Termínem chemická vazba se označuje spojení prvků do větších celků, které se nazývají MOLEKULY, prostřednictvím valenčních elektronů.

Rozlišujeme :
- molekuly prvků - jsou složeny z atomů o stejném protonovém čísle
- molekuly sloučenin - protonové číslo se u prvků liší

Hlavní podmínkou pro vznik chemické vazby je energetické hledisko - tzn. že vazba vznikne tehdy, pokud dojde při tomto ději k uvolnění energie. Energie chemické vazby je energie, která se uvolní při vzniku dané vazby a nazývá se vazebná energie a udává se v kJ/ mol.
Čím více energie se uvolní při vazbě, tím více je vazba stabilnější. Naopak při zrušení vazby je potřeby tzv. disociační energie, která má stejnou hodnotu jako energie vazebná, ale opačné znaménko.
Pokud se může mezi atomy vytvořit chemická vazba, začnou mezi nimi při vzájemném přibližování působit přitažlivé síly, které budou mít za následek jejich další přibližování. Potenciální energie bude klesat, to znamená, že vznikající systém bude stabilnější. Při určité vzdálenosti středů atomů dosáhne potenciální energie systému svého minima (systém má v tomto okamžiku nejvěší stabilitu.)
Vzdálenost l se označuje jako délka chemické vazby a energie Ep je energií této vazby.
Pokud by přibližování atomů pokračovalo, začaly by se projevovat odpudivé síly mezi elektrony obou atomů a potenciální energie by prudce vzrostla.

Kovalentní vazba
Na vzniku kovalentní vazby se od každého z vázaných atomů podílí jeden, dva nebo tři valenční elektrony.
- v prvním přpadě se jedná o vazbu jednoduchou - neboli vazbu s
- v druhém a třetím případě pak o vazbu dvojnou a trojnou.Ve vazbách násobných je jedna vazba s provázena jednou nebo dvěma vazbami typu p.

Vznik jednoduché, dvojné a trojné vazby mezi dvěma atomy obecného prvku můžeme znázornit několika způsoby:

Při zápisu elektronové konfigurace pomocí rámečků se chemická vazba znázorňuje čárkou, která spojuje orbitaly, jejichž překryvem došlo ke vzniku vazby, přičemž ve vazebných elektronových párech mají jednotlivé elektrony opačný spin.