtu jsou vyjmenovßny v º 12:

a. oznaΦenφ, ₧e je vydßn jako kvalifikovan² certifikßt podle tohoto zßkona,

b. obchodnφ jmΘno poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb a jeho sφdlo, jako₧ i ·daj, ₧e certifikßt byl vydßn v ╚eskΘ republice,

c. jmΘno a p°φjmenφ podepisujφcφ osoby nebo jejφ pseudonym s p°φsluÜn²m oznaΦenφm, ₧e se jednß o pseudonym,

d. zvlßÜtnφ znaky podepisujφcφ osoby, vy₧aduje-li to ·Φel kvalifikovanΘho certifikßtu,

e. data pro ov∞°ovßnφ podpisu, kterß odpovφdajφ dat∙m pro vytvß°enφ podpisu, je₧ jsou pod kontrolou podepisujφcφ osoby,

f. zaruΦen² elektronick² podpis poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb, kter² kvalifikovan² certifikßt vydßvß,

g. Φφslo kvalifikovanΘho certifikßtu unikßtnφ u danΘho poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb,

h. poΦßtek a konec platnosti kvalifikovanΘho certifikßtu,

i. p°φpadn∞ ·daje o tom, zda se pou₧φvßnφ kvalifikovanΘho certifikßtu omezuje podle povahy a rozsahu jen pro urΦitΘ pou₧itφ,

j. p°φpadn∞ omezenφ hodnot transakcφ, pro n∞₧ lze kvalifikovan² certifikßt pou₧φt.

DalÜφ osobnφ ·daje smφ kvalifikovan² certifikßt obsahovat jen se svolenφm podepisujφcφ osoby.

V zßvislosti na pou₧itΘ technice m∙₧e i elektronick² podpis nezajiÜt∞n² kvalifikovan²m certifikßtem zaruΦit stejnou Φi vyÜÜφ ·rove≥ bezpeΦnosti jako podpis kvalifikovan²m certifikßtem zajiÜt∞n². Samoz°ejm∞ vÜak m∙₧e b²t ·rove≥ bezpeΦnosti i ni₧Üφ, proto je paragraf 3 rozd∞len na dva odstavce.

Odstavec 1 stanovuje, ₧e jak²koli elektronick² podpis m∙₧e b²t podpisem. Mß-li vÜak mφt elektronicky podepsanß zprßva podobnΘ prßvnφ postavenφ jako listina, tj. doklad v pφsemnΘ form∞, musφ bu∩to splnit podmφnky odst. 2 a paragrafu 4 a b²t zajiÜt∞na zaruΦen²m elektronick²m podpisem a kvalifikovan²m certifikßtem vydan²m v souladu se zßkonem, nebo je t°eba u soudu dokßzat, ₧e jsou spln∞ny obecnΘ podmφnky paragrafu 40 odst. 4 obΦanskΘho zßkonφku a datovß zprßva umo₧≥uje zachycenφ obsahu prßvnφho ·konu a urΦenφ osoby, kterß prßvnφ ·kon uΦinila.

TΘ₧ se navrhovalo[102], aby digitßlnφ podpis ov∞°en² certifikßtem akreditovanΘ certifikaΦnφ autority m∞l ·Φinky notß°skΘho ov∞°enφ podpisu. To nenφ sprßvn² p°φstup, proto₧e notß° ov∞°uje identitu p°i podpisu (p°φpadn∞ potΘ na zßklad∞ prohlßÜenφ podepsanΘ osoby), zatφmco certifikaΦnφ autorita ov∞°uje identitu v urΦitΘm okam₧iku p°ed podpisem. Proto by takov² efekt kvalifikovanΘho certifikßtu naruÜoval dosavadnφ principy podpisovßnφ a notß°skΘho ov∞°enφ a takovß ·prava byla odmφtnuta stejn∞ jako æpodpisÆ prßvnickΘ osoby.

Poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb, kter² vydßvß kvalifikovanΘ certifikßty, je podle º 6 zßkona povinen zajistit, aby certifikßty jφm vydanΘ jako kvalifikovanΘ obsahovaly vÜechny nßle₧itosti stanovenΘ zßkonem a ·daje v nich uvedenΘ byly p°esnΘ, pravdivΘ a ·plnΘ. Je povinen bezpeΦn∞ ov∞°it toto₧nost osoby, jφ₧ kvalifikovan² certifikßt vydßvß, zjistit, zda v okam₧iku vydßnφ kvalifikovanΘho certifikßtu m∞la tato osoba odpovφdajφcφ data pro vytvß°enφ elektronick²ch podpis∙ a informovat ji o p°esn²ch podmφnkßch pro u₧φvßnφ kvalifikovanΘho certifikßtu. Dßle je povinen zajistit provozovßnφ aktualizovanΘho bezpeΦnΘho a ve°ejn∞ p°φstupnΘho seznamu vydan²ch kvalifikovan²ch certifikßt∙ a seznamu kvalifikovan²ch certifikßt∙, kterΘ byly zneplatn∞ny (vΦetn∞ data a Φasu, kdy byl dan² certifikßt vydßn Φi zneplatn∞n). TΘ₧ musφ zajistit bezpeΦnost informacφ a p°ijmout odpovφdajφcφ opat°enφ proti zneu₧itφ a pad∞lßnφ kvalifikovan²ch certifikßt∙. Podepisujφcφm osobßm vydßvß kvalifikovanΘ certifikßty na zßklad∞ pφsemnΘ smlouvy.

Pokud existuje d∙vodnΘ podez°enφ, ₧e kvalifikovan² certifikßt byl pad∞lßn, nebo pokud byl vydßn na zßklad∞ nepravdiv²ch ·daj∙, m∙₧e ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙ podle º 15 zßkona na°φdit poskytovateli certifikaΦnφch slu₧eb jako p°edb∞₧nΘ opat°enφ zneplatn∞nφ kvalifikovanΘho certifikßtu podepisujφcφ osoby. Na°φzenφ o zneplatn∞nφ kvalifikovanΘho certifikßtu m∙₧e b²t vydßno takΘ v p°φpad∞, kdy bylo zjiÜt∞no, ₧e podepisujφcφ osoba pou₧φvß prost°edek pro vytvß°enφ podpisu, kter² vykazuje bezpeΦnostnφ nedostatky, kterΘ by umo₧nily pad∞lßnφ zaruΦen²ch elektronick²ch podpis∙ nebo zm∞nu podepisovan²ch ·daj∙. Seznam certifikßt∙ podle º 6 odst. 1 pφsm. g) musφ obsahovat p°esn² Φasov² ·daj, od kdy byl certifikßt zneplatn∞n. Zneplatn∞nΘ certifikßty nenφ povoleno op∞tovn∞ zprovoznit a pou₧φvat. Rozhodne-li ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙ o odn∞tφ akreditace poskytovatele, m∙₧e dle º 14 odst. 3 ukonΦit souΦasn∞ platnost kvalifikovan²ch certifikßt∙ vydan²ch poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb v dob∞ platnosti akreditace.

Poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb se ve smyslu º 2 rozumφ subjekt, kter² vydßvß certifikßty a vede jejich evidenci, p°φpadn∞ poskytuje dalÜφ slu₧by spojenΘ s elektronick²mi podpisy. Akreditovan²m poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb je ten poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb, jemu₧ byla ud∞lena akreditace podle tohoto zßkona, p°iΦem₧ akreditacφ se rozumφ osv∞dΦenφ, ₧e poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb spl≥uje podmφnky stanovenΘ tφmto zßkonem pro v²kon Φinnosti akreditovanΘho poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb.

Poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb odpovφdß podle zvlßÜtnφch prßvnφch p°edpis∙ za Ükodu zp∙sobenou poruÜenφm povinnostφ stanoven²ch tφmto zßkonem, neodpovφdß vÜak za Ükodu vzniklou v d∙sledku nedodr₧enφ omezenφ pro pou₧itφ kvalifikovanΘho certifikßtu (paragraf 7).

┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙ ud∞lφ akreditaci pro v²kon Φinnosti akreditovanΘho poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb ₧adateli spl≥ujφcφmu podmφnky p°edepsanΘ º 10. Akreditovan² poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb musφ mφt podle tohoto paragrafu sφdlo na ·zemφ ╚eskΘ republiky a krom∞ Φinnostφ uveden²ch v tomto zßkon∞ m∙₧e bez souhlasu ┌°adu p∙sobit jen jako advokßt, notß° nebo znalec.

Povinnosti akreditovanΘho poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb p°i ukonΦenφ Φinnosti upravuje º 13: Akreditovan² poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb musφ p°edem oznßmit zßm∞r ukonΦit svou Φinnost jak ┌°adu pro ochranu osobnφch dat, tak podepisujφcφm osobßm, kter²m poskytuje svΘ certifikaΦnφ slu₧by. V p°φpad∞, ₧e nem∙₧e zajistit, aby platnΘ kvalifikovanΘ certifikßty byly p°evzaty jin²m akreditovan²m poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb, p°evezme evidenci vydan²ch kvalifikovan²ch certifikßt∙ ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙. Paragrafem 18 jsou stanoveny sankce za poruÜenφ povinnostφ ulo₧en²ch zßkonem a za ma°enφ kontroly provßd∞nΘ ┌°adem pro ochranu osobnφch ·daj∙.

Certifikßt, kter² je vydßn zahraniΦnφm poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb jako kvalifikovan² ve smyslu zßkona, m∙₧e b²t pou₧φvßn jako kvalifikovan² certifikßt tehdy, je-li uznßn poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb, kter² vydßvß kvalifikovanΘ certifikßty podle tohoto zßkona, a za podmφnky, ₧e tento poskytovatel certifikaΦnφch slu₧eb zaruΦφ ve stejnΘm rozsahu jako u sv²ch kvalifikovan²ch certifikßt∙ sprßvnost a platnost kvalifikovanΘho certifikßtu vydanΘho v zahraniΦφ. Je uznßn jako kvalifikovan² certifikßt tehdy, pokud to vypl²vß z rozhodnutφ ┌°adu nebo mezinßrodnφch smluv nebo pokud bude mezi p°φsluÜn²m zahraniΦnφm orgßnem nebo zahraniΦnφm poskytovatelem certifikaΦnφch slu₧eb a ┌°adem uzav°ena dohoda o vzßjemnΘm uznßvßnφ certifikßt∙.

Daty pro vytvß°enφ elektronick²ch podpis∙ se v zßkon∞ (º 2) rozumφ jedineΦnß data, kterß podepisujφcφ osoba pou₧φvß k vytvß°enφ elektronickΘho podpisu, daty pro ov∞°ovßnφ elektronick²ch podpis∙ pak jedineΦnß data, kterß se pou₧φvajφ pro ov∞°enφ elektronickΘho podpisu. Prost°edkem pro vytvß°enφ elektronick²ch podpis∙ se rozumφ technickΘ za°φzenφ nebo programovΘ vybavenφ, kterΘ se pou₧φvß k vytvß°enφ elektronick²ch podpis∙, prost°edkem pro ov∞°ovßnφ elektronick²ch podpis∙ technickΘ za°φzenφ nebo programovΘ vybavenφ, kterΘ se pou₧φvß k ov∞°ovßnφ elektronick²ch podpis∙. Nßstrojem elektronickΘho podpisu je mφn∞no technickΘ za°φzenφ nebo programovΘ vybavenφ, nebo jejich souΦßsti, pou₧φvanΘ pro zajiÜt∞nφ certifikaΦnφch slu₧eb nebo pro vytvß°enφ nebo ov∞°ovßnφ elektronick²ch podpis∙.

Prost°edek pro bezpeΦnΘ vytvß°enφ podpisu musφ spl≥ovat nßsledujφcφ po₧adavky uvedenΘ v º 17. Pomocφ odpovφdajφcφch technick²ch a programov²ch prost°edk∙ a postup∙ musφ minimßln∞ zajistit, ₧e data pro vytvß°enφ podpisu se mohou vyskytnout pouze jednou a jejich utajenφ je nßle₧it∞ zajiÜt∞no, nelze je p°i nßle₧itΘm zajiÜt∞nφ odvodit ze znalosti zp∙sobu jejich vytvß°enφ, mohou b²t podepisujφcφ osobou spolehliv∞ chrßn∞na proti zneu₧itφ t°etφ osobou a ₧e podpis je chrßn∞n proti pad∞lßnφ s vyu₧itφm existujφcφ dostupnΘ technologie. Nesmφ m∞nit data, kterß se podepisujφ, ani zabra≥ovat tomu, aby tato data byla p°edlo₧ena podepisujφcφ osob∞ p°ed vlastnφm procesem podepisovßnφ.

Prost°edek pro bezpeΦnΘ ov∞°ovßnφ podpisu musφ (podle tΘho₧ paragrafu) minimßln∞ zajistit, aby data pou₧φvanß pro ov∞°enφ podpisu odpovφdala dat∙m zobrazen²m osob∞ provßd∞jφcφ ov∞°enφ, aby byl podpis spolehliv∞ ov∞°en a v²sledek tohoto ov∞°enφ byl °ßdn∞ zobrazen a aby ov∞°ujφcφ osoba mohla spolehliv∞ zjistit obsah podepsan²ch dat. P°i ov∞°ovßnφ podpisu musφ b²t spolehliv∞ zjiÜt∞na pravost a platnost certifikßtu a v²sledek ov∞°enφ a toto₧nost podepisujφcφ osoby musφ b²t °ßdn∞ zobrazeny. Pou₧itφ pseudonymu musφ b²t jasn∞ uvedeno a musφ b²t mo₧nΘ zjistit veÜkerΘ zm∞ny ovliv≥ujφcφ bezpeΦnost.

Podepisujφcφ osoba je dle º 5 povinna zachßzet s prost°edky, jako₧ i s daty pro vytvß°enφ zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu s nßle₧itou pΘΦφ tak, aby nemohlo dojφt k jejich neoprßvn∞nΘmu pou₧itφ. Je dßle povinna podßvat p°esnΘ, pravdivΘ a ·plnΘ informace poskytovateli certifikaΦnφch slu₧eb ve vztahu ke kvalifikovanΘmu certifikßtu a neprodlen∞ ho uv∞domit, ₧e hrozφ nebezpeΦφ zneu₧itφ jejφch dat pro vytvß°enφ zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu. Za Ükodu zp∙sobenou poruÜenφm t∞chto povinnostφ odpovφdß podepisujφcφ osoba podle zvlßÜtnφch prßvnφch p°edpis∙. Odpov∞dnosti se vÜak zprostφ, pokud prokß₧e, ₧e ten, komu vznikla Ükoda, neprovedl veÜkerΘ ·kony pot°ebnΘ k tomu, aby si ov∞°il, ₧e zaruΦen² elektronick² podpis je platn² a jeho kvalifikovan² certifikßt nebyl zneplatn∞n.

V Φßsti 3 a₧ 6 zßkona se dopl≥uje zßkon o sprßv∞ danφ a poplatk∙, sprßvnφ °ßd, obΦansk² soudnφ °ßd a trestnφ °ßd v tom smyslu, ₧e veÜkerß podßnφ je mo₧nΘ podßvat i jako datovΘ zprßvy elektronicky podepsanß. Nenφ vÜak mo₧nΘ pou₧φt jakΘkoli elektronickΘ podpisy, nebo¥ º 11 stanovφ, ₧e v oblasti orgßn∙ ve°ejnΘ moci je mo₧nΘ pou₧φvat pouze zaruΦenΘ elektronickΘ podpisy a kvalifikovanΘ certifikßty vydßvanΘ akreditovan²mi poskytovateli certifikaΦnφch slu₧eb.

Prozatφm se vÜak jednß z n∞kolika d∙vod∙ o éspφcφæ ustanovenφ. ZaprvΘ nejsou spln∞ny p°edpoklady materißlnφho charakteru: k tomu, aby ·°ady byly v praxi schopnΘ p°ijφmat takovß podßnφ, je pot°eba nßle₧itΘ technickΘ i personßlnφ vybavenφ. Takovß infrastruktura dosud neexistuje a p°i souΦasnΘm v²voji nenφ reßlnΘ oΦekßvat v blφzkΘ budoucnosti zm∞nu tΘto situace.

Za druhΘ nejsou spln∞ny formßlnφ po₧adavky vypl²vajφcφ ze zßkona. Podrobnß ·prava t²kajφcφ se kvalifikovan²ch certifikßt∙ a vykonßvßnφ Φinnosti poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb vydßvajφcφho kvalifikovanΘ certifikßty mß teprve upravit provßd∞cφ vyhlßÜka k zßkonu o elektronickΘm podpisu, kterou mß vydat ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙, jen₧ je v tΘto oblasti kompetentnφm orgßnem stßtnφ sprßvy[103]. Zatφm proto nelze vydßvat kvalifikovanΘ certifikßty podle zßkona o elektronickΘm podpisu.

Z tohoto druhΘho d∙vodu tedy plyne, ₧e jak zm∞na procesnφch p°edpis∙, tak takΘ samotnß hmotn∞prßvnφ ·prava elektronick²ch podpis∙ obsa₧enß v paragrafu 3 odst. 2 a paragrafu 4 zatφm bohu₧el nejsou v praxi aplikovatelnΘ.

Nejen v ╚eskΘ republice zvφt∞zil p°i debatßch o podob∞ novΘ legislativnφ ·pravy nßzor, ₧e nenφ vhodnΘ p°ipravit zßkon, kter² popφÜe do vÜech podrobnostφ digitßlnφ podpisy a jejich technologii. Legislativa nebo legislativnφ nßvrhy za poslednφ Φty°i roky ji₧ ustoupily od termφnu digitßlnφ podpis a pou₧φvajφ zßsadn∞ technologicky neutrßlnφ elektronick² podpis. Rozdφl mezi obyΦejn²m elektronick²m podpisem a jeho bezpeΦn∞jÜφ formou jako je digitßlnφ podpis pak opisujφ termφnem jako t°eba bezpeΦn² elektronick² podpis a podobn∞.

Cenou za tuto obecnost normy m∙₧e b²t nedostateΦn∞ z°ejm² v²znam a ztφ₧enφ v²kladu[104] û obecn∞ je vÜak p°ijφmßno, ₧e p°esto jde o lepÜφ °eÜenφ ne₧ partikulßrnφ zßkon, kter² by vy₧adoval rozsßhlejÜφ novelizaci v p°φpad∞ zm∞n v informatice. P°esnΘ technickΘ po₧adavky na bezpeΦn² elektronick² podpis (v terminologii ΦeskΘho zßkona naz²van² zaruΦen² elektronick² podpis) jsou ji₧ ponechßny k ·prav∞ pru₧n∞jÜφmi podzßkonn²mi normami, ΦßsteΦn∞ tΘ₧ samoregulaΦnφm institucφm.

VÜechny dosavadnφ zßkonodßrnΘ legislativnφ iniciativy vychßzejφ z toho, ₧e stßvajφcφ ustanovenφ o podpisu v obΦanskΘm prßvu se ponechajφ, pouze se p°idß zvlßÜtnφ zßkon o p°iznßnφ ·Φink∙ podpisu takΘ elektronickΘmu podpisu, respektive digitßlnφmu podpisu v p°φpad∞ starÜφch norem. Jakkoli byla z°ejmß pot°eba zavΘst zßkonnou ·pravu elektronick²ch podpis∙ co nejd°φve, nabφzφ se ryze akademickß ·vaha, zda se jednß o sprßvn² postup.

V podstat∞ se toti₧ postupuje od konce. Nejd°φve by se na mφsto toho mohl novelizovat obecn² p°edpis û u nßs by to byl º 40 obΦanskΘho zßkonφku û o podpisech a v n∞m blφ₧e popsat podpis a jeho funkce (co₧ by tak jako tak z°ejm∞ muselo b²t zßkladem jeho obecnΘ definice) tak, aby do toho rozsahu pat°ilo vÜe, co ov∞°uje dokument stejn∞ dob°e jako podpis klasick². ZvlßÜtnφ ustanovenφ by pak rozebφralo specifickΘ vlastnosti zvlßÜtnφch druh∙ podpisu (vlastnoruΦnφ, elektronick² atd.) a p°φpadn∞ odchyln∞ upravilo jejich prßvnφ ·Φinky. Pak by ustanovenφ o elektronickΘm podpisu obsahovalo pouze jeho specifika Φi odchylku od obecn²ch vlastnostφ podpisu a bylo by mnohem kratÜφ a hlavn∞ by vφce zapadalo do prßvnφho °ßdu ne₧ nap°φklad existujφcφ Φesk² zßkon o elektronickΘm podpisu, kterΘmu mnozφ civilistΘ vyΦφtajφ nesystematiΦnost[105].

Nelze v tomto sm∞ru automaticky p°ijmout nßzor doc. Smejkala[106], jednoho ze zpracovatel∙ nßvrhu tohoto zßkona, ₧e pojem podpis je prßvnφ notorieta stejn∞ jako pojem Φlov∞k a podobn∞. Jestli₧e hovo°φme o tom, ₧e prßvo uznß podepsßnφ dokumentu zasunutφm ΦipovΘ karty do ΦteΦky, lze argumentovat, ₧e v tuto chvφli ji₧ p°estßvß b²t definice podpisu tak samoz°ejmou jako dosud. Smejkalovo p°irovnßnφ je zavßd∞jφcφ, nebo¥ ve chvφli, kdy bude aktußlnφ otßzka android∙ a kyborg∙ Φi dalÜφch dneÜnφch rekvizit ryzφ sci-fi, nebude u₧ ani pojem Φlov∞k notorietou! Do takovΘho obdobφ v souvislosti s podpisy prßv∞ vstupujeme. To, co je samoz°ejmost a co nikoli, se m∙₧e v²vojem m∞nit, nenφ to danΘ jednou prov₧dy.

Spornß je koneckonc∙ i samotnß definice elektronickΘho podpisu, jak se vyskytuje v legislativ∞ v ╚eskΘ republice i EvropskΘ unii. Elektronick² podpis jsou toti₧ podle nich data v elektronickΘ form∞[107]. D∙vod k v²slovnΘmu omezenφ elektronick²ch podpis∙ na urΦitou technologii nenφ z°ejm², zvlßÜt∞ kdy₧ samotn² pojem datovΘ zprßvy je definovßn jinak: ôelektronickß data, kterß lze p°enßÜet prost°edky pro elektronickou komunikaci a uchovßvat na zßznamov²ch mΘdiφch, pou₧φvan²ch p°i zpracovßnφ a p°enosu dat elektronickou formou[108].ö Tato definice ji ÜirÜφ, nebo¥ namφsto striktnφho po₧adavku elektronickΘ formy je vy₧adovßna jako nßle₧itost datovΘ zprßvy toliko p°evoditelnost do elektronickΘ formy (pou₧it² v²raz lze a termφn elektronickß data se zdß b²ti slabÜφm ne₧ data v elektronickΘ form∞).

Toto nenφ zcela korektnφ formulace. Digitßlnφ podpis toti₧ nemusφ b²t nutn∞ v elektronickΘ form∞. Datovß zprßva opat°enß digitßlnφm podpisem m∙₧e b²t zaznamenßna v pam∞ti RAM, na magnetickΘm disku Φi na CD-ROMu stejn∞ dob°e jako vytiÜt∞na na poΦφtaΦovΘ tiskßrn∞ na papφr. Pokud je pevn∞ danß posloupnost bit∙ v dokumentu, nemß to ₧ßdn² vliv na funkci elektronickΘho podpisu a jeho bezpeΦnost. Proto by to nem∞lo mφt vliv ani na prßvnφ postavenφ takovΘho elektronickΘho podpisu.

I kdy₧ v praxi nebudeme p°ichßzet do styku s jin²mi elektronick²mi podpisy ne₧ v elektronickΘ form∞, nenφ sprßvnΘ zam∞°ovat se na formu vφce ne₧ na obsah. Jestli₧e objektivn∞ existuje z°eteln² trend sm∞rem k technologickΘ neutralit∞ legislativy a peΦliv∞ se legislativa vyh²bß pojmu digitßlnφ podpis, nenφ z°ejmΘ, proΦ se potom definice omezila na urΦitou p°enosovou Φi uklßdacφ technologii. Nehled∞ na v²Üe zmφn∞nΘ p°φklady je prakticky mo₧nΘ p°enßÜet data i jinak, nap°φklad optick²mi technologiemi. ZbyteΦn∞ ·zkß definice pojmu elektronick² podpis v zßkon∞ je z°ejmß nep°esnost dosavadnφ legislativy[109], pro praxi vÜak nemß zßsadnφ v²znam. V naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ bude elektronickß forma digitßln∞ podepsanΘ datovΘ zprßvy zachovanß a p°φpadn² p°evod takovΘho dokumentu do elektronickΘ formy, aby se splnila podmφnka pro elektronick² podpis, bude z logiky v∞ci v₧dy mo₧n², nebo¥ jinak by nebylo v praxi mo₧nΘ elektronick² podpis ov∞°it.

Jako nevhodn∞ formulovanΘ a zbyteΦn∞ vßgnφ hodnotφm paragrafy 3 a 4 nßvrhu, kterΘ vyjad°ujφ vztah elektronicky podepsanΘ datovΘ zprßvy k pojm∙m podepsan² a originßl z jin²ch prßvnφch p°edpis∙. Ani novß legislativa t²kajφcφ se elektronick²ch podpis∙ toti₧ nem∞nφ prßvnφ postavenφ samotnΘ datovΘ zprßvy a jejφ vlastnosti, jak byly diskutovßny v p°edchozφ kapitole.

Paragraf 4 zßkona o elektronickΘm podpisu sice stanovuje po₧adavek na zaruΦen² elektronick² podpis zaruΦit odhalenφ p°φpadnΘ zm∞ny obsahu datovΘ zprßvy, ke kterΘmu by doÜlo po jejφm podepsßnφ (tato vlastnost je nazvßna soulad s originßlem), avÜak nijak nedefinuje pojem originßlu u datov²ch zprßv. Proto nezb²vß ne₧ pou₧φt obecnou definici originßlu, kterß za normßlnφch okolnostφ vyluΦuje jeho p°edlo₧enφ u datov²ch zprßv, bez ohledu i na p°φpadnou existenci zaruΦenΘho elektronickΘho podpisu[110].

Ani paragraf 3 bohu₧el neobsahuje v²slovnΘ prohlßÜenφ, ₧e se na datovou zprßvu opat°enou ov∞°en²m elektronick²m podpisem hledφ jako na podepsanou listinu podle obΦanskΘho zßkonφku a dalÜφch zßkon∙. Vzhledem k mnohdy obsolentnφmu pou₧φvßnφ t∞chto pojm∙ v ΦeskΘ legislativ∞ tak nebyl zcela napln∞n jeden z cφl∙ legislativnφ iniciativy.

V tΘto souvislosti si zaslou₧φ zmφnku, ₧e technologie digitßlnφch podpis∙ nemusφ slou₧it v²hradn∞ jen k épodepisovßnφæ dokument∙ autorem. Existujφ v praxi i dalÜφ aplikace tΘto technologie[111]. Podle pou₧itΘ funkce se pak mohou konkrΘtnφ prßvnφ d∙sledky liÜit. K takov²m praktick²m aplikacφm krom∞ vydßvßnφ certifikßt∙ k ve°ejn²m klφΦ∙m, kterΘ certifikaΦnφ autority nabφzejφ nebo mohou nabφzet, pat°φ (a¥ u₧ se bavφme o digitßlnφch podpisech nebo i jinΘ technologii) p°edevÜφm time stamping, ov∞°ovßnφ identity, uchovßvßnφ dokument∙, doruΦovßnφ dokument∙ (tzv. trusted delivery agent), potvrzenφ protestu atd.

Z t∞chto aplikacφ mß klφΦov² v²znam digitßlnφ podpis obzvlßÜt∞ pro time stamping. Tak se naz²vß podepsßnφ dokumentu digitßlnφm podpisem certifikaΦnφ autority spolu s uvedenφm p°esnΘho ΦasovΘho okam₧iku, kdy se tak stalo (pochopiteln∞ tak, aby digitßlnφ podpis zabezpeΦoval i tuto dolo₧ku). Obchodnφ v²znam tΘto slu₧by je zcela z°ejm². Dßle m∙₧e CA v dolo₧ce k dokumentu potvrdit, ₧e zkontrolovala identitu urΦitΘ osoby a dokument podepsat sv²m podpisem (nap°. pokud autor dokumentu nemß vlastnφ prost°edky k vytvo°enφ digitßlnφho podpisu). Tyto informace vztahujφcφ se k dokumentu jsou pak zaruΦeny pou₧itφm digitßlnφho podpisu certifikaΦnφ autority a jejich vypovφdacφ hodnota se p°φmo odvφjφ od bezpeΦnosti tohoto podpisu a d∙v∞ryhodnosti certifikaΦnφ autority.

CertifikaΦnφ autorita m∙₧e takΘ uklßdat na svΘm disku elektronickΘ dokumenty jako d∙kaz. P°edlo₧enφ dokumentu nezßvislou stranou, kterß mß d∙v∞ryhodnΘ elektronickΘ slu₧by jako nßpl≥ svΘ Φinnosti a kterß navφc disponuje v∞tÜφmi odborn²mi znalostmi a lepÜφm technick²m vybavenφm k ochran∞ t∞chto doklad∙, jist∞ m∙₧e zv²Üit spolehlivost takovΘho d∙kazu. Mo₧n²ch obchodnφch vyu₧itφ digitßlnφho podpisu je pochopiteln∞ mnohem vφce[112].

5 ározhodnΘ prßvo a jurisdikce

V²znamnou otßzkou elektronickΘho prßva je urΦenφ, jakΘ prßvo je rozhodnΘ pro dan² prßvnφ vztah. Tento problΘm je v p°φpad∞ elektronickΘho obchodu daleko vφce akcentovßn ne₧ u jin²ch sektor∙. Mnohdy nevznikne tento problΘm kv∙li pochybnostem o sprßvnΘ aplikaci koliznφch Φi jin²ch norem, n²br₧ kv∙li tomu, ₧e nenφ z°ejmΘ fyzickß poloha subjekt∙ Φi jin²ch prvk∙ prßvnφho vztahu, kterΘ mohou b²t pro urΦenφ aplikovatelnΘ prßvnφ normy rozhodnΘ.

Tφm se Internet podstatn∞ liÜφ od klasickΘho sv∞ta. Ve fyzickΘm sv∞t∞ vstoupφ zßkaznφk do obchodu a vybere zbo₧φ. Pokud p°i koupi dojde ke sporu, je z°ejmΘ, ₧e p°φsluÜn² bude soud zem∞, kde se obchodnφ jednotka nachßzφ a ₧e bude platit jejφ prßvo, pokud si p°i koupi zbo₧φ nedohodli n∞co jinΘho. Naproti tomu na Internetu m∙₧e b²t obchod umφst∞n kdekoli a zßrove≥ (zdßnliv∞) nikde. U mnoh²ch poΦφtaΦ∙ dokonce nenφ nijak z°ejmΘ, kde p°esn∞ se nachßzejφ. Viditelnß b²vß jen zem∞ registrace poΦφtaΦe v systΘmu domΘnov²ch jmen, co₧ vÜak nemusφ nic vypovφdat o skuteΦnΘm fyzickΘm umφst∞nφ serveru. V p°φpad∞ nov²ch generick²ch domΘn jako .int, .shop nebo .pro odpadß i toto vodφtko.

Navφc se vÜe komplikuje tφm, ₧e jednotlivΘ komponenty elektronickΘho obchodu, kterΘ fungujφ a vypadajφ jako jeden celek, mohou b²t provozovanΘ na r∙zn²ch poΦφtaΦφch v r∙zn²ch zemφch, ani₧ by to bylo pro u₧ivatele patrnΘ. Je tedy z°ejmΘ, ₧e situace s internetov²mi obchody je trochu komplikovan∞jÜφ (p°inejmenÜφm v praxi) ne₧ u klasick²ch kamenn²ch prodejen.

Nejb∞₧n∞jÜφm kritΘriem je prßvo sφdla prodejce/poskytovatele slu₧eb. To platφ u nßs, ale i ve sv∞t∞. Tent²₧ zßkladnφ p°φstup je uplat≥ovßn v EvropskΘ unii i Spojen²ch stßtech americk²ch[113]. ZvlßÜtnφ ·prava vÜak platφ pro n∞kterΘ specifickΘ druhy smluv, mimo jinΘ i spot°ebitelskΘ kontrakty.

Zßkon Φ. 97/1963 Sb. ze dne 4. prosince 1963 o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm uvßdφ v paragrafu  9 odst. 1 mo₧nost volby prßva. Pokud tak smluvnφ strany neuΦinφ, uplatnφ se ustanovenφ paragrafu 10 odst. 1, kterΘ jako rozhodnΘ prßvo stanovφ prßvo odpovφdajφcφ rozumnΘmu uspo°ßdßnφ vztahu.

Kupnφ smlouva by se podle º 10 odst. 2 pφsm. a) zßkona °φdila prßvem mφsta sφdla prodßvajφcφho v dob∞ uzav°enφ smlouvy. To je tedy zßkladnφ norma v p°φpad∞ klasickΘho e-shoppingu. Zßkon o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm ovÜem poskytuje soudu mo₧nost aplikovat mφsto toho jinΘ prßvo, pokud mß k danΘmu prßvnφmu vztahu u₧Üφ vztah. Jako obvykl² p°φklad se uvßdφ prßvo sφdla burzy, pokud byl obchod dohodnut na nφ ([68], strana 294).

NejistΘ je, co vÜechno by se mohlo v p°φpad∞ elektronickΘho obchodu pova₧ovat za prßvo, kterΘ mß k danΘ transakci u₧Üφ vztah. Pokud by Ülo o obchod mezi dv∞ma subjekty dohodnut² a uskuteΦn∞n² v²hradn∞ v jednom stßtu, patrn∞ by jφm bylo prßvo tohoto stßtu, i kdy₧ by obchodnφk byl registrovan² ve stßt∞ jinΘm. I p°φpad burzy je v prost°edφ Internetu dob°e p°edstaviteln².

Otßzkou vÜak je, zda i jin² prßvnφ °ßd m∙₧e b²t poklßdßn za prßvnφ °ßd majφcφ ke konkrΘtnφmu prßvnφmu vztahu u₧Üφ vztah. Lze si p°edstavit urΦitΘ situace, a prßv∞ elektronick² obchod je umo₧≥uje, kdy nebude mφt ₧ßdn² ze zmi≥ovan²ch ukazatel∙ z°ejm² ·zk² vztah k prßvnφmu vztahu.

Prßvo fyzickΘho umφst∞nφ poΦφtaΦe se v obchodnφ styku jako prßvo rozhodnΘ tΘm∞° nijak neaplikuje a mß podstatn∞jÜφ v²znam snad jen pro trestnφ prßvo kv∙li p°φpadnΘmu ilegßlnφmu obsahu a do jistΘ mφry takΘ prßvu duÜevnφho vlastnictvφ. Pro prßvo kontrakt∙ nenφ vlastnφ umφst∞nφ poΦφtaΦe podstatnΘ[114], vynechßme-li procesnφ prßvo v p°φpad∞ nßroku na odstran∞nφ dat na serveru a podobnΘ situace. Spory o v²znam umφst∞nφ poΦφtaΦe jako provozovny prodejce probφhajφ, avÜak t²kajφ se implikacφ pro da≥ovΘ prßvo[115].

To vÜak neznamenß, ₧e fyzickΘ umφst∞nφ poΦφtaΦe nebo fyzickß cesta dat nemajφ pro uzavφrßnφ obchod∙ v∙bec ₧ßdn² prßvnφ v²znam. Nenφ v²jimeΦnΘ, kdy₧ n∞jakΘ zem∞ mß zvlßÜtnφ zßkony pro mezistßtnφ a vnitrostßtnφ prßvnφ vztahy[116]. Pokud datovß zprßva na cest∞ mezi dv∞ma subjekty nachßzejφcφmi se v tΘm₧ stßtu p°ekroΦφ hranice (je sm∞rovßna p°es poΦφtaΦ, kter² le₧φ v jinΘm stßtu, co₧ nenφ v²jimeΦnΘ), m∙₧e to soud v n∞kter²ch zemφch pova₧ovat za mezistßtnφ prßvnφ vztah a aplikovat na to zvlßÜtnφ p°edpisy pro mezistßtnφ transakce. Jeden takov² p°φpad byl ji₧ oznßmen ze Spojen²ch stßt∙ americk²ch[117]. P°φpadnß trestnφ odpov∞dnost takΘ vznikne podle ΦeskΘho prßva i v tranzitnφ zemi datovΘ zprßvy[118]. TotΘ₧ platφ pro cφlovou zemi[119].

Tolik °φkajφ obecnß pravidla k mezistßtnφm aspekt∙m elektronickΘho obchodu. P°irozen∞ musφme znßt takΘ mezinßrodnφ konvence, kterΘ se uplat≥ujφ. Zde je vÜak dφky nejednotnosti ·pravy spot°ebitelsk²ch smluv situace jednoduchß. éVelkΘæá mezinßrodnφ smlouvy jako Vφde≥skß konvence o mezinßrodnφm prodeji zbo₧φ by se mohly aplikovat v p°φpad∞ business-to-business transakcφ, avÜak nevztahujφ se na business-to-consumer e-commerce. Pro nßs nejv²znamn∞jÜφ unifikaΦnφ sm∞r pak p°edstavuje systΘm direktiv EU o ochran∞ spot°ebitele.

Pro podnikovou praxi lze jedin∞ doporuΦit, aby souΦßstφ smluvnφch podmφnek bylo i v²slovnΘ urΦenφ rozhodnΘho prßva. V²slovn²m urΦenφm se odstranφ nejistota, pokud jde o rozhodnΘ prßvo, a zßrove≥ je mo₧nΘ zvolit ten prßvnφ °ßd, kter² nejlΘpe odpovφdß po₧adavk∙m. Pochopiteln∞ bude obchodnφkovi nejΦast∞ji vyhovovat prßvo jeho sφdla, ale mnohdy z d∙vodu pro n∞j v²hodn∞jÜφ prßvnφ ·pravy volφ i zcela prßvo t°etφho stßtu. Jak vÜak bude pozd∞ji jeÜt∞ zmφn∞no, nenφ ani takovΘ °eÜenφ prosto rizika, ₧e budou soudem aplikovßna ustanovenφ jinΘho prßvnφho °ßdu.

Za urΦit²ch okolnostφ m∙₧e mφt obchodnφk zßjem zvolit prßvo jinΘho stßtu i v p°φpad∞ prßvnφho vztahu bez mezinßrodnφho prvku. Pak je t°eba vzφt zßrove≥ v ·vahu, zda prßvnφ °ßd tΘ zem∞ dovoluje, aby se i u vnitrostßtnφch obchodnφch vztah∙ pou₧ilo prßvo jinΘ zem∞. º 1 zßkona o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm dovoluje pou₧φt cizφ prßvnφ °ßd jen pro soukromoprßvnφ vztahy s mezinßrodnφm prvkem. Jinak ale je p°irozen∞ mo₧nΘ, ₧e se poskytovateli slu₧eb z n∞jakΘho d∙vodu vyplatφ zvolit prßvo jinΘ zem∞.

Prßvo spot°ebitelovy zem∞ je pochopiteln∞ zßjmov²mi sdru₧enφmi spot°ebitel∙ preferovßno a podporovßno p°i legislativnφch nßvrzφch, proto₧e podle nich je prodejce v lepÜφ pozici a mß vφce prost°edk∙ k tomu, aby se brßnil ₧alob∞ p°ed zahraniΦnφm soudem. Pokud nebude chtφt vΘst p°i u n∞jakΘho soudu, a¥ vylouΦφ obchod s dan²m stßtem. To vÜak rozhodn∞ nenφ ideßlnφ °eÜenφ, nebo¥, jak bylo °eΦeno v²Üe, e-commerce je ideßlnφ globßlnφ °eÜenφ pro malΘ firmy a o tu v²hodu by tφm malΘ firmy p°iÜly. Navφc je v n∞kter²ch p°φpadech technicky obtφ₧nΘ obchody se zahraniΦφm vylouΦit, pokud nemß nßsledovat fyzickΘ dodßnφ do zem∞ spot°ebitele. Na mnohΘ firmy by se tak p°eneslo p°φliÜ velkΘ b°emeno a kv∙li menÜφ nabφdce elektronick²ch obchod∙ by tratil sßm spot°ebitel. Na tuto nep°im∞°enou tvrdost pro podnikateleá je kritiky tohoto °eÜenφ zcela sprßvn∞ poukazovßno.

Op∞t se dostßvßme k tomu, ₧e unifikovanΘ p°φmΘ normy pomocφ mezinßrodnφ smlouvy by byly ideßlnφm °eÜenφm, kterΘ by minimalizovalo prßvnφ komplikace vznikajφcφ p°i sporech z prßvnφch vztah∙ s mezinßrodnφm prvkem. Otßzkou vÜak je, zda se n∞kdy dostatek stßt∙ shodne na obecn²ch zßsadßch spot°ebitelsk²ch smluv. Zatφm p°eva₧uje koncept partikulßrnφ unifikace, kdy existujφ dv∞ velkß centra: USA a EU s vlastnφmi pravidly. Dß se °φci, ₧e toto nenφ zcela ÜpatnΘ °eÜenφ, proto₧e naprostß v∞tÜina objemu e-commerce se d∞je mezi t∞mito dv∞ma uskupenφmi nebo uvnit° nich, tak₧e v∞tÜina transakcφ by byla relativn∞ snadno °eÜitelnß. Volba prßva v b2c obchodech pak samoz°ejm∞ povede ve 100% p°φpad∙ k prßvu prodejce. P°esto₧e mnoho organizacφ podnikß kroky k prosazenφ mezinßrodn∞ unifikovanΘho °eÜenφ aplikovatelnΘho i vn∞ t∞chto blok∙, zatφm bohu₧el nic nenasv∞dΦuje tomu, ₧e se tak v dohlednΘ budoucnosti stane.

V∞cn∞ p°φsluÜn²m soudem je pro spot°ebitelskΘ smlouvy jeá v ΦeskΘm prßvu okresnφ soud podle º 9 odst. 1 obΦanskΘho soudnφho °ßdu.

Mφstn∞ p°φsluÜn² je soud odp∙rce v souladu s paragrafem 84 OS╪. Proti tomu, kdo nemß jin² p°φsluÜn² soud v ╚eskΘ republice, je mo₧no uplatnit majetkovß prßva u soudu, v jeho₧ obvodu mß majetek (º 86 odst. 2 obΦanskΘho osudnφho °ßdu). Proti zahraniΦnφ prßvnickΘ osob∞ lze podat nßvrh i u soudu, v jeho₧ obvodu je v ╚eskΘ republice jejφ podnik nebo organizaΦnφ slo₧ka podle º 86 odst. 3 OS╪. P°φsluÜn² je i soud, kde je umφst∞na organizaΦnφ slo₧ka prßvnickΘ osoby, kterß je odp∙rcem, t²kß-li se spor tΘto slo₧ky, º 87 pφsm. c) obΦanskΘho soudnφho °ßdu.

Podle º 37 odst. 2 zßkona o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm a procesnφm mohou strany v pφsemnΘ smlouv∞ urΦit v majetkov²ch sporech pravomoc Φesk²ch soud∙ i tehdy, kdy mφstnφ p°φsluÜnost jinak danß nenφ. NejvyÜÜφ soud urΦφ podle º 11 odst. 3 OS╪, kter² soud v∞c projednß, jestli₧e nelze zjistit nebo chybφ podmφnky mφstnφ p°φsluÜnosti, avÜak v∞c spadß do pravomoci Φesk²ch soud∙.

Pravomoc soudu m∙₧e vzniknout i v r∙zn²ch na prvnφ pohled ne z°ejm²ch p°φpadech, nap°φklad kdy₧ se kopφruje Φßst k≤du, kter² se mß vykonat, Φi autorskΘ dφlo na poΦφtaΦ u₧ivatele Φi poΦφtaΦ n∞kde mezi nimi, a to i kdy₧ p∙jde jen o doΦasnou kopii. P°φstup na slu₧bu v zahraniΦφ m∙₧e vyvolat poruÜenφ copyrightu nebo patentu v zemi u₧ivatele a podobn∞.

V soudnφ praxi pak nez°φdka vznikajφ spory o p°φsluÜnost. Vzhledem ke globßlnosti Internetu (jak bylo popsanß v²Üe) si zhusta osobujφ soudy n∞kolika zemφ jurisdikci nad jednou a tou samou v∞cφ[120]. P°esto₧e vÜechny modernφ komunikaΦnφ prost°edky (telefon, fax) mohou tyto problΘmy vyvolßvat, u elektronickΘho obchodu je to nejv∞tÜφm problΘmem, proto₧e pro n∞j platφ v²Üe popsanß specifika a proto₧e se u₧ svou vlastnφ povahou t²kß v podstat∞ celΘho sv∞ta. Kup°φkladu ka₧dß WWW strßnka umφst∞na na ve°ejn∞ p°φstupnΘm serveru je p°φstupnß z celΘho sv∞ta a v ka₧dΘ zemi je mo₧nΘ si ji prohlΘdnout. Obdobn∞ zprßva rozeslanß do newsgroup je automaticky distribuovßna do poΦφtaΦ∙ v mnoha zemφch, ani₧ by odesφlatel obvykle mohl tuÜit, tak vÜude to sm∞°uje. Virtußlnφ p°φtomnost na Internetu je v podstat∞ zcela nezßvislß na skuteΦnΘ fyzickΘ p°φtomnosti.

Dßle pak je Internet zcela decentralizovßn a nenφ spravovßn jednou organizacφ ani jako celek nepodlΘhß jakΘmukoli ·°adu. P°enosy dat se pak d∞jφ mezi mnoha stßty. Dφky technickΘmu °eÜenφ Internetu (protokol TCP/IP) je i b∞₧nΘ, ₧e Φßsti jednΘ datovΘ zprßvy putujφ rozdφln²mi cestami n∞kolika zem∞mi, ne₧ se sejdou na poΦφtaΦi p°φjemce.

Nikoli v²jimeΦnΘ jsou spory o p°φsluÜnost soud∙ r∙zn²ch zemφ v oblasti ve°ejnΘho prßva (nabφdky akciφ ze zahraniΦφ, kterΘ odporujφ domßcφmu prßvu; on-line gambling, kter² je v zemi spot°ebitele zakßzßn; Üφ°enφ pornografie ze zahraniΦφ), v²jimkou vÜak nejsou ani spory o p°φsluÜnost v civilnφch v∞cech[121]. Z povahy v∞ci je z°ejmΘ, ₧e obvykle jde o spory pozitivnφ, kdy si p°φsluÜnost nad urΦit²m chovßnφ osobuje n∞kolik stßt∙.

Podle mezinßrodn∞prßvnφch zßsad musφ prßvnφ norma, kterß se vztahuje na stav v∞cφ v cizin∞, takΘ odkazovat na stav v∞cφ v tuzemsku, kter² je se zahraniΦnφm stavem v ·zkΘm Φi zßsadnφm a dostateΦnΘm spojenφ. Praktick² v²klad je ovÜem r∙zn² - nep°ehlednß situace je dφky slo₧itosti soudnφ soustavy v USA, kde soudy r∙zn²ch stßt∙ r∙zn∞ vyklßdajφ, co je dostateΦnΘ spojenφ.

Tyto spory o p°φsluÜnost je t°eba n∞jak °eÜit. Snahy vφce stßt∙ o aplikaci sv²ch mandatornφch ustanovenφ mohou vΘst a₧ k tomu, ₧e dan² obchod nebude mo₧nΘ provΘst (nap°φklad splnit pravidla pro emisi akciφ a jejich reklamu ve vÜech zemφch souΦasn∞ je bu∩ obtφ₧nΘ nebo zcela nemo₧nΘ pro proti°eΦφcφ si p°edpisy). TakΘ se tφm dß volnß roku forum shoppingu (nap°φklad pomluvu na Internetu je mo₧nΘ p°eΦφst si v kterΘkoli zemi, tedy by mohl hypoteticky b²t p°φsluÜn² kter²koli soud). Patrn∞ bude nutnΘ n∞jak vytvo°it pravidla, jimi₧ by se univerzßlnφ p°φsluÜnost soudu omezila û zvlßÜt∞ proto, ₧e internetovΘ soudnφ p°φpady nab²vajφ na poΦetnosti. TakovΘ °eÜenφ bude asi muset b²t realizovßno na mezinßrodnφ ·rovni, jinak ztratφ smysl. Mezinßrodnφ smlouva by z°ejm∞ byla ideßlnφm prost°edkem.

DalÜφm °eÜenφm je dohoda smluvnφch stran o soudnφ p°φsluÜnosti. I zde vÜak nastßvajφ prßvnφ komplikace: takovß smlouva musφ mφt podle v∞tÜiny prßvnφch systΘm∙ pφsemnou formu, co₧ ne vÜude uznajφ pro datovΘ zprßvy. Dßle m∙₧e p°esto soud shledat svou pravomoc kv∙li mandatornφm ustanovenφm. V mnoha zemφch m∙₧e takΘ soud tuto smlouvu odmφtnout, p°esto₧e mu dßvß pravomoc (v anglosask²ch zemφch doktrφna forum non conveniens, kterΘ vy₧aduje alespo≥ minimßlnφ kontakty s dan²m stßtem)[122].

Prßvnφ aspekty elektronickΘho obchodu z hlediska mezinßrodnφho prßva soukromΘho a procesnφho jsou dosud nep°ehlednΘ a na definitivnφ vy°eÜenφ vÜech otßzek si budeme muset urΦitou dobu poΦkat. Prozatφm je t°eba vzφt na v∞domφ, ₧e v²Üe popsanΘ souvislosti tvo°φ jen struΦn² nßstin problematiky obsahujφcφ zßkladnφ fakta o st°etech prßvnφch °ßd∙ v e-commerce a nikoli vyΦerpßvajφcφ anal²zu.

6 zvlßÜtnφ prßvnφ regulace

6.1 á·vod

Krom∞ obecn²ch ustanovenφ o kupnφch Φi jin²ch smlouvßch se na vztahy vznikajφcφ v elektronickΘm obchodu vztahujφ i ustanovenφ n∞kter²ch zvlßÜtnφch zßkon∙. Pat°φ sem mimo jinΘ p°edevÜφm prßvo duÜevnφho vlastnictvφ Φi prßvo sout∞₧nφ. Vzhledem k pojetφ prßce vÜak neopominutelnou roli hraje ochrana spot°ebitele.

Pro smlouvy mezi prodejcem a individußlnφm spot°ebitelem je typickß nerovnost v postavenφ kupujφcφho a prodejce, mnohdy v²razn∞ v neprosp∞ch kupujφcφho. Proto prßvnφ °ßdy mnoha zemφ uplat≥ujφ v p°φpad∞ spot°ebitelsk²ch smluv zvlßÜtnφ ochranu spot°ebitele jako slabÜφ strany. Neopominuteln²m faktem je i to, ₧e stßty Φasto tuto ochranu poklßdajφ za mandatornφ p°edpisy a jejich soudy jsou povinny je aplikovat i v p°φpad∞, ₧e rozhodn²m prßvem pro dan² smluvnφ vztah je podle koliznφch norem mezinßrodnφho prßva soukromΘho prßvo jinΘho stßtu.

Prßv∞ tyto okruhy problΘm∙ se ·zce dot²kajφ elektronickΘho obchodu. Z technick²ch d∙vod∙, kterou jsou snadno pochopitelnΘ, se v elektronickΘm obchodu pou₧φvajφ jednotnΘ smlouvy, v nich₧ zßkaznφk v p°φpad∞ e-shoppingu m∞nφ jen druh a poΦet zbo₧φ, kterΘ objednßvß. Jeho vyjednßvacφ schopnosti jsou znaΦn∞ omezenΘ. JinΘ ne₧ adheznφ smlouvy jsou tedy spφÜe v²jimkou. Zßrove≥ jde o obchody uzavφranΘ na dßlku, kdy zßkaznφk nemß mo₧nost éosahat siæ kupovan² produkt p°ed nßkupem. Vidφme tedy, ₧e elektronick² obchod mß s oblastφ p∙sobnosti prßva na ochranu spot°ebitele mnoho styΦn²ch ploch.

Nedostatek bli₧Üφ ·pravy t∞chto prßvnφch oblastφ byl po dlouhou dobu v²raznou mezerou v ΦeskΘm prßvnφm °ßdu. P°esto₧e zejmΘna v EvropskΘ unii je ve°ejnß ochrana spot°ebitel∙ ji₧ delÜφ dobu velmi propracovanß, v ╚eskΘ republice stßla po dlouhou dobu na okraji zßjmu.

V p°φpad∞ ochrany osobnφch ·daj∙ mohl tento nedostatek dokonce ohrozit snadnΘ elektronickΘ obchodovßnφ mezi ╚eskou republikou a Evropskou uniφ. Rok 2000 se vÜak stal pro prßvnφ ·pravu elektronickΘho obchodovßnφ v²znamn²m nejen kv∙li p°ijetφ zßkona o elektronickΘm podpisu, n²br₧ i dφky v²raznΘmu legislativnφmu pokroku v oblasti ochrany zßjm∙ spot°ebitel∙.

V souΦasnΘ dob∞ platφ n∞kolik samostatn²ch okruh∙ ·pravy ochrany spot°ebitele, jich₧ se lze dovolßvat. Vzhledem k ΦßsteΦnΘmu p°ekr²vßnφ p°edm∞tu a rozsahu ·pravy nenφ vylouΦen vznik soub∞₧nΘ odpov∞dnosti z poruÜenφ subjektivnφch povinnostφ ve vztahu ke spot°ebiteli.

Nikoli nev²znamnou prvek ochrany spot°ebitele p°edstavuje jejφ mezinßrodnφ rozm∞r[123]. Dosavadnφ partikulßrnφ ·prava nenφ ·nosn²m modelem v dob∞ prudce se zvyÜujφcφho objemu p°eshraniΦnφch b2c transakcφ. Paradoxn∞ tak vznikla situace, kdy p°ehnan²m lp∞nφm na specifick²ch ·pravßch v zßjmu ochrany spot°ebitele je spot°ebitel poÜkozovßn.

V souvislosti s nßstupem elektronickΘho obchodu se stala z°ejmou pot°eba mezinßrodnφ unifikovanΘ ·pravy, kterß by poskytla business-to-consumer elektronickΘmu obchodu jasnß pravidla a tφm i pot°ebnou prßvnφ jistotu spot°ebitel∙m. Jednotnß ·prava v EvropskΘ unii podle spot°ebitelsk²ch direktiv p°edstavuje v tomto ohledu krok sprßvn²m sm∞rem.

6.2 áspot°ebitelskΘ smlouvy a distanΦnφ smlouvy

Novou ·pravu tzv. spot°ebitelsk²ch smluv obsahuje obΦansk² zßkonφk, jak byl novelizovßn zßkonem Φ. 367/2000 Sb. ze dne 14. zß°φ 2000, kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 40/1964 Sb., obΦansk² zßkonφk, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a n∞kterΘ dalÜφ normy. Tento zßkon p°ejφmß do ΦeskΘho prßva ochranu spot°ebitele podle vzoru evropskΘho prßva[124].

Spot°ebitelsk²mi smlouvami jsou smlouvy kupnφ, smlouvy o dφlo, p°φpadn∞ jinΘ smlouvy upravenΘ v Φßsti osmΘ zßkona, pokud smluvnφmi stranami jsou na jednΘ stran∞ spot°ebitel a na druhΘ stran∞ dodavatel (º 52 odst. 1 obΦanskΘho zßkonφku). Podle odst. 2 se dodavatelem rozumφ osoba, kterß p°i uzavφrßnφ a pln∞nφ smlouvy jednß v rßmci svΘ obchodnφ nebo jinΘ podnikatelskΘ Φinnosti. Spot°ebitelem je pak podle odst. 3 osoba, kterß p°i uzavφrßnφ a pln∞nφ smlouvy nejednß v rßmci svΘ obchodnφ nebo jinΘ podnikatelskΘ Φinnosti. Takto definovan² rozsah p∙sobnosti koresponduje s vymezenφm business-to-consumer e-commerce a ustanovenφ o spot°ebitelsk²ch smlouvßch tedy nejsou aplikovatelnß na elektronick² obchod business-to-business nebo consumer-to-consumer.

Pro uzav°enφ smlouvy mohou b²t podle º 53 pou₧ity prost°edky komunikace na dßlku, kterΘ umo₧≥ujφ uzav°φt smlouvu bez souΦasnΘ fyzickΘ p°φtomnosti smluvnφch stran. Toto ustanovenφ se tedy t²kß i elektronickΘho obchodu. Prost°edky komunikace na dßlku umo₧≥ujφcφ individußlnφ jednßnφ mohou b²t pou₧ity jen tehdy, jestli₧e spot°ebitel jejich pou₧itφ neodmφtl. AutomatickΘ telefonnφ systΘmy bez lidskΘ obsluhy a faxovΘ p°φstroje mohou b²t pou₧ity pouze s v²slovn²m souhlasem spot°ebitele.

P°i pou₧itφ prost°edk∙ komunikace na dßlku musφ b²t obsahem nßvrhu informace nutnΘ k uzav°enφ smlouvy ve smyslu obecn²ch nßle₧itostφ smlouvy upraven²ch v tΘto Φßsti a podstatn²ch nßle₧itostφ smlouvy stanoven²ch v Φßsti osmΘ zßkona. Tyto informace musφ b²t poskytnuty urΦit²m a srozumiteln²m zp∙sobem s p°ihlΘdnutφm k zßsadßm dobrΘ vφry a k ochran∞ osob, zejmΘna nezletil²ch nebo spot°ebitel∙.

Spot°ebiteli musφ b²t s dostateΦn²m p°edstihem p°ed uzav°enφm smlouvy poskytnuty zejmΘna tyto informace: nßzev a hlavnφ charakteristiky zbo₧φ nebo slu₧eb, jejich cena vΦetn∞ vÜech poplatk∙, nßklady na dodßnφ, zp∙sob platby, dodßnφ nebo pln∞nφ, pouΦenφ o prßvu na odstoupenφ, nßklady na pou₧itφ komunikaΦnφch prost°edk∙ na dßlku a doba, po kterou z∙stßvß nabφdka nebo cena v platnosti.

Zv²razn∞nß pasß₧ paragrafu 53 odst. 4 mß pro elektronick² obchod velk² v²znam, nebo¥ dφky jejφ dikci je mo₧nΘ ustanovenφ o informaΦnφ povinnosti vztßhnout i na invitacio ad offerendum konstituovanΘ nabφdkou zbo₧φ v elektronickΘm obchod∞.

Po uzav°enφ smlouvy p°i pou₧itφ prost°edk∙ komunikace na dßlku, nejpozd∞ji vÜak p°ed pln∞nφm, musφ b²t spot°ebiteli pφsemn∞ poskytnuty tyto informace: obchodnφ jmΘno a identifikaΦnφ Φφslo dodavatele, sφdlo prßvnickΘ osoby a bydliÜt∞ v p°φpad∞ fyzickΘ osoby, informace o podmφnkßch a postupech pro uplatn∞nφ prßva odstoupit od smlouvy, informace o slu₧bßch po prodeji a o zßrukßch a podmφnky pro zruÜenφ smlouvy, pokud nenφ urΦena doba platnosti nebo platnost je delÜφ ne₧ jeden rok.

Spot°ebitel mß prßvo odstoupit od smlouvy, uzav°enΘ p°i pou₧itφ prost°edk∙ komunikace na dßlku, do 14 dn∙ od p°evzetφ pln∞nφ. Tato lh∙ta Φinφ t°i m∞sφce, pokud dodavatel nep°edal spot°ebiteli v²Üe uvedenΘ informace. Jestli₧e jsou informace °ßdn∞ p°edßny v jejφm pr∙b∞hu, dochßzφ k ukonΦenφ t°φm∞sφΦnφ lh∙ty a poΦφnß od tΘ doby b∞₧et lh∙ta Φtrnßctidennφ. Krom∞ p°φpad∙, kdy je odstoupenφ od smlouvy v²slovn∞ ujednßno, nem∙₧e spot°ebitel odstoupit od smluv na poskytovßnφ slu₧eb, jestli₧e s jejich pln∞nφm bylo s jeho souhlasem zapoΦato p°ed uplynutφm Φtrnßctidennφ lh∙ty, na dodßvku zbo₧φ nebo slu₧eb, jejich₧ cena zßvisφ na v²chylkßch finanΦnφho trhu nezßvisle na v∙li dodavatele, na dodßvku zbo₧φ upravenΘho podle p°ßnφ spot°ebitele nebo pro jeho osobu, jako₧ i zbo₧φ, kterΘ podlΘhß rychlΘ zkßze, opot°ebenφ nebo zastarßnφ, na dodßvku audio a video nahrßvek a poΦφtaΦov²ch program∙, poruÜil-li spot°ebitel jejich originßlnφ obal, na dodßvku novin, periodik a Φasopis∙ a smluv spoΦφvajφcφch ve h°e nebo loterii. Poskytuje-li dodavatel pln∞nφ spot°ebiteli bez objednßvky, nenφ spot°ebitel povinen dodavateli jeho pln∞nφ vrßtit ani jej o tom vyrozum∞t.

Podle º 54 se tato ustanovenφ nevztahujφ na smlouvy o finanΦnφch slu₧bßch podle zvlßÜtnφch zßkon∙; smlouvy uzavφranΘ prost°ednictvφm prodejnφch automat∙ nebo automatizovan²ch obchodnφch provozoven a smlouvy uzavφranΘ provozovateli prost°edk∙ komunikace na dßlku prost°ednictvφm ve°ejn²ch telefon∙. Dßle se nevztahujφ na smlouvy uzavφranΘ na v²stavbu Φi prodej nemovitosti nebo t²kajφcφ se jin²ch prßv k nemovitosti, s v²jimkou nßjmu; smlouvy uzavφranΘ na zßklad∞ dra₧eb; smlouvy na dodßvku potravin, nßpoj∙ nebo jinΘho zbo₧φ b∞₧nΘ spot°eby dodßvanΘho stßl²mi doruΦovateli do domßcnosti nebo sφdla spot°ebitele a na smlouvy o ubytovßnφ, doprav∞, stravovßnφ nebo vyu₧itφ volnΘho Φasu, pokud dodavatel poskytuje toto pln∞nφ v urΦenΘm termφnu Φi dob∞.

Obrat ôuzavφranΘ prost°ednictvφm prodejnφch automat∙ nebo automatizovan²ch prodejnφch provozovenö v paragrafu 54 pφsm. b) se net²kß elektronick²ch obchod∙. V souladu se stßvajφcφm v²kladem se provozovnou rozumφ provozovna fyzickß, tedy urΦitΘ mφsto.

Podle º 55 se smluvnφ jednßnφ spot°ebitelsk²ch smluv nemohou odch²lit od zßkona v neprosp∞ch spot°ebitele. Spot°ebitel se zejmΘna nem∙₧e vzdßt prßv, kterß mu zßkon poskytuje, nebo jinak zhorÜit svΘ smluvnφ postavenφ. Dle odst. 2 se ujednßnφ ve spot°ebitelsk²ch smlouvßch ve smyslu º 56 pova₧ujφ za platnß, pokud se spot°ebitel nedovolß jejich neplatnosti. Ovliv≥uje-li vÜak takovΘ ujednßnφ p°φmo i dalÜφ ujednßnφ smlouvy, m∙₧e se spot°ebitel dovolat neplatnosti celΘ smlouvy. V pochybnostech o v²znam spot°ebitelsk²ch smluv platφ v²klad pro spot°ebitele p°φzniv∞jÜφ.

Paragraf 56 stanovuje, ₧e spot°ebitelskΘ smlouvy nesm∞jφ obsahovat ujednßnφ, kterß v rozporu s po₧adavkem dobrΘ vφry znamenajφ k ·jm∞ spot°ebitele znaΦnou nerovnovßhu v prßvech a povinnostech stran. Toto ustanovenφ se nevztahuje na smluvnφ ujednßnφ, kterß vymezujφ p°edm∞t pln∞nφ smlouvy nebo cenu pln∞nφ.

Nep°φpustnß jsou zejmΘna smluvnφ pln∞nφ, kterß vyluΦujφ nebo omezujφ odpov∞dnost dodavatele za jednßnφ Φi opomenutφ; kter²m byla spot°ebiteli zp∙sobena smrt Φi ·jma na zdravφ nebo vyluΦujφ nebo omezujφ prßva spot°ebitele p°i uplatn∞nφ odpov∞dnosti za vady Φi odpov∞dnosti za Ükodu. Dßle nemφ stanovovat, ₧e smlouva je pro spot°ebitele zßvaznß, zatφmco pln∞nφ dodavatele je vßzßno na spln∞nφ podmφnky, jejφ₧ uskuteΦn∞nφ je zßvislΘ v²luΦn∞ na v∙li dodavatele, dovolovat dodavateli, aby spot°ebiteli nevydal jφm poskytnutΘ pln∞nφ i v p°φpad∞, ₧e spot°ebitel neuzav°e smlouvu s dodavatelem Φi od nφ ustoupφ nebo oprav≥ovat dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvnφho Φi zßkonnΘho d∙vodu a spot°ebitele nikoli.

Nep°φpustnß jsou i smluvnφ pln∞nφ, kterß oprav≥ujφ dodavatele, aby bez d∙vod∙ hodn²ch zvlßÜtnφho z°etele vypov∞d∞l smlouvu na dobu neurΦitou bez p°im∞°enΘ v²pov∞dnφ doby, zavazujφ spot°ebitele k pln∞nφ podmφnek, s nimi₧ se nem∞l mo₧nost seznßmit p°ed uzav°enφm smlouvy nebo dovolujφ dodavateli jednostrann∞ zm∞nit smluvnφ podmφnky bez d∙vodu sjednanΘho ve smlouv∞. Dßle pln∞nφ stanovujφcφ, ₧e cena zbo₧φ Φi slu₧eb bude urΦena v dob∞ jejich spln∞nφ, nebo oprav≥ujφcφ dodavatele k zv²Üenφ ceny zbo₧φ nebo slu₧eb, ani₧ by spot°ebitel byl oprßvn∞n od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednßna v dob∞ uzav°enφ smlouvy p°i pln∞nφ podstatn∞ p°ekroΦena. Nelze tΘ₧ p°ikazovat spot°ebiteli, aby splnil vÜechny zßvazky, kterΘ mu vznikly, nebo dovolovat dodavateli p°evΘst prßva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spot°ebitele, dojde-li p°evodem ke zhorÜenφ dobytnosti nebo zajiÜt∞nφ pohledßvky spot°ebitele.

Byla-li spot°ebitelskß smlouva uzav°ena mimo prostory obvyklΘ k podnikßnφ dodavatele (tedy nap°φklad v rßmci elektronickΘho obchodu) nebo nemß-li dodavatel ₧ßdnΘ stßlΘ mφsto k podnikßnφ, m∙₧e spot°ebitel v souladu s º 57 od smlouvy pφsemn∞ odstoupit do 7 dn∙ od jejφho uzav°enφ; nedoÜlo-li dosud ke spln∞nφ dodßvky zbo₧φ Φi slu₧eb dodavatelem, m∙₧e od smlouvy odstoupit do jednoho m∞sφce. To neplatφ ohledn∞ smluv, u nich₧ si spot°ebitel v²slovn∞ sjednal nßvÜt∞vu dodavatele za ·Φelem objednßvky. Dodavatel musφ spot°ebitele pφsemn∞ upozornit na prßvo odstoupit od smlouvy nejpozd∞ji p°i uzav°enφ smlouvy; pφsemnΘ upozorn∞nφ musφ obsahovat i oznaΦenφ osoby, u nφ₧ je t°eba toto prßvo uplatnit, vΦetn∞ bydliÜt∞ Φi sφdla takovΘto osoby.

P°i poruÜenφ tΘto povinnosti mß spot°ebitel prßvo odstoupit od smlouvy do jednoho roku od jejφm uzav°enφ. Tato ustanovenφ se nevztahujφ na smlouvy, jejich₧ p°edm∞tem je v²stavba, prodej, nßjem nebo jinΘ prßvo k nemovitosti, s v²jimkou smluv o jejφch opravßch a o dodßvce za°φzenφ do nφ zaΦlen∞n²ch a na smlouvy na dodßvku potravin nebo jinΘho zbo₧φ b∞₧nΘ spot°eby dodßvanΘho stßl²mi doruΦovateli do domßcnosti spot°ebitele nebo do jinΘho jφm urΦenΘho mφsta. Nevztahujφ se ani na smlouvy na dodßvku zbo₧φ nebo slu₧eb, kterΘ byly uzav°eny podle katalogu dodavatele, s nφm₧ se spot°ebitel m∞l mo₧nost seznßmit v nep°φtomnosti dodavatele, za p°edpokladu, ₧e mezi stranami mß pokraΦovat spojenφ p°i pln∞nφ uzav°enΘ nebo jinΘ smlouvy, a za p°edpokladu, ₧e spot°ebitel mß prßvo ustoupit od smlouvy nejmΘn∞ do sedmi dn∙ od p°evzetφ zbo₧φ a je s tφmto prßvem seznßmen v katalogu nebo ve smlouv∞ a na smlouvy pojistnΘ a o cenn²ch papφrech.

Novela o spot°ebitelsk²ch smlouvßch nab²vß ·Φinnosti dnem 1. ledna 2001.

6.3 ázßkon o ochran∞ spot°ebitele

Zßkon Φ. 634/1992 Sb. ze dne 16. prosince 1992 o ochran∞ spot°ebitele, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙ stanovφ n∞kterΘ podmφnky podnikßnφ v²znamnΘ pro ochranu spot°ebitele, vΦetn∞ ·kol∙ ve°ejnΘ sprßvy v oblasti ochrany spot°ebitele a oprßvn∞nφ spot°ebitel∙, sdru₧enφ spot°ebitel∙, sdru₧enφ spot°ebitel∙ nebo jin²ch prßvnick²ch osob zalo₧en²ch k ochran∞ spot°ebitele.

Vztahuje se na prodej v²robk∙ a poskytovßnφ slu₧eb v p°φpadech, kdy k pln∞nφ dochßzφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky nebo souvisφ-li pln∞nφ s podnikatelskou Φinnostφ provozovanou na ·zemφ ╚eskΘ republiky. Rozsah p∙sobnosti tedy pokr²vß elektronick² obchod s dodßnφm i expedicφ na ·zemφ ╚R

Spot°ebitelem se zde podle º 2 rozumφ fyzickß nebo prßvnickß osoba, kterß nakupuje v²robky nebo u₧φvß slu₧by za jin²m ·Φelem ne₧ pro podnikßnφ s t∞mito v²robky nebo slu₧bami, prodßvajφcφm pak podnikatel, kter² spot°ebiteli prodßvß v²robky nebo poskytuje slu₧by. V²robcem se rozumφ podnikatel, kter² zhotovil v²robek anebo jeho souΦßst nebo poskytl slu₧by, kter² vyt∞₧il prvotnφ surovinu nebo ji dßle zpracoval, anebo kter² se za v²robce oznaΦil. Podle t∞chto definic se zßkon vztahuje i na business-to-consumer elektronick² obchod.

V²robek je jakßkoli v∞c, kterß byla vyrobena, vyt∞₧ena nebo jinak zφskßna bez ohledu na stupe≥ jejφho zpracovßnφ a je urΦena k nabφdce spot°ebiteli. NebezpeΦn² v²robek je v²robek, kter² z d∙vodu jakΘkoli vady nebo nesprßvnΘ Φi nedostateΦnΘ informace sßm o sob∞ nebo p°i obvyklΘm zp∙sobu pou₧φvßnφ, sestavovßnφ nebo uchovßvßnφ, jako₧ i ·nikem Ükodliv²ch lßtek anebo v d∙sledku spolΘhßnφ se na p°esnost, p°i nßle₧itΘ opatrnosti p°edstavuje nep°edvφdatelnΘ nebo zv²ÜenΘ nebezpeΦφ ohro₧enφ ₧ivota, zdravφ anebo majetku. V²robek nelze pova₧ovat za nebezpeΦn² pouze proto, ₧e byl do ob∞hu uveden v²robek bezpeΦn∞jÜφ.

Slu₧ba je jakßkoliv podnikatelskß Φinnost, kterß je urΦena k nabφdce spot°ebiteli, s v²jimkou Φinnostφ upraven²ch zvlßÜtnφmi zßkony. V²robkem nebo zbo₧φm poruÜujφcφm n∞kterß prßva duÜevnφho vlastnictvφ se rozumφ:

a. pad∞lek, jφm₧ je v²robek nebo zbo₧φ, vΦetn∞ jeho obalu, na n∞m₧ je bez souhlasu majitele ochrannΘ znßmky umφst∞no oznaΦenφ stejnΘ nebo zam∞nitelnΘ s ochrannou znßmkou, poruÜujφcφ prßva majitele ochrannΘ znßmky podle zvlßÜtnφho prßvnφho p°edpisu, dßle veÜkerΘ v∞ci nesoucφ takovΘ oznaΦenφ (znaΦky, loga, etikety, nßlepky, prospekty, nßvody k pou₧itφ, doklady o zßruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uvßd∞ny samostatn∞, a samostatnΘ obaly, na nich₧ je umφst∞no takovΘ oznaΦenφ,

b. nedovolenß napodobenina, jφ₧ je v²robek nebo zbo₧φ, kterΘ je rozmno₧eninou nebo zahrnuje rozmno₧eninu vyrobenou bez souhlasu majitele autorsk²ch nebo p°φbuzn²ch prßv nebo bez souhlasu majitele prßv k pr∙myslovΘmu vzoru, jestli₧e po°φzenφ rozmno₧eniny poruÜuje tato prßva podle zvlßÜtnφch prßvnφch p°edpis∙,

c. v²robek nebo zbo₧φ, poruÜujφcφ prßva majitele patentu nebo u₧itnΘho vzoru nebo prßva majitele dodatkovΘho ochrannΘho osv∞dΦenφ pro lΘΦiva a pro p°φpravky na ochranu rostlin podle zvlßÜtnφho prßvnφho p°edpisu.

Prodßvajφcφ je podle º 3 povinen prodßvat v²robky ve sprßvnΘ hmotnosti, mφ°e nebo mno₧stvφ a umo₧nit spot°ebiteli p°ekontrolovat si sprßvnost t∞chto ·daj∙, prodßvat v²robky a poskytovat slu₧by v p°edepsanΘ, schvßlenΘ nebo jφm uvßd∞nΘ jakosti (nenφ-li stanovena nebo uvedena, pak v jakosti obvyklΘ) a za ceny sjednanΘ v souladu s cenov²mi p°edpisy a tyto ceny sprßvn∞ ·Φtovat.

Paragraf 6 stanovuje, ₧e prodßvajφcφ se nesmφ p°i prodeji v²robk∙ a poskytovßnφ slu₧eb chovat v rozporu s dobr²mi mravy; zejmΘna nesmφ ₧ßdn²m zp∙sobem spot°ebitele diskriminovat. Paragraf 7 zakazuje v∞dom² prodej, darovßnφ i nabφdku nebezpeΦn²ch v²robk∙; dozvφ-li se prodßvajφcφ nebo darujφcφ (p°φpadn∞ i v²robce, dovozce Φi dodavatel) jakΘkoliv skuteΦnosti, nasv∞dΦujφcφ tomu, ₧e prodal Φi daroval spot°ebiteli nebezpeΦnΘ v²robky, je povinen bezodkladn∞ jej o tom informovat. Nenφ-li to mo₧nΘ, musφ informovat ·Φinn²m zp∙sobem spot°ebitelskou ve°ejnost a orgßny ve°ejnΘ sprßvy, kterΘ vykonßvajφ dozor nad dodr₧ovßnφm ustanovenφ tohoto zßkona. Tato ustanovenφ platφ p°im∞°en∞ i pro poskytovßnφ slu₧eb. Nikdo tΘ₧ nesmφ vyrßb∞t, dovß₧et, vyvß₧et, nabφzet, prodßvat a darovat v²robky nebezpeΦnΘ svou zam∞nitelnostφ s potravinami.

Dßle je zakßzßno klamßnφ spot°ebitele, zejmΘna uvßd∞nφ nepravdiv²ch, nedolo₧en²ch, ne·pln²ch, nep°esn²ch, nejasn²ch, dvojsmysln²ch nebo p°ehnan²ch ·daj∙ anebo zamlΦenφ ·daj∙ o skuteΦn²ch vlastnostech v²robk∙ Φi slu₧eb nebo o ·rovni nßkupnφch podmφnek. Za klamßnφ spot°ebitele se pova₧uje takΘ nabφdka nebo prodej v²robk∙ nebo zbo₧φ poruÜujφcφch n∞kterß prßva duÜevnφho vlastnictvφ, jako₧ i skladovßnφ t∞chto v²robk∙ nebo zbo₧φ (jejich umφst∞nφ ve skladov²ch prostorßch, dopravnφch prost°edcφch, kancelß°φch nebo jin²ch nebytov²ch prostorßch a v prodejnφch mφstech vΦetn∞ stßnkovΘho prodeje) za ·Φelem nabφdky nebo prodeje.

Odpov∞dnosti za klamßnφ spot°ebitele se nelze zprostit poukazem na skuteΦnost, ₧e pot°ebnΘ nebo sprßvnΘ ·daje neposkytl v²robce, dovozce nebo dodavatel. Pojmy zßruka, zaruΦen², jako₧ i vÜechny dalÜφ pojmy obdobnΘho obsahu, mohou b²t pou₧φvßny jen v p°φpadech, kdy je souΦasn∞ konkretizovßn i obsah a podmφnky zßruky.

Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorskΘho osv∞dΦenφ, majitel ochrannΘ znßmky, majitel autorskΘho prßva nebo jinΘho prßva chrßn∞nΘho autorsk²m zßkonem nebo majitel prßva k zapsanΘmu pr∙myslovΘmu vzoru nebo u₧itnΘmu vzoru nebo jeho zßstupce (dßle jen majitel prßva duÜevnφho vlastnictvφ) je podle º 8a povinen na vyzvßnφ p°edlo₧it dozorovΘmu orgßnu dokumentaci pot°ebnou k provedenφ posouzenφ v²robk∙ nebo zbo₧φ. Odpovφdß za to, ₧e p°edanß dokumentace je pravdivß, p°esnß, ·plnß a platnß. Je povinen dozorovΘmu orgßnu neprodlen∞ oznßmit veÜkerΘ zm∞ny, kterΘ mohou mφt vliv na sprßvnost posuzovßnφ v²robk∙ nebo zbo₧φ. Odpovφdß za Ükodu vzniklou kontrolovanΘ osob∞ rozhodnutφm dozorovΘho orgßnu na zßklad∞ p°edanΘ nepravdivΘ, nep°esnΘ, ne·plnΘ nebo nepravdivΘ dokumentace.

Vykonßvß-li dozorov² orgßn kontrolu na podn∞t majitele prßva duÜevnφho vlastnictvφ nebo jinΘ osoby, kterß prokßzala prßvnφ zßjem ve v∞ci, jsou tyto osoby povinny slo₧it p°im∞°enou jistotu za ·Φelem ·hrady nßklad∙ dozorovΘho orgßnu v p°φpad∞ neoprßvn∞nosti podn∞tu. Nebude-li jistota ve stanovenΘm termφnu slo₧ena, nemß dozorov² orgßn povinnost podn∞t proÜet°it. Prokß₧e-li se kontrolou oprßvn∞nost podn∞tu, je dozorov² orgßn povinen poukßzat slo₧enou jistotu zp∞t. V opaΦnΘm p°φpad∞ se vyrovnajφ rozdφly mezi slo₧enou jistinou a skuteΦn²mi nßklady.

Prodßvajφcφ je podle º 9 povinen °ßdn∞ informovat spot°ebitele o vlastnostech prodßvan²ch v²robk∙ nebo charakteru poskytovan²ch slu₧eb, o zp∙sobu pou₧itφ a ·dr₧by v²roku a o nebezpeΦφ, kterΘ vypl²vß z jeho nesprßvnΘho pou₧itφ nebo ·dr₧by, jako₧ i o riziku souvisejφcφm s poskytovanou slu₧bou. Jestli₧e je to pot°ebnΘ s ohledem na povahu v²robku, zp∙sob a dobu jeho u₧φvßnφ, prodßvajφcφ povinen zajistit, aby tyto informace byly obsa₧eny v p°ilo₧enΘm pφsemnΘm nßvodu a aby byly srozumitelnΘ. T∞chto povinnostφ se nem∙₧e zprostit poukazem na skuteΦnost, ₧e mu pot°ebnΘ nebo sprßvnΘ informace neposkytl v²robce, dovozce nebo dodavatel. Nevztahujφ se vÜak na p°φpady, kdy se jednß o z°ejmΘ nebo obecn∞ znßmΘ skuteΦnosti.

Jak udßvß º 10, prodßvajφcφ musφ zajistit, aby jφm prodßvanΘ v²robky byly p°φmo (nenφ-li to mo₧nΘ, pak jin²m vhodn²m zp∙sobem) viditeln∞ a srozumiteln∞ oznaΦeny nßzvem v²robku, oznaΦenφm v²robce nebo dovozce, pop°φpad∞ dodavatele, ·daji o hmotnosti nebo mno₧stvφ nebo velikosti, pop°φpad∞ rozm∞ru, dalÜφmi ·daji pot°ebn²mi dle povahy v²robku k jeho identifikaci, pop°φpad∞ u₧itφ, ·daji o slo₧enφ a ·dajem o datu minimßlnφ trvanlivosti, jde-li o potravinß°skΘ v²robky, pop°φpad∞ ·dajem o datu pou₧itelnosti, jde-li o potravinß°skΘ v²robky podlΘhajφcφ rychlΘ zkßze. Nenφ-li mo₧nΘ nebo ·ΦelnΘ prodßvanΘ v²robky vzhledem k jejich povaze takto oznaΦit, je prodßvajφcφ povinen tyto ·daje na po₧ßdßnφ spot°ebitele nebo dozorov²ch orgßn∙ pravdiv∞ sd∞lit, pop°φpad∞ dolo₧it.

Je-li t°eba, aby p°i u₧φvßnφ v∞ci byla zachovßvßna zvlßÜtnφ pravidla, zejmΘna °φdφ-li se u₧φvßnφ nßvodem, je prodßvajφcφ povinen spot°ebitele s nimi seznßmit, leda₧e jde o pravidla obecn∞ znßmß. Na prodej pou₧itΘho zbo₧φ se tato ustanovenφ vztahujφ pouze p°im∞°en∞. P°i prodeji pou₧it²ch nebo upravovan²ch v²robk∙, v²robk∙ s vadou nebo v²robk∙, jejich₧ u₧itnΘ vlastnosti jsou jinak omezeny, musφ prodßvajφcφ na tyto skuteΦnosti spot°ebitele p°edem z°eteln∞ upozornit. TakovΘ v²robky musφ b²t prodßvßny odd∞len∞ od ostatnφch v²robk∙. Prodßvajφcφ nesmφ odstra≥ovat ani m∞nit oznaΦenφ v²robk∙ ani jinΘ ·daje uvedenΘ v²robcem, dovozcem nebo dodavatelem.

Prodßvajφcφ je povinen vhodn∞ zp°φstupnit spot°ebiteli informaci o v²znamu symbol∙ pou₧it²ch p°i znaΦenφ v²robku. Pokud jsou informace uvedenΘ v º 9 a10 poskytovßny pφsemn∞, musφ b²t v ΦeskΘm jazyce a musφ odpovφdat zvlßÜtnφm zßkon∙m (º 11).

Prodßvajφcφ je dle º 12 povinen informovat v souladu s cenov²mi p°edpisy spot°ebitele o cen∞ prodßvan²ch v²robk∙ nebo poskytovan²ch slu₧eb z°eteln²m oznaΦenφm v²robku cenou nebo informaci o cen∞ v²robk∙ Φi slu₧eb jinak vhodn∞ zp°φstupnit. Informace o cen∞ nebo okolnost, ₧e informace je ne·plnß anebo chybφ, nesmφ zejmΘna vzbuzovat zdßnφ, ₧e cena je ni₧Üφ, ne₧ jakß je ve skuteΦnosti, ₧e stanovenφ ceny zßvisφ na okolnostech, na nich₧ ve skuteΦnosti nezßvisφ, ₧e v cen∞ jsou zahrnuty dodßvky v²robk∙, v²kon∙, pracφ nebo slu₧eb, za kterΘ se ve skuteΦnosti platφ zvlßÜ¥, ₧e cena byla nebo bude zv²Üena, snφ₧ena nebo nezm∞n∞na, i kdy₧ tomu tak nenφ, nebo ₧e vztah ceny a u₧iteΦnosti nabφzenΘho v²robku nebo slu₧by a ceny a u₧iteΦnosti srovnatelnΘho v²robku nebo slu₧by je takov², jak² ve skuteΦnosti nenφ. Tato ustanovenφ se obdobn∞ vztahujφ i na informace o zp∙sobech stanovenφ cen.

Umo₧≥uje-li to povaha v²robku, je prodßvajφcφ podle º 15 povinen na ₧ßdost spot°ebitele v²robek p°edvΘst. V p°φpadech stanoven²ch zßkonem je prodßvajφcφ povinen °ßdn∞ vyplnit zßruΦnφ list. Po₧adavek p°edvedenφ v²robku nelze splnit p°i elektronickΘm spojenφ, avÜak postaΦφ, umo₧nφ-li prodßvajφcφ p°edvedenφ v²robku ve sv²ch fyzick²ch prostorßch. V praxi e-commerce nehraje toto ustanovenφ velk² v²znam.

Na ₧ßdost spot°ebitele je prodßvajφcφ dle º 16 povinen vydat doklad o zakoupenφ v²robku nebo o poskytnutφ slu₧by, o jak² v²robek nebo o jakou slu₧bu se jednß a za jakou cenu byl v²robek prodßn nebo slu₧ba poskytnuta, pokud zvlßÜtnφ prßvnφ p°edpis nestanovφ jinak. P°i prodeji v²robk∙ s nßslednou dodßvkou musφ doklad obsahovat mφsto urΦenφ a datum dodßvky. P°i prodeji pou₧it²ch nebo upravovan²ch v²robk∙, v²robk∙ s vadou nebo v²robk∙, jejich₧ u₧itnΘ vlastnosti jsou jinak omezeny, musφ b²t tato skuteΦnosti v dokladu z°eteln∞ vyznaΦeny.

Vy₧aduje-li to povaha v²robk∙, zejmΘna s ohledem, na hygienickΘ podmφnky prodeje a charakter pou₧itφ, je prodßvajφcφ dle º 17 povinen v²robky prodßvat v hygienicky nezßvadn²ch obalech nebo je do takov²ch obal∙ p°i prodeji zabalit.

Prodßvajφcφ je ve smyslu º 13 povinen spot°ebitele °ßdn∞ informovat o rozsahu, podmφnkßch a zp∙sobu uplatn∞nφ odpov∞dnosti za vady v²robk∙ a slu₧eb (dßle jen reklamace) vΦetn∞ ·daj∙ o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provßd∞nφ zßruΦnφch oprav

Paragraf 19 °φkß, ₧e s v²jimkou p°φpad∙, kdy je k provedenφ opravy urΦena jinß osoba, je prodßvajφcφ povinen p°ijmout reklamaci v kterΘkoli provozovn∞, v nφ₧ je p°ijetφ reklamace mo₧nΘ s ohledem na sortiment prodßvanΘho zbo₧φ nebo poskytovan²ch slu₧eb, p°φpadn∞ i v sφdle nebo mφst∞ podnikßnφ. V provozovn∞ musφ b²t po celou provoznφ dobu p°φtomen pracovnφk pov∞°en² vy°izovat reklamace. Prodßvajφcφ nebo jφm pov∞°en² pracovnφk rozhodne o reklamaci ihned, ve slo₧it²ch p°φpadech do t°φ pracovnφch dn∙. Do tΘto lh∙ty se nezapoΦφtßvß doba p°im∞°enß podle druhu v²robku Φi slu₧by pot°ebnß k odbornΘmu posouzenφ vady.

Reklamace vΦetn∞ odstran∞nφ vady musφ b²t vy°φzena bez zbyteΦnΘho odkladu, nejpozd∞ji do 30 dn∙ ode dne uplatn∞nφ reklamace, pokud se prodßvajφcφ se spot°ebitelem nedohodnou na delÜφ lh∙t∞. Po uplynutφ tΘto lh∙ty mß spot°ebitel stejnß prßva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. P°i prodeji nebo poskytovßnφ slu₧eb mimo ohlßÜenou provozovnu je prodßvajφcφ povinen k informacφm podle º 13 na ₧ßdost spot°ebitele poskytnout zejmΘna nßzev nebo jmΘno a adresu prodßvajφcφho, kde m∙₧e spot°ebitel i po ukonΦenφ takovΘho prodeje nebo poskytovßnφ slu₧eb uplatnit reklamaci.

Orgßny stßtnφ sprßvy, orgßny ·zemnφ samosprßvy a ostatnφ orgßny ve°ejnΘ sprßvy jsou povinny Φinit v mezφch svΘ p∙sobnosti veÜkerß opat°enφ, aby zamezily dovozu, v²vozu a uvßd∞nφ nebezpeΦn²ch v²robk∙ a v²robk∙ nebezpeΦn²ch svou zam∞nitelnostφ s potravinami do ob∞hu nebo zamezily jejich dalÜφ ob∞h. O takov²ch v²robcφch jsou povinny vÜemi dostupn²mi prost°edky, zejmΘna prost°ednictvφm hromadn²ch sd∞lovacφch prost°edk∙, informovat spot°ebitelskou ve°ejnost.

Dozor nad dodr₧ovßnφm povinnostφ stanoven²ch tφmto zßkonem provßdφ ve smyslu º 23 ╚eskß obchodnφ inspekce, ╚eskß zem∞d∞lskß a potravinß°skß inspekce, orgßny ochrany ve°ejnΘho zdravφ, orgßny veterinßrnφ sprßvy, ₧ivnostenskΘ ·°ady a celnφ ·°ady.

Tyto orgßny jsou podle º 23a oprßvn∞ny vydat zßvaznΘ pokyny k odstran∞nφ zjiÜt∞n²ch nedostatk∙. V p°φpad∞ bezprost°ednφho ohro₧enφ ₧ivota, zdravφ nebo majetku jsou oprßvn∞ny pozastavit prodej v²robk∙ nebo poskytovßnφ slu₧eb anebo uzav°φt provozovnu. Obnovit prodej v²robk∙ nebo poskytovßnφ slu₧eb lze a₧ po uvedenφ do nezßvadnΘho stavu a jen s pφsemn²m souhlasem orgßnu, kter² o pozastavenφ prodeje v²robk∙ nebo poskytovßnφ slu₧eb anebo uzav°enφ provozovny rozhodl.

Povinnosti prodßvajφcφch, v²robc∙, dovozc∙ nebo dodavatel∙ majφ podle º 27 i osoby, kterΘ tyto Φinnosti provozujφ bez p°φsluÜnΘho oprßvn∞nφ.

zßkon o ochran∞ spot°ebitele

6.4 áprodej zbo₧φ v obchod∞

Vzhledem k zam∞°enφ prßce na klasick² e-shopping je t°eba zmφnit jeÜt∞ jeden d∙le₧it² okruh ustanovenφ. Pro elektronick² obchod business-to-consumer platφ krom∞ obecn²ch ustanovenφ OZ i zvlßÜtnφ ustanovenφ o prodeji zbo₧φ v obchod∞ º 612 a nßsl. éProdej zbo₧φ v obchod∞æ se nevyklßdß v relaci k n∞jakΘmu obchodu jako₧to obchodnφ jednotce, a¥ u₧ klasickΘ maloobchodnφ prodejn∞ nebo elektronickΘ. Tato ustanovenφ se vztahujφ na prodej zbo₧φ podnikatelem v rßmci jeho podnikatelskΘ Φinnosti kupujφcφmu, kter² kupuje v²robky za jin²m ·Φelem ne₧ pro podnikßnφ. Je tedy z°ejmΘ, ₧e to platφ i pro e-commerce[125].

Paragraf 612 obΦanskΘho zßkonφku upravuje prodej v∞ci na objednßvku. Prodßvajφcφ je povinen obstarat objednanΘ zbo₧φ v dohodnutΘ lh∙t∞ (nenφ-li dohodnuta, ve lh∙t∞ p°im∞°enΘ okolnostem). Nestane-li se tak, je objednatel oprßvn∞n od smlouvy odstoupit, Φφm₧ nenφ dotΦeno jeho prßvo na nßhradu Ükody.

Je-li prodßvajφcφ podle dohody s kupujφcφm nebo podle povahy v∞ci povinen dodat v∞c na mφsto urΦenΘ kupujφcφm, je kupujφcφ dle º 614 povinen p°evzφt v∞c p°i dodßnφ. V ostatnφch p°φpadech je kupujφcφ povinen p°evzφt v∞c p°i prodeji, nedohodne-li se s prodßvajφcφm jinak. Nep°evezme-li kupujφcφ v∞c v uvedenΘ dob∞, je prodßvajφcφ oprßvn∞n po₧adovat poplatek za uskladn∞nφ. P°evzetφm v∞ci p°echßzφ na kupujφcφho jejφ vlastnictvφ. P°i zßsilkovΘm prodeji p°echßzφ vlastnictvφ na kupujφcφho p°evzetφm v∞ci kupujφcφm na mφst∞ dodßnφ jφm urΦenΘm. Jestli₧e kupujφcφ sv²m zavin∞nφm poÜkodφ nebo zniΦφ vybranΘ zbo₧φ p°ed p°evodem vlastnickΘho prßva, odpovφdß za Ükodu podle obecn²ch ustanovenφ odpov∞dnosti za Ükodu. Pln∞nφ, kterß se s prodejem v∞ci obvykle neposkytujφ, je dle º 615 t°eba zvlßÜt∞ dohodnout.

Paragraf 616 stanovuje, ₧e prodßvanß v∞c musφ mφt po₧adovanou, pop°φpad∞ prßvnφmi p°edpisy stanovenou jakost, mno₧stvφ, mφru nebo hmotnost a musφ b²t bez vad, zejmΘna musφ odpovφdat zßvazn²m technick²m normßm. P°i potravinßch musφ b²t vyznaΦeno datum minimßlnφ trvanlivosti, a jde-li o potraviny podlΘhajφcφ rychlΘ zkßze, datum pou₧itelnosti.

P°ipouÜtφ-li to povaha v∞ci, mß kupujφcφ prßvo, aby byla p°ed nφm p°ekontrolovßna nebo aby mu byla p°edvedena jejφ Φinnost. áProdßvajφcφ je dle º 617 povinen seznßmit kupujφcφho s pravidly u₧itφ v∞ci, pokud nejde o pravidla obecn∞ znßmß. Nesplnφ-li tuto povinnost, je povinen kupujφcφmu nahradit z toho vzniklou Ükodu. V∞ci, kterΘ majφ vady nebrßnφcφ u₧φvßnφ v∞ci, musφ b²t podle º 618 prodßvßny jen za snφ₧enΘ ceny; kupujφcφho je t°eba upozornit, ₧e v∞c mß vadu a o jakou vadu jde, nenφ-li to z°ejmΘ ji₧ z povahy prodeje.

Prodßvajφcφ podle º 619 odpovφdß za vady, kterΘ mß prodanß v∞c p°i p°evzetφ kupujφcφm. Neodpovφdß za vady vzniklΘ pou₧itφm nebo opot°ebenφm v∞ci a za vadu, pro kterou byla sjednßna ni₧Üφ cena. Nejde-li o v∞ci, kterΘ se rychle kazφ nebo o v∞ci pou₧itΘ, odpovφdß prodßvajφcφ za vady, kterΘ se vyskytnou po p°evzetφ v∞ci v zßruΦnφ dob∞.

Jak uvßdφ º 620, zßruΦnφ doba je Üest m∞sφc∙; jde-li o prodej potravinß°skΘho zbo₧φ, je zßruΦnφ doba osm dnφ, u prodeje krmiv t°i t²dny a u prodeje zvφ°at Üest t²dn∙. Je-li na prodßvanΘ v∞ci, jejφm obalu nebo nßvodu k nφ p°ipojenΘm vyznaΦena lh∙ta k pou₧itφ v∞ci, neskonΦφ zßruΦnφ doba p°ed uplynutφm tΘto lh∙ty. U v∞cφ, kterΘ jsou urΦeny k tomu, aby se jich u₧φvalo po delÜφ dobu, stanovφ zvlßÜtnφ p°edpisy zßruΦnφ dobu delÜφ ne₧ Üest m∞sφc∙. ZßruΦnφ doba p°esahujφcφ Üest m∞sφc∙ se m∙₧e t²kat i jen n∞kterΘ souΦßstky v∞ci. Prodßvajφcφ je povinen vydat kupujφcφmu p°i prodeji zßruΦnφ list s vyznaΦenφm zßruΦnφ doby. ProhlßÜenφm v zßruΦnφm list∞ vydanΘm kupujφcφmu m∙₧e prodßvajφcφ poskytnout zßruku p°esahujφcφ rozsah zßruky stanovenΘ v tomto zßkon∞. V zßruΦnφm list∞ urΦφ prodßvajφcφ podmφnky a rozsah tΘto zßruky.

ZßruΦnφ doby zaΦφnajφ dle º 621 b∞₧et od p°evzetφ v∞ci kupujφcφm. Mß-li koupenou v∞c uvΘst do provozu jin² podnikatel ne₧ prodßvajφcφ, zaΦne zßruΦnφ doba b∞₧et a₧ ode dne uvedenφ v∞ci do provozu, pokud kupujφcφ objednal uvedenφ do provozu nejpozd∞ji do t°φ t²dn∙ od p°evzetφ v∞ci a °ßdn∞ a vΦas poskytl k provedenφ slu₧by pot°ebnou souΦinnost.

Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, mß kupujφcφ ve smyslu º 622 prßvo, aby byla bezplatn∞, vΦas a °ßdn∞ odstran∞na. Prodßvajφcφ je povinen vadu bez zbyteΦnΘho odkladu odstranit. Nebyla-li v∞c jeÜt∞ pou₧ita, m∙₧e kupujφcφ namφsto odstran∞nφ vady po₧adovat v²m∞nu v∞ci, nebo t²kß-li se vada jen souΦßsti v∞ci, v²m∞nu souΦßsti. Prodßvajφcφ m∙₧e v₧dy namφsto odstran∞nφ vady vym∞nit vadnou v∞c za bezvadnou.

Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a kterß brßnφ tomu, aby v∞c mohla b²t °ßdn∞ u₧φvßna jako v∞c bez vady, mß kupujφcφ podle º 623 prßvo na v²m∞nu v∞ci, anebo mß prßvo od smlouvy odstoupit. Tß₧ prßva mu p°φsluÜejφ, jde-li sice o vady odstranitelnΘ, avÜak kupujφcφ nem∙₧e pro op∞tovnΘ vyskytnutφ vady po oprav∞ nebo pro v∞tÜφ poΦet vad v∞c °ßdn∞ u₧φvat. Jde-li o jinΘ vady neodstranitelnΘ, mß kupujφcφ prßvo na p°im∞°enou slevu z ceny v∞ci.

Mß-li v∞c prodßvanß za ni₧Üφ cenu nebo v∞c pou₧itß vadu, za kterou prodßvajφcφ odpovφdß, udßvß º 624, ₧e kupujφcφ mß mφsto prßva na v²m∞nu v∞ci prßvo na p°im∞°enou slevu.

Prßva z odpov∞dnosti za vady se ve smyslu º 625 uplat≥ujφ u prodßvajφcφho, u kterΘho byla v∞c koupena. Je-li vÜak v zßruΦnφm list∞ uveden jin² podnikatel urΦen² k oprav∞, kter² je v mφst∞ prodßvajφcφho nebo v mφst∞ pro kupujφcφho bli₧Üφm, uplatnφ kupujφcφ prßvo na opravu u podnikatele urΦenΘho k provedenφ zßruΦnφ opravy. Podnikatel urΦen² k oprav∞ je povinen opravu provΘst ve lh∙t∞ dohodnutΘ p°i prodeji v∞ci mezi prodßvajφcφm a kupujφcφm.

Podle º 626, prßva z odpov∞dnosti za vady v∞ci, pro kterΘ platφ zßruΦnφ doba, zaniknou, nebyla-li uplatn∞na v zßruΦnφ dob∞. Prßva z odpov∞dnosti za vady u v∞cφ, kterΘ se rychle kazφ, musφ b²t uplatn∞na nejdΘle v den nßsledujφcφ po koupi a u v∞cφ pou₧it²ch nejdΘle do Üesti m∞sφc∙ po jejich koupi; jinak prßva zaniknou.

Doba od uplatn∞nφ prßva z odpov∞dnosti za vady a₧ do doby, kdy kupujφcφ po skonΦenφ opravy byl povinen v∞c p°evzφt, se do podle º 627 zßruΦnφ doby nepoΦφtß. Prodßvajφcφ je povinen vydat kupujφcφmu potvrzenφ o tom, kdy prßvo uplatnil, jako₧ i o provedenφ opravy a o dob∞ jejφho trvßnφ. Dojde-li k v²m∞n∞, zaΦne b∞₧et zßruΦnφ doba znovu od p°evzetφ novΘ v∞ci. TotΘ₧ platφ, dojde-li k v²m∞n∞ souΦßstky, na kterou byla poskytnuta zßruka.

6.5 áochrana osobnφch ·daj∙

Krom∞ ochrany spot°ebitele se elektronickΘho podnikßnφ takΘ ·zce dot²kß problematika ochrany osobnφch ·daj∙[126]. P°i elektronickΘm podnikßnφ dochßzφ toti₧ ke shroma₧∩ovßnφ osobnφch ·daj∙ o zßkaznφcφch i o jin²ch osobßch. To se d∞je i u normßlnφho obchodovßnφ, avÜak v p°φpad∞ e-commerce se tak d∞je velice snadno a na velkΘ vzdßlenosti. Zφskanß data se mohou snadno zkopφrovat nebo p°esunout jinam, proto je ochrana ·daj∙ obzvlßÜ¥ d∙le₧itß.

Data je t°eba chrßnit p°ed neoprßvn∞nou manipulacφ ze strany obchodnφka Φi jeho pracovnφk∙[127]. D∙v∞ra ze strany zßkaznφk∙ je pro elektronickΘ obchodovßnφ naprosto nezbytn²m zßkladem. V p°φpad∞, ₧e zßkaznφci budou mφt pochybnosti o bezpeΦnosti ·daj∙, kterΘ sv∞°φ elektronick²m obchodnφk∙m, budou se zdrßhat tyto systΘmy vyu₧φvat a elektronick² obchod se bude rozvφjet pomaleji, ne₧ by mohl.

Zde je jednß o Üirokou paletu ·daj∙, kterΘ mohou b²t zneu₧ity. ┌daje o Φφslech bankovnφch ·Φt∙ a platebnφch karet mohou b²t zneu₧ita k bankovnφm podvod∙m. E-mailovΘ adresy zßkaznφk∙ mohou b²t sbφrßny a vyu₧φvßny k hromadnΘmu posφlßnφ nevy₧ßdan²ch reklamnφch e-mail∙. Dlouhodob∞ sledovßno m∙₧e b²t i chovßnφ individußlnφho zßkaznφka s cφlem zjistit a vyu₧φt (v horÜφm p°φpad∞ zneu₧φt) jeho nßvyky a nßkupnφ chovßnφ.

V procesu rozÜi°ovßnφ ochrany lidsk²ch prßv byla v druhΘ polovin∞ tohoto stoletφ v∞novßna pozornost i tΘto oblasti. Ochranu soukromφ zaruΦuje VÜeobecnß deklarace lidsk²ch prßv OSN[128] i na ni navazujφcφ Evropskß konvence o lidsk²ch prßvech[129]. V ·stavnφm po°ßdku ╚eskΘ republiky tomu odpovφdß Φlßnek 10 odst. 3 Listiny zßkladnφch prßv a svobod, kter² stanovuje toto: ôKa₧d² mß prßvo na ochranu p°ed neoprßvn∞n²m shroma₧∩ovßnφm, zve°ej≥ovßnφm nebo jin²m zneu₧φvßnφm ·daj∙ o svΘ osob∞.ö

V souvislosti s nßstupem poΦφtaΦ∙ a automatizovanΘho zpracovßnφ dat se d∙raz na tuto ochranu v²razn∞ zv²Üil. Zde je nutnΘ jmenovat p°edevÜφm ┌mluvu Rady Evropy Φ. 108 o ochran∞ osob se z°etelem na automatizovanΘ zpracovßnφ osobnφch dat, kterß ji₧ v roce 1981 popsala hlavnφ okruhy problΘm∙ a z jejφch₧ zßsad vychßzφ i souΦasnß platnß legislativa v EvropskΘ unii i v ╚eskΘ republice.

Evropskß unie zavedla v oblasti ochrany osobnφch ·daj∙ velmi p°φsnß ustanovenφ. Zßkladnφ evropskou normou je direktiva EvropskΘho parlamentu a Rady 95/46/ES o ochran∞ fyzick²ch osob v souvislosti se zpracovßnφm osobnφch ·daj∙ a o volnΘm pohybu t∞chto ·daj∙[130].

Legislativnφ v²voj v ╚eskΘ republice byl komplikovan² a a₧ do roku 2000 neposkytovalo ΦeskΘ prßvo nßle₧itou ochranu osobnφch ·daj∙. Tuto oblast sice upravoval ji₧ zßkon Φ. 256/1992 Sb. ze dne 30. dubna 1992 o ochran∞ osobnφch ·daj∙ v informaΦnφch systΘmech, ten m∞l ovÜem spφÜe deklaratornφ v²znam a v praxi nebyl aplikovßn.

Zßkon upravoval ochranu osobnφch ·daj∙, zejmΘna povinnosti souvisejφcφ s ochranou informacφ p°i provozovßnφ informaΦnφho systΘmu, kter² naklßdß s osobnφmi ·daji a odpov∞dnost provozovatele informaΦnφho systΘmu a dalÜφch fyzick²ch a prßvnick²ch osob, kterΘ se ·Φastnφ provßd∞nφ Φinnostφ souvisejφcφch s provozovßnφm takovΘho informaΦnφho systΘmu (º 1 zßkona).

InformaΦnφm systΘmem se rozum∞l funkΦnφ celek zabezpeΦujφcφ cφlev∞domΘ a systematickΘ shroma₧∩ovßnφ, zpracovßvßnφ, uchovßvßnφ a zp°φstup≥ovßnφ informacφ. Ka₧d² informaΦnφ systΘm zahrnuje informaΦnφ zßkladnu, technickΘ a programovΘ prost°edky, technologie a procedury a pracovnφky (º 4 zßkona).

Potφ₧φ tohoto zßkona byl mimo jinΘ p°φliÜn² d∙raz na pojem informaΦnφ systΘm, kter² byl vyjßd°en ji₧ v rozsahu p∙sobnosti zßkona. Z danΘ definice nebylo zcela jasnΘ, zda se informaΦnφm systΘmem rozumφ pouze poΦφtaΦov² informaΦnφ systΘm Φi nikoli. Tato nejasnost dala vzniknout debatßm v odbornΘ ve°ejnosti. N∞kte°φ auto°i se domnφvali, ₧e takto definovan² informaΦnφ systΘm musφ b²t poΦφtaΦov², respektive automatizovan²[131]. Jinß Φßst literatury zastßvala opaΦnΘ stanovisko[132].

Faktem je, ₧e zßkonnß definice pojem poΦφtaΦov² Φi elektronick² v²slovn∞ nepou₧φvala. Pojmy jako informaΦnφ zßkladna nebo Φi technickΘ prost°edky a procedury se mohou t²kat i ruΦn∞ spravovan²ch informaΦnφch systΘm∙. ProgramovΘ prost°edky sice zdßnliv∞ implikujφ poΦφtaΦov² informaΦnφ systΘm, avÜak pojem program je ÜirÜφ ne₧ poΦφtaΦov² program a nemusφ nutn∞ b²t vßzßn jen na poΦφtaΦovΘ systΘmy.

KoneΦn² zßv∞r nedala ani definice pojmu zpracovßnφ informace v º 7, kde je automatizovanΘ zpracovßnφ jmenovßno jako jeden z prvk∙ zpracovßnφ informace (pφsm. b), ovÜem pouze jako jedna ze t°φ mo₧nostφ, kterΘ nemusφ b²t napln∞ny kumulativn∞.

Autoritativnφ v²klad soudem by mohl do tohoto sporu p°inΘst vφce sv∞tla, avÜak vzhledem ke ÜpatnΘmu pojetφ celΘho zßkona nebyl zßkon nikdy v praxi aplikovßn. Krom∞ nep°esn²ch formulacφá m∞l zßkon i dalÜφ zßpory. P°edevÜφm bylo poci¥ovßno jako nedostatek, ₧e sice obsahuje n∞kterΘ po₧adavky na zpracovßnφ dat, avÜak postrßdß ustanovenφ schopnß zajistit nßle₧itou ochranu t∞chto prßv posti₧en²ch osob.

Nad provozovßnφm informaΦnφch systΘm∙, kterΘ naklßdajφ s citliv²mi osobnφmi ·daji (jak je naz²vß nov² zßkon) m∞l dohlφ₧et zvlßÜtnφ ·°ad, kter² vÜak nebyl nikdy z°φzen. Prßva posti₧en²ch osob nebyla dostateΦn∞ chrßn∞na v souladu s direktivou, tak₧e hrozilo, ₧e stßty EvropskΘ unie nepovolφ p°enos dat do ╚eskΘ republiky v souladu s Φlßnkem 25 direktivy[133].

Bylo obecn∞ akceptovßno, ₧e tento stav nenφ udr₧iteln² a ₧e je t°eba p°ijmout nov² zßkon, kter² bude v souladu s evropskou direktivou. ┌°ad pro stßtnφ informaΦnφ systΘm zpracoval v pr∙b∞hu roku 1999 nßvrh novΘho zßkona, kter² p°ejal v∞tÜinu ustanovenφ direktivy a odpovφdß jejφmu po₧adavku na nßle₧itou ·rove≥ ochrany podle Φlßnku 25. Zßkon byl schvßlen a vstoupil v platnost jako zßkon Φ. 101/2000 Sb. o ochran∞ osobnφch ·daj∙ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙ ze dne 4. dubna 2000.

Tento zßkon upravuje ochranu osobnφch ·daj∙ o fyzick²ch osobßch, prßva a povinnosti p°i zpracovßnφ t∞chto ·daj∙ a stanovφ podmφnky, za nich₧ se uskuteΦ≥uje jejich p°edßvßnφ do jin²ch stßt∙.

Vztahuje se na osobnφ ·daje, kterΘ zpracovßvajφ stßtnφ orgßny, orgßny ·zemnφ samosprßvy, jinΘ orgßny ve°ejnΘ moci, jako₧ i fyzickΘ a prßvnickΘ osoby, pokud tento zßkon nebo zvlßÜtnφ zßkon nestanovφ jinak, a to na veÜkerΘ zpracovßvßnφ osobnφch ·daj∙, a¥ k n∞mu dochßzφ automatizovan∞ nebo jin²mi prost°edky. Nevztahuje se na zpracovßnφ osobnφch ·daj∙, kterΘ provßdφ fyzickß osoba v²luΦn∞ pro osobnφ pot°ebu, a na nahodilΘ shroma₧∩ovßnφ osobnφch ·daj∙, pokud tyto ·daje nejsou dßle zpracovßvßny. Zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ pro ·Φely statistickΘ a archivnictvφ stanovφ zvlßÜtnφ zßkony. Ustanovenφ zßkona se nedot²kß Φinnostφ zpravodajsk²ch slu₧eb, Policie ╚eskΘ republiky, Nßrodnφho bezpeΦnostnφho ·°adu, Ministerstva vnitra a analytickΘho ·tvaru Ministerstva financφ.

Zßkladnφ pojmy jsou vymezeny paragrafem 4. Pro ·Φely tohoto zßkona se osobnφm ·dajem rozumφ jak²koliv ·daj t²kajφcφ se urΦenΘho nebo urΦitelnΘho subjektu ·daj∙. Subjekt ·daj∙ se pova₧uje za urΦen² nebo urΦiteln², jestli₧e lze na zßklad∞ jednoho nebo vφce osobnφch ·daj∙ p°φmo Φi nep°φmo zjistit jeho identitu. O osobnφ ·daj se nejednß, pokud je t°eba ke zjiÜt∞nφ identity subjektu ·daj∙ nep°im∞°enΘ mno₧stvφ Φasu, ·silφ Φi materißlnφch prost°edk∙.

Citliv² ·daj je osobnφ ·daj vypovφdajφcφ o nßrodnostnφm, rasovΘm nebo etnickΘm p∙vodu, politick²ch postojφch, Φlenstvφ v politick²ch stranßch Φi hnutφch nebo odborov²ch Φi zam∞stnaneck²ch organizacφch, nßbo₧enstvφ a filozofickΘm p°esv∞dΦenφ, trestnΘ Φinnosti, zdravotnφm stavu a sexußlnφm ₧ivot∞ subjektu ·daj∙. Anonymnφ ·daj je pak takov² ·daj, kter² bu∩ v p∙vodnφm tvaru nebo po provedenΘm zpracovßnφ nelze vztßhnout k urΦenΘmu nebo urΦitelnΘmu subjektu ·daj∙.

Zpracovßnφm osobnφch ·daj∙ se rozumφ jakßkoliv operace nebo soustava operacφ, kterΘ sprßvce nebo zpracovatel systematicky provßd∞jφ s osobnφmi ·daji, a to automatizovan∞ nebo jin²mi prost°edky; shroma₧∩ovßnφm osobnφch ·daj∙ systematick² postup nebo soubor postup∙, jeho₧ cφlem je zφskßnφ osobnφch ·daj∙ za ·Φelem jejich dalÜφho ulo₧enφ na nosiΦ informacφ pro jejich okam₧itΘ nebo pozd∞jÜφ zpracovßnφ.

Sprßvcem se rozumφ ka₧d² subjekt, kter² urΦuje ·Φel a prost°edky zpracovßnφ a odpovφdß za n∞j. Zpracovßnφm osobnφch ·daj∙ m∙₧e sprßvce zmocnit nebo pov∞°it zpracovatele, pokud zvlßÜtnφ zßkon nestanovφ jinak. Zpracovatelem je ka₧d² subjekt, kter² na zßklad∞ zvlßÜtnφho zßkona nebo pov∞°enφ sprßvcem zpracovßvß osobnφ ·daje podle tohoto zßkona.

Sprßvce je podle º 5 povinen stanovit ·Φel, k n∞mu₧ majφ b²t osobnφ ·daje zpracovßny a prost°edky a zp∙sob jejich zpracovßnφ. Smφ zpracovßvat pouze pravdivΘ a p°esnΘ osobnφ ·daje (co₧ je povinen ov∞°ovat), shroma₧∩ovat osobnφ ·daje odpovφdajφcφ pouze stanovenΘmu ·Φelu a v rozsahu nezbytnΘm pro jeho napln∞nφ, uchovßvat je pouze po nezbytnou dobu a zpracovßvat je pouze v souladu s ·Φelem, k n∞mu₧ byly shromß₧d∞ny (pokud subjekt nedß souhlas k jinΘmu vyu₧itφ). Smφ je shroma₧∩ovat pouze otev°en∞ a nesmφ sdru₧ovat osobnφ ·daje zφskanΘ k rozdφln²m ·Φel∙m. Sprßvce m∙₧e zpracovßvat osobnφ ·daje jen s pφsemn²m souhlasem subjektu ·daj∙, krom∞ p°φpad∙, kdy mu to uklßdß zßkon, kdy jeá to jednoznaΦn∞ ve prosp∞ch subjektu, kdy tyto ·daje byly oprßvn∞n∞ zve°ejn∞ny, nebo kdy jde o ·Φely statistickΘ Φi v∞deckΘ (pro tyto ·Φely je nutno ·daje anonymizovat, jakmile je to mo₧nΘ). Tyto povinnosti platφ obdobn∞ takΘ pro zpracovatele (º 7).

Paragraf 6 stanovuje, ₧e pokud zmocn∞nφ nevypl²vß z prßvnφho p°edpisu, m∙₧e sprßvce se zpracovatelem uzav°φt smlouvu o zpracovßnφ osobnφch ·daj∙. Tato smlouva musφ b²t pφsemnß a musφ v nφ b²t v²slovn∞ uvedeno, v jakΘm rozsahu, za jak²m ·Φelem a na jakou dobu se uzavφrß. Je neplatnß, jestli₧e v nφ zpracovatel neposkytne dostateΦnΘ zßruky o technickΘm a organizaΦnφm zabezpeΦenφ ochrany osobnφch ·daj∙.

Jestli₧e zpracovatel ·daj∙ zjistφ, ₧e sprßvce poruÜuje povinnosti stanovenΘ tφmto zßkonem, je dle º 8 povinen jej na to neprodlen∞ upozornit a ukonΦit zpracovßnφ osobnφch ·daj∙. Pokud tak neuΦinφ, odpovφdß za vzniklou Ükodu spoleΦn∞ a nerozdφln∞ se sprßvcem ·daj∙.

P°i zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ sprßvce a zpracovatel dbß, aby subjekt ·daj∙ neutrp∞l ·jmu na sv²ch prßvech, zejmΘna na prßvu na zachovßnφ lidskΘ d∙stojnosti, a takΘ dbß na ochranu p°ed neoprßvn∞n²m zasahovßnφm do soukromΘho a osobnφho ₧ivota subjektu ·daj∙.

Sprßvce nebo na zßklad∞ jeho pokynu zpracovatel je podle º 20 povinen provΘst likvidaci osobnφch ·daj∙, jakmile pomine ·Φel, pro kter² byly zpracovßny, nebo na zßklad∞ ₧ßdosti subjektu podle º 21. Prßvo na zablokovßnφ Φi likvidaci osobnφch ·daj∙ nem∙₧e subjekt po₧adovat, jestli₧e je sprßvce povinen osobnφ ·daje zpracovßvat na zßklad∞ zßkona nebo pokud by tφm mohla b²t zp∙sobena ·jma na prßvech t°etφch osob.

Sprßvce a zpracovatel jsou dle º 13 povinni p°ijmout takovß opat°enφ, aby nemohlo dojφt k neoprßvn∞nΘmu nebo nahodilΘmu p°φstupu k osobnφm ·daj∙m, k jejich zm∞n∞, zniΦenφ Φi ztrßt∞, neoprßvn∞n²m p°enos∙m, k jejich jinΘmu neoprßvn∞nΘmu zpracovßnφ, jako₧ i k jinΘmu zneu₧itφ osobnφch ·daj∙. Tato povinnost platφ i po ukonΦenφ zpracovßnφ osobnφch ·daj∙. Zam∞stnanci sprßvce nebo zpracovatele a jinΘ osoby, kterΘ zpracovßvajφ osobnφ ·daje na zßklad∞ smlouvy se sprßvcem nebo zpracovatelem, mohou dle º 14 zpracovßvat osobnφ ·daje pouze za podmφnek a v rozsahu sprßvcem nebo zpracovatelem stanovenΘm.

Tyto a dalÜφ osoby, kterΘ v rßmci pln∞nφ zßkonem stanoven²ch oprßvn∞nφ a povinnostφ p°ichßzejφ do styku s osobnφmi ·daji u sprßvce nebo zpracovatele, jsou dle º 15 povinni zachovßvat mlΦenlivost o osobnφch ·dajφch a o bezpeΦnostnφch opat°enφch, jejich₧ zve°ejn∞nφ by ohrozilo zabezpeΦenφ osobnφch ·daj∙. Povinnost mlΦenlivosti trvß i po skonΦenφ zam∞stnßnφ nebo p°φsluÜn²ch pracφ, nevztahuje se na informaΦnφ povinnost podle zvlßÜtnφch zßkon∙.

CitlivΘ ·daje je podle º 9 mo₧nΘ zpracovßvat, jestli₧e subjekt ·daj∙ dal ke zpracovßnφ kvalifikovan² souhlas, nebo je to nezbytnΘ v zßjmu ochrany d∙le₧it²ch statk∙ subjektu, pokud nenφ mo₧no zφskat jeho souhlas. Sprßvce pak musφ ukonΦit zpracovßnφ ·daj∙, jakmile pominou uvedenΘ d∙vody, a ·daje musφ zlikvidovat, leda₧e by subjekt dal k dalÜφmu zpracovßnφ souhlas. Dßle pokud se jednß o poskytovßnφ zdravotnφ pΘΦe nebo je tak stanoveno zvlßÜtnφm zßkonem.

Sprßvce je podle º 11 povinen vΦas a °ßdn∞ subjekt ·daj∙ informovat, ₧e o n∞m shroma₧∩uje ·daje, jak²m zp∙sobem budou zpracovßny a komu jsou urΦeny. Tyto ·daje nenφ sprßvce povinen poskytovat, pokud mu zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ uklßdß zßkon nebo zpracovßvß osobnφ ·daje v²luΦn∞ pro ·Φely statistickΘ, v∞deckΘ nebo archivnictvφ. Musφ pouΦit subjekt ·daj∙, jestli je povinen podle zßkona osobnφ ·daje poskytnout a jakΘ d∙sledky budou vyvozeny, pokud tak neuΦinφ. Dßle musφ subjekt informovat o jeho prßvech ve vztahu k osobnφm ·daj∙m a jestli₧e ·daje nezφskal od subjektu ·daj∙, i o jejich zdroji, druhu a obsahu. Tyto informace jsou subjektu podßvßny pφsemn∞, ve srozumitelnΘ form∞ a bez zbyteΦnΘho prodlenφ. Neposkytujφ se, jsou-li souΦßstφ pouΦenφ podle prßvnφho p°edpisu (º 12). Rozhodnutφ orgßnu ve°ejnΘ moci ani jin² ·kon nelze bez ov∞°enφ vydat nebo uΦinit na zßklad∞ v²luΦn∞ automatizovanΘho zpracovßnφ osobnφch ·daj∙, pokud rozhodnutφ nebylo uΦin∞no ve prosp∞ch subjektu ·daj∙.

Ten, kdo hodlß zpracovßvat osobnφ ·daje, je povinen tuto skuteΦnost p°edem oznßmit ┌°adu pro ochranu osobnφch dat. Toto oznßmenφ je povinen uΦinit i sprßvce, jestli₧e hodlß zm∞nit zpracovßnφ osobnφch ·daj∙. Oznßmenφ musφ obsahovat nßsledujφcφ informace: nßzev sprßvce, adresu jeho sφdla a identifikaΦnφ Φφslo, pokud bylo p°id∞leno, ·Φel zpracovßnφ, kategorie subjekt∙ ·daj∙á a osobnφch ·daj∙, kterΘ se t∞chto subjekt∙ t²kajφ, zdroje osobnφch ·daj∙, popis zp∙sobu jejich zpracovßnφ, mφsto jejich zpracovßnφ, p°φjemce nebo kategorie p°φjemc∙, kter²m mohou b²t zp°φstupn∞ny, jejich p°edpoklßdanΘ p°enosy do jin²ch stßt∙, popis opat°enφ k zajiÜt∞nφ jejich ochrany a propojenφ na jinΘ sprßvce nebo zpracovatele. ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙ je povinen do 30 dn∙ oznamovateli sd∞lit, ₧e jeho oznßmenφ registruje, nebo podle º 17 vydat rozhodnutφ, jφm₧ zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ nepovolφ, pokud oznamovatel nespl≥uje podmφnky stanovenΘ tφmto zßkonem. Oznamovacφ povinnost se podle º 18 nevztahuje na zpracovßnφ osobnφch ·daj∙ ve°ejn²ch nebo t∞ch, jejich₧ zpracovßnφ je sprßvci ulo₧eno zßkonem. Sprßvce je povinen oznßmit i ukonΦenφ Φinnosti.

Pokud subjekt ·daj∙ zjistφ, ₧e doÜlo k poruÜenφ povinnostφá sprßvcem nebo zpracovatelem, mß podle º 21 prßvo obrßtit se na ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙ s ₧ßdostφ o zajiÜt∞nφ opat°enφ k nßprav∞. Mß prßvo po₧adovat, aby se sprßvce Φi zpracovatel zdr₧el takovΘho jednßnφ, odstranil takto vznikl² stav Φi poskytl na svoje nßklady omluvu nebo jinΘ zadostiuΦin∞nφ, aby sprßvce Φiá zpracovatel provedl opravu nebo dopln∞nφ osobnφch ·daj∙ tak, aby byly pravdivΘ a p°esnΘ, aby osobnφ ·daje byly zablokovßny nebo zlikvidovßny nebo aby mu byla zaplacena pen∞₧itß nßhrada, jestli₧e bylo poruÜeno jeho prßvo na lidskou d∙stojnost, osobnφ Φest, dobrou pov∞st Φi prßvo na ochranu jmΘna.

Za Ükodu nebo poruÜenφ povinnostφ odpovφdajφ sprßvce a zpracovatel spoleΦn∞ a nerozdφln∞, odpov∞dnosti se zprostφ, prokß₧ou-li, ₧e poruÜenφ povinnosti nebylo mo₧no zabrßnit ani p°i vynalo₧enφ veÜkerΘho ·silφ, kterΘ lze po₧adovat. P°esto m∙₧e subjekt po₧adovat nßpravu. O proveden²ch opat°enφch je sprßvce povinen informovat ka₧d² subjekt, jemu₧ byly v rßmci zpracovßnφ osobnφ ·daje poskytnuty, s v²jimkou informacφ o poskytnutφ omluvy Φi jinΘho zadostiuΦin∞nφ nebo zaplacenφ pen∞₧itΘ nßhrady.

Kontrolujφcφ jsou dle º 37 p°i provßd∞nφ kontroly oprßvn∞ni vstupovat do prostor kontrolovan²ch (do obydlφ pouze pokud tato slou₧φ takΘ k provozovßnφ podnikatelskΘ Φinnosti), po₧adovat doklady, pokud to souvisφ s p°edm∞tem kontroly, a v od∙vodn∞n²ch p°φpadech je zajiÜ¥ovat, seznamovat se se skuteΦnostmi, kterΘ jsou chrßn∞ny povinnostφ mlΦenlivosti, po°φdit kopieá obsahu pam∞¥ov²chá mΘdiφ s osobnφmi ·daji, nachßzejφcφch se u kontrolovanΘho a v nezbytn²ch p°φpadech pou₧φvat telekomunikaΦnφ za°φzenφ kontrolovan²ch. Ka₧d² je povinen poskytnout kontrolujφcφm p°i v²konu jejich Φinnosti pot°ebnou souΦinnost (º 39).

Paragraf 38 zajiÜ¥uje nepodjatost kontrolujφcφch. Dßle jsou kontrolujφcφ podle tohoto paragrafu povinni prokßzat se kontrolovanΘmu pr∙kazem kontrolora, oznßmit mu zahßjenφ kontroly, Üet°it jeho prßva a prßvem chrßn∞nΘ zßjmy, zachovßvat mlΦenlivost, nezneu₧φvat znalosti zjiÜt∞n²ch skuteΦnostφ a po°izovat kontrolnφ protokol, s nφm₧ jsou povinni kontrolovanΘho seznßmit.

Zjistφ-li kontrolujφcφ, ₧e doÜlo k poruÜenφ povinnostφ ulo₧en²ch tφmto zßkonem, ulo₧φ dle º 40 inspektor opat°enφ k nßprav∞ a stanovφ lh∙tu, ve kterΘ je kontrolovan² povinen podat zprßvu o p°ijat²ch opat°enφch. Byla-li ulo₧ena likvidace osobnφch ·daj∙, jsou osobnφ ·daje do likvidace blokovßny. Proti rozhodnutφ o likvidaci ·daj∙ se lze odvolat.

Jestli₧e osoba, kterß vykonßvß pro sprßvce Φi zpracovatele Φinnosti na zßklad∞ smlouvy, poruÜφ ulo₧enΘ povinnosti, mß subjekt ·daj∙ podle º 23 prßvo po₧adovat, aby se zdr₧ela takovΘho jednßnφ, odstranila takto vznikl² stav Φi poskytla na svΘ nßklady omluvu nebo jinΘ zadostiuΦin∞nφ, aby zlikvidovala osobnφ ·daje, kterΘ neoprßvn∞n∞ zpracovßvß nebo aby zaplatila pen∞₧itou nßhradu ·jmy, kterß vznikla poruÜenφm prßva subjektu na lidskou d∙stojnost, osobnφ Φest, dobrou pov∞st Φi ochranu jmΘna.

Tato osoba se dle º 24 zprostφ odpov∞dnosti, prokß₧e-li, ₧e poruÜenφ p°edpis∙ nezavinila, subjekt vÜak p°esto m∙₧e po₧adovat nßpravu. Neposkytne-li tato osoba satisfakci Φi pen∞₧itou nßhradu, p°echßzφ tato povinnost na sprßvce nebo zpracovatele. PoruÜφ-li ulo₧enΘ povinnosti osoba, kterß je ke sprßvci nebo zpracovateli v pracovnφm pom∞ru, °φdφ se jejφ odpov∞dnost zßkonφkem prßce. V otßzkßch neupraven²ch tφmto zßkonem se pou₧ije obecnß ·prava odpov∞dnosti za Ükodu (º 25). Povinnosti podle º 21 a₧ 25 se obdobn∞ vztahujφ i na osoby, kterΘ shromß₧dily osobnφ ·daje neoprßvn∞n∞ (º 26).

Sankce jsou upraveny º 44 a₧ 46. P°estupku se dopustφ osoba ve styku s osobnφmi daty, kterß poruÜφ povinnost mlΦenlivosti nebo jinou povinnost stanovenou tφmto zßkonem. Na p°estupky se vztahuje zvlßÜtnφ prßvnφ p°edpis, k jejich projednßvßnφ je p°φsluÜn² ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙. Osob∞, kterß neposkytne ┌°adu p°i v²konu kontroly pot°ebnou souΦinnost, m∙₧e b²t ulo₧ena po°ßdkovß pokuta. Pokutou bude potrestßn sprßvce nebo zpracovatel, kter² poruÜφ povinnost ulo₧enou mu podle tohoto zßkona nebo ma°φ kontrolu provßd∞nou ┌°adem pro ochranu osobnφch ·daj∙. PoruÜenφ povinnostφ projednßvß ┌°ad.

Vzhledem k rozsahu zm∞n a ulo₧en²ch povinnostφ zpracovatel∙m a sprßvc∙m vstoupφ ustanovenφ zßkona v ·Φinnost postupn∞. ┌Φinnost zßkona Φ. 256/1992 Sb. konΦφ dnem 31. kv∞tna 2000 a v∞tÜina ustanovenφ zßkona Φ. 101/2000 Sb. nabude ·Φinnosti dnem 1. Φervna 2000. Ustanovenφ paragraf∙ 16, 17 a 35 (oznamovacφ povinnost a nßslednΘ povolenφ ·°adu) vstoupφ v platnost a₧ 1. prosince 2000.

7 prßvnφ rßdce elektronickΘho podnikatele

V²Üe diskutovanΘ poznatky m∙₧eme vyu₧φt nejen k dalÜφm teoretick²m ·vahßm, ale i k praktick²m radßm do elektronickΘho podnikßnφ. Vzhledem k tomu, ₧e mnohΘ aspekty elektronickΘho prßva nejsou doposud zcela vyjasn∞nΘ a ₧e e-commerce m∙₧e navφc zasßhnout do sfΘry jakΘhokoli prßvnφho °ßdu na Zemi, bude nutn∞ tato kapitola vφce spekulativnφ a mφsto p°esn²ch rad mnohdy dß jen obecn∞ formulovan² nßvod. P°esto nenφ od v∞ci nastφnit n∞kolik praktick²ch poznßmek, jak prßvnφ rizika vypl²vajφcφ z elektronickΘho obchodu alespo≥ minimalizovat.

Prvnφm prßvnφm krokem p°i budovßnφ elektronickΘho obchodu mß b²t peΦliv² prßvnφ audit vychßzejφcφ z nßvrhu podnikatelskΘho plßnu. Zde musφ ekonomovΘ a prßvnφci d∙sledn∞ spolupracovat, aby byly zachyceny vÜechny v²znamnΘ prßvnφ implikace. ZejmΘna je t°eba zam∞°it se na otßzky jako jsou nßsledujφcφ:

Na jakΘ zßkaznφky je podnikatelsk² plßn zam∞°en; na koncovΘ spot°ebitele nebo podnikatelskΘ subjekty? V jakΘ zemi se nachßzφ v∞tÜina cφlovΘ skupiny? Jak je zem∞pisn∞ rozlo₧ena samotnß obchodnφ organizace? Je p°edm∞t slu₧eb hmotn² nebo nehmotn²? Mß p°edm∞t slu₧eb zvlßÜtnφ povahu s vysok²m vlivem ve°ejnΘho zßjmu, kter² by z n∞j mohl Φinit p°edm∞t p°φsn∞jÜφ ve°ejnoprßvnφ regulace?

Je-li v∞tÜina oΦekßvan²ch zßkaznφk∙ koncentrovßna v urΦitΘm stßtu (mΘn∞ ΦetnΘ, avÜak i v p°φpad∞ urΦit²ch struktur e-commerce mo₧nΘ), je situace z prßvnφho hlediska pom∞rn∞ jednoduchß.

Na zßklad∞ podnikatelskΘho plßnu se provede rozbor z hlediska prßva danΘho stßtu a zkoumß se, zda je pro dan² typ transakcφ vhodnß zam²Ülenß struktura elektronickΘho obchodu. V ji₧ zmφn∞nΘm p°φpadu p°evodu nemovitostφ bychom kup°φkladu doÜli k zßv∞ru, ₧e datovΘ zprßvy nespl≥ujφ nßle₧itosti listiny .

Tomu musφ b²t p°izp∙soben podnikatelsk² plßn. V naΦrtnutΘm p°φkladu by podnikatelsk² plßn musel zahrnovat krom∞ elektronick²ch smluv i p°edßnφ pφsemn∞ vyhotovenΘ listiny a celß infrastruktura obchodu by musela b²t odpovφdajφcφm zp∙sobem zajiÜt∞na. Podobn∞ se postupuje v p°φpad∞ ochrany osobnφch ·daj∙ a dalÜφch prßvnφch strßnek navrhovanΘho zp∙sobu obchodovßnφ.

Ve v∞tÜin∞ schΘmat e-commerce budou v ·vahu p°ipadat prßvnφ °ßdy r∙znßch zemφ. Pak je t°eba v∞novat nßle₧itou pozornost i souvislostem mezinßrodnφho prßva soukromΘho a vhodn∞ zvolit rozhodnΘ prßvo. Ani v p°φpad∞ volby prßva vÜak nelze pustit zahraniΦnφ prßvnφ °ßdy ze z°etele - mnohΘ nßrodnφ prßvnφ °ßdy obsahujφ Φetnß mandatornφ ustanovenφ, kterß nelze vylouΦit ani volbou prßva. Krom∞ toho n∞kterΘ prßvnφ °ßdy navφc nedovolujφ zcela svobodnou volbu prßva.

AΦkoli je velmi obtφ₧nΘ Φi spφÜe p°φmo nemo₧nΘ shrnout celou oblast elektronickΘho prßva do struΦnΘho doporuΦenφ, kterΘ by bylo ve vÜech p°φpadech aplikovatelnΘ, p°esto jist∞ neuÜkodφ alespo≥ dφlΦφ nßvod obsahujφcφ ta nejzßkladn∞jÜφ pravidla, jak se pohybovat na poli e-commerce s minimßlnφm prßvnφm rizikem:

1 p°edem analyzovat situaci

VΦasnou anal²zou lze zabrßnit mnoha zbyteΦn²m rizik∙m. Stejn∞ jako hodnocenφ finanΦnφ strßnky podnikatelskΘho plßnu by i prßvnφ audit m∞l b²t proveden v dostateΦnΘm p°edstihu jeÜt∞ p°ed samotn²m zahßjenφm Φinnosti, aby mohl b²t podnikatelsk² plßn v p°φpad∞ pot°eby vΦas upraven.

Prevence je bohu₧el Φasto podce≥ovanß. TΘ₧ je nutnΘ vzφt jeden faktor: p°i zahßjenφ Φinnosti nedisponuje mnoho podnik∙ dostateΦn²mi zdroji a vzßcnΘ finanΦnφ prost°edky musφ b²t sm∞rovßny na rozjezd podnikßnφ. Prßvnφ expertφza tak poΦkß a₧ na to, zda bude podnikßnφ ·sp∞ÜnΘ.

2 dbßt na jasnΘ a p°esnΘ informace

D∙le₧itou podmφnkou prßvnφ jistoty v podnikßnφ je sprßvnß formulace obsahu a p°edm∞tu prßvnφho ·konu. Text webov²ch strßnek internetovΘho obchodu by m∞l b²t dostateΦn∞ srozumiteln² a urΦit², aby minimalizoval vznik mo₧n²ch spor∙ o zn∞nφ Φi v²klad smluvnφch podmφnek.

Op∞t se jednß o zhusta opomφjen² po₧adavek. V praxi lze p°ekvapiv∞ Φasto vid∞t, ₧e podnikatelΘ s informatick²m zßzemφm, kte°φ by m∞li mφt schopnost p°esnΘho vyjad°ovßnφ, plodφ neobyΦejn∞ podivn∞ formulovanΘ smluvnφ texty.

V souvislosti s globßlnφm dosahem elektronickΘho obchodu je nezbytnΘ zmφnit jeden prßvnφ dopad p°esnΘ formulace: zatφmco podle kontinentßlnφch prßvnφch °ßd∙ se vystavenφ nabφdky elektronickΘho obchodu na Internetu spφÜe pova₧uje za invitatio ad offerendum, v n∞kter²ch zemφch angloamerickΘ prßvnφ tradice m∙₧e podobnß nabφdka spl≥ovat podle okolnostφ i podmφnky nßvrhu smlouvy.

Vzhledem k v²raznΘ odliÜnosti prßvnφch implikacφ obou projev∙ v∙le je d∙raz na p°esnΘ vyjßd°enφ toho, co elektronickΘ podnikatel chce vyjßd°it, jeÜt∞ vφce akcentovßn.

3 dbßt na p°ehlednost

V²Üe zmφn∞n² po₧adavek se net²kß jen samotnΘho obsahu informace. I forma podßnφ informace musφ b²t jasnß a srozumitelnß. Nep°ehledn² text a Üpatnß orientace v nabφdce je chybou nejen obchodnφ, n²br₧ i prßvnφ.

Nep°ehlednΘ smluvnφ podmφnky nep°inßÜφ pot°ebnou prßvnφ jistotu a mohou b²t v neprosp∞ch obou stran. Leckdy ani sßm podnikatel po urΦitΘ dob∞ nevφ, k Φemu p°esn∞ se zavazuje, nachßzejφ-li se smluvnφ podmφnky na n∞kolika r∙znßch mφstech webovΘho prostoru a nenφ o nich dostateΦn² p°ehled.

Ze zahraniΦφ jsou mimo jinΘ znßmy judikßty, kterΘ podle pravidel ochrany spot°ebitele neuznaly platnost Φßsti spot°ebitelsk²ch smluv, k nim₧ m∞l spot°ebitel nep°im∞°en∞ ztφ₧en² p°φstup, a¥ u₧ pro slo₧itost navigace v elektronickΘm obchodu nebo dΘlkou souboru nevhodn∞ zvolenΘho formßtu.

4 b²t v kontaktu

Ka₧d² podnikatel Φinn² v business-to-consumer elektronickΘm obchodu by m∞l v maximßlnφ mo₧°nΘ mφ°e dbßt na to, aby byl v kontaktu se spot°ebiteli. To se net²kß jen obchodnφ strßnky e-commerce (podle pr∙zkum∙ se v∞tÜina stφ₧nosti spot°ebitel∙ v prost°edφ elektronickΘho obchodu t²kß chyb∞jφcφho spojenφ s obchodnφkem v p°φpad∞ dotazu Φi p°ipomφnky).

Jak Φeskß, tak evropskß legislativa obsahuje p°φsnou povinnost elektronickΘho obchodnφka uvΘst svΘ p°esnΘ oznaΦenφ a sφdlo. Fungujφcφ spojenφ spot°ebitele s obchodnφkem, kterΘ je v e-commerce snadno technicky zajistitelnΘ, takΘ m∙₧e napomoci vy°eÜenφ p°φpadn²ch spor∙ jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ se rozvinou do vß₧nΘ podoby.

SouΦßstφ ka₧dΘho solidnφho e-shopu by m∞l b²t kontakt na provozovatele, a to nejen e-mailov².

5 obchodovat poctiv∞

Tento po₧adavek je tak samoz°ejm², ₧e musφ b²t pro jistotu zd∙razn∞n. Zßm∞rn∞ nepoctivΘ obchodovßnφ m∙₧e vy·stit a₧ v trestnφ postih.

Ne vÜichni podnikatelΘ, kte°φ neplnφ zßvazky, jednajφ pochopiteln∞ ve zlΘm ·myslu. Mnoho provozovatel∙ e-shop∙ se dostalo do potφ₧φ s odbavovßnφm ji₧ potvrzen²ch objednßvek proto, ₧e soust°edφce se na poΦφtaΦovΘ problΘmy podcenili logistickou strßnku elektronickΘho obchodovßnφ. Z hlediska prßva je vÜak pot°eba dbßt na °ßdnΘ a vΦasnΘ pln∞nφ.

Obchodnφk by ani nem∞l stanovit p°φliÜ nev²hodnΘ smluvnφ podmφnky pro spot°ebitele - snadno by se mohlo stßt, ₧e soud k nim nep°ihlΘdne, nebo¥ bude aplikovat mandatornφ ustanovenφ v²hodn∞jÜφ pro spot°ebitele.

6 dbßt na informaΦnφ bezpeΦnost

InformaΦnφ bezpeΦnost je alfou a omegou elektronickΘho podnikßnφ. Ztrßta dat Φi jejich poÜkozenφ m∙₧e obchodnφka velice vß₧n∞ poÜkodit. Obchodnφk s nedostateΦn∞ zajiÜt∞n²m systΘmem se m∙₧e dostat do situace, kdy zmizφ obnos ze zßkaznickΘho ·Φtu, nesolventnφmu zßkaznφkovi je dodßna velkß zßsilka na ·v∞r, dojde k ·niku ·daj∙ o zßkaznφcφch, zßkaznφci mohou objednßvat na cizφ ·Φet, do systΘmu je ulo₧ena objednßvka ve stonßsobnΘ v²Üi ne₧ skuteΦnß a v²Φet dalÜφch mo₧n²ch katastrof je omezen jen a jen fantaziφ. Proto musφ b²t i v zßjmu minimalizace prßvnφch rizik zajiÜt∞na informaΦnφ bezpeΦnost co nejlΘpe.

Do tohoto bodu m∙₧eme za°adit i b∞₧nou starost o chod elektronickΘho obchodu a jeho zodpov∞dnΘ a peΦlivΘ spravovßnφ. Vlivem chyb p°i zadßnφ nebo v pou₧it²ch aplikacφch m∙₧e dojφt k celΘ °ad∞ nep°φjemn²ch situacφ. K nim pat°φ i zve°ejn∞nφ nabφdky zbo₧φ se Üpatn²mi cenami, jak se ji₧ stalo n∞kolika elektronick²m obchod∙m. Pokud by Ülo o v²razn∞ ni₧Üφ ceny zbo₧φ, kterΘ by spot°ebitelΘ masov∞ objednßvali, zp∙sobilo by odmφtnutφ objednßvky obchodnφkem zbyteΦnΘ prßvnφ komplikace.

7 zabezpeΦovat non-repudiation

Zodpov∞dnΘ podnikßnφ musφ vzφt mo₧nß rizika v ·vahu a podle toho jednat. Struktura obchodovßnφ by m∞la b²t navr₧ena tak, aby poΦφtala s rizikem zpochybn∞nφ uzav°enΘ smlouvy a bu∩ poskytnout dostateΦnΘ d∙kaznφ prost°edky pro p°φpad sporu nebo riskantnφ transakci odmφtnout.

Trivißlnφ p°φklad: v p°φpad∞ zvlßÜt∞ vysokΘ objednßvky by m∞l systΘm automaticky vy₧ßdat bezpeΦn∞jÜφ objednßvku zajiÜt∞nou zaruΦen²m elektronick²m podpisem nebo upozornit obsluhu, ₧e je t°eba dotyΦnΘmu zßkaznφkovi v∞novat pozornost. Kup°φkladu velcφ operßto°i mobilnφch telefon∙ majφ tyto automatickΘ systΘmy pro sledovßnφ a vyhodnocovßnφ rizik propracovanΘ na neobyΦejn∞ vysokΘ ·rovni, podobn∞ finanΦnφ instituce. MnohΘ e-shopy vÜak jsou z tohoto hlediska mßlo bezpeΦnΘ a poskytujφ nedostateΦnΘ zßruky p°ed rizikem repudiation.

Je samoz°ejmΘ, ₧e d∙kaznφ prost°edek musφ b²t bu∩ ulo₧en u strany nebo alespo≥ b²t k dispozici stran∞, kterß jej m∙₧e pot°ebovat. ElektronickΘ podpisy musφ b²t ov∞°eny ihned p°i p°ijetφ a podepsanΘ datovΘ zprßvy musφ b²t bezpeΦn∞ ulo₧eny.

8 chrßnit osobnφ ·daje

┌daje o zßkaznφcφch jsou velmi cenn²m statkem elektronickΘho podnikatele. Tomu by ovÜem m∞la odpovφdat i jejich ochrana. Krom∞ toho, ₧e ochrana osobnφch ·daj∙ tvo°φ Φßst goodwillu danΘho elektronickΘho obchodu, je na°φzena zßkonem.

Normy o ochran∞ osobnφch ·daj∙ jsou v Evrop∞ dosti p°φsnΘ a za poruÜovßnφ stanoven²ch povinnostφ hrozφ pom∞rn∞ vysokΘ pokuty.

9 chrßnit duÜevnφ vlastnictvφ

ZejmΘna autorskß a znßmkovß prßva dochßzejφ na Internetu Φasto ·hony. Ani to vÜak nenφ omluvou pro jejich poruÜovßnφ. Doba beztrestnΘho u₧φvßnφ domΘn obsahujφcφch cizφ ochrannΘ znßmky minula a dnes musφ ruÜitel v takovΘm p°φpad∞ poΦφtat s vysok²m rizikem.

10 zvolit prßvo

Bude-li elektronick² obchod aktivnφ mezinßrodn∞, stßvß se tΘm∞° nezbytnostφ volba prßva a p°φpadn∞ i (rozhodΦφho) soudu. Mßlokter² elektronick² podnikatel je schopen bez obtφ₧φ vΘst prßvnφ spory v r∙zn²ch zemφch.á Zde je ovÜem t°eba peΦliv∞ zvolit rozhodnΘ prßvo. MnohΘ stßty vy₧adujφ, aby zvolenΘ prßvo m∞lo k prßvnφmu vztahu alespo≥ minimßlnφ vztah. Agresφvnφ volba zcela nesouvisejφcφho prßva, kterΘ je pro obchodnφka nejv²hodn∞jÜφ, nemusφ vΘst k ·sp∞chu.

RozhodΦφ dolo₧ku lze takΘ jen doporuΦit - v obou p°φpadech vÜak nelze nikdy stoprocentn∞ vylouΦit, ₧e zahraniΦnφ soud nebude touto volbou vßzßn.

Jako zßv∞reΦnou radu je mo₧nΘ uvΘst toto: v p°φpad∞ pot°eby vyhledat odbornou pomoc. Mnoho elektronick²ch obchod∙ muselo ukonΦit svou Φinnosti proto, ₧e jejich provozovatel se sout°edil p°edevÜφm na poΦφtaΦovΘ aspekty, mΘn∞ ji₧ na obchodnφ a prßvnφ strßnku elektronickΘho obchodovßnφ ze sv²ch ·vah zcela vynechal.

8 ázßv∞r

Prßvnφch oblastφ, kterΘ se dot²kajφ elektronickΘho obchodu, je velmi mnoho. Pat°φ sem takovΘ obory jako prßvo duÜevnφho vlastnictvφ, prßvo sout∞₧nφ nebo prßvo ochrany spot°ebitele, stejn∞ jako obecnΘ prßvo smluvnφ. MnohΘ z t∞chto oblastφ p°esahujφ rßmec poΦφtaΦovΘho Φi telekomunikaΦnφho prßva, jak se obvykle chßpe.

Bylo by nemo₧nΘ podat v jednΘ publikaci ucelen² v²klad vÜech prßvnφch souvislostφ e-commerce, kterΘ mohou vzniknout, ani jen v rßmci business-to-consumer elektronickΘho obchodu. V praxi nejd∙le₧it∞jÜφ prßvnφ aspekty b2c elektronickΘho obchodu vÜak byly v tΘto prßci popsßny. Vzhledem k tomu, ₧e nßstup poΦφtaΦov²ch sφtφ a elektronickΘho obchodu jako masovΘho jevu je v∞cφ nedßvnΘ historie a proces legislativnφho p°ibli₧ovßnφ v²voji (a p°evedÜφm aplikacφm) v²poΦetnφ a komunikaΦnφ techniky nenφ dosud a nejspφÜe nikdy nebude ukonΦen, byla pozornost v∞novßna n∞kter²m v²znamn²m problΘm∙m i z hlediska de lege ferenda.

Na zßklad∞ t∞chto poznatk∙ m∙₧eme prezentovat zßv∞r, kter² plyne pro prßvnφ aspekty elektronickΘho obchodu. Dφky jednak intenzivnφmu v²zkumu v oblasti prßvnφ teorie, jednak legislativnφmu v²voji m∙₧eme hlavnφ prßvnφ otßzky e-commerce v souΦasnΘ dob∞ pova₧ovat za vy°eÜenΘ. Prßvnφ strßnka obchodovßnφ by tedy nem∞la v budoucnosti, nedojde-li k neΦekanΘmu prudkΘmu v²voji technologiφ neΦekan²m sm∞rem, brßnit dalÜφmu rozvoji obchodovßnφ.[134]

I p°es tento optimistick² zßv∞r zb²vß jeÜt∞ uΦinit mnoho prßce na tomto poli. Za vÜechny okruhy m∙₧eme n∞kterΘ jmenovat. V souΦasnΘ dob∞ je hodn∞ diskutovßna otßzka prßvnφho postavenφ tzv. softwarov²ch agent∙, tj. poΦφtaΦov²ch program∙, kterΘ na zßklad∞ zadan²ch kritΘriφ samostatn∞ vyhledßvajφ a éuzavφrajφæ smlouvy, a¥ u₧ obchodnφ nebo spot°ebitelskΘ. Je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e tento druh uzavφrßnφ smluv bude samostatn∞ prßvn∞ upraven, avÜak zatφm jsou propracovanΘ legislativnφ nßvrhy k dispozici pouze ve Spojen²ch stßtech americk²ch.

D∙le₧itou otßzkou smluvnφho prßva je i platnost shrink-wrap smluv.

DalÜφ otev°enΘ otßzky skr²vß oblast ve°ejnΘho prßva a mezinßrodnφho prßva soukromΘho a procesnφho. Nßvrhy na zm∞ny da≥ovΘ legislativy zohled≥ujφcφ realitu elektronickΘho podnikßnφ zkoumajφ ji₧ n∞kolik let OECD i dalÜφ mezinßrodnφ orgßny, ani₧ by dosp∞ly k jasn²m zßv∞r∙m. Spory o pravomoc soud∙ byly ji₧ zmφn∞ny v kapitole o mezinßrodnφm prßvu soukromΘm[135].

Tyto a dalÜφ otev°enΘ otßzky prßvnφch aspekt∙ elektronickΘho obchodu v souvislosti s ekonomick²m v²znamem e-commerce poskytujφ a nepochybn∞ budou jeÜt∞ dlouho poskytovat velkou v²zvu a budou motivovat k dalÜφmu ·silφ p°i rozvφjenφ elektronickΘho prßva.

9 dodatky

9.1 áliteratura

1. ALLEN, Tom - WIDDISON, Robin: Can Computers Make Contracts?, 9 Harvard Journal of Law and Technology 25 (Winter 1996), p. 25

2. ALVEY, Jennifer L. û BOGINO, Charles: NCCUSL to Vote on Uniform Acts Governing Online Contracts, Software Use, 4 Electronic Commerce & Law 28 (1999)

3. ALVEY, Jennifer: Uniform Acts on Electronic Signatures, Software Transactions Finalized by NCCUSL, 4 Electronic Commerce & Law 30 (1999)

4. American Bar Association, Science and Technology Section - Electronic Commerce Division - Information Security Committee: Digital Signature Guidelines, 1996, http://www.abanet.org/scitech/ec/isc/dsgfree.html

5. ARNOLD, Dirk: Verbraucherschutz im Internet, Computer & Recht 9/1997

6. BEIER, Dietrich û PAGENBERG, Jochen: Concluding Contracts on the Internet,New Development under European and German Law, in ITLG sbornφk

7. BIZER, Johann û HAMMER, Volker: Elektronisch signierte Dokumente als Beweismittel, Datenschutz und Datensicherung 11/1993, strana 32

8. B╓BEL, Gerlinde: Editorial: Internet, Datenverarbeitung Steuer Wirtschaft Recht 9/1998

9. B╓RMER a kol.: Der Internet Rechtsberater, K÷ln, Bundesanzeiger Verlag 1999

10. BOZER, J.: Beweissicherheit im elektronischen Rechtsverkehr, in [50]

11. BRISCH, Klaus M.: E-Commerce-Richtlinienvorschlag, Computer & Recht 12/1998, strana 783

12. BRISCH, Klaus M.: Gemeinsame Rahmenbedingungen fⁿr elektronische Signaturen, Computer & Recht 8/1998, strana 492

13. BRITZ, J÷rg W.: Urkundensbeweisrecht und Elektroniktechnologie, Mⁿnchen, C.H.Beck 1996

14. BURGESS, Allison: The Lawyer's Guide to the Internet, Chicago, 1995 American Bar Association

15. BURNSTEIN, Matthew R.: Conflicts on the Net û Choice of Law in Transnational Cyberspace, Vanderbilt Journal of Transnational Law 29 (1996)

16. DAMKER, Hergert û MILLER, Gⁿnter: Verbraucherschutz im Internet, Datenschutz und Datensicherheit 1/1997

17. DAVIES, Lars J.: A Model For Internet Regulation?, Constructing a Framework for Regulating Electronic Commerce, The Society for Computers & Law 1999, London, http://www.scl.org/content/ecommerce

18. DIGARI, Albert û MORGAN, John P. û COIE, Perkins: Survey of Electronic and Digital Signature Legislative Initiatives in the United States, ILPF 1997

19. DO╚EKAL, Daniel: ╚as na Internetu plyne sedmkrßt rychleji, Sv∞t Namodro 9. 11. 1999, http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=991107380

20. DO╚EKAL, Daniel: Yahoo nesmφ nabφzet nacistickΘ p°edm∞ty, Sv∞t Namodro 21. 11. 2000, http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1001120504

21. DO╚KAL, Jaromφr: Od hybridnφ poÜty k virtußlnφmu obchodnφmu domu, PoÜtovnφ kur²r 2/1999

22. DON┴T, Ji°φ: K°ehkß moc elektronickΘho obchodu, CHIP 6/2000

23. DUMORTIER, Jos - VAN EECKE, Patrick: Electronic Signatures, 15 Computer Law & Security Report 2 (1999)

24. EBBING, Frank: Schriftform und E-mail, Computer & Recht 5/1996, strana 271

25. E-Business treibt Logistik, Handelsblatt, 20.10.199

26. EINSPORN, Thomas (ed.): Electronic Commerce im Internet, Einfluss und Bedeutung fⁿr klein- und mittelstΣndische Unternehmen an der Schwelle zum 21. Jahrhundert, K÷ln, Deutscher Instituts Verlag 1999

27. Electronic Commerce in Japan, Electronic Commerce Promotion Council of Japan, http://www.ecom.or.jp/eng/ec_japan/ohp3.htm

28. Electronic Commerce, A guide for the legal and business community, Law Commission û Report 50, Wellington, 1998

29. Electronic Commerce, Pa°φ₧, OECD 1997

30. E-Mail Sent and Received Within State Is a Transmission in Interstate Commerce, 3 Electronic Commerce & Law Report 29 (1998)

31. ERMAN, Walter et al.: Handkommentar zum BGB, Mⁿnster, Aschendorf 1993

32. ERTL, Gunter: Zivilirechtliche Haftung im Internet, Computer & Recht, 3/1998

33. Evropskß komise, DG XIII: Sicherheit und Vertrauen in elektronische Kommunikation, Datenschutz und Datensicherheit 1/1998, strana 39

34. FARRELL, Frank: From Shrinkwrap to Cyberspace, http://www.weblocator.com/attorney/mn/frankfarrell/article2.html

35. FAZZANI, Linda û ROSE, Adam: Shrink-wrapped software: Do the Licence Terms Apply?, 2 Computer and Telecommunications Law Review 4 (1996)

36. FEIL, Thomas: Einen Schritt vor, zwei zurⁿck; Die Fernabsatzrichtlinie: E-Commerce nach den Vorstellungen der EU, Cybiz 1/2000

37. FIALA, Zbyn∞k: Vφc ne₧ podpis jsou pot°eba chyt°φ lidΘ a chytrΘ penφze, Ekonom 7/2000

38. FIEGE, Carsten: Anonymer Zahlungsverkehr mit elektronischem Geld, Computer & Recht 1/1999

39. FORD, Warwick - BAUM, Michael S.: Secure Electronic Commerce: Building the infrastructure for digital signatures and encryption, New York, Prentice Hall 1997

40. Formation and Validity of On-line Contracts, Instituut voor Informatierecht , Amsterdam 1998, ISBN 90-74243-16-9

41. France's Experience with the Minitel: Lessons for electronic Commerce over the Internet, DSTI/ICCP/IE(97)10/FINAL, Paris, OECD 1997, http://www.oecd.org/dsti/sti/it/infosoc/prod/minitel.htm

42. GARFINKEL, S.: PGP: Pretty Good Privacy, New York, OÆReilly & Associates, Inc., 1995

43. GERMANOWSKI, Glen: Is the 'Shrinkwrap' License Worth the Paper Envelope it's Printed On?, International Journal of Law and Information Technology, Vol.6 No.3

44. GLADSTONE, Julia: Survey of the Law of Cyberspace: Introduction, 53 The Business Lawyer 217 (November 1997)

45. Griffiths, David: Contracting on the Internet, 19 European Intellectual Property Review 13 (1997)

46. GRIMM-BOSBACH, Thomas: E-Commerce û ein veralterter Begriff?, e-commerce Magazin 6/1999

47. GRINGRAS, Clive: The Laws of the Internet, London, Butterworths 1997

48. Guidelines for Consumer Protection in the Context of Electronic Commerce, Paris, OECD 2000

49. HAME, Oliver: Business & Law on the Internet, Toronto, McGraw Hill 1996

50. HARATSCH, Arnold û KUGELMANN, Dieter û REPKEWITZ, Uwe: Herausforderungen an das Recht der Informationsgesellschaft, Stuttgart, Boorberg Verlag 1996

51. HARV┴NEK, Jaromφr et al.: Teorie prßva, Brno, Masarykova univerzita 1998

52. HAWKINS, Jennifer L.: ProCD, Inc. v. Zeidenberg: Enforceability of Shrinkwrap Licenses Under the Copyright Act, 3 Richmond Journal of Law and Technology 6 (1997) http://www.richmond.edu/~jolt/v3i1/hawkins.html

53. HILTY, Reto M. (ed.): Information Highway, Mⁿnchen, C.H.Beck 1996

54. HOEREN, Thomas: Rechtsfragen des Internet, K÷ln, RWS Verlag Kommunikationsforum 1998

55. HOLUB, Milan - FIALA, Josef - BI╚OVSK▌, Jaroslav: ObΦansk² zßkonφk, poznßmkovΘ vydßnφ s judikaturou, Praha, Linde Praha 1998

56. HONZ┴K, TomßÜ: EDI û ko°eny e-businessu, CHIP 6/2000

57. Hyperlink, frames and inline images, a legaly unsolved domain?, 2nd International Conference on Intellectual Property Rights and Free Flow on Information 1998

58. JEHLI╚KA, Old°ich - èVESTKA, Ji°φ a kolektiv: ObΦansk² zßkonφk - kometß°, Praha, C. H. Beck 1997

59. JENKINS, Glenn P. (ed.): Information Technology nad Innovation in Tax Administration, Hague, Kluwer Law International 1996

60. JOHNSON, David R. - POST, David G.: Law and Borders û The Rise of Law in Cyberspace, Stanford Law Review May 1996, http://www.cli.org/X0025_LBFIN.html

61. Joint EU-US Stamenent on Electronic Commerce, Computer & Recht 4/1998

62. KAPLAN, Zden∞k: Vznik e-ekonomiky, Data Security Management 10/1998

63. KESSLER, Wolfang: Besteurerung des Electronic Commerce, Datenverarbeitung Steuer Wirtschaft Recht 9/1998

64. KINCL, Jaromφr - URFUS, Valentin - SK╪EJPEK, Michal: ╪φmskΘ prßvo, Praha, C. H. Beck 1995

65. K╓HLER, Markus û ARNDT, Hans-Wolfgang: Recht des Internets, Heidelberg, C. F. Mⁿller 1999

66. KOSIM, David: Elektronickß komerce, Brno, Computer Press 1998

67. KOUBSK▌, Petr: Co je to novß ekonomika, SoftwarovΘ noviny 6/2000

68. KU╚ERA, Zden∞k: Mezinßrodnφ prßvo soukromΘ, Brno, Masarykova univerzita 1996

69. KUNER, Christopher: Internationale ZustΣndigkeitskonflikte im Internet, Computer & Recht 8/1996

70. LAMPE, Frank: Business im Internet, Erfolgreiche Online-GeschΣftskonzepte, Braunschweig, Viewe Verlag 1996

71. L┴TAL, Ivo et al: Ochrana informacφ, dat a poΦφtaΦov²ch systΘm∙, Praha, Euroiunion 1996

72. LEHMANN, Michael (ed.): RechtsgeschΣfte im Netz - Electronic Commerce, Stuttgart, SchΣffer Roeschel 1999

73. LENG, Ter Kah: E-commerce, New Laws on E-Commerce: Singapore, 15 The Computer Security & Law Report 1 (1999)

74. LLOYD, Jan: Legal Ussues of Shrink Wrap Licenses, European Commission Legal Advisory Board 1996

75. LOEWENHEIM, Ulrich: Praxis des Online Rechts, Winheim, Wileg-VCH 1998

76. MANKOWSKI, Peter: Das Internet im internationalen Vertrags- und Deliktrecht, Rabels Zeitschrift fⁿr auslΣndisches und internationales Privatrecht (1999), strana 203

77. MARTIN, Wolfgang: Das Ende des E-Commerce, E-Commerce Magazin 1/2000

78. MATES, Pavel - MATOUèOV┴, Miroslava: Evidence, informace, systΘmy û prßvnφ ·prava, Praha, Codex Bohemia 1997

79. MATES, Pavel - NEUWIRTH, Karel: Prßvnφ ·prava ochrany osobnφch ·daj∙ v ╚R, Praha, IFEC 2000

80. MATES, Petr -á SMEJKAL Vladimφr: Prßvnφ problΘmy kolem Internetu, Prßvnφ rßdce 9/1998

81. Measuring Eletronic Commerce, Paris, OECDs 1997

82. MEHRINGS, Josef: Internet-VertrΣge und internationales Vertragsrecht, Computer & Recht 10/1998, strana 613

83. MENTHE, Darrel: Jurisdiction In Cyberspace: A Theory of International Spaces, 4 MICH.TELECOMM.TECH.L.REV. (1998), http://www.mttlr.org/volfour/menthe.html

84. MITCHELL, Iain G.: Future Regulation of E-commerce and Commercial Communication in the EU, 10 Computer & Law Magazine 2, http://www.scl.org/members/emagazine/vol10/iss2/vol10-iss2-mitchell-art.htm

85. New Challenges to Computer Law in the 21^th Century, sbornφk vydan² p°i desßtΘm v²roΦnφm sympoziu Information Technology Law Group, 1999

86. NONDEK, Lubomφr - ╪EN╚OV┴, Lenka: Internet a jeho komerΦnφ vyu₧itφ, Praha, Grada Publishing 2000

87. NOVOTN▌, Oto et al.: Trestnφ prßvo hmotnΘ, I. obecnß Φßst, Praha, Codex 1995

88. Our Competetive Future: Building the Knowledge Drive Economy (Bφlß kniha Ministerstva obchodu a pr∙myslu UK), http://www.dti.gov.uk/comp/competitive

89. PELIK┴NOV┴, Radka - ╚ERM┴K, Karel Jr.: Prßvnφ aspekty domΘnov²ch jmen, Praha, Linde Praha 2000

90. PETERKA Ji°φ et al.: Se Z@vinßΦem na Internet, Praha, Academia 1999

91. Planning of Future Work on Electronic Commerce: Digital Signatures, Certification Authorities and Related Legal Issues, UN Commission on International Trade Law, 31st Sess., U.N. Doc. A/CN.9/WG.IV/WP.71, 1996

92. RASSMANN, Steffen: Elektronische Unterschift im Zahlungsverkehr, Computer und Recht 1/1998

93. Recommendation on the Legal Value of Computer Records, UNCITRAL 1985, http://www.uncitral.org/english/texts/electcom/legval.htm

94. References to competitor in meta tags misled Internet users about source of site, EC&L 1/1999

95. REISEN, Andre: Digitale Signaturen - Anwendung und Sicherungsinfrastruktur, Bonn, Bundesamt fⁿr Sicherheit in der Informationstechnik 1997

96. RIESS, Joachim: Digitale Signaturen û Schutz des elektronischen GeschΣftsverkehrs, Datenschutz und Datensicherheit 5/1997, strana 284

97. ROU╚EK, FrantiÜek - SEDL┴╚EK, Jaromφr et al.: Komentß° k ΦeskoslovenskΘmu obecnΘmu zßkonφku obΦanskΘmu a obΦanskΘ prßvo platnΘ na Slovensku a v PodkarpatskΘ Rusi, Praha, V. Linhart 1936

98. S─CKER, Franz Jⁿrgen: Mⁿnchener Kommentar zum Bⁿrgerlichen Gesetzbuch, Mⁿnchen, C. H. Beck 1993

99. SAKO, Katie: Litigation and Jurisdiction, in Lewis C. Lee, ed., J. Scott Davidson, ed, Intellectual Property for the Internet, New York, John Wiley & Sons 1997

100. SAMSON, Martin H.: Click-Wrap Agreement Held Enforceable, New York Law Journal, June 1998, http://www.ljextra.com/internet/0630click.html

101. SCOTT, Michael D.: Global E-Commerce and the Law: The Role of Government Regulation in the 21th Century, publikovßno v [85]

102. SCOVILLE, Adam White: Clear Signatures, Obscure Signs, 15 Cardozo Arts & Entertaiment Law Journal

103. SCHMITTMANN, Jens M.: GeschΣfte und Werbung im Internet, Auswirkungen der Fernabsatz-Richtlinie der EU, Datenschutz und Datensicherheit 11/1997, strana 636

104. SCHUMACHER, Stephan: Digitale Signaturen in Deutschland, Europa und den USA, Computerá & Recht 12/1998

105. SCHUMANN, Petra: Electronic Shopping, Datenverarbeitung, Steurer, Wirtschft, Recht 3/1998, strana 54

106. SCHWERDTFEGEN, Armin: Cyberlaw, Wiesbaden, Gabler 1999

107. SIMON, Rainer: Die Messlatte liegt hoch, Cybiz 1/2000

108. SMEJKAL, Vladimφr - SOKOL, TomßÜ - VL╚EK, Martin: PoΦφtaΦovΘ prßvo, Praha, C. H. Beck 1995

109. SMEJKAL, Vladimφr - SOKOL, TomßÜ: Podpisy na papφru a digitßlnφ podpisy, CHIP 12/1996

110. SMEJKAL, Vladimφr: Internet @ ººº, Praha, GRADA Publishing 1999

111. SMEJKAL, Vladimφr: Prßvnφ aspekty Internetu a jeho bezpeΦnosti, Brno, Smejkal & spol - soudnφ znalci 1997

112. SMEJKAL, Vladimφr: To nejcenn∞jÜφ, co mßte, e-biz 2/2000, str. 86

113. Smlouva o nßjmu nebytov²ch prostor a °ßdnß oferta, epravo 23. ledna 2001, http://epravo.cz/tisk_clanky.php3?precti=795.

114. SORGEL, Theodor Soergel, Wolfgang Siebert: Bⁿrgerliches Gesetzbuch, Stuttgart, Verlag W. Kohlhammer 1987

115. Stßtnφ informaΦnφ politika, schvßlenß usnesenφm vlßdy ╚R ze dne 31. kv∞tna 1999 Φ. 525

116. STECKER, Brunhilde: Grundzⁿge des EDV-Rechts, Mⁿnchen, Vahlen 1999

117. ST╓GM▄LLER, Thomas: Auktionen im Internet, Kommunikation & Recht 9/1999

118. STR╓MER, Tobias H.: Online Recht, Heidelberg, dpunkt 1999

119. SWINDELLS, Chris et al.: Legal Regulation of Electronic Commerce, 1998 (3) The Journal of Information, Law and Technology, http://www.law.warwick.ac.uk/jilt/98-3/swindells.html

120. èVESTKA, Antonφn: ObΦansk² zßkonφk, komentß°, Praha, C. H. Beck 1997

121. The Economic Dimension of Electronic Data Interchange (EDI), Geneva, OECD/ISO 1996

122. TICH▌, LuboÜ - ARNOLD, Reiner - SVOBODA, Pavel - ZEM┴NEK, Ji°φ û KR┴L, Richard: EvropskΘ prßvo, Praha, C. H. Beck 1999

123. Two E-Signature Bills Introduced in House; Laws Would Promote Competing Technologies, 4 Electronic Commerce & Law Report 19

124. United Nations Commission on International Trade Law, Working Group on Electronic Commerce, Draft Uniform Rules on Electronic Signatures, A/CN.9/WG.IV/WP.82, Vφde≥ 1999

125. VAèEK, Vladimφr, ed.: Elektronick² obchod a EDI, Brno, UNIS Publishing 1996

126. WAP e-commerce, Mobile International 2/2000

127. ZAHR┴DKA, Zden∞k: Server ukraden i se seznamem kreditnφch karet, Sv∞t Namodro 1999, http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=990812285

9.2 ápoznßmky

---

[1] SouΦßst WWW strßnek, kterß nenφ b∞₧n∞ zobrazovßna, avÜak m∙₧e obsahovat dodateΦnΘ informace o obsahu strßnek. ╚asto zmi≥ovßno v souvislosti s épodstrkovßnφmæ web strßnek prohledßvaΦ∙m p°i hledßnφ v Internetu. Z mnoha Φlßnk∙ na toto tΘma viz nap°φklad [94], strana 12.

[2] Zobrazenφ jistΘ web strßnky uvnit° vlastnφho rßmce web strßnek. M∙₧e b²t pou₧ito k zobrazenφ cizφ strßnky, ani₧ by bylo u₧ivateli z°ejmΘ, ₧e se jednß o strßnku ze zcela jinΘho zdroje. Z mnoha Φlßnk∙ na toto tΘma viz nap°φklad [57], strana 111.

[3] AΦkoli jsou pro nedostatek ΦeskΘ prßvnφ literatury uvßd∞ny odkazy na zahraniΦnφ zdroje, se vÜemi t∞mito neÜvary se lze setkat i na ΦeskΘm Internetu. Jako jeden p°φklad z mnoha budi₧ zmφn∞ny META tagy a hyperlinky na strßnkßch spoleΦnosti P.E.S. Consulting (http://www.pes.cz), kterΘ vzbuzovaly faleÜn² dojem o spojitosti se znßm²m denφkem Neviditeln² pes (http://pes.eunet.cz), kter² vydßvß Ond°ej Neff. Po stφ₧nostech Ond°eje Neffa i ΦeskΘ internetovΘ ve°ejnosti byl tento zßvadn² stav odstran∞n.

[4] Popis e-commerce a n∞kterΘ mo₧nΘ definice tohoto termφnu je mo₧nΘ nalΘzt v kapitole 2.1 Elektronick² obchod.

[5] Cyberlaw je pojem z anglicky psanΘ literatury, kter² je zde pou₧it podobn∞ jako jinΘ anglickΘ termφny pro neexistenci vhodnΘho ΦeskΘho v²razu. Cyberlaw znamenß doslovn∞ éprßvo kyberprostoruæ, tedy obor prßva v∞nujφcφ se otßzkßm spojen²m s (globßlnφmi) poΦφtaΦov²mi sφt∞mi, p°edevÜφm s Internetem. Tento termφn je v anglosaskΘ literatu°e ji₧ pevn∞ etablovßn a vzhledem ke specifik∙m tΘto Φßsti poΦφtaΦovΘho prßva (blφ₧e viz kapitola 2.3 Povaha elektronickΘho prßva) dojde nepochybn∞ i u nßs k tomu, ₧e pro tento obor bude pou₧φvßn samostatn² nßzev. Prozatφm jsem se pokusil pou₧φt termφn elektronickΘ prßvo jako ekvivalent termφnu elektronick² obchod, u n∞j₧ mß slovo elektronick² takΘ sv∙j specifick² v²znam. Jednß se vÜak jen o v²pomoc z nouze a na koneΦn² obecn∞ uznßvan² termφn pro tuto zajφmavou oblast prßva si budeme teprve muset poΦkat.

[6] Proto₧e se tato prßce zab²vß Internetem jako nov²m komunikaΦnφm prost°edkem, hraje v nφ velkou roli takΘ Internet jako zdroj cenn²ch informacφ, vΦetn∞ prßvnφch. P°esto₧e lze tuto prßci najφt v knihovn∞ jako VU╚KA, Jan: VybranΘ prßvnφ aspekty elektronickΘho obchodu, diplomovß prßce FMV VèE 2000, Praha, lze ji pochopiteln∞ najφt i na Internetu na adrese http://www.mujweb.cz/www/cyberlaw/aspects.htm.

[7] Blφ₧e k tomuto tΘmatu nap°φklad Φlßnek [56].

[8] Oba pojmy se takΘ velmi Φasto zkracujφ jako b2b a b2c e-commerce. V zßjmu p°ehlednosti textu bude t∞chto éhovorov²chÆ zkratek pou₧ito i zde.

[9] Nap°. [26], strana 12, dßle tΘ₧ Φlßnek [56], kter² zmi≥uje vφce typ∙ e-businessu podle charakteru ·Φastnφk∙. Nejd∙le₧it∞jÜφ slo₧kou elektronickΘho podnikßnφ je vÜak jednoznaΦn∞ b2b e-commerce a v o n∞co menÜφ mφ°e b2c e-commerce. Kupodivu nejprudÜφ nßr∙st objemu zaznamenal po svΘm vzniku objektivn∞ mΘn∞ v²znamn² model e-commerce, jmenovit∞ consumer-to-consumer (typicky spot°ebitelskΘ internetovΘ aukce). Rozvφjel se °ßdov∞ desetkrßt rychleji ne₧ b2b obchody, podrobn∞ji nap°. Φlßnek [107].

PodobnΘ paradoxy nejsou v oblasti Internetu v²jimkou. SouΦasnΘ trendy po p°ekonßnφ prvnφch fßzφ rozvoje vÜak vykazujφ snadno p°edvφdateln² trend: trvalΘ r∙sty b2b sektoru.

[10] Prvnφ vlaÜtovky tohoto trendu m∙₧eme vid∞t i u nßs. Na adrese http://www.justice.cz je ve°ejn∞ p°φstupnß elektronickß podoba obchodnφho rejst°φku, ovÜem jen jako dopln∞k systΘmu stßvajφcφho. Pln∞ elektronick² obchodnφ rejst°φk Φi katastr nemovitostφ a finanΦnφ ·°ad by rozhodn∞ snφ₧ily nßklady firem a Φas nutn² na n∞kterΘ operace, avÜak zatφm se jednß o hudbu budoucnosti v mnohem v∞tÜφ mφ°e ne₧ v p°φpad∞ digitßlnφch podpis∙ a um∞lΘ inteligence. Ke vztahu e-commerce a orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy tΘ₧ Φlßnek [37].

[11] Viz nap°. Φlßnek [45].

[12] European Information Technology Observatory, Frankfurt. Citovßno podle [29].

[13] Citovßno ze zprßvy Sacherova v²boru: [29], strana 11. Obecn∞ znßmΘ jako éSacherova zprßvaæ (Sacher Report).

[14] K pojmu integrated commerce srovnej dßle Φlßnek [77].

[15] P°evaha internetovΘ komunikace v elektronickΘm obchodu vede i k rozliÜovßnφ dalÜφho pojmu, toti₧ i-commerce (Internet commerce), kter² pou₧φvß nap°φklad firma Dell.

[16] [70], str 2. PostupnΘ spojovßnφ e-commerce a telefon∙ ji₧ zaΦφnß dφky WAP protokolu (tzv. mobile commerce). Srovnej Φlßnek [126].

[17] Zprßva otiÜt∞na nap°φklad v [61], strana 253.

[18] Viz [101], poznßmka 7 a souvisejφcφ text.

[19] Vysv∞tlenφ k tomuto pojmu (pou₧φvanΘho bez jakΘhokoli nßroku na jeho obecnost) viz poznßmka 5.

[20] Srovnej zejmΘna [14].

[21] N∞kterΘ zde nezmi≥ovanΘ oblasti otev°en²ch otßzek spojen²ch s e-commerce vyjmenovßvß Φlßnek [44].

[22] Literatury pojednßvajφcφ o v²voji Internetu je k dispozici velkΘ mno₧stvφ, namßtkou jmenujme [86] nebo [89].

[23] Druh kupnφ smlouvy uzavφranΘ p°i koupi v²znamnΘho majetku, obvykle nemovitostφ, kter² i bez pφsemnΘ formy zajistil jak pot°ebnou prßvnφ jistotu, tak publicitu p°evodu. Srovnej nap°φklad [64], strana 170.

[24] Srovnej nap°φklad [84]. Obdobn∞ dalÜφ literatura, nap°φklad [8], strana 233.

[25] Citovßno z Φlßnku [80].

[26] To je samoz°ejm∞ obecn² poznatek, kter² se net²kß toliko elektronickΘho obchodu. Shodn∞ pova₧uje neekonomiΦnost a inflaci prßvnφch norem za nedostatek nap°φklad [51], strana 132.

[27] Krom∞ Internetu a dalÜφho vyu₧itφ poΦφtaΦov²ch sφtφ se toto t²kß zejmΘna telefonnφ sφt∞. Uzavφrßnφ obchod∙ pomocφ telefonu je obdobou e-commerce. A nßpadnou podobu s domΘnov²mi jmΘny vykazuje volba telefonnφch Φφsel podnik∙ tak, aby p°epis Φφslic do pφsmen dßval urΦit² smysl. P°φklad z praxe: 0800-EBANKA.

[28] Srovnej nap°φklad Φlßnek [60].

[29] P°φklad citovßn podle [32].

[30] Srovnej nap°φklad [83], obdobn∞ i jinφ auto°i.

[31] Nap°φklad [110], tΘ₧ v jin²ch publikacφch Smejkala.

[32] Shodn∞ nap°φklad [32], tΘ₧ [110].

[33] K dispozici na http://www.uncitral.org/english/texts/electcom/ml-ec.htm.

[34] Srovnej [119].

[35] Nap°φklad deklarovßno v [61].

[36] Viz direktiva EU o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy, Φlßnek 3 odst. 1.

[37] Viz p∙vodnφ nßvrh zßkona o elektronickΘm podpisu, º 10 odst. 1.

[38] Viz Gesetz zur Regelung der Rahmenbedingungen fⁿr Informations- und Kommunikationsdienste (IuKDG), Φlßnek 3 (SigG), º4 odst. 1.

[39] Termφn elektronickß smlouva je v ΦeÜtin∞ podobn² neologizmus jako elektronickΘ prßvo, avÜak d°φve Φi pozd∞ji se nejspφÜe n∞jak² pojem toho v²znamu zaΦne obecn∞ pou₧φvat. V p°φpad∞ elektronick²ch smluv lze odkßzat na anglick² pojem electronic contracts, kter² se ji₧ pou₧φvß, srovnej zejmΘna direktivu 2000/31/ES EvropskΘho parlamentu a Radyá ze dne 8. Φervna 2000 o n∞kter²ch prßvnφch aspektech slu₧eb informaΦnφ spoleΦnosti, zejmΘna elektronickΘho obchodu, ve nit°nφm trhu, O.J. L 178/1, 17. 7.2000.

K problematice elektronick²ch smluv obecn∞ tΘ₧ Φlßnek [45].

[40] V tΘto souvislosti je mo₧nΘ zmφnit, ₧e n∞co podobnΘho platφ i o smlouvßch uzavφran²ch pomocφ poΦφtaΦe. Pr∙kopnφkem byl francouzsk² systΘm Minitel, kter² fungoval ji₧ v osmdesßt²ch letech - poΦßtek e-commerce tedy nenφ spojen a₧ s polovinou devadesßt²ch let, jak se obvykle p°edpoklßdß! Srovnej zprßvu OECD [41].

[41] P°φstup teorie obΦanskΘho prßva k tomuto problΘmu podrobn∞ji nap°. [31] svazek I, strana 350. Srovnej tΘ₧ [117] strana 394.

[42] ╚lßnek 11

äà poskytovatel slu₧eb je povinen oznßmit p°ijetφ p°φjemcovy objednßvky àô

[43] Srovnej rozsudek NejvyÜÜφho soudu ╚eskΘ republiky ze dne 14. prosince 2000, sp. Zn. 20 Cdo 2427/98, citovan² v Φlßnku [113].

[44] Podrobn∞ vysv∞tleno nap°φklad v [97].

[45] Obdobn∞ usuzuje [28], strana 33.

[46] Jako nßzornß ilustrace m∙₧e poslou₧it t°eba e-biz 1/2000, t°etφ strana obßlky.

[47] Srovnej [19]. Odbornφci se shodujφ, ₧e Internet time (v²voj obchodnφch aktivit spojen²ch s Internetem, a¥ u₧ jde o provoz, poΦet u₧ivatel∙, v²kon sφt∞) plyne a₧ desetkrßt rychleji, ne₧ jak se vyvφjφ obchod v reßlnΘm sv∞t∞. K pojmu Internet time srovnej nap°φklad poznßmku 4 v [101].

[48] Srovnej v tomto smyslu Vzorov² zßkon UNCITRAL o elektronickΘm obchodu, Φlßnek 15, odst. 2.

[49] Shrink-wrap smlouvy jsou velmi specifick²m druhem smluv, kter² se zvlßÜt∞ vyskytuje uá maloobchodnφ distribuce softwaru. Zßkaznφk je u takovΘho druhu obchodu informovßn o podmφnkßch smlouvy ve dvou fßzφch. Nejprve navÜtφvφ obchod se softwarem a tam zakoupφ balenφ s datov²mi nosiΦi. P°esnΘ podmφnky pro u₧itφ softwaru se vÜak dozvφ a₧ p°i rozbalenφ obalu. Uvnit° je p°ilo₧eno smluvnφ ujednßnφ, kterΘ ho oprav≥uje u₧φvat software pouze v souladu s jist²mi podmφnkami, jinak mß datovΘ nosiΦe znovu zabalit a vrßtit v obchod∞, kde balenφ koupil.

D∙vodem pro volbu takovΘ zp∙sobu uzav°enφ smlouvy b²vß ze strany producent∙ softwaru skuteΦnost, ₧e cht∞jφ vyu₧φt obal k propagaci v²robku. Smluvnφ ujednßnφ ohledn∞ u₧itφ softwaru b²vajφ Φasto komplikovanß a zabrala by velkou Φßst obalu, n∞kdy by dokonce ani celß plocha balenφ nestaΦila. Proto p°iklßdajφ ·plnΘ zn∞nφ smluvnφho ujednßnφ dovnit°.

DalÜφ p°φΦinou vzniku shrink-wrap smluv byla klesajφcφ cena softwaru. Dokud Ülo o pr∙mysl, kter² se orientoval na velkΘ podniky, nebyla pot°eba racionalizovat smluvnφ jednßnφ. Kdy₧ se vÜak zaΦal trh v²poΦetnφ techniky rozÜi°ovat i na domßcφ u₧ivatele, producenti a distributo°i softwaru hledali mo₧nΘ cesty ke snφ₧enφ nßklad∙ a doby nezbytnΘ k prodeji. P°i on-line distribuci softwaru je samoz°ejm∞ mo₧nΘ zobrazit ·plnΘ zn∞nφ smlouvy p°edem a vy₧ßdat si souhlas druhΘ strany kliknutφm.

N∞kdy se jako samostatn² druh smlouvy uvßdφ i tzv. click-wrap smlouva, kterß je zalo₧enß na stejnΘm pricipu, pou₧φvß se vÜak p°i on-line distribuci softwaru. P°edb∞₧n² souhlas se smluvnφmi podmφnkami je dßn kliknutφm na ovlßdacφ prvek p°ed sta₧enφm Φi koupφ softwaru prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞. P°esnΘ zn∞nφ podmφnek se u₧ivatel dozvφ p°ed vlastnφ instalacφ programu na vlastnφ poΦφtaΦ.

[50] Shodn∞ argumentuje [71].

[51] P∙vodnφ text nßvrhu je mo₧nΘ najφt na adrese http://europa.eu.int/ISPO/ecommerce/legal/documents/legalframew/legalen.pdf.

[52] ╚lßnek 11

Okam₧ik, ve kterΘm je smlouva uzav°ena

odst. 1, pφsm. a)

ôSmlouva je uzav°ena, kdy₧ à the recipient of the service has received from the service provider, electronically, an acknowledgement of receipt of the recepient's acceptance àö Nßvrh direktivy o n∞kter²ch prßvnφch aspektech elektronickΘho obchodu ve vnit°nφm trhu, Article 11, odst. 1.p°φjemce slu₧by elektronicky obdr₧el od poskytovatele slu₧by potvrzenφ p°ijetφ p°φjemcova souhlasu àö

Nßvrh direktivy o EU o urΦit²ch prßvnφch aspektech elektronickΘho obchodu ve vnit°nφm trhu.

[53] StruΦn² komentß° na http://www.ssbb.com/contract.html nebo podrobn∞ji [100].

[54] Srovnej Groff v. America Online, Inc., File No. C.A. No. PC

97-0331 (R.I. Superior Ct. 1998), pln² text rozhodnutφ na http://legal.web.aol.com/decisions/dlother/groff.html.

[55] Sdru₧enφ pro unifikaci prßva stßt∙ USA, viz tΘ₧ http://www.nccusl.org/. Jednotn² zßkon o elektronick²ch transakcφch je v souΦasnΘ dob∞ p°ijat zhruba polovinou stßt∙ USA.

[56] Sem pat°φ nap°φklad molekulßrnφ DNA poΦφtaΦe, jejich₧ v²zkum v souΦasnΘ dob∞ intenzivn∞ probφhß.

[57] Elektronick² znamenß t²kajφcφ se technologie majφcφ elektrickΘ, digitßlnφ, magnetickΘ, bezdrßtovΘ, optickΘ, elektromagnetickΘ nebo podobnΘ vlastnosti. Elektronick² zßznam znamenß zßznam vytvo°en², vyslan², p°enesen², p°ijat², nebo uchovan² elektronick²mi prost°edky.

[58] Srovnej [15], strana 19.

[59] Podle [38], strana 94.

[60] Viz [38], kapitola 8. Dßle viz [4], Guideline 1.20, kde se definuje non-repudiation jako ôexistence silnΘho a podstatnΘho d∙kazuá identity autora zprßvy a neporuÜenosti zprßvy, postaΦujφcφho k tomu, aby aby zabrßnil druhΘ stran∞ v ·sp∞ÜnΘm odmφtnutφ p∙vodu, p°ijetφ Φi odeslßnφ zprßvy a neporuÜenosti jejφho obsahuö. Dosud bohu₧el neexistuje obecn∞ pou₧φvan² Φesk² ekvivalent slov repudiation a non-repudiation, p°esto₧e jde o pro praxi v²znamn² prßvnφ pojem. P°esto₧e je mo₧nΘ navrhnout n∞kolik mo₧n²ch p°eklad∙, ₧ßdn² nevystihuje vÜechny strßnky tohoto odbornΘho termφnu, jak se v₧il v anglicky psanΘ literatu°e, proto byl pro tento ·Φel ponechßn v p∙vodnφm zn∞nφ.

[61] Viz Zbyn∞k Loebl, in [72], str. 94 an.

[62] Srovnej nap°φklad [98], str. 1034.

[63] [42], citovßno podle [38], strana 110.

[64] A op∞t se dß poznamenat, ₧e se nejednß o absolutnφ novinku Φi zßle₧itost poslednφch let. Nap°φklad Deutsche Bank mß s nasazenφm digitßlnφch podpis∙ ji₧ vφce ne₧ desetiletΘ zkuÜenosti û srovnej [92].

[65] Zßkon Φ. 227/2000 ze dne 26. Φervna o elektronickΘm podpisu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o elektronickΘm podpisu). PlnΘ zn∞nφ zßkona je samoz°ejm∞ k dispozici i na Internetu, zejmΘna na strßnkßch ┌°adu pro stßtnφ informaΦnφ systΘm http://www.usiscr.cz/cz/dokumenty/domaci/227_2000.html.

[66] Srovnej mimo jinΘ [38], kapitola 4

[67] Gesetz zur Regelung der Rahmenbedingungen fⁿr Informations- und Kommunikationsdienste (IuKDG), Φlßnek 3 (SigG). PlnΘ zn∞nφ zßkona je k dispozici na Internetu na adrese http://www.iid.de/rahmen/iukdg.html#a3.

[68] Utah Digital Signature Act, pojem digital signature v Utah Code º 45-3-103 (10) ji₧ z roku 1996. Tohoto p°φkladu nßsledovaly dalÜφ americkΘ stßty, nap°φklad New Mexico. Pozd∞ji p°ijφmanß stßtnφ legislativa i v USA p°eÜla k pojmu elektronick² podpis, nap°φklad Arizona Φi Maine Φi federßlnφ zßkon z roku 2000.

[69] Na tomto mφst∞ srovnej tΘ₧ http://www.penop.com/penop/penop.nsf/htmlmedia/international_laws.html.

[70] Prßv∞ tato funkce dala vzniknout nßzvu podpis. V tomto smyslu viz nap°φklad [98], strana 1037 nebo [97], strana 207.

[71] Krom∞ toho je mo₧no zd∙raznit i fakt, ₧e podpis nemusφ plnit vÜechny tyto funkce souΦasn∞, dokonce ani ty, kterΘ jsou jeho obvykl²mi funkcemi. P°esto₧e podle tradiΦnφ prßvnφ nauky obsahuje podpis jmΘno osoby, lze jmenovat n∞kterΘ specifickΘ situace, kterΘ, aΦ uznanΘ prßvnφm °ßdem, jsou v²jimkou z tohoto pravidla. Kup°φkladu v ΦeskΘm trestnφm prßvu by se jednalo o º 55 odst. 2 trestnφho °ßdu.

[72] Srovnej [23], strana 106.

[73] Srovnej nap°φklad [10].

[74] Jako hrubΘ m∞°φtko m∙₧eme pou₧φt nßsledujφcφ pokus: p°i vyhledßvßnφ slova podpis v zßkonech udßvß databßze ASPI (aktualizovanß do Φßstky 93/2000 vΦetn∞) celkem 143 nalezen²ch zßkon∙ od roku 1990 do dneÜka. V²skyt∙ slova listina je jeÜt∞ vφce, n∞kterΘ z nich byly vyjmenovßny v p°edchozφ kapitole.

[75] Tento druh elektronickΘho podpisu se naz²vß symbolick² podpis (symbolic signature).

[76] Srovnej vysv∞tlenφ termφnu interpretative approach v [17], strana 62, jde o prßvnφ teorii postulujφcφ toto₧n² nßzor. Tent²₧ p°φstup je pou₧it nap°φklad ve VzorovΘm zßkon∞ UNCITRAL o elektronickΘm obchodu:

ä╚lßnek 7

(1) Kde prßvo vy₧aduje podpis osoby, je tento po₧adavek u datovΘ zprßvy spln∞n, jestli₧e

a) byla pou₧ita metoda identifikujφcφ takovou osobu a prokazujφcφ jejφ souhlas s informacφ obsa₧enou v tΘ datovΘ zprßv∞ a

b) tato metoda je nßle₧it∞ spolehlivß pro ·Φely, pro kterΘ byla datovß zprßva vytvo°ena nebo p°enesena, ve sv∞tle vÜech okolnostφ zahrnujφcφch i p°φpadnou dohodu.ô

[77] Nelze rozhodn∞ souhlasit s nßzorem v Φlßnku [24], ₧e cokoli, co vypadß jako podpis (t°eba naskenovan² obrßzek podpisu p°ilo₧en² k souboru s textem) by m∞lo b²t pova₧ovßno za podpis. Pokud bychom i takov² symbolick² podpis uznali za rovnocenn² podpisu, rßzem by se tak podpisy staly ned∙v∞ryhodn²mi. To by bylo jednoznaΦn∞ proti smyslu prßvnφch ·prav.

[78] K tomuto tΘmatu existuje mnoho literatury, srovnej nap°φklad [95].

[79] P°φklad trivißlnφ a nep°φliÜ bezpeΦnΘ hash funkce: seΦφst ASCII k≤dy znak∙ ve zprßv∞ a ponechat poslednφ t°i Φφslice. Jen jedna zprßva z tisφce by m∞la stejn² otisk. Ve skuteΦnosti se vÜak pou₧φvajφ mnohem d∙mysln∞jÜφ hash funkce, aby bylo prakticky nemo₧nΘ sestavit podvr₧enou zprßvu se stejn²m otiskem. P°esto₧e k danΘmu otisku, kter² je v²sledkem bezpeΦnΘ hash funkce, existuje vφce zprßv, je v²poΦetn∞ nezvlßdnutelnΘ je najφt, tak₧e v praxi je otisk datovΘ zprßvy unikßtnφ (tΘ₧ se v anglicky psanΘ literatu°e n∞kdy oznaΦuje jako fingerprint). V tomto jednoduchΘm p°φkladu by to bylo pochopiteln∞ proveditelnΘ naopak relativn∞ snadno. Na bezpeΦnosti hash funkce zßvisφ bezpeΦnost celΘho digitßlnφho podpisu, proΦe₧ je jim zßkonit∞ v∞novßna velkß pozornost. B∞₧n∞ akceptovan²m standardem je dnes hash funkce SHA-1 nebo MD-5.

[80] P°φklad digitßln∞ podepsanΘ zprßvy (v tomto p°φpad∞ sm∞nky) citovan² podle [4], strana 15:

<Signed SigID=1>

Promissory Note

I, Mary Smith, promise to pay to the order of First Western Bank five thousand dollars and no cents (5,000) on or before June, 10, 1998, with interest at the rate of fifteen per cent (15%) per annum.

Mary Smith, Maker

</Signed>

<Signature SigID=1 PsnID=smith082>

2AB3764578CC1894A29870F40198B240CD2 302B2349802DE002342B212990BA5330249C1D20774C1622D39

</Signature>

[81] V zßjmu soukromφ zprßvy se takΘ Φasto Üifruje datovß zprßva p°φjemcov²m ve°ejn²m klφΦem, aby t°etφ osoba nemohla p°eΦφst jejφ obsah, i kdyby datovou zprßvu b∞hem p°enosu nebo v jin² okam₧ik zachytila. P°φjemce jako dr₧itel svΘho soukromΘho klφΦe vÜak zprßvu bude schopen deÜifrovat.

[82] Blφ₧e nap°φklad v [91].

[83] Srovnßnφ s telefonnφm seznamem je nßzorn∞jÜφ i pokud jde o roli trusted third parties v obchodovßnφ. Vydavatele telefonnφho seznamu lze toti₧ takΘ pova₧ovat za TTP. Mßm-li pochybnosti o tom, zda osoba, se kterou komunikuji, je tφm, za koho se vydßvß, mohu k ove°enφ toto₧nosti pou₧φt telefonnφ seznam. Zp∞tnΘ volßnφ na telefonnφ Φφslo zjiÜt∞nΘ podle telefonnφho seznamu m∙₧e zv²Üit d∙v∞ryhodnost komunikace.

I na tomto p°φkladu si lze tedy potvrdit, ₧e v∞tÜina slo₧ek elektronickΘho obchodovßnφ nenφ sama o sob∞ novinkou a ₧e zm∞na spoΦφvß pouze v uplatn∞nφ v²hod ze zapojenφ vÜech t∞chto prvk∙ do jednoho funkΦnφho celku v globßlnφ poΦφtaΦovΘ sφti. Nutno ovÜem zopakovat, ₧e toto épouhΘæ sjednocenφ slu₧eb mß vliv v pravd∞ revoluΦnφ.

[84] Nenφ bez zajφmavosti, ₧e o elektronick² obchod a souvisejφcφ oblasti podnikßnφ (hybribnφ poÜta, certifikaΦnφ autorita atd.) jevφ velk² zßjem prßv∞ ╚eskß poÜta. Postavenφ podobnΘho podniku jako trusted third party v sob∞ skr²vß obrovsk² tr₧nφ potencißl, kter² je mo₧no odhadnout bez p°ehßn∞nφ na miliony, pokud se jej ovÜem sprßvn∞ vyu₧ije. Srovnej [21], strana 18. V podobnΘm smyslu [62]. Obdobn∞ United States Postal Service, srovnej [104]. Bez zajφmavosti nenφ ani fakt, ₧e prvnφ certifikaΦnφ autoritou s ·°ednφ licencφ v N∞mecku byl Deutsche Telekom, tedy spoleΦnost v podobnΘm postavenφ, jako jsou poÜty. DalÜφm logick²m kandidßtem jsou samoz°ejm∞ banky. Viz tent²₧ Φlßnek a dßle nap°φklad tiskovß zprßva Banks add value to e-commerce by serving as CAs, http://www.nacha.org/whats-hot/press/1999/CAresult.htm.

[85] Text smlouvy a informace o dohod∞ k dispozici na http://www.wassenaar.org. ╚eskß republika implementovala po₧adavky dohody v zßkon∞ Φ. 21/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o kontrole v²vozu a dovozu zbo₧φ a technologiφ podlΘhajφcφch mezinßrodnφm kontrolnφm re₧im∙m a blφ₧e ve vyhlßÜce Φ. 43/1997 Sb. Ministerstva pr∙myslu a obchodu ze dne 21. ·nora 1997, kterou se provßdφ zßkon Φ. 21/1997 Sb., o kontrole v²vozu a dovozu zbo₧φ a technologiφ podlΘhajφcφch mezinßrodnφm kontrolnφm re₧im∙m. Regulace kryptografick²ch produkt∙ je obsa₧ena prßv∞ ve zmφn∞nΘ vyhlßÜce.

[86] American Civil Liberties Union, http://www.aclu.org/.

[87] Electronic Frontier Foundation, http://www.eff.org/.

[88] P°esto₧e nejsou tyto spory z°ejm∞ dosud zcela ukonΦeny, vφt∞zφ zatφm strana argumentujφcφ prvnφm dodatkem o svobod∞ slova. Rozhodnutφ federßlnφho Ninth Circuit Court of Appeals ve v∞ci Bernstein v. United States Department of Justice poskytlo zdrojovΘmu k≤du tuto ochranu. Podrobn∞jÜφ informace nap°φklad na adrese http://www.mbc.com/news/pubGroup.asp?ID=20.

[89] Shodn∞ [16], strana 24.

[90] Direktiva 1999/93/ES EvropskΘho parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 1999 o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy, OJ L 013 19.1.2000 str. 12-20, http://europa.eu.int/ISPO/ecommerce/legal/documents/1999_93/1999_93_en.pdf.

[91] Sdru₧enφ pro informaΦnφ spoleΦnost, http://www.spis.cz.

[92]Vyjßd°eno zejmΘna v preambuli direktivy o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy, odstavec 4. V d∙vodovΘ zprßv∞ k nßvrhu zßkona o elektronickΘm podpisu se v obdobnΘm v²znamu pφÜe toto:

ôNedostateΦnß nßrodnφ legislativa vytvß°φ p°ekß₧ky pro mezinßrodnφ obchod, jeho₧ v²raznß Φßst se realizuje prßv∞ prost°ednictvφm modernφch telekomunikaΦnφch prost°edk∙. Rozdφly mezi nßrodnφmi legislativami a rozpory p°i jejich v²kladu ohledn∞ pou₧φvßnφ komunikaΦnφch prost°edk∙ se tak mohou stßt v²razn²m faktorem, omezujφcφm p°φstup na mezinßrodnφ trhy.ö

[93] V anglickΘ verzi direktivy oznaΦen² jako advanced electronic signature, viz Φlßnek 2 odst. 2 direktivy.

[94] Zßkon o elektronickΘm podpisu, paragraf 3 odst. 1 a 2.

[95] Zßkon o elektronickΘm podpisu, º 21.

[96] Zßkon o elektronickΘm podpisu, paragraf 2 pφsm. a).

[97] ╚lßnek 5

äPrßvnφ efekty elektronick²ch podpis∙

1. ╚lenskΘ stßty by m∞ly zajistit, aby zaruΦenΘ elektronickΘ podpisy, kterΘ jsou zalo₧eny na kvalifikovanΘm certifikßtu a kterΘ jsou vytvo°eny prost°edky pro bezpeΦnΘ vytvß°enφ podpisu:

a. spl≥ovaly prßvnφ po₧adavky na podpis v souvislosti s daty v elektronickΘ form∞ stejn²m zp∙sobem jako vlastnoruΦnφ podpis spl≥uje tyto po₧adavky v souvisloslosti s daty v papφrovΘ podob∞;

b. byly p°φpustnΘ jako d∙kaz v prßvnφch procesech.

2. ╚lenskΘ stßty by m∞ly zajistit, aby elektronick²m podpis∙m nebyly odep°eny prßvnφ ·Φinky a p°φpustnost jako d∙kaz pouze na zßklad∞ toho ₧e:

a. je v elektronickΘ form∞, nebo

b. nenφ zalo₧en na kvalifikovanΘm certifikßtu, nebo

c. nenφ zalo₧en na kvalifikovanΘm certifikßtu pochßzejφcφm od akreditovanΘho poskytovatele certifikaΦnφch slu₧eb, nebo

d. nenφ vytvo°ená prost°edky pro bezpeΦnΘ vytvß°enφ podpisu.ô

[98] To je v souladu s [124]. Zde se pou₧φvß termφn electronic signature a enhanced electronic signature jako obdoba naÜich pojm∙ elektronick² podpis a zaruΦen² elektronick² podpis. Podobn∞ p°ijala tento dvou·rov≥ov² p°φstup i v∞tÜina dalÜφ legislativy, nap°φklad singapursk² zßkon o elektronick²ch transakcφch z roku 1998 zavßdφ pojmy electronic signature a secure electronic signature, srovnej [73], strana 8.

[99] ôa) Elektronick²m podpisem ·daje v elektronickΘ podob∞, kterΘ jsou p°ipojenΘ k datovΘ zprßv∞ nebo jsou s nφ logicky spojenΘ a kterΘ umo₧≥ujφ ov∞°enφ toto₧nosti podepsanΘ osoby ve vztahu k datovΘ zprßv∞,

à

d) podepisujφcφ osobou fyzickß osoba, kterß mß prost°edek pro vytvß°enφ podpisu a jednß jmΘnem sv²m nebo v zastoupenφ jinΘ fyzickΘ Φi prßvnickΘ osoby,ö

[100] ╚lßnek 2 odst. 1 direktivy:

Elektronick²m podpisem se rozumφ data v elektronickΘ form∞, kterß jsou p°ipojena k jin²m elektronick²m dat∙m nebo s nimi logicky spojena a kterß slou₧φ jako metoda autentikace.

[101] ╚lßnek 2 odst. 2 a 3 direktivy:

ä2. ZaruΦen²m elektronick²m podpisem se rozumφ elektronick² podpis, kter² spl≥uje nßsledujφcφ po₧adavky:

a. je jedineΦn∞ spojen s podpisovatelem;

b. je schopen identifikovat podpisovatele;

c. je vytvo°en u₧itφm prost°edk∙, kterΘ podpisovatel m∙₧e zachovat pod svou v²hradnφ kontrolou;

d. je spojen s daty, k nim₧ se vztahuje, takov²m zp∙sobem, ₧e jakßkoliv pozd∞jÜφ zm∞na dat je zjistitelnß

3. Podpisovatelem se rozumφ osoba, kterß vlastnφ prost°edky k vytvo°enφ podpisu a jednß ve svΘm vlastnφm zßjmu nebo v zßjmu fyzickΘ nebo prßvnφ osoby Φi spoleΦnosti, kterou reprezentuje.ô

[102] V tomto ohledu srovnej nap°φklad [102], strana 345.

[103] Zßkon o elektronickΘm podpisu, º 20.

[104] V p°φpad∞ zßkona o elektronickΘm podpisu jde zejmΘna o º 2 pφsm. j). Pokud by bylo p°ijato partikulßrnφ °eÜenφ poΦφtajφcφ pouze s digitßlnφmi podpisy, nebylo by t°eba opisovat ve°ejn² klφΦ takto obtφ₧n∞.

[105] Tento nßzor nap°φklad vyjßd°il v rozhovoru profesor èvestka, znßm² odbornφk v oblasti obΦanskΘho prßva p∙sobφcφ mj. na PrßvnickΘ fakult∞ Univerzity Karlovy.

[106] Vyjßd°en² b∞hem debaty v rßmci klubovΘho veΦera SPIS v∞novanΘm nßvrhu zßkona o elektronickΘm podpisu dne 4. listopadu 1999.

[107] Srovnej Φlßnek 2, odst. 1 direktivy EU o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy a º2 pφsm. a) zßkona o elektronickΘm podpisu.

[108] º 2 pφsm. c) zßkona o elektronickΘm podpisu.

[109] P°itom v p°φpad∞ datov²ch zprßv se takovß vßzanost legislativy neprojevuje. Jak bylo popsßno blφ₧e v p°edchozφ kapitole, dß se zde odvolat nap°φklad na Vzorov² zßkon OECD o elektronickΘm obchodu, nßvod k p°evzetφ, paragraf 24, kde se v²slovn∞ pφÜe: ôP°φstup u₧it² ve VzorovΘm zßkonu mß pokr²t v zßsad∞ vÜechny konkrΘtnφ situace, kdy je informace vytvß°ena, uklßdßna nebo p°enßÜena, bez ohledu na prost°edek, kter²m je tato informace fixovßna.ö (zv²razn∞no autorem) Definice datovΘ zprßvy je zde takΘ mnohem ÜirÜφ ne₧ jen omezenß na elektroniku, srovnej Φlßnek 1 a 2 VzorovΘho zßkona.

Nep°esnost v chßpßnφ t∞chto souvislostφ se projevila i v d∙vodovΘ zprßv∞ k zßkonu. Zde se naklßdß s termφny datovß zprßva a dokument na papφ°e, jako by Ülo o naprosto disjunktnφ pojmy. Srovnej v∞tu: ôZßkladnφm principem je, ₧e datovΘ zprßvy nesmφ b²t diskriminovßny, tj. ₧e nesmφ existovat rozpor v zachßzenφ mezi datov²mi zprßvami a dokumenty na papφ°e.ö

[110] Zde lze op∞t odkßzat na Vzorov² zßkon UNCITRAL o elektronickΘm obchodu, kter² tento problΘm v²slovn∞ °eÜφ v odstavci 8.

[111] Velmi struΦn² nßstin takov²ch aplikacφ je zmφn∞n v odstavci 9 preambule k direktiv∞ o spoleΦnΘm rßmci pro elektronickΘ podpisy.

[112] DalÜφ podrobnosti kup°φkladu v [38], kapitola 8.6 a 8.7.

[113] Srovnej dokument Komise Evropsk²ch spoleΦenstvφ COM(1998) 586 final, 18.11.1998, poznßmku pod Φarou 16 a souvisejφcφ text.

[114] Nelze tedy zcela souhlasit s nßzorem odbornφka na Internet ing. V. Smejkala, nap°φklad v Φlßnku [80]. K v²znamu fyzickΘho umφst∞nφ srovnej tΘ₧ [84].

[115] Da≥ovΘ implikace pro mezinßrodnφ prost°edφ viz zejmΘna v Φlßnku [63], strana 234, co₧ se vÜak ji₧ vymykß z rozsahu tΘto prßce.

[116] Ostatn∞ i ╚eskß republika mß v ObchZ zvlßÜtnφ ustanovenφ pro zßvazkovΘ vztahy v mezinßrodnφm obchodu: ºº 729-755.

[117] United States v. Matthew Kammersell, 2:97-CR-84C, D.Utah 1998. Bombovß v²hru₧ka mezi dv∞ma obyvateli Utahu, pokud byla sm∞rovßna p°es Virginii, spadß pod federßlnφ zßkon. Podrobnosti v Φlßnku [30], strana 966.

[118] Tzv. tranzitnφ delikt, srovnej [87], strana 40.

[119] Podobn² p°φpad z USA viz http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=990730799 nebo podrobn∞ji http://www.lawnewsnetwork.com/stories/A3772-1999Jul23.html.

[120] Blφ₧e [69], strana 453.

[121] KonkrΘtnφm p°φkladem budi₧ americk² p°φpad Pres-Kap, Inc. v. System One Direct Access, Inc., 636 So. 2d 1351 (Fla App. Ct. 1994).

[122] Podrobnosti k tomu viz [69]

[123] K tomuto tΘmatu dßle nap°φklad [48].

[124] V EvropskΘ unii se jednß p°edevÜφm o direktivu 97/7/ES EvropskΘho parlamentu a Rady ze dne 20. kv∞tna 1997 o ochran∞ spot°ebitele s ohledem na distanΦnφ smlouvy a direktivu 85/577/EHS Rady ze dne 20. prosince 1985 k ochran∞ spot°ebitele s ohledem na smlouvy sjednanΘ mimo obchodnφ prostory. V souΦasnΘ dob∞ se v EvropskΘ unii stßle zva₧uje nßvrh Komise pro spoleΦn² regulativnφ rßmec pro distanΦnφ prodej finanΦnφch slu₧eb, COM(1998) 468 ze dne 14. °φjna 1998. Podrobn∞ji je evropskß ochrana spot°ebitele popsßna v Φlßnku [5].

[125] K jistΘmu zmatenφ m∙₧e dojφt dφky tomu, ₧e slovo obchod mß n∞kolik v²znam∙. Rozumφ se jφm jak obchod jako Φinnost, tak konkrΘtnφ obchodnφ transakce i obchod jako obchodnφ jednotka (tedy prodejna). K chßpßnφ pojmu obchod v º 612 obΦanskΘho zßkonφku srovnej [55], strana 445.

[126] Srovnej nap°φklad Φlßnek [112].

[127] Ochrana osobnφch ·daj∙ se net²kß jen nekalΘho jednßnφ ze strany obchodnφka. Zneu₧itφ uskladn∞n²ch dat ze strany kohokoli p°edstavuje vß₧nΘ ohro₧enφ pro elektronick² obchod. Srovnej Φlßnek [127].

[128] ╚lßnek 12: ôNikdo nesmφ b²t vystaven svΘvolnΘmu zßsahu do svΘho soukromφ, rodiny, domova nebo korespondence, ani ·toku proti cti a pov∞sti. Ka₧d² mß prßvo naá zßkonnou ochranu proti takovΘmu zßsahu nebo ·toku.ö VÜeobecnß deklarace lidsk²ch prßv OSN, 1948 (http://www.un.org/Overview/rights.html).

[129] ╚lßnek 8 û Prßvo na ochranu soukromφ i rodinnΘho ₧ivota, odstavec 1: ôKa₧d² mß prßvo na ochranu soukromφ i rodinnΘho ₧ivota, obydlφ a korespondence.ö ┌mluva o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod Rady Evropy, 1950 (http://conventions.coe.int/treaty/en/Treaties/Html/005.htm).

[130] OJ L 281, 23/11/1995, strana 31-51. http://europa.eu.int/eurlex/en/lif/dat/1995/en_395L0046.

[131] Srovnej nap°φklad [108], strana 198. [79], str. 6 podobn∞ poklßdß vlastnost éautomatizovan²æ za nßle₧itost informaΦnφho systΘmu podle tohoto zßkona.

[132] Tento v²klad je oba₧en nap°φklad v [78], tΘ₧ v [71], str. 87.

[133] ╚lßnek 25

äPrincipy

1. ╚lenskΘ stßty by m∞ly zajistit, aby se p°evod osobnφch dat, kterß jsou zpracovßvßna nebo jsou urΦena k zpracovßnφ po p°enosu, do t°etφch zemφ mohl odehrßvat pouze tehdy, kdy₧, bez z°etele na nßrodnφ legislativu p°ijatou v souladu s ostatnφmi ustanovenφmi tΘto direktivy, dotyΦnß t°etφ zem∞ zajistφ odpovφdajφcφ ·rove≥ ochrany.

2. P°im∞°enost ·rovn∞ ochrany poskytovanΘ t°etφm stßtem by m∞la b²t posuzovßna ve sv∞tle vÜech okolnostφ obklopujφcφch p°enos dat nebo °adu p°enos∙ dat; zvlßÜtnφ pozornost by m∞la b²t v∞novßna povaze dat, ·Φelu a trvßnφ p°edpoklßdanΘho zpracovßnφ, zemi p∙vodu a zemi koneΦnΘho urΦenφ, prßvnφ °ßd vÜeobecn² i sectoral platφcφ v dotyΦnΘm stßt∞ a profesnφm pravidl∙m a bezpeΦnostnφm m∞°φtk∙m

3. ╚lenskΘ stßty a Komise by se m∞ly navzßjem informovat o p°φpadech, kde rozhodly, ₧e t°etφ stßt nezajiÜ¥uje p°im∞°enou mφru ochrany ve smyslu odst. 2.

4. Jestli₧e Komise shledß, postupem stanoven²m v ╚lßnku 31, odst. 2, ₧e t°etφ stßt nezajiÜ¥uje p°im∞°enou ochranu v smyslu odst. 2 tohoto Φlßnku, ΦlenskΘ stßty by m∞ly provΘst opat°enφ nutnß k zabrßn∞nφ ka₧dΘmu p°esunu dat stejnΘho typu do dotyΦnΘho t°etφho stßtu.

5. Ve vhodnou dobu by Komise m∞la vstoupit do jednßnφ s p°edstavou, jak vy°eÜit situaci vypl²vajφcφ z nßlezu ve smyslu odst. 4.

6. Komise m∙₧e shledat, ve shod∞ s postupem stanoven²m v ╚lßnku 31, odst. 2, ₧e t°etφ stßt zajiÜ¥uje p°im∞°enou ·rove≥ ochrany ve smyslu odst. 2 tohoto ╚lßnku, z d∙vodu svΘho domßcφho prßva nebo mezinßrodnφch spojenφ, do nich₧ vstoupil, zejmΘna na zßklad∞ zßv∞ru z jednßnφ ve smyslu odst. 5, pro ochranu soukromφ a zßkladnφch svobod a prßv jednotlivc∙.

╚lenskΘ stßty takΘ musφ uplatnit opat°enφ nutnß k vyhov∞nφ rozhodnutφm Komise.ô

[134] Krom∞ toho by m∞lo b²t °eΦeno i to, ₧e nejen prßvnφ aspekty jsou rozhodujφcφ pro rozvoj obchodnφho odv∞tvφ (Φeho₧ d∙kazem je rozkv∞t obchodu s drogami). Vzhledem k obchodnφm v²hodßm objektivn∞ existuje ochota z·Φastn∞n²ch subjekt∙ ·Φastnit se elektronick²ch transakcφ. To bylo patrnΘ i v samotn²ch poΦßtcφch elektronickΘho obchodu, kdy prßvnφ problematika e-commerce nebyla zmapovanß skoro v∙bec. Za tΘto situace mohou prßvnφ komplikace p°edstavovat obtφ₧nou, avÜak nikoli rozhodujφcφ p°ekß₧ku rozvoji.

V²razn∞jÜφ nev²hodou elektronickΘho obchodu m∙₧e b²t ekonomickΘ prost°edφ. Jestli₧e tuzemskΘ banky odmφtajφ realizovat platbu po Internetu platebnφ kartou nebo si kladou nesmysln∞ vysokΘ limity odpov∞dnosti zßkaznφka, bude to daleko vφc brzdit obchod ne₧ p°φpadnΘ nejasnosti prßvnφ teorie, pokud ob∞ strany majφ zßjem takov² druh transakcφ uzavφrat [37].

[135] Poslednφm Üiroce medißln∞ prezentovan²m p°φpadem bylo nedßvnΘ rozhodnutφ francouzskΘho soudu v∙Φi spoleΦnosti Yahoo! Blφ₧e viz [20].