Jana KuΦerovß, Sekce:D∞jepis Habsburskß monarchie a Rusko
Dφky v²raznΘmu poklesu presti₧e Üpan∞lsk²ch Habsburk∙ po t°icetiletΘ vßlce
se t∞₧iÜt∞ rodovΘ moci p°eneslo na rakouskou v∞tev. HabsburkovΘ se soust°edili
na budovßnφ ucelenΘ °φÜe ve st°ednφ a jihov²chodnφ Evrop∞ a na upevn∞nφ absolutismu
v nφ.
╪φÜe nikdy nem∞la oficißlnφ jmΘno, byla naz²vßna Rakouskem nebo Habsburskou
monarchiφ.
Pat°ili k nφ zejmΘna d∞diΦnΘ zem∞ rakouskΘ, ΦeskΘ krßlovstvφ a krßlovstvφ uherskΘ
( od r. 1526 )
LEOPOLD I. ( 1657 - 1705 )
P∙vodn∞ se cht∞l v∞novat cφrkevnφ kariΘ°e, ale po smrti Ferdinanda III., kter²
m∞l nastoupit na tr∙n, zaujal jeho mφsto.
Dφky jeho neschopnosti vlßdu °φdil Vßclav z Lobkovic a to v letech 1669 - 1674.
╚eskΘ krßlovstvφ bylo vyΦerpßno a vylidn∞no. Celß habsburskß administrativa
a finance byly v rozkladu. Leopold zaΦal kontrolovat provinΦnφ vlßdy ( Φasto
prost°ednictvφm Ülechty cizφho p∙vodu ).
V²znamnou roli v jeho politice hrßla cφsa°skß dvorskß kancelß° a posφlila se
moc tajnΘ cφsa°skΘ rady.
Leopold je prvnφm panovnφkem u kterΘho se projevujφ i prvky osvφcenstvφ - r.
1680 vydal prvnφ robotnφ patent.
Dochßzelo k prosazovßnφ katolicismu a perzekuci nekatolφk∙.
V²sledkem Leopoldovy vnit°nφ politiky byla unifikace a centralizace monarchie.
Prioritnφ vÜak byla zahraniΦnφ politika - udr₧enφ rovnovßhy v Evrop∞ proti
Francii a obrana proti tureck²m nßjezd∙m.
Vßlka s Tureckem propukla 1663 potΘ co doÜlo v Sedmihradsku k pohraniΦnφm spor∙m
mezi Turky a tamnφm knφ₧etem Ji°φm II. Rßkoczim. Turci zφskali p°evahu, pronikli
do uherskΘho vnitrozemφ a dobyli NovΘ Zßmky. Po tomto ·toku zareagovala cφsa°skß
vojska, kterß r. 1664 tureckou armßdu porazila a byl podepsßn mφr ve Vasvßru.
( Turecku z∙stala v∞tÜina dobyt²ch ·zemφ. )
Nap∞tφ mezi Osmanskou °φÜφ a Rakouskem vyu₧φvala uherskß Ülechta - povstßnφ
Wesselenyiho, Rßkocziho, Thokolyho.
R. 1683 obklφΦila vojska velkovezφra Kara Mustafy Vφde≥. Na pomoc proti Turk∙m
p°iÜel Karel Lotrinsk² a Jan III. Sob∞sk².
Turci byli pora₧eni a definitivn∞ konΦφ jejich expanze do Vφdn∞.
V²znamnou ·lohu v boji proti Turk∙m sehrßl Ev₧en Savojsk² - na p°elomu 17. a
18. stoletφ
je vytlaΦil z Uher a pronikl a₧ na Balkßn.
Dlouhodobß rivalita mezi Habsburky a Franciφ vyvrcholila Vßlkou o Üpan∞lskΘ
d∞dictvφ.
Leopold sv∙j nßrok odvozoval od svΘ ₧eny MarkΘty - sestry zesnulΘho Karla II.
a jeho kandidßtem byl arcibiskup knφ₧e Karel.
JOSEF I. ( 1705 - 1711 )
Za jeho vlßdy pokraΦuje vßlka o Üpan∞lskΘ d∞dictvφ. Vytvo°ili se dv∞ koalice
:
- protihabsburskß - Francie, Bavorsko, Kastilie, Portugalsko a Savojsko
- protifrancouzskß - Rakousko, Anglie, Nizozemφ a Braniborsko
HabsburkovΘ svΘ zßjmy ve èpan∞lsku neobhßjili. Francie prosadila svΘho kandidßta
Filipa V. na Üpan∞lsk² tr∙n.
Vßlky byly skonΦeny podepsßnφm mφrov²ch smluv - 1713 v Utrechtu a 1714 v Rastattu.
Zisk Rakouska - italskß ·zemφ ( Neapolsko, Milßnsko a Sardinie ) a Üpan∞lskß
Belgie
Soub∞₧n∞ s vßlkami o Üpan∞lskΘ d∞dictvφ probφhala dalÜφ stavovskß povstßnφ
v Uhrßch vedenß sedmihradsk²m vΘvodou FrantiÜkem II. Rßkoczi. Sna₧il se navßzat
kontakty se èvΘdskem a Ruskem, podporovala je i Francie. Povstßnφ bylo potlaΦeno.
Boje skonΦili r. 1711, kdy byl podepsßn mφr v Szßtmßru.
KAREL VI. ( 1711 - 1740 )
Dlouhou dobu byl bezd∞tn², po Φase se mu narodila dcera. Ve snaze vy°eÜit otßzku
nßstupnictvφ vydal r. 1713 Pragmatickou sankci - obsahuje pravidla nßstupnictvφ
a₧ do zßniku monarchie; Obsahovala zßsadu ned∞litelnosti habsbursk²ch dr₧av,
vlßda mß v rod∞ p°echßzet podle principu primogenitury, nejprve v mu₧skΘ linii
a v p°φpad∞, ₧e bude chyb∞t, mu₧sk² nßsledovnφk vlßda p°echßzφ i na ₧eny.
Prosazenφ tohoto zßkona ho stßlo mnoho ·silφ. Snahßm o potvrzenφ tΘto sankce
se pod°izovala i zahraniΦnφ politika.
Nechal si ji potvrdit na stavovsk²ch shromß₧d∞nφch vÜech 23 zemφ a byla potvrzena
r. 1720 Φesk²m a slezsk²m sn∞mem a r. 1723 i uhersk²m sn∞mem.
R. 1718 vznikla obchodnφ spoleΦnost V²chodoindickß kompanie. Proti nφ stßli
jinΘ mocnosti - Vφde≥ se jφ musela vzdßt.
Ve t°icßt²ch letech doÜlo k otev°enΘmu sporu s Pruskem - spor o uprßzdn∞n²
polsk² tr∙n.
RUSKO
Od r. 1613 tu vlßdne dynastie Romanovc∙.
PETR I. VELIK▌ ( 1689 - 1725 )
Jeho vlßdu lze oznaΦit za p°ed∞l v rusk²ch d∞jinßch. Rusko se za jeho vlßdy
stalo absolutistickou monarchiφ, p°iΦem₧ vyÜlo ze svΘ izolovanosti a vstoupilo
do Evropy jako mocnost.
V letech 1697 - 1698 procestoval °adu evropsk²ch zemφ a vzal si Evropu za sv∙j
vzor.
Zval si do Ruska evropskΘ odbornφky, na°izoval nosit evropskΘ Üaty, upravil
rusk² kalendß° - podle Z vzoru, od r. 1703 nechal vydßvat prvnφ ruskΘ noviny,
zjednoduÜil abecedu, z°φdil nemocnici a muzeum, ruskou akademii v∞d a velkΘ
mno₧stvφ Ükol, zalo₧il Sant - Pet∞rburk v Z stylu - v²znamn² p°φstav, vybudoval
poΦetnou a dob°e vycviΦenou armßdu.
Touha p°iblφ₧it se evropskΘmu ₧ivotnφmu stylu = otevφrßnφ oken do Evropy.
Za hlavnφ p°ekß₧ku jeho vstupu do Evropy pova₧oval èvΘdsko, nebo¥ vlastnilo
d∙le₧itΘ oblasti - b°ehy FinskΘho zßlivu a V Pobaltφ.
Spojil se s dalÜφmi zem∞mi a vytvo°il tzv. protiÜvΘdskou koalici :
- Rusko
- Polsko
- Dßnsko
- n∞meΦtφ baroni, kte°φ pob²vali v oblasti Pobaltφ
R. 1700 rozpoutali tzv. Severnφ vßlku proti èvΘdsku, kterΘmu v tΘ dob∞ vlßdl
Karel XII. Ten p°emohl dßnskΘho spojence - krßle Fridricha ( Frederyka ) a potΘ
i Petra v bitv∞ u Narvy.
Vypudil z Polska sasskß a ruskß vojska a r. 1706 p°inutil sasskΘho kurfi°ta
Augusta II., aby se vzdal tr∙nu.
R. 1708 vpadl Karel XII. Na Ukrajinu a spojil se s kozßky v Φele s Ivanem Mazepem.
R. 1709 vÜak podlehl rusk²m vojsk∙m u Poltavy.
Karel se potΘ spojil s tureck²m sultßnem Ahmedem III., kter² r. 1711 vyhlßsil
Rusku vßlku. Turci ji₧ Rusko porazili r. 1696 v bitv∞ u Azova a rok 1711 znamenal
definitivnφ vφt∞zstvφ OsmanskΘ °φÜe.
R. 1714 zvφt∞zilo Rusko v nßmo°nφ bitv∞ u Hanko nad ÜvΘdsk²m vojskem. Po smrti
Karla XII. zaΦala mφrovß jednßnφ, kterß trvala n∞kolik let. R. 1721 byl v Nymstadtu
podepsßn mφr - Petr zφskal Litvu, Estonsko a Karibskou Üφji.
Ve vnit°nφ politice zavedl Petr I. spoustu reforem.
Podporoval °emeslnou v²robu - zaklßdßnφ manufaktur a tzv. nevolnick²ch manufaktur
- nevolnφci zde pracovali formou roboty nebo za velmi nφzkou cenu.
╪φdil se merkantilnφ = kupeckou politikou - podpora podnikßnφ, ochrana cla,
...
Nejv²znamn∞jÜφmi v²voznφmi produkty - k∙₧e, med, kavißr, dehet, d°evo, ...
Zdokonalil stßtnφ sprßvu - Rusko bylo rozd∞leno na tzv. gubernia.
Z°φdil vlßdnoucφ senßt, kter² m∞l administrativnφ a prßvnφ moc.
V byrokratickΘm aparßtu vytvo°il 9 ·°ad∙ a °φdilo je 11- ti ΦlennΘ kolegium.
Sna₧il se odstranit zbyteΦnΘho Φlov∞ka - ka₧d² Ülechtic je nucen slou₧it stßtu
jako ·°ednφk nebo jako d∙stojnφk.
Zavedl da≥ z hlavy - na financovßnφ armßdy a lo∩stva. ( Z da≥ovΘho systΘmu
vylouΦil Ülechtu a duchovenstvo. )
Provedl reformy i v cφrkvi - kdy₧ zem°el patriarcha vytvo°il nov² systΘm -
do Φela cφrkevnφ organizace byl zvolen sbor kn∞₧φch = synod.
R. 1725 Petr I. zem°el na vyΦerpßnφ.
Jeho syn Alexej na tr∙n nenastoupil, nebo¥ se spojil s odp∙rci Petra I. Byl
uv∞zn∞n a umuΦen.
Dochßzφ k nßstupnickΘ krizi. B∞hem n∞kolika let se na tr∙n∞ vyst°φdala celß
°ada panovnφk∙.
KATE╪INA II. VELIK┴ ( 1762 - 1796 )
- Semiramis severu, Ruskß Minerva
Nejv²znamn∞jÜφ ₧ena v rusk²ch d∞jinßch. PokraΦovala v dφle Petra I.
Nechala zavra₧dit svΘho man₧ela Petra III., aby se mohla zmocnit vlßdy.
V²razn∞ rozÜφ°ila ruskΘ ·zemφ a poΦet obyvatel stoupl o t°etinu.
Vedla tzv. Rusko - tureckΘ vßlky :
1. etapa 1768 - 1774 - byla podepsßna mφrovß smlouva v Kainard₧i.
2. etapa 1787 - 1791
B∞hem t∞chto vßlek zφskala ·zemφ kolem ╚ernΘho mo°e.
Vybudovala Od∞su a Sevastopol.
Osφdlena byla i oblast na SV KamΦatky, ╚ukotky, Sachalinu, AljaÜky, ...
VÜechny nov∞ zφskanΘ oblasti byly osφdleny.
┌kol obsadit Krym a zcivilizovat ho dostal knφ₧e Pot∞mkin ( 1739 - 1791 ) -
Tauridsk². Nechal vystav∞t tzv. pot∞mkinovy vesnice - pouze kulisy.
Za vlßdy Kate°iny existuje v Rusku velmi tuhΘ nevolnictvφ. Boja°i stup≥ujφ
tlak, aby m∞li na jejich nßkladn² ₧ivot.
Nevolnφci se prodßvali i na inzerßt. Vlivem toho vznikala nevolnickß povstßnφ.
Nejv²znamn∞jÜφ bylo kozßckΘ PugaΦevovo povstßnφ v letech 1773 - 1775. Nabylo
velkΘho rozsahu, povstalci zniΦili mnoho velk²ch usedlostφ.
R. 1775 vÜak bylo pora₧eno, PugaΦev byl v kleci p°evezen a bez soudu popraven.
Kate°ina pokraΦovala v posφlenφ ·°ednictva, armßdy a policie.
Velmi tvrd∞ trestala volnomyÜlenkß°stvφ - ty, kte°φ kritizovali samod∞r₧avφ
= absolutismus.
Nejv²znamn∞jÜφ volnomyÜlenkß° - RadiÜΦev - autor dφla Cesta z Petrohradu do
Moskvy.
VolnomyÜlenkß°i byli vyhnßni na Sibi° - nov∞ zaveden² trest.
|