Textový editor OO Writer

Obsah:

Okno programu Obsah nabídek Nový, otevřít, uložit dokument Pohyb v dokumentu Psaní textů Výběr textu pomocí myši Výběr textu pomocí klávesnice Editace textu Drag & Drop Hledání a nahrazování

Formátování písma Formátování odstavce Formátování stránky Tabulka Textové pole Grafika Další objekty Oblasti dokumentu Kontrola pravopisu Tisk

Co by to bylo za kancelářský balík, který by neobsahoval nástroj pro psaní dopisů, objednávek, knih, prostě čehokoliv. Textový editor OO Writer (OOW) vychází ze svého předchůdce StarOfice Writer a nijak výrazně se neliší. Vlastně se neliší příliš ani od MS Word, což výrazně pomůže těm z vás, kteří si těžko zvykají na nové věci.

Okno programu

	Jak vidíte z tohoto obrázku, obsahuje okno programu kromě místa pro psaní dokumentů (právě zde) také soustavu příkazů v nabídkách, několik panelů nástrojů a také stavový řádek pro informování. Po spuštění textového editoru je v okně prázdný dokument, do kterého můžeme okamžitě začít psát. Obsah nabídek: Pro příkazy pro manipulaci s dokumenty jsou v nabídce File (Soubor), úpravy textu a práce se schránkou  v nabídce Edit (Úpravy), volby modu zobrazení najdeme v nabídce View (Zobrazit), funkce pro vkládání speciálních objektů v nabídce Insert (Vložit), nastavení formátu textu, odstavců, stránek se nacházejí v nabídce Format, různé nástroje nalezneme v nabídce Tools (Nástroje), příkazy pro práci s okny jsou v nabídce Window (Okna) a nápověda je obsažena v nabídce Help (Nápověda). Vytváření nových dokumentů, otevírání existujících souborů, ukládání a zavírání: Nový dokument je vytvořen automaticky po spuštění programu. Pokud chceme vytvořit ještě další prázdný dokument, jednoduše stiskneme třetí tlačítko na panelu nástrojů (stránka s modrým textem) nebo příkazem New (Nový) - Text document (textový dokument) v nabídce File (Soubor). Již existující dokument otevřeme stiskem tlačítka nebo opět příkazem z nabídky File (Soubor) - Open (Otevřít). Dialog oproti standardu obsahuje rozbalovací seznam Version (Verze), kde můžeme vybrat, která verze dokumentu má být otevřena. Po skončení práce je potřeba dokument uložit na disk. Nejjednodušší postup je tlačítko  nebo příkaz File (Soubor) - Save (Uložit). Jméno souboru je požadováno pouze jednou, při dalším ukládání je automaticky uloženo do daného souboru. Chceme-li uložit soubor pod novým jménem, vybereme příkaz Save As... (Uložit jako...) v nabídce File (Soubor). Pokud není soubor při zavírání uložen, nemusíme se bát ztráty práce, neboť se nás program zeptá, zda dokument nechceme nejprve uložit. Pro uložení zvolíme tlačítko Save, jinak Discard (Cancel zruší uzavření).

Pohyb v dokumentu
V dokumentu se můžeme pohybovat několika způsoby. Můžeme přitom používat myš nebo šipky. Pohyb pomocí myši je zřejmě jasný a tak pouze vypíšeme několik klávesových zkratek pro pohyb v dokumentu pomocí šipek:

Pro pohyb v krátkém dokumentu je dostačující, ale pohybovat se rozsáhlým dokumentem o několika desítkách stran by bylo pouze pomocí šipek velice složité. Proto obsahuje OO Writer funkci nazvanou Navigator. K této funkci se dostaneme pomocí tlačítka ve spodní části svislého posuvníku. Po stisku se objeví okénko s 18 ikonkami. Každá ikonka reprezentuje jeden typ objektu, který se může v dokumentu nacházet, například záložky, tabulky, textové rámce, grafika, OLE objekty a další. Pro pohyb v rozsáhlém dokumentu je dobré používat záložky, které mají stejnou funkci jako ty, které používáme do knih. Na libovolné místo ji vložíme pomocí příkazu Bookmark... (Záložka...) z nabídky Insert (Vložit). Stačí nyní napsat název záložky a stisknout OK. Mezi záložkami se poté můžeme jednoduše pohybovat tak, že v navigátoru vybereme ikonku a poté buď nebo .
V dokumentu se můžeme pohybovat také po jednotlivých stranách a to tak, že v navigátoru vyberete ikonku .

Psaní textů
Nyní se již dostáváme k samotnému psaní. Nebudeme vás zde učit psát, pouze bychom vás chtěli upozornit na některé chyby, které začátečníci, ale i pokročilí dělají. Při psaní textů v moderních editorech se konce řádků neukončují klávesou ENTER, jako je tomu při psaní na psacím stroji, ale píše se dále, neboť program sám vhodně řádek zalomí. Pokud totiž každý řádek ukončovali ENTERem, budeme mít později problémy při formátování a s některými dalšími funkcemi. Klávesu ENTER používáme pouze k ukončení odstavců.
Při psaní textů si nelámeme hlavu s formátováním. Text formátujeme teprve tehdy, když máme napsaný ucelený úsek. Je to jednodušší a ušetříme si tím čas. O formátování si povíme něco v dalším textu.
Výhodou počítače oproti psacímu stroji je možnost připsání textu do již napsaného. Pokud kamkoliv do textu umístíme kurzor, můžeme začít psát a text za kurzorem se bude posouvat.  Toto ale platí pouze v případě, že na stavovém řádku je vidět nápis INSRT. Tomuto módu se také říká vkládání. Pokud je tam uvedeno OVER (neboli mód přepisovací), bude text za kurzorem postupně nahrazován novým. Přepínat mezi přepisováním a vkládáním můžeme klávesou INSERT nebo klepnutím myší na nápis OVER resp. INSRT.
Text před kurzorem můžeme vymazat klávesou BACKSPACE (šipka vlevo umístěna nad ENTERem), text, který následuje za kurzorem, vymažeme klávesou DELETE. Delší úsek textu vymažeme nejlépe tak, že si úsek nejprve označíme a poté stiskneme klávesu DELETE.

Výběr textu pomocí myši
Jistě asi tušíte, že pokud by existoval pouze jediný způsob, jak text pomocí myši označit, nebylo by to na samostatnou kapitolku.
Pomocí myši text označíme jednoduše tak, že najedeme na místo, kde má výběr začínat, stiskneme levé tlačítko a táhneme na místo, kde výběr bude končit. Pokud je toto místo mimo obrazovku, není to problém, protože pokud najedeme ke spodnímu okraji okna, text začne rolovat, čímž se dostaneme tam, kam chceme.
Druhou možností, jak text označit, je umístit kurzor na začátek úseku, myší najet na místo, kde bude výběr končit, podržet klávesu SHIFT a k tomu stisknout levé tlačítko myši.
Vybrat můžeme najednou i více oblastí. Při tomto způsobu výběru je nutné držet stisknutou klávesu CTRL. Přitom můžeme kombinovat všechny postupy dohromady.
Pokud patříme mezi línější lidi a zdá se nám to příliš složité, nabízí OO Writer několik ulehčení. Zkusme si vybrat úsek textu pomocí myši ve standardním módu (ve stavovém řádku je STD), v rozšiřujícím módu (EXT - viz výběr s klávesou SHIFT) a v módu doplňovacím (ADD - výběr více úseků najednou). Mezi jednotlivými módy se přepíná kliknutím na stavový řádek v oblasti číslo 5. Do módu STD se vrátíme jednoduše stiskem klávesy ESC.
Celé slovo vybereme dvojklikem levého tlačítka myši, řádek trojklikem.

Výběr textu pomocí klávesnice
I pomocí klávesnice lze vybrat část textu. Pominu-li klávesovou zkratku CTRL+A, kterou vybereme celý text, existuje ještě spousta dalších, které vám nyní představíme.
K výběru textu pomocí klávesnice používáme tytéž klávesové zkratky, jako pro pohyb v dokumentu. Tyto klávesové zkratky ovšem musíme doplnit tím, že přitom držíme klávesu SHIFT. Při výběru můžeme také používat módy zmíněné v předchozí kapitolce (STD, EXT a ADD).
Samozřejmostí je také, že můžeme kombinovat výběr pomocí klávesnice a myši.

Editace textu
Nyní již umíme část textu vybrat, ale ještě nevíme, co s takto vybraným textem můžeme dělat. Možností je několik. Zaprvé můžeme vybraný text smazat (klávesou DELETE či BACKSPACE), můžeme jej zkopírovat do schránky (klávesovou zkratkou CTRL+C) resp. vyjmout (CTRL+X) a poté vložit na jiné místo v dokumentu či třeba do úplně jiného programu (CTRL+V). Vybraný text také můžeme nahradit tím, který jsme již dříve do schránky zkopírovali.
Vybraný text můžeme také posouvat. Je možné použít metodu vyjmutí a následného vložení na nové místo (viz předchozí odstavec) nebo postupem Drag & Drop (česky by se to dalo přeložit jako Táhni a pusť).

Metoda Drag & Drop
Metoda Drag & Drop spočívá v následujících pěti krocích:

1. Označíme objekt nebo část textu (můžeme použít jakoukoli metodu výběru).
2. Kurzor myši umístíme kamkoli dovnitř bloku či objektu.
3. Stiskneme levé tlačítko myši a držíme jej (šipka myši bude doplněna o malinký rámeček).
4. Kurzor myši přesuneme na nové místo (v textu se pohybuje šedivá svislá čárka, která nám ukazuje, kam by byl objekt nebo výběr umístěn, kdybychom levé tlačítko pustili).
5. Pustíme tlačítko myši a objekt nebo výběr bude na nové místo přesunut.

Přesouvaný objekt nebo výběr nelze přesunout na sebe samého (kurzor myši se změní na přeškrtnuté kolečko).
Metodou Drag & Drop lze na nové místo přenést pouze kopii objektu či výběru, přičemž postup je stejný, pouze musíme při kopírování držet navíc stisknutou klávesu CTRL.

Hledání a náhrada slov v textu
Potřebujeme-li v textu najít konkrétní text, je zde funkce Find & Replace (Najít a nahradit) v nabídce Edit (Úpravy). Otevře se dialogové okno, ve kterém je spousta možností nastavení hledání resp. nahrazování. Do pole Search for napíšeme hledaný výraz, do políčka Replace with případný výraz, kterým bude nalezený výraz nahrazen. V rámečku Options můžeme určit, zda se mají hledat pouze celá slova (Whole words only), zda má být brán ohled na velikost písmen (Match case), zda se má prohledat pouze vybraný text (Current selection only), zda má program hledat od pozice kurzoru směrem k začátku (Backward). Pole Similary search umožňuje vyhledání výrazu, který se od toho zadaného v poli Seach for liší o několik znaků. Stiskem tlačítka ... se otevře okénko, umožňující doplňková nastavení pro Similary search. Zde zvolíme (v pořadí shora), kolik znaků může být v nalezeném řetězci jiných, kolik znaků může být navíc a kolik znaků může chybět oproti v řetězci hledanému. Volbou Combine jednotlivá nastavení sloučíme. Na ukázku pro jednodušší pochopení dva příklady: 

Po nastavení vlastností hledání máme několik možností, jak pokračovat. Buď můžeme dialog zavřít a nehledat nic (tlačítko Close), vyhledat následný výskyt výrazu (tlačítko Find), vyhledat všechny výskyty (tlačítko Find All), nahradit následující výskyt výrazu (tlačítko Replace), nahradit všechny výskyty výrazu (tlačítko Replace All). Tlačítko Help vyvolá nápovědu (jak jinak než anglickou), tlačítkem Format můžeme určit, jaký formát musí nalezený řetězec mít. Nastavit můžeme vlastnosti písma a odstavce (vzhledem ke specifičnosti této funkce vás jí nebudu dále zatěžovat). Zrušení formátu provedeme tlačítkem No Format.

Formátování - písmo
První věc, kterou se naučíme, je nastavení vlastností písma. Měnit můžeme velikost, druh a řez. Pojmy velikost a druh písma jsou asi jasné, řezem písma je myšleno, zda jde o písmo tučné, kurzívu, podtržené, přeškrtnuté či vzájemné kombinace předchozích.
Změna velikosti písma: Ke změně můžeme použít panel Formát (viz obrázek). V rozbalovacím seznamu jednoduše vybereme novou velikost. Velikost je udávána v bodech, což jsou standardní jednotky. Velikost celého textu volíme s ohledem na čitelnost (pro text na stránce formátu A4 je doporučená velikost 10 až 12 bodů).
Změna druhu písma: Druh písma zvolíme v rozbalovacím seznamu. Při standardním nastavení je název písma napsán právě tak, jak vypadá ve skutečnosti, což nám usnadní výběr. Různé druhy písma je nutné používat střídmě a s rozvahou, protože nadměrným počtem můžeme spíše uškodit než prospět. Vzhledem k tomu, že v češtině používáme nad některými písmeny háčky případně čárky, je nutné vybrat písmo, které jejich psaní umožní. Bohužel většina písem je hlavně pro anglicky píšící, proto některá písma jsou v seznamu několikrát pod sebou (např. Times New Roman). První je bez doplňujícího označení, ostatní mají v závorce napsáno, pro jaké jazyky Evropy se dají použít. Pro český texty používáme většinou písma bez dalšího označení nebo s označením CE (ale pozor: některá písma nemají doplňující označení, ale český text s nimi nenapíšeme). Pro čitelnost textu je vhodné používat písma jako Arial nebo Times New Roman. Ozdobná písma jsou sice pěkná, ale hodí se pouze na nadpisy. Je rozhodně nevhodné psát celý text ozdobným písmem.
Naprostá většina písem je TrueType, což zjednodušeně znamená, že tak, jak písmo vypadá na obrazovce, bude vypadat i po vytisknutí. Některé druhy písma obsahují pouze nejrůznější znaky, což vám umožní vložit do dokumentu např. šipku, znaky zvěrokruhu, čísla v kolečkách atd.
Změna řezu písma: Samozřejmostí je také určení tzv. řezu písma. Různé řezy písma používáme hlavně ke zvýraznění důležitých částí textů. Můžeme použít písmo tučné, kurzívu, podtržené a různé kombinace předchozích. Nastavit řez písma není složité. Slouží k tomu tlačítka B (tučné), i (kurzíva) a U (podtržené).
Barva písma, pozadí a stránky: Měnit můžeme i barvy. Pro rychlou změnu barev slouží tři tlačítka na formátovacím panelu úplně vpravo. Jejich význam je v pořadí zleva: barva písma, barva pozadí písma a barva pozadí řádky. Pro výběr barvy stačí stisknout tlačítko myši nad tlačítkem a držet jej do doby, než se objeví plovoucí tabulka, ve které vybereme požadovanou barvu. Příslušná barva se poté objeví také na příslušném tlačítku. Pro další použití téže barvy stačí pouhé stisknutí a uvolnění tlačítka myši (nemusíme čekat na zobrazení tabulky. Potřebujeme-li nastavit bezbarvé pozadí, vyberte z tabulky No Fill. 
Další vlastnosti písma: Již umíme nastavit druh písma, jeho velikost a řez. OO Writer nabízejí daleko více nastavení. Tyto však nejsou přístupné přímo z panelu, ale z dialogového okna Character (příkazem Format - Character (Písmo)). V tomto okně je pět karet:

1. Font: Na této kartě vybereme druh písma, řez (Type face), jeho velikost (Size), barvu (Color) a jazyk (Language (pro češtinu Czech)). V poli preview vidíte, jak bude výsledek vypadat.

2. Font Effects: Zde zvolte další efekty. Vlevo vybereme možnost podtržení, barvu, přeškrtnutí a pouze slova. V rozbalovacím seznamu Effects můžeme zvolit, zda má být velikost písmen tak, jak je (None), nebo mají být VŠECHNA VELKÁ (Capitals), všechna malá (Lower case), KAPITÁLKY (Small capitals) nebo první písmeno každého slova velké (Title). Zaškrtávací pole Outline vypíše písmo obtažené, Shadow stínované, Blinking určí, že bude text blikat (nelze určit periodu blikání a samozřejmě nelze blikání textu vytisknout).

3. Position: umožní nastavit text jako horní (Superscript) či dolní index (Subscript).
   V části Position můžeme nastavit, jak má být text indexu veliký a o kolik procent má být horní či dolní index snížen nebo zvýšen oproti textu.
   Část Rotation / scaling nabízí volby otočení písma o 90 a 270° a procentuální šířku. Zatržením Fit to line nastaví šířku znaků tak, aby se vešly svisle na řádek (Scale width). Tuto vlastnost můžeme určit i manuálně.
   Dále máme možnost určit vzdálenost mezi jednotlivými znaky. Tu nastavíte v části Spacing. Nejprve vybereme, zda má být vzdálenost mezi znaky normální (Standard), rozšířená (Expanded) nebo zúžená (Condensed). Zaškrtávací políčko Pair kerning umožní snížit vzdálenost mezi některými dvojicemi písmen (např.: A V na AV - spodní část A a horní část V jsou nad sebou, čímž se sníží požadované místo a zlepší se čitelnost textu).

4. Hyperlink: Na této kartě nastavíme vlastnosti odkazu, jako URL adresu, jméno odkazu (Name), cílové okno odkazu (Target frame - _blank = nové okno, _self = aktuální okno), styl odkazu.

5. Background: Tato karta vám umožní výběr barvy pozadí textu.

Formátování - odstavec
Nejprve se opět podíváme na vlastnosti, které se dají upravit přímo z panelu nástrojů. Pomocí panelu nástrojů můžeme určit zarovnání (první čtyři tlačítka na obrázku. Zprava: zarovnání vlevo, na střed, vpravo a do bloku). Další dvě tlačítka umožňují přidání číslování či odrážek před odstavec. Poslední dvě zase umožní zmenšení resp. zvětšení odsazení odstavce.
To by ale toho bylo málo. Pro další možnosti musíme opět otevřít dialogové okno. To provedeme příkazem Paragraph z nabídky Format. V dialogu je osm karet:

1. Indents & Spacing: V rámečku Indent nastavíme odsazení zleva (From left), zprava (From right), a odsazení prvního řádku (First line).Volbou Automatic určíme, že odsazení prvního řádku bude vždy o 0,5 centimetru větší než to, které je nastaveno v poli From left.
   Rámeček Spacing obsahuje nastavení odsazení odstavce odshora (Top) a odspoda (Bottom).
   Rozteč mezi jednotlivými řádky odstavce máme možnost nastavit v rámečku Line spacing. Máme na výběr ze sedmi možností: Obyčejná (Single line), jeden a půl násobek (1.5 lines), dvojitá (Double), v procentech (Proportional), minimální (At least), základní výška řádku plus rozměr v cm (Leading) a pevná (Fixed). V posledních čtyřech případech musíte rozměr určit v poli of.
2. Alignment: Zde určíme zarovnání odstavce. Odstavec můžeme zarovnat vlevo (Left), vpravo (Right), na střed (Center) nebo do bloku (Justify). V posledním případě máme ještě možnost určit zarovnání posledního řádku v poli Last line. Pokud bude poslední řádek tvořit pouze jediné slovo, může být i to roztaženo na celý řádek (volbou Expand single word).
   Když jsme již u zarovnání, můžeme ještě určit vertikální zarovnání (ve spodní části dialogu).
3. Text flow: Na této kartě můžeme nastavit vlastnosti dělení slov a plynutí odstavce.
   Rámeček Hypenation obsahuje nastavení pro dělení slov. Pokud vybereme volbu Automatic, bude program automaticky dělit slova. Ve dvou polích nastavíme, kolik písmen musí zůstat na konci (at line end), a na začátku (at line begin) řádku po rozdělení slova a kolik řádků po sobě může končit rozděleným slovem (Maximum no. ... 0 znamená neomezený počet).
   V rámečku Options můžeme určit, že před (Before) nebo za (After) odstavcem bude konec stránky (Page) resp. sloupce (Column). V případě stránky můžeme určit šablonu a nové číslo stránky. Pokud chceme, aby byl celý odstavec na jedné stránce, zvolíme Don't separate lines, případně můžeme určit, aby byl odstavec na stejné stránce, jako následující (vhodné v případě nadpisů). Z typografického hlediska je vhodné mít zatržené volby Orphan control a Window control. Těmito volbami zamezíme vzniku sirotků (první řádek odstavce, který je samostatně umístěn na konci předchozí stránky než zbytek odstavce) a vdov (naopak poslední řádek odstavce, který je umístěn na začátku následující stránky oproti zbytku odstavce).
4. Numbering: Zde si můžeme nastavit různé vlastnosti číslování či formát odrážek.
5. Tabs: Umožňuje vkládání, nastavování nebo mazání tabulátorů.
   Vložení tabulátoru: Do pole Position napíšeme umístění tabulátoru v centimetrech, v rámečku Type vybereme typ tabulátoru (zda se text bude podle něj zarovnávat vlevo (Left), vpravo (Right), na střed (Centered) či podle desetinné čárky (Decimal. V tomto případě je nutné do pole Character vepsat oddělovací znak). V rámečku Leader vybereme případný vodící znak (None - žádný) a nyní stačí stisknout tlačítko New. Tlačítkem Clear vybraný tabulátor vymažeme, tlačítkem Clear All vymažeme všechny.
6. Drop Caps: Tato karta nabízí možnost vytvořit na začátku každého odstavce iniciálu (velké první písmeno přes několik řádků). Tato funkce umožní ozdobit vaše dokumenty. Chceme-li iniciálu vytvořit, zvolíme Show Drop Caps, potom počet písmen (Number of characters. Zatržením Whole word bude jako iniciála označeno celé první slovo odstavce), určíme, na kolik řádků bude iniciála zasahovat (Lines) a vzdálenost od textu (Distance from text). Do pole Text můžeme napsat nahrazující text a v poli Character style vyberte styl tohoto textu.
7. Borders: Potřebujeme-li vybraný odstavec ohraničit rámečkem, můžeme tak učinit na této záložce. V rámečku Frame určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno (v rámečku Presets máme několik přednastavených voleb), tlačítkem Spacing určíme vzdálenost čáry od textu, v rámečku Style vybereme požadovanou čáru a její barvu a v rámečku Shadow style vybereme styl stínu.
8. Background: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžeme umístit na pozadí jednu barvu (v poli As je Color) nebo obrázek (Graphic). Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměřím pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Browse jej vybereme a v rámečku Type můžeme určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově (Tile), roztažen (Area), nebo můžete pozici určit (Position).

Formátování stránky
Když už máme zformátován text i odstavce, nezbývá, než se vrhnout na formátování stránky. Pro tento účel nejsou na panelu nástrojů žádná tlačítka, takže se ihned vrhneme do popisu dialogového okna Format - Page.
Dialog je opět rozdělen na osm karet:

1. Organizer: Na první záložce můžeme určit styl této i následující stránky.
2. Page: V rámečku Margins určíme velikost okrajů stránky, rámečekPage layout obsahuje nastavení, zda mají být okraje použity na všechny stránky stejné (Right and Left), zda mají být okraje zrcadlové (Mirrored - například vnitřní okraj širší - pro vazbu). Styl číslování nastavíme v seznamu Format, v rámečku Paper format formát stránky (velikost, zda bude na výšku - Portrait či na šířku - Landscape).
3. Background: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžeme umístit na pozadí jednu barvu (v poli As je Color) nebo obrázek (Graphic). Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněno, takže se zaměříme pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Browse jej vybereme a v rámečku Type můžeme určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově (Tile), roztažen (Area) nebo můžeme pozici určit (Position).
4. Header: Karta pro nastavení vlastností záhlaví. Header on aktivuje ostatní volby, pole Spacing obsahuje vzdálenost záhlaví od textu stránky, Height výšku záhlaví, pole AutoFit height přizpůsobí výšku záhlaví textu v záhlaví, Left margin určuje levý okraj, Right margin určuje pravý okraj a Same content left/right určuje stejné záhlaví pro liché a sudé stránky.  Tlačítkem More určíme ohraničení a pozadí záhlaví.
5. Footer: viz. předchozí.
6. Borders: V rámečku Frame určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno (v rámečku Presets máme několik přednastavených voleb), tlačítkem Spacing určíme vzdálenost čáry od textu, v rámečku Style vybereme požadovanou čáru a její barvu a v rámečku Shadow style vybereme styl stínu.
7. Columns: Tato karta nám umožní umístit text do několika sloupců. Jejich počet zadáme do pole Amount, šířku sloupce můžeme určit v rámečku Column width pro každý sloupec samostatně, případně pokud si přejete sloupce stejně široké, stačí zatrhnout volbu AutoWidth. Mezi sloupci může být oddělující čára, kterou nastavíme v rámečku Separator.
8. Footnote: Poslední karta obsahuje nastavení vlastností poznámek pod čarou. V rámečku Footnote area určíme velikost (maximálně velikost stránky = Not larger than page area, vlastní maximální velikost = Maximum Footnote Height) a vzdálenost od textu (Distance from text).
   V rámečku Separator line určíme vlastnosti oddělující linky.

Práce s tabulkami
Moderní textové editory umožňují do textu vkládat nejrůznější objekty. Jedním typem objektu je tabulka.
Tabulku do textu vložíme tak, že kurzor umístíte na místo, kde má nová tabulka vzniknout, poté volbou Insert (Vložit) - Table (Tabulku) otevřeme dialogové okno.
Do pole Name napišeme jméno tabulky, v rámečku Size vybereme počet sloupců (Columns) a řádek (Rows). Má-li mít tabulka záhlaví, vybereme volbu Header a v případě, že chceme, aby se záhlaví opakovalo na začátku každé stránky, vybereme také volbu Repeat header. Někdy můžeme chtít, aby tabulka zůstala celá na jedné stránce a nebyla rozdělena. V tomto případě zvolíme volbu Don't split table. Má-li mít tabulka mřížku (ohraničení buněk tabulky), zvolíme Border.
Samozřejmě, že i tabulka má svůj vlastní formát. Předně můžete vybírat z již vytvořených formátů, které se skrývají pod tlačítkem AutoFormat....
V tabulce se pohybujeme mezi buňkami klávesou TAB vpřed a SHIFT+TAB vzad. Pokud dosáhneme konce řádku, bude kurzor  automaticky posunut na další řádek. V případě, že další řádek tabulky neexistuje, bude vytvořen. Proto stačí ponechat při tvorbě tabulky počet řádků na hodnotě 2 a řádky podle potřeby přidávat. V jednotlivých buňkách se pohybujeme podle zvyku šipkami.
Pro jednoduchou práci s tabulkou slouží tlačítka, která se objevila na panelu nástrojů (vidíte je i na obrázku). Význam jednotlivých tlačítek:

1. Vloží vzorec součtu do aktivní buňky. Více o vkládání vzorců do tabulek se dozvíte v části, věnované tabulkovému kalkulátoru.
2. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní pouze okolní řádky/sloupce.
3. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní velikosti řádků/sloupců v celé tabulce, ale tabulka bude mít stále stejnou velikost.
4. Změny ve velikosti řádku/sloupce ovlivní celkovou velikost tabulky.
5. Vybrané buňky budou spojeny do sebe. V případě, že buňky obsahují data, budou ve výsledné buňce na samostatném řádku.
6. Rozdělí vybrané buňky. V dialogovém okně zvolíme počet nově vzniklých buněk z každé vybrané (při dvou vybraných buňkách a čísle tři vznikne šest nových buněk. V rámečku Direction zvolíme také způsob rozdělení (vodorovné nebo svislé) a stiskneme OK.
7. Nastavení šířky sloupců. Po stisku tlačítka se objeví čtyři nové ikonky. V pořadí shora mají tento význam: sloupce stejně široké, řádky stejně vysoké, řádky vysoké podle potřeby a sloupce široké podle potřeby.
8. Vloží řádek pod ten aktivní.
9. Rozdělí vybraný sloupec na dva.
10. Odstraní řádek, v němž se nachází kurzor
11. Odstraní sloupec, v němž se nachází kurzor
12. Nastavení ohraničení vybraných buněk
13. Změna tloušťky čáry ohraničení vybraných buněk
14. Změna barvy výplně vybraných buněk

Je vám snad jasné, že se dá nastavit mnohem více, než pouze těchto pár vlastností. K tomu ale potřebujeme opět dialogové okno. K dialogovému oknu se dostaneme více způsoby. Prvním z nich je opětovné zvolení volby Insert (Vložit) - Table (Tabulku) nebo Format - Table. Ať už použijeme jakýkoliv způsob, otevře se nám dialogové okno a v něm pět karet:

1. Table: Na této kartě můžeme určit jméno tabulky (pole Name) a šířku (pole Width). Rozměry jdou nastavit i relativně, neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky (relativní rozměr můžeme zadat po aktivaci pole Relative). V rámečku Spacing nastavíme odsazení tabulky od okolního textu shora (Above) a zdola (Below) a od krajů stránky zleva (Left) a zprava (Right). Vodorovné zarovnání tabulky na stránce provedeme v rámečku Alignment. Tabulku lze rozprostřít po celé šířce stránky (Automatic), vlevo (Left), vlevo s odsazením (From left), vpravo (Right), na střed (Center) nebo ručně (Manual).
2. Text Flow: Před (Before) nebo za (After) tabulku můžeme vložit konec stránky (Page) nebo sloupce (Column) po vybrání volby Break. V případě stránky je zde možnost určit číslo stránky (Page number) a šablonu. Rozdělení tabulky zakážeme volbou Don't split table, volbou Keep with next paragraph spojíme tabulku s následujícím odstavcem tak, že budou na jedné stránce. Volba Repeat heading umožní opakování záhlaví tabulky na každé nové stránce.
   V rámečku Vertical alignment určíme svislé zarovnání textu nahoru (Top), na střed buňky (Centered), či dolů (Bottom).
3. Columns: Na této kartě určíme šířku jednotlivých sloupců. Šířku můžeme měnit u všech sloupců najednou (po volbě Adjust columns proportionally). Změníme-li šířku jednoho sloupce, bude automaticky provedena změna šířky sousedního sloupce tak, aby šířka celé tabulky byla stejná, jako před změnou. Pro zúžení sloupce a tím i celé tabulky musíme před změnou šířky sloupce vybrat volbu Fit to table width.
4. Borders: Vybrané buňky v tabulce můžeme ohraničit rámečkem. V rámečku Frame určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno (v rámečku Presets máme několik přednastavených voleb), tlačítkem Spacing určíme vzdálenost čáry od textu, v rámečku Style vybereme požadovanou čáru a její barvu a v rámečku Shadow style vybereme styl stínu.
5. Background: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžeme umístit na pozadí jednu barvu (v poli As je Color) nebo obrázek (Graphic). Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněné, takže se zaměříme pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Browse jej vybereme a v rámečku Type můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově (Tile), roztažen (Area), nebo můžete pozici určit (Position). Obrázek nebo barva mohou být definovány pouze pro buňku (For Cell), pro řádek (For Row) nebo pro celou tabulku (For Table). 

Samozřejmostí je také formátování textu v tabulce, které je shodné s editováním jakéhokoliv textu.

Textové pole
Textový rámec je objekt, který obsahuje opět text, stejně jako tabulka. Výhodou textového pole proti klasickému textu je jejich možnost vzájemného vnořování a také to, že se dá nastavovat obtékání okolního textu a umístění textového pole nezávisle na něm. Pole vložíme příkazem Insert (Vložit) - Frame (Rámeček). V dialogovém okně nastavíme jednotlivé vlastnosti pole. Dialogové okno obsahuje osm karet:

1. Type: Tato karta nám umožní určit velikost a umístění textového pole v dokumentu. Určíme zde šířku (Width) a výšku (Height). Hodnoty můžeme nastavit i relativně (neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky) po aktivaci pole Relative. Volba Keep proportional určuje, že při změně jednoho rozměru bude automaticky přizpůsoben rozměr druhý a volba AutoHeight zase určí, že výška bude přizpůsobena obsahu. Textové pole je možné zarovnat vůči stránce (To Page), odstavci (To Paragraph) nebo textu (To Character). Nebo se může textové pole chovat jako jediné písmeno (As Character). To vše v rámečku Anchor. Rámeček Position slouží k určení vodorovné (Horizontal) a svislé (Vertical) pozice. Vodorovně lze textové pole zarovnat vlevo (Left), na střed (Centered), vpravo (Right) nebo vlevo s určením vzdálenosti (From left). Ve svislém směru může být textové pole zarovnáno nahoru (Top), na střed (Center), dolů (Bottom) nebo nahoru s určením vzdálenosti (From top). V poli určíme, vzhledem k čemu je zadaná pozice. V rámečku Position je ještě volba Mirror on even pages, která zajistí zrcadlové otočení vzdáleností na opačné stránce.
2. Options: Zde můžeme určit jméno textového pole (Name), v rámečku Protect pro změnu to, co má být chráněno (obsah (Contents), umístění (Position) nebo velikost (Size)). Volba Editable in read-only document dovolí úpravu textového pole v dokumentu, který bude určen pouze pro čtení. Aby byl obsah rámečku vytisknut spolu s dokumentem (jinak je zde místo něj prázdné místo), je nutné ponechat volbu Print zatrženou.
3. Wrap: Obtékání je poměrně důležitá vlastnost textových polí, proto ji můžeme nastavit na této kartě. Obtékání znamená, jak se chová okolní text k textovému poli. Obrázky jsou snad dosti výmluvné, proto se zmíníme přímo o volbě First Paragraph. Ta znamená, že obtékat textové pole může pouze odstavec, ke kterému pole náleží a ostatní odstavce budou umístěny pod polem. Volba In Background znamená v případě obtékaní přes (Throught), že je textové pole pod textem.
4. Hyperlink: Chcete-li, aby textové pole bylo zároveň hypertextovým odkazem, stačí zadat do pole URL adresu, do pole Name jméno odkazu a v poli Target určit, v jakém okně se má odkazovaná adresa otevřít.
5. Borders: Nastavování ohraničení a pozadí zde již bylo vysvětleno několikrát, ale pro pořádek: V rámečku Frame určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno (v rámečku Presets máte několik přednastavených voleb), tlačítkem Spacing určíme vzdálenost čáry od textu, v rámečku Style vybereme požadovanou čáru a její barvu a v rámečku Shadow style vybereme styl stínu.
6. Background: Zde si nastavíme vlastnosti pozadí. Můžeme umístit na pozadí jednu barvu (v poli As je Color) nebo obrázek (Graphic). Nastavení barvy pozadí zde již bylo zmíněno, takže se zaměříme pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Browse jej vyberte a v rámečku Type můžete určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově (Tile), roztažen (Area), nebo můžeme pozici určit (Position).
7. Columns: Tato karta nám umožní umístit text do několika sloupců. Jejich počet zadáme do pole Amount, šířku sloupce určíme v rámečku Column width pro každý sloupec samostatně, případně pro sloupce stejně široké stačí zatrhnout volbu AutoWidth. Mezi sloupci může být oddělující čára, kterou nastavíme v rámečku Separator.
8. Makro: Vytváření maker není pro začátečníka snadné a k pochopení je potřeba znát programovací jazyk. Jazyk je podobný Basicu (či spíše Visual Basicu), takže kdo tento jazyk ovládá, bude pro něj vytváření maker snadné.

Grafika
Další objekt, který lze do dokumentu vložit, je grafika, neboli obrázek. Obrázek vložíme pomocí příkazu Insert - Graphics - From File... (Vložit - Obrázek - ze souboru...). V dialogovém okně vybereme soubor, který chceme vložit.
Pro práci s obrázky je zde opět panel nástrojů (dokonce dva), které vidíme nahoře.
Význam jednotlivých tlačítek:

Dialogové okno, ve kterém můžeme nastavit daleko více vlastností, otevřeme tlačítkem 12 na druhém panelu. Dialog obsahuje devět karet, které si nyní opět přiblížíme:

1. Type: Tato karta nám umožní určit velikost a umístění obrázku v dokumentu. Určíme zde šířku (Width) a výšku (Height). Hodnoty můžeme nastavit i relativně (neboli v procentech velikosti textové oblasti stránky) po aktivaci pole Relative. Volba Keep proportional určuje, že při změně jednoho rozměru bude automaticky přizpůsoben rozměr druhý a volba Original Size zase nastaví původní velikost obrázku.
   Obrázek lze zarovnat vůči stránce (To Page), odstavci (To Paragraph) nebo textu (To Character). Nebo můžeme obrázku přisoudit chování jediného písmene (As Character). To vše v rámečku Anchor.
   Rámeček Position slouží k určení vodorovné (Horizontal) a svislé (Vertical) pozice. Vodorovně lze obrázek zarovnat vlevo (Left), na střed (Centered), vpravo (Right) nebo vlevo s určením vzdálenosti (From left). Ve svislém směru může být obrázek zarovnán nahoru (Top), na střed (Center), dolů (Bottom) nebo nahoru s určením vzdálenosti (From top). V poli to určíme, vzhledem k čemu je zadaná pozice.
   V rámečku Position je ještě volba Mirror on even pages, která zajistí zrcadlové otočení vzdáleností na opačné stránce.
2. Options: Zde můžeme určit jméno obrázku (Name), do pole Alternative (Text only) můžeme napsat text, který se objeví místo obrázku, pokud uživatel má vypnuté zobrazování grafiky, v rámečku Protect pro změnu to, co má být chráněno (obsah (Contents), umístění (Position) nebo velikost (Size)). Aby byl obrázek vytisknut spolu s dokumentem (jinak je zde místo něj prázdné místo), je nutné ponechat volbu Print zatrženou.
3. Wrap: Obtékání je poměrně důležitá vlastnost i u grafiky, proto ji můžeme nastavit na této kartě. Obtékání znamená, jak se chová okolní text k textovému poli. Obrázky jsou snad dosti výmluvné, proto se zmíníme přímo o volbě First Paragraph. Ta znamená, že obtékat textové pole může pouze odstavec, ke kterému pole náleží a ostatní odstavce budou umístěny pod polem. Volba In Background znamená v případě obtékání přes (Throught), že je textové pole pod textem. Chceme-li, aby okolní text kopíroval hrany obrázku, jako je to na následujících ukázkách, je zde volba Contour. Volba Only outside způsobí, že text obtéká pouze vně obrázku. Funkce Contour není ještě dokonalá, proto se na ni nelze vždy spolehnout (občas buď nechá část pozadí viditelnou, jindy zase umaže část obrázku, která není pozadím.
4. Hyperlink: Obrázek může být zároveň hypertextovým odkazem, stačí zadat do pole URL adresu, do pole Name jméno odkazu a v poli Target určit, v jakém okně se má odkazovaná adresa otevřít.
5. Graphics: Grafické efekty se nastavují na této kartě. Nečekejme nějaké zázračné efekty (ty musíme udělat přímo při tvorbě obrázku). Jsou zde pouze dvě volby: otočení podle vodorovné osy (Vertically) nebo podle osy svislé (Horizontally). V případě obrácení podle svislé osy můžeme určit, zda tak má být na všech stránkách (all pages), levých (left) nebo pouze na pravých (right). Tyto volby se hodí zejména v případě, že budeme chtít mít na pozadí dokumentu vodoznak a přejeme si, aby byl na protější stránce zrcadlově otočen.
6. Crop: Zde můžeme podle potřeby vybrat pouze určitou část obrázku. V polích Left, Right, Top, Bottom učíme vzdálenost nového okraje od okraje původního (záporné číslo znamená zmenšení výřezu) v pořadí (levý, pravý, horní a spodní). Na malém náhledu vidíme, jak bude asi výsledek vypadat. Volbou Keep size bude mít výřez stejnou velikost jako celý obrázek (obrázek bude zvětšen resp. zmenšen), volba Keep scale zase zmenší resp. zvětší hranice obrázku, ale velikost obrázku bude stejná.
   V rámečku Size určíme rozměry obrázku nebo výřezu. Šířku (Width) a výšku (Height) můžeme určit v centimetrech nebo v procentech originální velikosti. Tlačítkem Original size navrátíme obrázku původní velikost.
7. Borders: Nastavování ohraničení a pozadí zde již bylo vysvětleno několikrát, ale pro pořádek: V rámečku Frame určíme, ze kterých stran bude ohraničení provedeno (v rámečku Presets máme několik přednastavených voleb), tlačítkem Spacing určíme vzdálenost čáry od textu, v rámečku Style vybereme požadovanou čáru a její barvu a v rámečku Shadow style vybereme styl stínu.
8. Background: Zde si nastavíme barvu pozadí. Nastavení barvy pozadí je jednoduché (políčko No Fill znamená žádnou barvu). Nastavení barvy pozadí se může hodit u transparentních GIF souborů.
9. Makro: Vytváření maker není pro začátečníka snadné a k pochopení je potřeba znát programovací jazyk. Jazyk je podobný Basicu (či spíše Visual Basicu), takže kdo tento jazyk ovládá, bude pro něj vytváření maker snadné.

Další objekty
Do dokumentu můžeme ještě, kromě zde již zmíněné tabulky, textového pole a obrázku, vložit také tzv. OLE objekty, zvuky, videa, matematické a chemické vzorce atd. Objekty vkládáme do dokumentu příkazem Insert - Object (Vložit - Objekt). Z podnabídky vybereme, který typ objektu chceme vložit.
OLE objekt je takový objekt, k jehož funkci je potřeba jiný program než ten, ve kterém objekt je. 
OLE objektem může být tabulka OO Calc, obrázek OO Draw, graf OO Chart atd.
V dialogovém okně vybereme typ objektu. Nejprve jsou zde vypsány všechny objekty OO. Položkou Further objects se otevře další dialogové okno, ve kterém jsou všechny ostatní objekty, které je možné vložit.

Samostatnou oblastí je možnost vložení speciálních znaků, polí (datum, čas, jméno), záhlaví a zápatí atd. Všechny tyto položky nalezneme v menu Insert (Vložit).

Oblasti dokumentu
Dokument můžeme rozdělit nejen na jednotlivé stránky odstavce nebo sloupce (příkaz Insert - End... (Vložit - Konec...)), ale i na jednotlivé oblasti, ve kterých bude odlišné formátování (např. různý počet sloupců, různá barva pozadí atd.).
Oblast vložíme příkazem Insert - Section (Vložit - Oblast). Na první kartě dialogu jde určit jméno oblasti, dále v rámečku Write protection můžeme oblast uzamknout (Protected) nebo skrýt (Hide).
Oblast může obsahovat sloupce, které můžeme nastavit na kartě Columns. Jejich počet zadáme do pole Amount, šířku sloupce určíme v rámečku Column width pro každý sloupec samostatně, případně pokud si přejeme sloupce stejně široké, stačí zatrhnout volbu AutoWidth. Mezi sloupci může být oddělující čára, kterou nastavíme v rámečku Separator line.
Na kartě Background si nastavíme vlastnosti pozadí. Použít můžeme jednu barvu (v poli As je Color) nebo obrázek (Graphic). Nastavení barvy pozadí je jednoduché (políčko No Fill znamená žádnou barvu) proto se zaměříme pouze na nastavení obrázku. Tlačítkem Browse jej vybereme a v rámečku Type můžeme určit vzhled. Obrázek může být umístěn dlaždicově (Tile), roztažen (Area) nebo můžeme pozici určit (Position).
Karta Footnotes/Endnotes obsahuje nastavení pro poznámky pod čarou (Footnotes) a pro poznámky na konci dokumentu (Endnotes). Standardně jsou poznámky ze všech oblastí dokumentu soustředěny dole na stránce resp. na konci dokumentu. Pokud potřebujeme umístit poznámky těsně pod oblast, zvolíme volbu Collect at end of text. V tomto případě můžeme začít číslovat od počátku (Restart numbering) a také určit vlastní formát číslování (Own format).
Psaní textu v oblasti ani jeho formátování či vkládání různých komponent do textu se nijak neliší od toho, co jsme se naučili. S oblastmi se zkrátka pracuje stejně jako s celým dokumentem.

Kontrola pravopisu
Poslední věc, kterou se v textovém editoru naučíme, je nechat si zkontrolovat v dokumentu pravopis. Předem chceme upozornit, že počítač nemůže zkušeného korektora nikdy (alespoň v češtině ne) nahradit. Existují totiž dvojice slov (např.: bít - být) a v některých případech záměna jediného písmene vede ke změně významu, který počítač nekontroluje. Proto kontrolu jako spíše orientační a raději dělejte co nejméně chyb (navíc něco jako shoda podmětu a přísudku je počítači cizí).
Kontrolu pravopisu spustíme klávesou F7. Pokud program nalezne chybu, otevře dialogové okno, kde je napsáno chybné slovo a několik možností oprav. V případě vícejazyčných textů můžeme vybrat v rozbalovacím seznamu Language příslušný jazyk. Protože ve slovníku všechna slova nejsou (hlavně chybí vlastní jména), je možnost jej v případě, že si jsme jisti správností zápisu tlačítkem Add do slovníku přidat. Do pole Word můžete napsat slovo správně a stisknout ENTER nebo tlačítko Replace. Pokud jsi nejsme jisti, zda je vámi nové slovo správně napsáno, stačí stisknout tlačítko ABC a pokud se objeví vedle ikonka , je slovo napsáno správně. Někdy se může hodit chybné slovo přeskočit. Pro tento případ je zde tlačítko Ignore resp. Ignore All, které přeskočí všechny výskyty tohoto slova v dokumentu.
Na panelu nástrojů na levé straně jsou dvě tlačítka, která mají něco společného s kontrolou pravopisu. Horní spustí kontrolu pravopisu a spodní spustí resp. zastaví automatickou kontrolu (chybná slova jsou podtržena červenou vlnovkou). Pokud na takto označené slovo kliknete pravým tlačítkem myši, můžete v místní nabídce vybrat novou podobu slova.

Tisk dokumentu
Pokud již máme dokument napsán a zformátován podle svých požadavků, nezbývá, než jej vytisknout (pokud to ovšem chceme). To provedeme velice jednoduše tak, že v nabídce File (Soubor) zvolíte Print (Tisk). Otevře se dialogové okno, ve kterém vybereme tiskárnu (můžeme upravit její vlastnosti). Dále zde můžeme nastavit rozsah tisku (to, co chcete tisknout). Zvolit můžeme mezi All (vše), Pages (stránky, jejichž čísla napíšeme do textového pole, např.: 3; 6; 9-14 vytiskne stránky 3, 6 a 9 až 14) nebo výběr (Selection). Dále můžeme nastavit počet kopií (v tomto případě může program tisknout jednotlivé výtisky seřazeně - volba Collate).

Zpět na hlavní stránku