235

N┴LEZ
┌stavnφho soudu

JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 30. dubna 2002 v plΘnu o nßvrhu skupiny senßtor∙ na zruÜenφ º 46a zßkona Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,

takto:

Nßvrh se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ

I.

┌stavnφ soud obdr₧el dne 14. 8. 2001 nßvrh skupiny 23 senßtor∙ Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ º 46a zßkona Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, s od∙vodn∞nφm, ₧e podle jejich nßzoru je p°edm∞tnΘ ustanovenφ v rozporu s Φl. 4 odst. 3 a Φl. 21 odst. 1 a 4 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). Uveden² nßvrh je od∙vodn∞n takto: Zßkonem Φ. 483/1991 Sb., o ╚eskΘ televizi, ve zn∞nφ zßkona Φ. 36/1993 Sb., zßkona Φ. 253/1994 Sb., zßkona Φ. 301/1995 Sb. a zßkona Φ. 39/2001 Sb., (dßle jen "zßkon o ╚eskΘ televizi") jsou stanoveny podmφnky a takΘ procedura volby Rady ╚eskΘ televize, tedy orgßnu, kter² je volen obΦany (sprßvn∞ ovÜem Poslaneckou sn∞movnou Parlamentu ╚eskΘ republiky) za ·Φelem kontroly Φinnosti ╚eskΘ televize. Podle º 4 odst. 2 zßkona o ╚eskΘ televizi jsou kandidßti voleni z °ad obΦan∙ na zßklad∞ nßvrh∙ organizacφ a sdru₧enφ p°edstavujφcφch kulturnφ, regionßlnφ, socißlnφ, odborovΘ, zam∞stnavatelskΘ, nßbo₧enskΘ, vzd∞lßvacφ, v∞deckΘ, ekologickΘ a nßrodnostnφ zßjmy. Nßvrhy jsou doruΦovßny PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚eskΘ republiky (dßle jen "Poslaneckß sn∞movna"), kterß je takΘ podle zßkona o ╚eskΘ televizi oprßvn∞na volit a odvolßvat jednotlivΘ Φleny Rady ╚eskΘ televize. Mo₧nost b²t zvolen za Φlena Rady ╚eskΘ televize je zßkonem dßna vÜem, kte°φ spl≥ujφ kritΘria zßkona o ╚eskΘ televizi, tedy t∞m, kte°φ jsou zp∙sobilφ k prßvnφm ·kon∙m, majφ trval² pobyt na ·zemφ ╚eskΘ republiky a jsou bez·honnφ, tak, jak je urΦeno v º 4 odst. 3 zßkona o ╚eskΘ televizi. ╚ßstφ t°etφ Φlßnkem IV bodem 2 zßkona Φ. 39/2001 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 483/1991 Sb., o ╚eskΘ televizi, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, byl zm∞n∞n (dopln∞n) takΘ zßkon Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, ve zn∞nφ zßkona Φ. 47/2000 Sb., a to tak, ₧e pro ·Φely volby Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize se z°izuje volebnφ v²bor. Volebnφ v²bor PoslaneckΘ sn∞movny je pak v souladu s º 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny povinen vybrat z navr₧en²ch kandidßt∙ na Φleny Rady ╚eskΘ televize trojnßsobek poΦtu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize, to za p°edpokladu, je-li poΦet kandidßt∙ navr₧en²ch oprßvn∞n²mi organizacemi a sdru₧enφmi a spl≥ujφcφch p°edpoklady podle zßkona o ╚eskΘ televizi vyÜÜφ, ne₧ je prßv∞ trojnßsobek poΦtu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize, kte°φ majφ b²t zvoleni. Skupina senßtor∙ jako navrhovatel spat°uje v dosavadnφm zn∞nφ napadenΘho º 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny rozpor

Nyn∞jÜφ text zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny ustanovenφm napadenΘho º 46a omezuje podle nßzoru navrhovatel∙ neospravedlniteln∞ nezadatelnΘ prßvo obΦan∙ podφlet se na sprßv∞ ve°ejn²ch v∞cφ prost°ednictvφm sv²ch zßstupc∙, a to zp∙sobem, kter² nemß oporu (z°ejm∞ v ·stavnφch zßkonech Φi zßkonech, proto₧e navrhovatelΘ blφ₧e tuto tezi neup°esnili). Tφm, ₧e byl ustaven volebnφ v²bor, kterΘmu byla sv∞°ena kompetence jinak sv∞°enß zßkonem o ╚eskΘ televizi vÜem poslanc∙m PoslaneckΘ sn∞movny, jsou z mo₧nosti volit (a navφc svou volbou usilovat p°ed sv²mi voliΦi o op∞tovnΘ zvolenφ) vylouΦeni vÜichni poslanci-neΦlenovΘ volebnφho v²boru, a tφm tedy i ti obΦanΘ, kterΘ poslanci-neΦlenovΘ volebnφho v²boru reprezentujφ. Tφm je omezeno prßvo t∞chto obΦan∙ podφlet se na sprßv∞ ve°ejn²ch v∞cφ (prost°ednictvφm volby Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize na sprßv∞ ╚eskΘ televize v rozsahu stanovenΘm zßkonem o ╚eskΘ televizi). SouΦasn² text zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny takto ustanovenφm napadenΘho º 46a omezuje neospravedlniteln∞ nezadatelnΘ prßvo obΦan∙ mφt za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm. Neexistujφ ₧ßdnß pravidla (kritΘria) pro tuto Φinnost volebnφho v²boru spoΦφvajφcφ ve zp∙sobu posuzovßnφ podan²ch nßvrh∙ (na kandidßty pro volby do Rady ╚eskΘ televize) a vedoucφ k v²b∞ru pouze takovΘho poΦtu kandidßt∙ "...spl≥ujφcφch p°edpoklady podle tohoto zßkona..." odpovφdajφcφho trojnßsobku poΦtu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize pro vlastnφ volbu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize Poslaneckou sn∞movnou. Tφm je zabrßn∞no podstatnΘ Φßsti kandidßt∙ b²t volen tφm sborem, kter² je k tomu zßkonem urΦen, toti₧ celou Poslaneckou sn∞movnou, tedy mφt za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m funkcφm. Poslaneckß sn∞movna se navφc k provedenφ napadenΘho ustanovenφ sice v souladu s º 46a odst. 3 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny usnesla na podrobnostech postupu (usnesenφ Φ. 1616), ale nad rßmec zßkonnΘho zmocn∞nφ sv²m usnesenφm Φ. 8 omezil volebnφ v²bor prßvo kandidßt∙ p°edstoupit p°ed (i jen) volebnφ v²bor PoslaneckΘ sn∞movny pouze na urΦitou Φßst kandidßt∙ z t∞ch, kte°φ jinak spl≥ujφ p°edpoklady pro mo₧nost volby za Φlena Rady ╚eskΘ televize. SouΦasn² text º 46a navφc v odstavci 2 v Φßsti "...a z navr₧en²ch kandidßt∙ spl≥ujφcφch p°edpoklady podle tohoto zßkona vybere pro volbu Poslaneckou sn∞movnou kandidßty v poΦtu odpovφdajφcφm trojnßsobku poΦtu Φlen∙ Rady..." je zmateΦn², nebo¥ nenφ jednoznaΦnΘ, kter² zßkon je mφn∞n formulacφ "...tohoto zßkona...", kdy₧ zßkon o ╚eskΘ televizi nenφ v∙bec v zßkon∞ o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny citovßn a zßkon o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny nemohl mφt zßkonodßrce v danΘ souvislosti na mysli. NapadenΘ ustanovenφ zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny je v rozporu s prßvem obΦana (tedy i kandidßta na Φlena Rady ╚eskΘ televize) na to, aby zßkonnß omezenφ zßkladnφch prßv, tedy i prßva mφt p°φstup za rovn²ch podmφnek k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm, platila stejn∞ pro vÜechny p°φpady, kterΘ spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky. Samo napadenΘ ustanovenφ v dispozici se opφrß o hypotΘzu "...kandidßt∙ spl≥ujφcφch p°edpoklady...", ale potΘ omezenφ stßt se objektem volby se vztahuje jen na Φßst kandidßt∙ (na ty, kterΘ bez stanovenφ kritΘriφ, tedy svΘvoln∞, urΦφ volebnφ v²bor). Mß-li se tedy u₧ i mo₧nost b²t "p°ipuÜt∞n" k volb∞ za Φlena Rady ╚eskΘ televize stßt pouze p°edm∞tem politick²ch stranick²ch dohad∙ a licitacφ a t°eba kompromis∙, a to jen navφc stran parlamentnφch, bylo by p°φsluÜnΘ ustanovenφ zßkona o ╚eskΘ televizi (º 4 odst. 2) o tom, kterΘ subjekty p°edklßdajφ nßvrhy kandidßt∙ na Φleny Rady ╚eskΘ televize (prßv∞ subjekty mimo politickΘ strany, tedy zßjmovΘ a profesnφ organizace a sdru₧enφ obΦan∙), ustanovenφm zavßd∞jφcφm a₧ zmateΦn²m. AvÜak i z pohledu tΘto v∞cnΘ argumentace je zavßd∞jφcφm a₧ zmateΦn²m samo napadenΘ ustanovenφ. Tento v²vod ostatn∞ podporuje i fakt, ₧e zßkonodßrce stanovil okruh objekt∙ volby normou hmotn∞prßvnφ (zßkon o ╚eskΘ televizi) a zp∙sob volby upravuje normou procesnφ.

NavrhovatelΘ proto ₧ßdali, aby ┌stavnφ soud napadenou Φßst zßkona zruÜil pro rozpor s Φl. 4 odst. 3 a Φl. 21 odst. 1 a 4 Listiny.

II.

┌stavnφ soud si k posouzenφ nßvrhu vy₧ßdal vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny a Senßtu. Poslaneckß sn∞movna ve vyjßd°enφ uvedla, ₧e zßkon Φ. 39/2001 Sb. v Φßsti t°etφ Φl. IV bodu 2 upravuje z°φzenφ volebnφho v²boru PoslaneckΘ sn∞movny a jeho Φinnost a stanovφ, ₧e podrobnosti postupu v²boru upravφ sama Poslaneckß sn∞movna sv²m usnesenφm. Tato ·prava je zcela v souladu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky. P°φmo v ┌stav∞ ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") je upravena pravomoc obou komor Parlamentu z°izovat jako svΘ orgßny v²bory a komise, p°iΦem₧ ┌stava neurΦuje, kterΘ v²bory majφ b²t konkrΘtn∞ z°izovßny. Komory mohou z°φdit svΘ v²bory sv²m usnesenφm nebo jejich z°φzenφ m∙₧e b²t urΦeno zßkonem. Jednß se de facto o pravomoc komor autonomn∞ z°izovat svΘ orgßny. V PoslaneckΘ sn∞movn∞ jsou v²bory ustavovßny v souladu s º 115 odst. 2 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny podle zßsad pom∞rnΘho zastoupenφ s v²jimkou v²boru organizaΦnφho. Ze svΘ Φinnosti jsou v²bory odpov∞dny PoslaneckΘ sn∞movn∞. Nelze tedy souhlasit s nßzorem, ₧e z mo₧nosti volit Φleny Rady ╚eskΘ televize jsou vylouΦeni "vÜichni poslanci-neΦlenovΘ volebnφho v²boru, a tφm tedy i ti obΦanΘ, kterΘ poslanci-neΦlenovΘ volebnφho v²boru reprezentujφ". Tento nßzor by zcela popφral princip voleb do zßkonodßrnΘho sboru a zßsadu pom∞rnΘho zastoupenφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞. ObΦanΘ jsou samoz°ejm∞ zastoupeni sv²mi poslanci, ale p°φmo ze zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny vypl²vß, jak²m zp∙sobem se poslanci z·Φast≥ujφ prßce PoslaneckΘ sn∞movny. Poslanec m∙₧e b²t Φlenem nejv²Üe dvou v²bor∙ s v²jimkami uveden²mi v º 33 odst. 1 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. Proto nenφ mo₧nΘ dovozovat zßv∞r z v²Üe uvedenΘho nßzoru o poslancφch-neΦlenech a obΦanech, kterΘ zastupujφ. Je t°eba rovn∞₧ zd∙raznit, ₧e ka₧d² v²bor p°edklßdß svΘ zßv∞ry PoslaneckΘ sn∞movn∞ a pouze PoslaneckΘ sn∞movn∞ p°φsluÜφ koneΦnΘ rozhodnutφ ve v∞cech, kterΘ projednßvß, a to i ve v∞cech, kterΘ projednaly v²bory jako orgßny PoslaneckΘ sn∞movny. Zßkon Φ. 39/2001 Sb. tedy neporuÜuje prßvo obΦan∙ podφlet se na sprßv∞ ve°ejn²ch v∞cφ volbou sv²ch zßstupc∙. Ustanovenφ º 46a odst. 2 upravuje pouze zp∙sob postupu v p°φpad∞ vysokΘho poΦtu kandidßt∙. Zßkon musφ takovou ·pravu obsahovat, nebo¥ jinak by p°i velmi vysokΘm poΦtu kandidßt∙ byla vlastnφ volba tΘm∞° znemo₧n∞na. Na v²b∞ru kandidßt∙ se p°itom podφlejφ vÜichni ΦlenovΘ volebnφho v²boru zastupujφcφ svΘ voliΦe podle principu pom∞rnΘho zastoupenφ. NapadenΘ ustanovenφ º 46a proto ₧ßdn²m zp∙sobem neomezuje zßkladnφ prßva a svobody podle Φl. 21 odst. 4 a Φl. 4 odst. 3 Listiny. V zßv∞ru svΘho vyjßd°enφ pak Poslaneckß sn∞movna vyjßd°ila nßzor, ₧e napadenΘ ustanovenφ nenφ v rozporu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky a je pln∞ v intencφch prßvnφ ·pravy danΘ relevantnφmi ustanovenφmi ┌stavy - p°edevÜφm Φl. 18 odst. 1 a Φl. 31.

Senßt ve vyjßd°enφ uvedl, ₧e napadenΘ ustanovenφ bylo do zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny dopln∞no p°i novelizaci provedenΘ zßkonem Φ. 39/2001 Sb. Nßvrh tohoto zßkona byl p°edlo₧en vlßdou poΦßtkem ledna 2001, p°iΦem₧ obsahoval zm∞ny t°φ zßkon∙, a to zßkona Φ. 483/1991 Sb., o ╚eskΘ televizi, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zßkona Φ. 484/1991 Sb., o ╚eskΘm rozhlasu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkona Φ. 468/1991 Sb., o provozovßnφ rozhlasovΘho a televiznφho vysφlßnφ, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. Na zßklad∞ po₧adavku vlßdy byl - vzhledem k tehdejÜφ situaci v ╚eskΘ televizi - k projednßnφ vlßdnφho nßvrhu zßkona vyhlßÜen stav legislativnφ nouze a nßvrh zßkona byl projednßvßn ve zkrßcenΘm jednßnφ. V PoslaneckΘ sn∞movn∞ vlßdnφ nßvrh doznal zm∞n, kterΘ se projevily i ve zm∞n∞ nßzvu zßkona, a byla dopln∞na novelizace i dalÜφch t°φ zßkon∙ vΦetn∞ zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. Poslaneckou sn∞movnou p°ijat² nßvrh zßkona byl doruΦen Senßtu dne 15. 1. 2001, a proto₧e Ülo o nßvrh zßkona projednan² v PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zkrßcenΘm jednßnφ, byl podle º 118 zßkona Φ. 107/1999 Sb., o jednacφm °ßdu Senßtu, projednßn ve zkrßcenΘm jednßnφ i Senßtem. V Senßtu byl nßvrh zßkona jako senßtnφ tisk Φ. 1/2001 projednßn ve dvou v²borech, a to ve v²boru petiΦnφm a ve v²boru ·stavn∞prßvnφm. Senßt nßvrh zßkona projednal na svΘ 4. sch∙zi (III. volebnφ obdobφ) dne 17. 1. 2001, a potΘ, co nebyl p°ijat nßvrh, aby se Senßt nßvrhem zßkona nezab²val, ani nßvrh na jeho schvßlenφ ve zn∞nφ p°edlo₧enΘm Poslaneckou sn∞movnou, p°ijal pozm∞≥ovacφ nßvrhy podanΘ na uvedenΘ sch∙zi Senßtu a usnesenφm Φ. 53 rozhodl vrßtit nßvrh zßkona PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zn∞nφ p°ijat²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙. Z p°φtomn²ch 66 senßtor∙ hlasovalo pro tento nßvrh 39 a proti 14 Φlen∙ Senßtu. P°i projednßvßnφ nßvrhu zßkona v Senßtu byla brßna v ·vahu situace, ve kterΘ byl nßvrh zßkona projednßvßn, kdy bylo pot°ebnΘ p°ijmout legislativnφ ·pravu umo₧≥ujφcφ °eÜit tehdejÜφ krizovou situaci v ╚eskΘ televizi. V ·vahu byla brßna zßva₧nost navrhovanΘ ·pravy, kterß podle nßzoru mnoha senßtor∙ vedle pozitivnφch zm∞n obsahovala i n∞kterΘ pom∞rn∞ zßva₧nΘ nedostatky, jejich₧ °eÜenφ by vy₧adovalo delÜφ dobu. Senßt proto k nßvrhu zßkona p°ijal pozm∞≥ovacφ nßvrhy, jejich₧ zßm∞rem bylo p°ijmout pouze zßkonnou ·pravu umo₧≥ujφcφ °eÜit tehdejÜφ aktußlnφ krizovou situaci v ╚eskΘ televizi, a uvedl, ₧e novß ·prava tzv. medißlnφch zßkon∙ a nezbytn²ch zm∞n v souvisejφcφch zßkonech respektujφcφ takΘ p°φsluÜnΘ ·stavnφ principy by m∞la b²t p°ipravena v rßmci b∞₧nΘho legislativnφho procesu. Toto °eÜenφ vÜak nebylo Poslaneckou sn∞movnou akceptovßno.

V souvislosti s nßvrhem podan²m skupinou senßtor∙ lze poukßzat na skuteΦnost, ₧e v polovin∞ Φervna roku 2001 vlßda p°edlo₧ila PoslaneckΘ sn∞movn∞ k projednßnφ nßvrh zßkona, kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 484/1991 Sb., o ╚eskΘm rozhlasu, a zßkon Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. V tomto nßvrhu, kter² teprve bude projednßvßn v orgßnech PoslaneckΘ sn∞movny, vlßda navrhuje tΘ₧ zm∞ny º 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, kterΘ od∙vod≥uje - mimo jinΘ - tφm, ₧e ·prava postupu volebnφho v²boru obsa₧enß v º 46a odst. 2 "patrn∞ nenφ v souladu s Φl. 21 odst. 4 Listiny".

III.

┌stavnφ soud podle º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, p°ezkoumal, zda zßkon Φ. 39/2001 Sb. (zde Φßst t°etφ - zm∞na zßkona Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, ve zn∞nφ zßkona Φ. 47/2000 Sb., Φl. IV bod 2) byl p°ijat v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem. Z vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny pak vyplynulo, ₧e zßkon Φ. 39/2001 Sb., jφm₧ bylo do jednacφho °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny zahrnuto napadenΘ ustanovenφ º 46a, byl p°ijat v PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve t°etφm Φtenφ dne 13. 1. 2001 a v hlasovßnφ pod po°adov²m Φφslem 16 bylo z p°φtomn²ch 179 poslanc∙ pro 120 a proti 50 poslanc∙. O nßvrhu vrßcenΘm Senßtem bylo hlasovßno dne 23. 1. 2001 a Poslaneckß sn∞movna schvßlila p∙vodnφ nßvrh zßkona (ve zn∞nφ ze dne 13. 1. 2001) v hlasovßnφ pod po°adov²m Φφslem 123, z p°φtomn²ch 194 poslanc∙ bylo pro 133 a proti 52 poslanc∙. Zßkon byl podepsßn prezidentem republiky dne 23. 1. 2001 a vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙ dne 25. 1. 2001 v Φßstce 14/2001 Sb. Nezb²vß ne₧ uzav°φt, ₧e oznaΦen² zßkon byl p°ijat a vydßn v mezφch ·stavn∞ stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

IV.

Zp∙sob volby Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize byl upraven nov∞ zßkonem Φ. 39/2001 Sb.

Podle º 4 odst. 1 v∞ty t°etφ zßkona o ╚eskΘ televizi, ve zn∞nφ zßkona Φ. 39/2001 Sb. ²╚leny Rady volφ a odvolßvß Poslaneckß sn∞movna Parlamentu ╚eskΘ republiky (dßle jen "Poslaneckß sn∞movna") tak, aby v nφ byly zastoupeny v²znamnΘ regionßlnφ, politickΘ, socißlnφ a kulturnφ nßzorovΘ proudy√.

Podle º 4 odst. 2 zßkona o ╚eskΘ televizi, ve zn∞nφ zßkona Φ. 39/2001 Sb., "Nßvrhy kandidßt∙ na Φleny Rady p°edklßdajφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ organizace a sdru₧enφ p°edstavujφcφ kulturnφ, regionßlnφ, socißlnφ, odborovΘ, zam∞stnavatelskΘ, nßbo₧enskΘ, vzd∞lßvacφ, ekologickΘ a nßrodnostnφ zßjmy. Nßvrhy lze p°edlo₧it ve lh∙t∞ 15 dn∙ ode dne zve°ejn∞nφ v²zvy p°edsedy PoslaneckΘ sn∞movny k p°edlo₧enφ nßvrh∙ zp∙sobem stanoven²m usnesenφm PoslaneckΘ sn∞movny.".

V º 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, ve zn∞nφ zßkona Φ. 39/2001 Sb., je stanoveno:

"(1) Pro ·Φely volby Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize (dßle jen "Rada") z°izuje Poslaneckß sn∞movna volebnφ v²bor, jeho₧ Φleny volφ z poslanc∙ podle zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ.

(2) Je-li poΦet kandidßt∙ navr₧en²ch oprßvn∞n²mi organizacemi a sdru₧enφmi vyÜÜφ, ne₧ je trojnßsobek poΦtu Φlen∙ Rady, kte°φ majφ b²t zvoleni, volebnφ v²bor posoudφ podanΘ nßvrhy a z navr₧en²ch kandidßt∙ spl≥ujφcφch p°edpoklady podle tohoto zßkona vybere pro volbu Poslaneckou sn∞movnou kandidßty v poΦtu odpovφdajφcφm trojnßsobku poΦtu Φlen∙ Rady, kte°φ majφ b²t zvoleni. Jestli₧e nenφ poΦet kandidßt∙ navr₧en²ch oprßvn∞n²mi organizacemi a sdru₧enφmi vyÜÜφ ne₧ trojnßsobek Φlen∙ Rady, kte°φ majφ b²t zvoleni, volebnφ v²bor p°edlo₧φ PoslaneckΘ sn∞movn∞ k volb∞ vÜechny navr₧enΘ kandidßty spl≥ujφcφ p°edpoklady podle tohoto zßkona.

(3) Podrobnosti postupu upravφ Poslaneckß sn∞movna sv²m usnesenφm, kter²m takΘ urΦφ, v jakΘm rozsahu se pro postup podle odstavc∙ 1 a 2 pou₧ije volebnφ °ßd (p°φloha Φ. 2)."

Poslaneckß sn∞movna usnesenφm Φ. 1492 z 34. sch∙ze dne 2. 3. 2001 podle º 46a odst. 3 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny upravila blφ₧e postup volebnφho v²boru pro v²b∞r kandidßt∙. V uvedenΘm usnesenφ stanovila, ₧e 

┌stavnφmu soudu byla dßle p°edlo₧ena nßsledujφcφ usnesenφ volebnφho v²boru: 

Z t∞chto listin vyplynulo, ₧e volebnφ v²bor ve smyslu uvedenΘho usnesenφ PoslaneckΘ sn∞movny zkoumal v²luΦn∞ pln∞nφ podmφnek a p°edpoklad∙ stanoven²ch zßkonem o ╚eskΘ televizi. P°edevÜφm zjiÜ¥oval, zda nßvrhy byly podßny organizacemi a sdru₧enφmi uveden²mi v º 4 odst. 2 zßkona o ╚eskΘ televizi. K tomuto ·Φelu na zßklad∞ usnesenφ Φ. 6 vyzval tyto subjekty, aby p°φsluÜn²m zp∙sobem dolo₧ily, ₧e spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky pro podßvßnφ nßvrh∙. Usnesenφm Φ. 11 pak vy°adil z v²b∞ru ty kandidßty, kte°φ byli navr₧eni subjekty bu∩ nespl≥ujφcφmi podmφnky podle º 4 odst. 2 zßkona o ╚eskΘ televizi anebo subjekty, kterΘ nedolo₧ily, ₧e jsou oprßvn∞ny k podßnφ nßvrhu ve smyslu citovanΘho ustanovenφ. Dßle z p°edlo₧en²ch podklad∙ vyplynulo, ₧e volebnφ v²bor zkoumal, zda navr₧enφ kandidßti spl≥ujφ p°edpoklady stanovenΘ v º 4 odst. 3 zßkona o ╚eskΘ televizi. Usnesenφm Φ. 6 ulo₧il p°edsedovi volebnφho v²boru vy₧ßdat od navrhovatel∙ podklady, z nich₧ by vyplynulo, ₧e jimi navrhovanφ kandidßti spl≥ujφ stanovenΘ p°edpoklady. Stejn²m usnesenφm byly p°esn∞ definovßny po₧adovanΘ podklady. Z dalÜφch usnesenφ volebnφho v²boru jednoznaΦn∞ vypl²vß, ₧e z celkovΘho navr₧enΘho poΦtu kandidßt∙ byli vy°azeni jen ti, kte°φ byli navr₧eni nezp∙sobil²mi subjekty anebo nespl≥ovali stanovenΘ p°edpoklady. Dßle potom ji₧ volebnφ v²bor vybφral urΦen² poΦet kandidßt∙ (trojnßsobek poΦtu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize) tajn²m hlasovßnφm podle pravidel vypl²vajφcφch z p°φlohy Φ. 2 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny a z usnesenφ Φ. 8.

V.

Jßdrem nßvrhu skupiny senßtor∙ na zruÜenφ uvedenΘho ustanovenφ zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny jsou dv∞ nßmitky, a to nßmitka t²kajφcφ se konstituovßnφ samotnΘho volebnφho v²boru a nßmitka t²kajφcφ se omezenφ prßva obΦan∙ mφt za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm.

Podstatou nßmitky sm∞°ujφcφ proti konstituovßnφ samotnΘho volebnφho v²boru je p°esv∞dΦenφ navrhovatel∙, ₧e vytvo°enφm tohoto v²boru jsou vÜichni poslanci, kte°φ do tohoto v²boru nebyli za°azeni, vylouΦeni z podφlu na rozhodovßnφ p°i volb∞ Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize. V d∙sledku tohoto vylouΦenφ pak do volebnφho v²boru neza°azenφ poslanci nemohou reprezentovat svΘ voliΦe v tΘto oblasti, co₧ ve svΘm d∙sledku je omezenφm prßva jejich voliΦ∙ podφlet se na sprßv∞ ve°ejn²ch zßle₧itostφ.

┌stavnφ soud se p°i posuzovßnφ tΘto nßmitky p°iklonil k nßzoru obsa₧enΘmu ve vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny, podle n∞ho₧ zßkon upravuje z°φzenφ volebnφho v²boru a jeho Φinnost ustanovenφm, ₧e podrobnosti postupu v²boru jsou ponechßny usnesenφm PoslaneckΘ sn∞movny. Tato ·prava je zcela v souladu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky, nebo¥ p°φmo v ┌stav∞ je upravena pravomoc obou komor Parlamentu z°izovat jako svΘ orgßny v²bory a komise, ani₧ by ┌stava urΦovala, kterΘ v²bory majφ b²t konkrΘtn∞ z°izovßny. Mohou-li jednotlivΘ komory z°φdit svΘ v²bory vlastnφm usnesenφm, jednß se o pravomoc parlamentnφch komor z°izovat svΘ orgßny autonomnφm zp∙sobem. To odpovφdß - podle nßzoru ┌stavnφho soudu - principu reprezentativnφ demokracie, nebo¥ pro Parlament, kter² vzeÜel ze svobodn²ch voleb platφ, ₧e jako nositel moci v rßmci ┌stavou vymezenΘ p∙sobnosti p°ijφmß rozhodnutφ, je₧ vyjad°ujφ v∙li lidu ve smyslu Φl. 2 odst. 1 ┌stavy. KompetenΦnφ svrchovanost Parlamentu i vnit°nφ organizaΦnφ autonomie jeho komor je proto nepopiratelnou nßle₧itostφ orgßnu reprezentujφcφho svrchovanou v∙li lidu.

Z obecnΘ definice zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ vypl²vß, ₧e tento systΘm politickΘ reprezentace mß napl≥ovat po₧adavek, ₧e pom∞r p°id∞len²ch mandßt∙ vφcemΘn∞ odpovφdß pom∞ru obdr₧en²ch hlas∙. Pro aplikaci tΘto zßsady je vÜak nezbytnΘ vytvo°enφ zßkladnφch podmφnek v relativn∞ stabilizovan²ch volebnφch a stranick²ch pom∞rech. Mezi tyto zßkladnφ podmφnky lze podle obecnΘ teorie zahrnout p°edevÜφm ustßlen² volebnφ mechanismus, kter² byl pou₧it alespo≥ ve t°ech po sob∞ nßsledujφcφch volbßch. Dßle se pak p°edpoklßdß, ₧e stranick² systΘm je do znaΦnΘ mφry stßl², nenφ p°φliÜ zlomkovit² a lze urΦit minimßlnφ m∞°itelnou velikost tzv. nejmenÜφ strany. Sama teorie dovozuje (nap°. Klφma M., Pom∞rn² "nepom∞rn²" volebnφ systΘm po novelizaci zßkona o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky, Politologick² Φasopis Φ. 4/2000, s. 349), ₧e v ╚eskΘ republice jsou vytvo°eny stabilizovanΘ pom∞ry pro aplikaci zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ, a ┌stavnφ soud je tΘho₧ nßzoru.

Z toho, co bylo uvedeno, lze podle nßzoru ┌stavnφho soudu odvodit, ₧e pokud jsou vytvo°eny dostateΦn∞ stabilizovanΘ p°edpoklady pro aplikaci zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ p°i konstituovßnφ PoslaneckΘ sn∞movny jako celku, pak samoz°ejm∞ nelze mφt pochyb, ₧e i pro konstituovßnφ vnit°nφch orgßn∙ tΘto komory Parlamentu je zßsada pom∞rnΘho zastoupenφ ·stavn∞ konformnφm zßkladem. Zßkon o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny pak blφ₧e stanovφ, jak²m zp∙sobem se poslanci z·Φast≥ujφ prßce PoslaneckΘ sn∞movny. Poslanec pak m∙₧e b²t Φlenem nejv²Üe dvou v²bor∙ s v²jimkami uveden²mi v º 33 odst. 1 jednacφho °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. Pro volebnφ v²bor, jak vypl²vß z º 46a odst. 1 jednacφho °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, je zßsada pom∞rnΘho zastoupenφ zßkladnφm pravidlem pro jeho konstituovßnφ, co₧ znamenß, ₧e struktura sboru poslanc∙-Φlen∙ volebnφho v²boru odpovφdß samotnΘ struktu°e mandßt∙ v PoslaneckΘ sn∞movn∞, a tφm i pom∞ru hlas∙ voliΦ∙, kterΘ politickΘ strany zastoupenΘ v tΘto komo°e Parlamentu zφskaly.

Jin²mi slovy lze vyjßd°it, ₧e ustavenφ volebnφho v²boru d∙sledn∞ sleduje princip pom∞rnΘho zastoupenφ, jeho₧ uplatn∞nφm je vytvo°ena i samotnß Poslaneckß sn∞movna. Z tΘto skuteΦnosti lze potom oprßvn∞n∞ oΦekßvat, ₧e i volebnφ v²bor v rßmci sv²ch kompetencφ rozhoduje p°i volb∞ Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize zp∙sobem, kter² respektuje rozvr₧enφ politick²ch sil v celΘ PoslaneckΘ sn∞movn∞. Ustavenφ volebnφho v²boru (vlo₧enφ º 46a do jednacφho °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny zßkonem Φ. 39/2001 Sb.) je pak zjevn∞ motivovßno prßv∞ zßm∞rem vybrat p°φsluÜn² poΦet kandidßt∙ Rady ╚eskΘ televize tak, aby p°i samotnΘ volb∞ Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize m∞la Poslaneckß sn∞movna dostateΦn² Φas na diskusi a peΦlivΘ zvß₧enφ t²kajφcφ se jednotliv²ch kandidßt∙, co₧ by jedin∞ mohlo vΘst k racionßlnφm zßv∞r∙m od∙vod≥ujφcφm jejich volbu. S ohledem na to, co bylo uvedeno, pak jde o tak °eΦeno jist² "p°edv²b∞r" kandidßt∙ Rady ╚eskΘ televize, ovÜem orgßnem, kter² je z°φzen Poslaneckou sn∞movnou zp∙sobem ji₧ popsan²m. Tento zp∙sob potom v koneΦnΘm d∙sledku nelze oznaΦit za proti·stavnφ, a to ani z hlediska namφtanΘho Φl. 21 odst. 1 Listiny, kdy je p°i nejmenÜφm respektovßna zajistΘ d∙le₧itß zßsada, ₧e "ObΦanΘ majφ prßvo podφlet se na sprßv∞ v∞cφ ve°ejn²ch p°φmo nebo svobodnou volbou sv²ch zßstupc∙.". Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, proto ┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru, ₧e zp∙sob konstituovßnφ volebnφho v²boru nevykazuje rysy proti·stavnosti, a nezbylo, ne₧ v naznaΦenΘm sm∞ru vznesenou nßmitku poklßdat za ned∙vodnou.

Podstatou nßmitky t²kajφcφ se omezenφ prßva obΦan∙ mφt za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm je p°esv∞dΦenφ navrhovatel∙, ₧e p°edm∞tnß ·prava neobsahuje ₧ßdnß pravidla (kritΘria) pro Φinnost volebnφho v²boru spoΦφvajφcφ ve zp∙sobu posuzovßnφ podan²ch nßvrh∙ a vedoucφ k v²b∞ru pouze poΦtu kandidßt∙, kte°φ jinak spl≥ujφ p°edpoklady zßkona o ╚eskΘ televizi, odpovφdajφcφho trojnßsobku poΦtu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize. Aplikacφ tΘto ·pravy je podle nßzoru navrhovatel∙ zabrßn∞no podstatnΘ Φßsti navr₧en²ch kandidßt∙ b²t volen tφm sborem, kter² je k tomu zßkonem urΦen, tj. Poslaneckou sn∞movnou, tedy mφt za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m funkcφm.

Ustanovenφ Φl. 21 odst. 4 Listiny stanovφ, ₧e "ObΦanΘ majφ za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm.". Toto prßvo souvisφ s oprßvn∞nφm podφlet se na sprßv∞ ve°ejn²ch v∞cφ. TakovΘ prßvo je univerzßlnφ, pat°φ ka₧dΘmu obΦanovi bez rozdφlu pohlavφ, nßrodnosti, nßbo₧enstvφ, politickΘ p°φsluÜnosti k jakΘkoliv skupin∞ Φi jinΘho postavenφ. Sprßvou ve°ejn²ch v∞cφ je ·Φast na politickΘm ₧ivot∞ stßtu, sprßv∞ stßtu i sprßv∞ ve°ejn²ch zßle₧itostφ a znamenß takΘ mo₧nost uchßzet se a zastßvat jakΘkoliv funkce ve ve°ejnΘm ₧ivot∞ bez jakΘkoliv diskriminace. UvedenΘmu ustanovenφ Listiny odpovφdß i Φl. 25 pφsm. c) Mezinßrodnφho paktu o obΦansk²ch a politick²ch prßvech, kter² stanovφ, ₧e ka₧d² obΦan mß prßvo a mo₧nost bez jak²chkoliv rozdφl∙ uveden²ch v Φl. 2 Paktu a bez neod∙vodn∞n²ch omezenφ vstoupit za rovn²ch podmφnek do ve°ejn²ch slu₧eb svΘ zem∞. RovnΘ podmφnky pro p°φstup k ve°ejn²m slu₧bßm zem∞ znamenajφ, ₧e kvalifikaΦnφ po₧adavky nesm∞jφ vyluΦovat nikoho z t∞chto slu₧eb z d∙vod∙ uveden²ch v Φl. 3 Listiny nebo Φl. 2 Paktu. RovnΘ podmφnky takΘ znamenajφ, ₧e prßvnφm p°edpisem jakΘkoliv sφly ani praxφ orgßn∙ stßtnφ moci nelze preferovat Φi diskriminovat n∞kterΘ skupiny obΦan∙ p°ed jin²mi skupinami, pokud jde o p°φstup k ve°ejn²m funkcφm.

Jak ji₧ °eΦeno, jedinß kritΘria, kterß zßkon o ╚eskΘ televizi pro volbu Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize Poslaneckou sn∞movnou dßvß, jsou, ₧e Rada ╚eskΘ televize mß b²t zvolena tak, "...aby v nφ byly zastoupeny v²znamnΘ regionßlnφ, politickΘ, socißlnφ a kulturnφ nßzorovΘ proudy" (º 4 odst. 1 zßkona o ╚eskΘ televizi), kdy nßvrhy na kandidßty p°edklßdajφ PoslaneckΘ sn∞movn∞ organizace a sdru₧enφ p°edstavujφcφ kulturnφ, regionßlnφ, socißlnφ, odborovΘ, zam∞stnavatelskΘ, nßbo₧enskΘ, vzd∞lßvacφ, v∞deckΘ, ekologickΘ a nßrodnostnφ zßjmy (º 4 odst. 2 zßkona o ╚eskΘ televizi). P°edpoklady pro mo₧nost b²t zvolen za Φlena Rady ╚eskΘ televize jsou stanoveny v º 4 odst. 3 zßkona o ╚eskΘ televizi a zahrnujφ zp∙sobilost k prßvnφm ·kon∙m, trval² pobyt na ·zemφ ╚eskΘ republiky a bez·honnost.

┌kol zajistit uvedenΘ slo₧enφ Rady ╚eskΘ televize je stanoven PoslaneckΘ sn∞movn∞ zßkonem o ╚eskΘ televizi, ale p°edm∞tnß ustanovenφ º 46a odst. 2 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny jsou normou upravujφcφ postup, kter²m Poslaneckß sn∞movna tento sv∙j ·kol plnφ. Rozd∞lenφ ·pravy konstituovßnφ Rady ╚eskΘ televize mezi, jak uvßd∞jφ navrhovatelΘ, hmotn∞prßvnφ p°edpis a procesn∞prßvnφ p°edpis nepova₧uje ┌stavnφ soud za proti·stavnφ, proto₧e hmotn∞prßvnφ ·prava - tedy postavenφ Rady ╚eskΘ televize, jejφ vznik, pravomoci atd. - musejφ b²t upraveny hmotn∞prßvnφm p°edpisem (zßkonem o ╚eskΘ televizi), naproti tomu zp∙sob prßce PoslaneckΘ sn∞movny p°i volbßch Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize musφ b²t jednoznaΦn∞ v∞cn∞ upraven v tom zßkon∞, kter² upravuje jednßnφ PoslaneckΘ sn∞movny, tedy v zßkon∞ o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. Jestli₧e v souvislosti s prvnφ nßmitkou t²kajφcφ se konstituovßnφ volebnφho v²boru dovodil ┌stavnφ soud, ₧e volebnφ v²bor je ·stavn∞ konformnφm zp∙sobem ustaven²m orgßnem PoslaneckΘ sn∞movny a byla mu sv∞°ena pravomoc ·Φastnit se voleb Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize, pak p∙sobenφ volebnφho v²boru p°i volb∞ Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize lze pova₧ovat za p∙sobenφ PoslaneckΘ sn∞movny samotnΘ.

Volebnφ v²bor je podle º 32 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny jednφm z v²bor∙ PoslaneckΘ sn∞movny, tedy °ßdn∞ zßkonem stanoven²m orgßnem s vymezen²mi pravomocemi a jednßnφm. ╚innost v²bor∙ je upravena v Φßsti ÜestΘ, º 32 a₧ 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny. Z jednacφch pravidel tak, jak jsou stanovena v º 36 a nßsl. zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny, jednoznaΦn∞ vypl²vß, ₧e prßce v²boru se °φdφ standardnφmi pravidly platn²mi pro jednßnφ demokraticky ustaven²ch orgßn∙. ╚lenovΘ v²boru jsou oprßvn∞ni ·Φastnit se sch∙ze v²boru, navrhovat dopln∞nφ nebo zm∞nu po°adu jednßnφ, vystupovat s podn∞ty, nßvrhy a p°ipomφnkami. O vÜech nßvrzφch je pak rozhodovßno zp∙sobem, kter² zßkon o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny p°esn∞ upravuje. Z veÜkerΘ svΘ Φinnosti jsou v²bory odpov∞dny PoslaneckΘ sn∞movn∞.

Volebnφ v²bor, jak vypl²vß z podklad∙ uveden²ch v Φßsti IV. od∙vodn∞nφ tohoto nßlezu, p°i vy°azovßnφ kandidßt∙ postupoval podle º 4 odst. 2 a 3 zßkona o ╚eskΘ televizi, tedy posuzoval pln∞nφ formßlnφch nßle₧itostφ stanoven²ch zßkonem (nßvrh podan² oprßvn∞n²mi subjekty, spln∞nφ p°edpoklad∙ pro Φlena Rady ╚eskΘ televize). Tomuto postupu nelze vytknout poruÜenφ rovn²ch podmφnek pro p°φstup obΦan∙ k volen²m funkcφm. PoruÜenφ uvedenΘho principu vÜak nelze spat°ovat ani v dalÜφm postupu volebnφho v²boru, kter² v²b∞r omezenΘho poΦtu kandidßt∙ ji₧ dßle provßd∞l jen na zßklad∞ volby s tajn²m hlasovßnφm. Z tohoto postupu jednoznaΦn∞ vypl²vß, ₧e i zde vÜichni navr₧enφ kandidßti m∞li stejnou mo₧nost p°φstupu k tΘto funkci.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, a v d∙sledku respektovßnφ zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ p°i ustavovßnφ volebnφho v²boru nelze dosp∞t k zßv∞ru, ₧e by byl poruÜen Φl. 21 odst. 4 Listiny, a tedy byl odep°en obΦan∙m za rovn²ch podmφnek p°φstup k volen²m a jin²m ve°ejn²m funkcφm (Φlenstvφ v Rad∞ ╚eskΘ televize). Znovu je t°eba p°ipomenout z°ejm² zßm∞r PoslaneckΘ sn∞movny vytvo°it sv∙j orgßn (s respektovßnφm zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ), kter² zjevn∞ vytvo°il podmφnky pro zefektivn∞nφ Φinnosti PoslaneckΘ sn∞movny p°i volb∞ Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize. Zachovßnφ rovn²ch podmφnek obΦan∙ z hlediska p°φstupu k ve°ejn²m funkcφm je nutno spat°ovat v jejich rovnΘ mo₧nosti prost°ednictvφm nßvrh∙ oprßvn∞n²ch subjekt∙ uchßzet se o funkci Φlena Rady ╚eskΘ televize, a to i z hlediska existence a kompetencφ Poslaneckou sn∞movnou ustavenΘho volebnφho v²boru podle zßsady pom∞rnΘho zastoupenφ.

NavrhovatelΘ koneΦn∞ namφtali, ₧e dosavadnφ text º 46a odst. 2 zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny v Φßsti "...a z navr₧en²ch kandidßt∙ spl≥ujφcφch p°edpoklady podle tohoto zßkona vybere..." je zmateΦn², nebo¥ nenφ jednoznaΦnΘ, kter² zßkon je mφn∞n formulacφ "...tohoto zßkona...", kdy₧ zßkon o ╚eskΘ televizi nenφ v∙bec v zßkon∞ o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny citovßn a zßkon o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny nemohl mφt zßkonodßrce v danΘ souvislosti na mysli. K tΘto p°ipomφnce ┌stavnφ soud uvßdφ, ₧e formulace nenφ p°φliÜ vhodnß, avÜak z celkovΘho kontextu napadenΘho ustanovenφ, tj. º 46a zßkona o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny jednoznaΦn∞ vypl²vß, ₧e se jednß o volby Φlen∙ Rady ╚eskΘ televize, a lze proto dovodit, ₧e p°edpoklady pro v²kon tΘto funkce jsou stanoveny prßv∞ zßkonem o ╚eskΘ televizi. ┌stavnφ soud v tΘto souvislosti konstatuje, ₧e uvedenß nep°esnß formulace je spφÜe technickΘho charakteru a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nezaklßdß proti·stavnost napadenΘho ustanovenφ.

┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru, ₧e napaden²m ustanovenφm nenφ poruÜen Φl. 21 odst. 4 Listiny.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.