95

N┴LEZ
┌stavnφho soudu
JmΘnem ╚eskΘ republiky

┌stavnφ soud rozhodl dne 12. ·nora 2002 v plΘnu o nßvrhu skupiny senßtor∙ na zruÜenφ "zßkona Φ. 217/2000 Sb., jeho Φßstφ nebo jφm proveden²ch zm∞n v zßkon∞ Φ. 1/1992 Sb. a Φ. 143/1992 Sb.",

takto:

Nßvrh se zamφtß.

Od∙vodn∞nφ

I.

A. Podan² nßvrh napadß v prvΘ °ad∞ zßkon Φ. 217/2000 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 1/1992 Sb., o mzd∞, odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost a o pr∙m∞rnΘm v²d∞lku, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zßkon Φ. 143/1992 Sb., o platu a odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost v rozpoΦtov²ch a v n∞kter²ch dalÜφch organizacφch a orgßnech, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zßkon Φ. 10/1993 Sb., o stßtnφm rozpoΦtu ╚eskΘ republiky na rok 1993, o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch zßkon∙ ╚eskΘ nßrodnφ rady a n∞kter²ch dalÜφch p°edpis∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkon Φ. 132/2000 Sb., o zm∞n∞ a zruÜenφ n∞kter²ch zßkon∙ souvisejφcφch se zßkonem o krajφch, zßkonem o obcφch, zßkonem o okresnφch ·°adech a zßkonem o hlavnφm m∞st∞ Praze. D∙vodem podßnφ nßvrhu je skuteΦnost, ₧e tento zßkon (resp. p°inejmenÜφm jeho Φßst) pr² nebyl p°ijat formßln∞ sprßvn²m postupem, kter² stanovφ ┌stava ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava").

NavrhovatelΘ se nejprve odvolßvajφ na ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, podle n∞ho₧ je mo₧no p°ezkum ·stavnosti napadenΘho zßkona rozd∞lit na posouzenφ (I.) jeho obsahovΘho souladu s ·stavnφmi zßkony a s mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy a (II.) ·stavnosti p°ijetφ takovΘhoto zßkona. NavrhovatelΘ zd∙raz≥ujφ, ₧e sv²m podßnφm nehodlajφ zpochyb≥ovat obsahov² soulad napadenΘho zßkona s nadzßkonn²mi p°edpisy, n²br₧ toliko zp∙sob jeho schvßlenφ, kter² pova₧ujφ za proti·stavnφ.  Proti·stavnost procesu p°ijetφ p°edm∞tnΘho zßkona spat°ujφ navrhovatelΘ v tom, ₧e Senßtu byla od≥ata mo₧nost nßvrh zßkona °ßdn∞ a v souladu s ┌stavou projednat a usnΘst se k n∞mu. Podle Φl. 42 odst. 2 ┌stavy toti₧ nßvrh zßkona o stßtnφm rozpoΦtu projednßvß a usnßÜφ se na n∞m jen Poslaneckß sn∞movna. Senßt se tedy v tomto p°φpad∞ na legislativnφm procesu nem∙₧e podφlet. StejnΘ pravidlo pr² platφ tΘ₧ pro p°φpad novely zßkona o stßtnφm rozpoΦtu (argument a maiori ad minus).

V danΘm p°φpad∞ obdr₧el Senßt jako souΦßst napadenΘho zßkona i nßvrh na novelizaci Φßsti zßkona o stßtnφm rozpoΦtu. Za tΘto situace mohl postupovat v zßsad∞ trojφm zp∙sobem:

Senßt nakonec - s p°ihlΘdnutφm k pot°eb∞ vyjßd°it se zejmΘna k zßkonu o mzd∞ - zßkon projednal a vrßtil PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zn∞nφ p°ijat²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙.

NavrhovatelΘ se domnφvajφ, ₧e situace vzniklß p°i projednßvßnφ napadenΘho zßkona nenφ ojedin∞lß, a i v tΘto skuteΦnosti spat°ujφ jejφ zßva₧nost a skuteΦnou ·stavn∞prßvnφ intenzitu. Ji₧ v p°φpad∞ zßkona Φ. 362/1999 Sb. toti₧ Poslaneckß sn∞movna vyslovila souhlas se zßkonem, jeho₧ souΦßstφ byla vedle zßkona o stßtnφm dluhopisovΘm programu a novely zßkona o dluhopisech i novelizace zßkona o stßtnφm rozpoΦtu. Senßt se v p°φpad∞ zßkona o stßtnφm dluhopisovΘm programu na ·hradu schodku stßtnφho rozpoΦtu za rok 1998 p°iklonil k °eÜenφ v∙bec se nßvrhem nezab²vat, jeliko₧ v rozprav∞ bylo patrno, ₧e se senßto°i obßvali sv²m postupem v∞dom∞ poruÜovat ┌stavu a rovn∞₧ necht∞li zavdat mo₧nost napadnout zßkon - s jeho₧ obsahem se tΘm∞° vÜichni ztoto₧≥ovali - p°ed ┌stavnφm soudem. Senßt proto v souvislosti se vzniklou situacφ p°ijal "pouze" usnesenφ (Φ. 217 ze 12. sch∙ze ze dne 8. 12. 1999), kter²m konstatoval, ₧e mu bylo "znemo₧n∞no nßvrh zßkona projednßvat", a ohradil se jφm tedy proti popsanΘmu postupu. Toto usnesenφ zjevn∞ m∞lo mφt za cφl p°edejφt opakovßnφ podobnΘ situace.

NavrhovatelΘ se domnφvajφ, ₧e legislativnφ postup, kdy je souΦßstφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu jeÜt∞ novelizace dalÜφho zßkona (resp. souΦßstφ novelizace jinΘho zßkona je i zm∞na zßkona o stßtnφm rozpoΦtu), by mohl b²t oznaΦen za ·stavn∞ konformnφ toliko v p°φpad∞, kdyby pojem "zßkon" nebyl chßpßn formßln∞ jako prßvnφ p°edpis spoleΦn∞ projednßvan² a uve°ejn∞n² v rßmci jednoho textu pod jednφm Φφslem ve Sbφrce zßkon∙, ale ryze materißln∞ jako prßvnφ norma upravujφcφ urΦitou oblast prßvnφ problematiky s tφm, ₧e pod jednφm Φφslem ve Sbφrce zßkon∙ Φi v rßmci jednoho celku oznaΦenΘho jako zßkon a spoleΦn∞ projednßvanΘho m∙₧e b²t vφce zßkon∙ upravujφcφch samostatn∞ urΦitou materii. V takovΘm p°φpad∞ by bylo mo₧no dosp∞t k zßv∞ru, ₧e Senßt fakticky projednal a usnesl se n∞jak²m zp∙sobem jenom o n∞kter²ch Φßstech napadenΘho zßkona, nikoli vÜak o novele zßkona o stßtnφm rozpoΦtu. Pojem "zßkon" podle Φl. 41 a₧ 48 ┌stavy by neznamenal jeden zßkon publikovan² ve Sbφrce zßkon∙ pod jednφm Φφslem a spoleΦn∞ projednßvan², ale zßkon ve smyslu prßvnφ normy upravujφcφ urΦit² okruh vztah∙ tak, ₧e pod jednφm Φφslem m∙₧e b²t publikovßno i vφce zßkon∙. Tento zp∙sob v²kladu vÜak navrhovatelΘ pova₧ujφ pouze za teoretick² a zjevn∞ nekorespondujφcφ se stßvajφcφ ·stavn∞prßvnφ a zßkonnou ·pravou legislativnφho procesu, v jeho₧ rßmci je zcela b∞₧nΘ, ₧e se jednφm zßkonem sice provßdφ novelizace n∞kolika zßkon∙ jin²ch, nicmΘn∞ z formßlnφho hlediska - a tedy i z hlediska legislativnφho procesu - se jednß o zßkon jedin², kdy se nap°. samostatn∞ nehlasuje o jednotliv²ch novelßch, n²br₧ pouze o zßkonu jako celku.

NavrhovatelΘ proto tvrdφ, ₧e v p°φpad∞ napadenΘho zßkona se formßln∞ jednß o jeden zßkon jako celek, by¥ jφm doÜlo k novelizaci souΦasn∞ n∞kolika zßkon∙, a proto₧e jeho souΦßstφ byla i novelizace zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, o Φem₧ Senßtu nep°φsluÜφ v∙bec rozhodovat, byl tento zßkon p°ijat jako celek proti·stavnφm zp∙sobem, a je proto d∙vod (i bez dalÜφho zkoumßnφ obsahu zßkona) k jeho zruÜenφ.

NavrhovatelΘ nicmΘn∞ nevyluΦujφ ani takov² v²klad, kter² by vychßzel z myÜlenky, ₧e proti·stavnφm zp∙sobem byl novelizovßn pouze zßkon o stßtnφm rozpoΦtu, a nikoliv jinΘ zßkony (resp. jejich dφlΦφ novely), a ₧e tedy d∙vod ke zruÜenφ je dßn toliko u novely zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, a nikoliv u novely zßkon∙ dalÜφch.

NavrhovatelΘ tvrdφ, ₧e dochßzφ k opakovanΘmu navrhovßnφ zßkon∙, kterΘ v rßmci jednoho textu upravujφ novelizaci zßkona, kter² podlΘhß projednßnφ Senßtem, a zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, kter² projednßvß v²luΦn∞ Poslaneckß sn∞movna. Dosavadnφ praxe byla ze strany Senßtu shledßna jako nevhodnß, avÜak Poslaneckß sn∞movna dßle projednßvß zßkony (na nßvrh vlßdy) shora popsan²m zp∙sobem. V danΘ situaci je proto t°eba autoritativn∞ - z pohledu ·stavnosti legislativnφho procesu - posoudit, zda je popsanß praxe p°ijφmßnφ zßkon∙ sprßvnß, a dßle konstatovat, jak²m ·stavn∞ aprobovan²m zp∙sobem mß Senßt v p°φpadech shora popsan²ch postupovat.

Proto₧e si navrhovatelΘ jsou v∞domi skuteΦnosti, ₧e ┌stavnφ soud nenφ nadßn kompetencφ autoritativn∞ vyklßdat ┌stavu, poklßdajφ za pot°ebnΘ, aby se k tΘto otßzce vyjßd°il v rßmci °φzenφ o abstraktnφ kontrole norem, k nφ₧ je podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) a b) ┌stavy p°φsluÜn².

B. Proti·stavnost p°ijetφ napadenΘho zßkona spat°ujφ navrhovatelΘ p°edevÜφm v nßsledujφcφch sm∞rech:

S ohledem na tyto argumenty skupina senßtor∙ navrhuje, aby ┌stavnφ soud nßlezem jako proti·stavnφ zruÜil:

1. Cel² zßkon Φ. 217/2000 Sb.

Proto₧e si vÜak jsou navrhovatelΘ v∞domi toho, ₧e ka₧dß novela zßkona momentem nabytφ ·Φinnosti p°e-stßvß prßvn∞ existovat, nebo¥ se stßvß souΦßstφ novelizovanΘho zßkona, a proto₧e i praxe ┌stavnφho soudu je v tomto sm∞ru pon∞kud nejednotnß (nap°. usnesenφ ze dne 7. 2. 1995 sp. zn. Pl. ┌S 10/94, Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 3, str. 324, a nßlez ze dne 17. 12. 1997 sp. zn. Pl. ┌S 33/97, tamtΘ₧, svazek 9, str. 399 a nßsl.; vyhlßÜen pod Φ. 30/1998 Sb.), pak z d∙vodu procesnφ jistoty (aby se vyvarovali rozhodnutφ podle ustanovenφ º 67 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu, tzn. zastavenφ °φzenφ) navrhli rovn∞₧ "eventußlnφ petity", a to zruÜenφ nßsledujφcφch ustanovenφ:

2. Ustanovenφ º 2, º 4 odst. 4, º 4 odst. 5, Φßsti º 4 odst. 6 "nebo zßkonφku prßce", º 4a, 5, º 6 odst. 1 a 2, º 7, º 8 odst. 1, º 8 odst. 4, º 10, º 11 odst. 1, º 11 odst. 2, º 11 odst. 3, Φßsti º 11 odst. 6 "na sv∙j nßklad a nebezpeΦφ na jeden ·Φet zam∞stnance u banky nebo poboΦky zahraniΦnφ banky nebo spo°itelnφho Φi ·v∞rnφho dru₧stva, a to nejpozd∞ji v pravidelnΘm termφnu v²platy mzdy, pokud se zam∞stnancem nesjednß pφsemn∞ jin² termφn", º 11 odst. 7, º 12, º 13 odst. 3, º 14 odst. 1 poslednφ v∞ty, º 14 odst. 2, Φßsti º 15 "20 % pr∙m∞rnΘho hodinovΘho v²d∞lku p°i pracovnφ pohotovosti na pracoviÜti nebo 10 % pr∙m∞rnΘho hodinovΘho v²d∞lku p°i pracovnφ pohotovosti mimo pracoviÜt∞", º 16, º 17 odst. 7, º 17 odst. 9, º 18 odst. 1 prvnφ v∞ty, º 18 odst. 2, º 19 a 22 zßkona Φ. 1/1992 Sb., o mzd∞, odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost a o pr∙m∞rnΘm v²d∞lku. Ustanovenφ º 1, Φßsti º 2 "zam∞stnanec", º 3 odst. 3 a 4, º 3 odst. 5, º 3 odst. 6, º 4, Φßsti º 5 odst. 1 "v organizaΦnφ slo₧ce stßtu, kterou je sprßvnφ ·°ad", Φßsti º 5 odst. 1 "Kancelß° Ve°ejnΘho ochrßnce prßv, ┌°ad pro ochranu osobnφch ·daj∙", º 9, Φßsti º 10 odst. 2 "v rozsahu 150 hodin v kalendß°nφm roce", º 11 odst. 3, º 14, º 15 odst. 1 pφsm. b), º 16, Φßsti º 17 odst. 5 "na sv∙j nßklad a nebezpeΦφ na jeden ·Φet zam∞stnance u banky nebo poboΦky zahraniΦnφ banky nebo spo°itelnφho Φi ·v∞rnφho dru₧stva, a to nejpozd∞ji v pravidelnΘm termφnu v²platy mzdy, pokud se zam∞stnancem nesjednß pφsemn∞ jin² termφn", º 17 odst. 6 a 7, º 18, º 19 odst. 1 a 2, º 20 prvnφ v∞ty, º 20a, 21, º 21a druhΘ v∞ty, º 22, 22a, º 23 odst. 1 pφsm. i), º 23 odst. 2, º 25 a p°φlohy zßkona Φ. 143/1992 Sb., o platu a odm∞n∞ za pracovnφ pohotovost v rozpoΦtov²ch a v n∞kter²ch dalÜφch organizacφch a orgßnech, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙.

3. ╚ßsti t°etφ zßkona Φ. 217/2000 Sb., kterou se m∞nφ zßkon Φ. 10/1993 Sb., o stßtnφm rozpoΦtu ╚eskΘ republiky na rok 1993, o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch zßkon∙ ╚eskΘ nßrodnφ rady a n∞kter²ch dalÜφch p°edpis∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙.

II.

┌Φastnφci °φzenφ pφsemn∞ oznßmili ┌stavnφmu soudu, ₧e souhlasφ s upuÜt∞nφm od ·stnφho jednßnφ. ┌stavnφ soud usoudil, ₧e od tohoto jednßnφ nelze oΦekßvat dalÜφ objasn∞nφ v∞ci, a proto od n∞ho upustil (º 44 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb.).

III.

┌stavnφ soud se podle º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. nejprve zab²val zp∙sobem p°ijetφ a vydßnφ napadenΘho zßkona Φ. 217/2000 Sb. V tomto sm∞ru z t∞snopiseckΘ zprßvy z 24. sch∙ze PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky a z usnesenφ Φ. 974 ze dne 18. 4. 2000 vypl²vß, ₧e Poslaneckß sn∞movna v∞tÜinou hlas∙ 123 pro a 58 proti (z celkovΘho poΦtu 182 p°φtomn²ch poslanc∙) schvßlila zmi≥ovan² nßvrh zßkona (sn∞movnφ tisk Φ. 475). Z t∞snopiseckΘ zprßvy z jednßnφ 19. sch∙ze Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky, konanΘ ve dnech 17. - 18. 5. 2000, ┌stavnφ soud dßle zjistil, ₧e Senßt usnesenφm Φ. 367 ze dne 18. 5. 2000 v∞tÜinou hlas∙ 39 pro a 3 proti (z celkovΘho poΦtu 65 p°φtomn²ch senßtor∙) vrßtil p°edm∞tn² nßvrh zßkona PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zn∞nφ p°ijat²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙. Z t∞snopiseckΘ zprßvy z 26. sch∙ze PoslaneckΘ sn∞movny koneΦn∞ vypl²vß, ₧e Poslaneckß sn∞movna usnesenφm Φ. 1070 ze dne 27. 6. 2000 v∞tÜinou 113 hlas∙ pro a 55 proti (z celkovΘho poΦtu 183 p°φtomn²ch poslanc∙) p°ijala p°edm∞tn² nßvrh zßkona ve zn∞nφ pozm∞≥ovacφch nßvrh∙ p°ijat²ch Senßtem.

IV.

┌stavnφ soud shledal, ₧e podan² nßvrh spl≥uje vÜechny zßkonnΘ procesnφ nßle₧itosti a p°edpoklady, a ₧e tedy nic nebrßnφ projednßnφ a rozhodnutφ v∞ci samΘ. Proto podle º 69 zßkona o ┌stavnφm soudu po₧ßdal o vyjßd°enφ k nßvrhu ·Φastnφky °φzenφ - Poslaneckou sn∞movnu a Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky.

Poslaneckß sn∞movna ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu p°edevÜφm uvedla, ₧e napaden² zßkon Φ. 217/2000 Sb. m∞nil ze zßkona Φ. 10/1993 Sb. Φßst net²kajφcφ se p°φmo stßtnφho rozpoΦtu, a z obsahovΘho hlediska pr² proto ke zm∞n∞ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu nedoÜlo, by¥ jevov∞ tento zßkon novelizovßn byl. Proto₧e Φl. 42 ┌stavy hovo°φ o "nßvrhu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu", a nikoliv o "zm∞n∞ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu", domnφvß se ·Φastnφk °φzenφ, ₧e p°edm∞tn² zßkon pod Φl. 42 nespadß. Proto pr² napaden² zßkon nenφ v rozporu s ·stavnφm po°ßdkem ╚eskΘ republiky, byl °ßdn∞ schvßlen p°edepsan²m poΦtem poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny, byl podepsßn ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ publikovßn ve Sbφrce zßkon∙.

Senßt k nßvrhu uvedl, ₧e p°edm∞tn² nßvrh zßkona projednal dne 18. 5. 2000, p°ijal k n∞mu n∞kterΘ pozm∞≥ovacφ nßvrhy a vrßtil jej zp∞t PoslaneckΘ sn∞movn∞ ve zn∞nφ p°ijat²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙, kdy₧ pro tento nßvrh bylo z 65 p°φtomn²ch senßtor∙ 39 a 3 byli proti. Poslaneckß sn∞movna schvßlila nßvrh zßkona ve zn∞nφ vrßcenΘm Senßtem dne 27. 6. 2000. K otßzce ·stavnosti legislativnφho procesu Senßt konstatoval, ₧e je nutno rozliÜovat mezi p°φpadem, kdy (I.) zßkon vedle jinΘ prßvnφ ·pravy obsahuje rovn∞₧ vlastnφ ·pravu stßtnφho rozpoΦtu (nap°. zßkon o stßtnφm dluhopisovΘm programu na ·hradu schodku stßtnφho rozpoΦtu za rok 1998, jeho₧ souΦßstφ byla i zm∞na zßkona Φ. 22/1999 Sb., o stßtnφm rozpoΦtu ╚eskΘ republiky na rok 1999), a projednßvßnφm takovΘho nßvrhu zßkona by Senßt projednßval rovn∞₧ v∞cnou materii stßtnφho rozpoΦtu, a kdy (II.) navrhovanß zßkonnß zm∞na se vlastnφ ·pravy stßtnφho rozpoΦtu net²kß, co₧ je dan² p°φpad.

V souzenΘ v∞ci se pr² novelizace zßkona Φ. 10/1993 Sb. meritorn∞ net²kala ·pravy stßtnφho rozpoΦtu, kter² je upraven pouze v ustanovenφch º 1 a₧ 5, n²br₧ Φßsti druhΘ "┌prava plat∙ a dalÜφch po₧itk∙ ·stavnφch funkcionß°∙ a n∞kter²ch pracovnφk∙ ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy a dalÜφch orgßn∙", kde v nßvaznosti na navrhovanΘ zm∞ny zßkona Φ. 143/1992 Sb. m∞la b²t zruÜena rovn∞₧ n∞kterß ustanovenφ t²kajφcφ se platov²ch nßle₧itostφ urΦitΘho okruhu zam∞stnanc∙, co₧ je ·prava nßle₧ejφcφ do p∙sobnosti Senßtu. Proto v Senßtu p°evß₧il nßzor, ₧e projednßvßnφ p°edm∞tnΘho nßvrhu zßkona Senßtem nenφ v rozporu s Φl. 42 odst. 2 ┌stavy. Senßt vÜak dodal, ₧e v budoucnu by m∞la b²t vzata v ·vahu skuteΦnost, ₧e Senßtu nep°φsluÜφ se usnßÜet o stßtnφm rozpoΦtu, a ₧e by proto nem∞la b²t v∞cnß ·prava stßtnφho rozpoΦtu spojovßna se zßkonnou ·pravou jinΘ materie do jednoho zßkona.

V.

┌stavnφ soud v prvnφ °ad∞ pova₧uje za pot°ebnΘ vymezit v souzenΘ v∞ci zp∙sob a mφru ·stavn∞prßvnφho p°ezkumu. Vychßzel p°itom z nßsledujφcφch ·vah:

1. ┌stavnφ soud p°edevÜφm konstatuje, ₧e navrhovatelΘ v²slovn∞ nezpochybnili meritornφ podstatu napadenΘho zßkona, n²br₧ toliko zp∙sob jeho p°ijetφ, a proto₧e ┌stavnφ soud pr² nenφ oprßvn∞n autoritativn∞ vyklßdat ┌stavu, je nutno, aby p°edm∞tnou otßzku vylo₧il alespo≥ v rßmci °φzenφ o kontrole norem. Za t∞chto okolnostφ proto ani ┌stavnφ soud v tomto konkrΘtnφm a znaΦn∞ specifickΘm p°φpad∞ neshledal d∙vod zab²vat se v∞cnou podstatou citovanΘho zßkona a soust°edil se v²hradn∞ na ·stavnost jeho p°ijetφ, by¥ v obecnΘ rovin∞ platφ, ₧e je vßzßn toliko petitem, a nikoliv od∙vodn∞nφm nßvrhu na kontrolu norem. P°i °φzenφ o kontrole norem podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy se toti₧ posuzovßnφ ·stavnosti napadenΘho prßvnφho p°edpisu podle º 68 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu d∞lφ na obsahovΘ posouzenφ jeho souladu s ·stavnφmi zßkony a s mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy a na zjiÜt∞nφ, zda byl napaden² zßkon p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem.

2. Podan² nßvrh (petit) je zformulovßn alternativnφm zp∙sobem, kdy navrhovatelΘ - z d∙vodu procesnφ jistoty - napadli v prvnφ alternativ∞ cel² zßkon Φ. 217/2000 Sb. a zßrove≥ i jednotlivΘ Φßsti v²Üe citovan²ch zßkon∙, novelizovanΘ zßkonem Φ. 217/2000 Sb. K tΘto otßzce ┌stavnφ soud odkazuje na sv∙j d°φve vyjßd°en² prßvnφ nßzor, podle n∞ho₧ ustanovenφ zßkona, kter²mi jsou novelizovßny jinΘ zßkony, se stßvajφ souΦßstφ t∞chto novelizovan²ch zßkon∙ (usnesenφ ze dne 15. 8. 2000 sp. zn. Pl. ┌S 25/2000, Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 19, str. 271 a nßsl.; obdobn∞ tΘ₧ nßlez ze dne 13. 3. 2001 sp. zn. Pl. ┌S 51/2000, tamtΘ₧, svazek 21, str. 369; vyhlßÜen pod Φ. 128/2001 Sb.) a samostatn∞ ji₧ nejsou souΦßstφ prßvnφho °ßdu ╚eskΘ republiky. Proto ┌stavnφ soud musel jako ned∙vodnou zamφtnout tu Φßst petitu, kterou navrhovatelΘ brojφ proti celΘmu novelizujφcφmu zßkonu Φ. 217/2000 Sb., jeliko₧ ustanovenφ tohoto zßkona novelizujφcφ zßkony jinΘ ji₧ p°estaly b²t souΦßstφ zßkona Φ. 217/2000 Sb.; samostatn² v²znam majφ toliko ustanovenφ Φl. V (zmocn∞nφ p°edsedy vlßdy k vyhlßÜenφ ·plnΘho zn∞nφ zßkona Φ. 1/1992 Sb. a zßkona Φ. 143/1992 Sb.) a Φl. VI (·prava ·Φinnosti zßkona), kterß vÜak - dle obsahu podanΘho nßvrhu - nejsou navr₧ena ke zruÜenφ a kterß s ohledem na svoji povahu ani zruÜena b²t nemohou.

┌stavnφ soud se proto dßle zab²val v²hradn∞ tou Φßstφ nßvrhu, kterß sm∞°uje proti jednotliv²m novelizovan²m ustanovenφm v²Üe citovan²ch zßkon∙.

3. DalÜφ otßzkou, kterou ┌stavnφ soud musel s ohledem na podan² nßvrh posoudit, bylo to, zda je d∙vodnΘ se zab²vat vÜemi novelizovan²mi ustanovenφmi zßkona Φ. 1/1992 Sb., zßkona Φ. 143/1992 Sb. a zßkona Φ. 10/1993 Sb. (poznßmka: zßkonem Φ. 217/2000 Sb. byl sice novelizovßn i zßkon Φ. 132/2000 Sb., o zm∞n∞ a zruÜenφ n∞kter²ch zßkon∙ souvisejφcφch se zßkonem o krajφch, zßkonem o obcφch, zßkonem o okresnφch ·°adech a zßkonem o hlavnφm m∞st∞ Praze, nicmΘn∞ v tomto p°φpad∞ spoΦφvala novelizace toliko v derogaci Φl. II Φßsti druhΘ, tak₧e ani navrhovatelΘ v²slovn∞ nenavrhujφ zruÜit n∞kterou Φßst tohoto zßkona), nebo zda je namφst∞ v∞novat se v²hradn∞ novelizaci zßkona Φ. 10/1993 Sb. V tΘto souvislosti je nutno vychßzet z Φl. 42 odst. 2 ┌stavy, podle n∞ho₧ nßvrh zßkona o stßtnφm rozpoΦtu a nßvrh stßtnφho zßv∞reΦnΘho ·Φtu projednßvß na ve°ejnΘ sch∙zi a usnßÜφ se o nich jen Poslaneckß sn∞movna. To v souzenΘ v∞ci p°edevÜφm znamenß, ₧e kdy₧ Senßt projednßval a schvaloval nßvrh zßkona Φ. 217/2000 Sb. a kdy₧ jeho souΦßstφ byla novelizace Φty° zßkon∙, z nich₧ t°i zßkony (Φ. 1/1992 Sb., Φ. 143/1992 Sb. a Φ. 132/2000 Sb.) nelze pova₧ovat za zßkony, kterΘ se ve formßlnφm Φi alespo≥ v materißlnφm smyslu bezprost°edn∞ t²kajφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, nenφ mo₧no u t∞chto t°φ novel citovan²ch zßkon∙ d∙vodn∞ tvrdit, ₧e Senßt o nich nebyl oprßvn∞n spolurozhodovat. TakovΘ stanovisko by toti₧ zjevn∞ odporovalo smyslu i zn∞nφ Φl. 42 odst. 2 ┌stavy. ┌stavnφ soud proto dospφvß k zßv∞ru, ₧e v souzenΘ v∞ci je opodstatn∞nΘ zab²vat se toliko nßvrhem na zruÜenφ novelizovanΘ Φßsti zßkona Φ. 10/1993 Sb., a nikoliv nßvrhem na zruÜenφ novelizovan²ch ustanovenφ zßkon∙ Φ. 1/1992 Sb. a Φ. 143/1992 Sb. Je sice nesporn∞ sprßvnß ·vaha navrhovatel∙, ₧e zßkon Φ. 217/2000 Sb. p°edstavuje z formßlnφho hlediska jedin² zßkon (by¥ novelizujφcφ n∞kolik zßkon∙ jin²ch), o n∞m₧ bylo v Senßtu rozhodovßno jedin²m hlasovßnφm, nicmΘn∞ ·kolem ┌stavnφho soudu je v danΘm p°φpad∞ posouzenφ otßzky, zda Senßt byl, Φi nebyl oprßvn∞n projednßvat a schvalovat tΘ₧ zm∞nu jin²ch zßkon∙ ne₧ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, by¥ provedenou jedin²m zßkonem. Na takto polo₧enou otßzku musφ b²t dßna odpov∞∩ kladnß; v opaΦnΘm p°φpad∞ by toti₧ mohlo dochßzet k situaci, kterΘ se obßvajφ i navrhovatelΘ, ₧e novelizacφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu spojenou se zm∞nou (p°φpadn∞ i p°ijetφm) dalÜφch zßkon∙ by byl Senßt z legislativnφho procesu ohledn∞ t∞chto dalÜφch zßkon∙ vylouΦen. Takov² v²klad by zjevn∞ neodpovφdal smyslu Φl. 42 odst. 2 ┌stavy ani podstat∞ bikameralismu, zakotvenΘ v ·stavnφm po°ßdku ╚eskΘ republiky, a je proto nutno jej pova₧ovat za v²klad ne·stavnφ.

Rovn∞₧ druhou Φßst alternativnφho petitu musel ┌stavnφ soud jako ned∙vodnou zamφtnout, nebo¥ k projednßvßnφ a schvalovßnφ v nφ uveden²ch zm∞n zßkon∙ Senßt oprßvn∞n byl.

┌stavnφ soud se proto dßle zab²val toliko tou Φßstφ podanΘho nßvrhu, kterß sm∞°uje proti novelizaci zßkona Φ. 10/1993 Sb. provedenΘ zßkonem Φ. 217/2000 Sb.

VI.

┌stavnφ soud shledal, ₧e p°i rozhodovßnφ tΘto v∞ci je p°edevÜφm nutno zab²vat se interpretacφ Φl. 42 odst. 2 ┌stavy ve vztahu k danΘmu p°φpadu. P°itom je z°ejmΘ, ₧e v²klad citovanΘho Φlßnku je mo₧n² a smyslupln² toliko v kontextu ·stavnφ ·pravy celΘho legislativnφho procesu z hlediska kompetence Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky.

1. Podle ┌stavy lze jednotlivΘ typy zßkon∙ - z uvedenΘho hlediska zkoumßnφ - rozd∞lit na (1.) takovΘ, s nimi₧ musφ vyslovit souhlas jak Poslaneckß sn∞movna, tak i Senßt, a to bu∩ kvalifikovanou nebo pouze prostou v∞tÜinou hlas∙. Do tΘto skupiny spadajφ ·stavnφ zßkony a dßle zßkony uvedenΘ v Φl. 40 ┌stavy, tzn. volebnφ zßkon, zßkon o zßsadßch jednßnφ a styku obou komor mezi sebou, jako₧ i navenek a zßkon o jednacφm °ßdu Senßtu. (2.) Druhou skupinu zßkon∙ tvo°φ "b∞₧nΘ zßkony", tzn. zßkony, u nich₧ nesouhlas Senßtu lze p°eklenout nov²m hlasovßnφm PoslaneckΘ sn∞movny. Ke schvßlenφ nßvrhu zßkona ve zn∞nφ pozm∞≥ovacφch nßvrh∙ p°ijat²ch Senßtem je zapot°ebφ prostΘ v∞tÜiny poslanc∙; ke schvßlenφ p∙vodnφho zn∞nφ zßkona (tzn. zn∞nφ, ve kterΘm byl nßvrh postoupen Senßtu) je nutnß absolutnφ v∞tÜina vÜech poslanc∙ (Φl. 47 ┌stavy). V tomto p°φpad∞ tedy Senßt disponuje v∙Φi PoslaneckΘ sn∞movn∞ prßvem suspenzivnφho veta. (3.) T°etφm p°φpadem je nßvrh zßkona o stßtnφm rozpoΦtu (poznßmka: totΘ₧ platφ o nßvrhu stßtnφho zßv∞reΦnΘho ·Φtu, kter² vÜak nemß formu zßkona), kter² projednßvß a usnßÜφ se o n∞m jen Poslaneckß sn∞movna (Φl. 42 odst. 2 ┌stavy).

2. ┌stavnφmu soudu nep°φsluÜφ hodnotit opodstatn∞nost tΘto ·stavnφ ·pravy. Podle Φl. 88 odst. 2 ┌stavy jsou toti₧ soudci ┌stavnφho soudu ·stavnφmi zßkony vßzßni, tak₧e ┌stavnφ soud nenφ oprßvn∞n ustanovenφ obsa₧enß v ·stavnφch zßkonech p°ezkoumßvat (p°φpadn∞ dokonce ruÜit); jeho ·kolem je toliko - v konkrΘtnφch p°φpadech - jejich interpretace. P°esto₧e je tedy v danΘ v∞ci ┌stavnφ soud nucen konstatovat, ₧e koncepce, podle nφ₧ Senßt nenφ oprßvn∞n spolurozhodovat o nßvrhu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu, je z hlediska komparace s jin²mi demokratick²mi evropsk²mi stßty s bikamerßlnφm systΘmem ojedin∞lß, nezb²vß mu ne₧ tuto ·pravu respektovat a v souladu s nφ tΘ₧ existujφcφ praxi hodnotit. (Z komparativnφho hlediska, srovnajφ-li se kup°. ·stavy vÜech stßt∙ EvropskΘ unie s dvoukomorov²m parlamentem, je toti₧ hornφ komora parlamentu vylouΦena ze spolurozhodovßnφ o nßvrhu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu pouze v p°φpad∞ Belgie a Rakouska, zatφmco ve Francii, Irsku, Itßlii, SpolkovΘ republice N∞mecko, Nizozemφ a èpan∞lsku se na p°ijφmßnφ zßkona tohoto typu hornφ komora podφlφ.)

3. Stßvajφcφ ·stavnφ ·prava schvalovßnφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu v ╚eskΘ republice vychßzφ z toho, ₧e nßvrh zßkona m∙₧e podat v²hradn∞ vlßda, nebo¥ stßtnφ rozpoΦet je nejd∙le₧it∞jÜφm nßstrojem stßtnφ politiky, a tedy i v²razem odpov∞dnosti vlßdy za sprßvu stßtu. Proto₧e koncepce ·stavnφho systΘmu ╚eskΘ republiky je - mimo jinΘ - zalo₧ena na tom, ₧e kontrola vlßdy nßle₧φ toliko PoslaneckΘ sn∞movn∞, a nikoliv Senßtu, zvolil ·stavodßrce °eÜenφ, podle n∞ho₧ schvalovßnφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu nßle₧φ v²luΦn∞ PoslaneckΘ sn∞movn∞ (viz i shora). Zßkon o stßtnφm rozpoΦtu je tedy podle stßvajφcφ ·stavnφ ·pravy p°ijat ji₧ okam₧ikem schvßlenφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞ a Senßtu do n∞j nep°φsluÜφ jak²mkoliv zp∙sobem ingerovat.

4. V danΘm p°φpad∞ vÜak doÜlo k tomu, ₧e jednφm zßkonem bylo souΦasn∞ novelizovßno n∞kolik zßkon∙, jednφm z nich₧ byl i zßkon o stßtnφm rozpoΦtu. Dlu₧no dodat, ₧e tato praxe, kdy jednφm zßkonem je souΦasn∞ novelizovßno n∞kolik r∙zn²ch zßkon∙, je v legislativnφ praxi relativn∞ Φastß. K tomu ┌stavnφ soud v obecnΘ rovin∞ uvßdφ, ₧e tato praxe je v zßsad∞ ·stavn∞ konformnφ, leΦ pouze tehdy, jestli₧e novelizovanΘ zßkony vzßjemn∞ meritorn∞ souvisφ. Naopak za ne₧ßdoucφ jev, nekorespondujφcφ se smyslem a zßsadami legislativnφho procesu, je nutno oznaΦit situaci, kdy jednφm zßkonem jsou novelizovßny zßkony vzßjemn∞ obsahov∞ bezprost°edn∞ nesouvisejφcφ, k Φemu₧ dochßzφ nap°. z d∙vodu urychlenφ legislativnφ procedury, a to zaΦastΘ formou podan²ch pozm∞≥ovacφch nßvrh∙. (Jako z°ejm∞ nejmarkantn∞jÜφ p°φklad, kdy tak Poslaneckß sn∞movna zcela ·Φelov∞ a nevhodn∞ uΦinila, bylo p°ijetφ zßkona Φ. 170/2001 Sb., o stßtnφm dluhopisovΘm programu na ·hradu zßvazk∙ plynoucφch ze Smlouvy mezi vlßdou ╚eskΘ republiky, vlßdou SlovenskΘ republiky a vlßdou SpolkovΘ republiky N∞mecko o ukonΦenφ vzßjemnΘho z·Φtovacφho styku v p°evoditeln²ch rublech a vypo°ßdßnφ vzßjemn²ch zßvazk∙ a pohledßvek, kterΘ vznikly jako saldo v p°evoditeln²ch rublech ve prosp∞ch SpolkovΘ republiky N∞mecko, o zm∞n∞ zßkona Φ. 407/2000 Sb., o stßtnφm dluhopisovΘm programu na ΦßsteΦnou nßhradu Ükod zem∞d∞lsk²m subjekt∙m posti₧en²m suchem v roce 2000, a o zm∞n∞ zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, do kterΘho byla zcela nesystΘmov∞ zahrnuta tΘ₧ zm∞na zßkona Φ. 424/1991 Sb.) Takov² postup toti₧ neodpovφdß zßkladnφm princip∙m prßvnφho stßtu, mezi kterΘ pat°φ zßsada p°edvφdatelnosti zßkona, jeho srozumitelnosti a zßsada jeho vnit°nφ bezrozpornosti. Jestli₧e toti₧ jednφm zßkonem (ve formßlnφm smyslu) je zasahovßno do materie upravovanΘ n∞kolika zßkony jin²mi a tyto zßkony spolu nejsou obsahov∞ a systematicky provßzßny, vznikß nez°φdka znaΦn∞ nep°ehledn² prßvnφ stav, kter² princip p°edvφdatelnosti, srozumitelnosti a vnit°nφ bezrozpornosti zßkona ji₧ nerespektuje.

5. Proto₧e ┌stava ve vztahu k zßkonu o stßtnφm rozpoΦtu neumo₧≥uje ingerenci Senßtu do legislativnφho procesu a tento zßkon m∙₧e b²t - na nßvrh vlßdy - projednßvßn a schvalovßn pouze Poslaneckou sn∞movnou, je z°ejmΘ, ₧e jedin² mo₧n² ·stavn∞ konformnφ postup je takov², kdy je tento zßkon projednßvßn a schvalovßn zcela samostatn∞. Proto takΘ jednacφ °ßd PoslaneckΘ sn∞movny (zßkon Φ. 90/1995 Sb., o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny) v ustanovenφ º 101 odst. 3 v²slovn∞ stanovφ, ₧e "SouΦßstφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu nemohou b²t zm∞ny, dopln∞nφ nebo zruÜenφ jin²ch zßkon∙." (Poznßmka: Zßkon Φ. 10/1993 Sb. byl ovÜem schvßlen jeÜt∞ p°ed nabytφm ·Φinnosti citovanΘho zßkona Φ. 90/1995 Sb.) Podle nßzoru ┌stavnφho soudu lze z tΘto zßkonnΘ dikce dovodit, ₧e ani souΦßstφ "b∞₧nΘho" zßkona nem∙₧e b²t zm∞na, dopln∞nφ nebo zruÜenφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu. Situace, kdy spoleΦn∞ s nßvrhem zßkona o stßtnφm rozpoΦtu jsou navrhovßny tΘ₧ zßkony jinΘ, p°φpadn∞ kdy jednφm zßkonem je novelizovßn zßkon o stßtnφm rozpoΦtu i zßkony dalÜφ, je tedy - jak ji₧ bylo °eΦeno - stavem, kter² nenφ v souladu ani s ┌stavou, ani se zßkonem (viz citovan² zßkon Φ. 90/1995 Sb.).

6. Pro ·plnost ┌stavnφ soud uvßdφ, ₧e s nutnostφ samostatnΘho projednßvßnφ a rozhodovßnφ zßkon∙, pro kterΘ ┌stava stanovφ rozdφlnou legislativnφ proceduru (tzn. vΦetn∞ ·stavnφch zßkon∙, viz bod V. 1), by m∞l poΦφtat rovn∞₧ zßkon o zßsadßch jednßnφ a styku komor mezi sebou, jako₧ i navenek, p°edpoklßdan² Φl. 40 ┌stavy.

VII.

1. V souzenΘ v∞ci ┌stavnφ soud p°edevÜφm konstatuje, ₧e zßkonem Φ. 217/2000 Sb. byl sice novelizovßn zßkon Φ. 10/1993 Sb., nicmΘn∞ tato novelizace spoΦφvala v²hradn∞ v derogaci º 6 Φl. V odst. 1, 3 a 4 tohoto zßkona a ve zruÜenφ oznaΦenφ odstavce 2 a odstavce 1. Navφc zßkon Φ. 10/1993 Sb. je rozd∞len na dv∞ relativn∞ samostatnΘ Φßsti, z nich₧ prvnφ je nadepsßna (a obsahov∞ takΘ upravuje) "Stßtnφ rozpoΦet ╚eskΘ republiky na rok 1993", zatφmco druhß Φßst - kam spadß p°edm∞tn² º 6 - je nadepsßna "┌prava plat∙ a dalÜφch po₧itk∙ ·stavnφch funkcionß°∙ a n∞kter²ch pracovnφk∙ ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy a dalÜφch orgßn∙". DalÜφ Φßsti zßkona Φ. 10/1993 Sb. se ji₧ t²kajφ samostatn²ch zßkon∙, kterΘ tento zßkon novelizuje.

2. ┌stavnφ soud v prvΘ °ad∞ shledal, ₧e ani sami navrhovatelΘ neoznaΦili v zßkon∞ Φ. 10/1993 Sb. ₧ßdnΘ ustanovenφ, kterΘ by cht∞li z d∙vodu proti·stavnφ procedury jeho p°ijetφ Φi z v∞cn²ch d∙vod∙ zruÜit, by¥ - jak vypl²vß z v²Üe uvedenΘho - proti zm∞nßm proveden²m v tomto zßkon∞ brojφ. ZruÜit v tomto konkrΘtnφm p°φpad∞ n∞kterou Φßst zßkona Φ. 10/1993 Sb. novelizovanou zßkonem Φ. 217/2000 Sb. toti₧ "technicky" ani nelze, jeliko₧ ₧ßdnΘ ustanovenφ tohoto zßkona nebylo zßkonem Φ. 217/2000 Sb. dopln∞no nebo zm∞n∞no, n²br₧ toliko zruÜeno. Proto₧e vÜak ┌stavnφ soud hodnotφ ka₧d² nßvrh z hlediska jeho obsahu a nikoliv jen formy, musel se i v tomto konkrΘtnφm p°φpad∞ vypo°ßdat s otßzkou, jakΘ d∙sledky by m∞lo vyhov∞nφ nßvrhu na zruÜenφ zßkona Φ. 217/2000 Sb., pokud jde o novelizaci zßkona Φ. 10/1993 Sb. ┌stavnφ soud toti₧ zastßvß prßvnφ nßzor, podle n∞ho₧ zruÜenφm napadenΘho proti·stavnφho ustanovenφ zßkona neo₧φvß ustanovenφ d°φv∞jÜφ, kterΘ bylo proti·stavnφm ustanovenφm zruÜeno Φi zm∞n∞no. ┌stavnφ soud toti₧ v °φzenφ o kontrole norem vystupuje jako tzv. negativnφ zßkonodßrce, oprßvn∞n² v p°φpad∞ vyhov∞nφ nßvrhu napaden² prßvnφ p°edpis toliko derogovat. Proto takΘ zruÜenφm napadenΘho p°edpisu m∙₧e dojφt v²hradn∞ k jeho "vy°azenφ" z prßvnφho °ßdu ╚eskΘ republiky, a nikoliv k faktickΘmu konstituovßnφ novΘ ·pravy formou "o₧φvßnφ" p°edpisu ji₧ d°φve zruÜenΘho. OpaΦn² nßzor by podle p°esv∞dΦenφ ┌stavnφho soudu mohl vΘst ke vzniku znaΦnΘ prßvnφ nejistoty a k p°ekraΦovßnφ ·stavn∞ vymezen²ch kompetencφ ┌stavnφho soudu. Proto lze uzav°φt, ₧e k "o₧φvßnφ" d°φve zruÜenΘho Φi zm∞n∞nΘho prßvnφho p°edpisu v d∙sledku nßlezu ┌stavnφho soudu v uvedenΘm smyslu by mohlo dojφt pouze tehdy, jestli₧e by to ·stavnφ p°edpisy p°φmo umo₧≥ovaly (viz nap°. Φl. 140 odst. 6 ┌stavy Rakouska).

3. ┌stavnφ soud proto konstatuje, ₧e pokud by (za danΘho stavu) n∞kterΘ ustanovenφ zßkona Φ. 10/1993 Sb. bylo Senßtem schvßleno za situace, kdy tento nßvrh Senßt nebyl oprßvn∞n projednat a rozhodnout o n∞m - musel by (┌stavnφ soud) zßrove≥ logicky dosp∞t k prßvnφmu nßzoru, ₧e tato zm∞na nenφ zp∙sobilß vyvolat jakΘkoliv prßvnφ nßsledky. Jinak °eΦeno, proto₧e dle Φl. 42 odst. 2 ┌stavy Senßt nenφ oprßvn∞n k projednßnφ a schvalovßnφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu (arg. a maiori ad minus ani k jeho novelizaci), musely by b²t jakΘkoliv jeho zßsahy do tohoto zßkona chßpßny jako zßsahy subjektu, kter² k nim nenφ v∙bec oprßvn∞n. Proto₧e zßkon o stßtnφm rozpoΦtu m∙₧e projednat a schvßlit v²hradn∞ Poslaneckß sn∞movna, je tento zßkon p°ijat ji₧ schvßlenφm v PoslaneckΘ sn∞movn∞, tzn. zcela nezßvisle na jeho p°φpadnΘm dalÜφm projednßvßnφ a schvalovßnφ v Senßtu. Pokud je souΦasn∞ se zßkonem o stßtnφm rozpoΦtu (resp. s jeho novelou) projednßvßn a schvalovßn jin² (tzn. "b∞₧n²") zßkon (zßkony), p°φpadn∞ jeho novela (novely) - co₧ vÜak odporuje zßkonu o jednacφm °ßdu PoslaneckΘ sn∞movny - je nutno tuto situaci interpretovat tak, ₧e Senßt m∙₧e projednßvat a schvalovat toliko "b∞₧nΘ" zßkony a jejich novely, a jeho rozhodnutφ mß proto prßvnφ v²znam jen u t∞chto zßkon∙, nikoliv vÜak u zßkona o stßtnφm rozpoΦtu.

4. V souzenΘ v∞ci je nicmΘn∞ relevantnφ ta skuteΦnost, ₧e zm∞na zßkona Φ. 10/1993 Sb. se t²kala toliko Φßsti, kterß se svou materiφ i formßlnφm zaΦlen∞nφm k otßzce stßtnφho rozpoΦtu bezprost°edn∞ nevztahuje. Jestli₧e toti₧ Φl. 42 odst. 2 ┌stavy hovo°φ o "zßkonu o stßtnφm rozpoΦtu", je nutno tento pojem chßpat nikoliv ve formßlnφm, n²br₧ v materißlnφm smyslu. Jinak °eΦeno, nikoliv ka₧d² zßkon - oznaΦen² jako zßkon rozpoΦtov² (resp. nikoliv ka₧dß jeho Φßst) - se bezprost°edn∞ t²kß problematiky stßtnφho rozpoΦtu, a naopak je mo₧no si p°edstavit situaci, kdy materie zßkona o stßtnφm rozpoΦtu bude upravena zßkonem, kter² takto oznaΦen nebude. Na podporu tohoto nßzoru lze poukßzat na komparaci s ·stavami n∞kter²ch jin²ch zemφ, kterΘ rovn∞₧ pojem "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu" chßpou v materißlnφm smyslu, kdy₧ jasn∞ vymezujφ, co je pod takov²mto zßkonem nutno spat°ovat. Jako p°φklad m∙₧e slou₧it Φl. 51 odst. 3 rakouskΘ ·stavy, kter² stanovφ, ₧e "Spolkov² finanΦnφ zßkon musφ obsahovat nßvrh p°φjm∙ a v²daj∙ Spolku (spolkov² rozpoΦet), rozvr₧enφ polo₧ek na budoucφ rozpoΦtov² rok, jako₧ i dalÜφ podstatnΘ nßle₧itosti pro stßtnφ rozpoΦet v p°φsluÜnΘm rozpoΦtovΘm roce.". Rovn∞₧ lze odkßzat na Φl. 134 odst. 2 Üpan∞lskΘ ·stavy, podle n∞ho₧ "Stßtnφ rozpoΦet se sestavuje na jeden rok; obsahuje souhrn v²daj∙ a p°φjm∙ ve°ejnΘho sektoru a vyznaΦφ v nich podφl p°φjm∙, jejich₧ zdrojem jsou dan∞ stanovenΘ stßtem.".

5. Lze tedy shrnout, ₧e p°i posuzovßnφ toho, zda je mo₧nΘ v konkrΘtnφm p°φpad∞ nßvrh zßkona chßpat jako "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu" podle Φl. 42 odst. 2 ┌stavy, nepostaΦuje omezit se na formßlnφ oznaΦenφ takovΘho nßvrhu (zßkona). Tento postup by toti₧ ve sv²ch d∙sledcφch mohl vΘst k tomu, ₧e by byl v p°φpad∞ n∞kter²ch d∙le₧it²ch zßkon∙ Senßt vylouΦen ze zßkonodßrnΘho procesu tφm, ₧e by byl nßvrh zßkona nazvßn "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu", by¥ by ve skuteΦnosti tento zßkon upravoval materii se stßtnφm rozpoΦtem p°φmo nesouvisejφcφ. Na druhΘ stran∞ pova₧uje ┌stavnφ soud za nutnΘ zd∙raznit, ₧e materißlnφ chßpßnφ pojmu "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu" nesmφ v praxi vΘst ani k jeho p°φliÜ extenzivnφmu v²kladu, jeliko₧ je z°ejmΘ, ₧e se stßtnφm rozpoΦtem p°φmo Φi alespo≥ zprost°edkovan∞ souvisφ prakticky ka₧d² nßvrh zßkona, ji₧ jen z toho d∙vodu, ₧e jeho realizace mß zpravidla dopady na stßtnφ rozpoΦet (na jeho p°φjmovou nebo v²dajovou Φßst). Pojem "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu" je nutno interpretovat v souladu s normativnφ ·pravou rozpoΦtov²ch pravidel stßtu obsa₧en²ch v zßkonu ╚eskΘ nßrodnφ rady Φ. 576/1990 Sb., o pravidlech hospoda°enφ s rozpoΦtov²mi prost°edky ╚eskΘ republiky a obcφ v ╚eskΘ republice (rozpoΦtovß pravidla republiky), kter² platil v dob∞ vydßnφ citovanΘho zßkona Φ. 10/1993 Sb. i zßkona Φ. 217/2000 Sb. Podle ustanovenφ º 3 zßkona Φ. 576/1990 Sb. ("Obsah stßtnφho rozpoΦtu republiky") "Stßtnφ rozpoΦet republiky zahrnuje oΦekßvanΘ p°φjmy, jako₧ i v²daje na zabezpeΦenφ ·kol∙ a krytφ pot°eb ╚eskΘ republiky v danΘm rozpoΦtovΘm roce. Obsahuje i finanΦnφ vztahy k rozpoΦt∙m obcφ, okresnφch ·°ad∙ a k rozpoΦt∙m stßtnφch fond∙ republiky.". Jin²mi slovy pojem "zßkon o stßtnφm rozpoΦtu" v materißlnφm pojetφ je nutno interpretovat takov²m zp∙sobem, ₧e se jednß o zßkon bezprost°edn∞ upravujφcφ plßnovanou p°φjmovou a v²dajovou slo₧ku rozpoΦtu ve°ejnΘho sektoru ╚eskΘ republiky souvisejφcφ s v²konem funkcφ stßtu v₧dy na nßsledujφcφ ΦasovΘ obdobφ (tzn. rozpoΦtovΘ roky). Pouze takto koncipovan² zßkon je nutno pod°adit pod Φl. 42 odst. 2 ┌stavy, a pouze takov²to nßvrh zßkona proto Senßt nenφ oprßvn∞n projednßvat a schvalovat.

6. ┌stavnφ soud pova₧uje za ₧ßdoucφ - nad rßmec posuzovanΘ v∞ci - zd∙raznit, ₧e materißlnφ pojetφ pojmu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu v Φl. 42 ┌stavy mß i jin² rozm∞r. Vytvo°enφm specifickΘ ·stavnφ kategorie zßkona o stßtnφm rozpoΦtu ·stavodßrce zd∙raznil zvlßÜtnφ mφsto a v²znam tohoto zßkona v prßvnφm °ßdu ╚eskΘ republiky, podobn∞ jako to uΦinil v p°φpadech volebnφho zßkona Φi "stykovΘho" zßkona podle Φl. 40 ┌stavy. Tφm, ₧e vy≥al nßvrh zßkona o stßtnφm rozpoΦtu z re₧imu schvalovßnφ nßvrh∙ "b∞₧n²ch" zßkon∙, vyjßd°il svou v∙li sm∞°ujφcφ k tomu, aby zßkonodßrce posuzoval materii stßtnφho rozpoΦtu ucelen∞ a odd∞len∞ od materiφ, kterΘ se stßtnφm rozpoΦtem p°φmo nesouvisejφ. Jin²mi slovy, p°edm∞tem ·pravy zahrnutΘ do nßvrhu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu se mohou stßt v²hradn∞ pravidla vztahujφcφ se materißln∞ k problematice stßtnφho rozpoΦtu, nikoli pravidla jinß. VΦle≥ovat do nßvrhu zßkona o stßtnφm rozpoΦtu ustanovenφ, je₧ materißln∞ s materiφ stßtnφho rozpoΦtu p°φmo nesouvisejφ, je z hlediska ┌stavy nep°φpustnΘ. Takov² p°φstup k materißlnφmu pojetφ zßkona o stßtnφm rozpoΦtu lze ostatn∞ dokumentovat nap°. i v ┌stav∞ IrskΘ republiky, jejφ₧ Φl. 22 odst. 1 stanovφ, ₧e "Nßvrhem finanΦnφho zßkona (a Money Bill) je takov² nßvrh zßkona, kter² obsahuje pouze ustanovenφ (contains only provisions) t²kajφcφ se n∞kter²ch nebo vÜech nßsledujφcφch v∞cφ: ulo₧enφ, zruÜenφ, snφ₧enφ, zm∞ny nebo ·pravy zdan∞nφ, ulo₧enφ dßvek z prost°edk∙ obΦan∙ urΦen²ch na splßcenφ stßtnφho dluhu nebo na jinΘ fiskßlnφ ·Φely, vydßvßnφ pen∞z, dßle p°id∞lovßnφ, p°ijφmßnφ, sprßvy, vydßvßnφ nebo revize ·Φt∙ ve°ejn²ch prost°edk∙, vypsßnφ nebo zßruky na jakoukoli p∙jΦku nebo jejφ splacenφ, v∞ci s v²Üe uveden²m spojenΘ nebo n∞kter²m z nich pod°φzenΘ.".

Na tomto mφst∞ je vÜak t°eba konstatovat, ₧e uveden² zßsadnφ zßv∞r ┌stavnφho soudu nelze vztßhnout na posuzovan² p°φpad, nebo¥ schvalovacφ procedura zßkona Φ. 10/1993 Sb. byla ukonΦena d°φve, ne₧ ┌stava vstoupila v platnost, a prob∞hla podle tehdy platnΘ ΦeskoslovenskΘ prßvnφ ·pravy.

7. Proto ┌stavnφ soud dospφvß k zßv∞ru, ₧e napaden² zßsah do zßkona o stßtnφm rozpoΦtu Φ. 10/1993 Sb. (takto formßln∞ oznaΦenΘho) proveden² novelizujφcφm zßkonem Φ. 217/2000 Sb. zjevn∞ nelze pova₧ovat za zßsah do zßkona o stßtnφm rozpoΦtu v materißlnφm smyslu. Jak toti₧ vypl²vß ji₧ z v²Üe uvedenΘho textu - a jak sprßvn∞ ve sv²ch vyjßd°enφch k nßvrhu uvßd∞jφ ·Φastnφci °φzenφ - materie vlastnφho zßkona Φ. 10/1993 Sb. je rozd∞lena do dvou relativn∞ samostatn²ch Φßstφ, kdy problematiku stßtnφho rozpoΦtu ╚eskΘ republiky na rok 1993 p°φmo upravuje pouze Φßst prvnφ; Φßst druhß (º 6 Φl. V), kterß je napaden²m zßkonem Φ. 217/2000 Sb. ΦßsteΦn∞ derogovßna, se t²kß ji₧ problematiky odliÜnΘ (·prava plat∙ a po₧itk∙ n∞kter²ch vedoucφch pracovnφk∙ a dalÜφch funkcionß°∙). Senßt tedy nepochybil, kdy₧ v danΘm p°φpad∞ projednal nßvrh celΘho zßkona Φ. 217/2000 Sb. a takΘ jej - ve zn∞nφ pozm∞≥ovacφch nßvrh∙ - schvßlil. Napaden² zßkon toti₧ novelizoval zßkony Φ. 1/1992 Sb., Φ. 143/1992 Sb. a Φ. 132/2000 Sb., je₧ nelze pova₧ovat za zßkony o stßtnφm rozpoΦtu ani ve formßlnφm, ani v materißlnφm smyslu, a novelizace zßkona Φ. 10/1993 Sb. se t²kala toliko tΘ jeho samostatnΘ Φßsti, kterß materii stßtnφho rozpoΦtu neupravovala.

Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud nßvrh skupiny senßtor∙ jako ned∙vodn² zcela zamφtl.

P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.