|
| |
- Slabá
slovesa tvoří přítomný čas
přidáním koncovek –e,
-st, -t, -en, -t, -en
ke slovesnému kmeni. Příklady: ich
lerne, du lernst, er (sie, es) lernt, wir lernen, ihr lernt, sie(Sie) lernen
- Končí-li
slovesný kmen na –t, -d nebo
–m,-n vsouvá se ve 2. a 3. os.
č. j. e. Příklady: du
badest, er begleitet,
es regnet, sie widmet
- Slovesa,
jejichž kmen končí na sykavku, mají v 2. os. č. j. jen konovku –t.
Příklady: du grüßt, du reist
- Slovesa
na –eln, -ern nemají v 1. os.
č.j. kmenové e.
Příklady: basteln – ich bastle,du
bastelst, bummeln – ich bummle,
du
bummelst,
wandern
- ich wandere, du wanderst
- Minulý čas – préteritum
tvoří slabá slovesa připojením koncovek –te,
-test, -te, -ten, -tet, -ten k slovesnému kmeni: ich
malte, du maltest, er malte, wir malten, ihr maltet, sie malten. Končí-li slovesný kmen na –d, -t
vkládá se –e v 2., 3. os. č. j. a 2. os. č. mn.: du
arbeitetest, er arbeitete, ihr arbeitetet
- Perfektum se
tvoří pomocí pomocného slovesa haben nebo sein a příčestí
minulého: ich
habe gemacht, du hast gesagt, er hat geantwortet, wir haben gebadet, ihr
habt gespielt, sie haben gekocht, ich bin gereist, du bist gewandert
- Plusquamperfektum:
pomocné sloveso haben nebo sein v préteritu+příčestí
minulé: ich hatte gewohnt, du warst gereist
- Futurum:
pomocné sloveso werden + infinitiv: ich werde warten, du
wirst lernen
- Futurum II:
pomocné sloveso werden + infinitiv minulý: ich
werde gefragt haben
| |
|
