Kniha lφΦφ tΘm∞° 350 let marnΘho ·silφ matematik∙ celΘho sv∞ta o dosa₧enφ d∙kazu tzv. VelkΘ Fermatovy v∞ty, kterou vyslovil francouzsk² matematik 17. stoletφ Pierre de Fermat (1601 - 1665) okolo roku 1637. Na okraji p°ekladu Diofantovy "Aritmetiky" si poznamenal, ₧e rovnice xn + yn = zn nemß °eÜenφ v mno₧in∞ p°irozen²ch Φφsel (N) pro n >2 a ₧e znß d∙kaz tohoto tvrzenφ, ale neveÜel by se mu na okraj knihy.
Kniha je strhujφcφm vyprßv∞nφm o d∙kazu tΘto v∞ty, kterΘmu p°edchßzelo mnoho let prßce p°edchozφch generacφ matematik∙ celΘho sv∞ta a hlavn∞ sedm let prßce v dobrovolnΘ izolaci toho, kdo cel² problΘm rozlouskl. Tφm byl britsk² matematik Andrew Wiles, kter² p∙sobφ v Princetonu. Sama v∞ta nenφ d∙le₧itß pro matematiku ani jejφ aplikace. Ale matematikovΘ jsou podobni horolezc∙m, kte°φ zdolßvajφ horskΘ velikßny, proto₧e jsou. MatematikovΘ se zab²vajφ problΘmy, proto₧e jsou. Matematickß v∞ta je tφm krßsn∞jÜφ, Φφm je jejφ formulace jednoduÜÜφ a jejφ d∙kaz obtφ₧n∞jÜφ.
Kniha mß osm kapitol a dodatky, ve kter²ch jsou d∙kazy n∞kter²ch tvrzenφ, kterß
jsou v knize zmφn∞na a kterß jsou vesm∞s t∞m, kdo maturovali z matematiky nebo
majφ za sebou vysokoÜkolsk² kurz matematiky, znßma (nap°. d∙kaz Pythagorovy
v∞ty, d∙kaz iracionality odmocniny ze dvou).
P°ednostφ knihy je rozsßhl² seznam doporuΦenΘ literatury, kterou p°ekladatelΘ
doplnili o n∞kterΘ nov∞jÜφ a u nßs vydanΘ tituly.
Sama kniha se sna₧φ b²t co nejsrozumiteln∞jÜφ, aby byla co nejdostupn∞jÜφ pro Üirok² okruh Φtenß°∙. Byla napsßna na zßklad∞ materißl∙, kterΘ autor nashromß₧dil p°i natßΦenφ dokumentu o Wilesovi pro BBC. Pro svoji srozumitelnost mohla vyjφt v Academii ji₧ ve 2. vydßnφ. Myslφm vÜak, ₧e ji ocenφ vÜichni, kdo se zajφmajφ o matematiku, a¥ u₧ jsou to studenti matematiky nebo jejich uΦitelΘ. V knize Φtenß° nenajde hlubÜφ vysv∞tlenφ podstaty d∙kazu Andrewa Wilese, co₧ se dß vysv∞tlit velk²m rozsahem d∙kazu (130 stran) a omluvit tφm, ₧e seznam literatury obsahuje titul, kter² d∙kaz pro matematicky vzd∞lanΘ Φtenß°e vysv∞tluje.
Kniha rovn∞₧ seznamuje Φtenß°e s n∞kter²mi dosud nedokßzan²mi tvrzenφmi, jako
je problΘm optimßlnφho srovnßnφ koulφ v prostoru, a obsahuje podrobn² v²klad
historie VelkΘ Fermatovy v∞ty a pr∙b∞h dokazovßnφ tohoto tvrzenφ jednotliv²m
v∞dci, a¥ u₧ to byl Leonhard Euler nebo jinφ. Rovn∞₧ obsahuje ₧ivotopisy n∞kter²ch
matematik∙, jejich₧ teorie Wiles k d∙kazu pou₧il, jako byl nap°. Evariste Galois.
P°i Φtenφ tΘto knihy jsem si uv∞domil, kolik velk²ch matematik∙ trp∞lo duÜevnφ
chorobou - a¥ u₧ to byl Kurt Goedel, z°ejm∞ nejslavn∞jÜφ matematik 20. stoletφ,
kter² se narodil v Brn∞ a zem°el v USA na podv²₧ivu, proto₧e trp∞l paranoidnφ
p°edstavou, ₧e ho chce n∞kdo otrßvit, nebo George Cantor Φi hrdina filmu ╚istß
duÜe. Z°ejm∞ touto chorobou trp∞l i Evariste Galois.
Knihu mohu doporuΦit ka₧dΘmu, kdo se alespo≥ trochu zajφmß o matematiku.
Karel VaÜφΦek
|
|