|
|
Základní číslovky
0 – 12
- null, eins, zwei, drei, vier, fünf, sechs, sieben, acht, neun, zehn, elf, zwölf 13 – 19
- dreizehn, vierzehn, fünfzehn,
sechzehn, siebzehn, achtzehn, neunzehn 20 – 90
- zwanzig, dreißig, vierzig, fünfzig, sechzig, siebzig, achtzig, neunzig 100 – hundert,
101 - (ein) hundert(und)eins, 437 – vierhundertsiebenunddreißig 1000
- tausend 1999
- (ein) tausendneunhundertneunundneunzig 1 000 000 –
eine Million 2 400 603
- zwei Millionen vierhunderttausendsechshundert (und) drei 1 000 000 000
– eine Milliarde 6 005 700 000
- sechs Milliarden fünf Millionen siebenhunderttausend Letopočet
do 1099 vyjadřujeme jako základní číslovky, od 1100 ve stovkách, např. 1999
– neunzehnhundertneunundneunzig.
Vedle toho se však
vyskytují i neskloňované tvary této číslovky. Neskloňovaný tvar ein
stojí:
Tvar eins se užívá:
Číslovky zwei, drei
mají skloňovaný 2. pád na –er:
die Bücher zweier Kinder /
knihy dvou dětí Číslovky hundert, tausend se užívají také jako podstatná jména:
das Hundert – stovka, sto, das Tausend – tisíc: Číslovky die Million, die Milliarde, die Billion se skloňují jako
podstatná jména. Řadové číslovky
Řadové číslovky se tvoří
od základních číslovek, řadové číslovky 1 - 19 pomocí přípony -t, řadové
číslovky nad 20 příponou -st. Některé se tvoří nepravidelně.
U složených číslovek se
stává řadovou číslovkou pouze její poslední díl: 28. - der
achtundzwanzigste, 101. - der hunderterste
Číslovky řadové se skloňují
jako přídavná jména. Zpravidla stojí před nimi člen určitý nebo zájmeno.
Užívají se v časových údajích: Der wie vielte ist heute?/
Kolikátého je dnes? - Heute ist der fünfte Mai./ Dnes je pátého
května. Den wie vielten haben
wir heute?/ Kolikátého dnes máme?
- Heute haben wir den fünften Mai. / Dnes máme pátého května. Datum se vyjadřuje i předložkou
am: Wann / Am wie vielten bist du geboren? Ich bin am 2. (zweiten)
August 1965 geboren Kdy / Kolikátého ses narodil? Narodil jsem se 2. srpna
1965 Wann kommen Sie? Ich
komme am Freitag, dem Zwölften.
Kdy přijdete? Přijdu v pátek, dvanáctého V dopise se při udávání data obvykle užívá 4. pád, název místa je oddělován čárkou: Berlin, den 7. Januar 1997 Pro údaje desetiletí,
která se v češtině označují řadovou číslovkou (v padesátých
letech) má němčina nesklonný tvar zakončený na –er: in den
50er Jahren U panovnických jmen se řadová
číslovka skloňuje se členem určitým: Rudolf II.- Rudolf der Zweite Použití
der zweite - der and Českému ten druhý odpovídá v němčině spojení der zweite v případě označení přesného
pořadí: der erste, der zweite, der dritte, der vierte …Posloupnost může
dále pokračovat. Der andere je překladem českého ten druhý v případě
porovnávání pouze dvou objektů: Ich habe zwei Töchter. Die eine geht
schon in die Schule. Die andere ist mit mir zu Hause. ZlomkyZlomky se tvoří od řadových číslovek příponou -tel, -stel: ein Drittel (třetina), zwei Hundertstel (dvě setiny), fünf Halbe (pět polovin), vier Ganze (čtyři celé). Zlomková číslovka halb se skloňuje jako přídavné jméno: ein halbes Jahr (půl roku). Pro1/2 má němčina výraz die Hälfte. Pro 1 1/2 jsou tyto možnosti: eineinhalb Kilo, ein und ein halbes Kilo, anderthalb Kilo. Číslovky druhovéDruhové číslovky se tvoří od číslovek základních příponou - erlei. Jsou nesklonné, nebývá u nich člen: aus zweierlei Gold (z dvojího zlata), auf dreierlei Art und Weise (trojím způsobem). Česká pomnožná počitatelná substantiva mají u německého ekvivalentu číslovku základní: zwei Brillen (dvoje brýle), drei Paar Socken (troje ponožky), fünf Schachteln Zigaretten (patery cigarety). Číslovky násobnéNásobné číslovky se tvoří od základních příponou -mal (číslovky vyjadřují posloupné opakování dějů) nebo -fach (číslovky vyjadřují několikanásobný počet týchž dějů: hundertmal sagen (říkat stokrát), in zweifacher ( též výraz doppelter) Ausfertigung (ve dvojím vyhotovení). Číslovky násobné se skloňují jako přídavná jména. Číslovky podílnéČíslovky podílné se vyjadřují spojením je + základní číslovka: je zwei Birnen (po dvou hruškách), je zehn Kronen (po deseti korunách). Číslovky neurčitéMezi číslovkami neurčitými a neurčitými zájmeny neexistuje pevná hranice. K neurčitým číslovkách řadíme: aller (všechen), viele (mnoho), einige (někteří), wenige (málo), mehrere (několik) - skloňují se jako člen určitý. Dále: beide (oba), etwas (trochu), ein paar (několik), lauter (samý). Od některých číslovek můžeme vytvořit číslovky druhové: allerlei(všeliký) nebo násobné: vielfach (několikanásobný). |
|
Stránku připravují lektoři vzdělávacího centra ASSET České Budějovice od prosince 1999. Změny a doplňování stránky provádíme minimálně 1x týdně. Prosíme, pište nám Vaše dotazy, hodnocení obsahu, náměty a připomínky na náš e-mail: asset@nj.cz |