Události na finančních trzích IT
Mediconomy
Ještě před několika lety jste se mohli v českém i světovém tisku velmi často potkávat s termínem "edutainment" (česky překládaném jako "infozábava"), který měl označovat jakousi kombinaci zábavy a vzdělání.

Poslední dobou se však právě ty společnosti, které tak vehementně prosazovaly teorii nikdy nekončící multimediální a elektronické zábavy, ocitly ve světovém tisku v kontextu nijak lichotivém. Dobrým příkladem může být skandál společnosti Worldcom, kterému denní i odborný tisk věnuje skutečně bohatou pozornost.
Někteří lidé získali dojem, že se české tunelování začíná prosazovat i ve světě, ale tato domněnka se nám zdá přece jen poněkud přehnaná. Účetní skandály společnosti Worldcom (a později i Xerox, nemluvě už o starém známém Enronu) totiž nemají skoro nic společného s našimi podmínkami. V případě Worldcomu a Xeroxu šlo o "pouhé" nadhodnocování příjmů, což byla koneckonců ještě koncem 90. let běžná praxe u většiny amerických výrobců hardwarových zařízení (včetně producentů PC typu HP či Compaq). Princip byl jednoduchý - mezi příjmy si započtete i produkty, které sice byly vyrobeny (popř. dodány distributorům), ale ještě nebyly dodány koncovým zákazníkům. K tomu se pak přidávaly techniky známé i z jiných oborů, například pečlivé formátování výročních zpráv, v nichž byly nepříjemné skutečnosti zmiňovány jen mlhavě a co nejmenším fontem. Ve finančních kruzích se takovýmto postupům přezdívalo "kreativní účetnictví".

S kostlivci jen šikovně
Na přelomu století si však na(ne)štěstí začali neudržitelnost této situace uvědomovat i američtí investoři a berní úředníci. Tehdy se zrodil princip "všeobecně přijatelného účetnictví", označovaného jako GAAP (generally accepted accouting principles). Princip GAAP nebyl zpočátku povinný a jednotlivé firmy na něj přecházely podle vlastního uvážení. Mimochodem, z těchto čísel vycházíme už několik let i my při svém hodnocení počítačových firem.
Přechod na účetnictví GAAP přitom trval v průměru několik kvartálů, snad aby firmy stačily pohřbít kostlivce schované ve skříních. Nedávné finanční skandály tedy můžeme charakterizovat jako průšvihy firem, které při uklízení kostlivců nebyly tak šikovné jako ostatní. Z hlediska účetnictví je však pro nás Amerika velmi daleko, a tak těžko říci, proč se tomuto tématu česká média věnovala tak intenzivně.
Snad kvůli okurkové sezoně, snad proto, že se v celé záležitosti silně angažoval i americký prezident; v tomto případě nás ale udivuje, proč podobně nereagoval už loni v případě Enronu, když tam šlo o nepokryté účetní falšování a později i o ničení důkazů. Že by v tom hrála roli skutečnost, že mu Enron sponzoroval předvolební kampaň?
Případ Worldcomu názorně ukazuje, jakou roli dnes hrají v ekonomickém světě média. Po jeho pádu se začaly několikrát týdně objevovat zprávy o účetních skandálech jiných firem. Pravda, u Xeroxu jsou skutečně nějaké nejasnosti, ale o těch se ví už několik měsíců, tehdy z toho nikdo kampaň nedělal a i my v Chipu jsme to zmínili jen okrajově. Nevíme, zda jde o půldruhé miliardy ( jak tvrdí Xerox), či šest miliard ( jak tvrdí "lovci podvodníků"), a s největší pravděpodobností to dnes neví nikdo. Ale když v polovině července přišla zpráva, že podobné problémy bude mít např. Sony, to už je přece jen divné. Japonci si totiž na kreativní účetnictví příliš nepotrpěli (také proto vykazovali neustále tak špatné výsledky). Spíš podobné zprávy zavánějí něčím, čemu by se dalo říkat "mediconomy" - mediální ekonomika čili medikonomika.

A teď pozitivně
Uvedené příklady skutečných či jen chtěných skandálů jsou příkladem bulvární, negativní medikonomiky. Existuje však také medikonomika pozitivní. Do této kategorie se většinou řadí nejrůznější statistiky, analýzy a prognózy, které poradenské a analytické firmy přinášejí nejčastěji jednou za kvartál. Pojďme se teď na některé takové statistiky podívat.
V polovině června zveřejnily společnosti Gartner Dataquest a IDC velmi optimistické prognózy prodeje PC pro zbytek letošního a celý příští rok. Obě firmy se velmi snaživě zhostily své role "poslů dobrých zpráv": IDC namísto původního poklesu nyní předpovídá v letošním roce nárůst prodeje o 4,7 %, a Gartner dokonce o 5,4 %. V roce 2003 se má nárůst prodeje dostat podle IDC dokonce do dvouciferného růstu, což by bylo v tomto století poprvé.
Aby pozitivních zpráv nebylo málo, připravil Dataquest na 1. července ještě jednu lahůdku. V dubnu prý výrobní linky opustil osobní počítač s jubilejním pořadovým číslem majícím devět nul (laskavý čtenář si snad doplní řadovou číslovku odpovídající jedné miliardě, mně se takové slovo pranic nelíbí). Zde se jedná o krásnou ukázku pozitivní medikonomiky: miliarda počítačů je jistě krásná, ale člověk si ji jen stěží dokáže představit a už vůbec si nedokáže představit, k čemu mu je tato informace dobrá. Pozornost budí dále tříměsíční zpoždění tiskové zprávy (nebylo by zajímavější tu miliardu oslavit už v dubnu?) a také to, že zpráva nijak nerozebírá, na jakých smetištích se dnes povaluje olovo a kadmium z těch počítačů, které už dosloužily. Takové zprávy se do pozitivní medikonomiky nehodí, důležitější je oznámit, že zatímco první miliarda se vyráběla 25 let, další miliardu stihnou výrobci už do roku 2008. Tedy pokud budete hodní a budete si kupovat další a další počítače[8230]
A nakupovat byste měli co nejrychleji. Podle analytiků IDC (jak je v průběhu června citovala agentura NewsFactor) je totiž konec s poklesem cen PC. Namísto snižování cen prý nyní budou výrobci komponent a počítačů navzájem soutěžit množstvím přidané hodnoty. Pravda, marže jsou dnes opravdu nízké, ale to se říkalo vždy. Spíše se dá argumentovat tím, že jiná agentura (tentokrát Stanford Resources) očekává výrazný vzestup podílu plochých LCD monitorů v roce 2006 mají být těmito monitory vybaveny tři ze čtyř prodaných počítačů. A ty jsou stále o něco dražší.
Ale berte tyto prognózy s rezervou. Společnost Merill Lynch je totiž mnohem skeptičtější než IDC či Dataquest a snižuje pro letošek odhad nárůstu prodeje na pouhá dvě procenta. Pravda, Merill Lynch se zaměřuje na finanční, nikoli technologické poradenství, ale to neznamená, že nemůže mít v tomto případě pravdu.

Budou mít pravdu?
A na závěr si ještě uvedeme dva příklady medikonomiky, kterou nelze označit ani za pozitivní, ani za negativní. Možná by jí slušel přívlastek "investigativní", neboť se vždy jedná o nezaručené zprávy a fámy. Už od poloviny června se tak spekuluje o tom, že by Dell mohl začít vyrábět tiskárny, nebo přinejmenším nějakého výrobce koupit. Koncem měsíce pak tato představa nabyla konkrétní podoby - onou obětí měl být Lexmark. Dell podobné zprávy několikrát dementoval, ale přesto se čas od času objevovaly až do poloviny července a možná se objevují dodnes.
Druhým příkladem jsou spekulace o dalším osudu švédského koncernu Ericsson. Ty rozvířil počátkem července ředitel švédského penzijního fondu Alecta, když prohlásil, že Ericsson by měl buďto provést nějakou akvizici, nebo se naopak prodat ekonomicky silnějšímu partnerovi. Nejde jen o nějakou obyčejnou spekulaci, neboť Alecta patří k největším akcionářům Ericssonu. Burzovní analytici po této informaci okamžitě skočili a začali si s dalším vývojem pohrávat. Výsledek? Ericsson by měl být prodán Microsoftu! (Ten to taky pochopitelně popírá.)
Uvedené medikonomické příklady nelze považovat za ryze pozitivní či negativní, jejich hlavním cílem bývá zahýbat kurzem akcií (což se zrovna někomu může hodit). Přesto bychom měli i tyto výstřední nápady makléřů brát vážně. Před dvěma lety jeden z nich prohlásil, že trh výrobců PC by se měl konsolidovat a že nejlepší by bylo, kdyby Compaq koupil Acer a pak se sám nechal pohltit společností HP. Také se to tehdy zdálo maximálně nepravděpodobné...

Ve zkratce 
Evropská komise zvažuje některé kroky, které by mohly podstatně ovlivnit celoevropský trh ICT. Podle informačního serveru ComputerWire jde především o sjednocení národních telekomunikačních úřadů, resp. těch jejich složek, které udělují licence na telekomunikační bezdrátové služby (hlasové i datové). Cílem má být vytvoření úřadu, který by zájemcům uděloval licence na celoevropské úrovni. Je pravděpodobné, že tato snaha je motivována nedávnými zádrheli okolo licencí na sítě 3G a snahou o rovnoměrnější rozdělení získaných prostředků. 
Komise dále na popud společnosti Infineon zkoumá podezření, že Hynix získal skryté dotace od korejské vlády. Pokud se v podezření utvrdí, hrozí uvalení dovozních cel na paměti a polovodičové prvky z východní a jihovýchodní Asie. To by se mohlo projevit i u nás, třeba nárůstem cen paměťových modulů. 
Velkým hitem poslední doby jsou tzv. webové služby. Zatím se jedná spíše o tzv. vaporware, vhodný zejména pro bezobsažné komentáře na stránkách odborného tisku, ale situace se pomalu přesunuje od teoretického sporu Microsoft.NET v. Sun ONE ke konkrétním soubojům u mantinelu. Jeden takový se odehrál na půdě organizace WS-I, původně založené společnostmi IBM a Microsoft. Tato organizace rozšířila o dvě místa své vedení a zdálo se, že tímto krokem chtěla ke spolupráci získat i do té doby váhající Sun, ale jednání se zasekla na požadavku, aby měl Sun status zakládajícího člena. Po krátkém handrkování se Sun rozhodl založit samostatnou organizaci a propagovat vlastní standard WSCI. Ten zatím nepodpořilo mnoho firem, mezi největší úlovky Sunu patří společnosti BEA Systems a Sun. 
Také společnost Novell začala hledat eldorádo webových služeb. První krok už udělala, když koupila firmu SilverStream. Zaplatila za ni 212 milionů USD hotově, ale vzhledem k tomu, že SilverStream disponuje hotovostí a likvidními aktivy v hodnotě přes sto milionů, je skutečná kupní cena zhruba poloviční. Novell poněkud překvapivě nepodporuje ani WS-I, ani Sun, ale volí vlastní cestu s názvem One Net. Pozorovatelé se shodují: nákup je v pořádku, ale co takhle se nejprve vrátit do černých čísel? 
A na závěr dvě lahůdky od společnosti Yahoo. Ta začátkem července poprvé po takřka osmi letech existence výrazně pozměnila vzhled své úvodní stránky, prý především proto, aby získala více prostoru pro případnou inzerci. Zřejmě se inspirovala příkladem Microsoftu, který prohlásil, že letos dosáhne na svém portálu MSN 15procentního nárůstu příjmů z reklamy. Nejen Yahoo cítí peníze. Úklidový personál, který se stará o prostory společnosti v kalifornském Silicon Valley, zkouší vstoupit do odborové organizace SEIU a žádá podstatné navýšení platů. Dohody nebylo dosaženo, vedení Yahoo prý hrozí vyhozením každého, kdo do odborů vstoupí. Inu, pracovat v oboru informačních a komunikačních technologií někdy není žádný med... 

Situace na burze
Na rozdíl od minulých čísel najdeme v dnešním přehledu cenových pohybů na akciových burzách jen jediný titul, který figuroval v burzovních tabulkách i posledně. Jedná se o firmu Real Networks, která se však od poloviny června propadla do spodní části. Příčinu není tentokrát těžké uhodnout - dne 24. června publikovala společnost Nielsen/Netratings studii, podle níž poklesl tržní podíl přehrávačů RealMedia na pouhých 16,23 %, zatímco konkurenční Media Player od Microsoftu narostl na 14,41 %. Tak těsný rozdíl očekával jen málokdo, a tak si akcie firmy Real Networks pohoršily během jediného dne o 15 %. Jen o pár dní později firma oznámila, že se její výsledky ve druhém kvartále podstatně zhorší a že pravděpodobně vykáže ztrátu., což pochopitelně vedlo k dalšímu propadu.
Software na tom vůbec není příliš dobře. Dramatický propad firmy Macromedia byl paradoxně způsoben publikováním výroční zprávy konkurenční společnosti Adobe, která varovala před celkovým zpomalením růstu v oblasti softwaru pro tzv. tvorbu digitálního obsahu. Podobně vyzněly předběžné ekonomické výsledky společností Citrix a SGI.
V případě SGI analytici zaznamenali, že kurz jejích akcií poklesl na nejnižší hodnotu za posledních osm měsíců. To však nebylo nijak neobvyklé, neboť dokonce i technologický index NASDAQ se propadl o plných dvanáct procent na pětileté minimum. Burzy zkrátka zachvátila po sérii účetních skandálů panika, proti níž byly obavy související s loňskými útoky na New York pouhou lapálií. Na kdysi tak oblíbené "kreativní účetnictví" zřejmě nemá ani Usáma.
My jsme zaznamenali pouhou desítku firem, jejichž akcie si v průběhu sledovaného období polepšily. Celému přehledu poměrně překvapivě vévodí společnost Oracle, z čehož nejsme příliš moudří, zvláště když se podíváme na její finanční výsledky. Investoři však zřejmě čekali, že budou ještě horší.
Horní polovina vůbec zdánlivě popírá předchozí tvrzení o poklesu softwarových firem, ale skutečně jde jen o výjimky, neboť softwarový index si ze všech oborových ukazatelů pohoršil nejvíce. Přesto je nálada Wall Streetu značně přelétavá - někdejší miláček Red Hat před časem zaznamenal značný propad, aby společnosti k současnému vzestupu pomohla zpráva o tom, že se jí snížila ztráta.
Do konce roku má náš přehled opustit firma PayPal, která přitom na burzu vstoupila teprve v únoru. Svým jepičím životem se tak postarala o zřejmě absolutní rekord v délce burzovního působení (necelých pět měsíců). Zpráva o této akvizici, jejíž hodnota se odhaduje na 1,5 mld. USD, pravděpodobně stojí za vzestupem společnost eBay, která firmu PayPal koupila.
Případ firmy PayPal je zajímavý už jen z hlediska finanční výhodnosti burzovního kótování internetových firem. Její akcie se začaly 19. února prodávat za 19,29 USD, v polovině července pak stály 23,08 USD. Částka, kterou hodlá eBay zaplatit (ve formě vlastních akcií), odpovídá ceně 23,61 USD za jednu akcii firmy PayPal. To by znamenalo zhodnocení 22 % za necelého půl roku, což rozhodně nevypadá jako špatná investice. Některým akcionářům je však i toto málo a domáhají se formou skupinových žalob zamítnutí celkové transakce. Uvidíme tedy na podzim. Případ firmy PayPal však v každém případě ukazuje, že investice do internetu nemusí být ani v dnešní skeptické době ztrátová.

Co na to finance?
Okurková sezona nezačala ve světě finančních výsledků počítačových firem příliš idylicky. Navzdory snaživě optimistickým prognózám analytiků zahájily předprázdninovou sérii značně tristní výroční zprávy softwarových firem Adobe a Oracle (u té šlo podle řady komentářů o vůbec nejhorší výsledky za několik posledních let). O někdejších zlatokopech z holdingu CMGI snad ani nemá cenu mluvit, člověk jen žasne, jak může takováto firma vůbec na burze figurovat.
Společnosti Adobe a Oracle tak zahájily období jakési investorské nemilosti, která se zpočátku zaměřovala spíše na softwarové firmy. Tyto nálady jen potvrdily nepříliš povzbudivé výsledky firmy Corel. Ani Red Hat nedokázal navzdory předchozím silným prohlášením dosáhnout zisku, takže celková skepse byla docela pochopitelná. A to se ještě nic nevědělo o finančních skandálech okolo společností Worldcom a Xerox...
Zde musíme přiznat, že máme jisté resty. Nedávnou zprávu o desetimilionové pokutě, kterou Xerox dostal od americké komise pro cenné papíry, jsme odbyli velmi stručně, a stejně tak jsme nijak zvlášť nerozebírali skutečnost, že Xerox své výsledky za první kvartál prezentoval pouze jakožto přibližné a předběžné (viz Chip 06/02). Jistě, mohlo nám být jasné, že strážci amerického akciového trhu neudělují pokuty jen tak pro nic za nic. Na druhé straně auditované výsledky, zveřejněné začátkem července a publikované v naší tabulce, jsou přece jen o něco lepší než čísla, která jsme přinesli na jaře. Takže nakonec přece jen odoláme současné hysterii a zůstaneme u svého původního stanoviska Xerox se i nadále pohybuje na okraji propasti, ale šance na úspěšnou resuscitaci jsou slušné.
Oprostíme-li se od převládající skepse, musíme uznat, že u ostatních firem není situace tak špatná. Snad je to proto, že jde v řadě případů o subjekty, které se s krizí potýkají už delší dobu (např. Micron, Palm a 3Com) nebo se z ní postupně dostávají (ATI). V těchto případech se dá říci, že "špatně už bylo", a otázkou zůstává, zda kupříkladu 3Com a Palm dokážou najít své místo v novém světě IT.
Mohou se inspirovat třeba u firem Yahoo a Network Associates, které uzavřely svůj fiskální kvartál koncem června a výsledky stihly publikovat ještě před uzávěrkou tohoto čísla. V obou případech jde o společnosti podnikající v dnes tak nepopulární oblasti nových technologií a řadou analytiků ještě nedávno odsuzované k zániku. A vida: společnost Yahoo po nedávném přehodnocení obchodního plánu dokázala navýšit obrat a vykázat nejen provozní, ale i čistý zisk. Firma Network Associates to má o něco lehčí, neboť může těžit ze zvýšené poptávky po prostředcích zabezpečujících počítačové sítě. Teď už můžeme pochopit její plán plně pohltit firmu McAfee.com, v níž zatím vlastní většinový podíl - cena určitě půjde nahoru.
Uvidíme, zda tento prvotní optimismus přetrvá i po červencové lavině výročních zpráv většiny počítačových firem. Burzovní makléři zůstávají skeptičtí, ale počítačoví analytici hledají poslední dobou spíše pozitivnější zprávy. Velmi dobré výsledky se čekají zejména od Microsoftu, jehož nový licenční plán ("Zaplatíte buďto více, nebo ještě více") slibuje Redmondu hospodářský růst i v případě stagnace prodeje PC.
Příště ale budeme jistě moudřejší.

Karel Stachovec, autor@chip.cz