Musition 2.0 a Auralia 2.0

"No já se snad na stará kolena naučím hrát z listu," říkal jsem si po prvních pár momentech strávených ve společnosti hudebních mentorů od australské firmy Rising Software. Bohužel mi ale chybí potřebná píle, kterou počítač nenahradí. Pokud je vybaven programy Auralia a Musition, může pilnějším hodně pomoci.

Biblí snad pro všechny začínající muzikanty, ať už s ambicemi vlastními nebo rodičů, se musela chtíc nechtíc stát knížka ABC hudební nauky od Luďka Zenkla. Všechny znalosti hudební teorie, které by muzikant měl ovládat (pakliže chce hrát s teoreticky vzdělanými kolegy) jsou v ní velice přehledně a šikovně podány. Když jsem dostal do rukou programy Auralia a Musition, vzpomněl jsem si na ni, vyhledal a oprášil, abych zjistil, že moje vydání této oranžové bible je už šesté. Určitě ale ne poslední. Můj věčný problém ale je, že jsem v době, kdy jsem výtisk zakoupil - tedy v cca šestnácti letech, k učení přistupoval jen a pouze na dobrovolné bázi. Nevisel nade mnou bič známek ani zákazy rodičů, které by mě kopaly kupředu. Takže kdykoliv se dostavil pocit, že jsem pro své vzdělání udělal dost, nebo že si potřebuji od studia chvilku odpočinout, zmizela kniha v některých nedostupných koutech pracovny, aby vyplula až při dalším záchvatu píle. Ta poslední proluka trvala déle než rok... Důvod, proč je samostudium v oblasti hudební teorie tak ubíjející, je nasnadě. Když se snažíte vstřebat velké množství značek pro výšky tónů, jejich délku a dynamiku a nemůžete si je ihned spojit s reálným zvukem, jde vám za chvíli ze všeho hlava kolem. K čemu vám je přečíst si názvy tónů, ze kterých se skládá ten který akord, když ho neslyšíte? Právě proto vznikla obsáhlá multimediální učebnice od Rising Software.

Demoverze Auralia 2.0 Instalace Kopírování http://www.risingsoftware.com  http://www.disk.cz

demoverze  |    Win.9x/Me, Win.NT, Win.2k,.Win.XP  |    6,7.MB  |    anglicky

Musition
Program Musition 2 zahrnuje čtyři základní oblasti. Jako v běžné knize (i když pochopitelně s jednodušším listováním a s hudebními příklady) v něm najdete informace a hudební ukázky z oboru notace a čtení not, hudební terminologie a symbolů, harmonie a nástrojů. Každý tematický okruh zahrnuje ještě několik podtémat (alespoň čtyři), která si ihned můžete procvičit na příkladech různé obtížnosti. Ve slepé důvěře ve své vlastní schopnosti (hlavně paměť) jsem se pustil rovnou do testů. Aby to nebylo málo, otevřel jsem v oboru notace (noty přece znám ne!?) skupinu "pokročilé klíče" a navolil si obtížnost 7. A to bylo moje první životní setkání s tenorovým klíčem. Nebylo dlouhé. Abych se vyhnul dalším trapasům a tápání, vrátil jsem se urychleně ke studiu s tím, že za pár hodin už mě nic nepřekvapí. Hudební nauka je ale věda obsáhlá. Pokud může moje oko amatéra (v tomto oboru) posoudit, Musition ji pokrývá, když ne celou, tak alespoň velkou většinu. V oddělení termínů a symbolů narazíte na šedesát různých značek. Hudební slovník Musitionu vysvětluje desítky italských hudebních termínů. Oddíl harmonií se zase věnuje intervalům, tvoření akordů a označení stupnic (nevynechává ani více než desítku jazzových). Mých odhadovaných pár hodin se za chvilku ukázalo jako čirá naivita... Sasotná učebnice by ale nebyla úplně důvodem pro psaní článku. Internet se jen hemží nejrůznějšími HTML školami hry na hudební nástroje a podobnými záležitostmi. Důležitou součástí Musitionu je, jak jsem již naznačil, fakt, že z veškeré probrané látky se můžete ihned vyzkoušet. Probíhá to formou stručných otázek, které mají podle úrovně obtížnosti určité množství možností odpovědi. Vaším úkolem je někdy zatrhnout správnou odpověď, jindy napsat notu či celý akord. Asi nejvíc se mi v tomto programu líbila sekce instrumentů. Její otázky se orientují na různá ladění nástrojů, bubenické styly (poznej sambu od rock'n'rollu), poznávání značek kytarových akordů, ale obsahují i cvičení, při nichž musíte vyklepávat složité rytmy na klávesnici počítače (nebo nástroj připojený přes MIDI port). Jedinou slabinou, která mi u tohoto programu padla do oka byla sekce poznávání zvuku hudebních nástrojů. Jako příkladů totiž využívá zvuků, které má v sobě vestavěné zvuková karta nebo použije softwarový syntetizér systému. A ty jsou, co si budeme povídat, mnohdy od reality na míle vzdálené.

Auralia
Zatímco Musition je zaměřen především na teorii, je jeho společník Auralia vysazen spíše na praxi. Je totiž tím, čemu se souhrnně říká Ear training software, tedy krkolomně přeloženo Program pro trénování uší. Stejně jako Musition má i Auralia velice jednoduché ovládání. Její pětipoložkové menu též obsahuje výukovou a zkušební část. Podobné si jsou také (nevalným) designem. Avšak to, co vás Musition učí zapsat a přečíst, nutí vás Auralia 2 zazpívat nebo poznat ze hry nástroje. Program rozdělený do čtyř kategorií začíná u intervalů a stupnic. Zde mezi úkoly studenta (který se se všemi možnými záludnosti mohl seznámit v informační části Auralie) patří určování, který z dvou přehraných intervalů je větší, poznávání velikosti intervalu (kvarta, tercie...), ale také přezpívávání stupnic. Ano čtete dobře. Pomocí mikrofonu připojeného do zvukové karty pozná Auralia, zda jste zazpívali svůj úkol bez chyby. Samozřejmě se nemusíte omezovat jen na vlastní hlas, ale můžete také použít jakýkoli nástroj. Ať už elektrický, MIDI nebo akustický - snímaný přes mikrofon. (Obzvlášť dítě, které chodí do houslí a zjistí, že jeho rodič nemá hudební sluch/vzdělání má tendenci při cvičení lhát a tvrdit, že všechno přehrálo dobře. Auralii narozdíl od tatínka nepřekabátí.) Zvlášť tvrdým oříškem bude pro studenty hudby oddělení akordů. V pátém levelu oddílu rozpoznávání vám počítač zahraje akord a dá vám na vybranou ze šesti možností, o jaký akord se jednalo. To je ještě v pohodě, protože z vás ještě nedoluje sled osmi akordů po sobě nebo nechce přezpívat dominantu od určitého tónu. V části věnované rytmu si přijdou na své ti, kdo rádi buší do klávesnice. Mezerník totiž v tomto případě nahradí buben (většinou kopák nebo virbl), který počítač nejdříve přehraje a vy ho posléze máte imitovat. Mezi rytmickými úkoly je mimo jiné i diktát. Student zapisuje různě složité rytmy, které mu program předhodí. Ještě o něco složitější je diktát melodický, který najdete v poslední sekci Auralie. Jeho jednotlivé úkoly trvají přehrát jen pár vteřin, ale správně zapsat celé věky. Jeden z nejlepších a nejpraktičtějších tréninků ucha je ladění. Auralia u těchto úkolů simuluje dva zvuky, které jsou jen nepatrně rozladěné a vy je drobnou korekcí máte doladit...

Profesor
Pro domácí samostudium jsou Auralia a Musition výborné, ale výrobce počítá hlavně s jinou klientelou. A té také programy uzpůsobuje. Měly by jí být (hudební) školy. Oba softwary jsou totiž určeny pro více uživatelů, kteří se střídají u jednoho počítače. Každý má svůj profil, do nějž se zadává třída/pracovní skupina, do které patří, a typ hlasu (soprán, tenor...), a heslo, jímž se do systému přihlašuje. Je-li učebna vybavena více počítači v síti, jen dobře, protože oba systémy ji dokáží využít. Oba softwary umí zpříjemnit život a ušetřit hodiny práce vyučujícím. Příklady, které jsem výše uváděl totiž dokáží zkompilovat do testů. Učitel se pouze rozhodne, která témata budou zkoušena, v jakém rozsahu a na jaké úrovni mají otázky být. Pakliže jsou nainstalovány oba systémy, může otázky a úkoly z obou dokonce kombinovat (jen si nedovedu představit, že v jedné učebně plní větší množství studentů zpívané testy Auralie...). Dále určí jen pořadí, v jakém se budou témata objevovat, pro jakou jsou pracovní skupinu a o nic dalšího se už nestará. Své studenty dokonce ani nemusí vidět. Ve chvíli, kdy se student zaloguje, vyskočí na něj hláška: "Máte nesplněné testy, chcete je udělat teď?" Počítač potom rozebere studentovy odpovědi a profesorovi referuje o jeho úspěšnosti s ohledem na jednotlivá témata, takže se snadno zjistí, kde jsou jeho slabiny. Dá se dokonce sledovat i pokrok, jaký student dělá v průběhu času. Jako administrátor (učitel) můžete v programech sledovat výkony třídy, věnovat se jednotlivým testům a statistiky dokonce tisknout. Jak Musition tak Auralia jsou spravedliví (a výkonní) zkoušející. Mohou vyzkoušet desítky studentů, bez toho, aby se z toho zbláznili nebo podlehli hlubokému výstřihu zkoušených. Jsou nekompromisní. Profesor zadá procento úspěšnosti, jakého musí student dosáhnout, počet možností reparátů a pro další diskuse už nezbývá místo. Jediné, v čem nedokáží nahradit práci profesora, je sledování času vymezeného pro práci a pátrání po tahácích. To je jediný důvod, proč by vyučující měl u testu být.

Závěr
Ani Musition ani Auralia z vás muzikanty neudělají. Ve srovnání obyčejnou papírovou učebnicí je ovšem učení mnohem zábavnější, jednodušší a rychlejší. U obou programů je také důležitá jejich celková nenáročnost. A to jak na systém - Auralia běhá dokonce na starých 486 (Snad i ve školství bychom tyhle počítače našli leda ve skladu pod haldou prachu) - tak na ovládání. Oba programy mohou obsluhovat a spravovat i lidé, kteří jsou o sobě přesvědčeni, že jsou absolutní počítačoví analfabeti. Technické nastavování (zvukové karty a hardware) je eliminováno na minimum. Průměrně zdatný jedinec se s programem naučí během hodiny. Jediné, co obsluha musí umět, je dát si dohromady třídní knihy. Nároky na studenty jsou ještě menší - klikat na správné odpovědi. Na Auralii a Musition se každému asi velice lehce zvykne. Mají akorát jedno nebezpečí. Ve chvíli, kdy ředitel program do školy pořídí, nedají ostatní kolegové (matematikáři, češtináři...) pokoj, do té doby, než se najde něco podobně kvalitního i pro jejich předměty. A ještě jedna dobrá zpráva na závěr. V době, kdy čtete tenhle článek už jsou naplno rozběhlé práce na překladu programu do češtiny.

Jakub Tureček