I hudebnímu nevzdělanci musí být určitě jasné, že aby interpretace čehokoliv (od klasické hudby až po Nedvěd Bros, Ltd.) byla poslouchatelná, je třeba před hrou onen nástroj řádně naladit. To, že jde o hotovou vědu, snad ani není třeba zdůrazňovat.
Pokud Vám snad pojem „Komorní A“ nic neříká, pak vězte, že jde o tón, podle kterého se většinou ladí (mimochodem - má 440Hz, a proto leží přibližně ve spodní oblasti rozsahu, který člověk slyší nejlépe).
Hudebníkům u ladičky nejde o nějaké ty podružnosti, jako je barva a čistota tónu, důležité je pro ně správně zachytit a rozpoznat výšku, na které byla nota zahrána. Logicky, pokud dokážete zpětně zahrát tón, který jste slyšeli, máte dobrý hudební sluch.
Je zajímavé, že někdo preferuje ladění nikoliv na stejný tón, ale např. přes kvartu, kvintu nebo oktávu (mimochodem, vezměte si například chudáky klavíristy nebo harfenisty ve větších orchestrech, ti mají přibližně 20x víc práce než nějaký líný houslista, který naladí za 5 minut a než ostatní doladí, jde si mezitím dát dvacet a jednu Spartu za tympány…).
Hudebník, který potřebuje naladit svůj nástroj, má v podstatě tyto základní volby:
- Použít mechanické rozechvívací ladičky, která se vlní na frekvenci tónu. Existují samozřejmě i dechové ladičky, příp. lze použít jiný nástroj s fixovaným laděním, např. harmoniku, trubku, flétnu atp. Výborné jsou klávesy, které lze naladit úplně libovolně a ve velmi jemných nuancích v řádu centů
- Výše uvedená varianta, ale s elektronickou ladičkou - jde o malý elektronický generátor tónů případně vybavený ještě některými funkcemi navíc (metronom).
- Risknout hru na nenaladěný nástroj, což u jistých skupin (vzhledem k jejich hranému repertoáru a průměrné inteligenci posluchače) stejně nikdo nepozná…
- Spořivý hudebník si může počkat na Komorní A, které hrají každou hodinu v rádiu ve znělce na přesný čas, což je ovšem poněkud nepraktické, navíc, tahat sebou všude rádio… To už si může rovnou koupit ladičku, ale… Když se na to tak dívám i z druhé strany, na ladičku zase málokdy něco chytíte…
- Ti úplně největší machři mají A v uchu
Kromě ladičky je součástí programu i metronom s možností nastavení jak tempa, tak drobnější kalibrace. Rovněž potěší možnost měnit frekvenci „a“ vzhledem ke standardním 440 Hz a tak celou stupnici posunout do některé z neobvyklejších oktáv.
Jak vidno z obrázku, design je čistě účelový, žádné grafické úchylnosti (stále mě fascinuje jak je někdy možné zabalit malou utilitku do 200kB balastu) se naštěstí nekonají.
Shrnuto a podtrženo - ladička, metronom + kalibrátor na tempo, potřebujete snad na ladičce zadarmo něco víc?
Pokud hrajete na jakýkoliv laditelný nástroj, případně se na nějaký chystáte naučit (doporučuji pro začátek něco jednoduchého, třeba Teorbu, Niněru nebo Citeru) a máte Palm, tak neváhejte a stahujte co linka dá. Program je zadarmo ke stažení na této adrese a zcela nahradí standardní ladičky dostupné na trhu.
(Jako jediný problém vidím poněkud "obdélníkový" tón u Palma s vysokým obsahem harmonických, který může ladění znesnadnitt. Pozn. red.)