Osobní zájmena

ich / já, du / ty, er / on, es / ono, sie / ona, wir / my, ihr / vy, sie / oni, Sie / Vy, zvratné zájmeno sich je jen ve 3. os. č. j. a mn., zájmeno vespolné - einander

Neosobní zájmeno es stojí v pasivních větách jen na začátku věty: Es werden zwei Hotels gebaut. Zájmeno es zastupující podmět lze vynechat, pokud nestojí na začátku věty: Mir gefällt, dass ......... Zájmeno es může stát na začátku věty, pokud se vztahuje k podmětu, který je za slovesem. Je-li na začátku podmět nebo jiný větný člen, es se vypouští. (Es kamen viele Leute zu ihm. x Zu ihm kamen viele Leute.)

Zájmeno es se někdy odkazuje na infinitivní vazbu závislou na slovese: es aufgeben (vzdát se), es übernehmen (převzít), es unterlassen (opomenout), es vertragen (snášet), es aushalten (vydržet): Wir gaben es auf, dorthin zu fahren.

Es vyjadřuje v němčině tzv. formální podmět ve větách se slovesy označujícími přírodní úkazy (Es regnet. Es blitzt.), zvuk nebo vůni (Es klingelt. Es duftet.), se slovesy sein, werden ve spojení s přídavným jménem (Es ist warm. Es ist kalt. Es wurde dunkel.) nebo se vyskytuje v ustálených spojeních (Wie geht es dir?), všude tam, kde v češtině je jednočlenná věta slovesná.

Zájmeno es zastupuje u sein, werden, scheinen a bleiben předtím zmíněné podstatné nebo přídavné jméno v přísudku: Sie bleib ledig. Ihre Schwester blieb es auch.

Zájmeno es zastupuje jako subjekt ve spojení se sein i životná podstatná jména rodu mužského a ženského: Kennst du sie? Es (sie) ist unsere Nachbarin.

Es se vyskytuje ve vazbě es gibt (je, jsou, existuje), která se pojí se 4. pádem. (Es gibt keinen Park hier. Das gibt es nicht.)

Vespolné zájmeno einander vyjadřuje vztah minimálně mezi dvěma osobami. Ve spojení s předložkou se píše dohromady. Sie stehen nebeneinander. / Stojí vedle sebe. Wir besuchen einander. / Navštěvujeme se navzájem. Sie spielen miteinander. / Hrají si spolu. Sie reden durcheinander. / Mluví jeden přes druhého.

Přivlastňovací zájmena

mein/můj, dein/tvůj, sein/jeho, sein/jeho, ihr/její, unser/náš, euer/váš, ihr/jejich, Ihr/Váš – v jednotném čísle se skloňují jako člen neurčitý, v množném čísle jako člen určitý. Němčina nemá přivlastňovací zájmeno svůj. Přivlastňujeme přivlastňovacím zájmenem příslušné osoby:

  Ukazovací zájmena

1. der / ten, die / ta, das / to  

2. dieser / tento, diese / tato, dieses / toto – skloňuje se jako člen určitý  

3. jener / onen, jene / ona, jenes / ono - skloňuje se jako člen určitý  

4. solcher / takový, solche / taková, solches / takové – skloňuje se jako člen určitý, solch  jako přídavné  jméno  

5. derjenige / ten, který diejenige / ta, která dasjenige / to, které  

6. derselbe / týž, tentýž, dieselbe / tatáž, dasselbe / totéž  

7. selbst, selber / sám – je nesklonné  

 

jednotné číslo			množné číslo
1. p. derselbe	dieselbe	dasselbe	dieselben
2. p. desselben	derselben	desselben	derselben
3. p. demselben	derselben	demselben	denselben
4. p. denselben	dieselbe	dasselbe	dieselben

Tázací zájmena

wer / kdo, was  /co, welcher, welche, welches / který, která, které, was für ein, was für eine, was für ein / jaký, jaká, jaké – zájmenem welcher se ptáme, vybíráme-li z určitého množství: Welches Auto ist am besten? Zájmenem was für ein se ptáme na vlastnost: Was für eine Bluse soll es sein?  

Vztažná zájmena – der, die, das, die (welcher, welche, welches, welche) / který, která, které, kteří 

Neurčitá zájmena

jemand/někdo, niemand/nikdo, jeder, -e, -es/každý (množné číslo – alle), kein/žádný, etwas/něco, nichts/nic, ein paar/několik, mancher, -e, -es /mnohý, mehrere/více, několik, viele/mnozí, wenige/málokteří, málo, einige/někteří, několik, beide/oba, ander-(andere)/druhý, jiný, irgendein (množné číslo irgendwelche)/nějaký, jakýkoliv

Zájmeno jeder, mancher se skloňuje jako člen určitý, zájmena etwas, nichts, ein paar jsou nesklonná, zájmeno kein se skloňuje v jednotném čísle jako člen neurčitý, v množném čísle jako člen určitý. Stojí-li samostatně, skloňuje se jako člen určitý:  Wartet hier ein Kind? Nein, hier wartet keines .Zájmena viel- a wenig- jsou v jednotném čísle nesklonná, pokud stojí před podstatnými jmény, v množném čísle a stojí-li osamoceně přibírají koncovky členu určitého.

Zájmena einige, beide, viele, mehrere se v množném čísle skloňují jako člen určitý. Wenige se spojuje se členem určitým a má koncovky přídavného jména.Ve spojení s irgend dále existují: irgendein (nějaký), irgendwelcher (některý), irgendwer (kdo, kdokoliv), irgendwas (co, cokoliv)

Stránku připravují lektoři vzdělávacího centra ASSET České Budějovice od prosince 1999. Změny a doplňování stránky provádíme minimálně 1x týdně.  Prosíme, pište nám Vaše dotazy, hodnocení obsahu, náměty a připomínky na náš e-mail: asset@nj.cz