Jak lze z digitálního snímku pořídit papírovou fotografii Foťte digitálně, je to levnější! Chystáte se na dovolené fotit? Vezměte si s sebou digitální fotoaparát. Tato sezona je totiž možná první, kdy za fotky z digitálu zaplatíte méně než za klasické. Ještě nedávno platilo, že výhody digitálního fotografování končí v okamžiku přenosu z digitální podoby na papír. Přeci jen zatím nic nenahradilo společné prohlížení obrázků na fotopapíře. Nic nepomohlo, že můžete připojit fotoaparát k televizi. Ostatně, jak by se vám líbilo prohlížet si v restauraci obrázky z dovolené spolu se všemi ostatními hosty? Cena za tisk jedné fotografie na inkoustové tiskárně, nebo dokonce na specializované fototiskárně je stále několikanásobná v porovnání s klasickými fotografiemi. A co se kvality týče, zejména v případě inkoustovek je stále ještě horší. Asi před rokem se i u nás objevilo několik firem, které nabídly velice zajímavou službu. Výrobu fotografií na klasické papíry z digitální předlohy. Princip je jednoduchý. Na fotopapír se digitální fotografie promítne a potom už se postupuje stejnou cestou jako v případě papírů exponovaných z filmu. Tomu odpovídá i cena, která je jen mírně vyšší, než u přiobjednávky fotografií z filmu. Menší laboratoře vyrobí fotky prakticky z libovolného paměťového média, které jim donesete. Větší firmy nabízejí také možnost zadat zakázku přímo z domova pomocí webových aplikací. A právě na tyto aplikace se dnes zaměříme. Jejich společným rysem je snadné a intuitivní ovládání. Každý zákazník dostane k dispozici poměrně velkou diskovou kapacitu pro své fotografie a z nich potom vytváří zakázku pro laboratoř. Formulář pro zadávání zakázky připomíná známou papírovou obálku pro fotografickou zakázku z klasického filmu. V době psaní článku se mi podařilo najít tři internetové digitální fotosběrny, z nichž dvě patří předním českým firmám v oboru zpracování fotografie. Je tedy možné náš malý vzorek považovat za dostatečně reprezentativní. Všechny tři popisované systémy disponují rozsáhlou sítí sběren, kam si pro hotovou zakázku můžete přijít a zaplatit ji. Při výběru vám kromě ceny mohou pomoci doplňkové služby, kterými se jednotliví výrobci liší. Přehled základních parametrů naleznete v tabulce. FotoStar Webová sběrna této firmy vám po registraci nabídne 100 MB prostoru pro vaše alba. Z těch si potom vytváříte jednotlivé zakázky. Jednotlivé snímky se dají opatřit komentářem, což může být užitečné, když máte sady podobných obrázků, jejichž detaily zaniknou v malém náhledu. Dále je možné fotografie řadit podle tematických kategorií a s těmi potom pracovat najednou bez nutnosti hledat je v různých albech. Pokud vám připadá, že vaše fotka by potřebovala zarámovat, nebo si chcete vyrobit kalendář s vlastním obrázkem, můžete si vybrat z několika přednastavených masek. Osobně se mi nabízené masky příliš nelíbily, ale třeba mám jen divný vkus. V případě, že se vám vaše obrázky opravdu povedou, můžete se jimi pochlubit ve veřejných albech. Pokud nechcete dávat fotografie v plné kvalitě k dispozici každému, můžete je ochránit heslem, a to sdělovat zájemcům o vaši fotografii. Ještě užitečnější je možnost svá alba sdílet s ostatními uživateli. To se vám bude hodit, když pořídíte fotografie na nějaké společné akci a všichni zúčastnění po vás budou chtít fotky. Nemusíte zdlouhavě shromažďovat objednávky a pak došlé fotky třídit. Každý si u počítače sám vybere a objedná do sběrny, kterou bude mít nejblíž. Komunikaci mezi uživateli podporuje FotoStar i možností zasílat zprávy vašim známým (kteří vám musejí prozradit své registrační jméno). Vzhledem k tomu, že velká část klientů se připojuje pomocí linky zpoplatněné časem připojení, připravila firma FotoStar pro své zákazníky off-line aplikaci pro přípravu zakázky bez připojení k internetu. Připojíte se až v okamžiku, kdy je zakázka připravena k odeslání. Každou zakázku můžete na webu sledovat a její doručení do sběrny vám může oznámit e-mail nebo zpráva SMS. Aby vás výsledné barevné podání fotografií příliš nepřekvapilo, můžete si do zakázky přidat kalibrační fotografii a podle ní potom nastavovat parametry svého monitoru. Fotolab Asi největší předností této firmy je to, že účtuje za šíři fotografie a neurčuje vám její rozměr. Vzhledem k tomu, že digitální fotografie nemívají přesný poměr stran 3 : 4 jako políčka kinofilmu, je to užitečná vlastnost. Navíc si můžete za cenu normální fotografie nechat vyrobit panoráma - jediným omezením je maximální délka 30 cm. Pokud vás právě napadlo, že ušetříte a pošlete více obrázků maskovaných jako panoramatickou fotku, musím vás zklamat - Fotolab vám je naúčtuje zvlášť. Na rozdíl od Fotostaru je sběrna Fotolabu zaměřena více na sběr zakázek - nemáte k dispozici alba. Při častějším zadávání zakázek jistě oceníte i možnost poslat všechny fotografie v jednom ZIP archivu. Vzhledem k tomu, že obrázky jsou už komprimované, neušetříte sice na objemu přenášených dat, ale zato se výrazně zkrátí doba potřebná k zadání zakázky. Pokud máte důvěru ve schopnosti operátora, můžete požádat o úpravu fotky před její výrobou. Mojefotky Na rozdíl od přechozích dvou serverů je server www.mojefotky.cz více specifikován na využití internetu. Najdete tu internetový obchod s vybavením pro digitální fotografii, máte možnost zaplatit zakázku pomocí internetového systému Directpay nebo ze svého účtu u eBanky. Pokud máte důvěru ve své fotografické schopnosti, můžete nabídnout své fotky k prodeji prostřednictvím veřejných alb. Blízkost počítačové branži je také zřejmá ze seznamu partnerů, u nichž si můžete fotografie vyzvednout (Comfor, AutoCont Triline). Službu mojefotky provozuje firma Gradiva, a. s. Pokud čekáte na závěr vyhlášení jednoznačného vítěze, musím vás zklamat. Každý z výrobců nabízí něco, co ti ostatní nemají, takže bych volil spíše podle situace. Pro fotky, které chcete vyrábět i pro přátele, bude asi vhodnější systém sdílených fotoalb na stránkách FotoStaru, zatímco při požadavku na netypický formát po vás ve Fotolabu nebudou chtít příplatek. Mojefotky zase udělají radost všem příznivcům internetových plateb. Jde to i bez internetu Přestože je zadávání zakázek z internetu velmi pohodlné, je k tomu potřeba počítač a ten něco stojí - klasický film jen vyjmete z fotoaparátu a dáte vyvolat. Proč by to tak nemohlo jít i s digitální technikou? Možné to sice je, ale má to jednu podstatnou nevýhodu - cena paměťových karet dosahuje tisíců korun, takže případná ztráta nebo poškození karty by byly citelnou škodou (nehledě na to, že většina digitálních fotografů nemá k dispozici příliš mnoho karet). Všechny zde uvedené sběrny sice přijmou také vypálený CD, disketu nebo jiné magnetické médium, ale k tomu je opět potřeba počítač. Řešením tohoto problému jsou sběrné automaty - používají je oba velcí výrobci. Měl jsem možnost seznámit se blíže s automatem firmy Fotolab, který vidíte na fotografii. Ve sběrně, která je jím vybavena (a není jich zatím mnoho) jsou k dispozici prázdné CD, které vložíte do vypalovací mechaniky přístroje a kartu s fotografiemi vsunete do čtečky nad CD-R mechanikou (podporuje všechny čtyři dnes používané formáty). K ovládání slouží pouhá dvě tlačítka a čtyřřádkový displej na vrchu přístroje. Karta se automaticky prozkoumá a přístroj vám ukáže, kolik fotek na ní je. Při mém pokusu ukázal číslo 126, přestože jsem nafotil čtyři snímky. Ukázalo se, že to bere opravdu důkladně a hledá fotky i mimo adresář vyhrazený pro digitální fotografii. Takže pokud nepoužijete pro zadání zakázky DPOF, dejte si pozor, aby na kartě nebyly další obrázky pro váš fotoaparát neviditelné. Když odsouhlasíte zakázku, začnou se fotky vypalovat na CD. Během zápisu vidíte na displeji čas zbývající do dokončení operace. Potom si vezmete svoji kartu a CD vložíte do normálního papírového sáčku na fotoobjednávky. Zpátky se vám vrátí objednané fotografie spolu s CD a indexem fotek na fotopapíře. Je to opravdu levnější? Upřímně řečeno není, a to ani ne tak proto, že cena fotky z digitální předlohy bývá vyšší než z filmu, ale hlavně pro vyšší pořizovací náklady digitálního fotoaparátu, paměťových karet a hlavně počítače, který slouží k odesílání fotek do sběrny (a je nutno započíst i cenu za přenos dat). Když ovšem odhlédneme od prvotních nákladů, vypadá situace podstatně lépe. A čím více fotíte, tím je rozdíl v ceně proti klasické fotografii menší. Na rozdíl od filmu můžete fotit jako o závod a nemyslet příliš na kapacitu karty - většinou se na ni vejde o hodně víc obrázků než na film. Navíc je každý správný digitální fotoaparát vybaven displejem, takže můžete nepovedenou fotku smazat a fotit dál. Paměťové karty jsou určitě trvanlivější než exponovaný film, takže jedinou starostí při návštěvě exotických zemí bude shánění baterií nebo dobíjení akumulátorů. Lukáš Mikšíček Technologie a zkratky kolem digitálních fotosběren LCD LCD systém přenáší fotografii z digitální předlohy na papír pomocí LCD displeje podobného tomu z notebooků či z mobilních telefonů. Znamená to, že zdroj světla je externí a světlo se moduluje průchodem přes tekuté krystaly. Podobný systém se používá například v digitálních projektorech. Laser Systém používaný ve strojích Agfa firmy Fotolab pracuje s RGB laserem, který je schopen měnit vlnovou délku světla a samozřejmě i jeho intenzitu. Paprsek putuje po papíře a protože nemusí procházet přes žádnou překážku, může mít v porovnání s LCD systémy větší energii. Modulace jasu a barvy laseru je spojitý proces, takže barevné přechody získané touto metodou jsou plynulé bez skokových změn. Optická vlákna Další z metod, jak dostat světlo na fotopapír. Tato metoda je použita v kopírovacím přístroji Mileca, který používá Fotostar. Je založena na vláknové optice a je patentovaná. DPI Výrobci tiskáren často argumentují velmi vysokým počtem kapek, které jsou jejich výrobky schopny umístit na plochu jednoho palce. Dnes je běžně udávaná maximální hodnota u fototiskáren až 4800 dpi. Přesto jsou jednotlivé kapičky při bližším pohledu patrné. Je to způsobeno tím, že tiskárny nedokáží jemně odstupňovat velikost kapek a výsledná barva je dána spíše spolupůsobením sousedních kapek, než jejich smísením. Naproti tomu chemické procesy ve fotopapíru a modulace jasu elektrickým signálem během osvitu jsou spojité fyzikální a chemické jevy, které přechody mezi jednotlivými body předlohy na papíře vyhladí a vizuálně tak vznikne lepší dojem i při hodnotě dpi až řádově nižší. DPOF - Digital Print Order Format Většina dnešních fotoaparátů podporuje vytváření zakázky přímo ve fotoaparátu. Formát DPOF slouží k ukládání a přenosu obejdnávky do fotolabu. Můžete zadat počet fotografií, tisk indexu a jiné parametry. Záleží spíš na vašem fotolabu a výrobci fotoaparátu, které z široké nabídky vlastností DPOF budou podporovat. Megapixel Jednotka rozlišení optického snímače digitálního fotoaparátu. Počet megapixelů je jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality výsledné fotografie. Čím více megapixelů, tím větší fotku můžete vyrobit. Není to ale jenom v počtu bodů snímače. Kvalitu fotografie hodně ovlivňuje optika fotoaparátu, proces zpracování signálu ze snímače a kompresní algoritmus. Tyto vlivy mohou výslednou kvalitu fotografie posunout o jednu kategorii (oběma směry), takže potom fotka z fotoaparátu o 1,3 megapixelu může vypadat stejně jako jiná z dvoumegapixelového. V současné době je za standard považováno rozlišení dva až tři megapixely. V následující tabulce je přibližný maximální rozměr fotografie podle rozlišení fotoaparátu, kterým ji fotíte. Jen pro zajímavost - u kinofilmu se mluví o rozlišení na úrovni pěti megapixelů. Určitě víte, že z kinofilmu se dají vyrobit opravdu velké zvětšeniny. Paměťové karty Na trhu dnes existují čtyři různé formáty paměťových karet. V principu jsou všechny stejné - používají zápis dat do paměti Flash EPROM (s výjimkou formátu Compact Flash, kde existuje i varianta s pevným diskem). Vybíráte-li si fotoaparát, je volba karty dána typem přístroje. Pokud už máte jiné zařízení (PDA, MP3 přehrávač, videokameru), které karty používá, možná se poohlédnete po fotoaparátu, v němž můžete použít karty stejného typu. Smart Media Formát SM dnes používá zejména firma Olympus. Cenově je nejvýhodnější, ale díky svým rozměrům nemívá největší kapacitu. Compact Flash Jde v podstatě o zmenšenou PC kartu (dříve PCMCIA). Má ze všech porovnávaných typů největší objem, takže většinou dosahuje také největších kapacit. Memory Stick Firemní formát společnosti Sony. Licenci na MS má sice více než sto dalších firem, ale na trhu není mnoho zařízení s MS, která by na sobě neměla nápis Sony. Multi Media Card/Secure Digital Karty MMC a SD se liší svým rozhraním a teoretickou rychlostí sběrnice, ale jinak jsou rozměrově i elektricky shodné a pro potřeby digitální fotografie je můžeme považovat za zaměnitelné. Jde o nejmenší a nejnovější médium na trhu a tomu zatím odpovídá i cena, která je na úrovni Memory Sticku. Pozor na kompresi V současné době je standardním formátem pro ukládání digitálních fotografií formát JPEG. JPEG je ve skutečnosti spíše označení pro komprimační algoritmus a fotoaparáty se řídí standardem EXIF, který samotný obrázek zakódovaný jako JPEG obalí dalšími informacemi - nejčastěji časem pořízení a nastavením expozice. JPEG je tzv. ztrátový formát, který využívá vlastností lidského zraku pro snížení objemu dat nutných pro uložení obrazové informace. Míra komprese se udává v procentech (čím menší číslo, tím menší objem dat a tím je také menší kvalita) a dá se říct, že pro přenos digitální fotografie na papír by měla být kvalita 80 % a více. V nastavení fotoaparátu máte většinou možnost volit rozměry obrázků a jejich kvalitu. Kvalitou je míněna právě míra ztráty informace. Nižší kvalita sice znamená, že se vám na kartu vejde podstatně více obrázků, ale může se stát, že ztráta obrazové informace bude už viditelná. Většinou se to projeví v plynulých barevných přechodech nebo na ostrých liniích. Když se rozhodnete obrázek upravovat, je dobré ho zpracovávat a ukládat v nějakém formátu, který není ztrátový (například TIFF) a teprve před odesláním do sběrny jej zase převést do formátu JPEG (a pokud vás netrápí velikost, pak pošlete na zpracování přímo TIFF). Důvodem není zvýšení kvality, informace ztracené při kompresi ve fotoaparátu se už získat nedají. Tím, že už nebudete znovu používat JPEG kompresi, se však vyhnete dalšímu zhoršení kvality obrázku. Stručně řečeno, každé uložení do formátu JPEG sníží kvalitu zpracovávaného obrázku. Jak poznáte, že obrázek už vykazuje viditelné zhoršení kvality vlivem komprese? V dříve plynulých barevných přechodech se objeví čtverečky stejné barvy a místo rovných čar uvidíte zubatice, které budou obklopeny duchy jako u špatného televizního signálu. Důvodem je způsob, kterým JPEG pracuje s obrazem. Rozloží ho na čtverečky o 8 [215] 8 pixelech a s nimi dále pracuje. Čím více informací z nich zahodí, tím zřetelněji budou čtverečky v obrazu vystupovat. Když počítáte s tím, že budete obrázek hodně zvětšovat nebo pořizovat výřez, je možné zvolit uložení na kartu ve formátu TIFF, tedy bez ztráty informace. Kapacita karty se tím však značně sníží, v porovnání s komprimovanými formáty často až desetkrát.