Steinberg Model E, LM-4 Mark II, Virtual Guitarist Elektronická kapela Virtuální hudebníci mají stále více a více realističtější zvuk. A snad právě proto nabývají mezi uživateli na velké oblibě. Výrobce to podněcuje k tomu, aby se pouštěli do stále divočejších a odvážnějších projektů jak nám dokazuje například virtuální kytarista z dílny německé firmy Steinberg. Chvilkami to vypadá, jakoby se u Steinbergu a dalších firem, které se zabývají vývojem počítačového softwaru a převážně virtuálních instrumentů (Native Instruments), chtěli zbavit živých muzikantů a nadobro je ze zemského povrchu vymýtit. Bojím se, že tímhle tempem se jim to za chvíli povede. Virtuální hudebníci totiž mají hned několik výhod. Pomiňme spolehlivost, protože to, že jim nikdy nemůže onemocnět babička nebo se nezaseknou v hospodě, není tak docela jejich zásluha. K jejich standardům ale patří fakt, že cokoliv hrají, zahrají naprosto přesně podle skladatelovy představy (zachycené v partituře). Odpadá také sáhodlouhé ladění a poletování po místnosti se svazky stojanů a taškami plnými mikrofonů, které se snaží co nejvhodněji umístit, aby byl výsledek co nejlepší. A když je zvuk věrný a realistický, je velká část bitvy vybojována. Steinberg Model E, LM-4 Mark II, Virtual Guitarist Virtuální hudební instrumenty Vyrábí Steinberg, Wizoo (www.steinberg.net, www.wizoo.com) Zapůjčil Mediaport (www.mediaport.cz) Divoch s paličkami: LM 4 Mark II Základem dobré kapely je bezesporu dobrý bubeník. Ne že by mohl zachránit všechno, ale pokud on neudrží tempo a rytmus, je proti takové kapele domeček z karet nedobytnou pevností. Když se podíváte na počítačové bubeníky (viz třeba Fruity Loops), určitě se se mnou shodnete, že (strojová) přesnost je jejich základní vlastností. Problémem však bývá, že pokud si nenahrajete vlastní vzorky bicích, znějí všechny podobné aplikace velice uměle a elektronicky. Když jsem z krabice s názvem LM-4 XXL pack chtěl vytáhnout instalační CD, vypadlo jich na mě hned několik. V papírové pošetce jsem našel dvojCD obsahující instalaci a základní sestavy bicích nástrojů. Vůbec se nedivím, že tyhle dvě položky zabraly bezmála gigabajt, protože LM-4 se nesoustředí na žádnou syntézu, ale používá nahrané údery nástrojů (tzv. oneshoty), které ve správný čas přehrává. Objem dat ohromně nabobtná, když uvážíme, že veškeré samply, které pro Steinberg připravila firma Wizoo, jsou ve 24bitové kvalitě ve formátu Aiff. Další tři CD jsou zaplněny vzorky nejrůznějších akustických a elektronických bicích nástrojů. Některé z nich jsou čisté, na jiných si autoři vyhráli s efekty. Kromě souboru se samostatnými zvuky však ale na CD najdete také to nejdůležitější - soubory *.fxb, které zvuky kombinují do sestav pro LM-4. Filozofie virtuálního instrumentu LM-4 je vlastně velice jednoduchá. V jeho okně najdeme osmnáct tlačítek - padů, z nichž jedno každé reprezentuje bicí nástroj. (Nemusíte se omezovat na vestavěné sady, podle libosti si je můžete nahrazovat jednoduše svými zvuky.) Instrument přijímá MIDI data ze stopy sekvenceru (testováno na Cubase SX) nebo externího MIDI nástroje. Pokaždé, když dostane signál, pad "zmáčkne", čímž v reálném čase přehraje zvuk, jenž se pod ním skrývá. V základním okně jsou navíc ke každému padu přirazeny dva potenciometry, jejichž pomocí můžete upravovat hlasitost a ladění. Až potud nic, co by se (možná krkolomně) nedalo v jakémkoli sekvenceru ručně poskládat. Uživatelům VST aplikací, jako jsou Nuendo a Cubase, bude tento nástroj navíc připomínat i virtuální instrument LM-7 nebo LM-9. LM-4 má však ještě rozšířené možnosti. U každého padu můžete regulovat další parametry. Má totiž jakýsi pseudokompresor, kterým upravujete rychlost náběhu vzorku, délku přehrávání o maximální hlasitosti a délku dozvuku. Každý vzorek má také své individuální ovládání panorámy, takže můžete do sterea namíchat nádherné prostorové bubny. Podle libosti lze úder i invertovat, takže ho LM-4 přehrává pozpátku. Je-li vám souprava osmnácti nástrojů málo a chtěli byste třeba zapojit několik kopáků či různě hraných činelů, můžete samozřejmě zapojit více LM-4 najednou, ale je tu ještě mnohem šikovnější možnost: Každý pad totiž pojme až dvacet různých aiffů nebo wavů (celkem tedy LM-4 pojme 360! zvuků), kterým potom rozdělíte pole působnosti podle dynamiky noty. (Příklad - pad "kopák" bude při velocity 0 - 50 přehrávat kick1.wav, při 51 - 110 kick2.wav a při 111 - 127 kick3.wav. Je třeba brát na vědomí, že ztlumený silný úder nemá stejnou zvukovou charakteristiku jako lehký úder.) Kromě parametrů jednotlivých úderů můžete ještě v závěrečné fázi editovat hlasitost a ladění celé soupravy. (Popřípadě využít funkce automatizace VST aplikace a měnit v průběhu písničky ladění tak, aby se hodilo ke zbytku nástrojů.) Pakliže máte k dispozici aplikaci, která je vybavena tak dobrým Drum editorem jako Cubase SX, a máte cit pro programování bicích, máte vyhráno. LM-4 totiž dokáže zahrát party, které by žádný živý bubeník nikdy zahrát nemohl, protože nemá dostatečný počet končetin. Rychle a přesně. LM 4 Minimální konfigurace PC - W9x/ME/2k/XP, P II 300 MHz, 64 MB RAM, VST 2 kompatibilní hostitelská aplikace Mac - MacOS 8.0 +, G3 300 MHz, 64 MB RAM, VST 2 kompatibilní hostitelská aplikace Cena 6090 Kč včetně DPH Klady a zápory + kontrola nad každým úderem + velikost sady bicích a množství dodaných zvuků - slušel by mu ještě ekvalizér Elektronický Jimi Hendrix: Virtual Guitarist(s) Bubeníka bychom měli. Všemožných imitací klávesových nástrojů najdeme také hromady, ale slušná kapela potřebuje kytaristu. I na to však u Steinbergů mysleli. Kde nestačí sériová čísla a hardwarové klíče, bojuje se proti pirátům na internetu jiným způsobem. Alespoň tak mi to přišlo, když jsem instaloval VST instrument Virtual Guitarist. Ze čtyř CD se na můj disk zapsalo celých 1600 megabajtů. (Alespoň přes modem to nikdo rozhodně stahovat nebude.) Říkal jsem si, proč tolik, ale velice brzy jsem našel i odpověď. Virtual Guitarist je dvojice virtuálních instrumentů, která se podobně jako LM-4 nesnaží syntézou napodobit zvuk kytary, protože to podle jejich tvůrců není možné provést natolik dobře, aby byl výsledek věrohodný. Tvůrci se místo toho vydali cestou snad ještě složitější. Více než 1,5 GB jsou totiž zvukové smyčky nahrané ve studiu živými kytaristy na skutečné nástroje. Obsahují snad každý možný akord, který byste mohli na krku kytary reálně najít. Instrument na základě MIDI dat (údajů o výškách tónů, dynamice a tempu) hraje doprovodnou kytaru ve stylu, jaký si zvolíte. K melodii, kterou má na vstupu, si sám volí vhodné akordy. Čtrnáct kytaristů (tedy stylů) tvoří základ pro virtuální akustickou kytaru, třináctka hraje na elektrické nástroje. Oba plug-iny jsou si na první pohled velice podobné. Také se liší jen (kromě zdrojových souborů) v několika drobnostech. V místě, kde má akustická kytara potenciometr pro filtr ořezávající nejhlubší frekvence (0 - 400 Hz), je u elektrické kytary k nalezení dvoupolohový přepínač snímačů (kupodivu i pro model Stratocaster, který má snímače tři). Funkci Enhanceru pak u elektrické kytary zastupuje potenciometr Presence. V zásadě se ale oba instrumenty funkčně shodují. Obsluha je naprosto jednoduchá. Presety určují základní zvuk - tedy zvolený nástroj. V levém horním rohu dialogového okna pak narazíme na menu, ze kterého lze vybrat druh rytmického doprovodu, jaký bude kytarista hrát. Tempo, tedy počet úderů v taktu, lze nastavit na polovinu nebo až na dvojnásobek rychlosti skladby. Pocit, jaký dává do hraní, určíte kytaristovi pomocí dvou potenciometrů. Nastavíte-li "Shuffle" na 66,7 %, váš "otrok" bude v daném tempu hrát přesné trioly. Ovladač s názvem "Timing" se zase stará o to, jak přesný má kytarista být (když mu malinko povolíte uzdu, dostává jeho hra ten správný švih, když to však přeženete, je jako opilý). Ovládat ale můžete také dynamiku a celkovou mohutnost zvuku. Tu především prostřednictvím "Stereo Width", což je vlastně stereoenhancer, a funkce "Doubling", která vytváří pocit, že najednou hrají dva nástroje. Oba plug-iny mají ještě navíc svou (skrytou) zadní stranu, jež vám pomůže vypořádat se s některými nepříjemnostmi. Aby kytara v podání VST instrumentu nezněla příliš strojově a čistě, zapnete parametr "Fret Noise". Ten mezi jednotlivé akordy vpraví ruchy - takové, jaké vznikají posunováním prstů po hmatníku. Při nahrávání se živými muzikanty se vám může také stát, že jejich nástroj byl naladěn podle ladičky, která není tak docela přesná a jednotlivé stopy spolu tedy neladí. Abyste nemuseli toho nebožáka nutit jeho výkon opakovat, jednoduše přeladíte toho virtuálního ([177]25 Hz). Virtual Guitarist má skvělý záběr. Jeho pomocí by se dala nahrát doprovodná kytara snad k jakémukoli stylu. Od country až po heavy metal. Mezi použitými nástroji najdeme výběr těch nejklasičtějších. Elektriky reprezentují Fendery Telecaster a Stratocaster a gibsony Les Paul a model 1979. Nemůžu říct, že by Virtual Guitarist měl podobný zvuk jako uvedené modely. Jednoduše proto, že se na ně nahrával. Pakliže by se vám zvuk těchto nástrojů z nějakého důvodu nelíbil, neexistuje síla (kromě omezení v podobě výkonu vašeho počítače), která by vám zabránila v tom, abyste si stopu virtuálního instrumentu neobohatili sadou nějakých efektů. Velice zajímavé výsledky můžete z virtuálního kytaristy dostat v kombinaci s plug-inem Warp VST, Amplitude (oba modeling kytarových aparátů) nebo třeba některou z VST kytarových krabiček (viz minulé číslo Chipu). Virtual Guitarist Minimální konfigurace PC - W98/ME/2k/XP, P II 400 MHz, 256 MB RAM (dop. 512 MB), 1,6 GB místa na disku, VST 2 kompatibilní hostitelská aplikace Mac - MacOS 9.x, G3 500 MHz, 256 MB RAM (dop. 512 MB), 1,6 GB místa na disku, VST 2 kompatibilní hostitelská aplikace Cena 6993 Kč včetně DPH Klady a zápory + obrovské množství doprovodných stylů + pocit živého muzikanta - zabere ohromné množství místa na disku Zbytek kapely Oba nástroje, jak LM-4, tak Virtual Guitarist, jsou výborně zvládnuty a určitě pro ně lze najít široké využití. Škoda jen, že takové kvality nemá i virtuální baskytarista (vb-1, volně ke stažení u Steinberga). To bychom pak měli celou virtuální kapelu pohromadě. Tedy bez zpěváka. A doufám, že alespoň do těch se ještě dlouho nikdo nepustí. Jakub Tureček Audionovinky Antares Firma Antares Audio Technologies (www.antares.com) přichází na trh s novým softwarovým syntetizérem, který neobvykle není ovládán MIDI, ale za svůj zdroj považuje monofonický zvuk (hlas nebo nástroj), z nějž přijímá informace o melodii, ladění a dynamiku. Jmenuje se Kantos 1.0 a zatím je k dostání pouze pro Macy (VST, MAS, RTAS). Uživatelé PC si na DirectX, VST a RTAS verzi pro Windows budou muset počkat do konce tohoto léta. Plug-in se bude prodávat za "symbolických" 299 USD. Coda/Makemusic! Jeden z nejžádanějších programů pro notaci a partitury Finale se na trhu objeví ve své nové podobě. Finale 2003 zahrnuje obrovské množství inovací, 1700 grafických zlepšení, podporu skenování not a podobně. Více se dozvíte na www.codamusic.com. Apple/Emagic Firma Emagic, jejíž Logic je jedním z nejpoužívanějších hudebních programů, spadla pod křídla Apple Computeru. Z toho bohužel možná také vyplyne, že uživatelé Windows, kteří si na tento program zvykli na své platformě ( jsou ve zhruba třetinové menšině), do budoucna ostrouhají. Více se dozvíte na www.emagic.de. TC Works MacOS X se dočkal prvního profesionálního zvukového editoru, který je zároveň zdarma ke stažení. Na stránkách firmy TC Works (www.tcworks.de) můžete totiž najít Spark ME - aplikaci, jejíž pomocí můžete editovat a efektovat zvukové soubory. Spark také podporuje VST plug-iny, neomezené undo, podporu všech standardních formátů do 192 kHz a 32 bitů a spoustu dalších možností. PSP Audioware Do v poslední době oblíbeného softwarového modelování hardwaru se pustila společnost PSPAudioware (www.pspaudioware.com). V jejích dílnách spatřil světlo světa Lexicon PSP 42, který kopíruje stejnojmenný digitální stereodelay a phrase sampler. Plug-in, který bude k dostání pro platformy VST, MAS a DirectX, stojí 149 USD.